Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.4. – Zámecký pivovar Slezská Ostrava

Rukovětí k mému putování se stala především stať Milana Starce „Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska II. – Pivovary na Ostravsku“ (Práce a studie muzea Beskyd 2011,č. 23.). Mým cílem nebylo zmíněný obsáhlý text přepisovat do internetové podoby, chtěl jsem jen s jeho pomocí navštívit místa, kde dávní sládkové vařívali svá díla, chtěl jsem se pouze podívat do lokalit Ostravska, kde pivovarnictví otisklo svá historická razítka.

Opustíme nyní místa, kde rodina Strassmannů vařila své oblíbené pivo, díky novodobé lávce překonáme suchou nohou řeku Ostravici v místech, kde se do ní vlévá po desítkách kilometrů meandrů, pravobřežní přítok Lučina. Tímto nedlouhým přesunem jsme opustili Moravu a ocitli jsme se na historickém území Slezska. Po pár dalších krocích se ocitneme u areálu, který je v současné době nazýván jako Slezskoostravský hrad.

Nad soutokem obou řek postavil na počátku 13.století opolský kníže hrad s cílem ochrany své jižní hranice. Po rozdělení Opolského knížectví na tři části strážil hrad hranici Českého království a knížectví Těšínského. Sňatkem Václava III. s Violou Těšínskou v roce 1327 vliv českého krále přesáhl zemskou hranici a opevněné sídlo ztratilo své původní opodstatnění. Z hradu se stalo středisko nevelkého panství. O 200 let později bylo středověké hradiště přestavěno na, té době lépe vyhovující, zámek.

Kdy přesně vznikl v hospodářském zázemí feudálního sídla pivovar, se historikům vypátrat zatím nepodařilo. Milan Starec dokládá, že první věrohodná písemná zmínka o výrobě piva na Slezskoostravském zámku pochází z roku 1723.

Na počátku 19.století již vrchnost našla příhodnější místo pro své bydlení než byl zámek nad řekou Lučinou, budovy poté sloužily jako hospodářské kanceláře, byty a pivovar.

Dle náčrtu Milana Starce se technologie pivovaru, včetně sladovny, nacházela v řadě za sebou v severozápadní části zámeckého areálu. Hned vedle vstupní brány s dnešní pokladnou stával provoz sladovny. Dnes v těch místech nalezneme jakousi napodobeninu hradní zdi.

V řadě hospodářských budov následoval vlastní pivovar. Obsahoval primitivní zařízení postavené na ruční výrobě chmelového moku. V současné době přibližně na jeho místě stojí nová budova, vystavěná v roce 2010. První patro stavby tvoří zastřešená teresa, přízemní sál bývá využíván zejména ke gastronomickým účelům během akcí pořádaných na hradě.

Dle historických pramenů v listopadu 1872 zachvátil pivovar devastující požár. Škody byly natolik rozsáhlé, že se majiteli nezdálo být smysluplné obnovit provoz v původních místech. Varna byla tudíž přesunuta do budov nedaleké tzv. Harendy. Starý zájezdní hostinec stával ve vzdálenosti několika desítek metrů od hradu ve směru k toku řeky Ostravice. Dnes je v těch místech parkoviště pro motorizované návštěvníky Slezkoostravského hradu.

Na konci 19.století se v nevelkém pivovárku střídali nájemci a výstav skomíral. Autor výše zmíněné stati uvádí, že v roce 1885 si Zámecký pivovarský podnik pronajal Markus Strassmann, který v té době provozoval, na druhém břehu řeky Ostravice stojící, Měšťanský pivovar v Moravské Ostravě. Židovský podnikatel konkurenční pivovárek uzavřel.

Areál pak postupně přestal být využíván. V 80.letech 20.století již šlo o chátrající ruinu. Svůj podíl na zkáze mělo i poddolování při těžbě černého uhlí, v důsledku čehož zdejší terén o několik metrů poklesl.

Když si pozorně prohlédnete snímky z té doby, napadne vás, že rekonstruovaná obvodová zeď vedle vstupní brány by mohla docela dobře být pozůstatek bývalého pivovárku a sladovny. Možná, že některý ze stavebních kamenů převzatých ze starých trosek, ještě pamatují dobu, když v těch místech zámecký sládek vařil slezskoostravské pivo.

Tak trochu smíšené pocity na člověka dolehnou, když se rozhlédne kolem sebe na nádvoří tzv.Slezskoostravského hradu. Na místech dávného šlechtického sídla, desítky let chátrajícího, byl postaven, zčásti obnovou, zčásti zcela novou výstavbou, originální kulturní a zábavní areál. Pořádají se zde výstavy, lidové slavnosti, koncerty.

Prameny:
Milan Starec Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska II. – Pivovary na Ostravsku (Práce a studie muzea Beskyd 2011,č. 23.).
Zdroj prvních dvou snímků: www.travelguide.cz, autor: Robert Hlobílek