Pivovar Rakovník

   fotogalerie

    etikety

adresa: Havlíčkova 69, 269 01 Rakovník

www.pivobakalar.cz

e-mail: info@pivobakalar.cz

• Poměrně znatelně dolehla válka na Ukrajině i na Tradiční pivovar v Rakovníku – Bakalář. Ten musel v březnu 2022 zastavit export do Ruska, což pro něj znamenalo významnou ztrátu. Navíc jeho výrobky stáhly z prodeje obchody Albert, a to nejen v regionu, ale i v některých prodejnách po celé republice.

Starší info:
Největší příjmy v minulosti míval Rakovník z vaření piva. Pro nejstarší období o vaření piva v Rakovníku písemné prameny nejsou. Speciálním výrobním odvětvím se domácké vařené pivo stalo postupně od 13. do 15. století. Nejdříve mohl vařit každý měšťan, teprve časem se jejich počet omezil na užší okruh takzvaných nákladníků. Okruh nákladníků určovaly cechy. Z vaření byly vyloučeny domy na předměstí. Mohly vařit pouze domy na náměstí, které byly technicky vybaveny sladovnou, sklepy a později i spilkou. V tu dobu se z obilí v okolí Rakovníka nejvíce pěstoval ječmen na slad a město bylo obklopeno množstvím chmelnic. Vrchol slávy rakovnického piva můžeme položit do 16. století, do kterého spadá i vznik proslulého čtyřverší:Jeden papež v Římě, jeden přístav v Anconě, jedna věž v Cremoně, jedno pivo v Rakovníku.Jenže jeho receptura se nezachovala a žádná zpráva nikomu neprozradila, v čem po chemické stránce spočívaly jeho přednosti. V tu dobu měl Rakovník osm pivovarů. V červené knize gruntovní se v roce 1518 jeden pivovar jmenuje Skazilbabovský. Nejvíce piva bylo určeno pro Prahu. Dopravou piva do pražských hospod se živilo asi deset formanů. Pivo se dodávalo po plných velkých sudech. V knize z roku 1595 je psáno: „Sousedé neradi celého sudu na nádobky roztrhují.“ Zajímavé jsou adresy o odběr piva v sudech pražskými šenkýři z roku 1574, kteří brali rakovnické pivo: Křešák na Malé Straně 4, Pavel Žlutický U Zlatého kola 21, Honza na Hradčanech 4, Melichar Dudek na Starém Městě 12, Káča Tlustá na Hradčanech 1, Martin na Oujezdě 2, Vondřej v Platnéřské ulici 19, Apollena na Malé Straně 5, Adalarka na Malé Straně 3, Gregar na Oujezdě 5, Liturg 6 a 1/2, Řeřábek na Oujezdě 6, Sixt na Starém Městě 18 a 1/2 atd. Z každého sudu se v Praze odváděla různá výše cla. Tak v Ungeltu 1 kopa deset grošů, na Starém Městě 2 kopy, na Malé Straně 1 kopa. Rakovník se při dovozu piva do Prahy opíral o císařský majestát. Dodávky přestaly jedině v roce 1568, kdy se šířil mor. A jak tomu bylo v okrese? Nejvíce se pivovarů na Rakovnicku rozšířil po vydání svatováclavské smlouvy z roku 1517. Podle této úmluvy se právo vařit pivo rozšířilo i na šlechtu, zatímco dříve bylo vaření piva privilegiem měst. Protože šlechta měla zámky a statky na venkově, vznikly v 16. století pivovary v Petrovicích, Všesulově, Senomatech, Všetatech, Krušovicích, Olešné, Senci a v dalších místech. Vaření piva bylo i svobodnou městskou živností. Každý městský soused si mohl určitou míru piva uvařit ve svém nebo sousedově pivovaře. Uvařené a vyležené pivo mohl vystavit v šenku k prodeji. To oznámil zájemcům vyvěšením věnce, kytice, chomáče hoblovaček nebo i věchtem sena na svém domě – domě šenkovním. Úpadek rakovnického pivovarnictví přinesla až třicetiletá válka. Pokleslo jeho vaření a vývoz ještě více. Pražané si stěžovali na jeho kvalitu a Rakovničtí zase obviňovali formany, že cestou otevírají sudy, pivo ředí a přitom se „ožírají“. Dnešním občanům Rakovnicka bychom měli připomenout rok 1755, kdy byly za vlády Marie Terezie postaveny pro zdejší posádku kasárna, aby se město zbavilo nepříjemného ubytování vojáků po domech. Kasárna byla ale pro jejich vlhkost vbrzku zavřena. Toho využili rakovničtí várečníci a zřídili zde nynější (v současnosti opět funkční) pivovar. Do roku 1848 se připravovaly slady U Černého orla na dnešním Husově náměstí a spilka byla přímo v rakovnické radnici. Roku 1921 se Várečná společnost v Rakovníku přetvořila na akciovou společnost. Modernizovala výrobu a protože měla i vlastní elektrárnu, podílel se rakovnický pivovar na elektrifikaci města Rakovníka.

