Panský pivovar Jistebnice (1538 / 1547 – 1928)

Pro dnešní výlet po českých pivovarech si vybírám malebné městečko Jistebnice v jihočeském kraji severozápadně od Tábora. Má první zastávka je na jistebnickém náměstí, kde na mapě určuji polohu, v jakých místech stojí Jistebnický pivovar.

Není to nijak těžký úkol, stačí na mapě najít Pivovarský rybník. Sotva spatřím první budovy pivovaru, je mi jasné, že tento objekt je ponechán zubu času jakožto mnoho dalších v naší zemi. Nejdříve obcházím pivovar z jihu, daleko však nedojdu. Je zde již zmiňovaný Pivovarský rybník. Od západu se nachází vjezd do areálu. Z internetových pramenů se dozvídám, že zde fungoval závod s kovovýrobou. O tom vypovídá i struktura budov. Vpravo stojí malá budova bývalé vrátnice. Ta byla evidentně přistavěna až po uzavření pivovaru. Vypadá značně zchátrale a je jasné, že už dlouho žádný zaměstnanec tudy neprošel.

Přímo za vjezdem vidím další objekt, který tady nemá co dělat. Typicky nesmyslně je vestavěn mezi starobylé budovy tehdejší komunistickou dobou. Z jižní a východní strany jsou sýpky. Zajímavostí je, že na západní straně zůstala ještě dochovaná tvrz ze 14. století, postavena rodem Rožmberků. Má dochované dvě bašty. Jedna se nachází na západní straně a druhá na východní.

Na zdi tvrze visí informační cedule. Její přepis dokládám na konci článku. Jak tak kroužím okolo, objevuji v budově sýpky chybějící okno a tak pronikám dovnitř. Po pár metrech vcházím do druhé místnosti, kde mě zaujmou obrovské dřevěné vstupní dveře. Už po prvních metrech mi tento objekt dost připomíná Votický pivovar. Kdo četl článek ode mě o Voticích, ví co mám na mysli. Stavba sýpek v minulé době byla dosti podobná, a tak i zde mohu pozorovat úžasné schopnosti tesařů a truhlářů minulé doby. Spleť různých trámů dřevěných příček a to vše propojené velkými hřeby a kramlemi dodává nádech minulých staletí.

Postupně procházím jednotlivými patry, i s přízemním podlažím jsou celkem čtyři. V prvním podlaží se na kraji budovy v oddělené místnosti nachází celkem šest násypných sýpek, které sloužily k dopravě ječmene do nákladních aut. Je mi tedy jasné, že v době pivovaru zde ještě nebyly. Tato budova pravděpodobně jistě sloužila tehdejšímu zemědělskému družstvu. Ve druhém podlaží si všímám trubek a různých dopravních pásů k posunu obilnin k zmíněným sýpkám. Ve třetím podlaží mě snad kromě dřevěných trámů proklestěnými různými dřevěnými příčkami zaujme starý dřevěný džber s kovovými obručemi, který tu stojí tak, že jsem se div v té tmě o něj nepřerazil. Ve čtvrtém podlaží se můj průzkum odehrává jen kousek od schodiště, jelikož podlaha zde není v dobrém stavu. Navíc je zatížena ještě silnou vrstvou obilí, takže tu hrozí brzké propadnutí. A tak rychle sestupuji dolů a pokračuji na dvorek pivovaru, kde míjím již zmíněnou příšernou stavbu, která sloužila pozdějšímu závodu.

Asfaltová plocha dvoru je značně prorostlá vysokou trávou, zde se na dlouhá léta zastavil čas. Nahlížím okny do vnitřních prostor, na kterých jsou všude visací zámky, a po časech chodu pivovaru není žádný náznak. Spíše bordel a nepořádek po místním závodě. Velmi barbarsky někdo na zdech budov vysekal drážky, do kterých jsou vloženy kabely kolem dokola rozvedeny do okolních budov. Nacházím zde ještě pozůstatek kovovýroby, a sice vylisované zbytky plechů na hromadě tříděného šrotu. Všude se povalují plechové sudy a železný šrot. Objevuji zde vyčnívající část budovy do dvora a po přiblížení zjišťuji, že se jedná o výtah. Je mi jasné, že ani tento objekt s pivovarem nemá nic společného.
Jak tak obcházím celý areál dokola, nacházím zde dvě kyslíkové a jednu acetylenovou bombu na svařování plamenem což mě dost zarazilo. Divím se, že je ještě nikdo nezcizil. Tyto náplně nejsou zrovna zadarmo.

Ještě jednou obcházím dvůr kolem dokola a fotím ze všech pozic, abych pivovar zdokumentoval pro další generace. Stejnou cestou se vracím zpět. Ještě obcházím pivovar ze severní strany, kde skrz plot a vrata fotografuji v dálce druhou okrouhlou baštu, „Rožmberské tvrze“. Povzdechnu si nad tím, že Jistebnické městečko nemá zájem tuto tvrz zachránit. Je zcela patrné, že objekt není nijak využíván, přesto by určitě stál za záchranu. Pomalu opouštím Jistebnický pivovar a budu si přát alespoň brzké vzkříšení půvabného objektu.
Na závěr uvádím co je psáno na informační ceduli :

„Zbudovaná ve 14. století pány z Rožmberka, v 16. století zpustla a koncem 17. století opravena, rytířské sídlo Kozských z Kozího. Z původní tvrze dvě bašty, třetí / bývalá šatlava / v nádvoří.