Pivovarnictví na Sedlčansku

Bolechovice
6 km jihovýchodně od Sedlčan
Pivovar založil rytíř Karvíňský z Karvíně na počátku druhé poloviny 18. století v hospodářském dvoře zdejšího zámku. Majitelem bolechovického statku i s pivovarem je uváděn v letech 1873–1882 svobodný pán Hans Wennig-Ingenheim, poté v letech 1882–1898 Emanuel Kallberg, který byl zároveň majitelem pivovaru v Radíči 1887–1895 a Praze – Libni 1875–1880. Nájemcem pivovaru byl Leopold Mautner 1882–1898 a sládkem Antonín Pšenička 1885–1893. Majitel zdejšího velkostatku Oskar Mautner zřídil v místě pivovaru na přelomu 19. a 20. století lihovar, který později také zanikl.

V těchto objektech hospodářského dvora bolechovického zámku se nacházel pivovar, později lihovar (Foto Hornické muzeum Příbram)

Kamýk nad Vltavou (Kameik a.d.Moldau)
12 km východně od Sedlčan
Pivovar se nacházel v Kamýku nad Vltavou zřejmě od dávných dob, neboť byl centrem kraje. První písemná zmínka o pivovaru je však až z roku 1562. Když v roce 1623 kamýcké zboží koupila Polyxena z Lobkowicz, připojila jej k vysokochlumeckému panství a pivovar byl spravován vrchnostenskými sládky.Podle zápisu ze dne 30. května 1646 bylo toho roku v kamýckém pivovaře následkem bídných poměrů jen 20 várek po 15 sudech pšeničného piva a 10 várek po 10 sudech ječného. Pivovar byl v roce 1749 přestavěn a nově upraven. Ovšem již roku 1775 vypukl v městečku veliký požár, zničil oba kostely, školu, rychtářský dům, špitál, mnoho starých domů i pivovar, který se do té doby nacházel na levém břehu Vltavy. Po požáru byl objekt pivovaru upraven jako obydlí faráře. Nový pivovar byl vystavěn na pravém břehu řeky v areálu starého manského dvorce. V roce 1934 ukončil pivovar provoz. Na budovu bývalého pivovaru místní obyvatelé umístnili symbolicky vývěsní tabuli inzerující zdejší produkt. Při povodních v srpnu 2002 bývalý manský statek doplatil na svoji polohu blízko řeky. Většina budov pak musela být stržena (kromě bývalé lednice). Budova bývalého hostince s letními byty v patře odolala, na rozdíl od pivovaru, ničivým povodním v roce 2002.

Většina pozůstatků pivovaru musela být po povodních v roce 2002 odstraněna. Zůstala budova bývalé lednice a hostince s letními byty.
Správce:
František Šrámek 1934, předtím nájemce v Dolním Ročkově 1894–1909
Majitel:
Antonín Uher 1873–1880
Marie Uhrová 1893
Václav Brož 1895–1904
Otýlie Brožová 1904–1921
Cyril Brož 1922–1925
Otakar Šrámek 1925–1928
Vilém Šrámek 1928–1932
Helena Šrámková 1932–1934
Sládek:
Václav Brož 1881–1885, poté majitel kamýckého pivovaru 1895–1904, před příchodem do Kamýka nájemce a sládek v Novém Kníně 1873–1875, nájemce a sládek v Třebnicích 1875–1880
Richard Geisselreiter 1907–1913
Cyril Brož 1913–1925 (1916–1921 ve zbrani) – posléze také majitel kamýckého pivovaru
Josef Mastný podsládek 1916–1918, sládek 1918-1921
Otakar Šrámek 1925–1928, současně majitel
Vilém Šrámek 1928–1932, současně majitel, předtím správce 1899–1927 a nájemce 1910 – 1927 v Dolním Ročkově
Antonín Blažej podsládek 1933–1934
Nájemce:
Josef Hájek 1882
Josefina Brožová 1885–1886
Antonín Novotný 1886–1893, předtím nájemce a sládek ve Starém Kníně, Počátkách a Kratonohách, po ukončení působení v Kamýku
se vrátil do Počátek
Karel Roth 1893–1898>
Výstav piva v hektolitrech:
1901/02…..540
1903/04…..560
1905/06…..950
1906/07…..940
1907/08…..950
1908/09…..1020
1912/13…..1500
1913/14…..1300
1914/15…..600
1915/16…..550
1917/18…..195
1921/22…..1218
1922/23…..1398
1923/24…..950
1928/29…..950
1929/30…..948
1930/31…..956
1931/32…..768
1932/33…..500