Na základě § 1, odst. 4 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb. o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků byl podnik Rakovnický pivovar a sladovna, a.s., se sídlem v Rakovníku, dnem 27. října 1945 znárodněn zestátněním. Vyhláška ministra průmyslu ze dne 24. března 1948 dále říkala: „Šetřením, které bylo v podniku provedeno za účasti plnou mocí vykázaných zástupců dosavadního vlastníka podniku, z obchodních knih a jiných dokladů bylo zjištěno, že podnik Rakovnický pivovar a sladovna a.s. v Rakovníku rozšířil svůj předmět podnikání, jímž bylo podle původních stanov společnosti nabytí pivovaru, sladovny a sodovkárny náležejících dříve firmě „Várečenská společnost v Rakovníku“, i na výrobu elektrické energie ve strojovně akciové společnosti, jakož i na prodej a dodávání této elektrické energie jiným osobám v souhlasu se smlouvou ze dne 1. září 1925, uzavřenou mezi městskou obcí rakovnickou a mezi Rakovnickým pivovarem a sladovnou a.s. v Rakovníku, o zásobování města Rakovníka elektrickou energií. Šetřením bylo rovněž zjištěno, že provozování podniku energetického nabylo převahy nad pivovarskou částí podniku, která se stala nerentabilní a že celá výstavba podniku, jak prohlídkou jeho zařízení bylo zjištěno, byla zaměřena pro podnikání energetické. Svědčí o tom zejména kapacita kotelny, která je vybavena dvěma vodotrubnatými kotly o výhřevné ploše 180 m2 a 240 m2 ač pro vlastní potřebu pivovaru by dostačila plocha 60 m2 a vybavení strojovny, která má parní stroje spojené s generátory na střídavý proud o výkonu 160 kVA, 400 kVA a 500 kVA, ač pro provoz pivovarského zařízení by dostačil výkon 125 kVA. Z těchto zjištěných skutečností dospělo ministerstvo průmyslu k přesvědčení, že Rakovnický pivovar a sladovna a.s. v Rakovníku jest energetickým podnikem podle ustanovení § 1, odst. 1 č. 2 dekretu. Akciový kapitál společnosti činí 6,000.000 Kčs, což v oboru podnikání energetického charakterizuje akciovou společnost kapitálově zvlášť silnou.“
Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
Krušovické pivovary, n.p. – provozovna Rakovník
Středočeské pivovary, n.p.(k.p.), závod Rakovník
Pivovary Velké Popovice s.p., závod Rakovník
Pivovary Bohemia Praha a.s., závod Rakovník
Společnost Pivovar Rakovník, spol. s r. o. (Rakovník, Havlíčkova 68) vznikla 28.01.1993. Jediným společníkem byla firma Pivovary Bohemia Praha, a.s (Praha 10, Korunní 106) až do 04.04.1995. Čtyřmilionový dluh, který měl pivovar u městem založené rakovnické společnosti Tepelné zásobování, přinutil ředitele společnosti Petra Kašpara, aby od začátku listopadu 1996 zastavil pivovaru přívod páry. Několik dní předtím požádal členy městského zastupitelstva, aby do doby, než zástupci pivovaru svůj dluh zaplatí, uvolnili z rezervního fondu rozpočtu alespoň dva miliony korun. „Peníze, které pivovar dluží, nám samozřejmě chybějí. Pokud nezaplatím našim dodavatelům, může se stát, že lidé v bytech budou mrznout,“ komentoval svůj požadavek Kašpar. Podle něj se jeho společnost dostala kvůli pivovaru do druhotné platební neschopnosti. Tepelné zásobování přitom dodávalo teplo do více než sedmi set padesáti městských bytů, další teplo pak odebírali nájemníci družstevních domů. Starosta Rakovníka Miloslav Mánek sdělil, že nikdy neuvažoval o tom, zda skutečnost, že domácnosti nebudou během zimy vytápěny, je či není reálná, pro něho bylo důležité, aby vůbec nenastala. „Není možné, aby jakákoliv naše organizace byla někomu něco dlužna,“ uvedl Mánek. Zároveň popřel, že by takových dlužníků mělo město více. Někteří členové zastupitelstva byli požadavkem ředitele Tepelného zásobování značně rozhořčeni. „Nechápu, že o tom, že město má problémy s pivovarem, se dovídám v situaci, kdy už při rozhodování nemám na vybranou. Nikdo přece nechce, aby lidem v domácnostech byla zima. Čtyřmilionový dluh se ale neobjeví ze dne na den,“ stěžoval si na pozdní informaci člen zastupitelstva Miloš Králíček zvolený za ODA. Jeho nařčení však ředitel Tepelného zásobování Petr Kašpar odmítl. „S vedením pivovaru jsme se několikrát dohodli, jakým způsobem bude od nás páru odebírat, jak ji bude platit a také, jak bude hradit svůj dluh. Chvíli to fungovalo a potom zase ne,“ bránil se Kašpar. Ředitel pivovaru Luboš Vrtilka hovořil o tom, že i oni mají spoustu pohledávek u svých dlužníků, mezi které prý patří i Tepelné zásobování. „Přestože jejich objekt stojí na našem pozemku, za tři roky jsme od nich nedostali žádné nájemné. Je tedy nutné, aby rakovničtí radní z našeho, podle jejich slov čtyřmilionového dluhu, polovinu odečetli,“ uvedl Vrtilka. Ředitel dodal, že pivovar v tuto chvíli dlužné částky neplatil, neboť všechny své prostředky musel věnovat na výrobu a distribuci nápojů. Vedení města zvažovalo v prosinci 1996, zda na pivovar podá návrh na konkurs.
Existence více než pět set let starého pivovaru začala být v květnu 1997 značně nejistá. Obchodní společnost Pivovar Rakovník se dostala kvůli dluhům do likvidace. Poslední várka piva se v pivovaru uvařila v polovině dubna 1997 a od té doby již pouze doprodávali zásoby. Rozhodnutí o tom, kdo bude novým nájemcem pivovaru, dosud nepadlo.
