Historické pivovary K

Kaceřov

 

Pivovar Kaceřov ; Katzengrűn
zrušen 1915; 2 500 hl; SO
Posl.maj.: E. Popper. Byl postaven v pozdně barokní době spolu se zámečkem a areálem hospodářských budov. Budovy již neexistují.
Kaceřov u Plzně

 

Pivovar Kaceřov
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plas díl.2. >>>
Kácov

 

Státní pivovar Kácov ; C.a K. Pivovar v Kácově n. S.
foto lokace etikety
V provozu.
článek: Pivovar Hubertus Kácov >>>
Kadaň

  

 

  

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 
 

Františkánský pivovar Kadaň
foto lokace
1682 – zrušen asi 1890; 500 hl
V královském městě se pivovarům dařilo, v pol. 17. století jich bylo šest. klášterní vydržel až do otevření parostrojní konkurence.
Měšťanský pivovar Kadaň ; První parostrojní kadaňský pivovar
foto lokace etikety
1890 – 1948 provoz ukončen, 1949 zrušen; max.18 000 hl
v majetku rodiny Meissnerů do 2.sv.války; 1945-1948 národní správa; 1948-1949 Chebsko-karlovarské pivovary n.p.; budovy později sloužily jako konzervárna a sklady ovoce a zeleniny, v roce 2001 byly zachovány.
První parostrojní pivovar Kadaň,který zahájil výrobu piva roku 1891 a zaujal místo zaniklého kadaňského měšťanského pivovaru, vybudoval a v letech 1890-1898 vlastnil Johann Meissner.
Pozdějšími majiteli byli Karl Meissner starší (1898-1932), Karl Meissner mladší (1932-1937) a Erwin Meissner, který je jako spolumajitel a později jako jediný vlastník uváděn v letech 1932-1945.
Po válce byl znárodněn, v roce 1948 byl ukončen provoz. Jeho zařízení bylo poté demontováno a železnicí převezeno na Slovensko,kde mělo být opět uvedeno do provozu. K tomu však již nedošlo. Tečkou za
existencí pivovaru byl rok 2001, kdy budova pivovaru ustoupila moderní zástavbě. Dnes stojí na jeho místě jeden ze článků obchodního řetězce LIDL.
Místo domácího piva dovezené lahvové. Tak by se dal ve zkratce postihnout osud kadaňského pivovaru.
Neudržovaná budova v roce 2001 ustoupila výstavbě supermarketu Lidl, kam chodí Kadaňáci nakupovat dodnes.
Od roku 1890 tam ale stále moderní budova Prvního kadaňského parostrojní ho pivovaru. Nejlépe se mu dařilo v roce 1943, kdy se uvařilo nejvíce piva.
O rok později se jeho technologie odvezly na Slovensko, kde měl být pivovar znovu sestaven, ale k tomu nikdy nedošlo.
článek: Právovárečné domy v Kadani >>>
Kámen

 

Hradní pivovar Kámen
V roce 2003 bylo veřejnosti zpřístupněno sklepení zaniklého pivovaru. V roce 2021 zůstalo z bývalého pivovaru jen několik zdí.
Zdroj: https://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/byla-to-ruina-ted-ma-kamen-ze-stareho-pivovaru-kavarni-20211205.htmlPE
Kamenec u Poličky
Pivovar Kamenec u Poličky ; Steindorf
článek: Kapitoly z pivovarské historie města Poličky >>>
Kamenice

 

Pivovar při statku Kamenice ; Kamenitz
zrušen kolem roku 1900; max 100 hl; JI
majetek obce
Kamenice nad Lipou

 

Pivovar velkostatku Kamenice nad Lipou
foto
V roce 2017 zprovozněn v areálu minipivovar.
článek: Minipivovar Kamenice nad Lipou >>>
Kamenná Lhota

 

Pivovar Kamenná Lhota ; Stein-Lhota
zrušen 1890; BN
maj.: V. Roth
Kamenná Lhota
Dominantou vsi je zámeček, pocházející asi z poloviny 18.století. Byl při něm poplužní dvůr a v něm pivovar, který ale v roce 1912 vyhořel a už nebyl obnoven. TA
Kamenný Újezd u Českých Budějovic

 

 

 

Kamenný Újezd byl založen před rokem 1263 jako městečko. Mílové právo bylo odměřeno od kostela sv. Prokopa v Budivojovicích (Budějovice ještě neexistovaly). Vzdálenost vycházela na předepsaných 11 km. Dodržení mílového práva umožňovalo rozvíjet obchod, usazování řemeslníků a možnost vařit pivo apod. Poté, co bylo založeno nové královské město Budějovice, nastal spor o mílové právo, které Kamenný Újezd v roce 1464 definitivně prohrál (vzdálenost nebyla nutných 11 km, ale jen 9 km). Skutečnost, že Kamenný Újezd byl starší než Budějovice, nehrála roli, protože Budějovice byly královské město. Omezení obchodu a řemesel znamenalo mimo jiné i to, že v obci vařili a prodávali pivo Budějovičtí. Rožmberkové ještě „bojovali“ se správou království, podali v roce 1552 žádost o povýšení Kamenného Újezdu na město, ale neuspěli. Jakub Krčín poté v roce 1564 nechal postavit pivovar v Plavnici, což již mílovému právu vyhovovalo.
Kamonín

 

Pivovar Kamonín (Německé, Velké Chvojno)
zrušen asi 1917; 2 500 hl; UL
maj.: Antonín Kirschner
Kamýk

 

Panský pivovar Kamýk ; Kamaik
zrušen asi 1901; 2 500 hl; LT
maj.: JUDr.O. Pollak (1895); W.Wojta (1901)
Kamýk nad Vltavou

 

Pivovar Kamýk nad Vltavou
foto lokace
zrušen 1935; 1 000 hl; PB
maj.: V. Šrámek
Kanice

 

Pivovar Kanice
zrušen asi 1898; 600 hl; DO
maj.: svobodný pán K. Skal
Kaplice

  

 

  

 

 

 

 

 

Hraběcí pivovar Kaplice
foto lokace
16.stol. – 1929; max.6 200 hl
Posl.majitelé byli hrabata Bouquoy de Longueval, kteří ho od 19.stol. pronajímali; posl.nájemci a sládci byla rodiny
Vanečků; od roku 1926 jen jako sklad Schwarzenberského pivovaru v Č.Krumlově.
Náročná rekonstrukce bývalého panského pivovaru na Bělidle pokračovala i v roce 2008.
Městský pivovar Kaplice
foto lokace
1382 – květen 1945, od roku 1942 již nevyráběl; max. 10 000 hl
majitelem byla obec do roku 1949
Pivovar Kaplice – Vracov
zrušen asi 1890; 100 hl
maj.: František Čech
Kardašova Řečice

 
 

 

Paarův pivovar Kardašova Řečice ; Knížecí pivovar
foto lokace etikety
1517 – 1927; max.11 500 hl; JH
majitelem byl rod knížat Paarů do roku 1926; v roce 1927 ve vlastnictví rodu Schwarzenberků, kteří jej uzavřeli; vařil m.j. 15° dvojsladové pivo
Firma Moritz Schulz, první výrobce ovocných a dezertních vín v Rakousko – Uhersku, koupila zdejší pivovar, kam byla později přemístěna lisovna barevného ovoce
Karlovy Vary
 