Kosova Hora (Amschelberg)
4 km východně od Sedlčan
V Kosově Hoře byl pivovar zřejmě již v 16. století. Písemné zprávy o něm máme až z první poloviny 17. století, kdy po bělohorské bitvě byl odsouzen majitel Kosovy Hory Vilém mladší z Říčan ke ztrátě všeho jmění a jeho statek „Kosova Hora, tvrz a městečko vypálené s poplužním dvorem, pivovarem…“ byl prodán v roce 1622 Albrechtu z Valdštejna. Rok nato přešlo všechno jmění na Sezimu z Vrtby. Další zmínka o pivovaře je v odhadní listině z 21. dubna 1657, v níž je zmiňován zámek „i jiné příležitosti s pivovarem“. Ve zprávě ze dne 30. května 1646 se o pivovaru v Kosové Hoře dozvídáme, že tehdy byla jedna várka ječného piva na 12 sudů a pšeničného na 22 sudů. Původně stál pivovar v místech, kde je nyní domek č.p. 16, dodnes je zde zachováno částečně sklepení. Po přestavbě zámku byl pivovar přemístěn do jižního zámeckého křídla, směrem k říčce Mastník. V této části pivovaru byl též hostinec, do něhož se vcházelo z náměstí. Některé budovy se nacházely na protějším břehu vodního toku v místech, kde je dnes parkoviště u pily. Pod parkovištěm se nacházejí také bývalé pivovarské sklepy. K demolici této budovy došlo na počátku 80. let 20. století, a to z důvodu katastrofálního stavebně technického stavu objektu. Údaje o zrušení pivovaru se rozcházejí (1902, 1904, 1905, 1909), rozhodně to však bylo na počátku 20. století před vypuknutím 1. světové války.
Výstav na konci provozu činil 718 hl (1901/1902 ).
Majitel:
svobodný pán František Mladota ze Solopysk 1873 – 1879
svobodný pán Jan Mladota ze Solopysk 1879 – 1903
Nájemce a sládek:
Tomáš Geisselreiter 1873 – 1875
Josef Hotovec 1875 – 1881, také nájemce a sládek v Postupicích 1875 a Průhonicích 1879 – 1880
Jindřich Koldovský 1881 – 1897, předtím nájemce ve Veselíčku 1877–1880
Münz a Pollak uváděni jako nájemci v letech 1897-1898
Jan Znojemský 1899 – 1902, předtím sládek ve Vilémově 1884

Později byl pivovar přemístěn na břeh říčky Mastník. V chátrajícím objektu se nacházela část pivovaru, na počátku 80. let 20. století byla provedena jeho demolice. Dnes se zde nachází parkoviště. Budova vpravo je dosud fungující pila. Za chátrajícím objektem je vidět jižní křídlo zámku, které bylo také součástí pivovaru (Foto Obecní úřad Kosova Hora)

Dnešní stav. V budově je funkční pila, před ní se na místě bývalého pivovaru nachází parkoviště. Pod ním jsou pivovarské sklepy (Foto Hornické muzeum Příbram)

Jižní křídlo zámku, které bylo také součástí pivovaru. Nacházel se zde rovněž hostinec (Foto Hornické muzeum Příbram)

V přízemní budově vpravo za mostem se nacházela část zdejšího pivovaru, objekt byl na počátku 80. let 20. století stržen (Foto Hornické muzeum Příbram)

Martinice
7 km jihovýchodně od Sedlčan
Pivovar v Martinicích byl založen nejspíše v 15. století pro potřebu obyvatel na nedalekém hradě Zvěřinec. Stával pod bývalým Balínským rybníkem vedle selského Balínova statku, který zpustl a zanikl v 18. století. Dne 26. října 1730 koupila nedaleký zámek a panství Bolechovice Eleonora Reissfeldová. Podle kupní smlouvy náležel tehdy k bolechovickému statku „ještě dvůr kmetcí Václava Švehly v Martinicích, pak strhaný (vypuštěný) rybník s pivovarem a sladovnou…“. Kdy zanikl pivovar, není známo. V současné době se zde již nenacházejí nejmenší stopy po jeho existenci.