O provozování od dubna 1997 odstaveného pivovaru nemělo městské zastupitelstvo v Rakovníku zájem. Starosta Miloslav Mánek (nezávislý) řekl v květnu 1997, že pivovar, který jeho vlastník Pivovary Bohemia pronajal společnosti Pivovar Rakovník, se po dvou letech provozu dostal do finančních potíží. “Společnost přestala platit mzdy, sociální a zdravotní pojištění a městu dlužila za dodávky páry. “Připojili jsme se k věřitelům a k návrhu na konkurs,“ uvedl starosta a potvrdil, že město se původně o provozování pivovaru zajímalo. “Jednak by to znamenalo pracovní příležitosti, jednak eventuálně chátrající objekty pivovaru stojící v centru města by mohly začít časem ohrožovat okolí.“ Nakonec však převážil názor, že provozovat pivovar je pro město příliš veliké riziko. “Nejde o to, sehnat peníze. Úvěr městu každý peněžní ústav rád dá. Nejde ani o to, pivo uvařit. Umění je prodat ho. K tomu jsou potřeba kontakty, a ty nám chybějí,“ mínil rakovnický starosta, podle něhož bylo vybavení pivovaru na slušné technologické úrovni a nemuselo by se do něj několik let investovat. Proto všichni doufali, že se zájemce, který pivovar koupí, výhledově najde. “Musel by to však být někdo, kdo má na trhu kontakty,“ dodal starosta. “Nájem původnímu provozovateli jsme zrušili,“ řekl v souvislosti s pivovarem předseda představenstva společnosti Pivovary Bohemia JUDr. Stanislav Vytejček. “Máme zájem, aby se pivovar opět co nejdříve rozjel. Musí to však být pivovar prosperující. Proto se jednání, která vedeme s případnými zájemci, nesou v tomto duchu,“ upřesnil JUDr. S. Vytejček, podle něhož kolem pivovaru vznikly zbytečné fámy. Pivovary Bohemia, ve kterých byla hlavním akcionářem s podílem 47 % švýcarská společnost IFB Group, měly pět závodů Rakovník, Podkováň, Benešov, Kutná Hora a Nymburk. Rozhodnutím Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 20. 8. 1997. byl prohlášen konkurs na majetek společnosti s ručením omezeným Pivovar Rakovník, spol. s r.o. v likvidaci.
Stále ještě hořkost nad jednáním akciové společnosti Pivovary Bohemia převládala v dubnu 1998 u řady bývalých zaměstnanců pivovaru. Osud pivovaru zůstával i nadále nejasný. Krize více než půl tisíciletí starého pivovaru začala v dubnu 1997. Společnost Pivovar Rakovník, která měla od Pivovarů Bohemia pivovar v nájmu, totiž zkrachovala a ocitla se v likvidaci. Zaměstnanci museli odejít. Nějakou dobu se nevědělo, co bude dál, poté projevila o pivovar zájem firma Tabaco. Její záměr pivovar opět rozjet však ztroskotal. „Připadáme si jako na houpačce,“ řekl jeden z dlouholetých zaměstnanců pivovaru. „Nejprve jsme byli propuštěni poté, co pivovar šel do likvidace. Potom ho i s padesátkou lidí koupila firma Tabaco a po dvou měsících, kdy se nic nedělo, ho zase převzaly Pivovary Bohemia. Pod jejich vedením jsme koncem roku 1997 připravovali pivovar na to, aby se mohlo začít vyrábět. Najednou jsme byli tehdejším představenstvem v práci trošičku utlumeni, nastala chvíle vyčkávání, a jakmile pivovar převzal nový majoritní vlastník, šli jsme do háje. Těsně předtím, než končila zkušební doba, nám oznámili, že není pro zdejší výrobky odbytiště, a propustili nás,“ popsal události v pivovaru jeden ze zaměstnanců společnosti. Většina z nich se podle něj šla s nadávkami zaregistrovat na úřad práce. „Pokud vím, asi dvacet lidí práci našlo, zbývající vyčkávají a věří, že se do pivovaru znovu vrátí,“ dodal. I on sám přiznal, že pokud by mu v pivovaru někdo nabídl zaměstnání, asi by je přijal. „Záleželo by samozřejmě na podmínkách. Ten, kdo jednou v pivovaru pracoval, se s ním totiž jen těžko loučí. Navíc zdejší rakovnické podniky mnoho jiných pracovních příležitostí nenabízejí,“ vysvětlil muž. To, že zaměstnanci pivovaru nadávají na společnost Pivovary Bohemia, předsedu jejího představenstva Milana Špolce překvapilo: „My jsme se totiž na rozdíl od předcházejících nájemců k zaměstnancům zachovali čestně. Jakmile jsme poznali, že pro pivo z Rakovníka nebude odbytiště, ihned jsme práce na rozjezdu výroby započaté předchozím představenstvem zastavili a lidi propustili řádně ve zkušební lhůtě. Navíc od nás za svoji práci dostali zaplaceno, což se o minulých nájemcích říct nedá.“ Předseda představenstva Pivovarů Bohemia v dubnu 1998 připustil, že zatím o budoucnosti pivovaru, a tedy i jeho zaměstnanců moc jasno není. „Jsou dvě varianty – buď pivovar prodáme, nebo ho s nějakým společníkem budeme provozovat. Nejdříve ale musíme zabezpečit odbytiště, asi hlavně v zahraničí, protože i Rakovnicko již zásobují jiní výrobci,“ řekl Špolc.