Pivovar Karlovy Vary – Rybáře ( 1879 – 1999 ) >>>
Měšťanský
pivovar Karlovy Vary
; Karlsbad
Měšťanský pivovar KV vařil až do konce 19. století. Pak musel ustoupit kvůli rozrůstajícímu se lázeňství v tomto městě. Na místě pivovaru nyní stojí obrovský komplex Císařských lázní.
Pivovar
Karlovy Vary – Rybáře
; Karlsbad –
Fischern

etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/296

Pivovar Karlovy Vary – Rybáře ( 1879 – 1999 ) >>>

 

Pivovar Doubí viz Doubí >>>
Karviná

Pivovarnictví Karviné – 1.část >>>

Pivovarnictví Karviné – 2.část >>>

Pivovarnictví Karviné – 3.část >>>

Pivovarnictví Karviné – 4.část >>>

Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. (Pivovary na Karvinsku) >>>

Larisch-Mönnichův
pivovar Karviná
 
starý pivovar do r.1830
Larisch-Mönnichův
pivovar Karviná ; Browar
i Slodowna Dr.Jana Hr.Larisch-Mönnicha w Karwinie
; Gräftlich Larisch  Mönnichsche Bierbrauerei und Malzfabrik Karwin



etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/237

Měšťanský pivovar Fryštát


Kašperské
Hory
Městský pivovar Kašperské Hory
16.stol. – 1947; max.7 000 hl; KT etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/245
ve vlastnictví obce do roku 1949, pronajímán.
Počátky pivovaru sahají do 13. a počátku 14. století. Pivovar i s dvorem a zahradou si v roce 1539 koupil tehdejší zástavní držitel hradu Kašperk, vzdělaný velmož Jiří z Lokšan, tajemník králů Ludvíka a Ferdinanda I., královský rada a německý místokancléř českého království. Po Lokšanově smrti v roce 1551 prodala vdova Kateřina městu dům i s pivovarem. Měšťané se ochotně ujali pivovaru, který pak byl v provozu až do července 1947. Řada zpráv dokládá skutečnost, že se město o pivovar vždy vzorně staralo, stavebně jej upravovalo, rozšiřovalo a technicky modernizovalo. V posledních desetiletích však sloužily budovy bývalého pivovaru jako skladiště a garáže, postupně chátraly a měnily se v ruinu.Po listopadu 1989 byl „pivovar“ městem prodán do soukromých rukou a začal se uskutečňovat projekt přestavby (1991-1994) na Parkhotel Tosch. Hlavní důraz byl přitom kladen na zachování historických prvků (překrásných kleneb ve vinárně, restauraci a dalších prostorách), což se dle mínění předních odborníků zdárně podařilo.
pivovarnictví
v Pošumaví
>>
 
Kateřinice V
obci byl zámek se zámeckým pivovarem (nyní hájenka).
Lesy i pivovar byly majetkem církve (olomoucká
diecese).NJ
Katharinaberg viz Hora Svaté Kateřiny >>>
Kelč Arcibiskupský
pivovar Kelč

zrušen 1885; 200 hl; VS

Kladky Arcibiskupský
pivovar Kladky
zrušen asi 1880; 100 hl; PO
Kladno Parostrojní pivovar a sladovna
v Kročehlavech

etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/299
Městský
pivovar Kladno

1705-1880; původní starý pivovar vedle staré radnice (dnes SOA Kladno) byl v roce 1705 zrušen a proměněn v obydlí lesníka.

Minipivovar
Vorel Kladno
Kladruby Měšťanský
pivovar Kladruby ; Bürgerliche Brauerei Kladrau
1389 – říjen 1946; max. 2 200 hl
ve vlastnictví právovár.měšťanstva do roku 1945
(pronajímán) , pak národní správa
R. 1389 udělena městu výsada, že nesměl nikdo do
města cizí pivo přivážeti ani čepovati.
Západní část náměstí zcela zabíral kdysi měšťanský pivovar, dnes však na jeho místě stojí moderní nákupní středisko, postavené v roce 1975 svépomocí místních občanů.
Zámecký
pivovar a sladovna Kladruby
zrušen 1935; 17 000 hl; TC
R. 1389 udělena městu
výsada, že nesměl nikdo do města cizí pivo
přivážeti ani čepovati. V r. 1825 koupil
celý areál Alfréd Windischgrätz, jehož syn zničil
ve druhé polovině 19. století architektonicky
významný Dienzenhoferův nový konvent přestavbou na
pivovar. Fid.
panství Kladruby se zámkem, dvorem, parostr. pivovarem
a sladovnou náleželo na konci 19.stol. Alfredu kn.
Windisch-Grätzovi. Windischgrätzové se o
Kladruby mnoho nestarali, neboť jejich hlavním
panstvím a sídlem byl nedaleký Tachov. V někdejším
konventu zřídili roku 1864 pivovar. Windischgrätzům
patřily Kladruby až do roku 1945, kdy se staly majetkem
státu.
Klášter
Hradiště nad Jizerou
Akciový pivovar a sladovna
Klášter Hradiště nad Jizerou ; Klášter, akciová společnost
spojených pivovarů a vývozní sladovny, Klášter Hradiště
nad Jizerou, se závody
v Klášteře Hradišti n. J. a v Dobrovici
Klášterec nad Ohří Panský pivovar
Klášterec

17.stol. – 1934; max.20 000 hl; CV
v majetku hrabat Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheid
Klášterec je jedním z mála měst, kde ještě budovy pivovaru stojí.
Pivo se tam už dávno nevaří, ale uvnitř areálu podnikají firmy, je tam například pneuservis. Pivovar nepatří městu, ale soukromníkům.
Panský pivovar byl založen v 17. století, postupně přestěhován ke špýcharu. Patřil šlechtické rodině Thunů, provoz v něm byl ukončen už v roce 1934. Nejvíce piva se v něm uvařilo v prvním desetiletí 20. století.

