Pivovary a minipivovar v Klatovech

Město Klatovy bylo založeno roku 1260 českým králem Přemyslem Otakarem II. Důvodem byla ochrana důležité obchodní cesty z Čech do Bavorska a zpevnění hranic země.
Panovník tehdy začal zakládat síť královských měst zejména v pohraničí v rámci budování státní správy. Sídla byly obdařeny standardními městskými privilegii, mezi ně patřilo například právo várečné i právo mílové.

V době panování Karla IV. byly v okolí města hojně zřizovány chmelnice. Klatovy byly v průběhu patnáctého, šestnáctého a téměř do poloviny sedmnáctého století dokonce chmelařskou velmocí v Čechách.

Po období individuálních várek v jednotlivých právovárečných domech přišla výroba v jediném pivovárku. Nejstarší pivovar v Klatovech byl tzv. pivovar Špitálský. Byl součástí hospodářského dvora špitálu pro chudé ze 13. století. Byl v majetku řádu křižovníků s červenou hvězdou a následně odkoupen městem. Pivovar byl dáván do nájmu. V polovině 16 stol. přenesli právováreční měšťané vaření piva právě do Špitálského pivovaru.

Stále větší spotřeba piva v rozrůstajícím se městě omezená kapacita starého provozu nestačila. V roce 1818 proto klatovští právováreční měšťané zakoupili v dražbě od studijního fondu bývalý jezuitský seminář tehdy na okraji města, aby areál přebudovali na pivovar a sladovnu.

Na tyto budovy si však činily nárok stát i město. Proto se výstavba pivovaru značně oddálila. Vařit se zde začalo po přestavbě až roku 1893.

Navíc otevření provozu brzdily vnitřní spory právovárečníků. Dokonce v 70. letech 19. století velká část opustila sdružení a založila akciovou společnost s cílem vybudování vlastního pivovaru. Firma zakoupila na Vídeňském předměstí při silnici ve směru na Sobětice pozemky a nemovitost bývalé strojírny a vybudovala zde potřebné zázemí pro výrobu piva. Ke slavnostnímu otevření a vysvěcení Akciového pivovaru došlo dne 19. 3. 1874.

Hospodářská krize v monarchii však slibný rozjezd pivovaru zastavila. Vysoká zadluženost vedla k tomu, že dne 6. 3. 1876 byl pivovar i s pozemky vydražen významnou firmou M.H.Russ a spol., velkoobchod s chmelem. V roce 1891 koupil pivovar podnikatel židovského původu Salomon Löwy. Tehdy „Parostrojní pivovar a sladovna“ vyráběl např. pivo Šumavský pramen, roční výstav dosahoval zhruba 15 000 hl.

Od roku 1907 vlastnil pivovar František Lanner.
Světová hospodářská krize, jež vypukla v roce 1929, způsobila další potíže slibně se rozvíjející firmě. Konkurence dovážených značek velkopivovarů z Plzně, Protivína či pražského Smíchova postupně produkci piva v Akciovém pivovaru snižovala až k 2 000 hektolitrů piva za rok. V roce 1939 byl provoz ukončen.
Po 2. světové válce výroba piva zde již obnovena nebyla a objekty využívaly nejrůznější podniky, vesměs jako sklady. Komerčně jsou objekty využívány doposud.

Měšťanský pivovar neměl tak ambiciózní a razantní nástup jako Akciový, jeho výstavy se průměrně pohybovaly kolem 8 000 hl ročně, a ani v letech hospodářské prosperity nepřešla výroba hranici 13 000 uvařených hektolitrů. Podnik se však ubránil větším výkyvům produkce souvisejících s krizí.

Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 byl znárodněn „Pivovar pravovárečného měšťanstva v král. městě Klatovech“, Klatovy 57/I (majitel pravovárečné měšťanstvo). Po znárodnění byl provoz součástí společnosti Západočeské pivovary n. p. (1948-1949). Provoz sloužil poté jako stáčírna piva Gambrinus a následně jako sodovkárna.

Radnice v Klatovech v roce 2001 v areálu bývalého Měšťanského pivovaru vybudovala parkoviště. Část objektu, se využívala k bydlení, avšak jeho větší díl byl prázdný a i v létě 2018 chátral.

Obnovení pivovarnické tradice se po dlouhé době dočkali Klatovští v roce 2015. Technologie nového pivovárku je umístěna v zadním traktu budovy na adrese Budovcova 833.

Místní sládek Rudolf Lang začínal jako domovarník ve 100 l mikrovarně a na jaře roku 2015 dobudoval 500 l varnu oficiálního minipivovaru. Ochutnávka a křest novodobého Klatovského piva proběhla 7.-8. května.
Již na konci roku 2014 si nechal zaregistrovat ochrannou známku Měšťanský pivovar v Klatovech.

Jména klatovských piv připomínají významné historické osobnosti města nebo známé klatovské kulturní a historické symboly, např. Klatovský Biskupský speciál – černá 13, Klatovský V.M.Kramérius 12 premiový ležák, Klatovský Dragoun C&K světlý 11, Mumie Pale Ale 15, Bohuslav Balbín 11 % tmavý ležák, Madona – výroční poutní speciál 15.

Se stánkem klatovského minipivovaru se můžete setkat na většině akcích v širokém regionu Pošumaví. Nicméně pokud budete mít cestu blízko města na Drnovém potoku, doporučuji se k místnímu pivovárku podívat. Kromě nákupu PET lahví zde můžete pivo ochutnat tzv. na ulici.

V létě 2018 minipivovar neprovozoval žádnou restauraci, ani svůj chmelový mok do žádné pravidelně nedodával. Klatovské pivo mohli zájemci čepované popít na provizorních lavičkách na ulici před provozovnou. Jde o slepou ulici obklopenou bývalým průmyslovým zázemím.

Sám sládek vám pivo precizně načepuje a představí ho. Rozhovor pak od tématu minipivovaru sklouzne třeba k historii, ekologii či politice.
Chápu, že posezení s pivem s výhledem třeba na vodní hladinu či lesní porosty je kouzelné, ale pochopíte, že popíjet výtečné klatovské pivo uprostřed městečka pod Černou věží má rovněž zvláštní atmosféru.

Prameny:
http://drobek.svet-stranek.cz/nova-stranka-34674/
http://radsedlacek.blog.cz/
https://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/v-klatovech-se-pivo-varilo-uz-ve-stoleti20120216.html
Zbyněk Likovský: Pivovary československého území 1900 – 1948
https://plzen.idnes.cz/minipivovar-pivovar-pivo-chric-plasy-radnice-fa8-/plzen-zpravy.aspx?c=A150814_102311_plzen-zpravy_pp
Tomáš Cihlář: Pošumavské pivovary