V srpnu 2000 se zjevila naděje, že se chátrající budova pivovaru možná vrátí do doby své největší slávy. Oznámila to soukromá zahraniční společnost, která byla majoritním vlastníkem rakovnického Tepelného zásobování. Její záměr byl však prozatím ve stádiu prvotních úvah a stanovení dalšího postupu. „Firma se informovala o možnostech, nyní hledá v Rakousku vhodného partnera,“ uvedl rakovnický starosta Miroslav Hrčka. Současně však do značné míry vyloučil plné obnovení výroby původního piva. Za pravděpodobnější označil starosta pouze stáčení rakouského zlatého moku v prostorách původní budovy, vyloučené zde není ani zahájení produkce limonád či jiných nápojů. Soukromá společnost proto už kontaktovala některé bývalé pracovníky pivovaru a konzultovala s nimi svůj záměr. Na konkrétní termíny a harmonogram spuštění pivovaru si však museli obyvatelé okresního města počkat.
Zásadní nesouhlas vyjádřili rakovničtí radní v prosinci 2000 s návrhem soukromé společnosti RAPI na spolufinancování znovuobnovení výroby v pivovaru. „Návrh této společnosti by pro nás znamenal samé závazky a žádné jistoty,“ uvedl starosta Václav Pícl, podle kterého vstup města v roli tichého společníka nedoporučil ani právní poradce radnice. Společnost RAPI hodlala zahájit malovýrobu piva v bývalém pivovaru, který byl jen z části vybaven nezbytnými technologiemi. Rakovnická radnice měla podle navrhnutého postupu ručit za bankovní úvěry v hodnotě několika desítek milionů korun na zajištění úplné technologie vaření piva. „Město by se nemělo angažovat v podnikání. V opačném případě musí mít stoprocentní záruku na vrácení vložených prostředků,“ doplnil Pícl, který označil podnikatelský záměr malopivovaru za velmi nejistý.
Václav Mayer, majitel minipivovaru Berounský medvěd, se v roce 2000 rozhodl obnovit tradici vaření piva v Rakovníku, kde zakoupil dům v těsné blízkosti zavřeného pivovaru. „V lednu 2001 začneme s rekonstrukcí a již v červenci 2001 chceme vařit,“ plánoval v prosinci 2000 Mayer. Rozjezd pivovaru včetně opravy budovy ho měl přijít na více než sedm miliónů korun. „Chci obnovit tradiční rakovnickou značku Bakalář, ale musím ještě dva roky počkat, až vyprší její registrace.“ Počítal s tím, že v obou pivovarech bude vařit jeden sládek.
Značku rakovnického piva Bakalář odkoupili v červenci 2001 od Pivovarů Bohemia zástupci společnosti NT-Retex. Společně se zahraničním investorem usilovali i o odkoupení pivovaru a jeho opětovné zprovoznění. „Pivo Bakalář by se tak znovu mohlo objevit v hospodách a obchodech. U okresního soudu nyní leží žádost Konsolidační banky, aby pivovar, který patří Pivovarům Bohemia, byl k prodeji uvolněn,“ řekl rakovnický starosta Václav Pícl. Domníval se, že nový vlastník pivovaru zaměstná asi 50 lidí. V roce 2001 byl jediným pivovarem v provozu na Rakovnicku pivovar v Krušovicích. V minulosti se pivo na Rakovnicku vařilo také v Novém Strašecí, Čisté, Mšeci a do roku 1951 také v Křivoklátě.
„Každý jiný by asi přemýšlel, jak pivovar co nejrychleji rozjet. Tady to ale není hra na něco. Kanadská firma pivovar koupila za hotové a samozřejmě má zájem, aby co nejdříve fungoval. Ale až po opravách, kterých nás ještě dost čeká. Pět let provoz stál a i předtím už se tady dost zanedbalo. Až se znovu rozjede, bude určitě mnohem lepší než předtím. Přestože byl pivovar kupován s tím, že pivo půjde hlavně na export, určitě budou mít i Rakovničáci zase možnost koupit si svého Bakaláře,“ řekl na konci října 2001 zástupce nového majitele.
Odkoupení pivovaru od společnosti Pivovary Bohemia, která provozovnu v Rakovníku uzavřela v roce 1997, zajistila pro zatím utajovanou kanadskou společnost česká firma N.T. Retex z Golčova Jeníkova. „Nejprve jsme chtěli pivovar odkoupit a rozebrat jej na různé díly, které bychom postupně odprodávali. Byli jsme ale ujištěni, že je to škoda, a tak jsme nakonec našli investora, který chce v Rakovníku opět vařit pivo,“ řekl v prosinci 2001 předseda představenstva Miloslav Hnědý. Připustil, že trh s pivem už je v republice nasycen. „Jasně jsme to řekli i majiteli, ten však chce rakovnické pivo hlavně vyvážet do Kanady a nikoliv konkurovat ostatním pivovarům v Čechách. Spoléháme samozřejmě i trochu na patriotismus místních lidí, kteří se třeba k Bakaláři ze zvědavosti vrátí, a pak už bude záležet jenom na tom, co jim nabídneme,“ dodal. Noví majitelé slibují, že pivo Bakalář začnou v Rakovníku vařit už na jaře. Zatím má ale pivovar jen čtyři zaměstnance – hlídače. „Pivovar je v horším stavu, než na první pohled vypadal a než jsme očekávali. Technologie v něm zůstala, ale musí se zčásti rekonstruovat. Počítám ale s tím, že už na jaře pivovar rozjedeme,“ tvrdil Miloslav Hnědý.
