Category: Historie – seznamy

Historické pivovary území dnešní Ostravy

Moravská Ostrava

 
Srovnání výstavu ostravských pivovarů v letech 1901-1950
 

 

Český akciový pivovar v Moravské Ostravě ; Pivovar Ostravar 
historie foto lokace etikety
články: Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.1. – Moravská Ostrava prapočátky >>>
Akciový pivovar v Moravské Ostravě ; Strassmannův pivovar ; Německý pivovar
historie foto lokace etikety
články: Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.3. – Strassmannův pivovar >>>
Biskupský pivovar
lokace
články: Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.1. – Moravská Ostrava prapočátky >>>
Měšťanský pivovar
foto lokace
články: Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.2. – Měšťanský pivovar Moravská Ostrava >>>
Kunčice

 

Zámecký pivovar
foto
Byl součástí hospodářských budov zámku.
články: Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.7. – Kunčice nad Ostravicí >>>
Petřkovice
Pivovar Petřkovice ; Brauerei H. Finke Petrkowitz
foto lokace
články: Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.8. – Pivovar Petřkovice >>>
Radvanice
Pivovar Radvanice ; Radwanitz
historie foto lokace etikety
články: Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.5. – Radvanice 
Slezská Ostrava

 

Zámecký pivovar
foto lokace
Byl součástí hospodářských budov zámku. Vyhořel 28.11.1872. Poté již nebyl obnoven.
články: Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.4. – Zámecký pivovar Slezská Ostrava >>>
Třebovice
Zámecký pivovar
Byl součástí hospodářských budov zámku.
Zábřeh
Zámecký pivovar
foto lokace
Byl součástí hospodářských budov zámku.

Historické pivovary D

Dačice

 
 

Panský pivovar B. Dalberga Dačice
foto lokace
Zrušen asi 1920; 1 500 hl; JH
článek: Panský pivovar Dačice (před 1610 – po 1925) >>>
Měšťanský pivovar Dačice
foto lokace
Zrušen 1936
Dalešice

 

Dreher Anton, pivovar Dalešice ; Zemědělská jednota Dalešice
foto lokace
1609 – 1977, obnoveno 2002
článek: Akciový pivovar Dalešice >>>
článek: Příběhy znovuzrozených pivovarů – Dalešice >>>
Dalovice

 

Pivovar Dalovice ; Dallwitz
Zrušen 1905; 3 000 hl; KV
Posl.maj.: Riedl z Riedensteinu
Dalovický občan L. Radl dal r. 1913 kříž přemístit pod lípu, která stála u silnice poblíž jeho pivovaru (pivovar byl vedle rybníčku nedaleko Starého zámku).
Darová

 

Pivovar Darová
foto
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Rokycan díl.2 >>>
Dašice

 
 

Pivovar Dašice
foto lokace
Zrušen asi 1930; 2 000 hl; PU
Posl.maj.: B. Dvořák; Budovy pivovaru v roce 2002 byly zachovány, byly komerčně využity. V roce 2017 obnovena v areálu výroba piva.
článek: Minipivovar Dašice >>>
Davle

 

Pivovar Davle
foto lokace
Zrušen asi 1890; 1 000 hl; PAZ
Posl.maj.: baron Weidenheim
Děčín

 

Podmokelský pivovar v Děčíně
foto lokace etikety
článek: Pivovar Děčín >>>
Zámecký pivovar Děčín ; Tetschen
Zrušen 1875; Páni z Bünau přeměnili hrad ve druhé polovině 16. století v pohodlnější sídlo. V té době byl i vybudován pivovar.
Defurovy Lažany

 

K tvrzi Lažany v roce 1630 patřil pivovar s chmelnicí, ovčínem a poplužní dvůr. Majetek vlastnil Petr Vok Švihovský. PJ
Dehtáry

 

Pivovar Dehtáry
foto lokace
Děkov

 

Na poč.18.stol. tu byl panský pivovar. RA
Děpoltovice

 

Pivovar Děpoltovice ; Tűppelsgrűn
foto lokace
Zrušen 1917; 45 000 hl; KV
Posl.maj.: Anton Weber
Dešenice

 
 

Pivovar hraběte Hohenzollerna Dešenice
foto lokace
Zrušen 1946; 15 000 hl; KT
Pivovar vznikl v 16.stol. v areálu tvrze na návsi v Dešenicích. První výstav piva byl zaznamenán v roce 1572. V druhé polovině 18.stol. byl areál razantně přestavěn na pivovar. Dnes je objekt v majetku obce. Obec v jednom křídle bývalého pivovaru vybudovala v roce 2005 Hasičskou zbrojnici. Bývalý pivovar nachází i další využití, hlavně při různých kulturních vystoupeních nebo výstavách.
Dětenice

 

Pivovar v Dětenicích, provozovaný nájemcem Jiřím Petákem ; Zámecký pivovar Dětenice
foto lokace
1907 – 1948; 6 000 hl; JC
Majitelé: A. a R. Blochové, J. Peták, Ing. Emanuel Řehák. Pivovar byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn Vyhláškou ministryně výživy ze dne 18.12.1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském. Podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28.4.1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském. Pivovar který patří k zámku Dětenice vařil pivo od poloviny 19 století až do roku 1950 a byl svým pivem velmi znám, byl opět v zprovozněn v polovině dubna 2003.
článek: Zámecký minipivovar Dětenice >>>
Dírná

 

Pivovar Dírná
foto lokace
Zrušen 1949; 4 000 hl; TA
Posl.maj.: J. Wratislav, pak národní správa.
Dívčice

 

Dne 12.srpna 1528 Jan Řepický rozdělil otcovské jmění mezi syny Hynka, Adama a Ctibora tak, že Hynek dostal Dívčice se dvorem, sladovnou a pivovarem. CB
Dlažkovice

 

Pivovar hraběte Schőnborna Dlažkovice
Zrušen asi 1900; 1 000 hl; LT
Dlažov

 

Pivovar Dlažov ; Glossau
Zrušen asi 1895; 500 hl; KT
Posl.maj.: kníže Hohenzollern
Dlouhá Ves

 

Schwarzenberský pivovar Dlouhá Ves ; Langendorf
Zrušen asi 1890; 2 500 hl; KT
Dobromilice

 

Zámecký pivovar Dobromilice
Zrušen 1885; 400 hl; PO
Veškeré budovy byly ještě před II. světovou válkou zbourány a na jejich místě byly postaveny dva bytové domy.
Dobrovice

 

Spojené pivovary, akciová společnost „Klášter“ Dobrovice
foto lokace etikety
V provozu do poloviny 50.let. 20.stol., zrušen 1968; 40 000 hl; MB
Pivovar v Dobrovici byl v úředních pramenech zmiňován již ve středověku, značného rozšíření se pak dočkal za Jindřicha z Valdštejna v 80. letech 16. století. Rozsáhlé modernizace, uskutečněné rodinou Thurn-Taxisů v letech 1868 a 1897, jej změnily na konkurenceschopný subjekt. V roce 1926 byl začleněn do Akciové společnosti Pivovary Klášter, kam jej ve formě rozšíření původní majetkové podstaty vnesl poslední soukromý majitel Alexander Thurn-Taxis. Po znárodnění : 1948-1952 Polabské pivovary n.p., 1953-1954 Nymburské pivovary n.p., 1955-1957 Polabské pivovary n.p., 1958-1968 Středočeské pivovary n.p.
Sbor dobrovolných hasičů  v obci Úherce uspořádal 2.7.1933 sjezd mladoboleslavské župy hasičů. Tehdy bylo vytočeno 30 hektolitrů piva a dobrovický pivovar měl na dvoře hostince přistavený koňský povoz, se kterým se zásoba piva průběžně doplňovala. Pivo stálo 1 korunu a 30 haléřů.
Dobrš

 

Smlouvou z roku 1609 se zdejší tvrz ocitla v majetku částečně Miletických – pivovar, příkop, chmelnice a díl zámku s dvorem. Další část vlastní větev Ohrazenická, následně od roku 1615 je část v držení Kavků z Říčan (Anna Říčanská). Kolem roku 1692 začal Hubert Zikmund stavět nový zámek, v letech 1690 – 1707 je zámecký areál v držení rodu Althanů.
Dobruška

 

Měšťanský pivovar Dobruška ; Pravovárečné měšťanstvo v Dobrušce
foto lokace
článek: Minipivovar Dobruška >>>
Dobřany

 

Měšťanský pivovar Dobřany
foto lokace
1378 – 1950; 15 000 hl; PJ
1948-1950 Západočeské pivovary n.p.
Podle údajů tereziánského katastru v polovině 18. století pivovar vařil 805 sudů za rok. Měšťanský pivovar vařil od roku 1873 v nové budově, vystavěné stavitelem Martinem Stelzerem. V roce 1900 zásoboval pivovar 25 obcí při obratu 1.4 mil. korun.
Dobřejovice

 

Zámecký pivovar J. Štěpána Dobřejovice
foto lokace
Zrušen 1929
Stával poblíž návsi, patřil k hospodářskému dvoru zdejšího zámku. Pivovar byl asi do r. 1886 v režii arcibiskupa Františka Schönborna. Později jej získal do pronájmu pan V. Novotný, který zde do té doby zastával funkci sládka. K pivovaru patřila i vinopalna. Po jejím zrušení se v této provozovně usadil žid Nathan Eisler, zařídil si krámek a obchod s obilím. Objekt zvaný Židovna zde stál po několik generací, než byl zbořen v r. 1948. Na místě bývalého pivovaru a na jeho pozemcích byly v 80. l. 20. stol. postaveny bytovky.
Dobřenice

 

Pivovar hraběte Kinského Dobřenice
Zrušen 1875; HK
Dobřeň

 

Pivovar Dobřeň
Patrně již ve třináctém, ale určitě již ve čtrnáctém století stávala v obci tvrz. O jejím prvním majiteli ani o její podobě už dnes není nic známo. Tvrz postupně pustla, ale ještě roku 1738 tu z přilehlého dvora zbyla ratejna, komora, drůbežník a pivovar. Zbytky pivovaru pak byly ještě dlouho patrné v severní části dobřeňského dvora. Z něj se dříve převáželo pivo po rybníku na loďkách do prostorného sklepa, který byl vystavěn pod polem zvaným „Borek“. KH
Dobřichovice

 
 

 
 

 
 

Křížovnický pivovar Dobřichovice
foto lokace
Zrušen asi 1890; 800 hl; PAZ
Převor Pospíchal se zmiňuje ve svém deníku z r.1663, jak se dobřichovický soused Loskot /nar.1582/ pamatuje, že za jeho mladých let stával v dobřichovickém zámku pivovar, kde se toliko vařilo bílý pivo, ježto ,,těžký“ se od nákladníků bralo z Prahy až Berka ve špitále pivovar vystavěti dal, v němž i těžké pivo vařiti a vystavovati počali.
Pivovar zdejší, umístění v přízemí zámku, sdílel osudy zámecké budovy, byl vypálen od Švédů a obnoven převorem Pospíchalem. Pivem zásoboval zdejší krčmy a hospody i v okolních vsích. Do vsí se smíšenými vrchnostmi nedovolovala vrchnost, mající tam výsadní šenk, šenkovati cizí pivo. Tak chtěli r.1671 křižovníci otevříti krčmu na Vonoklasech, kde měli 4 lidi poddané. Panství zbraslavské se proti tomu ohradilo. Když o posvícení r.1747 vezli vonoklasští pivo z dobřichovického pivovaru 2 vědra pro tamější krčmu, vzali jim ho zbraslavští poddaní a po dlouhém dopisování a vyjednávání učiněná dohoda, že o velikých svátcích, posvíceních, při pohřbech, křtinách může obojí vrchnost pivo šenkovati.
Řád si vydržoval svého sládka, jímž byl r.1734 Jiří Keys, 1781 Jakub Mašek, 1765 Jan Trinkmoc, 1769 Jan Jelínek, 1779 Jan Mašek, 1790 Jan Holec, 1812 Martin Holec, 1837 Antonín Vonásek, 1845 Václav Matošovský, 1860 Čeněk Křenek a poslední sládek Hotovec ze Řitky. Podle vypravování Františka Šebesty, hoteliéra, sestával, pivovar z následujících místností:
I./ místnost slula humno a sloužila k přípravě sladu z ječmene. Ječmen se máčel ve štoku, voda se čerpala ze studnice a mokrý ječmen se přehazoval na cihlové podlaze humen. Místnost ta slula kvelbík.
II./ sušárna n.biliár, kde se slad sušil. Pod biliárem byly upevněny plechové roury, rozvádějící teplo. Biliár byl pokryt dirkovaným plechem, aby klíčky sladové mohly propadávati. Tak se hromadil na zemi sladový květ, jenž se upotřeboval co krmivo. Místnost ta slula šalanda spávala tam, když se slad dosušil, chasa. Pod biliárem dělal a spravoval bednář sudy a chasa dračky a louče. V koutě stálo několik sudů s pivním octem.
III./ místnost slula výstavní spilka, kde na kantýřích leželo hotové pivo, tam se vystavovalo a do hostinců odváželo.
IV./ byla spilka kysárna, kde uvařené pivo kysalo.
V./ varna, v níž se pivo vařilo. V té byl měděný kotel, vystírací káď, proti ní spílací káď, před ní mramorové koryto, 2 dřevěné štoky n. chladiče.
Pivo se vařilo sladké, bez chmelu. Mletý slad se dal do vystírací kádě, míchal se /karboval/. To byl první výtažek. Druhý výtažek slul ředina a ta se prodávala. Třetí výtažek slul pivní ocet, který se buď pil, nebo se dával do jídel.
Pivo se vařilo na kvasnice spodní neb vrchní. Kvasinky odebíral sládek v soudcích z Berouna neb z Plzně. Pivo se vařilo dvakrát až třikrát týdně vždy po 8 sudech, obsahujících 2 hl 12 l. Obyčejně 8% a jarní ležák 12%. Dováželo se do hostinců do Dobřichovic, Řevnic, na Vonoklasy, do Třebáně a Letů. Po dvoře ležely roztroušeny kádě, sudy, různé nářadí pro pivovar a bednáře. Kotlík se smolou stál pod kamennými schody a sudy požehovali bednáři na nádvoří. Pivovarská chasa pívala z vysmolených korbílků. Když se sešli hosté, natočil jim pan starý piva do větší měděné konve, opatřené hubičkou, kterou se i sudy dolévaly. Těm konvím se říkalo hubatka.
Časté povodně zanášely pivovarské místnosti bahnem a způsobovaly velké škody na strojích, znečisťovaly podlahy a dodávaly pivu nedobrou příchuť. Voda se čerpala ze studně, nyní zazděné, jíž se říkalo Barbora. Měla zvláštní zařízení, rumpál ukrytý v dřevěném altáně, střechu pobitou šindelem a byla po stranách pokryta prkny. Pomocí dvou velkých okovů se zdvihala voda do značné výše, okovy se zvrhovaly do žlabů a voda po nich odtékala na místo určení.
Pivovar byl zrušen v r.1890.
Dobříš

 

Panský pivovar Dobříš ; Philipp Kellner strojní pivovar
lokace
Uzavřen 1911; 7 000 hl
Původní panský pivovar stával v blízkosti zámku, při hospodářském dvoře. Jednalo se o malý ruční provoz s výstavem kolem 7 000 hl. Pivovar byl v posledním období pronajímán, jeho posledním nájemcem Filip Kellner a sládek Bohutínský přešli do nově budovaného pivovaru.
Parostrojní pivovar Dobříš ; Knížecí Colloredo-Mansfeldský parostrojní pivovar ; Dobříš Pivovarský průmysl společnost s r.o. Dobříš
foto lokace etikety
článek: Osudy zaniklých pivovarů – Dobříš >>>
článek: Pivovar Dobříš >>>
Doksany

 

Aehrenthálský parostrojní pivovar Doksany ; Klášterní pivovar
foto lokace
Pivovar byl založen v roce 1726 a roku 1946 byl provoz uzavřen.
článek: Klášterní pivovar Doksany >>>
Doksy

 

Pivovar Doksy – Podhrází ; Thammühl
foto lokace
Zrušen 1895; CL
V roce 1845 po dlouhé zimě voda z Čepelského rybníka zaplavila dokský mlýn a pivovar.
Dolany

 

Pivovar Dolany ; Döllein
foto lokace
1388 – 1916; 10 000 hl; OL
Pivovar založili kartuziáni v roce 1388 a vlastnili jej 400 let. V roce 1782 se stal majetkem Náboženského fondu se správou na Hradisku. V dražbě roku 1825 jej koupil Ludvík ze Saint Genois. Jeho syn prodal panství i s pivovarem roku 1877 knížeti Lichtensteinovi, roku 1896 koupili pivovar bratři Kubelkové. Špatné hospodářství přivedlo pivovar do konkurzu a v roce 1906 jej získal opět Lichtenstein a ihned prodal Holickému pivovaru v Olomouci. Výroba piva byla v roce 1914 zastavena. Od roku 1920 se začaly vyrábět lihoviny a sodovky. Znárodněním se stal majetkem Hanáckých lihovarů a drožďáren. Po lahvování octa v letech 1950-1965 byla obnovena výroba originálního Brandy Slovignac a výroba likérů Praděd. Od roku 1960 v rámci sloučení spadal „pivovar“ pod Seliko Olomouc. V roce 2002 se v objektu nacházela firma Likérka a.s.Dolany, zabývájící se vyrobou alkoholu. Z původně rozlehlého a členitého objektu se dodnes zachovala jen jeho podzemní část, kterou tvoří sklepy využívané převážně pro zrání destilátů.
Dolejší Krušec

 
 

Pivovar Dolejší Krušec ; Unter Körnsalz
foto lokace
Zrušen asi 1890; 200 hl; KT
Posl.maj.: T. Zvěřina. V obci byl pivovar,který patřil k tamějšímu zámku. Pivovar fungoval už v první polovině 17.století. Vystřídalo se zde mnoho majitelů zámku a tudíž i pivovaru. Theodor Zwerzina, který pivovar vlastnil od roku 1869,po roce 1888(v tomto roce zřejmě pivovar přestal fungovat) poskytl již nevýnosný pivovar k dispozici obci, která jej přestavěla na školu.
Dolní Bělá u Plzně

 

Pivovar Dolní Bělá
foto
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plas >>>
Dolní Benešov

 

Městský pivovar Benešov ; Brauerei J. Fuhrmann Beneschau
Zrušen před rokem 1900; OP
Historické prameny uvádí, že králem Vladislavem II. byla městu v roce v 1493 udělena městská privilégia, z nichž jedno bylo právo várečné. Pivovar byl zřízen v dnešní ulici Pivovarské a jen orientačně je známo, kde byl umístěn.
Panský pivovar Benešov
před 1553 – do 1874
Dolní Beřkovice

 

Pivovar prince Ferdinanda z Lobkowic v Dolních Beřkovicích ; Knížecí parostrojní pivovar ; Pivovar Leopolda Lobkowicze v Dol. Beřkovicích
foto
1427 – 1935; 7 000 hl; ME
Pro dostatek místního chmele zde Lobkovičtí postavili sladovnu a pivovar. Původní pivovar z 15. století stával při tvrzi, později zámku. Roku 1890 přebudován na sladovnu, zároveň vznikl pivovar nový. V letech 1886- 7 bylo zde uvařeno na 5 500 hl desetistupňového piva, kapacita sklepních lednic byla na 3 000 hl piva. Pivovar byl asi zbytečně demolován v 50. letech min. století, zůstaly zde aspoň prostorné sklepy, které byly v minulosti např. využívány k dozrávání banánů a jako sklady ovoce. Z objektů pivovaru dodnes zachována pouze část sklepů.
Dolní Bludovice

 

Provoz historicky potvrzen, ale nelokalizován.
článek: Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. >>>
Dolní Bobrová

 

Pivovar Dolní Bobrová
Zrušen asi 1900; 1 000 hl; ZS
Dolní Břežany

 

Pivovar Dolní Břežany
Zrušen asi 1890; 3 000 hl; PAZ
Posl.maj.: Arcibiskup Schwarzenberg. Pivovar v Břežanech byl vyhlášený chutným a hustým pivem. Vodu bral z vlastní studny Klizardy, vykopané u silnice ke Zlatníkům. V roce 1885 nechal arcibiskup Schöborn vést vodu dřevěnými trubkami o světlosti šesti palců samospádem do pivovaru. Úctyhodný vynález, ekonomický i ekologický. Že měl pivovar dobré pivo, potvrzují zápisy ze Zlatník, kde se o žních sedláci střídali a večer co večer posílali čeledína s trakařem do pivovaru pro štěně, které hned vypili a šli spát. „Když se žně protáhly, těch trakařů bylo víc než snopů !“ připsal zlý jazyk. V pivovaru sloužilo nemnoho stálých zaměstnanců. Většinou jen na speciální práce. Na půdách či humnech sladují ječmen. Musel se obracet dřevěnými lopatkami, aby zaklíčil. To byla práce vandrovních.
Dolní Cetno

 

Vrchnostenský pivovar Dolní Cetno
MB
Dolní Dvořiště

 
 

Obecní pivovar Dolní Dvořiště
foto lokace
Zrušen 1915; 300 hl; CK
V roce 1555 vrátil Vilém z Rožmberka Dolnímu Dvořišti várečné právo. Ustanovuje, aby z dolnodvořišťského pivovaru (dnes budova obecního úřadu) odebíraly pivo vsi Mikoly, Suchdol, Pšenice, Budákov, Zdíky, Lipoltov, Sosnice, Přibyslavov, Nažidla, Bujanov a Tichá.
Obřadní síň by měla v budoucnu vzniknout v prostorách bývalého pivovaru v Dolním Dvořišti. Objekt pivovaru pochází z
dob, kdy bylo Dolní Dvořiště ještě městem. Tehdy si vařilo své pivo. Práce na pivovaru v Dolním Dvořišti zastavil v květnu 2009 objev spojovacích chodeb mezi budovami pivovaru, kudy se dříve válely sudy.
Dolní Jiřetín

 

článek: Pivovary na Litvínovsku II. >>>
Dolní Kralovice

 
 

Pivovar knížete Auersperga Dolní Kralovice ; Knížecí pivovar v Dolních Kralovicích; Státní pivovar Dolní Kralovice
foto lokace etikety
Zrušen 1957; 10 000 hl; BN
1948-1952 Horácké pivovary n.p., 1953-1957 Havlíčkobrodské pivovary n.p.
článek: Neobvyklé osudy zaniklých pivovarů – Dolní Kralovice >>>
Dolní Krupá

 

Pivovar Dolní Krupá
Zrušen asi 1890; 200 hl; HB
Posl.maj.: svobodný pán Mladota
Dolní Kounice

 

Ve městě byl i pivovar, ale pivo se zde vařit přestalo již roku 1848.
foto lokace
článek: Vaření piva v Dolních Kounicích >>>
Dolejší Kunčice

 

Pivovar Dolejší Kunčice
foto lokace
Dolní Lukavice

 
 

 
 

 

Společenský pivovar Dolní Lukavice
foto lokace
Zrušen 1929; 2 000 hl; PJ
Mezi domy čp. 133 vyniká bývalý barokní pivovar z 18. století s mansardovou střechou.
Barokní budova pivovaru stojící v hospodářském dvoře poblíž zámku pochází z 18. století. První zmínka o pivovaru se objevuje už v roce 1662. V dobových záznamech se lze dočíst například to, že „při tvrzi dolnolukavský jest pivovar, na něm pánev stará na čtyři sudy velká, do níž se dno nové dělati musí, štoky dva, kádě dvě. Vedle jest spilka, zase jest sladovnou, jsou dva špejchary s hliněnou půdou a se dvouma prkennýma podlahama, to vše nyní v nově šindelem přikryto, ten se šacuje za 480 kop míšeňskejch…“ Přestavba a zařízení bylo naposledy obnoveno po roce 1900. V té době činila roční produkce piva 850 hektolitrů, což bylo nejvíce z pivovarů v okolí. Nejvíce piva se vyrobilo v roce 1905 a 1906, a to 16 000 hektolitrů. Roku 1929 se zde pivo vařit přestalo a do provozu byl pivovar uveden opět v roce 1932. Jeho provoz pak pokračoval dalších deset let, v roce 1942 se tu vařilo naposled, tehdy už se ale stočilo jen asi 680 hektolitrů. Obnovit provoz pivovaru už se od té doby nepodařilo a v následujících letech byla zbořena i budova sladovny.
Dolní Lutyně

