Pivovarské poznávání Zábřehu

Město Zábřeh stojí v místech, kde řeka Moravská Sázava opouští kopce oddělující olomoucký region od Čech, aby se potom v pomalu rozšiřujícím se úvalu spojila s tokem Moravy a mířila s ní k Hané.

Zábřeh je rovněž důležitou železniční křižovatkou. Z hlavního koridoru zde odbočuje na sever jednokolejná trať vedoucí k jesenickým horám. Ostatně nejvyšší moravskou horu z města snadno zahlédnete.
Nicméně tohle není hlavní důvod, proč navštívit město vlakem. Na nádraží je totiž v provozu restaurace s místním pivem Welzl.

Jde o klasickou nádražku, kde vám ohřejí párek či nandají talíř plný segedínského guláše s knedlíkem. Pivo dostanete ve sklenici a na tácek s usměvavou tváří zdejšího rodáka cestovatele a dobrodruha Jana Velcla či Jana Eskymo Welzla, jehož sochu okouknete před nádražní budovou. Mívají tu na čepu světlou jedenáctku, 12,5 Bitter a nějaký ten speciálek k tomu. Ke koupi se na vás těší v chladnicích PET lahve.

Vlaková stanice stojí lehce stranou města. Do centra doporučuji dojít podél Moravské Sázavy a následně po hrázi rybníka lipovou alejí, po tzv. Welzlově stezce s výhledem na západní část města a okolní kopce.
Tudy se dostanete k areálu fungující sladovny pod zámkem. Stojí na místě, kde vařil chmelový mok panský pivovar.

Jan z Boskovic, který v roce 1569 převzal správu obrovského majetku rodu, si zábřežské sídlo oblíbil, dal přebudovat zámek v renesanční sídlo a pod zámkem založil nový pivovar v rámci hospodářského dvora.
Po třistaletém provozu byl v letech 1870-1873 vrchnostenský podnik přestavěn na sladovnu.

Za zmínku stojí jistě budova tzv. Staré sladovny vedle supermarketu Billa. Dávná pražírna sladu byla zdařile upravena na restauraci.

Naproti hlavní brány sladovny stojí dům jakoby vnořeny do svahu, Jde o vchod do původních pivovarských sklepů, jež vedly do kopce pod zámek.

Čtěte také:  Začíná pivní léto ……

Zábřežští měšťané získali právo várečné v roce 1411. Po období várek v právovárečných domech byl první společný pivovar postaven (jak tehdy bývalo zvykem) na náměstí vedle radnice. Poté co kapacitně přestal stačit, právovárečníci postavili nový, nedaleko náměstí v areálu hospodářského dvora.
V těchto místech se přestalo vařit měšťanské pivo v roce 1905, předpokládejme pod tlakem modernější konkurence v Šumperku, Třemešku či Hanušovicích.
Dnes tu stojí hospoda U Huberta. Pod ní jsou prý zachovány pivovarské sklepy.

Poznat místo, kde se rodí novodobé zábřežské pivo, musíte až na severozápadní konec města, do místa zvaného Krumpach (dříve samostatná obec). Od nádraží je to zhruba tříkilometrová procházka.
Uprostřed vesnické zástavby zde vyrostlo, patrně v 80.letech minulého století, malé panelové sídliště. Včetně nezbytné kotelny s vysokým komínem. Což je praktický orientační bod, viditelný zdaleka.
A právě uvnitř této budovy se vaří pivo Welzl. Je tu samozřejmě restaurace, zvaná, jak jinak, Kotelna.

Minipivovar byl otevřen pro veřejnost dne 18. června 2016. Kotelna ukrývá dvounádobovou varnu za výčepem o kapacitě 20 hl, ležácký sklep o objemu 150 hl a spilky s objemem 80 hl.

Kromě ležáků plzeňského typu se provozovatelé pivovaru nebojí pustit ani do várek různých speciálů.

Například v dubnu 2017 v Zábřehu nabízeli velikonoční polotmavý ležák Oskar 14°.
V listopadu 2017 měli v Kotelně na čepu Stout 13° či IPA 16°.
Na konci roku 2017 byl nabízen dlouho očekávaný vánoční speciál Welzl Vanilla Milk Stout 15°.
V květnu 2018 na čepu měli novou, spodně kvašenou tmavou jedenáctku Welzl 11° Havran.
V květnu 2020 představili novinku – neobvyklé pivo s názvem Chlebák 11. Jednalo se o klasický spodně kvašený ležák, při jehož výrobě byla část sladu nahrazena kváskovým chlebem. Vyrobeno bylo ve spolupráci s nedalekou pekárnou Vašíček.
Specialitou léta roku 2021 byl mok Welzl Pšenice 10,5°.
Na počátku roku 2022 bylo k dostání speciální Barley wine 24.

Čtěte také:  Karlštejnské pivo

V centru Zábřehu můžete ochutnat pivo Welzl také v restauraci Pivovarská.

Je potěšující a z mého staromilského pohledu chvályhodné, že nový zábřežský minipivovar si vybral do názvu i loga jméno zdejšího nejslavnějšího rodáka. Mít své jméno jako značku výborného piva, za to by se jistě tento dobrodruh stydět nemusel.

Prameny k historii:
Mgr. Michaela Kollerová, Vlastivědné muzeum v Šumperku
Milan Starec: publikace Pivovar Holba, 140 let