Neobvyklé osudy zaniklých pivovarů – Karviná

Budovy některých zaniklých pivovarů jsou ozdobou měst či vesnic, po jiných zbyly jen sladovny nebo různé provozní budovy, památkou na jiné jsou pouze podzemní sklepní prostory. Nejsmutnější je vzpomínka na ty, které z povrchu země zmizely zcela a navždy.
První velká vlna uzavírání pivovarů v českých krajích přišla na konci 19.století a souvisela s rostoucím počtem nových moderních průmyslových provozů. Staré drobné panské či měšťanské pivovárky, založené ještě povětšinou na ruční práci, nemohly v konkurenci uspět, odbyt jim již nezaručovala žádná privilegia.

První světová válka také řádně snížila počty pivovarů. Poválečnou ekonomiku, nevyjímaje pivovarnictví, pak záhy zabrzdila a srazila dolů hospodářská krize. Krátkou prvorepublikovou konjunkturu vystřídalo protektorátní válečné hospodářství.

Pivovary, které přežily hrůzy prvních čtyř desetiletí 20.století, pak čekalo centralizační běsnění KSČ řízeného hospodářství.

V polovině 19.století bylo v Čechách činných asi 1 000 pivovarů, na přelomu století se jejich počet snížil zhruba o třista. V roce 1945 existovalo na území tehdejšího Československa celkem 252 činných pivovarů, v roce 1990 již vařilo jen 71 provozů.

Budovy některých zaniklých pivovarů jsou ozdobou měst či vesnic, po jiných zbyly jen sladovny nebo jiné provozní budovy, památkou na jiné jsou jen sklepní prostory v zemi. Nejsmutnější je vzpomínka na ty, které z povrchu země zmizely zcela a navždy.

Příběh Knížecího pivovaru v Karvinné

Pro nevelkou zemědělskou ves Karviná přinesl zásadní změnu rozvoj průmyslové těžby černého uhlí v polovině 19.století. Sídlo se začalo měnit, rozšiřovat, přibýval počet obyvatel. Tou dobou zásoboval hostince drobný panský pivovar, jež však brzy přestal stačit krýt potřebu piva. Členové bohatého a podnikavého rodu Larisch-Mönnichů si uvědomili příležitost k dalšímu příjmu z prodeje piva. Zbrusu nový, technologicky moderní, pivovar se začal stavět nedaleko starého v polovině 50. let 19.století. Jeho vybudování proběhlo velice rychle a tak v roce 1860 již mohla být provedena první várka. Zdejší zlatavý mok se velice rychle uchytil a poptávka po něm rostla. Kromě Karvinska a Těšínska se pivo vozilo i na Ostravsko a na Slovensko. Zájem o pivo podnítil neustálý růst výroby a tím i rozšiřování a průběžnou modernizaci provozu. V 80. letech 19. století zaměstnával karvinský pivovar již 100 pracovníků. Na počátku 20.století byl pivovar největší v Rakouském Slezsku a jeden z největších v Čechách a na Moravě.

Ve 20.letech 20.století, po konci válečné krize a vzniku Československé republiky, došlo k postupnému hospodářskému oživení a také výroba v karvinském pivovaru se zvyšovala. V roce 1928 dosáhla dokonce 107 434 hektolitrů vystaveného piva. Ve 30.letech postihla celý tehdejší svět hospodářská krize. Je pochopitelné, že výroba v karvinském pivovaru začala klesat (v roce 1935 jen 61 140 hl). Další ranou pro zdejší pivovarský podnik bylo obsazení Těšínska Polskem v roce 1938. V pivovaru byla zavedena vojenská správa a novým ředitelem byl jmenován Polák. Po okupaci Polska (tedy i Karviné) nacistickým Německem se situace v karvinském pivovaru ještě zhoršila. Válečná léta pak přinesla nedostatek ječmene. Výstav piva v roce 1941 klesl o 80 %, za své vzala i proslulá kvalita zdejšího moku.

V roce 1945 po osvobození Rudou armádou byl veškerý majetek Larisch-Mőnnicha konfiskován. Dne 15.8.1945 byla v pivovaru zavedena národní správa. Po celkovém znárodnění byl karvinský pivovar v roce 1949 začleněn do národního podniku Moravskoslezské pivovary.

Karvinský pivovar byl i nadále znám kvalitním pivem a výroba neustále rostla. V roce 1952 bylo vystaveno rekordních 175 000 hl piva.

Knížata Larisch-Mőnnichové dbali na to, aby sloje černouhelného dolu nedaleko pivovaru nevedly pod budovy vlastního provozu. Velká světlost uhelných slojí a problematické podloží však udělaly své. První příznaky budoucích problémů se objevily už v roce 1947. V 50.letech socialistická ekonomika měla jiné priority. Centrálními orgány bylo rozhodnuto o poddolování podniku. Zánik karvinského pivovaru byl neodvratný. Začaly se objevovat praskliny v kádích a ve zdech, na dvoře klesla půda. Dne 10.3. 1953 byla výroba urychleně zastavena a o rok později byl objekt zbourán.

Celá oblast původní staré Karviné se propadla až o 30 metrů. Dnes na místě pivovarského areálu naleznete jen nepřívětivé odkalovací nádrže.

Bylo by zvláštní setkání prvorepublikových zaměstnanců pivovaru Pana knížete se současnou realitou. Jak by asi udiveně a zaraženě koukali sládkové, vařiči, bednáři na temná jezera v místech, kde se podíleli na zrodu chutného karvinského piva.

Prameny: stať Milana Starce: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. (Pivovary na Karvinsku)