Klášterní pivovar Brno-Královo Pole

Historie bývalého hospodářského dvora, jehož součástí býval i pivovar, byl téměř po celou dobu své existence pevně svázán s dějinami kartuziánského kláštera.
Zakládací listina zdejšího kartuziánského kláštera byla sepsaná dne 13. srpna roku 1375 v Brně.
Řádoví bratři obdrželi od moravského markraběte areál v Králově Poli. Bývalé markraběcí sídlo bylo následně zcela přestavěno.

V době stavovského povstání ve 20.letech 17.století byl Kartuziánský klášter Nejsvětější Trojice značně poškozen, ale domohl se od vítězné strany finanční satisfakce. Na základě tohoto odškodnění bylo rozšířeno zdejší hospodářské zázemí.

Záměr zřídit pivovar při klášteře v Králově Poli je poprvé doložen v listě převora kartuziánského kláštera Jana Vogeliuse císaři roku 1621. Právo vařit pivo pro potřeby kláštera bylo mnichům uděleno dne 7. 1. 1623 císařem Ferdinandem II. Roku 1627 bylo toto privilegium znovu potvrzeno, navíc byl povolen prodej vyrobeného piva obcím. Povolení vybudování pivovaru vyvolalo ze strany města řadu sporů, zejména pro porušení práva mílového a práva várečného. Nicméně spory skončily vždy ve prospěch kartuziánského kláštera. Původní, nejstarší klášterní pivovar stával kdesi jižní části areálu vlastního kláštera.

Budovy nového pivovaru byly vystavěny v západním křídle dvora naproti konventu a měly zpočátku dvoukřídlý půdorys, později v rámci barokní přestavby se areál rozrostl do čtyřkřídlého obdélníkového uzavřeného tvaru.

Reformy císaře Josefa II přinesly pro mnohé kláštery na území rakouské monarchie smrtící ránu. Tak tomu bylo i u kartuziánského kláštera v Králově Poli, který byl v roce 1784 zrušen.
Po zániku kláštera převzal majetek do správy náboženský fond. Ten jeho budovy pouze
udržoval, žádné větší stavební zásahy nebyly realizovány.

Téhož roku byl zpracován projekt pro přebudování areálu kláštera na ústav pro sirotky. K tomu bylo provedeno jeho komplexní zaměření. Na plánech byly zakresleny jednotlivé prostory podle svého dosavadního účelu, v uličním barokním křídle proti hospodářskému dvoru byl umístěn funkční pivovar. Přes vypracování projektu na přestavbu kláštera na sirotčinec byly jeho budovy již v září 1784 určeny na kasárny.

Areál bývalého klášterního hospodářského dvora měl následně oddělený historický vývoj. V roce 1826 koupil královopolské panství statkář Josef Schindler, pivovar byl v jeho vlastnictví do jeho smrti v roce 1931. Celé hospodářství se poté dostalo do majetku rodu Schoenburg-Hartenstein.

V roce 1831 byl vypracován stručný popis nemovitostí, nacházejících se v rámci hospodářství.
Je zde podrobný popis jednotlivých budov, pivovar a sladovna jsou popsány následovně:
„Pivovar č. 15d v Králově Poli leží ve velkém zámeckém dvoře, jižně se nachází malý zámecký dvůr, severně výčep a obytný dům lokálu. Celá délka pivovaru je 58 ½ sáhů, skládá se ze tří dílů, kde střední, 12 ½ sáhů dlouhý, je 2 patra vysoký. Proti tomu stojí oddíl 23 sáhů dlouhý, přízemní. Severní přízemní budova obsahuje při 2 patra vysokém traktu malou klenutou předsíň, kterou probíhá průchod ze zámeckého dvora do pivovarského dvora. Dále se zde nalézá komora. Ta je dlouhá 21 sáhů a široká 6 ½ sáhů, obsahuje dvojité zaklenutí na vyzděných pilířích, je opatřena cihelnou dlažbou. Na pravé dlouhé straně komory je pod dvorním traktem zaklenutý sklep 20 sáhů dlouhý a 3 sáhy široký, který ve své střední části s komorou souvisí. Má cihelnou dlažbu a užívá se jako skladiště. Nad komorou je napůl uzavřené oddělení se slaměným stropem, pak ze spojených trámů, rozdělený do dvou oddílů sýpky. Krov je s pálenou krytinou. Na levé straně chodby se nalézá vstup do strojovny a kotelny, proti zámeckému dvoru umístěné, kde se nalézá parní stroj o dvou koňských silách, vedle je parní kotel a vysoký komín. Za strojovnou leží proti pivovarskému dvoru velká klenutá komora, obsahující železný šrotovací stroj. Nad tím je 2 patra vysoká budova, která dále ještě obsahuje klenutou komoru a klenutý pokoj. Za schodištěm tohoto traktu budovy leží za pokojem sušárna sladu, rozdělená do 3 etáží, v dolní etáži jsou umístěny železné větráky. Nahoře vedle sušárny se nalézá „Localitacten“ se dvěma etážemi, dále půdní prostor, přístupný dřevěným schodištěm, který se užívá jako sýpka. Půdní prostor zakrývá krov s pálenou krytinou.“