 

Zjištěna data o existenci pivovaru, avšak místo nenalezeno.
článek: Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. >>>
Dolní Paseky

 

Pivovar Dolní Paseky ; Unterteil
Zrušen asi 1900; 1 000 hl; CHE
Posl.maj.: hrabě Zedwitz
Dolní Přím

 

Pivovar Dolní Přím
Zrušen asi 1890; 1 500 hl; HK
Posl.maj.: Riedl
V Dolním Přímu mají místo jeskyní bývalé pivovarské sklepy. Pivo se tam ukládalo přes dvě století, než pivovar koupil hrabě Harrach a přeměnil jej na sýrárnu. Stálou teplotu ve sklepích zajišťoval rozdrcený led v ledových komorách.
Dolní Ročov

 

Pivovar Dolní Ročov ; Področovský klášterní pivovar
foto lokace etikety
1753 – 1945; 3 000 hl; LN
Konvent augustiánů; vařil mj. pivo Ročovar; Zdejší sládek osázel rybníček puškvorcem, aby měl dobrou a zdravou vodu pro vaření piva.
V těsném sousedství kláštera se nachází bývalý pivovar. Tradice vaření piva je doložena již od konce 14. století. Tehdy se však pivo vařilo přímo v konventu, až v roce 1699 se započalo se stavbou samostatného budovy pivovaru v severozápadním rohu klášterního dvora. V roce 1773 pak byl položen základní kámen k pivovaru na dnešním místě. Z této doby pochází barokní brána do dvora a štukový strop v přízemní místnosti hlavní budovy. Dnešní vzhled je výsledkem přestavby kolem roku 1880.
Areál pivovaru z 2. poloviny 19. stol. tvoří sladovna, brána a domek s kůlnou. Sladovna i brána jsou bohatě profilované pilastry, římasami, frontony a čučky. Na sladovnu navazuje mladší halová přístavba.
Dolní Rožínka

 

Pivovar Rožínka
foto lokace
Zrušen asi 1880; ZS
posl.maj.: hrabě Mistrovský
V bývalé sýpce se našli velké mramorové nádrže, které dokazují, že tam býval pivovar. Kádě se demontovali a mramorové desky použili na doplnění zařízení sýpky přeměněné v muzeum.
V původní středověké budově zřídili v 16. století majitelé zámku pivovar a o dvě století později sloužila jako zámecká sýpka. Dnes je v ní umístěna expozice plná magie, kouzel a strašidel.
Dolní Suchá

 

Panský pivovar
článek: Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. >>>
Dolní Věstonice

 

Pivovar Dolní Věstonice ; Unterwisternitz
foto
Zrušen 1925; 6 000 hl; BV
Majitelé: rod Dietrichsteinů
Podle historických pramenů byl v 18. století stav lesů v okolí tak neutěšený, že dolnověstonický pivovar byl nucen dovážet dřevo z židlochovických lesů.
Dolní Vidim

 

1 km severně od Horní Vidimi, západně – na místě dnešní hájovny – stával pivovar. ME
Dolní Žandov

 

Obecní pivovar Dolní Žandov ; Sandau
Zrušen 1901; 1 000 hl; CHE
Doloplazy

 

V roce 1778 patřily k panství Doloplazy kromě zámku také pivovar a panský hostinec. PT
Domanil

 

Pivovar Domanil
foto
Zrušen 1902; 1 000 hl; TR
Posl.maj.: hrabě Wallis; v roce 1750 byli majitelé řád Premonstrátů z Louky u Brna
Domašov

 

Benediktinský pivovar Domašov
Zrušen 1885; 200 hl; BY
Domašov nad Bystřicí

 

Pivovar Domašov nad Bystřicí
OL
Domaželice

 

Pivovar Domaželice
Zrušen asi 1880; 200 hl; PR
Posl.maj.: svobodný pán Dobřanský
Domažlice

 
 

 
 

Občanský pivovar Domažlice ; Obecní pivovar v Domažlicích
foto lokace
Od samotných prvopočátků královského hraničního města Domažlice znamenala výroba černého piva jeden ze základních zdrojů pravidelného vskutku „tučných“ příjmů. Můžeme s určitostí předpokládat jeho vyváření v jednotlivých měšťanských domech už v poslední čtvrtině X III. století. Jak známé bylo domažlické pivo v sousedním Bavorsku, o tom svědčí bezprostředně zatím neověřená zmínka o něm v účtech nedalekého kláštera v Chamműnsteru z roku 1316. Je to rok narození pozdějšího císaře a českého krále Karla IV., který prý byl také velikým ctitelem domažlického piva. Nespornou písemnou zprávou o nejlepší pověsti domažlické chmeloviny je pergamenová listina krále Jana Lucemburského z roku 1341, kdy byla už v Domažlicích obecní varna piva ve čtyřech obecních pivovarech. Trvalo ovšem zřejmě hodně dlouho, než bylo úplně zamezeno podomnímu, nepovolenému vyváření piva. Stará lidová pověst vypráví, že Domažličtí byli někdy v XV. století zakladateli proslulého pivovaru v nedaleké Koubě (Chamu) a průběhem dalších století, zejména v XVIII. a XIX., se z Domažlic rozšířilo pivovarnictví do několika míst v sousedství (např. Kout, Staňkov, Kanice, Horšovský Týn, Stod.)
Dnes každého velmi překvapí, že královské město si pěstovalo nejméně v XVI. a XVII. století svůj vlastní chmel. Berní rejstříky z let 1616, 1617, 1618 se výslovně zmiňují o platech z „chmelniček a chmelnic“. O jistém úspěchu domažlického pěstování chmele se dočteme už ve starších dokladech z domažlického archivu, kupříkladu v knize obecních počtů (účtů) z roku 1523, což je doba ještě Jagellonská. Původní, starodávný městský pivovar se nacházel až do sklonku minulého století na Dolejším předměstí, za příkopy pod Dolejší bránou. Příkazem krále Jana musely být pivovary i čtyři městské kovárny za branami a brankou, aby se předešlo vzniku zhoubného požáru. Součástí této rukodělné výrobny byla i proslulá „Svatá stunce“, dodnes dochovaná u zbytků původní pivovarské budovy, která byla z části rozbořena teprve před několika lety, v době rozšiřování okružní městské vozovky. Nejpodnikavější a zámožní měšťané vlastnili tzv. „pravovárečné“ domy – většinou stojící na náměstí – a měli nároky na podíl z jednotlivých várek, ale i pivovarského odpadu, vyvařeného mláta ke krmení a hnojení.
Nový pivovar, vybavený krásně klenutými suchými sklepy a prostorným příslušenstvím, byl postaven v 80. – 90. letech XIX. století po zasypání hradební stoky a příkopů na severní straně městských hradeb, v prostoru Týnského předměstí. Po zániku veškerých okolních pivovarů po druhé světové válce se stává domažlický pivovar zase úplně monopolním, právě jako ve svých prvopočátcích.
V roce 1996 je majitelem a.s. Plzeňský Prazdroj uzavřen.
V roce 2020 v areálu obnovena výroba piva ve formě minipivovaru.
článek: Městský pivovar Domažlice >>>
Domoradice

 

Pivovar Domoradice
foto lokace
Zrušen 1923; 1 000 hl; UO
Kdy přesně byl pivovar založen není zatím dohledáno, dle gruntovní knihy Domoradic to však nemohlo býti dříve jak v roce 1805. První doložitelná zmínka, která se mi zatím podařila objevit, je zápis z matriky narozených, kde je u záznamu z roku 1808 uveden sládek.
Výroba piva nedosahovala velkých čísel, pivovar byl malý, přesto se Josefovi Vampolovi, poslednímu majiteli, který vařil pivo, podařilo dosáhnout výroby více jak 1000 hektolitrů. Těchto hodnot však dosáhl před první světovou válkou, ve které sám bojoval a kde byl zraněn. Válka a odchod majitele na frontu vedly k přerušení výroby. Roku 1928 přestal, dle odborné literatury, pivovar vařit pivo. V několika dalších letech ještě vyráběl slad pro pražské pivovary. (domoradice.rody.cz). Posl.maj.: kněžna Aichelbergová
Domousnice

 

Pivovar Domousnice
foto lokace
Zrušen asi 1900; 300 hl; MB
Posl.maj.: rytíř Pulpan
Na místě dnešního zámku vznikla nejpozději kolem roku 1400 vladycká tvrz. Při tvrzi existoval poplužní dvůr a
později i pivovar, který se připomíná poprvé v roce 1630. V té době byla už tvrz přestavěna na renesanční zámek,
jehož majitelem byl Petr Rašín z Rýzmburka. Pivo se vařilo v hospodářském dvoře u zámku. Sklepy jsou přímo u zámku.
Doubí

 

Zámecký pivovar Doubí
foto lokace
Zrušen 1947; 12 000 hl; KV
Známý byl zdejší pivovar, vyrábějící od roku 1654 do jara 1945. Stál nedaleko zámku a je již kompletně zbourán.
Založený roku 1753 za vlastnictví hraběnky josefíny eleonory mulcové z valdova. Po mnoha změnách majitelů pivovar roku 1890 získal Hanuš ze smidaichu, nákladně budovy přestavěl a technologii modernizoval. v zámeckém pivovaru, jak byl nazýván, se úspěšně vařilo ještě po uvalení národní správy až do zrušení roku 1949. Pak obvyklé využití na sklady, v devadesátých letech jej vlastnila i se zámkem karlovarská firma Holoubek, ta ho v roce 2008 nechala zbourat. zůstat by měly historické sklepy.
Doubrava

 

Panský pivovar Doubrava
KA
článek: Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. >>>
Doubravice u Mohelnice

 

Pivovar při dvoru Doubravice
foto lokace
Pivovar se nacházel v západním křídle zámku. Pivovar vyhořel někdy kolem 30 let minulého století a již nebyl znovu postaven či obnoven.
Doubravník

 

Pivovar Doubravník
Zrušen asi 1880; 100 hl; ZS
Doudleby nad Orlicí

 

Hraběcí pivovar Doudleby nad Orlicí
Zrušen asi 1900; 500 hl; RK
Doupov

 

Pivovar Doupov ; Duppau
Zrušen 1903; 3 000 hl; KV
posl.maj.: hrabě Zedwitz, nájemce pivovar Klášterec nad Ohří
Dožice

 

Maltézský pivovar Dožice
Zrušen 1903; 500 hl; PJ
Drahenice

 

Lobkovicův pivovar Drahenice
foto lokace
zrušen 1925; PB
Přibližně od roku 1600 do roku 1924 zde sídlil pivovar, který zásoboval pivem hostince v okolních vesnicích. Postavit jej nechal vlastník drahenické tvrze Vilém Vrabský. Jeho součástí byla i vlastní panská chmelnice. Prameny uvádějí, že drahenické pivo bylo dodáváno také do krčem v Draheničkách, Hostišovicích, Uzenicích, Uzeničkách, Hudčicích, Drahenickém Málkově, Předním Poříčí, Chrástu, Vyšicích a Kožlí. Produkce piva se na počátku 18. století pohybovala kolem 400 až 480 čtyřvěderních sudů ročně, přičemž 1 sud obsahoval 248 litrů piva. Bohužel dnes není známo, kde přesně se v obci nacházela budova starého pivovaru. Ten byl v roce 1872 nahrazen novým, vystavěným ve dvoře drahenického zámku na místě sýpky. V té době již patřil i s přilehlým velkostatkem knížatům z Lobkowicz. V novém pivovaru se hned v prvních letech provozu vařilo téměř 4 000 hektolitrů piva ročně. Postupem let se ale produkce snižovala, až zanikla úplně.
Drahotuše

 

Městský pivovar Drahotuše
foto lokace
Zrušen asi 1900; 1 000 hl; PR
Drahońův Újezd

 

Pivovar Drahońův Újezd
foto
RO
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Radnic 2.díl >>>
Drnholec

 

Pivovar Drnholec
zrušen asi 1900; 800 hl; BV
Za působení Rudolf z Teufenbachu (kolem r.1650) byl vytvořen šlechtický velkostatek, u kterého byl pivovar i mlýn. Příjmy měla vrchnost za poplatky z vinic, z výnosu pěti panských ovčínů a také za pivo z drnholeckého panského pivovaru. Výstav jedné várky se pohyboval od 40 do 60 věder piva (1 vědro = 56 litrů). Pivo museli poddaní povinně odebírat. K jeho vaření se používalo převážně divokého chmele, rostoucího na březích Dyje, pod kotli se topilo rákosím z panských rybníků, které poddaní nad rámec polní roboty sekali a dováželi v zimních měsících, stejně tak led dovážený do zámeckých sklepů.
Drhovle

 

Lobkowizcův zámecký pivovar Drhovle
foto lokace
Zrušen 1943; 2 000 hl; PI
Drnovice u Lysic

 

Pivovar Drnovice
foto lokace
Zrušen asi 1895; 200 hl; BK
Drozdov

 

Pivovar Drozdov
Zrušen 1875; BE
Existence není ověřena.
Drum

 

Biskupský pivovar Drum; Stvolínky
Zrušen asi 1905; 2 000 hl; CL
Pivovar stával přímo před vstupem do zámku.
Dřevíkov

 

Pivovar při dvoru Dřevíkov
Zrušen asi 1880; 100 hl; HB
Dřevěnice

 

Kumburský pivovar ve Dřevěnici ; Kumburk
foto lokace
1511 – říjen 1948; 15 000 hl; JC
Posl.maj.: Karel Trauttmansdorff-Weinsberg, Karel Josef Trauttmansdorff
Dvůr Králové nad Labem

 

Klazarův pivovar Dvůr Králové
foto lokace etikety
1630, 1862 – 1978
článek: Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar >>>
Duchcov

 

Zámecký pivovar Duchcov
foto lokace
Pivovar byl zrušen v roce 1935. Výstav dosahoval 10 000 hl. Majitelé byl rod Waldstein.
Dukovany

 

Panský pivovar Dukovany
foto
Dymokury

 

Pivovar Dymokury
foto etikety
16.stol. – 1967

Historické pivovary A

Ahníkov

 

Založen 1620, zrušen 1750 (jedna se o datum asi i demolice budovy – později zde byla zbudovaná kaple)
Pivovar se nacházel uprostřed návsi.
Albrechtice

 

Pivovar Albrechtice; Albrechtsried
18.stol. – 1902; 500 hl; ST
majitelé: František Kuchynka (1873); Marie Kuchynková; Dr. Gustav Schreiner
Alinkov

 
 
 
 
 

Pivovar Alenkov ; Alenkův dvůr (Horní Kounice) ; Alinkov; Alingau
foto lokace
zrušen asi 1900; 50 hl; ZN
majitelé: Arnošt z Vlašimi; Marie Johana hr. Cavriani; hrabě Max Daun; Jan hrabě Daun; František hrabě Daun; Jindřich hrabě Daun; Vladimír hrabě Daun; Otakar hrabě Daun; hrabě Haugvic; Robert Goldschmidt (1905-)
pivovar stával při statku; později přeměněn na ubytovnu zemědělských dělníků
Dvůr Alinkov je samota na severním Znojemsku, částečně na území obce Horní Kounice a zčásti v katastru Čermákovic.
Nejzachovalejší stavba areálu má nezvyklý protáhlý tvar poukazující nejspíše na jeho původní funkci jako pivovaru. V budově jsou dochovány nejen renesanční klenby, ale i fragmenty sgrafit a další cenné architektonické detaily.
Albrechtice u Českého Těšína
Existence pivovaru ověřena, ale místo neurčeno.
články: Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. >>>
Andělská Hora
Pivovar Andělská Hora; Engelhaus
zrušen 1914; 1 000 hl; KV
majitelé: Viktor Petzlbauer ( před r. 1880); Augustin Prosch
Arbelovice

 

Pivovar Arbelovice
kolem 1700-1905
majitelé: Eduard Zeidler  (-1873); Anna Stinglmaier; Karel Stinglmaier ; František Josef kníže Auersperg ; Po zrušení sloužil jako sklad pivovaru Dolní Kralovice.

 
 

 
 

Akciový pivovar Aš
foto lokace etikety
1898 – 1946; 20 000 hl
majitelé: Akciový pivovar Aš; Velkoněmecká říše; Akciový pivovar Aš – národní správa; Fond národní obnovy
vařil piva Pilsner Sprudel, Porter Bock 13 %; stával na katastru částí Krásná
Měšťanský pivovar Aš ; Pivovarské bratrstvo Aš ; Bürgerliches Brauhaus Asch
foto lokace etikety
články: Osudy zaniklých pivovarů – Měšťanský pivovar v Aši >>>
(1346) 1862 – 1966; max. 36 000 hl
Při stavbě cyklostezky a chodníku v parku u Dlouhé ulice byla nalezena studna, která byla podle všeho zásobárnou vody pro nedaleký pivovar. Studna byla v zachovalém stavu, horní část byla vyzděná, spodní část vytesaná do skály. První zpráva o pivovarnictví ve městě pochází z roku 1343. Ve městě stával starý pivovar zvaný „Dolní“, provozovaný právovárečníky. Postupem let přestal vyhovovat a byl doplněn pivovarem „Horním“, přebudovaným v roce 1862 ze staršího, původem vrchnostenského. Ještě dvacet let zde pracovaly dva podniky souběžně, po roce 1885 již pouze jeden, v letech 1884–1886 za sládka Georga Schmidta zrekonstruovaný. Ve svých vrcholných stádiích vystavoval přes 30 000 hl piva ročně. Po znárodnění prošel několika reorganizacemi, v poslední byl včleněn do n. p. Západočeské pivovary se sídlem v Plzni. Pro zastaralý a nerentabilní provoz byla jeho činnost roku 1966 ukončena a objekty v rámci plošné asanace středu města, kde se pivovar nacházel, bezezbytku zbořeny. Dnes zde nalézáme torzo restaurace „U tří lipanů“, kolem je sídliště.

Historické pivovary K

Kaceřov

 

Pivovar Kaceřov ; Katzengrűn
zrušen 1915; 2 500 hl; SO
Posl.maj.: E. Popper. Byl postaven v pozdně barokní době spolu se zámečkem a areálem hospodářských budov. Budovy již neexistují.
Kaceřov u Plzně

 

Pivovar Kaceřov
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plas díl.2. >>>
Kácov

 

Státní pivovar Kácov ; C.a K. Pivovar v Kácově n. S.
foto lokace etikety
V provozu.
článek: Pivovar Hubertus Kácov >>>
Kadaň

 
 

Františkánský pivovar Kadaň
foto lokace
1682 – zrušen asi 1890; 500 hl
V královském městě se pivovarům dařilo, v pol. 17. století jich bylo šest. klášterní vydržel až do otevření parostrojní konkurence.
Měšťanský pivovar Kadaň ; První parostrojní kadaňský pivovar
foto lokace etikety
1890 – 1948 provoz ukončen, 1949 zrušen; max.18 000 hl
v majetku rodiny Meissnerů do 2.sv.války; 1945-1948 národní správa; 1948-1949 Chebsko-karlovarské pivovary n.p.; budovy později sloužily jako konzervárna a sklady ovoce a zeleniny, v roce 2001 byly zachovány.
První parostrojní pivovar Kadaň,který zahájil výrobu piva roku 1891 a zaujal místo zaniklého kadaňského měšťanského pivovaru, vybudoval a v letech 1890-1898 vlastnil Johann Meissner.
Pozdějšími majiteli byli Karl Meissner starší (1898-1932), Karl Meissner mladší (1932-1937) a Erwin Meissner, který je jako spolumajitel a později jako jediný vlastník uváděn v letech 1932-1945.
Po válce byl znárodněn, v roce 1948 byl ukončen provoz. Jeho zařízení bylo poté demontováno a železnicí převezeno na Slovensko,kde mělo být opět uvedeno do provozu. K tomu však již nedošlo. Tečkou za
existencí pivovaru byl rok 2001, kdy budova pivovaru ustoupila moderní zástavbě. Dnes stojí na jeho místě jeden ze článků obchodního řetězce LIDL.
Místo domácího piva dovezené lahvové. Tak by se dal ve zkratce postihnout osud kadaňského pivovaru.
Neudržovaná budova v roce 2001 ustoupila výstavbě supermarketu Lidl, kam chodí Kadaňáci nakupovat dodnes.
Od roku 1890 tam ale stále moderní budova Prvního kadaňského parostrojní ho pivovaru. Nejlépe se mu dařilo v roce 1943, kdy se uvařilo nejvíce piva.
O rok později se jeho technologie odvezly na Slovensko, kde měl být pivovar znovu sestaven, ale k tomu nikdy nedošlo.
článek: Právovárečné domy v Kadani >>>
Kámen

 

Hradní pivovar Kámen
V roce 2003 bylo veřejnosti zpřístupněno sklepení zaniklého pivovaru. V roce 2021 zůstalo z bývalého pivovaru jen několik zdí.
Zdroj: https://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/byla-to-ruina-ted-ma-kamen-ze-stareho-pivovaru-kavarni-20211205.htmlPE
Kamenec u Poličky
Pivovar Kamenec u Poličky ; Steindorf
článek: Kapitoly z pivovarské historie města Poličky >>>
Kamenice

 

Pivovar při statku Kamenice ; Kamenitz
zrušen kolem roku 1900; max 100 hl; JI
majetek obce
Kamenice nad Lipou

 

Pivovar velkostatku Kamenice nad Lipou
foto
V roce 2017 zprovozněn v areálu minipivovar.
článek: Minipivovar Kamenice nad Lipou >>>
Kamenná Lhota

 

Pivovar Kamenná Lhota ; Stein-Lhota
zrušen 1890; BN
maj.: V. Roth
Kamenná Lhota
Dominantou vsi je zámeček, pocházející asi z poloviny 18.století. Byl při něm poplužní dvůr a v něm pivovar, který ale v roce 1912 vyhořel a už nebyl obnoven. TA
Kamenný Újezd u Českých Budějovic

 

Kamenný Újezd byl založen před rokem 1263 jako městečko. Mílové právo bylo odměřeno od kostela sv. Prokopa v Budivojovicích (Budějovice ještě neexistovaly). Vzdálenost vycházela na předepsaných 11 km. Dodržení mílového práva umožňovalo rozvíjet obchod, usazování řemeslníků a možnost vařit pivo apod. Poté, co bylo založeno nové královské město Budějovice, nastal spor o mílové právo, které Kamenný Újezd v roce 1464 definitivně prohrál (vzdálenost nebyla nutných 11 km, ale jen 9 km). Skutečnost, že Kamenný Újezd byl starší než Budějovice, nehrála roli, protože Budějovice byly královské město. Omezení obchodu a řemesel znamenalo mimo jiné i to, že v obci vařili a prodávali pivo Budějovičtí. Rožmberkové ještě „bojovali“ se správou království, podali v roce 1552 žádost o povýšení Kamenného Újezdu na město, ale neuspěli. Jakub Krčín poté v roce 1564 nechal postavit pivovar v Plavnici, což již mílovému právu vyhovovalo.
Kamonín

 

Pivovar Kamonín (Německé, Velké Chvojno)
zrušen asi 1917; 2 500 hl; UL
maj.: Antonín Kirschner
Kamýk

