Knihy o pivu: Jan Jirák – Chodská pivovarská chasa aneb Pivovary a pivovárky okresu Domažlice

Domažlické Nakladatelství Českého lesa se více než 20 let věnuje, jak jeho název naznačuje, sledování a odkrývání (nejen) historických skutečností v tomto, podle mého mínění, neprávem přehlíženém konci Čech. Jeho majitel Zdeněk Procházka vydal řadu knížek a brožur o Domažlicku a Tachovsku jako například o místním byvším sklářském průmyslu, zaniklých obcích nebo židovských památkách, takže bylo otázkou času, kdy se někdo chopí tématu pivovarnického. Čas k tomu dozrál a díky archiváři Muzea Dr. Hostaše v Klatovech Janu Jirákovi a za výrazné podpory a spolupráce pánů Zdeňků Procházky a Vejvody je na světě publikace o pivovarnických provozech a hospůdkách okresu Domažlice. Knížka vyšla 30. června a po křtu 10. července v dobřanském pivovaru Modrá hvězda je v prodeji.

Dnes stěží uvěřitelný údaj o skoro pěti desítkách činných pivovarů v okrese odhalí mapa ve vnitřní straně obálky, kde jsou přehledně uvedeny téměř všechna místa s pivovary Domažlicka – nenašel jsem pouze panské pivovary Jivjany a Zahořany.

Úvod knihy se věnuje historii piva, jeho příchodu do Čech a historii vaření včetně vývoje technologických postupů. Autoři si dále všímají fenoménu českých krčem, hospod a náleven v běhu let.

Další kapitola už je věnována samotnému pivovarnictví na Domažlicku a čtenář se v ní dozví o nejstarších pivovarech – o celé řadě dávno zaniklých menších panských provozů, které se nacházely především v jihovýchodní části okresu a o nichž máme bohužel většinou jen kusé nebo rozporuplné zprávy.

Největší prostor je logicky dán pivovarům, které se dožily 19. anebo 20. století a je o nich v obecném povědomí i v archivech dost informací. Jako první přichází na řadu město Domažlice, kde bylo pivovarů nejvíc (měšťanský, 4 městské a soukromý), dále se představují Horš. Týn (bez zmínky o malém farním pivovaru na náměstí), panství Čečovice (někdy v pramenech zaměňované za Bukovec), Hostouň (po Domažlicích a H. Týně poslední místo se dvěma pivovary) a Staňkov s pivovárky v blízkém okolí (Přívozec, Chotiměř, Kanice, Nahošice a Osvračín). Kapitola pokračuje dnes k velké radosti pivařů obnoveným pivovarem Kout na Šumavě, dále Trhanovem, připomenut je pivovar v zaniklé obci Grafenried/Lučina a pivovárky v Poběžovicích a okolí (Újezd Sv. Kříže, Mutěnín, Bělá nad Radbuzou a Pivoň).

Po barevné fotopříloze knihu uzavírají perličky z výčepů a hospůdek a humorně odlehčují do té doby faktograficky rozsáhlý, přesný a hutný výčet údajů, fotografií, plánků pivovarů a sladoven, výřezů ze stabilního katastru, dobových inzerátů a reklam a tak dále.

Dvanáctistránkový seznam literatury a pramenů jenom potvrzuje, že autoři vzali téma za své, poctivě a do hloubky. Je to počin dobrý. Ve škole, pokud se pamatuju, znamenala dobrá trojku, což by si autoři ani kniha rozhodně nezasloužili. Mně osobně udělala velkou radost, takže raději napíšu počin výborný, což je výrok pravdě daleko blíže. Díky za ni.

Jan Jirák – Chodská pivovarská chasa aneb Pivovary a pivovárky okresu Domažlice.
Vydalo Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2012.
188 stran, pevná vazba.
Formát 210×295 mm.
ISBN 9788087316252.
DPC 390 Kč.
Hodnocení: 85%

Autor: Luděk Gasseldorfer, 2012