Historie pivovaru v České Třebové

První listinou, jejíž text je psán češtinou která nahradila dosavadní latinu, je privilegium Vojtěcha z Pernštejna z 12. ledna 1529. Na žádost měšťanů v ní povolil zřízení městského pivovaru, do něhož měli svést vaření piva z jednotlivých domů na náměstí. V nich dosud Třebovští vařili pivo každý pro svou potřebu a hrozilo tak mnohem větší nebezpečí požáru z ohňů rozdělaných pod varnými pánvemi. Navíc Vojtěch z Pernštejna potvrdil měšťanům, že doposud nebyli vrchnosti z vaření piva nic platit a tak tomu bude i nadále.

Dne 12. března 1567 získali měšťané od Vratislava z Pernštejna, spolu s právem odúmrti, potvrzení, že Vratislav nepostaví na panství žádný pivovar jímž by konkuroval městskému pivovarnictví (výjimkou byl pivovar pro vrchnostenskou potřebu). V listině vyjmenované vesnice, které se z práva odúmrti těšily rovněž, se zároveň staly možným odbytištěm pro třebovské pivo a bylo jim navíc přiznáno právo stěžovat si na kvalitu a cenu piva u vrchnosti. Vrchnost totiž podle privilegia měla stanovovat maximální cenu piva podle ceny pšenice na trhu. V tentýž den dostali stejnou listinu od Vratislava i ústečtí a jablonští měšťané, závazek že vrchnost nepostaví na panství pivovar získali rovněž lanškrounští a to již v lednu toho roku.

Léta třicetileté války uvrhla celé České království do bídy a nouze. Těžká léta měšťanům navíc znásobilo odnětí městských privilegií. Jejich navrácení podmínil nový majitel panství, královský místodržící Karel z Lichtenštejna přestupem všech obyvatel města ke katolickému vyznání; do roku 1628 kdy zemřel se jich však třebovští nedočkali. Některá jim byla potvrzena až jeho synem a nástupcem Karlem Eusebiem s výjimkou výnosného práva vařit a šenkovat pivo a víno. Hospodářský úpadek těchto let završil zničující požár, kdy celé vnitřní město se všemi důležitými budovami jako byl kostel, fara, radnice, škola, špitál, pivovar lehlo popelem.

V roce 1871 bylo rozhodnuto o stavbě Akciového pivovaru v České Třebové podle plánů zhotovených stavební firmou „Jos. V. Novák, ingenieur a stavitel pivovárů, Žitnobranská ulice 26, Praha”, jak se dodnes můžeme dočíst na otisku firemního razítka, dochovaném na původních plánech, uložených v archivu odboru výstavby Městského úřadu v České Třebové.. Plány byly vyhotoveny v květnu 1871 s mimořádnou pečlivostí a precizností. I dnes po téměř 130 letech od jejich zhotovení vypovídají o dokonalém umu našich předků, neboť v nich nalezneme např. mimo jiné do nejmenších podrobností přesné rozmístění pivovarských strojů a výrobních provozů, dokonce barevně rozlišené. Po dohotovení byly plány předloženy zdejšímu městskému úřadu ke schválení. A právě tehdy k nim bylo připsáno: „Čís. sp. 447. Na základě vyšetření stavební komise se plán schvaluje, potvrzuje a stavba povoluje. Městská rada v České Třebové dne 23. července 1871 A. Vrba purkmistr” Vše opatřeno kolkem v hodnotě 15 kr. a razítkem „Pečeť města České Třebové a stavba mohla být zahájena. V témž roce byl za velké účasti zdejšího občanstva položen základní kámen českotřebovského pivovaru a místní stavitel Jan Žák zahájil stavební práce, ukončené následujícího roku s konečným vyúčtováním 92 029 zlatých. Stavba akciového pivovaru byla podpořena českotřebovským městským zastupitelstvem, které poskytlo dříví z městských lesů a uvolnilo ze svého rozpočtu částku 30 000 zlatých na vydání pivovarských akcií. Pivovar od počátku zápasil s nemalými finančními a provozními problémy. Nepomohlo ani jmenování nové správní rady a konečným východiskem ze svízelné situace byl prodej pivovaru. Na základě kupní smlouvy ze dne 21. prosince 1891 se jeho novým majitelem stal sládek Matěj Brejcha. Od tohoto roku je zaznamenán další rozvoj pivovaru, neboť Matěj Brejcha byl člověkem velice podnikavým a činorodým. V roce1894 byl firmou Novák & Jahn, Praha – Bubny, zřízen výtah na sudy, tatáž firma v následujícím roce provedla adaptaci prostor na čištění a odkličování sladu a v roce 1896 zdejší stavební firma Františka Císaře vystavěla konírnu. Stavitel Josef Drahoš z Vysokého mýta zde roku 1897 zbudoval ležácké sklepy a přestavěl pivovarská humna. O dva roky později, v roce 1899, byl kruhovou nástavbou zvýšen osmiboký pivovarský komín a v roce 1901 místní stavitel František Plašil vystavěl novou pivovarskou lednici.