 

Panský pivovar Kamýk ; Kamaik
zrušen asi 1901; 2 500 hl; LT
maj.: JUDr.O. Pollak (1895); W.Wojta (1901)
Kamýk nad Vltavou

 

Pivovar Kamýk nad Vltavou
foto lokace
zrušen 1935; 1 000 hl; PB
maj.: V. Šrámek
Kanice

 

Pivovar Kanice
zrušen asi 1898; 600 hl; DO
maj.: svobodný pán K. Skal
Kaplice

 

Hraběcí pivovar Kaplice
foto lokace
16.stol. – 1929; max.6 200 hl
Posl.majitelé byli hrabata Bouquoy de Longueval, kteří ho od 19.stol. pronajímali; posl.nájemci a sládci byla rodiny
Vanečků; od roku 1926 jen jako sklad Schwarzenberského pivovaru v Č.Krumlově.
Náročná rekonstrukce bývalého panského pivovaru na Bělidle pokračovala i v roce 2008.
Městský pivovar Kaplice
foto lokace
1382 – květen 1945, od roku 1942 již nevyráběl; max. 10 000 hl
majitelem byla obec do roku 1949
Pivovar Kaplice – Vracov
zrušen asi 1890; 100 hl
maj.: František Čech
Kardašova Řečice

 
 

 

Paarův pivovar Kardašova Řečice ; Knížecí pivovar
foto lokace etikety
1517 – 1927; max.11 500 hl; JH
majitelem byl rod knížat Paarů do roku 1926; v roce 1927 ve vlastnictví rodu Schwarzenberků, kteří jej uzavřeli; vařil m.j. 15° dvojsladové pivo
Firma Moritz Schulz, první výrobce ovocných a dezertních vín v Rakousko – Uhersku, koupila zdejší pivovar, kam byla později přemístěna lisovna barevného ovoce
Karlovy Vary
 
Pivovar Karlovy Vary – Rybáře ( 1879 – 1999 ) >>>
Měšťanský
pivovar Karlovy Vary
; Karlsbad
Měšťanský pivovar KV vařil až do konce 19. století. Pak musel ustoupit kvůli rozrůstajícímu se lázeňství v tomto městě. Na místě pivovaru nyní stojí obrovský komplex Císařských lázní.
Pivovar
Karlovy Vary – Rybáře
; Karlsbad –
Fischern

etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/296

Pivovar Karlovy Vary – Rybáře ( 1879 – 1999 ) >>>

 

Pivovar Doubí viz Doubí >>>
Karviná

Pivovarnictví Karviné – 1.část >>>

Pivovarnictví Karviné – 2.část >>>

Pivovarnictví Karviné – 3.část >>>

Pivovarnictví Karviné – 4.část >>>

Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. (Pivovary na Karvinsku) >>>

Larisch-Mönnichův
pivovar Karviná
 
starý pivovar do r.1830
Larisch-Mönnichův
pivovar Karviná ; Browar
i Slodowna Dr.Jana Hr.Larisch-Mönnicha w Karwinie
; Gräftlich Larisch  Mönnichsche Bierbrauerei und Malzfabrik Karwin



etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/237

Měšťanský pivovar Fryštát


Kašperské
Hory
Městský pivovar Kašperské Hory
16.stol. – 1947; max.7 000 hl; KT etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/245
ve vlastnictví obce do roku 1949, pronajímán.
Počátky pivovaru sahají do 13. a počátku 14. století. Pivovar i s dvorem a zahradou si v roce 1539 koupil tehdejší zástavní držitel hradu Kašperk, vzdělaný velmož Jiří z Lokšan, tajemník králů Ludvíka a Ferdinanda I., královský rada a německý místokancléř českého království. Po Lokšanově smrti v roce 1551 prodala vdova Kateřina městu dům i s pivovarem. Měšťané se ochotně ujali pivovaru, který pak byl v provozu až do července 1947. Řada zpráv dokládá skutečnost, že se město o pivovar vždy vzorně staralo, stavebně jej upravovalo, rozšiřovalo a technicky modernizovalo. V posledních desetiletích však sloužily budovy bývalého pivovaru jako skladiště a garáže, postupně chátraly a měnily se v ruinu.Po listopadu 1989 byl „pivovar“ městem prodán do soukromých rukou a začal se uskutečňovat projekt přestavby (1991-1994) na Parkhotel Tosch. Hlavní důraz byl přitom kladen na zachování historických prvků (překrásných kleneb ve vinárně, restauraci a dalších prostorách), což se dle mínění předních odborníků zdárně podařilo.
pivovarnictví
v Pošumaví
>>
 
Kateřinice V
obci byl zámek se zámeckým pivovarem (nyní hájenka).
Lesy i pivovar byly majetkem církve (olomoucká
diecese).NJ
Katharinaberg viz Hora Svaté Kateřiny >>>
Kelč Arcibiskupský
pivovar Kelč

zrušen 1885; 200 hl; VS

Kladky Arcibiskupský
pivovar Kladky
zrušen asi 1880; 100 hl; PO
Kladno Parostrojní pivovar a sladovna
v Kročehlavech

etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/299
Městský
pivovar Kladno

1705-1880; původní starý pivovar vedle staré radnice (dnes SOA Kladno) byl v roce 1705 zrušen a proměněn v obydlí lesníka.

Minipivovar
Vorel Kladno
Kladruby Měšťanský
pivovar Kladruby ; Bürgerliche Brauerei Kladrau
1389 – říjen 1946; max. 2 200 hl
ve vlastnictví právovár.měšťanstva do roku 1945
(pronajímán) , pak národní správa
R. 1389 udělena městu výsada, že nesměl nikdo do
města cizí pivo přivážeti ani čepovati.
Západní část náměstí zcela zabíral kdysi měšťanský pivovar, dnes však na jeho místě stojí moderní nákupní středisko, postavené v roce 1975 svépomocí místních občanů.
Zámecký
pivovar a sladovna Kladruby
zrušen 1935; 17 000 hl; TC
R. 1389 udělena městu
výsada, že nesměl nikdo do města cizí pivo
přivážeti ani čepovati. V r. 1825 koupil
celý areál Alfréd Windischgrätz, jehož syn zničil
ve druhé polovině 19. století architektonicky
významný Dienzenhoferův nový konvent přestavbou na
pivovar. Fid.
panství Kladruby se zámkem, dvorem, parostr. pivovarem
a sladovnou náleželo na konci 19.stol. Alfredu kn.
Windisch-Grätzovi. Windischgrätzové se o
Kladruby mnoho nestarali, neboť jejich hlavním
panstvím a sídlem byl nedaleký Tachov. V někdejším
konventu zřídili roku 1864 pivovar. Windischgrätzům
patřily Kladruby až do roku 1945, kdy se staly majetkem
státu.
Klášter
Hradiště nad Jizerou
Akciový pivovar a sladovna
Klášter Hradiště nad Jizerou ; Klášter, akciová společnost
spojených pivovarů a vývozní sladovny, Klášter Hradiště
nad Jizerou, se závody
v Klášteře Hradišti n. J. a v Dobrovici
Klášterec nad Ohří Panský pivovar
Klášterec

17.stol. – 1934; max.20 000 hl; CV
v majetku hrabat Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheid
Klášterec je jedním z mála měst, kde ještě budovy pivovaru stojí.
Pivo se tam už dávno nevaří, ale uvnitř areálu podnikají firmy, je tam například pneuservis. Pivovar nepatří městu, ale soukromníkům.
Panský pivovar byl založen v 17. století, postupně přestěhován ke špýcharu. Patřil šlechtické rodině Thunů, provoz v něm byl ukončen už v roce 1934. Nejvíce piva se v něm uvařilo v prvním desetiletí 20. století.

Měšťanský pivovar Klášterec

Klatovy Pivovar pravovárečného
měšťanstva v král.městě Klatovech ; Měšťanský pivovar v
Klatovech

Historie pivovarnictví v Klatovech >>>

Parostrojní
pivovar a sladovna Klatovy ; Akciový pivovar

1879 – 1939, stáčírna
Gambrinusu; 15 000 hl; etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/270
F. Lenner

Historie pivovarnictví v Klatovech >>>

Klecany Zámecký pivovar bratří
Benniesů Klecany
Připomínán je sice až v polovině
18.stol., vznikl však podstatně dříve. Nacházel se
ve svahu pod klecanským zámkem. V pol.18.století ho
vlastnil rod Gallasů. V době největšího rozkvětu
podnik uvařil až 5 000 hl piva ročně. Poslední
majitelé byli bratři Benniesové. Zánik kolem roku
1900 způsobil konkurenční tlak modernizovaného
pivovaru v Pakoměřicích.
Klein
Rohosetz
viz Malý Rohozec >>>
Kleinskal viz Malá Skála >>>
Klimkovice Měšťanský pivovar Klimkovice ; Königsberg i. Schl.
zrušen asu 1892; NJ
Klobouky Pivovar
Klobouky
zrušen asi 1892; 1 000 hl; BV
Josef Duffek
Klobouky viz Valašské Klobouky >>>
Klobuky Pivovar metropolitní kapituly u Sv. Víta ; Schwarzenbergský pivovar ; Akciový pivovar v Klobukách
1657-
zrušen asi 1875; 5 000
hl; KL
Kapitula pražská; Pivovar
patřil k vranskénu panství, založen byl v roce 1657 a pivo se zde
vařilo do 80. let 19. století. Sladovna zde pracovala ještě v první
republice.
Pivovar zaujímal dvě křídla hospodářského dvora.
V roce 1906 byl pivovar rozšířen o sladovnu, jejíž při nároží stojící hvozd je dominantou obce. Z této doby pochází také podoba bočního křídla se skladovou sýpkou. Výroba piva byla zastavena v roce 1921, sladovna v provozu do roku 1938.
Čelní křídlo barokního původu má částečně zachované zbytky barokního členění s vysokým řádem. Dominuje mu při nároží stojící věžovitý hvozd, pocházející z přestavby na konci 19. století. Objekt je využíván jako sklad obilí.
Klokočov Pivovar Klokočov ; Gross Glockersdorf
zrušen asi 1890; 1 200 hl; OP
Václav Kohout
Klostergrab viz Hrob >>>
Klučenice Pivovar Klučenice
zrušen asi 1890; 500 hl; PB
křížovníci v Praze
Kluky Pivovar při velkostatku Kluky
zrušen 1880; 50 hl; KH
Klumtschan viz Chlumčany >>>
Kněžice Pivovar Kněžice
zrušen asi 1900; 200 hl; KT
rytíř z Kotnova
Knovíz ; Kňovice Pivovar Knovíz (Kňovice)
zrušen 1903; 700 hl; PB
Dr. E. Meixner
pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Kobylá
nad Vidnavkou
V 16.
stol. je zde uváděn pivovar. JE
Kobylí V
2. polovině 16. století se v Kobylí usídlili
novokřtěnci – habáni. Měli zde silnou komunitu a
společně užívali dům, školu, sklep, pivovar. BV
Kobylníky Pivovar
zde fungoval od 16.stol do roku 1706. Byl převzat
svatovítskou kapitolou a uzavřen. Výroba byla
převedena do pivovaru Klobuky v Čechách. KL
Köhlendorf viz Jiřičná >>>
Kojetín Měšťanský pivovar Kojetín
; Kojetein

1556 -1913; max.8 800 hl; PR
právovár.měšťanstvo jej vlastnilo do roku 1880; od
roku 1882 rod Rosenfeldů
Budova bývalého pivovaru v Kojetíně, postavená v 17. století, získala svou dnešní podobu přestavbou v roce 1904. Je součástí kojetínské památkové zóny. Zchátralá budova pivovaru se konečně v roce 2005 mohla dočkat oprav. Pokud město uspěje se žádostí o dotaci, vznikne zde nové ubytovací zařízení.
Knížecí pivovar Kojetín

zrušen asi 1900; max.4 500 hl
majitelé: rod Metternich-Winneburg; v nájmu rodu
Rosenfeldů (Měšť.pivovar)

Kokory Pivovar
Kokory
; Kokor ; Kokoř
Kokovice Pivovar
zde fungoval od 16.stol. Po roce 1700 byl převzat
svatovítskou kapitolou a uzavřen. Výroba byla
převedena do pivovaru Klobuky v Čechách. KL
Kolešovice Knížecí
pivovar Kolešovice
; Kolleschowitz;
Koldštýn (Branná) Pivovar
Koldštýn (Branná) ; Goldenstein
zrušen asi 1890; 300 hl; SU
historie pivovarnictví v Branné sahá daleko za rod Žerotínů, a to až do období let 1325 až 1351. „Právě v tomto období se pivo začalo vařit přímo v budově dnešní restaurace, která historicky plnila úlohu fojtství.
Po třicetileté válce se stal zámek pouhým hospodářským sídlem správy panství, ovšem s postupující centralizací lichtenštejnského hospodářství v 18. a 19. století nezadržitelně klesal i význam zdejšího vrchnostenského úřadu. V křídle vpravo od věže byl umístěn knížecí pivovar (po roce 1850 byl zrušen a částečně demolován), a když v r.1866 byla spojena správa kolštejnského a rudského velkostatku, která se usídlila v Rudě n. Moravou, byly rozsáhlé prostory zámku pronajímány k nejrůznějším účelům.
Historické prameny uvádí, že první zmínka o pivovaru se dochovala z dob
pánů ze Žerotína. V roce 1575 se obec uvádí jako městečko s hradem, panským dvorem, třemi mlýny,
pivovarem a mýtnicí. Následně pak, roku 1591, se již obec uvádí jako městečko se zámkem Goldstejn,
poplužním dvorem, pivovarem, mlýnem, hamry, kostelem a mýtem. Název vznikl počeštěním německého Goldenstein
(zlatý kámen). Obec Branná se dříve jmenovala Goldstejn z čehož, postupem času, vznikl český název Kolštejn.
Lichtenstein; Po třicetileté válce se zdejší zámek stal pouze hospodářským sídlem správy panství, v části byl zřízen pivovar. V letech 1770 a 1926 areál vyhořel, poté byl pouze nouzově opraven.
Kolín Měšťanský pivovar Kolín
1261-1911; max. 6 800 hl
ve 20.stol. pivovar v majetku rodiny Rašů, kteří tu i
sládkovali; po roce 1911 splynul se Zámeckým pivovarem
Zámecký
pivovar a sladovna, akciová spol., Kolín ;
Akciová společnost zámecký
pivovar, výroba sodové vody, šumivých limonád a
obchod vínem ve
velkém v Kolíně

etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/304
Kolinec Pivovar
Kolinec
zrušen 1923; 3 000 hl; KT
F. Koudelka
Koloděje
nad Lužnicí

Historie pivovaru Mitrowicz Koloděje nad Lužnicí >>>

Zámecký pivovar Koloděje ; Kalladey ;
Kalladai

zrušen 1909; max.1 200 hl; CB;
v majetku hrabat Wratislavů
z Mitrovic, od 19.stol. pronajímán. Ve
dvoře kolodějského zámečku byly hospodářské budovy a pivovar.

Komárno Pivovar
při statku Komárno
připomínán roku 1712 – zrušen asi 1880; max.
100 hl; KM
Komařice Pivovar
Komařice ; Komaritz
1561 – 1907; max.
600 hl; CB
maj.: Cisterciácký konvent
ve Vyšším Brodě; O Komařickém pivě se tradovalo, že se ho
člověk může najíst i napít, tak prý bylo husté. Pivovar zanikl
v roce 1904.
Komotau viz Chomutov >>>
Komorní Hrádek
V roce 2003 zůstaly
pouze sklepy.
Koněšín Pivovar
Koněšín
zmínka o pivovaru v roce 1556 TR
Konice Pivovar
a sladovna v Konicích
zrušen 1900; 1 300 hl; PO
Celá budova byla zbourána. Na místě se v roce 2002
nacházel areál VD Moděva Konice. Byla zachována pouze
část sklepních prostor, ve kterých byla vybudována
pivnice.
Königinshof viz Dvůr Králové nad Labem >>>
Königsgrätz viz Hradec Králové >>>
Königswarth viz Lázně Kynžvart >>>
Konojedy Pivovar
Konojedy
zrušen 1912; 1 500 hl; LT
MUDr. J. Delhaes
Konopiště Pivovar
Konopist ; Zámecký pivovar Konopiště

zrušen 1895; 2 000 hl;
Pivovar pod hradním vrchem byl založen někdy v 16.století rodem ze Šternberků. Měnil majitele podle vlastníků tvrze (hradu). Provoz uvařil až 2 000 hektolitrů moku ročně. V roce 1895 byla výroba převedena Františkem Ferdinandem d´Este do Benešova. Původní objekt zámeckého pivovaru již neexistuje, na jeho místě dnes stojí restaurace. Zachovány byly pouze zbytky sklepů..
Kopřivná Pivovar
velkostatku Kopřivná ; Geppersdorf

zrušen asi 1902; 200 hl; SU
Na konci 19.stol. zde byl nájemce a sládek Josef
Müllschitzký, pozdější zakladatel hanušovického
pivovaru.; J.Kašpar

Kornhaus viz Mšec >>>
Korunní
Poříčí
viz Červené Poříčí >>>
Koryčany

Pivovar v Koryčanech >>>

Pivovar
Koryčany
zrušen asi 1910; 4 000 hl; KM;
hrabě Trauttmannsdorf; V roce
2002 na místě pivovaru zbylo
pár sutin a zchátralá jedna z budov. 
Kosmonosy Pivovar
Kosmonosy (Podhrad)
zrušen 1927; 5 000 hl; MB;
E. Pordes; nacházel se na
mladoboleslavském předměstí na Ptáku.
Kosoř Pivovar Kosoř

zrušen asi 1895; 200 hl; PAZ;

Kapitula na Vyšehradě

Kosova Hora Pivovar
Kosova Hora ; Pivovar Františka Mladoty ze Solopysk
zrušen 1905; 700 hl; PB;
Mladota ze Solopisk
Starý pivovar je dokládán už v 16. století ve výčtu zabaveného majetku Viléma Mladšího z Říčan. Stál naproti bývalé tvrze přes potok Mastník.
V roce 1837 se novou vrchností v Kosově Hoře stali Mladotové ze Solopysk, kteří záhy započali s přestavbou starého zámku a v jižním křídle zřídili nový pivovar.
Zrušen okolo roku 1905.
Pivovar o výstavu 2000 – 3000 hektolitrů ročne byl situován v křídle kosohorského zámku. Sladovna – dříve pravděpodobně starý pivovar – stála na protější břehu potoka a je z ní dochováno pouze suterénní podlaží. Staré sklepy se nacházejí v úbočí silnice naproti mostku přes potok mezi bývalou sladovnou a bývalou radnicí.

pivovarnictví na Sedlčansku >>>

Kost Pivovar
Kost
1506 – 1929; 3 000 hl;
hrabě Dalborgo-Netolický ; K důležitým stavebním
změnám na Kosti došlo kolem r. 1576 (Kryštof z Lobkovic). V podhradí byl
postaven panský pivovar, ozdobený pamětní deskou s
nápisem, a tak vzniklo nové nádvoří, které bylo
uzavřeno branami směrem k Sobotce i k Turnovu. Pivovar
byl opatřen omítkou se sgrafity. Pivovar stojí vpravo vedle Turnovské brány.
Kostelec
nad Černými Lesy
Hostinský
pivovar, akciová
společnost, Kostelec nad Černými Lesy
href=“https://www.google.com/maps/d/viewer?mid=1VGUxb659nQR9aGsMrGPk5WKBCLkKm7_5&ll=49.99814619999999%2C14.865102100000058&z=18″>
etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/257
Kostelec nad Labem Pivovar Kostelec nad Labem
po 1486-1929; 5 000 hl; ME
Měšťanská výroba piva byla v předbělohorském období provozována i v
Kostelci, kde se postupně soustředila do jediného pivovaru.
František Šulc
Vrchnostenský pivovar v Kostelci nad
Labem

Další panský
pivovar se sladovnou pracoval v Kostelci. Podobně jako místní tvrz časem
zpustl, a proto byl po připojení města ke komoře učiněn pokus zdejší
pivovarskou výrobu obnovit, ale bez úspěchu.

Kostelec nad
Orlicí
Panský pivovar Kostelec nad Orlicí ;
Adlerkosteletz

1833 – 1890; 1 000 hl
hrabě Kinský

Měšťanský pivovar Kostelec nad
Orlicí

zrušen 1929; 5 000 hl;
Majitel panství Adam Hrzán v roce 1545
slavnostně potvrdil 18 městských privilegií, ke
kterým patřilo např. právo vařit a prodávat pivo. Roku 1585 město
mělo dva svobodné pivovary a svobodný šenk piva. Jeden stál
uprostřed náměstí, druhý za radnicí v nynějším domě čp. 15.
Vařila se piva bílá ze sladů pšeničných nebo piva hořká ze
sladů ječných. Z jedné várky platila obec 1 kopu grošů českých
vrchnosti. Za to měla právo dohlížet na mletí sladů a podle potřeby
dát ztrestat panského mlynáře. Výhradní prodej piva a vína náležel
městu. Velký požár vyšel 30.7.1777 z panských stodol. Oheň
trval pouze čtyři hodiny, ale shořel mj. i městský pivovar.Do
roku 1955 zde byla stáčírna .

Kostelec u Kyjova Pivovar
Kostelec
O původu pivovaru se nic
neví, jeho existence je zmiňována jen v jedné
listině z roku 1885.
Kostelní Bříza Pivovar
Kostelní Bříza ; Kirchenbirk
zrušen asi 1910; 2 000 hl; SO
baronka Heneberg-Spiegel
Kostomlaty pod Milešovkou Pivovar
Kostomlaty ; Kostenblatt
zrušen před 1900; max.1 000 hl; TP
posl.maj.: hrabě Ledebour-Wicheln, pronajímán
Košátky Panský
pivovar Košátky
zrušen 1905; 1 500 hl; MB
Vrchnostenský pivovar v Košátkách, stojící přímo v areálu zámku
již od poloviny 16. století, prošel obdobným vývojem. Po roce
1850 byl v rukou několika nájemců s tím, že majitel panství nadále
hradil rozsáhlejší opravy a rekonstrukce. Není divu, že nájemci
se o údržbu objektu příliš nestarali a že náklady majitele se téměř
rovnaly zisku z nájmu. Hrabě Hanuš Krakovský z Kolowrat se zasloužil
na konci 19.stol. o rozšíření pivovaru.  Pivovar fungoval do
l. světové války. Počátkem 20.
století se proto rodina Čapků, která tehdy panství vlastnila,
rozhodla pivovar uzavřít. Chátrající objekt byl posléze v roce
1924 zbořen.
Košetice Pivovar
Košetice
zrušen asi 1900; 3 500 hl; PE
Josef Stangler
Košumberk

Pivovar Košumberk (1556 – 1949) >>>

Panský
pivovar v Košumberku

Kounice Pivovar a sladovna
Kounice ; Pivovar knížete Lichtensteina; F. Klusáček, nájemce pivovaru; Kaunitz
zrušen 1907; 3 500 hl; NB;
Obec se pyšní starým zámkem. Koncem 16. století změnilo kounické panství svého majitele. Prokop Dvořecký z Olbramovic ho vyměnil s Janem Rudolfem Trčkou z Lípy za panství želivské. Součástí získaného majetku byla tvrz, poplužní dvůr s polnostmi a pastvinami, pivovar, sladovna, ovčín a celá ves.
posl.maj.hrabě Lichtenstein

Objekt sladovny je situován na jižní straně dvora pivovaru. Původní rozvrh objektu byl na půdorysu písmene „T“
a obsahoval varnu, spilku, kolmo připojené sklepy, sladovnu a hvozd. Do dnešní podoby sladovna přestavěna pozdně
barokně s využitím starší stavby roku 1779. Další úpravy proběhly v 19. století, kdy byl přestavěn pivovar
přiléhající ke sladovně a přistavěn věžový hvozd. Na konci 19. století činila roční kapacita pivovaru 4400 hl
při várce 48 hl. Před rokem 1896 pivovar zanikl a v provozu zůstala jedině sladovna. V závěru 19. století byla
varna a spilka využita rovněž pro potřeby sladovny jako další humna.
Poslední úpravy provedeny roku 1930.