Upozornění:
Následující informace o snaze znovuobnovit výrobu piva v rakovnickém pivovaru je nutno chápat jako nepotrvrzené ! Obnovení výroby v pivovaru naplánovali na březen až duben roku 2002 jeho noví vlastníci. Vyplynulo to z prohlášení z ledna 2002 nové ředitelky společnosti Aleny Mildorfové, která v minulosti pracovala jako sládková v krušovickém pivovaru. Společnost Czech Brewery – Rakovník, a.s. převzala pivovarnický provoz v polovině roku 2001, kdy zahájila jeho postupnou rekonstrukci. V příštích měsících musel nový vlastník pivovaru dokončit opravu střechy, potrubí a nainstalovat chladící zařízení, které měl předchozí majitel pronajaté na leasingovou smlouvu. Objem budoucí výroby ani plánované obsazení trhu prozatím vedení pivovaru nekomentovalo.
Firma chtěla plně využít výrobní kapacitu závodu a vyrábět zde 200 000 hl piva ročně. „Prakticky celou produkci umístíme na kanadský trh,“ řekl 29.ledna 2002 jednatel společnosti Miloslav Hnědý. Obnovení výroby podle něj předchází revize technologií, rekonstrukce varny, chladicích agregátů, střechy a úplná výměna potrubí. Do stavebních a technologických úprav společnost investovala řádově milióny korun. Společnost Czech Brewery-Rakovník se základním kapitálem dva milióny korun založila v září 2001 firma NT-RETEX z Golčova Jeníkova. Tu rovným dílem vlastnili Miloslav Hnědý a Alena Hnědá. Nemovitý majetek závodu odkoupila Czech Brewery od Pivovarů Bohemia Praha, movitý majetek od konkursního správce Pivovaru Rakovník, s. r. o. Výši investice do nákupu majetku Hnědý nezveřejnil. Podle neoficiálních zdrojů stojí za akvizicí kanadští investoři.
Plánovaný rozjezd pivovaru kanadskou firmou začal v roce 2002 nabývat mírný časový skluz. Zahájení výroby, původně naplánované na březen, bylo za optimálních podmínek přesunuto na konec května. Hlavním důvodem odložení začátku výroby je prodloužení v podstatě celkové rekonstrukce pivovaru. V pivovaru se pět let nevařilo, proto bylo nutné provést rekonstrukce budov i strojů. „Byla opravena střecha, obnoveno vodní hospodářství, vyměněny popraskané trubky topení a to zdaleka není vše. Stroje se musí rozebrat, zkontrolovat a spousta věcí se musí vyměnit. Stále probíhají opravy samostatných provozů jako je lahvovna, varna, spilka a podobně,“ uvedl předseda představenstva Miroslav Hnědý. V dubnu 2002 byli jedinými zaměstnanci pivovaru jeho vedení a hlídači areálu. Dělníci pracující na rekonstrukci byli pracovníci najaté firmy. Vedení zpočátku počítalo s přijetím 25 zaměstnanců během druhé poloviny května. „V okamžiku, kdy se výroba naplno rozjede, předpokládáme, že v pivovaru najde práci okolo sedmdesáti lidí. Určitě budeme přijímat také zaměstnance, kteří zde pracovali i dříve, ale někteří už by se asi těžko učili nové věci znovu. Budou vstupovat do pivovaru v jiné době,“ vysvětlil zástupce firmy. Připravovaný sortiment pivovaru zahrnoval tři výrobky. Dvanáctistupňové a desetistupňové světlé a tmavé pivo. Výrobky ponesou tradiční název Bakalář. Většina, tedy 80 % výroby, je určena na export převážně do západních zemí, menší část se bude dodávána i směrem na východ. Asi 20 % výroby chce pivovar prodat na našem území. O výrobě nealkoholického piva a limonád se zatím pouze uvažuje a nejsou současnou výrobní prioritou. Množství vyrobeného piva se bude odvíjet také od možností výroby a zájmu odběratelů. „Co se místních restaurací týká, věříme, že přesvědčíme jejich majitele, aby od nás pivo odebírali, i když si uvědomujeme, jak těžké to bude. Mnozí z nich mají smlouvy s ostatními pivovary, ale přesto doufám, že se nám je podaří získat,“ uvedl závěrem Miroslav Hnědý.
Výroba rakovnického piva byla znovu o několik měsíců odložena. Původní předpoklad vedení pivovaru, že první várka se na trhu objeví na konci května 2002, se tak stále nedařilo naplnit. „Pokud vše půjde dobře, stihneme první zkušební várku do konce roku,“ odhadla v říjnu 2002 ředitelka pivovaru Milena Mildorfová. Příčinou několikátého odložení zahájení výroby byl nedostatek financí. Vedení podniku bylo na dva měsíce nuceno zastavit veškeré práce, které v pivovaru probíhaly. V září 2002 se opět navazovaly kontakty s firmami, které zahájily rekonstrukční práce například na chladírenském nebo potrubním zařízení. Chystaný sortiment zůstává stejný. „Pod značkou Bakalář budeme vyrábět pivo desetistupňové, dvanáctistupňové a jedno pivo černé. Připravujeme i čtyři druhy nealkoholických nápojů, které budou stáčeny pouze do skla,“ řekla Mildorfová.