Nalžovice
5 km severozápadně od Sedlčan
Zaniklý pivovar v Nalžovicích patřil mezi staré pivovary. Nevíme sice, kdy byl založen, ale stalo se tak v 17. století, snad i dříve. V listině ze dne 30. května 1646 je uváděn mezi pivovary ve zdejší krajině i nalžovický (psáno též nelžovický i nelžejovický). Podle tohoto zápisu byl pivovar v roce 1646 zařízen pouze na 10 sudů piva ječného a na 2 sudy pšeničného. Na počátku 20. století se v něm vařilo dvakrát i třikrát týdně po 16 hl, po přepočtení tedy v podstatě stejné množství. Literatura uvádí jako rok ukončení provozu pivovaru několik dat, a to roky 1908, 1909, 1912 a 1913. Rozhodně to bylo před 1. světovou válkou, kdy bylo veškeré kovové zařízení zabaveno a druhotně použito pro válečné účely. Humno se upravilo roku 1923 na taneční sál a z bývalých místností pivovaru vznikl hostinec zvaný V pivovaře.
Výstav piva v hektolitrech:
1903/04…..633
1904/05…..580
bez vročení je uváděn výstav 820 hl a 500 hl
Majitel:
svobodní páni Pfeilové ze Scharfensteinu 1821 – 1888
svobodný pán Vojtěch Widtmann (někdy uváděn Wiedermann) 1888 – 1912
Nájemce:
Vendelín Leberhardt 1880 – 1881
Karel Pecánek nájemce a sládek 1885 – 1888, před tím nájemce a sládek v Radíči 1875 – 1880 a Heřmanových Sejfech 1883
Jan Hess nájemce a sládek 1888 – 1893
Josef Jermář nájemce a sládek 1893 – 1898, poté sládek v Kňovicích 1898 – 1901
Jan Loukotka nájemce a sládek 1898 – 1908, před tím sládek v Kňovicích 1897 – 1898, poté nájemce v Radvanově 1907 – 1923 a sládek tamtéž 1908 – 1923, následně nájemce a sládek v Neustupově 1923 – 1929

Obděnice
15 km jižně od Sedlčan
V Obděnicích byl při tvrzi pivovar již v 16. století. Dokazuje to zápis Jindřicha Smrčky z Mnichu (1557), v němž se mimo jiné praví: „…zámek Vobdienice ja kž sám v sobě jest se vším úplným zavřením, s dvorem poplužním u Vobdienic, s dědinami a lukami, k témuž dvoru přináležejícími, s štěpnicemi, sady a chmelnicemi, sladovnou, s pivovarem a spilkou při Vobdienicích se všemi užitky toho všeho a nábytky, kterýž na sladovně i v pivovaře a v spilce jsou….“. Pak se v témže zápise podává ještě důkladná zpráva „o zásobách pšenice a sladu na sladovně Vobdienické…“. Od roku 1593 Obděnice patřily rytíři Jakubu Krčínovi z Jelčan a Sedlčan a pivovar byl v provozu. Ovšem po jeho úmrtí (1604) a připojení Obděnic k Vysokému Chlumci roku 1623 zpustla tvrz i pivovar. V těsném sousedství nových bytovek se nachází pozůstatek pivovarského rybníku. Na svahu pod obděnickou tvrzí a nad pivovarem se pěstoval chmel. V místech bývalého pivovaru od 70. let 20. století stojí nové bytovky.

Petrovice
16 km jihozápadně od Sedlčan
Rok založení petrovického pivovaru nám není znám. Nejspíše však tomu bylo v 17. století, kdy petrovické panství získal řád jezuitů. Stával vedle panského dvora, bývala zde i vinopalna. Ukončení provozu pivovaru je kladeno do roku 1899 nebo 1900, následně sloužil jako skladiště pro pivovar z nedaleké Zahrádky. V prostorách bývalého pivovaru do počátku 50. let 20. století byl v provozu hostinec. Bez vročení je uváděn výstav piva 1500 hl. Dnes se v objektech bývalého pivovaru nachází mimo jiné kadeřnictví a kino. Objekty bývalého pivovaru jsou využívány také k trvalému bydlení.
Majitel:
hrabě Karel Barth z Barthenheimu 1864 – 1873
svobodný pán Arnošt Locella 1880 – 1883
Vladimír Zhorský ze Zhoře 1883 – 1893
Odona Zhorská ze Zhoře 1893 – 1895