Kounov Pivovar
Kounov
RA
Kouřim Měšťanský pivovar a
sladovna Kouřim
1713 – 1925; 3 000 hl;
V roce 2003 zde fungovala sladovna.
Kout na Šumavě Parní pivovar hraběte
Stadiona Kout na Šumavě ; Státní
pivovar Kout na Šumavě
; Gräf.
Schönbornsche Brauerei Kauth ; Brauerei Kauth in Böhmerwald

obnovení pivovaru etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/307
Kovalovice Pivovar
při statku Kovalovice ; Kavalovice
zrušen 1885; max.300 hl; PO
maj. rod Metternich-Winneburgů
Kovanice
Kozolupy

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Města Touškova díl 1. >>>

Pivovar Kozolupy
Kožlany

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Kralovic >>>

Právovárečný měšťanský
pivovar Kožlany ; Kozlany ; Kozlan

1472 – 1909; max.1 500 hl; PS;
v majetku práv.měšťanstva
Právo vařit pivo je doloženo již r. 1472 v privilegiu krále Vladislava II. Jagellonského. V roce 1653 je vařeno 18 várek po 4 sudech. Výstav r. 1887 je 1.081 hl. Výroba zrušena roku 1909, posléze slouží objekt jako sklad pivovaru Rakovník. Pivovar je postaven na půdorysu písmene U, hlavním průčelím k silnici. V hřebeni střechy je vížka s hodinami, zhotovená r. 1853 kovářem ze Slabec (Slabce je nedaleká obec) a zvonicí, kterou se svolávalo pro mláto. Dům byl opravován kolem r. 1900 a v 60. letech 20. stol. V budově je knihovna, kadeřnictví, zezadu moštárna a byty. Za pivovarem směrem k muzeu jsou pivovarské sklepy .
Krajková Obecní
pivovar Krajková ; Gossengrűn

zrušen asi 1900; 4 000 hl; SO

Krakovec viz Zhoř >>>
Krakovec Pivovar
Krakovec
zrušen asi 1900; 500 hl; PO
Kralice na Hané Pivovar
Kralice

18.stol.-zrušen před rokem 1880; max. 400 hl;
PO
maj. rodu hrabat Seilern-Aspang, pronajímán

Králíky Měšťanský pivovar Králíky
; Grulich

zrušen 1916; 8 000 hl; UO;
Anderlík-Hueber;
Již v roce 1609 byl v údolí
nazvané Studánka založen vodojem, který zásoboval vodovod vedoucí
k pivovaru, jež stál uprostřed náměstí. V 50-tých letech
20.stol. přestavěli pivovar na bytovky, na čelní zdi zůstal pouze
architektonický prvek.
Králíky v roce 2007 s podporou EU přestavovaly zchátralou budovu, ve které v osmnáctém a devatenáctém století sídlil pivovar. Od května 2007 z ní bude takzvaný Evropský dům. Přestože šlo o rekonstrukci, z původní stavby zůstala jen malá část. Dům v historickém jádru města totiž řadu let chátral a v únoru 2006 jeho střecha povolila pod tíhou sněhu. Pád střechy poškodil i ty vnitřní zdi, které se původně neměly ani bourat. Z původního domu zůstala jen boční a čelní zeď a některé klenby. Právě klenby v někdejším pivovaru spolu s jeho černou kuchyní považují památkaři za cenné dědictví, kvůli kterému nedovolili dům zbourat.
Králičtí měšťané pivovar vybudovali po roce 1708, kdy původní pivovar na náměstí vyhořel. Pivovar v domě existoval až do roku 1852, kdy došlo k jeho zrušení z důvodu zániku zvláštních privilegií pivovárečného měšťana.
Od té doby až do konce minulého století sloužil dům k obytným účelům.
V roce 2008 byl po rekonstrukci otevřen Evropský dům v památkově chráněném bývalém Měšťanském pivovaru.
Panský pivovar hraběte Althana
Králíky

zrušen asi 1900; 4 000 hl;

Královice viz Dolní Královice >>> ; viz Horní
Královice >>>
Kralovice

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Kralovic >>>

Pivovar
Kralovice ; Kralowitz
1400 – 1934; max.1 500 hl; PS;
Od 19.stol. jej vlastnila rodina Soukupů (Václav
Soukup), kteří tu i sládkovali. Do roku 1940 zde fungoval pivovar. Nyní Mlékárna Kralovice.
Královo Pole viz Bno >>>
Kralupy nad Vltavou Bohemia
– pivovar Friedrich Wilhelm Möller, Kralupy nad Vltavou;
Pivovar a sladovna Kralupy
1872 – 1979; max. 61
000 hl; etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/308
v maj.rodiny Fischerů do roku 1948 (Ing. Josef
Fischer); 1940-45 jej
vlastnil Friedrich Wilhelm Möller; 
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků
a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších
průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn
„Bohemia – pivovar Friedrich Wilhelm Möller, Kralupy nad Vlt.“, Kralupy nad Vltavou (majitel Ing. Josef Fischer).
r.
1948-1950 Rakovnicko-kladenské pivovary n.p, 1951-1952
Berounsko-rakovnické
pivovary n.p., 1953-1957 Krušovické pivovary n.p.,
1958-1959 Berounsko-rakovnické pivovary n.p., 1960-1979
Středočeské pivovary n.p.
vyráběl mj. pivo Kralupský ležák 12o ;
Kralupský Černý Kozel 10o , Bohemia 12o
(světlý ležák); po r.
1979 stáčírna Velkých Popovic, Ústeckých pivovarů;
na konci 20.století byla v pivovaru instalována linka
na plnění do plechovek, kterou využívaly mnohé
menší pivovary
Kralupy u Chomutova (Německé Kralupy) vznik pivovaru: 1520, zánik pivovaru: 1668, majitel: Právovárečné měšťanstvo, obec zrušena 1976 – těžba uhlí
Kramitz viz Chramce >>>
Kraselov Zdejší tvrz byla roku 1619 vypálena. Po pozdější obnově z ní vznikl pivovar s obytnou částí, ale ani ten nezůstal natrvalo. Roku 1710 z něj byla udělána sýpka a pevná stavba později sloužila k ještě dalším hospodářským účelům.
Krasíkov Pivovar
Krasíkov ; Fürstliche
Brauerei Schwannberg

1712 – 1947; 15 000 hl; TC
Další přestavba hradu Krasíkov proběhla v 1. polovině 16. století za panování Kryštofa ze Švamberka – ten nechal hrad rozšířit a přestavět do podoby reprezentativní rodové rezidence, v téže dobře byl už na hradě i pivovar s vlastní sladovnou. V předhradí stávaly hospodářské budovy (včetně již zmiňovaného pivovaru).
kníže Löwenstein
Kraslice Obecní
pivovar Kraslice ; Graslitz
zrušen 1923; max.15 000 hl; SO
posl.maj.: Jan Bőhm do roku 1920 (i sládek); pak
akc.spol.
Ve starých písemnostech se našla zpráva o pěstování chmele waldsaskými mnichy někde na Kraslicku již ve 13. století.
Hraběcí
pivovar Kraslice

zal.před 1575 – 1904 ; max.4 000 hl
posl.maj.: hrabě Ervín Nostic-Rienech do roku 1904, pak
Kristian Breinl. Budovy zbořeny.

Krásná u Aše u zámku stával vrchnostenský pivovar (vařil asi do roku 1907), po připojení k Aši byl zde vybudován Akciový pivovar. viz Aš
Krásná Lípa Pivovar
Krásná Lípa ; Schönlinde
1877 – 1949; 5 000 hl; DC
Kornelius Häusler
Krásná Lípa Pivovar
Krásná Lípa ; Schőnlind
zrušen asi 1890; 2 000 hl; SO
Eifler
Krásné
Březno
viz Ústí nad Labem >>>
Krásno Pivovar
Krásno ; Schőnfeld
zrušen asi 1935; 1 000 hl; SO
J. Kern
Krásný Les Vrchnostenský
pivovar v Krásném Lese ; Brauerei Schönwald
zrušen během první
světové války, asi 1914; 3 000 hl; UL;
hrabě Westphalen
Krašov Pivovar Krašov
zrušen asi 1890; 200 hl; PS
M. Piddolová; Pivovar souvisel s hradem a
byl součástí jeho rozsáhlého hospodářského
předhradí (spolu s mlýny, rybníky a náhony,
kovárnou).
Krašovice Pivovar Krašovice

pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Krašovice u Plzně

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plas >>>

Pivovar Krašovice


Kratonohy Pivovar
Kratonohy ; Kratenau
zrušen asi 1890; 2 700
hl; HK
hrabě Kinský
Kravaře Pivovar
Kravaře ; Brauerei G. Kösel Deutsch Krawarn
zrušen 1878; OP
Pivovar
Kravaře ; Brauerei E. Müller Deutsch Krawarn

zrušen 1918; OP
První podrobnější zpráva o obci je až z roku 1550.
Tehdy v Kravařích stála tvrz a dvůr, při ní pivovar
a sladovna. Dále zde byl druhý dvůr, kterému se
říkalo ovčířský. Při něm byly chmelnice a mlýn.
Dnes již z pivovaru nic není, vyhořel v dubnu 1945.Zůstala jen přebudovaná
restaurace na Opavské ulici naproti kostelu.

Kravaře Pivovar
Kravaře 
Kravaře měly pivovar, známý od roku 1561. CL
Kravsko Pivovar
při statku Kravsko ;
Klášterní premonstrátský pivovar
zrušen 1899; 60 hl; ZN
Kreibitz viz Chřibská >>>
Krhov Krhov
u Moravských Budějovic
zmiňován v letech 1511-1515; TR
Krnov Městský pivovar Krnov
zrušen 1951; 15 000 hl;
Budovy pivovaru byly v roce 2002 zachovány na
Pivovarské ulici v centru města. V roce 2002 došlo se
změně majitelů objektu, proběhly velké rekonstrukce,
budovy byly komerčně využívány (sklad nápojů,
posilovna apod.).
Krnsko Pivovar hraběte Šporka Krnsko ; Pivovar Vančurů z Řehnic
zrušen asi 1890; 100 hl; MB
pivovar zanikl pod konkurenčním tlakem pivovaru v Klášteře-Hradišti
Zachovala se budova sladovny značně přestavěná na obytný dům a část sklepů v oboře.
Kromau viz Moravský Krumlov >>>
Kroměříž Měšťanský
pivovar Kroměříž

1278 – 1925; max.14 000 hl;;
práv.mešťanstvo ho vlastnilo do r.1925, od
19.stol.pronajímán
Budova pivovaru právovárečných měšťanů vznikla v období renesance, právo vařit pivo je však v Kroměříži zhruba tak staré jako město samo. V letech 1540-1567 se ve městě setkáváme s osmi domy nákladnickými, které měly právo na vlastních pánvích vařit pivo a dodávat je šenkovním domům, to je většině domů na náměstí a přilehlých ulicích. Šenkovní domy mohly ve svých mázhauzech, to je v širokých přízemních chodbách šenkovat, když na ně přišla řada. Bývalo to několikrát do roka. Nejdéle se udrželo nákladnícké právo v domě, kde je dnes hotel Haná. Roztroušené domácí pivovary nebyly hospodárné, proto se šenkovní domy koncem 16.století sdružily a vybudovaly společný pivovar vedle radnice. Pivovar patřil právovárečným měšťanům a i zde dávali vařit předepsaný počet várek, které pak doma šenkovali. Pivkoštéři čili lízníci ochutnávali piva, než byla přivezena k šenkování. Když tento hostinský způsob začal odumírat, přivlastnilo si pivovar město a vařilo v něm ještě na počátku 20.století. Pivovarská budova, renesanční, s krásně klenutými stropy, pomalu pustla, dole byla řada krámků, ve dvoře uhelné skladiště. V roce 1953 byla budova renovována dle návrhu architekta Capouška na společenské centrum se sálem.

Arcibiskupský
pivovar Kroměříž ; Pivovar a sladovna Ing.Rostislav
Regentik, Kroměříž, Na Kopečku č. 61/63

1226 – 1985-87; 40 000 hl;
; etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/272
majitel fy Ing. František Regentík, vlastník podniku
Arcibiskupství olomoucké, 1948-1953 Slovácké pivovary
n.p, 1954 Přerovské pivovary n.p., 1955-1959 Slovácké
pivovary n.p., 1960-19?? Jihomoravské pivovary k.p.Brno
závod 06 Kroměříž; vařil mj. Kroměřížské
výčepní světlé pivo 10°, Podzámecké světlé pivo
11°
Krompach Panský
pivovar Krompach
; Krombach
zrušen asi 1890; 3 000
hl; CL
císař František Josef I.
Krsy

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Úterý >>>

Pivovar Krsy
Krucemburk

Pivovar v Krucemburku >>>

Panský
pivovar Krucemburk

Krukanice

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Úterý >>>

Zámecký
pivovar Krukanice
zrušen 1946; 2 500 hl; PS;
majetek Kláštera Teplá; Pivovar stál v areálu
rozsáhlého dvora pozdně barokního založení, jenž
přiléhal k zámku.
Krummau
viz Český Krumlov >>> =&0=& Fürstenberský
pivovar Krušovice ; Státní
pivovar Krušovice
=&2=& =&3=&1477 – 1941; 2 000 hl; TP; =&4=& =&5=&zrušen 1929; 2 500 hl; LN=&6=& Pivovar Křemýž

zrušen asi 1890; 300 hl; TP
hrabě Ledebour

Křetín u Letovic

........

Historické pivovary M

Mačice (Bukovník)

 
 

 
 

 
 

Pivovar velkostatku Mačice
foto lokace
Jan Arnošt Šiška z Jamolice se svou manželkou Markétou Zuzanou, rozenou Knotovou z Knotu, koupil roku 1724 statek Mačice u Horažďovic. Ke statku tehdy patřily tvrz v Mačicích, nový pivovar, dva dvory a vesnice Mačice a Bukovník.  Pivovar patřil k těm větším na Sušicku s poměrně velkým výstavem (roční produkcí). Jak ale mačické pivo chutnalo, těžko říci. Možná jen nejstarší občané by mohli vyprávět. Určitě to neví ani pivovarský historik na slovo vzatý, učitel Tomáš Cihlář z Pačejova, který mačickou pivovarskou historii společně s historií ostatních pivovarů na Sušicku, Klatovsku a Horažďovicku zmapoval a napsal, neboť patří k mladší generaci historiků a badatelů kraje. Mačický pivovar měl výstav na šest sudů, kolikrát ročně se vařilo, je uloženo v archivních materiálech. Posledním majitelem byl Josef Taschek. Roku 1910 se stal nájemcem Měšťanský pivovar ve Volyni a zastavil výrobu.
Malá Skála

 

Pivovar a sladovna, V. Medinger, Malá Skála
foto lokace etikety
(1580) 1902 – 1948 (naposledy vařil v listopadu 1946); 5 000 hl; JN
maj.: Ludvík Oppenheimer; Dr. Vilém Medinger; stát
vyráběl mj. světlý a tmavý Maloskalský ležák (Kleinskaler Lagerbier)
Panství zůstalo v držení Vartemberků do roku 1615. To už ke dvoru náležel také pivovar. V bývalém zámeckém pivovaru na vznikla v roce 2001 sklářská huť.
článek: Putování po historických pivovarech Horního Pojizeří >>>
Pivovar Malá Skála – Sněhov
maj.: Antonín Jindráček; 200 hl
Malé Hradisko u Boskovic

 

Panský pivovar Malé Hradisko
17.stol. – asi 1885; 300 hl
posl.majitelem byl hrabě z Mensdorff – Puilly
Většina budov byla zbourána a na místě pivovaru v roce 2002 stála provozovna BW TOPAS Prostějov. Zachovala se jen část sklepení.
Maleč

 

Panský pivovar Maleč ; Maletsch
foto lokace
1550 – 1922 (výroba zastavena 1915); 1 000 hl; HB
posl.majitel: baron Rieger
Malenovice

 

Šternberský pivovar a sladovna Malenovice ; Pivovar hraběte Jaroslava Sternberga
foto lokace
zrušen 1943; 3 000 hl
článek: Z historie pivovarnictví v Malenovicích >>>
Malešov

 

Říšského barona Dahlberga pivovar v Malešově ; Dahlbergský pivovar Malešov ; Maleschau
foto lokace
1576 – ukončení výroby 1942, zrušen 1944; 4 000 hl; KH
majitelé: Bedřich baron Dahlberg (1859); Karel baron Dahlberg; Gabrielle baronka Dahlberg; Marie kněžna Salm-Salm.
Budovy v rice 2021 exitovaly.
článek: Setkání s pivovary – Malešov >>>
Málkov

 

Pivovar statku Málkov (Ahníkov)
zrušen asi 1900; 500 hl; CV
Malonice

 

Pivovar statku Malonice ; Malonitz
1731 – výroba ukončena 1918; 1 000 hl; KT
poslední majitelka byla Marie Lumbe z Malonic
Malý Rohozec

 
 

Společenský pivovar a velkostatek hostinských v Malém Rohozci u Turnova, akciová společnost ; Cyrila šlechtice Ungera pivovar ; Ungrův pivovar
foto lokace etikety
V provozu.
článek: Pivovar Malý Rohozec >>>
Manětín

 

Klášterní pivovar Manětín ; Obecní pivovar Manětín
foto lokace
14.stol – 1903; 2 000 hl; PS
Založen konventem Johanitek u kostela sv.Jana Křtitele; poté v majetku obce; posléze se stal nájemcem hrabě Lažanský a výrobu v roce 1895 ukončil.
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Manětína >>>
Zámecký pivovar hraběte Lažanského Manětín ; Panský pivovar Manětín ; Hraběcí pivovar Manětín
foto lokace
článek: Zámecký pivovar Manětín >>>
Manská Sedlnice
Pivovar Manská Sedlnice ; Lehn Sedlnitz
Pivovar je doložen v 17.století. NJ
Mariánské Lázně

 

Panský pivovar Mariánské Lázně ; Marienbad
zrušen asi 1908; 4 000 hl
Markvartice

 

Hraběcí pivovar Markvartice ; Markersdorf
zrušen asi 1902; 2 000 hl; DC
posl.majitel: hrabě Thun-Hohenstein
Martinice

 

Pivovar Anglo-rakouské banky Martinice ; Hraběcí Seilerský pivovar ; Pivovar, lihovar a drožďárna Martinice ; Martinitz
zrušen asi 1906; 1 000 hl; KM
maj.: hrabě Seiler; Gustav a Max Springerovi
Martinice
Pivovar Martinice
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Martínkov
Pivovar Martínkov
pivovar se sladovnou zmiňován v roce 1557; TR
Mašťov

 

Evžena hraběte Czernina pivovar v Mašťově ; Hraběcí Czerninský pivovar ; Maschau
foto lokace
16.stol.- červen 1945; 4 000 hl; CV
posl.majiteké: rod Czernínů
Prvním Lobkovicem zpravující Mašťov byl Jan ml. z Lobkovic, který městu r. 1541 potvrdil privilegia získaná v minulosti, avšak již o rok později jej prodává hraběti Jeronýmu Šlikovi. Ten po devíti letech vlády zemřel a jeho místo převzal syn Jáchym Šlik. Ten městu opět potvrdil všechna privilegia a rovněž mu povolil vařit pivo.
V roce 1662 panství koupil hrabě Jan František Goltz. Jeho rod nechal zámek barokně upravit a přistavět věž. V bývalém předhradí vznikl pivovar. Panství Goltzům patřilo celých 130 let. Během jejich vlády se znovu přestavěl zámek, vznikl panský pivovar, roku 1719 město postihl požár, při kterém téměř celé shořelo.
Od roku 1945 jako sklad pivovaru Petrohrad.
Maříž
Panský pivovar Maříž
1652 – asi 1900; 800 hl; JH
Medlešice

 
 

 

Zemanův pivovar Medlešice ; Parostrojní pivovar a sladovna v Medlešicích ; Medlešický pivovar
foto lokace etikety
V roce 2001 v areálu zprovozněn minipivovar.
článek: Minipivovar Medlešice >>>
Pivovar Jindřicha barona Wiedersperga
zrušen kolem 1900
Měcholupy

 
 

 
 

 
 

Dreherův pivovar Měcholupy
foto lokace
zrušen 1927 dále sloužil jako sladovna; 20 000 hl; LN
Původní vrchnostenský pivovar zničila povodeň dne 25.5.1872. Tento fungoval již 250 let v kopci u říčky Blšanky, u mostu oddělujícího městečko se zámkem od panského dvora. Vodou poničený pivovar již nebyl obnoven a byl přestavěn na sladovnu. V roce 1860 koupil obec velkoprůmyslník Antonín Dreher. Dreherové byli vlastníky až do roku 1948 a
postavili tu nový pivovar dále od říčky při panském dvoru. Michelob je poněmčená verze jména Měcholupy. Kdy poprvé se tato žatecká vesnice stala značkou pro pivo, není zaznamenáno. Tamní pivovar zmiňují historické prameny už v roce 1623. Ale zrod opravdové obchodní známky Michelob se pojí až s érou významného pivovarnického podnikatele Antona Drehera.
Měcholupský pivovar koupil roku 1860. Rod Dreherů patřil k předním pivovarníkům monarchie už od konce 18. století. V Dreherových rukou dosáhl měcholupský pivovar rychlého rozkvětu. Psal se rok 1861, když v Měcholupech vznikl zcela nový a moderně koncipovaný pivovar pracující již na parostrojní bázi s varnou o výkonu 120 věder vyrážené mladiny (cca 68 hl) a s výstavem přesahujícím i padesátitisícovou hranici (hektolitrovou a ročně). Spolu se žateckým měšťanským pivovarem byly Měcholupy největším pivovarským podnikem celého kraje a okolí. Měcholupské pivo se prodávalo pod značkou Michelob, a to nejen v Čechách. Dreher exportoval až do USA. Pivo se dodávalo rozpracované. Dokvašovalo a zrálo cestou v sudech. V tehdejším pivním světě měla němčina hlavní slovo, takže značku Michelob vývozce logicky použil i v zámoří.
Historici pivovarnictví předpokládají, že Dreher navázal v St. Louis nějakou spolupráci s rodilým Němcem Anheuserem a jeho zetěm Buschem. Snad se Anheuser podílel na distribuci měcholupského piva v USA. V roce 1896 už ale americký pivovar prezentuje Michelob jako vlastní značku. Jestli se tak stalo se souhlasem Drehera, není jasné.
Dreher sice měl k Mělolupům úzký citový vztah, bydlel kousek od pivovaru ve starém zámku, ale jeho žatecký pivovar byl mnohem modernější, a proto ho upřednostňoval. Pivovarské ročenky naposled zmiňují měcholupský pivovar jako funkční v roce 1926. Závěr činnosti v Měcholupech je tak trochu záhadou. Pivo z něj se údajně šenkovalo pouze v jediném zdejším hostinci.
Měcholupy

 

Pivovar řádu Maltézských rytířů Měcholupy ; Předslav
zrušen asi 1900; 1 000 hl; KT
posl.maj.: Velkopřevorství Maltézských rytířů u Panny Marie v Praze
Melč

 

Panský pivovar Melč ; Meltsch
foto lokace
zrušen asi 1916; 1 000 hl; OP
maj.: hrabě Razumowski (1892); Karel Essler (1897); J.Schromm (1903)
Mělník