Měšťanský pivovar Klášterec

Klatovy Pivovar pravovárečného
měšťanstva v král.městě Klatovech ; Měšťanský pivovar v
Klatovech

Historie pivovarnictví v Klatovech >>>

Parostrojní
pivovar a sladovna Klatovy ; Akciový pivovar

1879 – 1939, stáčírna
Gambrinusu; 15 000 hl; etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/270
F. Lenner

Historie pivovarnictví v Klatovech >>>

Klecany Zámecký pivovar bratří
Benniesů Klecany
Připomínán je sice až v polovině
18.stol., vznikl však podstatně dříve. Nacházel se
ve svahu pod klecanským zámkem. V pol.18.století ho
vlastnil rod Gallasů. V době největšího rozkvětu
podnik uvařil až 5 000 hl piva ročně. Poslední
majitelé byli bratři Benniesové. Zánik kolem roku
1900 způsobil konkurenční tlak modernizovaného
pivovaru v Pakoměřicích.
Klein
Rohosetz
viz Malý Rohozec >>>
Kleinskal viz Malá Skála >>>
Klimkovice Měšťanský pivovar Klimkovice ; Königsberg i. Schl.
zrušen asu 1892; NJ
Klobouky Pivovar
Klobouky
zrušen asi 1892; 1 000 hl; BV
Josef Duffek
Klobouky viz Valašské Klobouky >>>
Klobuky Pivovar metropolitní kapituly u Sv. Víta ; Schwarzenbergský pivovar ; Akciový pivovar v Klobukách
1657-
zrušen asi 1875; 5 000
hl; KL
Kapitula pražská; Pivovar
patřil k vranskénu panství, založen byl v roce 1657 a pivo se zde
vařilo do 80. let 19. století. Sladovna zde pracovala ještě v první
republice.
Pivovar zaujímal dvě křídla hospodářského dvora.
V roce 1906 byl pivovar rozšířen o sladovnu, jejíž při nároží stojící hvozd je dominantou obce. Z této doby pochází také podoba bočního křídla se skladovou sýpkou. Výroba piva byla zastavena v roce 1921, sladovna v provozu do roku 1938.
Čelní křídlo barokního původu má částečně zachované zbytky barokního členění s vysokým řádem. Dominuje mu při nároží stojící věžovitý hvozd, pocházející z přestavby na konci 19. století. Objekt je využíván jako sklad obilí.
Klokočov Pivovar Klokočov ; Gross Glockersdorf
zrušen asi 1890; 1 200 hl; OP
Václav Kohout
Klostergrab viz Hrob >>>
Klučenice Pivovar Klučenice
zrušen asi 1890; 500 hl; PB
křížovníci v Praze
Kluky Pivovar při velkostatku Kluky
zrušen 1880; 50 hl; KH
Klumtschan viz Chlumčany >>>
Kněžice Pivovar Kněžice
zrušen asi 1900; 200 hl; KT
rytíř z Kotnova
Knovíz ; Kňovice Pivovar Knovíz (Kňovice)
zrušen 1903; 700 hl; PB
Dr. E. Meixner
pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Kobylá
nad Vidnavkou
V 16.
stol. je zde uváděn pivovar. JE
Kobylí V
2. polovině 16. století se v Kobylí usídlili
novokřtěnci – habáni. Měli zde silnou komunitu a
společně užívali dům, školu, sklep, pivovar. BV
Kobylníky Pivovar
zde fungoval od 16.stol do roku 1706. Byl převzat
svatovítskou kapitolou a uzavřen. Výroba byla
převedena do pivovaru Klobuky v Čechách. KL
Köhlendorf viz Jiřičná >>>
Kojetín Měšťanský pivovar Kojetín
; Kojetein

1556 -1913; max.8 800 hl; PR
právovár.měšťanstvo jej vlastnilo do roku 1880; od
roku 1882 rod Rosenfeldů
Budova bývalého pivovaru v Kojetíně, postavená v 17. století, získala svou dnešní podobu přestavbou v roce 1904. Je součástí kojetínské památkové zóny. Zchátralá budova pivovaru se konečně v roce 2005 mohla dočkat oprav. Pokud město uspěje se žádostí o dotaci, vznikne zde nové ubytovací zařízení.
Knížecí pivovar Kojetín

zrušen asi 1900; max.4 500 hl
majitelé: rod Metternich-Winneburg; v nájmu rodu
Rosenfeldů (Měšť.pivovar)

Kokory Pivovar
Kokory
; Kokor ; Kokoř
Kokovice Pivovar
zde fungoval od 16.stol. Po roce 1700 byl převzat
svatovítskou kapitolou a uzavřen. Výroba byla
převedena do pivovaru Klobuky v Čechách. KL
Kolešovice Knížecí
pivovar Kolešovice
; Kolleschowitz;
Koldštýn (Branná) Pivovar
Koldštýn (Branná) ; Goldenstein
zrušen asi 1890; 300 hl; SU
historie pivovarnictví v Branné sahá daleko za rod Žerotínů, a to až do období let 1325 až 1351. „Právě v tomto období se pivo začalo vařit přímo v budově dnešní restaurace, která historicky plnila úlohu fojtství.
Po třicetileté válce se stal zámek pouhým hospodářským sídlem správy panství, ovšem s postupující centralizací lichtenštejnského hospodářství v 18. a 19. století nezadržitelně klesal i význam zdejšího vrchnostenského úřadu. V křídle vpravo od věže byl umístěn knížecí pivovar (po roce 1850 byl zrušen a částečně demolován), a když v r.1866 byla spojena správa kolštejnského a rudského velkostatku, která se usídlila v Rudě n. Moravou, byly rozsáhlé prostory zámku pronajímány k nejrůznějším účelům.
Historické prameny uvádí, že první zmínka o pivovaru se dochovala z dob
pánů ze Žerotína. V roce 1575 se obec uvádí jako městečko s hradem, panským dvorem, třemi mlýny,
pivovarem a mýtnicí. Následně pak, roku 1591, se již obec uvádí jako městečko se zámkem Goldstejn,
poplužním dvorem, pivovarem, mlýnem, hamry, kostelem a mýtem. Název vznikl počeštěním německého Goldenstein
(zlatý kámen). Obec Branná se dříve jmenovala Goldstejn z čehož, postupem času, vznikl český název Kolštejn.
Lichtenstein; Po třicetileté válce se zdejší zámek stal pouze hospodářským sídlem správy panství, v části byl zřízen pivovar. V letech 1770 a 1926 areál vyhořel, poté byl pouze nouzově opraven.
Kolín Měšťanský pivovar Kolín
1261-1911; max. 6 800 hl
ve 20.stol. pivovar v majetku rodiny Rašů, kteří tu i
sládkovali; po roce 1911 splynul se Zámeckým pivovarem
Zámecký
pivovar a sladovna, akciová spol., Kolín ;
Akciová společnost zámecký
pivovar, výroba sodové vody, šumivých limonád a
obchod vínem ve
velkém v Kolíně

etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/304
Kolinec Pivovar
Kolinec
zrušen 1923; 3 000 hl; KT
F. Koudelka
Koloděje
nad Lužnicí

Historie pivovaru Mitrowicz Koloděje nad Lužnicí >>>

Zámecký pivovar Koloděje ; Kalladey ;
Kalladai

zrušen 1909; max.1 200 hl; CB;
v majetku hrabat Wratislavů
z Mitrovic, od 19.stol. pronajímán. Ve
dvoře kolodějského zámečku byly hospodářské budovy a pivovar.

