Pozůstatky pivovaru v Kvasinách

Obec Kvasiny leží v podhůří Orlických hor nedaleko Solnice a Rychnova nad Kněžnou a spíše než historií vaření piva je dnes známa existencí nedalekého závodu na výrobu automobilů Škoda.
Přesto se v Kvasinách vařilo pivo již od konce středověku¹, kdy ves vlastnila šlechta z Vlkanova. Obec tehdy ležela na starodávné cestě, po níže se dopravovala sůl z Vlach přes Čechy do Slezska. Odtud i název blízké Solnice, jejíž dějiny byly úzce spjaté s Kvasinami a stál zde také pivovar (nejdříve městský pak panský). Otázkou je do jaké doby tomu kvasinskému konkuroval. Patrně již za vlády karmelitánů skončila existence solnického pivovaru, který fungoval v někdejším zámečku. Mniši svoje sídlo přesunuli do vedlejších Kvasin, kde spolu se zámkem vystavěli i pivovar. Všechny krčmy na panství tedy čepovaly kvasinské pivo. Sládek z Kvasin je zmiňován mj. v soupise obyvatel k roku 1651.²

Tento nový vrchnostenský pivovar byl položen u řeky. V přízemí byla varna se sladovnou a spilkou, v prvním patře pak byt pro sládka. Varní pánev měla obsah osmi sudů.

Po karmelitánech panský pivovar vlastnil po josefinských reformách z konce 18. století náboženský fond. V této době, přesněji v roce 1816, byla do pivovaru dopravena nová měděná pánev, takže se mohlo vařit 18 sudů.³ Tím se také zvýšil výstav pivovaru, takže jednotlivé hospody panství odebíraly místo 463 nově 566 sudů piva.

Konec panského pivovaru v Kvasinách můžeme hledat někdy kolem poloviny 19. století. V roce 1867 panství koupil Josef Huppmann, který z tehdy již bývalého panského pivovaru zřídil továrnu na likéry. Ta však brzy zanikla. Jako památka za ni zůstal jen název kopce za tímto objektem směrem k nádraží.

Kvasinský pivovar byl nově vystaven v roce 1870, tedy nedlouho po zrušení tzv. propinačního práva, které přestalo svazovat podnikatelům ruce v obchodování a produkci na trhu. Dle statistik z roku 1873 pivovar vystavil celkem 2.264 hl piva a provozoval jej ve vlastní režii Karel Novák⁴. Po něm pivovar převzala Anna Durychová. Od roku 1882 provoz patřil rodině Vojtěchů, která zde vyráběla pěnivý mok až do roku 1929. Josef Vojtěch starší pivovar vlastnil v letech 1882-1915, kdy jej vystřídal jeho syn Josef. Oba také pracovali jako sládci, pouze v letech 1903-6 byl sládkem Martin Zdařil, v letech 1919-23 je jako podsládek uváděn Antonín Hájek.⁵

V kampani 1895/6 byl výstav pivovaru 3.778 hl piva.⁶ Výstavy pivovaru od začátku 20. století klesaly z necelých 5 tisíc hektolitrů až na 2 tisíce v sezóně 1908/9. V kampani 1911/12 byl výstav opět nad 4 tisíci hl, aby ke konci první světové války klesl na pouhých 441 hl.⁷

Výroba piva v Kvasinách skončila v roce 1929. Definitivní tečkou za existencí pivovaru byl požár z roku 1933, o kterém se nám dochovala zmínka v odborném časopise Kvas. „Zhoubné plameny zničily v krátké době několika hodin skoro celý rozsáhlý pivovar. Hasiči z Vamberka, kteří se dostavili s automobilovou stříkačkou omezili oheň na hořící objekt a zachránili obytný dům. Při ohni byly zničeny stroje a jiné pivovarské zařízení. Výroba piva byla však již asi šest let zastavena. Kromě vamberských hasičů přijely i hasičské sbory z Kvasin a Solnice. Škoda způsobená požárem je veliká a je jen z části kryta pojistkou na 219.000 Kč. Solnické četnictvo pátrá po příčině požáru.“⁸

Jak je uvedeno v dobové zprávě, většina areálu pivovaru lehla popelem a nebyla již obnovena. V Kvasinách jsou tak nyní k vidění pouze některé budovy, které tvoří nesouvislou zástavbu. První z nich najdeme přímo u silnice (je na prodej), dále stojí původní obytná část pivovaru a zachována zůstala někdejší pivovarská kaplička.

Vzpomínky na pivovar jsou však v obci stále živé. V loňském roce současný starosta Pavel Ulrich vyslovil myšlenku znovu obnovit v Kvasinách vaření piva. Aktivita by spočívala ve výkupu stávajícího objektu, který je na prodej a podáním projektu na dotaci k záchraně zbylé části pivovaru. Objekt by fungoval jako muzeum pivovarnictví a zároveň by komerčně sloužil jako pivnice s vařením piva. Problém realizace je prostý a jsou jím finance.

autor: Filip Vrána

Pozn.:
¹ www.pivety.com
² Láska, J. První kniha Léta Páně, vydáno v r. 1948, s. 162.
³ tamtéž
⁴ Bernat, J. Bierproduction in Königreiche Böhmen…, Praha 1875.
⁵ Likovský, Z. Pivovary československého území 1900-1948, Praha 2006, s. 126.
⁶ Pivovarské listy, 1897, s. 103.
⁷ Likovský, Z. Pivovary československého území 1900-1948, Praha 2006, s. 126.
⁸ Kvas, roč. 61, 1933, s. 190.