Obnovení výroby v pivovaru bylo na počátku roku 2003 o několik měsíců opět odloženo. Podle ředitelky pivovaru Aleny Mildorfové stále probíhala rekonstrukce budov a zařízení, které bylo ve velmi špatném stavu. Výroba prvních zkušebních várek piva, které ponese tradiční název Bakalář, se tak přesunula nejdříve na měsíc březen.
Od 18.4.2003 došlo ke změně jediného akcionáře – NT-RETEX s.r.o., Mírová 101, 582 82 Golčův Jeníkov nahradil INTERNATIONAL BREWERY COMPANY INC., se sídlem Kanada, M4R 1K8,Ontario, Toronto, 20 Eglington Avenue West, Apartmá č.1901.
Společnosti Czech Brewery-Rakovník, která chtěla obnovit provoz pivovaru, hrozil na podzim 2003 konkurs. O jeho uvalení na firmu, která za necelý rok existence skončila ve ztrátě tří milionů korun, uvažoval její věřitel a současně i zakladatel firma NT-Retex. Na podzim roku 2003 hledal další věřitele, aby se dohodli na společném postupu.
Sedmiletý sen rakovnických pivařů, že pivovar vstane z mrtvých, se stal na konci srpna 2004 skutečností. Společnost CZECH BREWERY – RAKOVNÍK a. s., začala vařit pivo a první dvě várky redaktoři týdeníku Raport viděli na vlastní oči ve spilkách. a kdyby jen to. Ochutnali zkušební vzorek Bakaláře a mohli potvrdit: Pivo je jako křen a po jeho polknutí vám vyhrknou slzy z očí. „Nebude to žádný blonďák,“ říkali pracovníci pivovaru. Tak totiž žertem nazývají moderní, jednofázově kvašená piva v takzvaných CKT tancích. Jejichž výhoda spočívá v tom, že dokáží značně zkrátit technologické lhůty a tím podstatně zlevnit celý proces výroby, ale na druhé straně přesycují pivo kysličníkem uhličitým a způsobují jeho značně unifikovanou chuť. „My budeme vařit klasické české pivo, jaké se tu vařilo vždycky,“ říkal v srpnu 2004 hrdě rakovnický sládek Oldřich Záruba, který bezmála třicet let čerpal zkušenosti v pivovaru v Havlíčkově Brodě. „Znamená to, že pivo bude kvasit v otevřených spilkách a pak dozrávat v tancích. Rovněž suroviny budou prvotřídní, a sice slad plzeňského typu a žatecký chmel,“ pokračoval sládek. Dobré pivo dělá samozřejmě i dobrá voda. Podle pivovarských je i s tou všechno v nejlepším pořádku. „Rakovník leží v podstatě na velkém podzemním jezeře, kde je podle rozborů velmi kvalitní voda. Pivovar má do tohoto jezera svedeny dva vrty na její čerpání,“ upřesnili. V polovině srpna byly vyprodukovány dvě zkušební 210 hektolitrové várky světlé desítky a dvanáctky. Po vyzrání byly ke konci září obě piva v sudech nabídnuta do vybraných hospod a v lahvích i do některých obchodů na okrese. „Doufáme, že si lidé a hospodští opět najdou k rakovnickému Bakaláři cestu a konzumací budou jeho výrobu podporovat. Navíc letos uplynulo 550 let od doby, kdy se v Rakovníku začalo vařit pivo a staré rčení – jeden papež v Římě, jeden přístav v Ankoně, jedna věž v Kremoně a pivo jedině z Rakovníka, by tak po letech zase našlo své uplatnění,“ přáli si pivovarští.
Sládkem v pivovaru se stal od 1.června 2004 Oldřich Záruba, jež dříve pracoval v Havlíčkově Brodě. Už 3.8. zde uvařilo první pivo. Koncem září se pak pivo stočilo, zfiltrovalo a šlo do distribuce. Takže začátkem října již byla v prodeji světlá desítka a dvanáctka, jak sudová, tak lahvová. Do budoucna se počítalo i s tmavou desítkou. Pivovar má pětinádobovou 280 hl varnu, na spilce je 30 kádí. Při vaření piva se používá vlastní voda, moravský slad, žatecký chmel a chmelový extrakt (do 10%).
V roce 2005 pivovar vyrobil pro německou společnost pivo s názvem Českij standart svetloe, temnoe a svetle zolotoe s etiketami v azbuce.
V pivovaru dne 6.září 2005 uniklo přibližně 50 kilogramů čpavku v plynném stavu. Jednomu ze zaměstnanců čpavek poleptal předloktí, muž skončil v nemocnici. Patnáct dalších museli hasiči evakuovat. Většinou měli problémy s pálením očí.
Pivovar začal v roce 2005 se zkušebním vývozem do Německa, uvažoval o Itálii i dalších evropských zemích. „Ještě stále jsme na pomyslné startovní čáře, ale chceme tuhle tradiční značku vrátit do povědomí lidí,“ řekl nový ředitel pivovaru Josef Nový, který do ředitelského křesla usedl 1.září 2005. Pivovar, v němž se začalo vařit po dlouhých sedmi letech teprve v roce 2004, měl v roce 2005 stabilní výstav 300 hl denně. Zaměstnával zhruba čtyřicítku lidí, jeho desítku, dvanáctku a černého Bakaláře šlo ochutnat v mnoha restauracích na Rakovnicku nebo zakoupit v místních obchodech. Rakovnické pivo, jehož historie sahala až do patnáctého století, se tedy pokoušelo o návrat mezi uznávaná piva, a to nejen doma v Čechách. Je vyráběné českou technologií, hlavní kvašení je v otevřených spilkách, zrání v ležáckých tancích. Využívá slad plzeňského typu, chmel žatecký červeňák a rakovnickou vodu čerpanou z osmdesát metrů hlubokých vrtů z podzemního jezera pod městem. Majitelem pivovaru i v roce 2005 byla společnost Czech Brewery – Rakovník, jejíž mateřskou firmou byla kanadská International Brevery Company Inc. se sídlem v Torontu.