Komárno Pivovar
při statku Komárno
připomínán roku 1712 – zrušen asi 1880; max.
100 hl; KM
Komařice Pivovar
Komařice ; Komaritz
1561 – 1907; max.
600 hl; CB
maj.: Cisterciácký konvent
ve Vyšším Brodě; O Komařickém pivě se tradovalo, že se ho
člověk může najíst i napít, tak prý bylo husté. Pivovar zanikl
v roce 1904.
Komotau viz Chomutov >>>
Komorní Hrádek
V roce 2003 zůstaly
pouze sklepy.
Koněšín Pivovar
Koněšín
zmínka o pivovaru v roce 1556 TR
Konice Pivovar
a sladovna v Konicích
zrušen 1900; 1 300 hl; PO
Celá budova byla zbourána. Na místě se v roce 2002
nacházel areál VD Moděva Konice. Byla zachována pouze
část sklepních prostor, ve kterých byla vybudována
pivnice.
Königinshof viz Dvůr Králové nad Labem >>>
Königsgrätz viz Hradec Králové >>>
Königswarth viz Lázně Kynžvart >>>
Konojedy Pivovar
Konojedy
zrušen 1912; 1 500 hl; LT
MUDr. J. Delhaes
Konopiště Pivovar
Konopist ; Zámecký pivovar Konopiště

zrušen 1895; 2 000 hl;
Pivovar pod hradním vrchem byl založen někdy v 16.století rodem ze Šternberků. Měnil majitele podle vlastníků tvrze (hradu). Provoz uvařil až 2 000 hektolitrů moku ročně. V roce 1895 byla výroba převedena Františkem Ferdinandem d´Este do Benešova. Původní objekt zámeckého pivovaru již neexistuje, na jeho místě dnes stojí restaurace. Zachovány byly pouze zbytky sklepů..
Kopřivná Pivovar
velkostatku Kopřivná ; Geppersdorf

zrušen asi 1902; 200 hl; SU
Na konci 19.stol. zde byl nájemce a sládek Josef
Müllschitzký, pozdější zakladatel hanušovického
pivovaru.; J.Kašpar

Kornhaus viz Mšec >>>
Korunní
Poříčí
viz Červené Poříčí >>>
Koryčany

Pivovar v Koryčanech >>>

Pivovar
Koryčany
zrušen asi 1910; 4 000 hl; KM;
hrabě Trauttmannsdorf; V roce
2002 na místě pivovaru zbylo
pár sutin a zchátralá jedna z budov. 
Kosmonosy Pivovar
Kosmonosy (Podhrad)
zrušen 1927; 5 000 hl; MB;
E. Pordes; nacházel se na
mladoboleslavském předměstí na Ptáku.
Kosoř Pivovar Kosoř

zrušen asi 1895; 200 hl; PAZ;

Kapitula na Vyšehradě

Kosova Hora Pivovar
Kosova Hora ; Pivovar Františka Mladoty ze Solopysk
zrušen 1905; 700 hl; PB;
Mladota ze Solopisk
Starý pivovar je dokládán už v 16. století ve výčtu zabaveného majetku Viléma Mladšího z Říčan. Stál naproti bývalé tvrze přes potok Mastník.
V roce 1837 se novou vrchností v Kosově Hoře stali Mladotové ze Solopysk, kteří záhy započali s přestavbou starého zámku a v jižním křídle zřídili nový pivovar.
Zrušen okolo roku 1905.
Pivovar o výstavu 2000 – 3000 hektolitrů ročne byl situován v křídle kosohorského zámku. Sladovna – dříve pravděpodobně starý pivovar – stála na protější břehu potoka a je z ní dochováno pouze suterénní podlaží. Staré sklepy se nacházejí v úbočí silnice naproti mostku přes potok mezi bývalou sladovnou a bývalou radnicí.

pivovarnictví na Sedlčansku >>>

Kost Pivovar
Kost
1506 – 1929; 3 000 hl;
hrabě Dalborgo-Netolický ; K důležitým stavebním
změnám na Kosti došlo kolem r. 1576 (Kryštof z Lobkovic). V podhradí byl
postaven panský pivovar, ozdobený pamětní deskou s
nápisem, a tak vzniklo nové nádvoří, které bylo
uzavřeno branami směrem k Sobotce i k Turnovu. Pivovar
byl opatřen omítkou se sgrafity. Pivovar stojí vpravo vedle Turnovské brány.
Kostelec
nad Černými Lesy
Hostinský
pivovar, akciová
společnost, Kostelec nad Černými Lesy
href=“https://www.google.com/maps/d/viewer?mid=1VGUxb659nQR9aGsMrGPk5WKBCLkKm7_5&ll=49.99814619999999%2C14.865102100000058&z=18″>
etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/257
Kostelec nad Labem Pivovar Kostelec nad Labem
po 1486-1929; 5 000 hl; ME
Měšťanská výroba piva byla v předbělohorském období provozována i v
Kostelci, kde se postupně soustředila do jediného pivovaru.
František Šulc
Vrchnostenský pivovar v Kostelci nad
Labem

Další panský
pivovar se sladovnou pracoval v Kostelci. Podobně jako místní tvrz časem
zpustl, a proto byl po připojení města ke komoře učiněn pokus zdejší
pivovarskou výrobu obnovit, ale bez úspěchu.

Kostelec nad
Orlicí
Panský pivovar Kostelec nad Orlicí ;
Adlerkosteletz

1833 – 1890; 1 000 hl
hrabě Kinský

Měšťanský pivovar Kostelec nad
Orlicí

zrušen 1929; 5 000 hl;
Majitel panství Adam Hrzán v roce 1545
slavnostně potvrdil 18 městských privilegií, ke
kterým patřilo např. právo vařit a prodávat pivo. Roku 1585 město
mělo dva svobodné pivovary a svobodný šenk piva. Jeden stál
uprostřed náměstí, druhý za radnicí v nynějším domě čp. 15.
Vařila se piva bílá ze sladů pšeničných nebo piva hořká ze
sladů ječných. Z jedné várky platila obec 1 kopu grošů českých
vrchnosti. Za to měla právo dohlížet na mletí sladů a podle potřeby
dát ztrestat panského mlynáře. Výhradní prodej piva a vína náležel
městu. Velký požár vyšel 30.7.1777 z panských stodol. Oheň
trval pouze čtyři hodiny, ale shořel mj. i městský pivovar.Do
roku 1955 zde byla stáčírna .

Kostelec u Kyjova Pivovar
Kostelec
O původu pivovaru se nic
neví, jeho existence je zmiňována jen v jedné
listině z roku 1885.
Kostelní Bříza Pivovar
Kostelní Bříza ; Kirchenbirk
zrušen asi 1910; 2 000 hl; SO
baronka Heneberg-Spiegel
Kostomlaty pod Milešovkou Pivovar
Kostomlaty ; Kostenblatt
zrušen před 1900; max.1 000 hl; TP
posl.maj.: hrabě Ledebour-Wicheln, pronajímán
Košátky Panský
pivovar Košátky
zrušen 1905; 1 500 hl; MB
Vrchnostenský pivovar v Košátkách, stojící přímo v areálu zámku
již od poloviny 16. století, prošel obdobným vývojem. Po roce
1850 byl v rukou několika nájemců s tím, že majitel panství nadále
hradil rozsáhlejší opravy a rekonstrukce. Není divu, že nájemci
se o údržbu objektu příliš nestarali a že náklady majitele se téměř
rovnaly zisku z nájmu. Hrabě Hanuš Krakovský z Kolowrat se zasloužil
na konci 19.stol. o rozšíření pivovaru.  Pivovar fungoval do
l. světové války. Počátkem 20.
století se proto rodina Čapků, která tehdy panství vlastnila,
rozhodla pivovar uzavřít. Chátrající objekt byl posléze v roce
1924 zbořen.
Košetice Pivovar
Košetice
zrušen asi 1900; 3 500 hl; PE
Josef Stangler
Košumberk

