Pivovary území dnešního Brna

Brno-město

  

 

  

 

 

 

 
 

  

 

 

 

 
 

  

 
 

  

 

 

 

 
 

  

 
 

 

 
 

Klášterní cisterciácký pivovar ve Starém Brně ; Brünn Alt
1325 – 1872
článek: Historie pivovarnictví v Brně a starobrněnský pivovar do roku 1989 >>>
První brněnský akciový pivovar a sladovna; Starobrno
foto lokace
V provozu.
článek: Brno pivovar Starobrno >>>
Pivovar U bílého kříže ; Pivovar a sladovna firmy J. a R.Brauner v Brně
foto lokace
1877 -1903; 30 000 hl
maj.: J. a E. Braunerové. Budovy v roce 2006 existovaly v přestavěné podobě.
Městský pivovar v Brně
foto lokace
1611 – 70.let 19.století
Na místě, kde pivovar fungoval se nalézá pamětní deska.
článek: Největší z našich sládků >>>
Pivovar bratří Tůmů ; Novopramen ; Český akciový pivovar ; Brněnský parostrojní pivovar A. Schebrlle
etikety
1883 – 1936; 20 000 hl
Brněnský parostrojní pivovar se nacházel na d´Elvertové tř.10, nyní je to Staňkova ul.-Ponava. V roce 1911 byl majitelem Arnošt Roman Zadražil, později Arnošt Schebrlle (koncese odňata v roce 1922). Z adresáře z r.1934 pak majitelem pivovaru byl Karel Tůma, Dlouhá 10, nyní Staňkova – Ponava. Budovy byly zcela zbořeny. Na jejich místě stojí činžovní dům.
Moravia, akciová společnost pivovarů v Brně, Jehnicích, Rájci a sladoven v Rajhradě, Králově Poli, Řečkovicích a Hradčanech ; Moravia Brauerei und Malzfabriks A.G. Brünn
foto lokace etikety
1894 – 1933; 200 000 hl
vyráběl mj. světlý ležák Zlato Moravy 14o , speciální ležák Bavaria 14o , Bavariabräu;
Hlavní budova pivovaru „Moravia“ byla na ploše dnešních ulic Hoppovy, Dřevařské a Štefánikovy a menší zbytek se nachází
dnes na Kotlářské č. 4. Patřil k němu ještě pivovar v Jehnicích a sladovna v Králově Poli a byl zbořen ve 30. letech
20. století. Vlastnil i budovy na dnešní Jugoslávské ulici (také už nestojí). Provozovala ho „Moravia Bränerei und
Malzfabriks Actien Gesellschaft in Brünn“.
Brněnské Ivanovice

  

 

 

 

 

Panský pivovar a sladovna Brněnské Ivanovice ; Pivovar firmy M.Hayek v Brněnských Ivanovicích
foto lokace
1692 – 1890; 10 000 hl
Pivovar s palírnou patřil k zámku a statku, byl postaven v letech 1692-1702 přes odpor brněnských měšťanů. Vzdělaný cisterciák Engelbert Hermann dal vybudovat vodovod k pivovaru, kam se od roku 1702, kdy byl pivovar uveden do provozu, musela voda dopravovat na povozech.
Ivanovice u Brna

 

Pivovar a sladovna Ivanovice u Brna ; Nennowitz
zrušen asi 1900; 500 hl
rytíř Čadovský
Horní Heršpice

 

Pivovar a sladovna Horní Heršpice
zrušen před 1900
Chrlice

 

Pivovar Chrlice
zrušen asi 1880
Jehnice

  

 

  

 

 

 

 

 

Panský pivovar Jehnice ; Akciová společnost
foto lokace
zrušen 1943; 20 000 hl
Datum založení pivovaru není přesně známo, ví se jen, že jej na přelomu 19. a 20. století vlastnil Bruno, šlechtic
Bauer, který ho nejprve pronajal a pak prodal pivovaru Moravia. Posledním sládkem Jehnického pivovaru byl Adolf L“ow, který se pak stal prvním ředitelem známé pivovarské akciové společnosti Moravia. Pivovar přerušil výrobu ve válečných letech 1915 až 1918, v roce 1939 dosáhl svého maximálního výstavu téměř 50 000 hl, avšak v roce 1942 byla výroba zastavena a pivovar byl zrušen. Vařil mj. pivo Schankbier, tmavé a světlé 10%. Hlavní budova pivovaru Jehnice v roce 2016, ostatní objekty pivovaru byly zbourány, zůstane jen tato. Vedlejší budova byla stržena, naštěstí rozsáhlé sklepy pod ní budou zachovány.
Královo Pole

  

 

 

 

 

 

Panský klášterní pivovar Královo Pole
foto lokace
zrušen 1782
V objektu bývalého hospodářského dvora. Bývalý klášterní pivovar stojí ve staré zástavbě Králova Pole. Pivo v něm vařili mniši, kteří je směli i prodávat. Při zrušení kláštera zanikl. V roce 1873 budovy přestavěny na sladovnu a ta zrušena asi 1930. Pivovar, později sladovna stála na Metodějově ul. (bývalý velkosklad zeleniny apod.) v místě, kde bylo v roce 2006 staveniště fakulty VUT.
článek: Klášterní pivovar Brno-Královo Pole >>>
Líšeň