Rok 2005 byl v pivovaru ve znamení snahy vrátit rakovnický Bakalář mezi uznávaná česká piva. Jako pivovar střední velikosti měl kapacitu do 200 tisíc hektolitrů ročního výstavu, ale v roce 2005 vyprodukoval jen přibližně 4 500 hl piva. Rakovnická desítka, dvanáctka a černý Bakalář směřovala do restaurací v okolí Rakovníku a do obchodů.
Pivovar začal v březnu 2006 vyvážet do Ruska. Podnik, který v roce 2004 po sedmi letech obnovil svou činnost, uvažoval o vývozu i do dalších evropských zemí. „Do Ruska by podle smluv mělo zamířit 13 tisíc hektolitrů piva Bakalář, což je téměř trojnásobek loňského výstavu,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Josef Nový. „V tuzemsku je trh s pivem v podstatě rozdělený a malým pivovarům nezbývá nic jiného než vyrábět na export.“ Po rekonstrukci za několik desítek milionů korun zaměstnával pivovar zhruba 40 lidí. S výrazným zvýšením počtu zaměstnanců vedení společnosti zatím nepočítá, i když podle Nového měl v budoucnosti potřebovat další odborníky. V roce 2006 v objektech pivovaru plánovali zřídit byty pro dojíždějící zaměstnance. Od roku 2006 černou desítku nahradí tmavé dvanáctistupňové pivo a uvažovali zde i o vícestupňovém speciálu. „Nyní plánujeme 80 % naší produkce do zahraničí,“ dodal Nový.
Na domácí trh v roce 2006 podle obchodního ředitele pivovaru Marka Simbartla směřovalo zhruba 4150 hl piva.
Pivovar v roce 2007 plánoval zvýšit export do Ruska. V roce 2007 by podle odhadu na východním trhu mohlo skončit do 25 000 hl Bakaláře. Na domácím trhu se pivovar chtěl nadále držet především v oblasti Rakovnicka, kde jen za poslední dva měsíce vzrostl zhruba o čtyři desítky počet restaurací odebírajících desítku a dvanáctku.
„Výroba se stabilizovala a vedle Ruska realizujeme drobné vývozy do 300 hektolitrů také do Německa, Švédska a na Slovensko,“ uvedl obchodní ředitel s tím, že pivovar nepočítal pro rok 2007 i přes zvýšené náklady se zdražováním. „Na 99 % zůstane naše lahvové pivo na 10,30 koruny včetně DPH za půllitr v láhvi a 11,50 koruny za půllitr v sudu,“ řekl v lednu 2007 Simbartl.
Před deseti lety visela v hospodě v Branově u Křivoklátu na Rakovnicku vlajka na půl žerdi a štamgasti přišli v černých kravatách, protože místní hostinský právě dotáčel poslední sud piva Bakalář. V únoru 2007 si hosté Rybářské bašty Oty Pavla zvláštně nasládlou chuť rakovnického piva znovu připomněli. Pivovar se postupně vzpamatovává z krachu a se svým pivem se vracel do míst, kde se mu dařilo. „Znovunaražení sudu rakovnického dvanáctistupňového Bakaláře v Branově doprovodí malá oslava, při které dostanou lidé prvních sto piv zdarma,“ potvrdil hospodský Milan Štiller. Odmítal ale, že by se bakalář v Branově vracel na stoly hostů. Tam i nadále zůstával především Gambrinus, který se v baště točil už několik let. „Nechám na lidech, jestli rakovnické pivo budou pít nebo ne. K ničemu je tlačit nebudu. Počítám ale spíš s tím, že by se Bakalář točil v létě při fotbale nebo o víkendech. Hlavním pivem však zůstane Gambrinus,“ trval na svém Štiller. Nebylo se čemu divit. Od majitele značky měl chladicí zařízení, pípu i další vybavení. „Víme, že vrátit se zpátky k lidem je těžké. Spíš se nám to daří v těch menších vesničkách, kde se Bakalář tradičně pil a lidé si na něj ještě vzpomínají,“ řekl obchodní ředitel pivovaru Marek Simbartl. V Branově se před krachem rakovnického pivovaru točil Bakalář 40 let. Místní obyvatel Vlastimil Král patřil mezi ty, kteří si na to pomatují. V Rybářské baště proto nechyběl: „Mně Bakalář chutná, v krámě si ho kupuju, takže jsem rád, že se vrací i do hospody.“ Když pivovar před deseti lety krachl, po chuti Bakaláře se mu zpočátku stýskalo. Teď je rád, že se vracel.
V květnu 2007 pivovar vařil i polotmavou 11°.
Slavnostní naražení prvního soudku Jubilejního speciálu Bakalář 555láhev piva Bakaláře proběhly 21. listopadu 2008 v Zájezdním hostinci v Petrovicích. „Jedná se o „sedmnáctku“ s obsahem alkoholu 7 %. Pivo zrálo 120 dní,“ uvedla Miloslava Rohlová. „Je to již 554 let, co se v našem rakovnickém pivovaru vaří pivo, a navázání na to je nejen výrazem úcty k tradici, ale především úcty k vynikající chuti našeho piva a práci kolem něj,“ uvedl Jan Fábry z pivovaru.