Pivovar Košumberk (1556 – 1949) >>>

Panský
pivovar v Košumberku

Kounice Pivovar a sladovna
Kounice ; Pivovar knížete Lichtensteina; F. Klusáček, nájemce pivovaru; Kaunitz
zrušen 1907; 3 500 hl; NB;
Obec se pyšní starým zámkem. Koncem 16. století změnilo kounické panství svého majitele. Prokop Dvořecký z Olbramovic ho vyměnil s Janem Rudolfem Trčkou z Lípy za panství želivské. Součástí získaného majetku byla tvrz, poplužní dvůr s polnostmi a pastvinami, pivovar, sladovna, ovčín a celá ves.
posl.maj.hrabě Lichtenstein

Objekt sladovny je situován na jižní straně dvora pivovaru. Původní rozvrh objektu byl na půdorysu písmene „T“
a obsahoval varnu, spilku, kolmo připojené sklepy, sladovnu a hvozd. Do dnešní podoby sladovna přestavěna pozdně
barokně s využitím starší stavby roku 1779. Další úpravy proběhly v 19. století, kdy byl přestavěn pivovar
přiléhající ke sladovně a přistavěn věžový hvozd. Na konci 19. století činila roční kapacita pivovaru 4400 hl
při várce 48 hl. Před rokem 1896 pivovar zanikl a v provozu zůstala jedině sladovna. V závěru 19. století byla
varna a spilka využita rovněž pro potřeby sladovny jako další humna.
Poslední úpravy provedeny roku 1930.

Kounov Pivovar
Kounov
RA
Kouřim Měšťanský pivovar a
sladovna Kouřim
1713 – 1925; 3 000 hl;
V roce 2003 zde fungovala sladovna.
Kout na Šumavě Parní pivovar hraběte
Stadiona Kout na Šumavě ; Státní
pivovar Kout na Šumavě
; Gräf.
Schönbornsche Brauerei Kauth ; Brauerei Kauth in Böhmerwald

obnovení pivovaru etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/307
Kovalovice Pivovar
při statku Kovalovice ; Kavalovice
zrušen 1885; max.300 hl; PO
maj. rod Metternich-Winneburgů
Kovanice
Kozolupy

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Města Touškova díl 1. >>>

Pivovar Kozolupy
Kožlany

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Kralovic >>>

Právovárečný měšťanský
pivovar Kožlany ; Kozlany ; Kozlan

1472 – 1909; max.1 500 hl; PS;
v majetku práv.měšťanstva
Právo vařit pivo je doloženo již r. 1472 v privilegiu krále Vladislava II. Jagellonského. V roce 1653 je vařeno 18 várek po 4 sudech. Výstav r. 1887 je 1.081 hl. Výroba zrušena roku 1909, posléze slouží objekt jako sklad pivovaru Rakovník. Pivovar je postaven na půdorysu písmene U, hlavním průčelím k silnici. V hřebeni střechy je vížka s hodinami, zhotovená r. 1853 kovářem ze Slabec (Slabce je nedaleká obec) a zvonicí, kterou se svolávalo pro mláto. Dům byl opravován kolem r. 1900 a v 60. letech 20. stol. V budově je knihovna, kadeřnictví, zezadu moštárna a byty. Za pivovarem směrem k muzeu jsou pivovarské sklepy .
Krajková Obecní
pivovar Krajková ; Gossengrűn

zrušen asi 1900; 4 000 hl; SO

Krakovec viz Zhoř >>>
Krakovec Pivovar
Krakovec
zrušen asi 1900; 500 hl; PO
Kralice na Hané Pivovar
Kralice

18.stol.-zrušen před rokem 1880; max. 400 hl;
PO
maj. rodu hrabat Seilern-Aspang, pronajímán

Králíky Měšťanský pivovar Králíky
; Grulich

zrušen 1916; 8 000 hl; UO;
Anderlík-Hueber;
Již v roce 1609 byl v údolí
nazvané Studánka založen vodojem, který zásoboval vodovod vedoucí
k pivovaru, jež stál uprostřed náměstí. V 50-tých letech
20.stol. přestavěli pivovar na bytovky, na čelní zdi zůstal pouze
architektonický prvek.
Králíky v roce 2007 s podporou EU přestavovaly zchátralou budovu, ve které v osmnáctém a devatenáctém století sídlil pivovar. Od května 2007 z ní bude takzvaný Evropský dům. Přestože šlo o rekonstrukci, z původní stavby zůstala jen malá část. Dům v historickém jádru města totiž řadu let chátral a v únoru 2006 jeho střecha povolila pod tíhou sněhu. Pád střechy poškodil i ty vnitřní zdi, které se původně neměly ani bourat. Z původního domu zůstala jen boční a čelní zeď a některé klenby. Právě klenby v někdejším pivovaru spolu s jeho černou kuchyní považují památkaři za cenné dědictví, kvůli kterému nedovolili dům zbourat.
Králičtí měšťané pivovar vybudovali po roce 1708, kdy původní pivovar na náměstí vyhořel. Pivovar v domě existoval až do roku 1852, kdy došlo k jeho zrušení z důvodu zániku zvláštních privilegií pivovárečného měšťana.
Od té doby až do konce minulého století sloužil dům k obytným účelům.
V roce 2008 byl po rekonstrukci otevřen Evropský dům v památkově chráněném bývalém Měšťanském pivovaru.
Panský pivovar hraběte Althana
Králíky

zrušen asi 1900; 4 000 hl;

Královice viz Dolní Královice >>> ; viz Horní
Královice >>>
Kralovice

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Kralovic >>>

Pivovar
Kralovice ; Kralowitz
1400 – 1934; max.1 500 hl; PS;
Od 19.stol. jej vlastnila rodina Soukupů (Václav
Soukup), kteří tu i sládkovali. Do roku 1940 zde fungoval pivovar. Nyní Mlékárna Kralovice.
Královo Pole viz Bno >>>
Kralupy nad Vltavou Bohemia
– pivovar Friedrich Wilhelm Möller, Kralupy nad Vltavou;
Pivovar a sladovna Kralupy
1872 – 1979; max. 61
000 hl; etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/308
v maj.rodiny Fischerů do roku 1948 (Ing. Josef
Fischer); 1940-45 jej
vlastnil Friedrich Wilhelm Möller; 
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků
a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších
průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn
„Bohemia – pivovar Friedrich Wilhelm Möller, Kralupy nad Vlt.“, Kralupy nad Vltavou (majitel Ing. Josef Fischer).
r.
1948-1950 Rakovnicko-kladenské pivovary n.p, 1951-1952
Berounsko-rakovnické
pivovary n.p., 1953-1957 Krušovické pivovary n.p.,
1958-1959 Berounsko-rakovnické pivovary n.p., 1960-1979
Středočeské pivovary n.p.
vyráběl mj. pivo Kralupský ležák 12o ;
Kralupský Černý Kozel 10o , Bohemia 12o
(světlý ležák); po r.
1979 stáčírna Velkých Popovic, Ústeckých pivovarů;
na konci 20.století byla v pivovaru instalována linka
na plnění do plechovek, kterou využívaly mnohé
menší pivovary
Kralupy u Chomutova (Německé Kralupy) vznik pivovaru: 1520, zánik pivovaru: 1668, majitel: Právovárečné měšťanstvo, obec zrušena 1976 – těžba uhlí
Kramitz viz Chramce >>>
Kraselov Zdejší tvrz byla roku 1619 vypálena. Po pozdější obnově z ní vznikl pivovar s obytnou částí, ale ani ten nezůstal natrvalo. Roku 1710 z něj byla udělána sýpka a pevná stavba později sloužila k ještě dalším hospodářským účelům.
Krasíkov Pivovar
Krasíkov ; Fürstliche
Brauerei Schwannberg