 
 

 
 

 
 
 

Měšťanský pivovar Mělník-Podolí
foto lokace etikety
17.stol.- 1.1.1959; 15 000 hl
vlastníci: městská obec, právovárečné měšťanstvo, rod Lobkoviců
Již v roce 1626 měšťané Mělníka založili Panský pivovar a vinopalnu města Mělníka při městském dvoře v Doleních Přívorech. Poté, co v roce 1726 vyhořel, přenesli výrobu piva do bývalého dvora v Mělníku-Podolí. V letech 1900-1901 byla postavena nová budova pivovaru. Před druhou světovou válkou byl pivovar několik let v majetku rodiny Lobkowiczů. Po znárodnění v roce 1948 byl začleněn do národního podniku Polabské pivovary, poté pod Nymburské pivovary a nakonec do národního podniku Středočeské pivovary, ale jen do roku 1958, kdy byl zrušen. Poté již sloužily hlavně pivovarské sklepy jako sklady banánů národního podniku Zelenina až do 70. let 20. století. kdy byla celá budova zbourána a začalo se s výstavbou panelového sídliště.
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků
a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších
průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn
„Lobkowiczký pivovar a sladovna v Mělníku“, Mělník-Podolí (provozovatelka Františka Lobkowiczová, majitel podniku Marie Julie Thurn-Taxisová, Amalie Schwarzenbergová, Leopoldina Dobrzenská a nezl. Růžena Lobkowiczová).
1948-1952 Polabské pivovary n.p., 1953-1954 Nymburské pivovary n.p., 1958 Středočeské pivovary n.p.; vařil mj. pivo Pšovan
V roce 2005 z budov pivovaru nezbylo nic, na jeho místě stálo sídliště a hřiště. Nedaleko jako vzpomínka byla hospoda s
názvem Pivovarská.
Lobkowiczský pivovar a sladovna na Mělníce, provozovatelka Františka Lobkowiczová ; Šopka ; Pšovka
foto lokace
1726 – 1936; 10 000 hl
maj.: rod Lobkoviců
Pro svoji rozšiřující se výrobu hledala firma Eliáš vhodné prostory a ty našla v objektech bývalého Lobkowiczkého pivovaru, který byl v roce 1941 připojen k firmě Eliáš. Objekty pivovaru byly postupně rekonstruovány a připravovány především pro výrobu zinkové běloby a vodního skla. V roce 2005 v budovách sídlila firma Mefrit.
Merklín Zámecký pivovar hraběte
Pálffyho Merklín
zrušen 1951; 8 000 hl; PJ
Jednou z dominant městečka je zámek, postavený v 2. polovině 17. století
na místě bývalé tvrze. K zámku náleží přilehlý park, hospodářský dvůr, pivovar a lihovar.
Posledními majiteli byl rod Palffy z Erdödu. Po znárodnění: 1948-1951 Západočeské
pivovary n.p.
Městečko
Trnávka
Pivovar Městečko Trnávka ;
Neu Türnau ; Markt Türnau
zrušen asi 1900; 500 hl; SY
Při převodu na Weyzingery byl převáděn zámek Trnávka, městečko Trnávka, ves Staré Město, kromě tří poddaných s mlynářem, Václavovi z Boskovic náležitých, Ves Novou, ves Rostání, ves Bezděčí, ves Vrážné ves Omirasku, ves Petrůvku, ves Mezihoří, ves Arnoštov, ves Arnoštov, s dvorem pod zámkem Trnávkou, s druhým dvorem, který k zámku náleží (Suchý Dvůr), s pivovarem, s chmelnicí, s mlejnem pod zámkem. Připomíná se zde poprve pivovar, založený asi Edery ze Šťávnice.
V r. 1622 se zde připomíná vrchnostenský pivovar.
Město
Albrechtice
Pivovar Město Albrechtice
zrušen 1932; 7 000 hl; BR;
posl.majitel: Dr.Leo Brunner; V obci do konce druhé světové války
fungoval pivovar, který vyráběl pivo s názvem
Olbersdorf. Po vzniku státních statků se celý areál
předělal na sklady, dílny, kanceláře atd. V roce
2002 veškeré historické budovy sice stály, ale nebyly
skoro vůbec využívány až na několik soukromníků,
kteří zde měli autodílny atd. Hlavní ležácký
sklep se po dlouhá léta využíval jako sklad
sadbových brambor a kotelna pivovaru byla přestavěna
na kotelnu pro areál statku. Areál starého pivovaru chátral,
protože PF ČR Bruntál, který měl tento objekt ve
správě neměl na údržbu peníze.
Město
Libavá
Pivovar Město Libavá ; Liebau Stadt

1925 zastavena výroba, pak sklad pivovaru Hanušovice; 5 000 hl; OL
původně pivovar právovárečného měšťanstva

Město Litrbachy Město Litrbachy (Čistá) ; Lautenbach; maj.: právovarečné měštanstvo, rodina Kernů, zrušen 1914
Město Touškov

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Města Touškova díl 1. >>>

Měšťanský pivovar Město
Touškov ; Bürgerliche brauerei Tuschkau ; Tuškov
1618 – 1926; 2 000 hl; PS;
Městská
Habrová
Pivovar Městská Habrová (Rychnov nad
Kněžnou)????

zrušen asi 1900; 200 hl; RK

Měšetice Pivovar Měšetice
(Kvasejovice) ; Kwassejowitz ;
Mieschetitz

zrušen 1900; 500 hl; BN
J. Mautner
Měšice Pivovar
Měšice
zrušen 1923; 2 000 hl; TA
J. Pohan
Mezimostí Obecní pivovar Mezimostí

1398 – 1915; 1 800 hl; TA
majitel: právovarečné měštanstvo

Mies viz Stříbro >>>
Mikulov Pivovar
Mikulov ; Niklasberg
1544 – 1908; 1 500 hl; TP
posl.maj.: Prokop Teige
V obci býval i Měšťanský pivovar.
Mikulov Pivovar
Mikulov
rod Lichtensteinů; BV ;
Mikulovice Pivovar při statku Mikulovice
zrušen 1885; 300 hl; ZN
Milešov Panský pivovar
Milešov ; Pivovar statku hraběte Jana Ledebura ; Milleschau
zrušen 1902; 2 500 hl; LT
hrabě Ledebur-Wicheln
Miletín

 

Pivovar
Miletín
zrušen asi 1900; 2 000 hl; JC
posl.maj.: rod Schőnburg
Minipivovar
Miletín
Milevsko

 

Obecní
pivovar Milevsko ; Městský pivovar ; Mühlhausen
zrušen 1926; 1 000 hl etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/384
Barokní radnice ze 17. století, dnes zde sídlí Městská knihovna, informační centrum, prodejní galerie a banka. K budově přiléhá bývalý renesanční pivovar.
Premonstrátský
pivovar Milevsko ; Klášterní pivovar

zrušen 1908; 1 500 hl
posl.maj.: Premonstrátská kanonie v Praze na Strahově. Na druhém klášterním nádvoří býval pivovar, cukrovar a hospodářské budovy. Pivovar byl postavený roku 1691 a fungoval do roku 1907, kdy byl zrušen.
Zbytky pivovaru bychom našli v části vedle dnešního muzea.

Milíčeves Pivovar
Milíčeves
vařil do roku 1910; 2 500 hl; JC
posl.maj.: rod Vrints-Falkenstein
V roce 1679 staví jičínští jezuité na zelené louce v Milíčevsi u Jičína monumentální, přes 70 metrů dlouhý 4 patrový pivovar. Objekt v sobě zahrnuje kompletní provoz od výroby sladu až po skladování uvařeného piva. Až o 115 let později představuje nejvýznamější reformátor a inovátor v pivovarnictví František Poupě svůj návrh ideálního pivovaru. Jeho plány jsou prakticky do puntíku identický s pivovarem v Milíčevsi, a to včetně rozmístění jednotlivých provozů, varny otevřené až do krovu, sladovnického provozu, umístění sklepů i bytu sládka. Objekt pivovaru v Milíčevsi je dnes kulturní památkou.
Milín Parostrojní
pivovar a sladovna Milín
etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/385
Milonice Pivovar
Milonice
zrušen 1846
posl.maj.: rod Lichtensteinů
Miloňovice Z vyprávění některých miloňovických pamětníků měla mít
obec kdysi vlastní pivovar a na něm sluneční hodiny. Stavení, kterému tady říkají Špíchar, je
památkově chráněná budova. Údajně totiž byla tou nejstarší tvrzí s pivovarem. Dnes už
tam pivo neteče a sluneční hodiny na zdi skoro nejsou znát. ST
Mimoň Panský pivovar
Mimoň
zrušen 1920; 10 000 hl;
posl.maj. byl Jan hrabě Hartig
Pivovar z roku 1666 byl po 1. svět. válce
zrušen a na jeho místě postaveno kino
„Ralsko“ (dnešní Dům kultury Ralsko).
Léta skrytá sklepení v kopci
pod kostelem objevili na jaře 2001 dělníci při
parkových úpravách prostoru pod barokními sochami v
okolí kostela. Při čištění sklepení vyvezla
nákladní auta tuny odpadu. „Sklepy jsou velice
rozlehlé, vykopány byly pro místní pivovar již ve
středověku,“ řekl historik Okresního
vlastivědného muzea v České Lípě Ladislav Smejkal.
Podle něj si sklepů všiml v sedmnáctém století i
spisovatel Bohuslav Balbín a přiřadil je k soupisu
zajímavostí z Čech. Na místě pivovaru vyrostlo kino.
Po druhé světové válce, kdy se Mimoň stala
vojenským městem, byly sklepy zřejmě záměrně
veřejnosti utajovány.
Miroslav Pivovar při dvoru ;
Pemdorf
1620 – 1880; 500 hl; ZN
Roku 1864 zde Jan Pollenz založil palírnu a
výrobnu lihovin. Existence pivovaru neověřena !
V bývalé sodovkárně sídlila v období první
republiky firma POLENZ,
která stáčela do vlastních lahví sudové pivo z
brněnského pivovaru (dnešní Starobrno).
Mirošov Pivovar
Mirošov ; Miröschau
1749 – 1930; 5 000 hl; RO
posl.maj.: Max Maendl. Pivovar Mirošov vznikl v roce 1749, když zámek držela vídeňská dvorní komora. Potom pivovar vlastnili další držitelé zámku: císařská dvorská komora, polští bankéři Vincenc Kirchmayer a Samuel Siemund, baron Henry Stroussebrg-Bethel a posléze jeho věřitelé, dále Josef Colloredo-Mansfeld st., po něm Mirošovské kamenouhelné těžařstvo, Jan Fitz, Helena Fitzová, Fridrich hrabě Schönborn a Max Maendl. Max Maendl byl posledním majitelem, který skončil s vařením piva v roce 1927. Maximální roční výstav pivovaru byl cca 5 000 hl.
Mirotice

 

Pivovar
Mirotice ; Baťkův pivovar
1894 – 1933; 2 000 hl; PI
maj. Josef Batěk
Měšťanský pivovar Mirotice ; Mirotitz

16.stol.- 1932; 1 000
hl
právovárečné měšťanstvo, poté majitelem Josef Batěk, který sloučil podnik se svým
pivovarem a v roce 1932 provoz uzavřel

Mírov Arcibiskupský
pivovar Mírov ; Panský pivovar Mírov ; Pivovar při statku Mírov
zrušen asi 1880; 1 000 hl; SU
Na mapě stabilního katastru z roku 1834 je pivovar zakreslen jako objekt číslo 13. Jde o zděnou
budovu členitého půdorysu, rozkládající se na obou březích potoka Mírovky. Další podobu pivovaru
zachycuje katastrální mapa z roku 1878, tedy dva roky po jeho zrušení. Na ní je půdorys pivovaru
oproti předchozímu stavu poněkud pozměněn. Chybí zde útvar čtvercového půdorysu na severozápadním
nároží.
Na současné katastrální mapě je objekt bývalého pivovaru pod parcelními čísly 18/1 a 18/3. Půdorys
stavby se od roku 1878 poněkud pozměnil. Zanikla celá jižní část o půdorysu ve tvaru písmene L
zasahující až na druhý břeh potoku. V této části se nacházela lednice, jejíž torzo kamenné obvodní zdi
se dochovalo ve svahu na jižním břehu potoka Mírovky. Naopak přistavěna byla předsíň na
severovýchodním nároží a východní část parc. č. 18/3 byla rozšířena směrem k jihu.
Dnes můžeme s jistotou říci, že ve střední části pivovaru byla umístěna sladovna, jelikož se
zde zachovala klenutá místnost hvozdu s čtverhranným prostupem ve vrcholu klenby. Jaká byla
funkce obou nižších postranních částí budovy nelze po jejich proměně na obytné domy určit.
Mirovice

 

Hrdinův parostrojní pivovar
Mirovice ; Pivovar a sladovna Eduard Hrdiny v Mirovicích
zrušen 1961; 5 000 hl; PI;
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 18. srpna 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb.,
o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn
Pivovar a sladovna Eduard Hrdiny v Mirovicích, Mirovice (okr.Písek) (majitel Eduard Hrdina).
1948-1952 Jihočeské
pivovary n.p., 1953-1957 Pošumavské pivovary n.p.,
1958-1961 Jihočeské pivovary n.p.
Pivovar
Mirovice
Miřejovice Emaricha hraběte Chotka pivovar Miřovice ; Pivovar Jaroslava Stolze ; Miřejovice ; Miřovice
1699 – 1946; 8 000 hl; ME;
posl.maj.: Jan Stolz
Obec se jmenovala 1918-1948 a po 1988 – Miřejovice.
Miřetice Pivovar
Miřetice
zrušen asi 1901; 1 000 hl; CR;
posl.maj.: J. Keller a Akciový pivovar v Pardubicích
Restaurace U Mrázků,původně Pivovar Miřetice, byl založen před rokem 1860 a
měl výrobu 1000-1200 hl ročně.Po roce 1900 byla výroba zrušena a pivovar
proměněn ve sklad piva Nasavrckého.V roce 1905 byl pivovar rekonstruován a
opět zahájena výroba, která však netrvala dlouho.Dům si v té době pronajali
a poté zakoupili od majitelů velkostatku Přestavlky František a Božena
Mrázkovi, kteří zde počali provozovat stáčírnu Pardubického piva a zároveň
hostinskou činnost.

Budovy bývalého pivovaru v roce 2002
ještě stály, byla zde Restaurace U Mrázků,
celý objekt byl v 90.letech 20.stol.
vrácen v restituci
zpět dědicům původních majitelů.

Mitrov Panský pivovar
Mitrov
zrušen asi 1880; 300 hl; ZS
posl.maj.: Louis baron Skéne
Mladá Boleslav

Zmizelé pivovary Mladé Boleslavi >>> 

 

Parostrojní
pivovar a sladovna Mladá; Boleslav, veř.
obch. spol.; Křikavův pivovar
Pivovar na Starém Městě v
Mladé Boleslavi
Mladá Vožice Pivovar
Mladá Vožice
ukončení výroby 1946; 15 000 hl;
posl.maj.: rod Küenburg
Mladečko Pivovar
Mladečko ; Mladetzko
zrušen asi 1900; OP
posl.maj.: Fuhrmann
Mladoňovice Pivovar
Mladoňovice u Jemnice
zmínka z roku 1576; TR
Mlýnice u Králík Šlechtic
Schürer z Waldheimu získal pozemky v Mlýnici, nechal zde
postavil menší zámeček, pivovar a hospodu. V pivovaře vařil výborné
pivo, v hospodě je ještě s jinými dobrými nápoji prodával. UO
Mnichov Pivovar
Mnichov ; Městský pivovar ; Einsiedel b. Marienbad
zrušen asi 1922; 15 000 hl; CHE
F.Stadler, A.Pfeiffer, D.Zebisch
Poté sklad piva z chodové Plané.
Mnichov Pivovar
a palírna velkostatku Javorník ; Einsiedel b. Würbenthal
1848 – zrušen po roce 1900; BR
Leo Priessnitz
Mnichovice Staročeský pivovar
Mnichovice
1654 – 1925; 1 000 hl; PAV
posl.maj.: J. Šmejkal
Mnichovo Hradiště Panský pivovar Mnichovo Hradiště ; Münchengrätz
zrušen 1902;
Dne 15. října 1865 vyhořel pivovar a několik okolních budov.
V proluce mezi dnešním tabákem a policejní stanicí stával pivovar, který od konce 20. let vlastnil známý zápasník a mistr světa Joe Šmejkal. Josef Šmejkal se během I. světové války přestěhoval do Mnichovic. Zakoupil tamější pivovar a začal vařit vlastní pivo. Po pár letech s tím však přestal, protože jeho produkce si v konkurenci nevedla příliš dobře. Od té doby pouze prodával a stáčel pivo z nedalekých Velkých Popovic.
Nicméně ani to nepostavilo jeho podnikání příliš na nohy. Někdejší jmění zápasnického mistra se tenčilo, pročež se Josef Šmejkal odhodlal ke změně. V roce 1932 koupil a začal provozovat hotel na náměstí v Ledči nad Sázavou. V tom vytrval sedm let, než zkrachoval a vrátil se zpět do Mnichovic.
Kromě pivovaru patřil Šmejkalovi ve městě ještě rodinný dům, postavený z věna své manželky. Stojí dodnes a bydlí v něm Šmejkalův vnuk Josef s rodinou. Naopak bývalý pivovar už se obrátil v prach. Po Šmejkalově smrti jej zdědil jeden z jeho synů, ale už v roce 1948 pivovar znárodnili komunisti. Nastěhovali sem dílny Drupolu, nicméně o budovy se vůbec nestarali. V sedmdesátých letech byl pivovar v tak zuboženém stavu, že se rozhodlo o jeho celkové demolici.
Posl.maj.: rod Valdstein – Vartenberk; ve městě býval i obecní pivovar
Mníšek pod Brdy Panský
pivovar Mníšek


Modletice Pivovar Modletice ; Modletitz
1749 – 1906; 1 500 hl; PAV
posl.maj.: Gustav Pistl
Modřejovice Vlastník
panství Diviš Albrecht Helversen kolem roku 1700
zrušil zdejší pivovar a obnovil výrobu v
Petrovicích. Jeho syn Jan Ota, jež převzal Petrovice,
se zavázal, že bratr, který dostal Modřejovice,
může do 5 let vařit pivo v Petrovicích. RA
Mohelnice Měšťanský pivovar Mohelnice
Moravská Třebová
Pivovarnictví v Moravské Třebové
Měšťanský pivovar Moravská Třebová

Zámecký pivovar Moravská Třebová
Moravské Budějovice Historie vaření piva v Moravských Budějovicích sahá až do středověku.
„Kdysi se tu vařilo pivo takřka v každém domě, neboť městu bylo uděleno právo várečné. Měšťanský pivovar, kde se vařilo až tři tisíce hektolitrů piva za rok, sídlil pod farou pod skálou v ulici, která dnes nese příznačný název Pivovarská. Dnes je v tom místě firma Zemko,“ líčil bývalý kronikář města František Vlk.
Kousek z historie vaření piva ve městě prý může doložit. „Doma mám ještě dvě etikety z pivních láhví z počátku dvacátého století a také originál skleněné láhve s vylisovanými českými a německými názvy moravskobudějovického pivovaru,“ načrtl Vlk. Poznamenal, že po první světové válce se v prostorách měšťanského pivovaru už pivo nevařilo, ale pouze se tam skladovalo. (zdroj: trebicsky.denik.cz)
MostNeobvyklé osudy zaniklých pivovarů – Most: http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2015050001 Měšťanský pivovar Most
etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/394
Mutěnín

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Poběžovic díl 1. >>>


Panský pivovar v
Obdenice

 

Pivovar Obdenice
Obora u Ostroměře

 

Parní pivovar Anny Horákové Obora
etikety
zrušen 1942; 15 000 hl; JC
Obora

 

Pivovar Obora
zrušen asi 1900; 50 hl; PT
Obříství

 

Pivovar Obříství
foto lokace
zrušen asi 1890; 300 hl; ME
maj.: kníže Trauttmannsdorf
Obytce

 

Maltézský pivovar Obytce
zrušen asi 1900; 1 000 hl; KT
Odlochovice

 

Pivovar Odlochovice ; Wodlochowitz
zrušen asi 1890; 200 hl; BN
maj.: Václav Rombald
Odolena Voda

 

Pivovar Odolena Voda
foto lokace
zrušen asi 1890; 2 000 hl; PAV
maj.: baron Riese-Stalburg
Odry

 

Panský pivovar Odry
foto lokace
starší část budovy pochází z 16.století; 1866 – 1943; 3 000 hl; NJ
maj.: S. Fried
Název před uzavřením: Salomon Fried a Söhne, pivovar, výroba likérů a lihu, Odry. 1938 – Zastavena výroba v pivovaru v Odrách (majitel Fried odešel do Protektorátu, kde byl zatčen a zemřel v Osvětimi).
Na rohu pivovaru stojí původní městský hydrant z přelomu 19.a 20.století.
článek: Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 1. >>>
článek: Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 2. >>>
článek: Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 3. >>>
Měšťanský pivovar Odry
foto lokace
1788 – 1913
posl.majitel: Hanuš Ulrich
Na ulici Pásové, domek s mansardovou střechou, rozsáhlé sklepy.
Okrouhlice

 

Pivovar Okrouhlice
16.stol. – 1890; 1 500 hl; HB
Pivovar vznikl při tvrzi renesančně přestavěné někdy v druhé polovině 16.století, kdy panství vlastnili Trčkové z Lípy.
Po konfiskaci a častých změnách majitelů, získal Okrouhlici Jan Petr Straka z Nedabylic (zakladatel Strakovy akademie).
Pivovar byl důležitou součástí zámeckého hospodářství. Rodu Straků a poté studijnímu fondu hraběte Straky patřil pivovar až do zrušení kolem roku 1890. Roční výstav byl zhruba 1 500 hl piva.
Okříšky

 

Pivovar Okříšky
V roce 1606 zde vařil pivo Karel Heřmanský z Helbenbergu. Když byl prodáván statek Okříšky Sibyle Slavatové v r. 1617, uvádí se v soupise příslušenství vsi a tvrze poplužní dvůr, pivovar, mlýn, rybníky. V pobělohorském období drželi Okříšky krátce Březničtí z Náchoda, ale již v r. 1629 je kupuje Vít Jindřich Port z Arlesberka a v zemskodeskovém
zápise je vedle tvrze poprvé zmíněn kostel, dále se vypočítavá v příslušenství: pivovar, vinopalna, dvůr s mlýnem. ;TR
Olbramovice

 

První zmínka o zdejší tvrzi je z roku 1563, ale v té době byla již pustá. Právě v tomto roce jsou vedle tvrze popisovány dva poplužní dvory, pivovar se sladovnou a také mlýn a ves. Bylo to v místech, kde je nyní dům čp. 26. Tomuto stavení se říkávalo „U Sládečků“.
Olešná

 

Vrchnostenský pivovar Olešná ; ZS
Olešná

 

Pivovar Olešná
Jiří z Ebersdorfu r. 1520 vystavěl pivovar, který úspěšně vařil pivo až do doby, kdy jej jedni z pozdějších vlastníků Fürstenberkové, vlastníci krušovického pivovaru přestavěli r. 1850 na lihovar. Do té doby užívali volská spřežení z Olešné pro rozvoz sudů, nejen olešenského, ale i krušovického piva do okolních hospod. RA
Olešnice

 

Pivovar Olešnice
foto lokace
1869 – 1945; 4 000 hl; RK
maj.: O. Migula
článek: Pivovar Olešnice v Orlických horách >>>
Olešnice

 
 

 
 

 