Matěj Brejcha se narodil 28. února 1846 v Praze – Vršovicích jako syn Antonína Brejchy a Anny, rozené Procházkové. S vedením a provozem pivovarů měl dlouholeté zkušenosti. V letech 1874 – 1882 působil jako sládek v pivovaru v Doksanech, kde byl později jmenován čestným občanem. V roce 1882 přešel, opět jako sládek, do pivovaru Klášter Hradiště nad Jizerou, kde setrval do roku 1888. Současně se v období 1882 – 1899 stal majitelem pivovaru v Brně a v letech 1888 – 1891 nájemcem pivovaru v Novém Berštejně. Od roku 1891, jak již byl připomenuto, přešel do jeho vlastnictví i náš českotřebovský pivovar. Od roku 1891 do roku 1894 působil jako sládek a ředitel pivovaru Klášter Hradiště nad Jizerou. Manželkou se Matěji Brejchovi stala dvaadvacetiletá dívka, slečna Růžena Jakešová, narozená v roce 1848 v Nových Dvorech. Svatba se konala v roce 1870 v Doksanech u Roudnice n. L., kde se Brejchovým dne 16. května 1873 narodila dcera Johanna. Jejím manželem se dne 4. února 1894 v kostele sv. Jindřicha v Praze na Novém Městě stal Karel, šlechtic z Ungerů, narozený dne 3. ledna 1865 v Malém Rohozci, syn Karla z Ungerů a Clementiny, roz. Dresslerové.
Rodina Ungerů se usadila v Malém Rohozci již v první polovině 19. století. Dne 16. listopadu 1836 se stal majitelem panství Malý Rohozec pan Ferdinand Unger za kupní cenu 30 000 zlatých. Po dlouhá léta se zabýval myšlenkou zřídit na svém panství pivovar. Myšlenka se stala skutečností krátce před jeho smrtí v roce 1850. Dědicem veškerého majetku se stal syn Karel, povýšený dne 15. října 1872 do šlechtického stavu. Trhovou smlouvou ze dne 15. prosince 1906 přešlo panství a pivovar v Malém Rohozci do vlastnictví jeho syna Karla ml., šlechtice z Ungerů, manžela Johanny Brejchové. Karel ml. a Johanna z Ungerů spolu s dětmi žili v Brně v D´Elvertově ulici. Manželům Karlu a Johanně Ungerovým se narodily dvě dcery. Starší Elzinka, narozená 22. ledna 1894, zemřela v Brně jako tříletá po těžké nemoci již 14. března 1897. Druhorozená dcera Johanna, narozená 24. prosince 1894, se v roce 1918 odstěhovala do Vídně a její další osudy nejsou známy. Johanna z Ungerů starší svoji dceru Elzinku o mnoho nepřežila. Zemřela rovněž v Brně v zemské nemocnici dne 8. prosince 1898 ve věku pětadvaceti let. Matěj Brejcha je spolu s dcerou Johannou a vnučkou Elzinkou pohřben na vyšehradském Slavíně v Praze. Hrobku zbudovala První továrna na zpracování kamene L. Šaldy v Praze – Emauzích. Hrobka je ozdobena nádherným sousoším z bílého mramoru, představujícím matku s dcerou – Johannu a Elzinku – v životní velikosti. Autorem plastiky je A. Popp.

Dne 11. srpna 1902, po smrti Matěje Brejchy, přešel českotřebovský pivovar v rámci dědického řízení do majetku jeho ovdovělé manželky Růženy Brejchové a vnučky, nezletilé Johanny ml. z Ungerů (zastoupené jejím otcem Karlem). Rů žena Brejchová pobývala do konce svého života v Praze, kde se po úmrtí svých blízkých pohybovala především ve společnosti své neteře Karly Patejdlové, kterou si velice oblíbila. Spolu podnikaly vyjížďky kočárem do Stromovky, účastnily se společenského života a především navštěvovaly Národní divadlo, kde měla Růžena Brejchová celoročně předplacenou lóži. Růžena Brejchová zemřela v Praze dne 23. prosince 1918 ve věku sedmdesáti let.

V následujících letech českotřebovský pivovar opět několikrát změnil majitele. Dne 14. května 1904 byl prodán Karlu Kestřánkovi, sládkovi v Jihlavě, a Jindřichu Gassbergerovi, sládkovi v Solnohradech. Firma byla protokolována pod obchodním názvem K. Kestřánek & spol. V letech 1917 – 1948 se pivovar nacházel ve vlastnictví Karla a Anastázie Lomových. Provozován byl pod firemním označením Karel Lom a synové, spol. s r. o. Podnik vařil pivo Březňák, Českotřebovské pivo Ležák 12^o

Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněna firma „Karel Lom a synové, společnost s ručením obmezeným“, Česká Třebová (společnost s ručením obmezeným) (majitel nemovitostí Jaromír a Zdeněk Lomovi).  Po znárodnění v roce 1948 se českotřebovský pivovar stal součástí n. p. Východočeské pivovary. V roce 1971, tedy právě před třiceti lety, došlo k zastavení výroby piva a v prostorách pivovaru byla zřízena sodovkárna. Tradiční českotřebovské pivo, svou chutí a kvalitou proslulé v blízkém i vzdálenějším okolí, se tak stalo definitivně minulostí. (zdroj: Českotřebovský zpravodaj; 2001)

V polovině 90.let 20.století byly veškeré budovy zbořeny a na jejich místě postaveny tovární haly. Jako vzpomínka zbyla už jen hospoda U Pivovaru.