1712 – 1947; 15 000 hl; TC
Další přestavba hradu Krasíkov proběhla v 1. polovině 16. století za panování Kryštofa ze Švamberka – ten nechal hrad rozšířit a přestavět do podoby reprezentativní rodové rezidence, v téže dobře byl už na hradě i pivovar s vlastní sladovnou. V předhradí stávaly hospodářské budovy (včetně již zmiňovaného pivovaru).
kníže Löwenstein
Kraslice Obecní
pivovar Kraslice ; Graslitz
zrušen 1923; max.15 000 hl; SO
posl.maj.: Jan Bőhm do roku 1920 (i sládek); pak
akc.spol.
Ve starých písemnostech se našla zpráva o pěstování chmele waldsaskými mnichy někde na Kraslicku již ve 13. století.
Hraběcí
pivovar Kraslice

zal.před 1575 – 1904 ; max.4 000 hl
posl.maj.: hrabě Ervín Nostic-Rienech do roku 1904, pak
Kristian Breinl. Budovy zbořeny.

Krásná u Aše u zámku stával vrchnostenský pivovar (vařil asi do roku 1907), po připojení k Aši byl zde vybudován Akciový pivovar. viz Aš
Krásná Lípa Pivovar
Krásná Lípa ; Schönlinde
1877 – 1949; 5 000 hl; DC
Kornelius Häusler
Krásná Lípa Pivovar
Krásná Lípa ; Schőnlind
zrušen asi 1890; 2 000 hl; SO
Eifler
Krásné
Březno
viz Ústí nad Labem >>>
Krásno Pivovar
Krásno ; Schőnfeld
zrušen asi 1935; 1 000 hl; SO
J. Kern
Krásný Les Vrchnostenský
pivovar v Krásném Lese ; Brauerei Schönwald
zrušen během první
světové války, asi 1914; 3 000 hl; UL;
hrabě Westphalen
Krašov Pivovar Krašov
zrušen asi 1890; 200 hl; PS
M. Piddolová; Pivovar souvisel s hradem a
byl součástí jeho rozsáhlého hospodářského
předhradí (spolu s mlýny, rybníky a náhony,
kovárnou).
Krašovice Pivovar Krašovice

pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Krašovice u Plzně

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plas >>>

Pivovar Krašovice


Kratonohy Pivovar
Kratonohy ; Kratenau
zrušen asi 1890; 2 700
hl; HK
hrabě Kinský
Kravaře Pivovar
Kravaře ; Brauerei G. Kösel Deutsch Krawarn
zrušen 1878; OP
Pivovar
Kravaře ; Brauerei E. Müller Deutsch Krawarn

zrušen 1918; OP
První podrobnější zpráva o obci je až z roku 1550.
Tehdy v Kravařích stála tvrz a dvůr, při ní pivovar
a sladovna. Dále zde byl druhý dvůr, kterému se
říkalo ovčířský. Při něm byly chmelnice a mlýn.
Dnes již z pivovaru nic není, vyhořel v dubnu 1945.Zůstala jen přebudovaná
restaurace na Opavské ulici naproti kostelu.

Kravaře Pivovar
Kravaře 
Kravaře měly pivovar, známý od roku 1561. CL
Kravsko Pivovar
při statku Kravsko ;
Klášterní premonstrátský pivovar
zrušen 1899; 60 hl; ZN
Kreibitz viz Chřibská >>>
Krhov Krhov
u Moravských Budějovic
zmiňován v letech 1511-1515; TR
Krnov Městský pivovar Krnov
zrušen 1951; 15 000 hl;
Budovy pivovaru byly v roce 2002 zachovány na
Pivovarské ulici v centru města. V roce 2002 došlo se
změně majitelů objektu, proběhly velké rekonstrukce,
budovy byly komerčně využívány (sklad nápojů,
posilovna apod.).
Krnsko Pivovar hraběte Šporka Krnsko ; Pivovar Vančurů z Řehnic
zrušen asi 1890; 100 hl; MB
pivovar zanikl pod konkurenčním tlakem pivovaru v Klášteře-Hradišti
Zachovala se budova sladovny značně přestavěná na obytný dům a část sklepů v oboře.
Kromau viz Moravský Krumlov >>>
Kroměříž Měšťanský
pivovar Kroměříž

1278 – 1925; max.14 000 hl;;
práv.mešťanstvo ho vlastnilo do r.1925, od
19.stol.pronajímán
Budova pivovaru právovárečných měšťanů vznikla v období renesance, právo vařit pivo je však v Kroměříži zhruba tak staré jako město samo. V letech 1540-1567 se ve městě setkáváme s osmi domy nákladnickými, které měly právo na vlastních pánvích vařit pivo a dodávat je šenkovním domům, to je většině domů na náměstí a přilehlých ulicích. Šenkovní domy mohly ve svých mázhauzech, to je v širokých přízemních chodbách šenkovat, když na ně přišla řada. Bývalo to několikrát do roka. Nejdéle se udrželo nákladnícké právo v domě, kde je dnes hotel Haná. Roztroušené domácí pivovary nebyly hospodárné, proto se šenkovní domy koncem 16.století sdružily a vybudovaly společný pivovar vedle radnice. Pivovar patřil právovárečným měšťanům a i zde dávali vařit předepsaný počet várek, které pak doma šenkovali. Pivkoštéři čili lízníci ochutnávali piva, než byla přivezena k šenkování. Když tento hostinský způsob začal odumírat, přivlastnilo si pivovar město a vařilo v něm ještě na počátku 20.století. Pivovarská budova, renesanční, s krásně klenutými stropy, pomalu pustla, dole byla řada krámků, ve dvoře uhelné skladiště. V roce 1953 byla budova renovována dle návrhu architekta Capouška na společenské centrum se sálem.