  

 

  

 

 

 

Panský pivovar hraběte Belcrediho Líšeň ; Lösch
1520 – 1874; 1 000 hl
Roku 1562 Anna, Kateřina a Alena, sestry Vojkovské z Milhostovic i se svými erby, vkládají do desek Janovi Leskovcovi z Leskovce, zboží dědičné, totiž tvrz (první zpráva o tvrzi v Líšni) a ves řečenů Leštnů atd., s příslušenstvím k té tvrzi a to dvorem, pivovarem, sladovnou, pilou, mlejnem, vinohrady, štěpnicemi, chmelnicemi, rolí oranou. Majetek zdědil Mikuláš Leskovský z Leskova, který ho v roce 1588 prodal za 17.500 zlatých Bohuslavu Bořitovi z Budče a Jiříkovic „tvrz a městečko Leštnu se svobodným vařením piva“ atd. Pivovar v Líšni měl 960 sudů piva ročně.
Sladovna zde fungovala do roku 1922.
Řečkovice

  

 

  

 

 

 
  

 

  

 

 

 

 

 
  

 

  

 

 

 

 
 

Panský pivovar Řečkovice
foto lokace etikety
1656 – 1894
maj.: Josef  Šindler
Nejen historické centrum Brna, ale i městská část Řečkovice se může pochlubit velmi zajímavým podzemím. Jsou to například obrovská sklepení bývalého pivovaru, široká a vysoká tak, že se tam spolehlivě vyhnou dva koňské vozy. To byl asi i záměr – dostatek místa pro velké sudy vyrobeného a skladovaného piva a pro jejich odvoz koňským spřežením. Jak potvrzují historikové, fungovalo to tak i ve skutečnosti. Původně zemědělská ves měla tvrz, kostel a dvůr. O Řečkovicích se v historii hovoří již ve 13. století, ještě před zbudováním hradu Špilberk, kdy moravský markrabě Přemysl Otakar II. daroval řečkovický dvůr, stojící na markrabství, na královském – králově poli, na řéčkách. Komplex původních budov panského pivovaru, jehož částí je i známá Vavřinecká vinárna, je v písemnostech uváděn od sedmnáctého
století. Pivovar byl zbourán v sedmdesátých letech, obří sklepy zde však zůstaly dodnes jako němá technická památka. O to více, že nesloužily jenom ke skladování piva. V prvních válečných letech zůstaly pivovarské sklepy nepovšimnuty, ale když později Němci poznali, že nepřátelská letadla počala bombardovat vše, co podporovalo německou válku, začalo rychlé zřizování protileteckých krytů do vhodných místností a prostor, které se k tomu hodily. Protileteckým krytem se tak stal i pivovarský sklep. Zpočátku jej používali občané Řečkovic a potom i Brňané, a hlavně úředníci Zemské životní pojišťovny, kteří museli přeložit účtárny do hostince v pivovaře. Ve sklepích bylo nejen vlhko, ale také hodně chladno. Lidé se tu však museli ukrývat za svitu petrolejových lamp včetně maminek s dětmi až do dubna roku 1945. V lepších časech dostala denně rodina jednu cibuli a tři brambory na osobu. Když Němci v Řečkovicích zrušili lazaret v měšťanské škole, bylo do krytu umístěno deset postelí, na kterých leželi ranění. Nával do sklepů byl stále větší, neboť nastal boj o horní Řečkovice. Lidé přicházeli se živobytím, mnozí s málem, a někteří, co se již nedostali ze zaměstnání domů, s prázdnou. Civilní obyvatelstvo by jinak ani nemělo kde hlavu složit, neboť jak se v pramenech uvádí, ze sta chalup tehdy mělo v Řečkovicích sotva padesát sklepy, a ty nestály za nic. Veřejná sbírka je podle představitelů radnice brněnské čtvrti Řečkovice jedním z mála řešení, jak udělat další krok k záchráně unikátního areálu bývalého pivovaru na
Palackého náměstí. „Do obnovy je potřeba investovat až několik milionů korun, „krčil rameny starosta čtvrti Ladislav Filipi. Představitelé radnice přitom připomínali, že areál by byl vynikající pro oddech obyvatel – bezprostředně
například navazuje na bývalou zahradu zámečku, v němž nyní sídlí úřad městské části. Budovy byly v roce 2003 opravovány. Z pivovaru zbyly sklepy se zděným chladícím systémem. Z pivovarské sýpky ze sedmnáctého století chtěli mít představitelé brněnské městské části Řečkovice sál pro kulturní akce. Přestavba sýpky předcházela další a rozsáhlejší rekonstrukci toho, co zbylo z areálu barokního řečkovického pivovaru. Po předchozím majiteli zbyly hodně rozsáhlé sklepy z roku 1647, které pivovar dříve využíval. Bohužel jsou ve velmi špatném stavu.