Historické pivovary v Kaplici

Kaplice je město 15 km jihovýchodně od Českého Krumlova na řece Malši při okraji Novohradských hor. První písemnou zmínku o sídlu najdeme v listině z roku 1257, kdy obec patřila pod správu premonstrátského kláštera v Milevsku. V tomto století byla obec připojena k panství pořešínskému. Městskými právy se mohla Kaplice chlubit od roku 1382.

Již v roce 1387 udělil Markvart z Pořešína městečko právo vařit pivo. V roce 1482 získala Kaplice na přímluvu Rožmberků od krále Vladislava II. Jagellonského i mílové právo.

Nejstarší městský pivovar byl vybudován v zadním traktu radnice a zásoboval nejen deset místních hostinců, ale i některé v okolí.
Rožmberská vrchnost v roce 1590 vaření piva měšťanům zakázala. Až Petr Vok právo várečné za poplatek městu vrátil a měšťané obnovili činnost pivovaru v roce 1596.
Roku 1628 nová vrchnost, Marie Magdalena hraběnka Buquoye, zvýšila poplatek z pivních várek, a když Kaplice neplatila, poddanskému městu právo vařit pivo dokonce odebrala.
Plně obnovit provoz pivovaru mohli kapličtí měšťané až v roce 1671.

Rozlehlý patrový dům s renesančním kamenným portálem na kaplickém náměstí původně sloužil jako klášterní dvůr milevským premonstrátům. V této budově byl v roce 1557 na podnět Jakuba Krčína založen rožmberský pivovar. Přesně o sto let později dům zakoupila obec a vybudovala v něm nový městský pivovar.

V polovině 18. století roční výroba měšťanského piva lehce překračovala tisícovou hranici hektolitrů. O sto let později byl městský pivovar v Kaplici od základu rekonstruován a rozšířen. V důsledku čehož jeho produkce prudce vzrostla až k 4 000 hl za rok.

Po rozpadu rakousko-uherské monarchie kapličtí občané německé národnosti odmítli uznat hranici československého státu a chtěli se připojit k Hornímu Rakousku. Novému státu nezbylo nic jiného než zasáhnout armádou.

V době hospodářské krize výstav klesl pod tři tisíce hektolitrů piva ročně a pivovar byl na pokraji zavření.

Po připojení Kaplice k nacistickému Německu a tím i rozšíření odbytiště dosáhla v roce 1939 výroba v městském pivovaru na absolutní rekord 10 806 hektolitrů piva.

Do pivovaru byl však následně dosazen německý správce Hans Grübl, který provoz „dočasně“ uzavřel.

Městský pivovar v Kaplici se nového rozjezdu ani po skončení války bohužel již nedočkal.

Prostory byly poté využity jako sklad Měšťanského pivovaru v Českých Budějovicích. Dnes je areál komerčně využit.

Výrazný objekt bývalého měšťanského pivovaru utváří charakter zástavby v horní části náměstí. Rozsáhlý areál obsahuje hodnotné stavební konstrukce z období renesance – sklepy a obvodové zdivo s portálem, klenby, průčelí bočních a zadních objektů.

Nový panský pivovar byl vystavěn roku 1648 na jihovýchodním obvodu městské zástavby na levobřežní nivě říčky Malše.
V roce 1718 buquoyský podnik vyhořel a roku 1732 byl znovu vystavěn ve větším rozsahu.

Vrchnost sice dávala v rozvoji přednost významnějšímu pivovaru v Údolí u Nových Hradů, přesto v druhé polovině 19.století prošel kaplický provoz modernizací, i díky tomu v roce 1873 zde vystavili přes 6 000 hektolitrů. Tehdy začal být podnik pronajímán.

Na počátku nového století však panský pivovar začal ve srovnání s městský provozem produkčně ztrácet.
Posléze vařil již jen nepravidelně. Následovalo zrušení a prostory poté sloužily ke skladování krumlovského schwarzenberského piva.

Bývalý panský pivovar je dominantou malé čtvrti tzv. Bělidlo při výjezdu z města směrem na Benešov nad Černou. Jeho jednopatrová budova s dlouhým průčelím a dvěma štíty patří k nejlépe zachovalým barokním stavbám ve městě.

Pivovar má zajímavé klenuté sklepní prostory. Od městské zástavby je oddělen Novodomským potokem protékajícím před hlavním průčelím.

Hospodářské zázemí pivovaru procházelo od roku 2006 rekonstrukcí.

Město prostřednictvím realitní kanceláře od roku 2012 nabízelo budovu k pronájmu tomu zájemci, který ji bude ochotný opravit.

Do roku 2015 se podařilo kompletně zrekonstruovat zadní trakt pivovaru, v němž jsou nové šatny pro sportovce přilehlého sportovního areálu a osm malometrážních bytů. Další části zůstaly rozestavěné i díky problémům s dotací.

Na další části pivovaru byl v létě 2023 zoufalý pohled a je škoda, že památka chátrá.

Využití objektu také určitým způsobem omezuje fakt, že stojí v záplavové zóně řeky Malše. Což se negativně projevilo při povodních v srpnu roku 2002.

Zdroje:
Pavel Jákl: Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska, II. díl – Jižní Čechy Čechy
https://www.ikaplice.cz/clanky/pivovar-na-namesti_187.html
https://www.ikaplice.cz/clanky/pivovar-na-belidle_188.html?pid=30
https://sumava.cz/rozcestnik/kultura-a-pamatky/technicke/mestsky-pivovar-kaplice/