Arcibiskupský
pivovar Kroměříž ; Pivovar a sladovna Ing.Rostislav
Regentik, Kroměříž, Na Kopečku č. 61/63

1226 – 1985-87; 40 000 hl;
; etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/272
majitel fy Ing. František Regentík, vlastník podniku
Arcibiskupství olomoucké, 1948-1953 Slovácké pivovary
n.p, 1954 Přerovské pivovary n.p., 1955-1959 Slovácké
pivovary n.p., 1960-19?? Jihomoravské pivovary k.p.Brno
závod 06 Kroměříž; vařil mj. Kroměřížské
výčepní světlé pivo 10°, Podzámecké světlé pivo
11°
Krompach Panský
pivovar Krompach
; Krombach
zrušen asi 1890; 3 000
hl; CL
císař František Josef I.
Krsy

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Úterý >>>

Pivovar Krsy
Krucemburk

Pivovar v Krucemburku >>>

Panský
pivovar Krucemburk

Krukanice

Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Úterý >>>

Zámecký
pivovar Krukanice
zrušen 1946; 2 500 hl; PS;
majetek Kláštera Teplá; Pivovar stál v areálu
rozsáhlého dvora pozdně barokního založení, jenž
přiléhal k zámku.
Krummau
viz Český Krumlov >>>
Krušovice Fürstenberský
pivovar Krušovice ; Státní
pivovar Krušovice

Krupka Měšťanský pivovar
Krupka
1477 – 1941; 2 000 hl; TP;
nájemce A. Kraus; Roku 1884 byl posledním z 950 českých pivovarů, který vařil na „svrchní kvasnice“, když ostatní závody, po příkladu plzeňského, přešly na „spodní kvašení po bavorském způsobu“.
Kryry Pivovar
Kryry ; Kriegern
zrušen 1929; 2 500 hl; LN
Schulthes
Křemýž Pivovar
Křemýž

zrušen asi 1890; 300 hl; TP
hrabě Ledebour

Křetín u Letovic

Panský pivovar v Křetíně >>>

Panský pivovar Křetín
Křesetice Pivovar a sladovna Arnošta
Babka v Křeseticích u Kutné Hory
1749 – 1904; max.2 000 hl
majitelé: Kristián a Johanna Schäffer;
Arnošt Babka; posl.sládkem byl Arnošť Babka
Křídla Vrchnostenský
pivovar Křídla
ZS
Křimice viz Plzeň >>>
Křinec Pivovar
Křinec
zrušen 1890; 800 hl; NB
svobodný pán Bethman ; Pivovar se sladovnou existoval
při při křineckém panském dvoře. Byl postaven v
16.století z materiálu, který pocházel z nedalekého
rozebraného hradu Kunstberk.
Křivoklát Fürstenberský pivovar
Křivoklát ; Státní pivovar v Křivoklátě

1517 – 1951; max.18 700 hl; etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/253
maj. rodu Fürstenbergů do
roku 1929, poté do r.1948 státním pivovarem; 1948-1951
Kladensko-rakovnické pivovary n.p.; vařil m.j. jedenáctiprocentní
pivo Křivoklátský kastelán i Kastelán 20°.
Když byla roku 1735 dokončena nová měděná varna na 35 sudů
piva, hradní studna už nestačila. Byl vybudován vodovod samospádem
ze dvora Požáry. Voda byla také vedena provrtanými kmeny, ale i železnýmu
rourami do železné hranaté kašny na hradním nádvoří. Jediný
pivovar v okrese Rakovník, který vedle krušovického a
rakovnického přežil druhou světovou válku. Důvod
uzavření byla bezpečnost hradu. Část zařízení
byla demontována, část skončila ve šrotu.
Křižanov Pivovar
Křižanov
zrušen asi 1880; 500 hl; ZS;
Pivovar stál na místě dnešního lihovaru.
Křtěnice Pivovar při velkostatku
Křtěnice
zrušen 1885; 500 hl; ZN
Křtiny Pivovar Křtiny
zrušen 1898; 1 000 hl; BK
kníže Lichtenstein
Kulm viz Chlumec >>>
Kumburk viz Dřevěnice >>>
Kundratice Zámecký
pivovar Kundratice
zrušen 1935; 1 000 hl; KT
August Schröder
Kunějovice Pivovar Kunějovice
zrušen asi 1890; 700 hl; PS
E. Theumer
Kunín Zámecký
pivovar Kunín
zrušen asi 1900; 1 200
hl; NJ
rytíř Bauer; V
soupisu moravských pivovarů z roku 1598 je uveden i
rytířský pivovar v Kunwaldu; nacházel se v rámci
hospodářského dvora vedle zámku, část
přestavěných budov zachována ještě v roce 2002,
uchovány byly i rozsáhlé sklepy, které sloužily i
jako vězení.
Původní pivovar stál v parku u kunínského zámku. Na počátku 18. století jej ale kvůli rozšiřování panského sídla přestěhovali na současné místo. Ve své době vařil v okolí velmi oblíbené pivo. Během svých studií u hraběnky Walburgy byl ubytován právě v zámeckém pivovaru i František Palacký.
Z Kunína na Novojičínsku v roce 2012 zmizel historický lihovar. Obec jej kvůli značné zchátralosti nechala v létě zbourat. Z areálu zůstaly pouze rozsáhlé sklepy.
Objekt nebyl památkově chráněn, památkáři tak nic nenamítali. Kunínský pivovar, od konce 18. století pak lihovar, by za deset let oslavil tři sta let od dokončení.
Jenže neoslavil. Zchátralý areál koupila obec před sedmi lety od státu za 400 tisíc korun. Objekty ale nezachránila, naopak zbourala.
„Náklady na opravy by byly daleko vyšší, než když se objekt zboří a postaví se nový,“ tvrdila starostka Kunína Dagmar Novosadová. Původní pivovar stál
v parku u kunínského zámku. Na počátku 18. století jej ale kvůli rozšiřování panského sídla přestěhovali na současné místo. Ve své době vařil v okolí velmi oblíbené
pivo. „Během svých studií u hraběnky Walburgy byl ubytován právě v zámeckém pivovaru i František Palacký,“ upozornil kastelán zámku Kunín Jaroslav Zezulčík.
Poslední líh zde vyrobili v 60. letech minulého století. Poté areál sloužil jako sociální bydlení. Obec jej uzavřela kvůli zchátralému stavu před třemi lety
po povodních. Nájemníky obec přestěhovala, areál ale postupně rozebírali zloději.
Kunratitz ; Kunratice viz Praha >>>
Kunštát Pivovar
Kunštát
zrušen 1928; 7 000 hl; BK;
F. Coudenhove-Honrichs
Zbylo jen torzo – v roce 2008 obytný dům. Hlavní část pivovaru byla zbořena.
Kunzendorf viz Velké Kunětice >>>
Kuří (Hermannschlag)