Nájemce:
Eduard Celerýn nájemce a sládek 1873 – 1882, poté nájemce a sládek v Uhřicích 1882 – 1889 a majitel a sládek v Měšeticích 1886 – 1903
Antonín Frühauf 1882 – 1887, předtím sládek v Kamenné u Příbrami 1873 – 1876
František Štemberk 1888 – 1893
František Zeman nájemce a sládek 1887 – 1888, nájemce a sládek zde rovněž 1893 – 1895; zároveň sládek v městském pivovaru v Milevsku 1887 – 1888, nájemce klášterního pivovaru tamtéž 1888

V těchto objektech se nacházel petrovický pivovar (Foto Hornické muzeum Příbram)

Zachovaly se rovněž pivovarské sklepy (Foto Hornické muzeum Příbram)

Solopysky

4 km východně od Sedlčan
V popisu vysokochlumeckého panství z roku 1826 je mimo jiné zmínka, že v Solopyskách byl kdysi pivovar. Solopysky byly postiženy v letech 1690, 1704, 1720, 1759 a 1819 velkými požáry, při nichž vzala za své téměř všechna stará stavení. Nejspíše při některém požáru vzal za své i pivovar a již nebyl obnoven. Je-li pravda, že v Solopyskách skutečně byl, pak měl krátké trvání, neboť mezi pivovary vysokochlumeckého panství v 17. století o něm není zmínka. K dochované budově špýcharu snad z levé strany přiléhal objekt solopyského pivovaru.

Sedlčany
Kolem roku 1418 Oldřich z Rožmberka propůjčil městu právo vařit pivo. Až do roku 1582 bylo v Sedlčanech 80 právovárečných domů. Od roku 1582 se zde vařilo pivo pro rytíře Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan, jenž téhož roku udělil městu cenné výsady, snad za postoupené právo vařit pivo. Když pak koupil Jakub Krčín roku 1586 dům od Jana Náčelka, upravil jej na rozsáhlé sladovny a hvozdy, tím rozšířil dosavadní malý pivovar. V té době byly v sedlčanském pivovaru 2 várky týdně, avšak podle zprávy ze dne 30. května 1646 bylo ročně 40 várek piva pšeničného, každá várka na 30 sudů, ječného piva 10 várek po 20 sudech. Když ve Vysokém Chlumci roku 1746 přestavili a rozšířili pivovar, byl sedlčanský zrušen. Pivovarská budova v Sedlčanech byla rozšířena, přistavěno první patro a zřízen cukrovar. Výroba cukru se nevyplácela, proto cukrovar přestavěli v továrnu na sirup. Také výroba sirupu byla zastavena a veškeré zařízení prodáno ve veřejné dražbě. Po velkém požáru v roce 1802 bylo v bývalém pivovaru nějaký čas vyučováno, protože tehdy a ještě v roce 1828 vyhořela také škola. Kolem roku 1870 byly zřízeny v prvním patře byty pro úředníky, později tam bydlela chudina. V přízemí fungoval až do počátku 20. století hostinec. Tehdy budovu bývalého pivovaru zbořili a na jejím místě byla v letech 1903-1904 postavena nová sokolovna.

Štětkovice (Stetkowitz)
6 km západně od Sedlčan
Tento pivovar byl zrušen asi roku 1900. Zůstala po něm poměrně rozsáhlá budova, v níž měl obchod pan Fišl. Po 2. světové válce byla budova odstraněna. Z areálu původního pivovaru zůstal malý rybník dodnes nazývaný Pivovárek. Bez vročení uváděn výstav 600 hl. Dnes je v místě bývalého pivovaru trávník a dětské hřiště.
Majitel:
svobodný pán Karel Skal – Gross Ellguth 1873 – 1880, zároveň majitel pivovaru v Kanicích 1873 – 1885
Leopold Pollak 1880 – 1893