Pivovar Olešnice
foto lokace
Stavba nedávno zbouraného pivovaru stála v těsné blízkosti kostela sv. Vavřince. Byla až do roku 1994 nejstarší budovou v obci vůbec. Byla postavena kolem roku 1500. Na jeho stavbu si olešničtí měšťané vypůjčili od vrchnosti. Ta jim splácení dluhu později odpustila. Jmenovitě Jan z Pernštejna a na Helfenštejně v roce 1540. Za jeho života vznikla podoba hradu Pernštejna, jak ho známe dnes. Ne náhodou kamenné veřeje vstupních dveří do patrové budovy připomínaly ty na hradě. Pivovar také poničil požár v roce 1827. Vyhořely provozní budovy a střecha s horním patrem. Škody se daly
napravit, a tak se v Olešnici vařilo pivo až do roku 1882. Po tomto roce měl v provozních budovách umístěnu svoji výzbroj hasičský sbor, až do doby, kdy dostavěl hasičskou zbrojnici (1957). V podzemí náměstí byla prý v průběhu třicetileté války vybudována síť prostor a chodeb, kam byl ukrýván majetek měšťanů. Klenuté kamenné sklepy pivovaru byly prý součástí tohoto olešnického podzemí. O zbourání pivovaru se v průběhu tohoto století již jednalo. V roce 1913 tomu zabránili právovárečníci, v roce 1943 památkový úřad v Brně. O definitivním konci této budovy bylo rozhodnuto v roce 1993 a v roce 1994 byla zbourána, aby zde byla vystavěna budova spořitelny. Z tohoto záměru sešlo, a tak je po odtěžení terénu v místech budovy pivovaru od roku 1998 parčík s lavičkami a kašnou, novou dominantou náměstí.
článek: Publikace Filipa Vrány: Pivovar v Olešnici >>>
Olomouc

 

Měšťanský pivovar Olomouc – Hodolany
foto starého lokace starého foto nového lokace nového
1250 – 1932; 75 000 hl
článek: Historie pivovarnictví v Olomouci >>>
Hanácký, rolnický akciový pivovar v Olomouci – Holicích
foto lokace etikety
článek: Pivovar Olomouc-Holice >>>
Oloví

 

Obecní pivovar v Oloví ; Bleistadt
zrušen asi 1900; 600 hl; SO
Olovnice

 

Pivovar c.k. soukromého velkostatku Zvoleněves ve Volovicích ; Pivovar Císařské komory ; Státní pivovar Olovnice u Kralup
foto lokace etikety
1898 – 1950; 10 000 hl; KL
maj.: Státní pivovar, 1948-1950 Rakovnicko-kladenské pivovary n.p.
Pozdně barokní objekt. Výrazné průčelí spilky se třemi kruhovými okny. Technickou zajímavostí je přívod vody z blízké studny do vodojemu v pivovaru – systém spojitých nádob. Objekt v částečně udržovaném stavu.
Omlenice

 

Jan Sudek z Dluhé odkázal v roce 1631 omleničský zámek s dvorem, pivovarem a vesnicemi Omleničkou, Omlenicí a Bejnicí (ta zanikla) své manželce Kateřině, rozené Slavkovské ze Šanova a Skalice. CK
Opálka

 

Pivovar Opálka
zrušen asi 1890; 3 000 hl; KT
kníže Hohenzollern
Opatov

 

Pivovar Opatov ; Abtsdorf
zrušen asi 1900; 1 500 hl; SY
maj.: Thurn-Taxis
Opava

 

Měšťanský pivovar Opava
foto lokace etikety
článek: Zlatovar a Zlaťák – opavská pivovarnická minulost a současnost >>>
Opočno

 

Pivovar Trčků z Lípy ; Pivovar knížat Colloredo-Mansfeld ; Rolnický akciový pivovar na Opočně
foto lokace
1569 – 1932; 10 000 hl
maj.: Colloredo-Mansfeld
Pivovar býval při zámku, vznikl po přestavbě hradu na renesanční zámek Bývalý pivovar v Opočně byl v roce 2002 navrácen Colloredo-Mansfeldům 1567 – 1569 – Bezprostředně po výstavbě zámku přistoupil Vilém Trčka ke stavbě rodové hrobky v kostele zasvěceného Nejsv. Trojici. Stavební činnost poté zřejmě pokračovala výstavbou pivovaru a hospodářských budov kolem 1635 Městský příkop překlenula  spodní část míčovny, později využívané jako sýpka a pivní sklepy. Pivovar býval při zámku, vznikl po přestavbě hradu na renesanční zámek. Urbář z roku 1598 uvádí, že se v pivovaře „do roka přinejmenším 150 varů, každý po 28 sudech dělalo, a bylo ze sudu 28 grošů čistého užitku“. Po velkém požáru v roce 1811 byly opraveny a rekonstruovány hospodářské budovy, včetně pivovaru. Po zrušení v roce 1933 sloužil jako sklad pardubického piva. Bývalý pivovar v Opočně byl v roce 2002 navrácen Colloredo-Mansfeldům.
Orlová

 

Benediktinský pivovar Orlová
Jeho existence je doložena ve v 14.stol., kdy zásoboval krčmy ve vlastnictví kláštera, v provozu asi jen do konce 16.století.
článek: Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. (Pivovary na Karvinsku) >>>
Osečany

 

Pivovar Osečany
zrušen asi 1900; 200 hl; PB
maj.: rytíř Tiegl u Lindekronu
Osek

 

Klášterní pivovar Osek ; Osseg
etikety
1701 – 1946; 7 000 hl
Osek u Rokycan

 

Pivovar Osek
foto
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Rokycan díl.2 >>>
Oselce

 

Pivovar Oselce
zrušen 1890; 1 000 hl; PJ
maj.: hrabě Boos-Waldeck
Oskořínek (Ronov)

 

Pivovar Oskořínek
zrušen 1903; 1 000 hl; NB
maj.: A. Baar
Oslavany Panský pivovar Oslavany
zrušen v 60.letech 19.stol.; 500 hl; BY
rytíř Gomperz
Oslov Schwarzenberský pivovar Oslov
zrušen 1943; PI
kníže
Schwarzenberg
Osoblaha Do 2.sv.války tu byl pivovar. BR
Osojno

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plas >>>

V druhé pol.16.stol. Jáchym ze Švamberka
založil při Osojně poplužní dvůr s pivovarem a tvrzí. Roku 1587
koupil statek Jeroným Hrobčický. Osojno přestalo být tímto samostatným
statkem a bylo přiděleno k Manětínu. Nový pán byl na poddané příliš tvrdý
a
nepovolný. Rychtáři ze vsí Osojna, Štichovic, Křečova, Plání, Hvozda,
Vladměřic a Hodovíze si stěžovali roku 1592 u krále Rudolfa, že do krčem
Hrobčický špatné pivo dodává a než je dovezou, všecko zoctí a nelze je
pít. Kde krčem není, musí poddaní po pořádku
šenkovat a o svátcích
letničních jim dodá o sud více, ačkoliv je vypít nemohou. Výsledek sporu z
listin nelze vyčíst, ale jisté je, že pán poddaným jenom přitížil. Jeroným Hrobčický pivovar v Osojně zrušil, maje nový v
Manětíně postavený, do vesnic jen piva vozili a ze sudu osm grošů
výčepného žádal.
Osov Schwarzenberský pivovar Osov; Pivovar ve Vosově ; Václava Palivce
zámecký pivovar Osov

;
etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/457
Ostašov Pivovar Ostašov
zmínka z roku 1590; TR 
Ostrava viz Ostrava >>>
Ostrolovský Újezd
(Veselka)
 
Obecní pivovar Ostrolovský Újezd

zrušen asi 1890; 600 hl

Obec na Českobudějovicku leží čtyři kilometry jihozápadně od Borovan a kilometr jižně od bývalé tvrze Trocnov.
Rod Kořenských prodal tvrz se starým pivovarem v roce 1692 městu Budějovice. Nový pivovar, kde sídlí od roku 1991
obecní úřad, byl založen v roce 1865.
V roce 1955 byl k pivovaru přistavěn kulturní dům.

Ostrov Akciový pivovar Ostrov ; Schlackenwerth
1567 – 1928; 10 000 hl; KV
po roce 1900 jej koupil A.Weber, majitel pivovaru v
Karlových Varech-Rybářích
Zámecký pivovar Ostrov

zrušen 1947; 25 000 hl; KV
A. Weber. Budovy zbořeny.

Ostrov Pivovar při dvoru
Vostrov
zrušen asi 1880; 200 hl; KH
Ostrov  nad  Oslavou Pivovar Ostrov  nad 
Oslavou
pivovar připomínán r. 1572; ZS
Ostředek Pivovar
Ostředek

zrušen asi 1890; 500 hl; BN;
J. Wagner
Osvračín

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Týna Horšovského díl 2. >>>

Pivovar Osvračín
zrušen asi 1890; 1 000 hl; DO;

Fungoval pouze 15 let, dělal ve várce 8 sudů, v pivovaře pracovali 4 lidé, pivo bylo dle kronik nevalné chuti. Pivovar (č.p. 19) byl postaven uprostřed obce v rozlehlém statku majitele zámku
Zieglera po pravé straně (dnes je areál hodně zanedbaný), pokud se díváme směrem od zámku (ten stojí přes silnici).
Po jeho uzavření sloužily prostory jako konírna (proto na čelní straně jsou 2 hlavy koní), poté jako sklad JZD, v současnosti se v přední části dělá nějaká adaptace – asi na
trvalé bydlení. Součástí statku v blízkosti pivovaru byl i pivovarský rybník, v 60. letech zavezený, o rozměrech 30×20 metrů. Pivovarské sklepy jsou asi 100 metrů od pivovaru na konci vsi.

Ošelín Pivovar Ošelín ; Brauerei Oschelin
1911 – 1933; 1 000 hl; TC
Malý zámecký pivovar majitele Ottokara Brigatta zanikl za hospodářské krize v roce 1938. Budova pivovaru stojícího u zámku byla zbořenaposl.maj.:Junkers Bigatto
Otín Pivovar Otín
zrušen asi 1900; 500 hl; KT
Procházka
Ousobí viz Úsobí >>>
Ovčáry (Nové Dvory) Parostrojní pivovar
Ovčáry ; Rolnický akciový cukrovar, pivovar, mlýn v
Ovčárech


etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/474

Historické pivovary P

Pacov

 
 

Pivovar města Pacova
foto lokace etikety
1544 – 1969; 15 000 hl; PE
maj.: 1950-1952 Horácké pivovary n.p., 1953-1954 Havlíčkobrodské pivovary n.p., 1955-1959 Horácké pivovary n.p., 1960-1969 Jihočeské pivovary n.p.
Opuštěný areál panského pivovaru v Pacově v těsné blízkosti centra obce měl šanci v horizontu několika let znovu ožít. Na jaře 2006 to vypadalo, že v historických prostorách pivovaru vznikne multifunkční společenský, zábavní a komerční komplex.
Pačlavice

 

Pivovar při statku Pačlavice
zrušen asi 1900; 200 hl; KM
Pakoměřice

 
 

 
 

 
 

Pivovar Pakoměřice
foto lokace
1695 – 1926; 8 000 hl; PAV
V severozápadní části bývalého rozlehlého zámeckého hospodářského dvora. První zmínka o pivovaru v Pakoměřicích pochází z r. 1636, jeho kapacita byla tehdy 15 sudů ročně. Historie vrchnostenského nosticovského pivovaru se odvíjí od r. 1675. Ještě v polovině 18. stol. dosahoval pivovar výstav jen 900 hl piva ročně. Za Ervína staršího Nostic-Rienecka došlo k zásadní přestavbě pivovaru, počátkem 70. l. 19. stol. se stal nejmoderněji zařízeným pivovarem v severní přípražské oblasti. Pivovar byl opatřen strojním pohonem (varna měla var 48 hl), při sladovně vzniklo přídavné přízemní klenuté humno, nově sklenuta byla i jižní humna (klenba podepřena litinovými sloupky). Ke staré původní budově byl nově přistavěn hranolovitý hvozd anglické soustavy. Severozápadně za varnou vznikla spilka, později byla tímto směrem přistavěna i lednice. Jihozápadně, v remízku nedaleko Jezírka, bývala studna, v panské zahradě jižně od pivovaru byly zřízeny rozsáhlé ležácké sklepy. Ve svém nejúspěšnějším období dosahoval pivovar kapacitu 20.000 hl ročně. Pivovar zásoboval i některé pražské hostince, pivo se také stáčelo do lahví pod názvem Pakoměřický ležák. Rozšířením výroby přinutil pakoměřický pivovar k zániku mnoho menších pivovarů v okolí. Na přelomu 19. a 20. stol. prošla rekonstrukcí také varna, var se ustálil na konečných 60 hl vyrážené mladiny ročně. Koncem 20. l. 20. stol. však pakoměřický pivovar začal stagnovat, na trhu ho postupně začaly vytlačovat velké pražské pivovary. Své poslední pivo vypravil nosticovský pivovar k odběratelům ve výrobním roce 1926/1927, závěrečný stav činil 8.325 hl piva. – Po přístavbě nových humen a s tím spojenými rekonstrukcemi sloužil potom pivovar do druhé světové války jako sladovna pivovaru Velké Popovice. R. 1942 byl přeměněn na skladiště hospodářského družstva pro okres Karlín se sídlem v Měšicích, v l. 1955-1994 sídlil v budovách bývalého pivovaru krajský výkupní podnik pro obilniny a brambory a středočeský obchod ovocem a zeleninou. V současné době objekty v majetku second handu Zuzatex. – Objekty jsou dnes z větší části zrekonstruovány a provizorně zastřešeny. Základní stavby pivovaru (stará sladovna a humna) jsou pozdně renesanční, postavené před r. 1636, zbytek objektů pochází z různých období 19. stol. Poslední majitelem
byl E. Nostitz.
Palič Pivovar Palič (Lipová)

zrušen asi 1885; 700 hl; CHE
A. Leonard

Panenský Týnec Pivovar
Panenský Týnec ; Jungferteinitz
zrušen asi 1890; 1 700 hl; LN
hrabě Herberstein
Parostrojní
pivovar v Panenském Týnci
; Jungferteinitz

zrušen asi 1910; 7 000 hl; LN
Knobloch a syn ; Podnik vařil Týnecké pivo. Možnosti využití starého pivovaru v
Panenském Týnci hledal v červnu 2001 tamější
obecní úřad. Za nejpřijatelnější řešení
považovali radní jeho pronájem s pozdějším
odprodejem. V pivovaru se pivo vařilo naposledy na
počátku minulého století. Později se tam vyrábělo
mýdlo a provozovaly sklady. Na počátku roku 2001 je
chátrající objekt ve vlastnictví obce, ta však
neměla na jeho rekonstrukci prostředky, a tak hledala
investora.

Panoší Újezd Pivovar
Panoší Újezd
RA
Pardubice Akciový
pivovar a sladovna Pardubice
Pivovar
Pardubice

zrušen asi 1910; 8 000 hl
hrabě Drasch

Historie pardubického
pivovarnictví >>>
Zámecký
pivovar Pardubice

zrušen asi 1900; 1 000 hl

Paskov Panský
pivovar Paskov ; Stolbergův pivovar

etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/485
Pasovary Obec ležela asi 10 km jihozápadně
od Českého Krumlova, uprostřed cesty mezi obcemi Světlík a
Slavkov ležela. Byla tu tvrz, dvůr i pivovar. Po roce 1950 obec
zanikla.
Pátek Premonstrátský pivovar Pátek
zrušen asi 1900; 1 000 hl; LN
Pavlově u Unhoště  Vlastní pivovar navazuje na budovu zámku, v zámku byla prý administrativa.
Obec založena r. 1799 na místě Nového dvora z r. 1726 a staršího poplužního dvora doloženého r. 1519 pražským měšťanem Leopoldem Paulem a
nazvána jeho jménem, z téže doby jeho patrový zámeček s prvky klasicismu a empíru, opraven r. 1869 a rozšířen o pivovar, po restituci
r. 1992 prodán do soukromého vlastnictví
Pavlovice Pivovar
Pavlovice
zrušen 1885; VY
rytíř Manner
Pavlovice Pivovar
Pavlovice
V obci stával v panském dvoru zámeček, také pivovar na čtyři sudy.
TC
Pecka Pivovar
Pecka
; Petzka
Pečky Pivovar
Pečky ; Petschkau
zrušen asi 1890; 4 000 hl; NB
baron Hrubý
Pelhřimov Právovárečný pivovar
Pelhřimov ; Měšťanský pivovar v
Pelhřimově
Pemdorf viz Miroslav >>>
Pernštýn Pivovar
Pernštýn
zrušen asi 1890; 150 hl; ZS
hrabě Mitrowský
Peruc Zámecký pivovar Peruc
1749 – 1926; do r. 1940 stáčírna pivovaru Krušovice; 4
000 hl; LN
Thun-Hohenstein
Při jednáních o převodu nevyužitých staveb zdejšího zámku na jaře 2005 nabídlo Zemědělské družstvo Peruc obci i volný objekt někdejšího zámeckého pivovaru. Nicméně převod pivovaru závisel na dalším vývoji prodeje zámku.
Pětipsy V 17. století zdejší zámek přestavěli Thunové, sídlily zde vrchnostenské úřady, ve východním křídle býval pivovar. ; CV
Petrohrad Pivovar
Petrohrad
zrušen 1967; 10 000 hl; LN etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/852
hrabě Černín, Státní pivovar,
1948-1952 Chebsko-karlovarské pivovary n.p.,
1953-1954 Karlovarské pivovary n.p., 1955-1959
Chebsko-karlovarské pivovary n.p., 1960-1967
Severočeské pivovary n.p.; vařil mj. pivo Petrovar
Bývalý pivovar je zajímavým
příkladem historizující architektury podle návrhu významného
architekta Josefa Zítka.
Dne 31.3. 1967 se v Petrohradě přestalo vařit pivo. Dělávala se tu sedmička (i černá), desítka, občas i dvanáctka a podle objednávek hostinských také kvasnicové. Pivovar jako objekt v roce 2005 stál a byů jedním z pomníků zašlé slávy obce. „Skončil, protože už nebyl rentabilní. Muselo by se zavádět moderní chlazení, což by prý bylo velmi drahé. Do té doby se pořád ledovalo; led se bral z přilehlého rybníka,“ vzpomínala Drahoslava Ptáková. V pivovaru dělala od 16 let, když skončil, zůstala v něm, jen jméno zaměstnavatele se změnilo. Bývala tam bylinkárna, v roce 2005 se sklepy využívaly ke zrání sýrů pro kralovickou společnost. „Rok a půl jsem dělávala ve varně pomocnici. Pracovala jsem i ve sklepě. Ženských nás tam dělalo hodně a oddřely jsme i ruční nakládku piva. Práce to byla náročná, ale vzpomínám na ty roky ráda,“ dodala D. Ptáková. Roční výstav kolem 25 000 hl, vaření, bednářské a další práce zajišťovalo kolem čtyř desítek lidí. Po zrušení někteří zůstali v obci, pro další to byl impuls k přestěhování, píše se v historických pramenech obce. Na degustacích vykazovalo pivo dobré výsledky a trvanlivost. Byla to i zásluha kvalitní vody, která se brávala ze zdroje u kaple za léčebnou. Podle toho, jak vyprávějí místní, pro Petrohrad platí heslo: Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Zanikl nejen tamní pivovar, ale i další podniky a dnes už starousedlíci o obce nad současným Petrohradem jen melancholicky mávnou rukou.
Pivovar se sladovnou byl postaven v neorománském slohu v letech 1862–1863 podle návrhu architekta Josefa Zítka. Hvozd s komínem pochází z roku 1870, Kotelna s vyšším komínem pochází z roku 1930, kdy proběhla modernizace technologie sladovny a varny.
Výroba piva byla ukončena v roce 1967, pivovar by neunesl nutný přechod na strojové chlazení (do té doby se ledovalo – led se bral z přilehlého rybníka). Budovy pak osídlil podnik Léčivé rostliny Zbraslav a zřídil zde sklad a balírnu léčivých rostlin, ve sklepech zrály sýry. Interiéry pivovaru jsou vyklizené, nenalezneme zde žádnou technologii, jen holé místnosti.
Petrovice Pivovar
Petrovice ;
Petrowitz
zrušen asi 1900; 200 hl; BN
K. Pecka
Petrovice Pivovar
Petrovice
zrušen asi 1900; 1 500
hl; PB;
hrabě Barth
pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Petrovice Pivovar
Petrovice< u Rakovníka
Petr Holý z Chrástu založil na poč.16.stol. novou
osadu, které bylo po zakladateli dáno jméno Petrovice.
Byl zde poplužní dvůr, při něm tvrz, pivovar, krčma
a 7 stavení. V soupisu majetku v obci z roku 1623 se
píše o jednom pivovaru, v němž chyběla pánev.
Vařilo se piva starého 30 varů, bílého tolikéž po
12 věrtelích. Byly zde 3 chmelnice. Vlastník panství
Diviš Albrecht Helversen kolem roku 1700 v Petrovicích
pivovar obnovil. Jeho syn Jan Ota r. 1707 převzal statek
petrovický. Poněvadž otec zrušil pivovar v
Modřejovicích, Jan Ota se zavázal, že bratr, který
dostal Modřejovice, může do 5 let vařit pivo v
Petrovicích. RA

Petrův Dvůr Schwarzenberský
pivovar Petrův Dvůr ; Hostinský pivovar Petrův Dvůr
; Družstevní pivovar v Petrově dvoře u Netolic
LN;
Název získal od majitele a zakladatele Petra
Voka z Rožmberka. Vznikl v roce 1592. Byl součástí
hospodářského dvora. Tvořil jeho zadní, jižní a
také nejvýraznější část. Při vstupu do dvora z
východního křídla byla hospoda, kde se zdejší pivo
čepovalo, za šenkem byly byty a poté následoval
vlastní pivovarský trakt s varnou, chladícím štokem,
spilkou a protáhlou sladovnou, kterou ukončoval
mohutný, hranolovitý hvozd. Vrchol hvozdu byl
korunován elegantním štíhlým komínem, jehož vzhled
naznačoval, že slad byl dokončován při vyšších
teplotách a tudíž se zde vařívalo spíše tmavé
pivo. Ve svahu nad pivovarem se nacházelo sklepní
hospodářství. Vzhled pivovaru odpovídal rozsáhlé a
nákladné přestavbě v druhé polovině 19.století.
Uplatnily se tu schwarzenberské stavební prvky –
střídání režné cihly s omítkou a hrubým kamenným
zdivem. Schwarzenbergové byly majiteli až do 20.let
20.století. V pivovaru se proslavil svou činností
sládek Kořán, který zde ve vlastní minivarničce
odzkušoval různé typy várek a takto získané
poznatky předával dalším schwarzenbergským
pivovarům. Po první světové válce v rámci
pozemkové reformy předali Schwarzenbergové panství
státu. Pivovar převzal Stání pozemkový úřad a
přidělil jej Družstvu zaměstnanců a hostinských.
Firma Družstevní pivovar s.r.o. zanikla v roce 1949,
aniž se dočkala zestátnění. Pivovar produkoval až
20 000 hl piva ročně, v době před zánikem však jen
3 000 hl. PT
Petřkovice
; Petrkowitz
viz Ostrava >>>
Petřvald Pivovar Velký Petřvald ;
Gross Peterwald
zrušen asi 1935; 500 hl; NJ
Karel Stejskal; Roku 1921 byl zakoupen Sokolem starý
pivovar a jeho přestavbou získaly 4. září 1921
cvičenci novou sokolovnu, která sloužila nejen jim,
ale i divadelníkům, a od roku 1928 zde bylo zřízeno i
kino. V 70.letech 20.stol. byla budova přestavěna do
současné podoby.
Petschau viz Bečov nad Teplou >>>
Pihel Várečné společenstvo
hostinských Pihel ; Pihl
5 000 hl; CL
Pivovar je uváděn při vrchnostenském dvoře k roku
1607. Tehdy ho vlastnil rod pánů z Dubé. V roce 1710
získali sloupské panství s pihelským pivovarem
Kinští. Rozkvět novoborského kraje v souvislosti se
sklářstvím přineslo i rozvoj pivovaru. Provoz je
modernizován. Na konci 19.stol. začal tlak
českolipského modernějšího pivovaru. Posléze si
pivovar českolipské měšťanstvo pronajalo a využilo
ho k expanzi na sever od města. Po první světové
válce koupila pivovar Várečenská společnost
hostinských. Úpadek podniku se však nepodařilo
zastavit a kolem roku 1935 je pivovar uzavřen.
Posledním nájemcem byla paní Scheinerová. Vařilo se
asi 2 000 hl piva ročně.
Pirkštejn Pivovar hraběte Kinského Pirkštejn
(Sloup) ; Bürgstein
zrušen asi 1900; 500 hl; CL
Pirnitz viz Brtnice >>>
Písek Právovárečný měšťanský
pivovar v Písku ; Pivovar a sladovna pravovárečného
měšťanstva v Písku
1740 – 1952; 30 000 hl;
1948-1952 Komunální podnik. Vznikl přestavbou
jižního křídla píseckého hradu.