Kníže z Eggenbergu
krátce před rokem 1642 nechal ve dvoře v Hermannschlagu zapsat v
zemských deskách zřízení pivovaru a ten „vrchnostem a podaným v okolí
předal“. Přibližně do r. 1683 byl provoz  pivovaru zachován. Válečné
zmatky, nedostatek surovin a klesající spotřeba byly příčinou, že provoz
pivovaru se stále snižoval až by docela zastaven. V r. 1783
pravděpodobně pod vlivem josefínských reforem, byl sice pivovar obnoven,
ale po krátké době z důvodů nerentability provoz ukončen. Později byly 
znovu podnikány nové pokusy dát panské „pivovarské provozy“ do provozu.
Protože toto podnikání přineslo klášterní vrchnosti více škody než
užitku nechala se stavba a zařízení pivovaru všeobecně rozpadnout. V r.
1878 když majetek už dávno přešel do soukromého vlastnictví pronajali
pivovarská práva a poté prodali na tehdejší pivovarníky. Jako takoví
byli jmenováni v r. 1873 Josef Doucha a v r. 1880 Franz Gangl. Doucha je
také stavitel lednice náležející k pivovaru, kvasírny a skladištního
sklepa. Na základě nalezených záznamů obnášel v r. 1873 výkon 20 věder a
výroba piva 980 věder. V tomto roce muselo být provedeno celkem 49
várek, to znamená každý týden 1 várka z čehož se dá usoudit slušný
provoz. V r. 1880 byla každá várka 16 hektolitrů, za celý rok celkem 576
hektolitrů. V teplých 35 týdnech roku bylo pivo vyráběno, ale v 17ti
zimních týdnech provoz pivovaru odpočíval.
Kuřím Pivovar
a sladovna města Brna Kuřím
; Gurein
Kuřivody Pivovar
Kuřivody
CL
Kutná
Hora
Městský pivovar Lorec Kutná
Hora
etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/315
Kuttenplan viz Chodová Planá >>>
Kvasejovice viz Měšetice >>>
Kvasice Pivovar
Kvasice ; Kwassitz
zrušen 1898; max.2 000 hl; KM
maj.rod hrabat Thun-Hohensteinů
Kvasiny
 
Pozůstatky pivovaru v Kvasinách >>>
Pivovar Kvasiny
1870 – 1929 zast.provoz, 1930
zrušen; max.4 700 hl; RK ;
posl.maj. a sládci: rodina Vojtěchů
Květínov Pivovar Květínov
zrušen asi 1890; 200 hl; HB
J. Schmidt
Kyjov Akciový
pivovar a sladovna Kyjov
zrušen 1966; 20 000 hl etikety: http://www.labels.pivovary.info/index.php?/category/278
Roku 1548 se stává primátorem Václav starší Bzenecký, který
nechává postavit sladovnu a přestavět pivovar.Pivovar byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn Vyhláškou
ministryně výživy ze dne 18.12.1948 o znárodnění
některých průmyslových a jiných výrobních podniků
a závodů v oboru potravinářském. Podle § 1, odst. 3
zákona ze dne 28.4.1948, č. 115 Sb., o znárodnění
dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a
závodů v oboru potravinářském.1948-1959 Slovácké
pivovary n.p., 1960-1966 Jihomoravské pivovary n.p.
Kynšperk nad Ohří Pivovar
Kynšperk ; Kinsperk

16 stol. – 1951; max. 56 000 hl; SO;
posl.maj.: rod svob.pánů Haasů z Hasenfelsu do
2.sv.války; 1945-48 národní správa; 1949 Okresní
kynšperský pivovar; 1950-51 Kynšperský pivovar, komunální podnik.

Po sedmapadesáti letech se v Kynšperku nad Ohří mělo začít znovu vařit pivo. Chátrající areál pivovaru
opravovala v roce 2011 společnost Absolut Active.

Kynžvart viz Lázně Kynžvart >>>
Kyselka Pivovar
Kyselka ; Giesshűbel ; Kysíbl
zrušen asi 1890; 7 000 hl; KV
hrabě Černín
Kyšice u Unhoště V
16.stol. zde fungoval pivovar.
Kyšperk viz Letohrad >>>
Kytlice Pivovar
Kytlice ; Kitlitz
zrušen asi 1917; 1 500 hl; DC
Ve svých počátcích se nejednalo o kytlický, nýbrž falknovský pivovar a to z prostého důvodu: ves Kytlice ještě neexistovala. Správním územím bylo sloupské panství náležící Zdislavu Berkovi z Dubé a Lipé. Kolem roku 1530 se objevuje ve Falknově sklářský mistr Pavel Schürer a zakládá skelnou huť m.j. s právem vařiti pivo a čepovat je v huti. Z toho lze usoudit, že s počátkem sklářství počalo i pivovarnictví. O jeho způsobu provozu a prosperitě nemáme informace. Schürerové působí ve Falknově až do roku 1731. Dá se tedy předpokládat, že vařil i pivovar. Skláři pít potřebovali a o šenky nebyla ve vsi nikdy nouze.
V roce 1732 kupuje huť i se všemi majetky, tedy i pivovar, Johan Josef Kittel, avšak roku 1755 zastavuje pro nedostatek paliva (dřeva) výrobu ve skelné huti i v pivovaru. V roce 1772 je mu vrchností obnovení provozu opět povoleno. O několik desetiletí později je pivovar v nájmu (podle kroniky „jakýmsi“) F.X. Spielmannem. Ví se o něm, že postavil novou sušárnu sladu a zajistil přívod vody z pramene v Horním Falknově. Někdy v té době pochází i pivovarské sklepy ( dnes naproti přes silnici u čp. 16).
Po roce 1850 si pronajal pivovar sládek Alois Palme a výroba „jede naplno“. Kdesi jsem četl, že kytlický pivovar v době své největší slávy měl roční výstav 3600 hl, jinde že 1500 hl. Ano, čtete správně, byl to již kytlický pivovar. Obec Kytlice vznikla jako část Falknova roku 1757 zásluhou Jana Josefa Kittela, syna zmíněného otce Johana Josefa Kittela. Sem spadal územně i pivovar.
Dvacet let nato, v roce 1870, přechází pivovar ve veřejné dražbě do vlastnictví majitele městského pivovaru v České Kamenici Antonína Kahla. Nový majitel se pivovaru zmocnil nejspíše s úmyslem zlikvidovat konkurenci, neboť o 17 let později je tu v nájmu uváděna firma Lazarus a Rosenfeld – rafinerie skla a porcelánu.
V bývalé fabričce CNC Technik, která na části pozemků pivovaru působila, stále stojí kousek od vrátnice pomenší objekt rovněž s letopočtem 1870. K čemu sloužil pivovaru se již asi nedozvíme. Nápad s rafinerií se neujal. O osm let později, r. 1895, prodává Anton Kahl objekty pivovaru Karlu Führichovi sládkovi z Plzně, který znovu začíná vařit kytlické pivo. V obytném domě otevírá v přízemí hostinec a řeznictví Reinhold Gürtler, v prvním patře sídlí Finanční stráž.
Ve válečných dobách první světové války je v pivovaru otevřena válečná kuchyně, kde každý strávník dostal za 20 hal. půl litru masové polévky. Ke stravování je přihlášeno asi 900 lidí. Zrušena je v r. 1919. V červenci téhož roku kupuje pivovar se všemi objekty firma Bratří Rachmannové z Nového Boru, výroba skleněného a kovového zboží, taktéž vlastník Mariiny hutě. Vaření kytlického piva touto transakcí definitivně končí.
Karel Führich

You may also like...