Nájemce:
Vincenc Papež 1882 a poté uváděn ještě k roku 1893
Václav Liška 1884

Třebnice (Trebnitz)
7 km východně od Sedlčan
V Třebnicích byl pivovar od 18. století, ovšem nemáme o něm příliš zpráv. Víme, že v roce 1892 zanikl, a to za majitelky velkostatku vdovy Pistoriusové. Roku 1893 prodala třebnický velkostatek Viktoru Porákovi, spolumajiteli továrny na grafit v Českém Krumlově. Ten na místě zrušeného pivovaru zřídil lihovar, který byl uveden do provozu roku 1895. Pro zajímavost lze připomenout, že v třebnickém pivovaru byl sládkem kolem roku 1878 Gustav Adolf Jeřička, později spisovatel z oboru pivovarnictví. Jméno jiného sládka nám není známo. Bez vročení je udán výstav 900 a 1000 hl. V prostorách bývalého pivovaru a později lihovaru se dnes nachází sídlo soukromé firmy.
Majitel:
Antonín Pistorius kolem roku 1873
Josef Pistorius před rokem 1880 – 1885, předtím majitel pivovarů v Loutkově a Vyšeticích (oba 1873)
Vilém Pistorius kolem roku 1890

V těchto objektech se nacházel třebnický pivovar. Jako jediný ze zachovalých komínů zaniklých pivovarů Sedlčanska si jej za své sídlo vybrala rodina čápů bílých (Foto Hornické muzeum Příbram)

Zahrádka
8 km východně od Sedlčan
Pivovar zde vznikl jako součást hospodářského dvora zdejšího zámku, a to před rokem 1749. Jedním z majitelů velkostatku byl Čestmír Lang, bývalý říšský poslanec, který zdejší pivovar moderně zařídil. Po zániku pivovaru v nedalekých Petrovicích tam měl zahrádecký skladiště piva. Od roku 1923 zde byla výroba zastavena a v roce 1928 pivovar zrušen.
Majitel:
Alois Valenta 1873 – 1886
Čestmír Lang st. 1886 – 1914, předtím zde byl nájemcem 1883 – 1886, před příchodem na Zahrádku byl nájemcem pivovaru v Praze – Motole 1878 – 1882, poté městského pivovaru v Milevsku 1904 – 1913 a sládek tamtéž 1904 – 1909 Ing. Dr. Čestmír Lang ml. majitel a sládek 1914 – 1928
Výstav piva v hektolitrech:
1901/02…..3720
1902/03…..4003
1903/04…..4071
1904/05…..4008
1905/06…..3620
1906/07…..3245
1907/08…..3478
1908/09…..2598
1909/10…..2752
1910/11…..2700
1911/12…..2610
1912/13…..2467
1913/14…..2417
1915/16…..1413
1917/18…..684
1918/19…..905

Zámek Zahrádka. Součástí hospodářského dvora byl také pivovar – budova vlevo. Současný stav celého areálu je skutečně neutěšený (Foto Hornické muzeum Příbram)

Budova pivovaru je stále dispozičně zachována z dob provozu (Foto Hornické muzeum Příbram)

Interiér pivovaru má také dosud původní podobu, jen 80 let bez údržby je velice znát (Foto Hornické muzeum Příbram)

Kňovice (Knovíz, Gross Kniowitz, Knihovice, Kniovice, Kniowitz, Kňovice, Velké Kňovice, Velké Kniovice)
3 km severozápadně od Sedlčan
Pivovar byl založen v těsné blízkosti kňovického zámku před rokem 1749. Je znám majitel MUDr. Karel Wang 1873-1880, Josef Wang 1880–1895, prof. Dr. Emerich Meixner 1895–1907. K roku 1907 je uváděn nájemce Václav Cvach, zároveň nájemce v Tloskově 1900 – 1945 a sládek tamtéž 1901 – 1945. Známe také několik sládků zdejšího pivovaru, byli jimi Jan Loukotka 1897–1898, poté nájemce a sládek v nedalekých Nalžovicích 1898 – 1908, též nájemce v Radvanově 1907– 1923 a sládek tamtéž 1908–1923, poté nájemce a sládek v Neustupově 1923–1929; Josef Jermář 1898–1901, předtím nájemce a sládek v nedalekých Nalžovicích 1893–1898 a Jan Krejčí 1903–1907. Roku 1907 pivovar zrušen, v dalších letech sloužil jako sklad tloskovského piva, kde byl nájemce a sládek Václav Cvach, poslední nájemce kňovického pivovaru. Dnes se na místě bývalého pivovaru nachází parkoviště, autobusová zastávka a částečně také bytovky.
Výstav piva v hektolitrech:
1901/02…..704
1902/03…..1175
1903/04…..1200

