Pivní láhev NRW

Láhev NRW se poprvé objevila v prosinci 1989 ve velkých pivovarech německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Německý název Nordrhein-Westfalen dal tomuto typu lahve označení.

Marketingoví manažeři německých velkopivovarů tehdy usoudili, že dosud využíváná láhev typu EURO není dostatečně reprezentativní pro prémiové značky. Zakázka sklárnám tehdy zněla na elegantnější (štíhlejší) tvar lahve a složení skla odolnější proti vysokým teplotám (pasterizace) a mechanickému poškození.

Nový typ lahve se brzy a rychle rozšířil po celém Německu a narušil dvacetileté monopolní postavení EURO lahve.

Ochrannou známku pro nový typ lahve držel Německý pivovarnický svaz (Deutscher Brauer-Bund eV, zkratka DBB), který uděloval licenci jednotlivým sklárnám. Výrobci podléhali přísné kontrole kvality pivního skla. Sklárny musely platit vlastníkovi licence za každou vyrobenou NRW láhev určitý obnos. Pivovary kvůli používání NRW lahve musely vstoupit do „lahvového spolku“. Výrobci piva se zavázali, že budou pravidelně vyřazovat lahve nesplňující přísná kriteria (obrus). Výrazně tak pak byl snížen počet oběhů jednotlivých lahví.

V Československu byla pro plnění pivem v roce 1972 zavedena hnědá láhev označována jako EURO. Později se objevila její zelená varianta. EURO láhev vznikla ve Francii. Byla sice v některých zemích používána i pro nealkoholické nápoje, ale hlavně její pivní plnění tehdy „sjednocovalo“ prakticky celou politicky rozdělenou Evropu.

Velké české pivovary samozřejmě nový lahvový trend v Německu zaznamenaly. Na počátku 90.let minulého století začaly NRW lahve používat pro svá prémiová piva. Nový typ pivního balení se následně rozšířil po celé republice. Licenci na její výrobu získaly české sklárny v Dubí a v Kyjově (Aviruinon a Vetropack Moravia Glas). Výrobci lahví odváděli Německému pivovarnickému spolku licenční poplatek.

Do problému se však dostaly menší pivovary, pro které částky, jež musely vynaložit na výměnu lahví, významně zatížily hospodaření.

Například Eggenberg, který jako poslední pivovar na jihu Čech stáčel pivo do EURO lahví, začal od 1.9.1997 plnit nové NRW lahve. Přinutil ho k tomu nevybíravý krok Plzeňského Prazdroje, jenž snížil v roce 1997 výkupní cenu EURO lahví ze tří korun na deset haléřů, a tím je prakticky vytlačil z našeho trhu. Pivovar tak musel investovat tři a půl milionu korun.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod přešel od lahví EURO na pistolové NRW v polovině května 1997. Přechod na nové lahve stál více než čtyři miliony korun.

V roce 1997 se do typu EURO plnila pouze lehká a výčepní piva, ležáky a speciály se již prodávaly výhradně v NRW lahvích. Avšak mezi pivovary se našly i vyjímky.

Polička byla jediným pivovarem, který nepodlehl tlaku při masovém přechodu z lahví EURO na lahve NRW. I v roce 1999 stále plnil do EURO lahví. Podnik koupil českou univerzální plničku, kterou šlo během velmi krátké doby přestavět na NRW lahve a ty se používaly v místech, kde se poličské pivo teprve zavádělo. Polička v roce 1999 stočila do lahví 26 % z celkové produkce, přitom ještě 60 % z tohoto množství koncem roku pivovar plnil do starého typu lahví bez toho, že by obal způsobil negativní dopad na obchod. Nové lahve NRW používal podnik zejména při získávání nových zákazníků.

Většina pivovarů však následovala Plzeňský Prazdroj, a tak se jen přešlo od jedné unifikace k jiné.

Využívání NRW lahví v České republice kontroloval Český svaz pivovarů a sladoven. Na jaře 2000 vlastník patentu, Německý pivovarnický svaz, trval na vlastní kontrole. Německá strana svým vlastním dohledem měla v úmyslu zpřísnit kontrolu zejména obrusu lahví.

Z tohoto důvodu se i přes velice dlouhé jednání s DBB nepodařilo podepsat smlouvu o vstupu ČSPS do lahvového poolu a nešlo proto uzavřít s jednotlivými pivovary dohody o používání těchto lahví.

Hrozilo to, že DBB odebere českým sklárnám licenci k výrobě nového typu lahví. Dohoda mezi Českým svazem pivovarů a sladoven a Německým pivovarnickým svazem byla po vleklých jednáních uzavřena v roce 2001. České pivovary napříště platily za používání pivních půllitrových lahví NRW, poplatek představoval 10 haléřů z každého vystaveného hektolitru. Pivovary musely odebírat lahve pouze ze skláren schválených DBB a rovněž musely souhlasit s kontrolami jejich kvality.

Láhev NRW byl poslední typ pivního skla, který byl v České republice v jednu dobu standardně využíván všemi pivovary.

Tisk výměnu pivních lahví v českém pivovarnictví později označil jako „první lahvovou revoluci“. Za několik let však český pivovarnický průmysl čekala další lahvová revoluce.

Na podzim 2005 provedl Budějovický Budvar výměnu lahví 0,5 litru u celého sortimentu. Původní hnědé láhve NRW byly nahrazeny zelenými lahvemi typu ALE.

Od nejrozšířenějších láhví typu NRW přešel rovněž pivovar Starobrno na obal s delším užším hrdlem, takzvaný ALE Premium. Kromě odlišení od konkurence tím pivovar hodlal posílit své pozice na domácím i exportním trhu. Náklady dosáhly desítek milionů korun, ale nesl je pivovar a na ceně piva se neprojevily. Pro řadu Starobrno zvolila firma zelenou barvu láhve a pro značky Baron Trenck a Hostan barvu hnědou.

Po Budějovickém Budvaru, Staropramenu či Starobrnu i Plzeňský Prazdroj začal v únoru 2006 stáčet své nejprodávanější pivo Gambrinus do nových lahví. Nové půllitrové lahve, typ Gold, byly z hnědého skla.

V dubnu 2007 dokončil Plzeňský Prazdroj výměnu používaných lahví u svých hlavních pivních značek. Velkopopovický Kozel, Gambrinus, Radegast a Birell byly nově stáčeny do tzv. GOLD lahví, které byly o pětinu lehčí než lahve původní.

V únoru 2007 přešel na nové lahve Ostravar. Ještě během dubna se 2007 začal prodávat v novém Zlatopramen.

V červnu 2010 se podle vyjádření ministerstva průmyslu na trhu vyskytovalo zhruba sedm hlavních typů pivních lahví o objemu půl litru (dva typy vyobrazené ve vládním nařízení 111/2002 Sb., NRW a ALE, a dalších pět druhů, které postupně přibyly od roku 2005), přičemž zhruba 80 % trhu s pivem používalo jiné lahve než ty, které jako pivní lahve popisovalo dosavadní nařízení. To bylo novelou rozšířeno na všechny typy pivních lahví s ústím pro standardní korunkové uzávěry.