V době přestavby v únoru 2006 – snímek autora .

V 18. století byl průměrný roční výstav piva 910 sudů. Druhá polovina 19.století přinesla nejen v pivovarnictví obrovský rozvoj průmyslových technologií. Byla to doba značného úbytku pivovarských provozů po celém Rakousku-Uhersku. Drobné pivovárky (často panské či církevní) nestačily rychlému rozvoji v pivovarském průmyslu, jejich technologická zařízení pokulhávala proti nově vzniklým moderním pivovarům. Tak tomu bylo i v Brně a jeho okolí. Vznikly velké průmyslové pivovary v centru města – Braunerův, Novopramen, Moravia, naopak zanikly malé pivovary v okolí – Líšeň, Řečkovice, Chrlice, Brněnské Ivanovice.

Pivovar byl v roce 1873 zrušen a budovy přeměněny na sladovnu (mj. přibylo třetí patro), která byla vzápětí pronajata brněnskému pivovaru „Moravia“.
V roce 1891 byl zřízen ve sladovně (kterou tehdy vlastnil S. Morgenstern) soukromý telefon, jako první v Králově Poli. K roku 1905 byla sladovna ve vlastnictví knížete A. Schoenburg-Hartensteina, pronajatá a.s. Moravia. Tato společnost podnik provozovala v nájmu společně s Prvním brněnským akciovým pivovarem a sladovnou. V roce 1925 bylo ve sladovně zaměstnáno 30 lidí. Ještě v roce 1942 byl areál odstavené sladovny v majetku Akciové společnosti Moravia.

V době přestavby v únoru 2006 – snímek autora .

Ve 20. století zůstal areál v držení dosavadních majitelů knížat Schönburg–Hartenstein. Pro jejich německou příslušnost jim byl na základě Benešových dekretů v roce 1945 konfiskován veškerý majetek. Uvolněné budovy dvora připadly státu a ten je posléze propůjčil do užívání Vysoké škole zemědělské v Brně.

V závěru 80.let 20. století škola objekty dvora přestala využívat a jejich dosavadní vlastník – městská část Královo Pole – je po roce 1990 pronajala drobným uživatelům na kanceláře, dílny a sklady (sladovna) a obchodní prostory. Toto využití trvalo až do počátku adaptace celého areálu pro potřeby Vysokého učení technického v Brně.

Rok 2009 – snímek Filipa Vrány.

V listopadu 2007 zde vzniklo Kulturní centrum Starý Pivovar jako multifunkční centrum se zaměřením na nekomerční kulturu a její podporu a také na podporu umělců mladé generace. V pozoruhodně zrekonstruovaném prostoru původního pivovaru se nachází galerie, klub a multimediální sál. Pod areálem se nacházejí také rozsáhlé sklepní prostory.

Interiér v roce 2009 – snímek Filipa Vrány.

Prameny:
Ing. arch. Petra Peterková, Státní památkový úřad
Petr Holub, David Merta, Jaroslav Sadílek (Archelogia Technica č.16)