Krašovice
12 km jihozápadně od Sedlčan
Krašovice byly sídlem poměrně mocných rytířů a pravděpodobně již v 16. století zde fungoval také pivovar. Historické zprávy o něm máme z první poloviny 17. století, kdy při prodeji Krašovic se v listině z 23. 4. 1629 praví: „…, že jest nadepsaný Pan Zdeněk Malovec z Chejnova a Vinterberka dědictví své, totiž tvrz nebo sídlo Krašovice, s dvorem poplužním, s dědinami ornými a neornými, osetými i neosetými, štěpnicemi, zahradami, vinicí, pivovarem, sladovnou, pánví a s jinými potřebami k vaření piva, což tu jest…“. Dále víme, že dne 27. května 1643 koupili jezuité „…tvrz Krašovice s dvorem poplužním, pivovarem, chmelnicí, vinicí…“. Podle zápisu ze dne 30. května 1646 byl krašovický pivovar zařízen na 11 sudů ječného a na 8 sudů bílého piva. Pivovar byl vedle poplužního dvora pod tvrzí, na jejímž místě je dnes obytná budova. Sousední chalupa, kdysi zvaná Příkop, náležela kolem roku 1620 manželce Václava, krašovického sládka. Když pak sládek Václav zemřel, vzal si vdovu po něm za manželku sládek Jan Škvor, který chalupu prodal roku 1647 Václavu Korbanovi. Později (k roku 1655) je zmiňován sládek Jan Jedlička. Místní názvy dodnes dokazují, že v nejbližším okolí Krašovic existovaly chmelnice i vinice. Pivovar připomíná ještě rybník ležící na potoku v Krašovicích, který se od dávných dob nazývá Pivovarský. Z posledního období existence pivovaru známe tyto majitele: Marie z Pidollu (1873–1879) a Isidor Schmiedl (1879–1893), rovněž majitel pivovaru v Chanovicích (1893) a také jeden nájemce a sládek – Moritz Mentberger (1885–1895). Později byl pivovar přeměněn v lihovar, který rovněž zanikl.

Nedrahovice
6 km jihovýchodně od Sedlčan
Rytíř Jan z Kalenic vystavěl při svém dvoře a tvrzi v Nedrahovicích pivovar a sladovnu. K tomuto pivovaru patřily „výsadní“ krčmy v Nedrahovicích a nedaleké Jesenici. V roce 1623 koupila Nedrahovice Polyxena z Lobkowicz, připojila je k Vysokému Chlumci a zdejší pivovar
byl zrušen. Když roku 1795 zničil požár nedrahovický zámek, shořel také pivovar a nezůstala po něm žádná stopa. Na jeho místě byl vystavěn nový hospodářský dvůr stojící dodnes.

Osečany
5 km severně od Sedlčan
Na břehu říčky Mastník v místní části Podskalí stával v č.p. 35 pivovar připomínaný výslovně již roku 1538, kdy bratři Vilém a Oldřich Osečanští z Osečan prodali „zámek Osečany se dvorem a pivovarem….“ rytíři Přibíkovi Březskému z Březí. Roku 1665 při prodeji Osečan Václavem Michnou z Vacínova Volfgangu Hennegkovi se připomíná osečanský pivovar jako pustý. Později byl opět obnoven. Vařilo se jednou měsíčně v kotli pro 6 – 8 sudů piva, což představovalo v dnešních mírách asi 12 hl. Poslední várka je uváděna k roku 1886, ale také 1896, 1902 a 1910. Shoda panuje ve výstavu, který je udáván 200 – 300 hl. Pivovar patřil mezi malé, býval při něm také hostinec s kulečníkem a zahradou. Bývalý pivovar byl přebudován na byty. Vzhledem k havarijnímu stavebně technickému stavu byla v roce 2001 stržena jeho poslední část. V současnosti je lokalita upravena jako parkoviště přiléhajícího areálu pily.
Majitel:
rytíř Vilém Tiegel z Lindenkronu 1844 – 1876, současně majitel pivovaru v Sázavě 1844 – 1869
rytíř Emanuel Tiegel z Lindenkronu 1876 – 1880
svobodná paní Anna Voith – Sterbezová 1893 – 1898

Nájemce:
František Hrma nájemce a sládek 1884 – 1886, jako nájemce a sládek uváděný ještě k roku 1893
Bohuslav Pícha nájemce a sládek 1886 – 1888

Sládek:
Jan Holub 1831 – 1840
Mat. Eliáš 1852
Karel Beránek 1854
Antonín Papež 1866 – 1869
František Šťovíček 1876
bez vročení známe ještě jména sládků Panec a Křesťan