Již v roce 1327 udělil král Jan Lucemburský městu Písek listinu s tzv. mílovým právem, což znamenalo, že ve vzdálenosti jedné míle nebo dvou hodin pěší chůze od města se nesmělo vařit pivo. Poddaní v tomto okruhu si jej byli nuceni odebírat z Písku. Výroba piva ještě tehdy probíhala v jednotlivých domech zámožnějších občanů, kde se střídali řadou jeden za druhým. První obecní pivovar byl v Písku zřízen v roce 1517 v zadní části královského hradu. To proto, aby zde mohli své várky vařit i méně majetní občané. Před rokem 1620 bylo ve městě osm sousedských domácích pivovarů, kde se vařilo ročně přibližně 8000 hektolitrů. Měli pravděpodobně společného sládka. „Do zelí“ místním lezl pivovar dominikánského kláštera, který si směl vařit pivo jen pro potřebu konventu. Pivo si však odtud odnášeli mnozí měšťané a klášter se proviňoval i tím, že ve svých sklepích skladoval cizí piva a pomáhal s jejich nelegálním dovozem do města. Proto byl po celou dobu své existence (1679-1787) předmětem sporů s městskou obcí. Písecká obec si zřídila v roce 1728 pivovar také v blízké Putimi, kde se vařilo pivo pro deputátní účely a vesnické hospody. Kvalita piva byla zde tak dobrá, že jím písečtí pohostili Marii Terezii, když v roce 1743 navštívila Písek. Pivovar fungoval do roku 1880. Poslední dva pivovary v Písku si mnozí ještě pamatují i když jeden z nich již neexistuje. Stál v Gregorově ulici, původně soukromý zvaný Maxův, později odkoupený Občanskou právovárečnou společností v Písku a naposledy zvaný Rolnický. Doba jeho působnosti je zhruba od roku 1878 do roku 1948. Slavnostní otevření zbrusu moderního strojního Pivovaru právovárečného měšťanstva v Hradišťské ulici, se událo 19. prosince roku 1883. Pivovar se stal velkou konkurencí pro občanský rolnický pivovar. Jeho historie se bohužel uzavřela v roce 1953.
Pivovar právovárečného měšťanstva byl podle velikosti v okrese druhý (po Schwarzenberském pivovaru v Protivíně, který vařil zhruba 1,5 krát více piva), zaměstnával zhruba 50-60 osob a v době ledování najímal ještě další. V roce 1896 již deset let pracoval nový pivovar v Hradišťské ulici, zatímco starý pivovar v sousedství bývalého hradu byl zcela přebudován na sladovnu. Společnost Právovárečné měšťanstvo v Písku tvořili dočasní vlastníci 149 domů ve městě o 147 podílech, s nimiž bylo várečné právo spojeno. Toto právo příslušelo k domům čp. 1-26, 28-42, 44-63, 65-68, 72-90, 92-110, 112, 114-119, 122, 123, 125-145, 147-154 a 156-158 s celým podílem a k domům 69-71 a 161 s podílem polovičním. Právovárečné měšťanstvo vlastnilo pivovar a sladovnu, domy čp. 161 a 162, hostinec u sv. Václava čp. 1 a několik pozemků a polností s vlastní rostlinnou výrobou i chovem potřebného dobytka k dopravě surovin a rozvozu piva. Pivovar spravovala pětičlenná správní rada, které v roce 1896 předsedal Karel Lukáš. Zhruba čtvrtina odbytišť piva z tohoto pivovaru byla v Písku a téměř 90 procent místních hostinců písecké „měšťanské“ pivo čepovalo. V Písku se dále čepovala piva: písecké z Občanského pivovaru, protivínské, volyňské, plzeňské a smíchovské. V hospodářském roce 1895-96 se v pivovaru vyrobilo 28 991 hektolitrů piva. Hrubý příjem činil 269 509 zl 75 kr, vydání 216 108 zl 78 1/2 kr. Čistý zisk pak představoval 44 477 zl 42 1/2 kr a z nich si 25 725 zl rozdělili podílníci. Na každý podíl připadlo 175 zlatých. Veškeré jmění pivovaru bylo 534 422 zl 16 kr (např. jenom zásoba ledu ve sklepích představovala částku 21 539 zl 96 kr).
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Pivovar a sladovna pravovárečného měšťanstva v Písku“, Písek (majitel pravovárečné měšťanstvo).
Novým vlastníkem bývalého píseckého měšťanského pivovaru se za dva milióny korun stal v únoru 2003 Platan Protivín. Šlo o poměrně rozsáhlý areál bývalého pivovaru právovárečného měšťanstva, který byl postaven na počátku osmdesátých let 19. století a kde se naposledy pivo vařilo v roce 1952. V posledních letech město areál pronajímalo různým podnikatelům Výhodná kupní cena byla podmíněna tím, že areál bude do pěti let rekonstruován. „Pro náš záměr je areál bývalého měšťanského pivovaru výhodný svou polohou blízko centra města, jehož obyvatelé jsou dlouhodobě našimi hlavními zákazníky. Pivovarské ležácké sklepy přímo vybízejí k rekonstrukci v dobovém stylu a k provozování jako historická pivnice,“ informoval ředitel protivínského pivovaru Jaroslav Kovaříček. Kulturně-společenské centrum vznikne do roku 2008 z objektu ležáckých sklepů bývalého měšťanského pivovaru v Písku – Hradišti. Protivínská s.r.o. Městský pivovar Platan, která nemovitost v roce 2003 za dva miliony korun od města koupila, zde chce nákladem asi 50 milionů korun zřídit exkluzivní restauraci a pivnici s celkem 220 místy u stolu, pivovarnické muzeum, sál pro exkurze a expediční sklad Platanu.
Sladovna v Písku stojí na zbytcích městských hradeb a části někdejší nárožní věže hradu. Podobu, jakou známe,
získala v průběhu druhé poloviny 19. století a její sláva vyvrcholila v první půlce století minulého. Zánik se spustil
pozvolna za druhé světové války. Sladovna poznala obě „fronty“: skladoval se tu proviant pro wehrmacht, později tu našli
ubytování rudoarmějci. Po válce se sice začala výroba sladu znovu rozvíjet, ale v roce 1948 byl právovárečný pivovar
znárodněn a po pěti letech zrušen. Sladovna se stala odloučeným pracovištěm protivínského pivovaru a s ním později
přešla pod Jihočeské pivovary. Provoz sladovny byl definitivně zastaven roku 1973.

V budově sklepů je po náročné rekonstrukci v provozu Staročeská krčma kterou provozuje stejná společnost jako obdobný podnik v Dětenicích.

Rolnický
pivovar v Písku

1889 – 1943; 10 000 hl etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/494
Pravděpodobně v roce 1878 jej vystavěl v tehdejší Poštovní ulici ( dnes Gregorova ) Vojtěch Maxa. Po jedenácti letech byl prodán nově utvořenému Právovárečnému občanstvu a pivovar změnil název na Občanský. V roce 1910 byly opět změna majitele. Odkoupilo ho družstvo zastupované B. Jermanem z Volyně a název byl Rolnický pivovar a skladiště v Písku. V roce 1942 byla činnost pivovaru zastavena a nebyla obnovena ani po konci války. Postupná devastace neudržovaných objektů vyústila v zimě 2004 – 05 i přes nedořešenou restituci k demolici všech objektů. Dnes se v místě bývalého pivovaru nachází soubor bytových domů.

Starý městský pivovar v
Písku

zrušen asi 1900; 1 000 hl

Pivovar kláštera Dominikánů
Od roku 1679, vlastníkem byl dominikánský klášter. Situován byl
na pravé straně v dnešní Šrámkově ulici vedoucí ke známé Putimské bráně.
V roce 1887 byl zrušen klášter i pivovar. Nedochovaly se z něho žádné
stavby ani jiné pozůstatky a na jeho místě pod dnešním hotelem Bílá růže
lze najít pouze bytovou zástavbu.
Pivoň

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Poběžovic díl 2. >>>

Zámecký
pivovar Pivo
ň ;
Pivoňka
(Mnichov) ; Schlossbrauerei
Stockau ;
Gräf.
Bräuhaus Stockau
zrušen 1946; 5 000 hl; DO;
Planá Pivovar
Planá ; Plan

zrušen asi 1905; 3 000 hl; TC
hraběnka Nostic-Reineková

Měšťanský
pivovar Planá ; Bürgerliche Brauerei Plan

1573 – 1942; 5 000 hl; TC
vyráběl mj. Plánské pivo 10o

Planá
(Planá u Plzně; Planá nade Mží)

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plas díl.2. >>>

Rolnický
akciový pivovar v Plané ; Nývltův
parostrojní pivovar a sladovna Planá u Plzně

; Dampfbrauerei Plan bei Pilsen
Plandry Pivovar
Plandry ; Preitenhof
zrušen asi 1905; 800 hl; JI
A.Dobřanská
Pivovar v Plandrech měl být založen někdy před rokem 1749. Jiné prameny však uvádějí jako rok založení až 1810. Výroba piva v obci poblíž Jihlavy skončila na začátku 20. století -zřejmě v roce 1907. Pivovar fungoval v prostoru nynějšího kulturního domu, což kdysi býval hostinec. Pivovar stál hned vedle. Obě budovy tvořily téměř jeden celek. Provoz bral vodu ze studny za zámkem. Voda proudila dřevěným potrubím. Plandry pro sládky neskýtaly žádné výnosné příjmy. Největší dochovaný výstav je necelých 3 000 hektolitrů – z roku 1873. Poslední dochovaný výstav ze sezony 1903 až 1904 dosáhl 1 138 hektolitrů. Pivovar byl zrušen a přeměněn na sklad německobrodského piva. Budova v centru obce přežila obě světové války – nikoliv ale dobu komunismu. Nejdříve se generální přestavby v akci „Z“ dočkal hostinec, který byl v letech 1973 až 1974 přebudován na kulturní dům. O rok později se pokračovalo v budovatelském nadšení, které znamenalo konečnou i pro objekt někdejšího pivovaru.
Plánice Panský pivovar
Plánice
zrušen 1935; 5 000 hl; KT;
J. Wallis
Plav ; Plavnice

Pivovar Plavnice >>>

Pivovar
Plav ; Plavnice
zrušen 1935; 1 000 hl; CB;

Hospodářské nájemné
družstvo
Počátky Právovárečný měšťanský
pivovar Počátky
zrušen 1942; 2 000 hl; PE
Právovárečný měšťanský pivovar Počátky byl zrušen v roce 1942. V roce 1960 část objektu začala sloužit jako kino a kvalitní pivovarské sklepy nebyly novými správci objektu příliš ceněny.
Hluboké sklepy, které byly vybudovány asi z bývalých příkopů před hradbami, byly v období 1954–1957 zčásti bouračkou zasypány, podlaha vyrovnána, začali zedníci křivé zdi uvnitř vyrovnávat a
vyzdívat a upravovat. Místo, kde dříve ve velkých sudech zrálo pivo, tehdejší správci kina zaplnili tunami popela a zavezli sutí. Sklepy byly zanesené až po klenbu stropu.
Rekonstrukce kina a přilehlých objektů na multifunkční kulturní centrum v Počátkách byl zahájen na jaře roku 2009. V jeho rámci byly přebudovány tři objekty bývalého pivovaru, z nichž jeden sloužil od roku 1956 jako kino a zbývající dva nebyly dlouhodobě využívány.
Podbořany První
parostrojní pivovar a sladovna Podbořany ; Podersam
zrušen 1923; 12 000 hl; LN
Menší pivovar hraběte Salma-Reifferschieda byl pronajímán různým nájemcům a zanikl v roce 1925. Objekt bývalého pivovaru přímo na podbořanském Masarykově náměstí byl přestavěn na obchodní dům.
Podhořany u Ronova Pivovar
Podhořany
zrušen 1905; 1 000 hl; CR
O. Riedel; Budovy přebudovány na lihovar.
Podhrad Pivovar
Podhrad ; Pograth
zrušen asi 1935; 500 hl; CH
F. Krieger
Roku 1860 koupil podhradské panství Johann Gottfried Opitz ze Saska. Opitzové zahájili v roce 1872 kompletní přestavbu původní tvrze a vybudovali z ní zámeček v neogotickém stylu. Obdobně byly upraveny budovy poplužního dvora a postaven pivovar navazující na nově založený zámecký park.
Podhrad viz Kosmonosy >>>
Podhrází viz Doksy >>>
Podhůří Pivovar velkostatku Podhůří

zrušen asi 1900; 200 hl; PJ

Podkováň Společný pivovar a sladovna v
Podkováni, akciová společnost
Podzuklín Pivovar při dvoru Podzuklín
(Strašín)
zrušen asi 1900; 100 hl; KT
Pohoří na Šumavě Od
r. 1717 zde byl panský pivovar. Dnes je Pohoří
částí Pohorské Vsi.
Poláky Grundův
pivovar Poláky
zrušen asi 1910; 2 000 hl; CV
Polná

Pivovarnictví v Polné u Jihlavy – historie >>>

Měšťanský pivovar v Polné po rekonstrukci >>>

Pivovarnictví v Polné u Jihlavy – spory o vodu >>>

Kateřinský
pivovar Polná

1867 – 1927; 4 000 hl;
Clam-Gallas

Měšťanský
pivovar Polná

Polní
Voděrady
viz Voděrady >>>
Pomeisl viz Nepomyšl >>>
Postoloprty Schwarzenberský
pivovar Postoloprty
1562 – 1946; 40 000 hl; LN;
Původní barokní budova vznikla v letech 1692-1695
podle návrhu vlašského stavitele G. A. Maggiho a po
roce 1860 tu vznikly zajímavé objekty chladímy a
varny. Devastovaný pivovar slouží
jako sklad. Tahanice kolem nevyjasněných
majetkoprávní vztahů po firmách v konkursním
řízení či likvidaci oddalovalo v roce 2000 opravu
významné památky budov pivovaru
Minipivovar
Postoloprty
Poutnov Pivovar
Poutnov
zrušen asi 1910; 200 hl; KV
hrabě Beaufort-Spontin
Plasy

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plas >>>

Zámecký
pivovar Plasy ;
Knížecí
pivovar v Plasech ;
Schlossbrauerei Plass
1724 – 1967; 20 000 hl; PS; etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/496
Státní pivovar, 1948-1957
Západočeské pivovary n.p., 1958-1964 Plzeňské
pivovary n.p., 1965-1967 Západočeské pivovary n.p.
Pivovar
Plasy ; Plass

J. Hanzlíček PS

Platz viz Stráž nad Nežárkou >>>
Plumlov Pivovar
knížete Lichtensteina Plumlov

Plzenec
; Starý Plzenec

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plzence Starého >>>

Staroplzenecký pivovar v
Plzenci u Plzně
; Alt – Pilsner Brauerei ; Alt-Pilsenetzer
Bräuhaus A.G. in Alt-Pilsenetz
Pňovice Pivovar při statku Pňovice
zrušen asi 1885; 100 hl; OL
V urbáři bývalého panství šternberského z roku 1652 je uvedeno, že v Pňovicích se nachází kromě nově vkusně zbudovaného zámečku také pivovar a vinopalna, kteréžto podniky vynášely tehdy 1800 zlatých ročně. Pňovický velkostatek vůbec přinášel svým majitelům, pánům z Lichtensteina, tři hlavní zdroje příjmu, o nichž se spisovatel Wegener vyjádřil ve své hospodářské knížce velmi příkladně: „Schäfereien, Bräuhäuser und Teich machen die böhmischen Herren reich.“ (v překladu: „Ovčíny, pivovary a rybníky dělají české pány bohatými.“ ).
Sledujeme tedy pouze historii pivovaru a vinopalny. V těchto podnicích bývalo vrchnostem největší podporou právo donutit podané k odběru vlastního piva panského a kořalky. A tak čteme, že z Pňovic museli bráti pivo Želechovice, Brdíčko, Újezd, Rybníček atd. Ve staré gruntovní knize jsme našli zprávu: „Krčmář ve Štarnově dal do piňovických důchodů v roce 1679 za pivo 12 tolarů aneb 11 hřiven 4 denáry…“ Krčmáři nesměli bráti pivo z cizího panství, kdo zákaz překročil, byl trestán vězením a ještě pokutou. Ani podaní nesměli choditi jinam na cizí pivo, nebo doma si dělat patoky.
Z dopisu panství šternberského víme, že v roce 1725 měl pivovar v Pňovicích 63 várek, což neslo 9000 zlatých. Tak byl pivovar důležitou položkou v panských důchodech
V záznamech z roku 1805 napsáno o Pňovicích, že zámeček byl docela zanedbaný, ve vesnici bylo 85 domů, 547 obyvatel, z toho 10 židů. Vrchnostenský pivovar se uvádí ještě v roce 1839, kdy vyhořel. Na konci minulého století koupila obec zrušenou palírnu a přebudovala ji na školu. Pivovar byl zrušen před rokem 1895.
Poběžovice

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Poběžovic díl 1. >>>

Pivovar Poběžovice ; Ronšperk ; Brauerei Ronsperg
zrušen 1890; 3
500 hl; DO
hrabě Coudenhove; V
18. stol. v provozu pivovar (název Ronšperk užíván
od 15. stol. do r. 1945)
Poděbrady Akciový pivovar a sladovna
Poděbrady ; Městský právovárečný pivovar v Poděbradech

 
etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/516
 
Zámecký pivovar knížete
Hohenlohe v Poděbradech ; Zámecký parostrojní pivovar v Poděbradech ;
Poděbradský panský pivovar

1885-1912; 5 000 hl;

Podlažice Pivovar
Podlažice

zrušen asi 1905; 1 500 hl; CR
biskupství v Hradci Králové
Podmokly

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Radnic 2.díl >>>

Pivovar
v Podmoklech

1717 – 1942; 1 500 hl; RO
M. Hlaváčová; Zámek a pivovar zůstaly ve
šlechtických rukou až do roku 1869. Zámek stojí
dodnes v čele rozsáhlého obdélného dvora, na jehož
druhém protilehlém konci se nacházejí objekty
bývalého pivovaru.
Podolanka V roce 1671, když Rašín z Rýzmburka prodával statek Cvrčovice svobodnému pánu
Janu Pavlu Leopoldovi z Walderode, dohodli se na ceně 11000 zlatých rýnských a
200 zlatých rýnských klíčného. Ve výčtu prodávaného majetku se vedle již
obvyklých věcí také objevil pivovar, měděná pánev a další pivovarské potřeby. Ale ani Anna Barbora si
cvrčovický statek nepodržela dlouho. Prodala ho již v listopadu roku 1682
Heřmanovi Jakubovi Černínovi z Chudenic, majiteli sousedního vinořského panství. Jakub Černín za vsi
Cvrčovice, Kostomlátky a Podolanku, poplužní dvůr, kovárnu, filiální kostel,
pivovar, jednu vrchnostenskou a dvě svobodné krčmy zaplatil 29000 zlatých
rýnských a 300 zlatých rýnských klíčného. PAV
Podolí

Kapitulní pivovar v Podolí u Brna >>>

Pivovar
a sladovna Podolí

zrušen kolem roku 1885; max. 1 000 hl; BY ;
majitelem byla Kapitula chrámu sv.Petra v Brně
Obec se stala významnou hospodářskou základnou
brněnské kapituly a od poloviny 16.století hlavní
obcí panství. Do této doby spadá také přestavba
dvora a stavba pivovaru.
Podolí Pivovar Podolí (Načeradec)

zrušen asi 1900; 1 500 hl; BN
J. Lerch

Podolí;
Podol
viz Mělník >>>
Pohled Pivovar Pohled ; Frauenthal
Písemná zmínka o pivovaru je z poloviny
18.stol., založení bylo však podstatně dříve.
Patrně souvisel se zdejším cisterciáckým
klášterem. Poslední majitel byl hrabě Clam-Gallas a
nájemce Josef Vorel. Zrušen byl asi v roce 1890,
ročně zde vyrobili kolem 500 hl piva. V roce 2003 z budov
pivovaru zbyl jen komín. HB
Police Pivovar
Police
zrušen asi 1900; 1 000
hl; TR
baron Vražda
Police
nad Metují
Měšťanský pivovar Police
nad Metují

1420 – 1948; 7 000 hl; NA

Poličany Pivovar
P
oličany
zrušen asi 1890; 1 500 hl; TU
hraběnka Aichelbergová
Polička

Kapitoly z pivovarských dějin města Poličky >>>

Měšťanský pivovar v Poličce
Pollerkirchen viz Úsobí >>>
Popelín Pivovar
Popelín
zrušen asi 1880; 500 hl; JH
J. Kalina
Popovice viz Beroun >>>
Popovice Parostrojní
pivovar a sladovna Popovice
zrušen 1935; 5 000 hl; JC
J. Hervert
Poříčí viz Boršov nad Vltavou >>>
Postupice Šternberský
pivovar Postupice ; Postupitz
zrušen asi 1890; 1 700 hl; BN
Potštát Panský  pivovar Potštát
zrušen asi 1900; 2 000
hl; PR
posl.maj.:
hrabě Desfours-Walderode
Městský pivovar
Potštát ; Bodenstadt
Děd českého krále Jiřího z Poděbrad, Boček, vydal pro Potštát nejstarší privilegium roku 1388, jímž byl městu darován pivovar. To byl počátek tzv. právovárečného měšťanstva, které pivovar spravovalo. Privilegium je nejstarší listinou státního okresního archívu.
Věž na náměstí je asi posledním zbytkem bývalého městského pivovaru. Tento pivovar v Potštátě stával uprostřed náměstí za touto věží a byl zbořen při velké rekonstrukci města po požáru, které město postihlo. Bylo to někdy po r. 1830, protože v tomto roce je ještě zakreslen na mapě katastru. Dokazuje to např. tento přetisk měděné matrice z roku 1826 (Okresní archiv Přerov ), kde je patrné, že tento pivovar stojí napravo od věže.
Potštejn Zámecký pivovar Potštejn
1755 – 1910; 2 5 00 hl; RK
baronka Dobřanská
V roce 1490 koupil panství
Vilém z Perštejna, nejbohatší šlechtic v
království. Jako znamenitý hospodář založil v
Potštejně dvůr a pivovar.
 
