Pivovarský místopis – Cheb
Z pohledu historie pivovarnictví je Cheb výjimečný tím, že ještě na počátku 20. století bylo v centru města v provozu množství malých provozů.
Byly časy, kdy se tu říkalo, že je zde tolik pivovarů co kostelů. Cheb se svými 10 až 13 pivovary a i pestrostí vařených druhů piv byl srovnatelný s podobnými pivovarskými městy v Německu (jako např. Bamberg).
Největším podnikem, který vařil pivo v centru Chebu a druhý největší v celém městě, byl První měšťanský pivovar, zvaný též Pivovar bratří Schmidtů (1.Bürgerl. Brauhaus, Brüder Schmidt, Eger). Právováreční měšťané ho postavili roku 1630. Výstav dosahoval až 35 000 hl. Později se dostal do majetku rodiny Schmidtů. V roce 1911 byl zmodernizován a jeho roční výstav pak začal stoupat. Vlastní sladovna mu zaručovala výrobu širokého sortimentu, pivům světlým i tmavým vévodila tmavá čtrnáctka – Valdštejnský ležák. V roce 1945 podnik spadl pod národní správu a o rok později byl uzavřen. Poté tu byla strojní traktorová stanice, sklad ovoce a zeleniny, velkoobchod. V roce 2012 proběhla obnova zchátralé stavby. Zbytek budov dnes najdete blízko náměstí, mezi ulicemi Školní a Svatopluka Čecha.
Když se vrátíme na náměstí a přejdeme do protější Březinovy ulice (dříve Rotkirchstraße), při křižování s ulicí Dlouhou stál Grillmayerův pivovar, zvaný též Staufen Bräu Eger. Produkce se pohybovala kolem 5 000 hektolitrů piva. Rodina Grillmayerů výrobu zastavila v roce 1917.
Mnoho pivovarů působilo v oblasti kolem Dlouhé ulice (tehdy Langegaase), kde se nacházely vydatné zdroje pitné vody.
Pivovar Ferdinanda Karga fungoval v této ulici v domě s číslem 27. Byl v provozu v letech 1790 až 1925 a rodina Kargů zde vařila zhruba 3 000 hl moku za rok.
O pár desítek metrů dále, v Dlouhé ulici č. 12 stál Pivovar Josefa Wildnera. Byl zrušen kolem roku 1924 a vařil zhruba 900 hektolitrů ročně.
Největším podnikem v této pivovary obdařené ulici byl Pivovar Kašpara Krämlinga, známý také jako Weissenbräu Eger. Na počátku 20.století ho koupila od rodiny Krämlingů společnost Antonín Dreher, exportní pivovar s.r.o. od roku 1910 tu provozovala jen sklad svého piva. Vyrábělo se tu slušných 9 000 hl piva za rok. Přestavěná budova stojí na křížení s ulicí Židovskou.
V jihozápadní části centra Chebu stával kromě františkánského také klášter klarisek. Abatyše Bernardina Vetterle z Wildenbrunu (1707-1723) dokončila mj. výstavbu statku, pekárny a pivovaru. Jako rok založeni je uváděn 1749. Pivovar a kanceláře byly v jižním dvojkřídle podél hradební zdi. Podnik působil pod označením Pivovar Svatá Klára (Sct. Clara Eger). Od roku 1852 byl v majetku rodiny Wilhelmů z Helimfeldu. Zrušen byl kolem roku 1924. Produkce se pohybovala kolem 4 000 hl. Dnes v ulici Obrněné brigády uvidíte jen hřiště.
V severozápadním rohu náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, tam kde začíná Židovská ulice, stával Pivovar Bartelův. Koupí z 29. prosince 1846 přešel starý obytný dům a pivovar na Mathesa Bartla, od něhož jej získala 11. prosince 1883 chebská spořitelna. Tím skončila i výroba piva. Po požáru sousedního hostince U zlatého slunce byly oba domy zbořeny a v letech 1884/1885 nahrazeny novostavbou chebské spořitelny. Šlo o velmi malý provoz s výstavem jen 500 hl.
Dalším „hnízdem“ chebských pivovarů byla ulice Kamenná (dříve Steingasse) vedoucí z hlavního náměstí k Ohři.
V domě na adrese Kollárová č. 2 (dříve Fluth 2), odbočující z Kamenné, vařil v letech 1872 až 1920 chmelový mok Pivovar Johanna Mayera. Produkce byla kolem 4 500 hl.
Úřední povolení vařit a čepovat pivo v domě č. 231 ve Steingasse získal roku 1864 Christof Adler ml.. Pro uskladnění vlastního piva si v roce 1853 zbudoval ve skalním masivu, částečně pod opevněním chebského hradu, sklep přístupný od Písečné brány. Jeho z valné části zazděný vchod a další pozůstatky – podpěrnou zeď, otvory větracích šachet – zde můžeme spatřit ještě dnes. Pivovar byl zrušen asi v roce 1902.
V Kamenné ulici vedle kostela sv. Václava působil dominikánský klášter. V dolním, severním křídle dvoupatrové budovy se nacházela hospodářská část s pivovarem a sladovnou. Byl činný v období let 1664 – 1925 a ročně uvařil zhruba 4 000 hl. Na konci 19.století jej koupila známá chebská pivovarnická rodina Wildnerů.
V sousedství kostela sv. Bartoloměje sídlil Konvent křížovníků s červenou hvězdou. V rámci hospodářského zázemí byl v provozu také pivovar. Vznikl snad v roce 1754 a vařil do roku 1924. Ve 20. století byl v pronájmu další chebské rodiny – Kargů. Výstav se pohyboval kolem 2 000 hl.
Nezbylo po něm vůbec nic a našli bychom ho v Mlýnské ulici, někde pod Mlýnskou věží.
Kromě těchto historických pivovarů vyráběly pivo dále od centra dva průmyslové pivovary.
Pivovar Spröten vlastnila rodina Schmidtů do roku 1945. Vařil m.j. pivo Spröten Urbräu. Výroba dosahovala až 20 000 hl. Během národní správy byl v roce 1946 uzavřen.
Budovy postupně chátraly a když v roce 2012 pivovar zachvátil požár jeho osud byl zpečetěn – následovala kompletní demolice. Provoz stával v jižní části města v místech, kde se Palackého ulice kříží s Příkopní.
Největším a nejdéle fungujícím chebským pivovarem byl 1.akciový (Erste Aktienbrauerei in Eger). První pivo bylo vystaveno v roce 1873. Pivovar ukončil činnost na počátku roku 1995. Na místě bývalého pivovaru (v ulici Pivovarské nedaleko železniční stanice) stála v roce 2002 obchodní zóna včetně obchodu Kaufland.
Prameny:
zdroj: Interaktivní encyklopedie města Chebu
Zbyněk Likovský: Pivovary československého území 1901-19