Radíč
7 km severně od Sedlčan
V Radíči existoval pivovar již v 17. stoletím, snad i dříve. Zpráva ze dne 30. května 1646 uvádí, kolik se zde dávalo obilí na jeden sud piva a za kolik se pivo tehdy prodávalo. Radíčský pivovar dodával svůj produkt do Radíče, Osečan, Kňovic, Sedlčan, Nahorub, Roudného, Poličan, Bublínů a Jílového. Pivovar zanikl podle různých údajů v literatuře snad v roce 1897, 1900 nebo 1902. V pivovarské budově byla nějaký čas pošta. Bez vročení je uváděn výstav 1500 hl a 2000 hl. Dnes je na místě pivovaru zeleň zámeckého parku. Jediným pozůstatkem po radíčském pivovaru jsou sklepy.
Majitel:
JUDr. František Pistl 1812 – 1872
svobodný pán Maxmilian Ehrenburg 1872 – 1880
Emanuel Kallberg 1882 – 1898, zároveň majitel pivovaru v Praze–Libni 1875 – 1880
Nájemce:
František Loukotka nájemce a sládek 1880 – 1895
Karel Pecánek nájemce a sládek 1875 – 1880, poté v Heřmanových Sejfech 1883 a Nalžovicích 1885 – 1888
Sládek:
v obecní knize radíčských příslušníků je znám sládek Maxmilián Koza narozený roku 1782, po něm sládek Jan Dvořák narozený roku 1817

Skrýšov
10 km západně od Sedlčan
O počátcích pivovaru ve Skrýšově nejsou žádné zmínky, proto nevíme, kdy a kým byl založen. V druhé polovině 18. století (r. 1760) byli jeho majiteli rytíři Kfelířové ze Zakšova a od roku 1805, kdy připadl Skrýšov k vysokochlumeckému velkostatku, Lobkowiczové. Várka byla zařízena na 30 sudů. Po 8 měsíců vařilo se jednou týdně, po 4 měsíce dvakrát za týden. Pivovar byl zrušen v roce 1875. Zbyly po něm sklepy a budova, kde bývala hospoda Na chmelnici.
Majitel:
rytíři Kfelířové ze Zakšova kolem roku 1760
kníže Mořic Lobkowicz 1867 – 1882, zároveň majitel 7 jiných pivovarů (Encovany, Libčeves, Měšetice, Nové Sedlo nad Bílinou, Roudnice nad Labem, Střekov, Bílina, Vysoký Chlumec) a nájemce pivovaru v Milešově
Nájemce:
David Paš od roku 1851
Dr. Basch ? – 1882 – ?
Sládek:
Voič před rokem 1850

Přední Chlum (Šefrovna)
17 km jihozápadně od Sedlčan

Na pravém břehu Vltavy stával pivovar zvaný Na Šefrovně, snad nejmenší v našich zemích. Piva se vařilo nejvýše 2 – 3 hl. Hlavními odběrateli piva ze Šefrovny bývali plavci, kterým se dodávalo na loďkách, když se plavili kolem na prámech. Často na Šefrovně též nocovali. Prvním známým sládkem zde byl Šefr, od něhož byl pivovárek nazván „Šefrovna“, posledním pak Karel Geissetreiter. Z budov jsou dnes jen náletem zarostlé rozvaliny. Roční výstav činil pouhých 50 hl.
Majitel:
Jan Geisselreiter majitel a sládek 1873 – 1877, poté sládek v Bečvárech 1877, nájemce a sládek v Ledči nad Sázavou1884 – 1903
Karel Geisselreiter majitel a sládek 1877 – 1903
Sládek:
bez vročení je znám sládek Šefr

Trkov
7 km jižně od Sedlčan
Z počátku 17. století máme zmínku o existenci pivovaru při trkovské tvrzi, a to když Vilém Černín z Chudenic prodal roku 1629 svůj statek rytíři Šebestiánu Čabelickému ze Soutic. Jmenuje se v prodejní listině „tvrz Trkov s pivovarem, ovčínem a dvorem poplužním…….“. Pivovar ukončil provoz v roce 1774, na jeho místě jsou některé nynější hospodářské budovy. O množství produkce piva nemáme žádných zpráv, avšak lze předpokládat, že šlo o malý pivovar zásobující pouze trkovské panství.

autor: Mgr.Trantina – Hornické muzeum Příbram