Zchátralý areál bývalého pivovaru u zámku měl na počátku roku 2006 nového vlastníka. Po generální opravě tu měla vzniknout kovolitecká dílna a přiléhající pozemek směrem k centru měl být využit jako parčík s prolézačkami.
Poučník u Karlštejna Pivovar Poučník
Vařil pivo pro hrad Karlštejn. Výroba ukončena roku 1901, dále sklad
liteňského piva.

Pozořice
 
Pivovary na pozořickém panství >>>
Bývalý pivovar je blokem domů na náměstí. Ty vznikly rozdělením
budovy bývalého panského pivovaru po parcelaci roku 1923. Dům č.p. 247
je v majetku obce, ostatní domy č.p. 244, 245, 246, 247 a 248 jsou
soukromé. K panskému pivovaru patřila i lednice. Byla vedle lesního
úřadu.
Práče viz Praha-Záběhlice >>>
Prachatice Měšťanský
pivovar Prachatice ; Bürgerliche Brauerei Prachatitz starý: nový:
1569 – 1949; 10 000 hl starý: nový:
Rumpálův dům, který původně
patřil bohatému měšťanu Šebestiánu Rumpálovi.
Jeho rodina měla dům v držení dlouhé desítky let.
Nakonec ho ale prodala městu a to v něm zřídilo
pivovar.
Jako místo měšťanského pivovaru byl zvolen patricijský dům uprostřed východní strany náměstí. Podle jednoho z dávných vlastníků nese dům dodnes označení „Rumpálovský“, nebo též „Rumpálův.“ Pivovar zde podle pramenů oficiálně vznikl roku 1569.
Při velkém požáru města v roce 1832 sice zčásti vyhořel také původní měšťanský pivovar, při přestavbě však došlo i k jeho rozšíření a jedna z jeho provozních částí (ležácký sklep) musela dokonce být přesunuta mimo městské jádro.
S technologickým pokrokem typickým pro 19. století se při vaření piva začala v měšťanském pivovaru zavádět technologie spodního kvašení, která vyžadovala více prostoru. Pivovar stísněný okolní zástavbou tak přestával vyhovovat. Nový začal vznikat na přelomu 60. a 70. let 19. století a pro jeho stavbu bylo vybráno místo v bezprostřední blízkosti města, dostupné Píseckou branou, v jehož blízkosti navíc vyvěral přírodní pramen vody.
Po 2. světové válce je vysídleno zdejší německé obyvatelstvo, město se vylidňuje, ztrácí na síle a hospodářsky upadá. To se odráží i na pivovaru, který po všech historických útrapách nakonec nepřežije komunistický převrat a roku 1949 je v něm s konečnou platností ukončen provoz. (zdroj: web Pivovaru Prachatice)
Schwarzenberský
pivovar Prachatice

1598 – 1900; 2 000 hl
Vybudován v areálu tzv. Bartošova mlýna. Vrchnostenský pivovar (eggenberský a od roku 1719 schwarzenberský) postupně získával navrch a byl neustále vylepšován.
Panský pivovar, který shodou okolností vyhořel už v 17. století, přestával být pro vrchnost dostatečně perspektivní, a tudíž pro měšťanský pivovar už nepředstavoval silnou konkurenci.
v roce 1899 Schwarzenberský pivovar další požár, v jeho historii už poslední. Prachatickou panskou tradici výroby piva už se po něm obnovit nepodařilo. Objekt knížecího pivovaru začal fungovat jako sklad a stáčírna piva a tuto funkci si zachoval vlastně až do 90. let 20. století. (zdroj: web Pivovaru Prachatice)
Prachatická radnice nabízela v březnu 2005 k prodeji tři budovy bývalého pivovaru. Zájemcům je chtěla prodat za 162 až 362
tisíc korun. Noví majitelé by budovy měli opravit. Město se totiž chystalo zrekonstruovat zhruba za 20 milionů korun jen
čtvrtou, historicky nejcennější budovu. Chátrající památkově chráněné objekty u městského stadionu a plaveckého bazénu by
měly do budoucna sloužit jako oddechové a sportovní centrum. Bývalý pivovar tvořily čtyři budovy. Poslední roky byly ale
opuštěné a chátrají. Město nemělo peníze na obnovu celého areálu.
Prachatická radnice chtěla investovat miliony korun do opravy Knížecího pivovaru. Tato kulturní památka byla v roce 2005 ve špatném technickém stavu a celý areál, který měl několik historických budov, už patřil městu, které jej vykoupilo od soukromého majitele. Komplex Knížecího pivovaru měl vytvořit rozvojovou plochu a zázemí pro celý sportovní areál. Zastupitelé rozhodli, že některé domy prodají soukromým vlastníkům, kteří ale budou muset předložit jasné podnikatelské záměry a finanční nabídky. Hlavní budova měla zůstat v majetku města a podle zpracovaného projektu zde plánovali vytvořit víceúčelový objekt, který měl sloužit jako vlastní zázemí sportovního areálu.
Opuštěný areál Knížecího pivovaru v Prachaticích, jedné z významných kulturních památek ve městě, která se už řadu let nacházela ve velmi špatném technickém stavu, čekala v roce 2006 první část komplexní rekonstrukce. Celý areál se skládal z několika historických budov a město ho vykoupilo před několika lety od soukromého vlastníka s cílem začlenit ho do komplexu městského stadiónu a plaveckého bazénu.

Praskolesy Pivovar při dvoru Praskolesy
Pivovar se nacházel na břehu Černého potoka. Byl poničen
povodní 25.5.1872 a poté zanikl. ; 200 hl; BE
Prášily Schwarzenberský
pivovar Prášily ; Brauerei Stubenbach
zrušen 1930; 2 000 hl; KT;
Pivovar byl přestavěn v letech 1928–1929 na chatu
KČT.
Prašný Újezd

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Radnic 1.díl >>>

Pivovar
Prašný Újezd
zrušen 1905; 200 hl; RO
František Spěvák
Pravonín Kulichův pivovar Pravonín ; Prawonin

zrušen asi 1880; 50 hl; BN

Preitenstein viz Nečtiny >>>
Priesen viz Březno >>>
Prödlitz viz Brodek u Konice >>>
Proseč
pod Křemešníkem
Pivovar Proseč
zrušen asi 1900; 1 500 hl; PE
hrabě Waldstein
Prostějov
Pivovarský místopis – Prostějov: http://www.zpravy.pivovary.info/?p=89804
Akciový
pivovar se sladovnou Prostějov


etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/578
Dvořákův-Binkův pivovar Prostějov

Nedaleko centra (Dykova 8 ) naleznete tzv. Dvořákův (Binkův) pivovar. Rodina Dvořáků jej založila někdy kolem
roku 1875. Posléze se dostal do vlastnictví rodiny Binků. Pivovar vyprodukoval nejvíce kolem 30 000 hl moku za rok.
Varny pivovar naposledy vařily v roce 1943. Po znárodnění byl do areálu přestěhován lihovar. Palírna U zeleného stromu
tu sídlí dodnes. Původní stavby byly postupně nahrazovaný novými, z pivovaru zbyly již jen sklepy.

Pivovar
bratří Winterů Prostějov ; Winterův pivovar v
Prostějově

Ještě blíže centru Prostějova (Blahoslavova 13), vlastně v sousedství Dvořákova pivovaru, se setkáte se zajímavou stavbou sladovny Castello. V těchto místech stával snad již od 16.století pivovar právovárečného měšťanstva. Roku 1873 byla založena Veřejná obchodní společnost Brüder Winter, která koupila objekty prostějovského městského pivovaru. Společníky se stali nejdříve bratři Friedrich a Moritz Winterové. Veškerá tíha podnikání však ležela na bedrech Moritze. Friedrich, bývalý herec, žil spíše uměním, psal poezii, divadelní hry a o podnikání se téměř nezajímal Těžce nemocnému Friedrichovi nabídl východisko jeho bratr Heinrich, který mu nabídl směnu jeho majetkových podílů ve společnosti za své podíly v Haňovicích. Moritze tak, jako veřejného společníka, v roce 1896 nahrazuje Heinrichův syn Karel, o dva roky později i jeho bratr Bruno.
Heinrich Winter, vědom si vzrůstající konkurence a překonaného způsobu získávání zkušeností a učení se za pochodu, nenechává nic náhodě a před vstupem obou synů do podniku věnuje veškeré úsilí tomu, aby byli na svou budoucí úlohu náležitě připraveni. Oba jsou poslání na studium na nově založenou akademii do Mnichova, kde studují pivovarnictví, sladovnictví a produkci lihovin, ale také obchodní dovednosti nutné k udržení firmy s mezinárodní pověstí. . Krátce po návratu do Prostějova se Karel a Bruno pouští do rozsáhlé modernizace podniku (té nepřímo pomohl i rozsáhlý požár továrny v roce 1896). Provoz pivovaru a sladovny je automatizován, jsou zavedeny nové metody balení, skladování a expedice, je vybudována železniční vlečka a podniková laboratoř, je zavedeno parní topení, instalovány dálkově ovládané termostaty, výrobna ledu, vybudováno je zázemí pro sezonní dělníky, kantýna, atd. O jak dalekosáhlé změny v podniku šlo svědčí i zmínka o změně způsobu pohonu všech strojů v podniku. Dle dřívějšího modelu byla z centrální strojovny energie parních strojů rozváděna pomocí řemenových převodů .Vzhledem k rozlehlosti areálu docházelo až k 50% ztrátám energie. Bruno Winter nechal instalovat dva zcela nové parní stroje sloužící k pohonu elektrických generátorů. Tyto dodávaly elektřinu elektromotorům potřebným k pohonu všech strojů v továrně.
Provoz uvařil kolem 10 000 hektolitrů piva ročně. Bratří Winterové svůj pivovar uzavřeli v roce 1913 a provozovali v areálu již jen sladovnu. V roce 1913 se sešli tři prostějovští pivovarníci, kteří si navzájem konkurovali a uzavřeli dohodu. Za nějaké odstupné zanikl pivovar Bratří Winterů a jeho zákazníky si přebraly tehdejší pivovary Akciový pivovar v Prostějově a Dvořák & Binko. Winter však nelenil a do deseti let vzniká z bývalého pivovaru továrna Kornolith, které byl také spolumajitelem; a ta se úspěšně podílela na rozvoji konfekčního průmyslu

První
hanácký domácí pivovar U krále Ječmínka

Prostřední Suchá  pravděpodobně pouze krčma s právem vařit pivo
Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. >>>
Protivín Schwarzenberský
pivovar a sladovna Protivín
Proudkovice Pivovar při statku Proudkovice
(Podmoky)
zrušen asi 1880; 100 hl; PB
Prštice u Brna Pivovar Prštice


Průhonice Pivovar Průhonice ; Pruhonitz

zrušen asi 1890; 1
500 hl; PAZ
hrabě Nostic

U Bezoušků – hostinský
pivovar a penzion Průhonice
Prunéřov Pansky pivovar
Prunéřov ; Brauerei Brunnersdorf
1648 – 1967; max. 38 500 hl etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/586
rod Karschů (posl.- Emanuel Karsch) vlastnil podnik do
roku 1945, tehdy se tu vařilo Brunnersdorfer Bier; 1945-1946 národní správa; 1946 Družstevní
dělnický pivovar; 1947-1948 státní pivovar; 1948-1952
Chebsko-karlovarské pivovary n.p., 1953-1954
Karlovarské pivovary n.p., 1955-1959
Chebsko-karlovarské pivovary n.p., 1960-1967
Severočeské pivovary n.p. Louny
Pivovar byl uveden do provozu v roce 1648 a jeho prvním majitelem byl Bohuslav Felix z Fictumu, kterému byl po prohrané bitvě na Bile hoře odebrán. Pivovar připadl rodu Martiniců (spolu s celým Prunéřovem) a byl děděn až do roku 1773, kdy rod Martiniců vymřel po meči. Obec převzal František Karel z Ahnikovske větve, ale i ten zemřel bez mužského potomka, takže panství roku 1791 zdědila dcera Františka Michala Marie Anna z Althanu. Po druhé světové válce pivovar připadl státu a následně pivovarským podnikům, kteří se v jeho vlastnictví střídali až do roku 1960, kdy ho koupily Severočeské pivovary n. p. Louny a využívali jej až do roku 1967, kdy byl pivovar nadobro uzavřen. V roce 1982 budova pivovaru ustoupila těžbě uhlí.
Prusy Pivovar
Moravské Prusy
zrušen asi 1880;
200 hl; VY
Pivovar byl v Moravských Prusích
(nikoliv v Boškůvkách) v 19. století do
doby kdy ukončil svou činnost
součástí statku moravskopruského a náležel
panství slavkovskému, jehož vlastníky byli
Kounicové ze Slavkova. V
roce 1926 při parcelaci velkostatku získala budovy bývalého pivovaru
soukromá osoba, která zde provozovala zemědělskou výrobu. V letech
kolektivizace užívalo
budovy JZD Moravské Prusy. Byt v hlavní budově
užívali původní vlastníci až do své smrti.
Krátce sloužili budovy jako
sklad Jednotě Vyškov. V roce 1991 prodala jediná dědička původních
vlastníků  již zchátralé budovy další soukromé osobě, která zde po
krátkou dobu provozovala
chov kalifornských žížal. Další
vlastník provedl v roce 1999
v důsledku havarijního stavu demolici
hlavního objektu bývalého pivovaru. V roce 2002
existovala pouze budova bývalých stájí, která
je však podstatně mladší a je využívána
jako sklad.
Přebuz Obecní
pivovar Přebuz ; Frűhbuss
zrušen asi 1890; 1 000 hl; SO
Přečín Schwarzenberský
pivovar Přečín
zrušen 1885; 300 hl; PT
Předboř Pivovar Předboř

zrušen asi 1900; 500 hl; PAV
Novoměstská piaristická
kolej

Předhradí Pivovar
Rychmburk

Předklášteří
Předklášteří u Tišnova ;
Klášter Tišnov
; Tischnowitz-Vorkloster etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/588
Přední
Chlum
Pivovar Přední Chlum
zrušen asi 1900; 200 hl; PB
Jan Geisselreiter
Při snížení hladiny přehradní nádrže v Kamýku nad Vltavou 
byly v říjnu 2003 odkryty základy velice známé hospody na Šefrovně
v osadě Přední Chlum a přilehlého pivovaru. Plaveckou hospodu,
které voraři říkali Palus, postavili ve dvacátých letech dvacátého
století. Ještě 28. května 1956 tu nocovalo několik vorařů, kteří
plavili dřevo na pilu v Kamýku. U kamenných základů slavné
hospody stojí jako pomník vykotlaná vrba obalená bahnem. Pivovar
vařil tři hektolitry piva denně a koupit jste ho mohli jen v přilehlé
hospodě. První známý sládek se jmenoval Šefr. Odtud tedy pochází
název, který se dochoval do dnešních časů. V roce 1897 pivovar
vyhořel. Hospoda ale byla opravena a přetrvala až do zatopení.
pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Předslav viz
Měcholupy
Přehořov Pivovar Přehořov
zrušen 1932; 2 500 hl; TA;
Otto Pollak; Dnes už málokdo ví, že zdejší pivovar svého času
vařil velice kvalitní pivo, na kterém si pochutnávali znalci nejen ve speciální
táborské hospodě, nebo ve známém soběslavském hotelu U slunce, ale koňské
potahy ho pravidelně vozily do luxusních restaurací ve Vídni.
V roce 2014 budovy zcela zbořeny.
Přelíc u Smečna Pivovar
zde fungoval od roku 1566 do 18.stol. Byl převzat
svatovítskou kapitolou a uzavřen. Výroba byla
převedena do pivovaru Klobuky v Čechách. KL
Přelouč Pivovar
Přelouč
1864 – 1926; 3 000 hl; PU;
Vladimír Sekerka
Měšťanský, Emlerův
pivovar v Přelouči

zrušen 1949; 5 000 hl;

Přerov Měšťanský pivovar Přerov ;

1278, nově zbudován 1540 -1939; max. 16 700 hl;
právovár.měšťanstvo vlastnilo do roku 1887, poté v
majetku rodiny Šilhavých (posl.- Josef Šilhavý)
Když dostávala středověká města své výsady, privilegia a práva, patřilo
mezi ně i jedno významné právo a to právo vařiti pivo, jenž drželi nebo
dostali usedlí měšťané. v Přerově takových právovárečníků bylo 69.
Jedním z pivovarů byl i Měšťanský pivovar, který daroval měšťanům
Jindřich z Žerotína a stával na Marku. Dnes jsou jen zbytky sklepů nad
schody u ul. Spálenec. V roce 1875 si tento pivovar pronajal sládek
Josef Šilhavý. Byl to vynikající odborník.
Pivovar Šilhavých Přerov
1878 – 1939 ; ;
V roce1878 postavil Josef Šilhavý pivovar na pravém břehu
Bečvy. Podnik velmi prosperoval, a proto dne 23.1.1883 koupil od
přerovských hruboměšťanů jejich práva
vařiti pivo, a to za poměrně vysokou částku. Dal za každé právo 625 zl.
A tak zmizela z dějin města jedna prastará výsada měšťanů na vaření
piva.
Dne 24.1.1888 koupil nájemce Josef Šilhavý od měšťanů také Měšťanský
pivovar i se sladovnou za 51.637 zlatých a 13 krejcarů. Ten pak postupně
začal rušit.
Ke sklepům a spilce u Bečvy přistavěl v roce 1892 další zcela moderní
zařízení. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1894 ale 1.4.1895 Josef
Šilhavý zemřel. Pivovar po něm převzal syn Ladislav Šilhavý.
Poblíž pivovaru Šilhaví zřídili parčík a v něm si postavili obytné
stavení, které stálo až do nové výstavby na Velké Dlážce.
V letech 1890 až 1907 vznikl problém s ječmenem a protože doprava sladu
byla dosti nákladná, pronajal L. Šilhavý sladovnu v Kokorách u bývalého
jezuitského pivovaru.
Za první světové války měly všechny pivovary problémy se získáváním
surovin na pivo a to hlavně chmele a ječmene. Proto jako za každých
válek došlo i na náhražky. Josef Dostál uvádí ve svých vzpomínkách, že
si pamatuje, jak vojáci u pěšího pluku č.57 v Pavlovicích u Přerova
museli vybírat na polích barona Skene pýr pro pivovary Šilhavého.
Protože bylo piva málo, tak vzniklo i pivo ovesné.
V období 1871-1873 měl Šilhavý velkou konkurenci v Akciovém rolnickém
pivovaru, nakonec se však dohodli.
V červnu 1938 byla dovařena v pivovaru Šilhavý poslední várka a v dubnu
1939 došlo k úřední likvidaci.
1.moravský akciový pivovar a
sladovna Přerov

; ;
Přerov
nad Labem
Zámecký pivovar v Přerově ; Pivovar Starý Přerov
1890 – 1924; 3 500 hl; NB;
Přerovský pivovar a sladovna stály již
před rokem 1560. Vzhledem ke špatnému stavu celého zařízení se začal v 60.
letech 16. století budovat nový provoz, jehož výstavba se z finančních
důvodů protahovala a starý pivovar musel být udržován v chodu minimálně do
roku 1570. V
Přerově se  před rokem 1568 dávaly kvasnice sladovníkům a později
prodávaly, přičemž dva díly z prodeje šly do císařské pokladnice a
sladovníkům patřil jen třetí díl. V jeho sladovně bylo dovoleno připravovat slad i obyvatelům
Přerova, protože neměli vlastní pivovarské zařízení, a v císařském
pivovaru mohli jednou ročně provést „sousedskou várku“. Zmenšení panství
po roce 1608 znamenalo úbytek konzumentů piva, ale vzhledem k zachovalosti
celého zařízení sem byla před rokem 1614 převedena pivovarská výroba i pro
panství Lysá pro špatný stav tamějšího pivovaru. Lud. Salvator Toskánský
Přestavlky Pivovar
Přestavlky
zrušen asi 1900; 600 hl; CR
Josef Keller
Přestavlky Arcibiskupský pivovar
Přestavlky
zrušen kolem roku 1880; max. 300 hl; PR
majitel: Arcibiskupství olomoucké
Přeštice Pivovar Přeštice
zrušen 1905; 7 000 hl; PJ
hrabě Schönborn
Příbor Pivovar Příbor ; Freiberg
Příbram Právovárečný měšťanský
pivovar Příbram ; Právovárečenský pivovar v
Příbrami ; Pivovar v Příbrami II.čp.17
a 18, provozovaný firmou Ing.Dr. Václav Bernkopf,
sládek a nájemce pivovaru v Příbrami
; Pibrans etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/595
Přibyslav Pivovar Přibyslav
1607 – 1924; 2 500 hl; HB
Zikmund Brožek; Pivovar přestavěn
na poštu.
Příchovice U příchovické tvrze jsou v roce 1630 uvedena
hospodářská stavení, poplužní dvůr, pivovar se
dvěma chmelnicemi a ovčín. Majetek vlastnil Petr
Vok Švihovský. PJ
Přísečnice Pivovar
Přísečnice ; Pressnitz
zrušen asi 1930; 10 000 hl; CV
Emanuel Karsch; obec zanikla
Měšťanský
pivovar Přísečnice

zrušen asi 1900; 2 000 hl
obec zanikla

Přívozec u Blížejova viz Blížejov >>>
Pšovka viz Mělník >>>
Pšovlky Pivovar
Pšovlky
RA
Ptení Pivovar Ptení

zrušen asi 1900; 500 hl; PO
V roce 1499 majetek zakoupil Jakub Šarovec ze Šarova. Příslušníci tohoto rodu nechali na počátku 16. století obnovit zdejší šlechtické sídlo v podobě zámku a Ptení se postupně stalo centrem panství Šarovců. V přízemí východní části zámku byl zřízen pivovar. Kvůli jeho provozu bylo zapotřebí začít s pěstováním chmele. Roku 1746 ves s renovovaným zámkem, oranžerií, pivovarem, palírnou, chmelnicí, bažantnicí, oborou a rybníky zakoupila Maxmiliana hraběnka Hetzerová z Aurachu, provdaná hraběnka z Oudaille.
Místnosti po někdejším pivovaru
sloužily krátce po roce 1918 místní jednotě Orel,
která zde měla tělocvičnu a provozovala také kino.

Puclice

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Staňkova >>>

Pivovar Puclice (okr. Domažlice) stával v bývalém hospodářském statku (č.p. 22) v blízkosti místní tvrze (dnes obecní úřad, č.p. 1). V provozu prokazatelně začátkem 18.
století v době, kdy obec patřila rodu Schirntingaarů. Roční výstav do 10 hl.
Puchers viz Bukovsko >>>
Pucheř Mezi jeho majitele patřili: Jiří kníže Buguoy de Longueval (1851); Karel kníže Buguoy de Longueval (-1889). KH
Puchlovice Pivovar
při statku Puchlovice
zrušen 1875; HK
Puklice Pivovar
při dvoru Puklice
zrušen asi 1880; 200 hl; JI
Pürglitz viz Křivoklát >>>
Putim Vrchnostenský pivovar královského města Písku se sídlem v Putimi
V roce 1725 písecká městská rada rozhodla vystavět nový pivovar pro vaření deputátního piva a piva
do vesnických hospod. Pro výstavbu pivovaru byla vybrána nedaleko Písku se nacházející obec Putim. Po celou
dobu své existence ho písecká obec pronajímala. Městská rada města Písku pronajala tento na ruční provoz
zařízený podnik píseckému měšťanskému pivovaru a ten zde výrobu piva v roce 1890 ukončil. Objekt přestavěn na
byty (na břehu Blanice). Kvalita piva byla zde tak dobrá, že jím písečtí
pohostili Marii Terezii, když v roce 1743 navštívila Písek. Pivovar fungoval do roku
1880.Výstav byl asi 200 hl.
Pyšely Pivovar
Pyšely
zrušen asi 1890; 2 500 hl; PAV
F. Ringhoffer