O tom, že se rakovnický pivovar zapíše do historie, nebylo pochyb. Rakovnické pivo se začalo vyrábět před stovkami let. Rakovničtí vařili pivo ve svých vlastních domech. Když byl o pivo velký zájem, založila se sdružení a začalo se vyrábět. Aby se o pivu vědělo a začali ho lidé kupovat, museli zástupci pivovaru přesvědčovat hospodské o tom, aby si Bakalář koupili. Situace se však zanedlouho změnila a Bakalář se dostal na špici…. Budova pivovaru, mimochodem bývalá kasárna, stojí v Havlíčkově ulici v Rakovníku. Za ta léta, co pivovar stojí, prošel několika rekonstrukcemi. Jedna z nich se konala také v roce 2001. „Do zprovoznění pivovaru vložil peníze investor, kterému bylo řečeno, že by investice měla trvat několik měsíců. Netušil, že se to protáhne na dva roky,“ řekla výkonná ředitelka pivovaru Ajgul Steinbachová. V té době došlo hlavně k provozním investicím. Dá se říci, že v tomto duchu se pokračovalo do teď. První várka piva se uskutečnila v roce 2004. Pivovar v Rakovníku vyráběl pivo klasickou českou technologií, jehož základem jsou kvalitní suroviny: slad plzeňského typu, chmel žatecký červeňák a chmelový extrakt, cukr z cukrové řepy a kvalitní voda z podzemního jezera pod městem Rakovník. Za klasickou českou technologii výroby piva se považuje dvoufázové kvašení: hlavní kvašení v otevřených spilkách 10-12 dnů, zrání piva v ležáckých tancích 21-60 dnů podle druhu vyráběného piva. Pivovar by rád obnovil i vnější části objektu. „Rádi bychom rekonstruovali. Problém je, že na to nejsou zatím prostředky. Mě osobně to mrzí v tom, že se pivovar nachází v centru města, v památkové chráněné zóně,“ uvedla Steinbachová. V roce 2008 se pivovar důrazně zaměřil na vývoz piva. „Spousta práce je s přípravou zakázek na export. Podrobně se musí zabývat zněním smluv,“ řekla Steinbachová. Na počátku roku 2009 se Bakalář dovážel nejvíce do Ruska, Velké Británie, Ukrajiny, Ameriky a Itálie. „O pivo je opravdu velký zájem. I v zahraničí začali chápat rozdíl mezi euro-pivem a českým pivem. Například v Rusku nemohli dlouhou dobu pochopit, proč se Bakalář točí na větší tlak. Museli jsme jim vysvětlit, že to není limonáda. Naše pivo je chuťově velmi bohaté,“ řekla se smíchem výkonná ředitelka.
První české pivovary, například rakovnický, přecházejí při exportu na východ od drahých nerezových sudů na jednocestné plastové. Důvodem bylo to, že zejména z Ruska se špatně dostávaly drahé nerezové obaly zpět. Řekl to v dubnu 2009 šéf obchodu Pivovaru Rakovník Jan Fabry. „Problémy s vracením sudů odpadnou. Jsou to jednocestné plastové PET sudy, které budou zohledněny v ceně piva a půjdou výhradně na export, protože tuzemský trh na to zatím není připraven,“ řekl Fábry. Hlavní výhodu viděl v tom, že odpadnou zálohy na obaly, jež firma distribuuje do vzdálenějších regionů. Navíc trvanlivost piva se prodlužuje, protože nápoj nemá kontakt se vzduchem nebo plynem z hnacího zařízení, a vydržel tak déle naražený. „Sudy mají v sobě igelitový vak, z něhož nemusí být pivo tlačeno biogenem nebo jiným plynem,“ vysvětlil Fábry. Obaly, které může odběratel vyhodit, nebyly zálohované, ale pivovar jejich cenu zohlednil v dodávaném pivu, od dvou do tří korun na půllitru. „Zkoušíme to. Do měsíce by měl běžet export do Ruska i Itálie, kam nyní sudové pivo hodně vyvážíme,“ řekl šéf obchodu v Rakovníku. Pivovar už několik měsíců testoval, jak dlouho vydrží pivo v těchto obalech naražené. Sládci pravidelně degustovali jeho kvalitu a podle Fábryho byli s trvanlivostí nápoje v obalu velmi spokojeni.
Pro maloobchodní sítě pivovar vyráběl Rakovar – světlé výčepní s 3.8% alkoholu.
Pivovar začal vyrábět nealkoholické pivo. V září 2009 bylo v lahvové podobě k dostání jen v podnikové prodejně. Do celostátní distribuce by se mělo dostat během dvou měsíců. „Bakalář alcohol free je nealkoholické světlé pivo vyráběné tradičním výrobním postupem. Jeho jemná hořkost, zlatavá barva, vůně mladiny a stabilní, bohatá pěna jistě potěší každého, kdo ochutná,“ uvedl vedoucí tuzemského trhu společnosti Jan Fábry. K dostání bylo v provedení 0,3litrových a 0,5litrových lahví a v 30litrových sudech pro výčep. Podle Fábryho bylo nealkoholické pivo současným trendem, který chtěl i rakovnický pivovar sledovat. Půllitrová láhev zatím stála v pivovaru 7,90 koruny.
Přímo k protinožcům zamířila na konci roku 2009 první zásilka rakovnického Bakaláře. Dvanáctistupňový světlý ležák tam v kontejneru cestoval téměř celý měsíc. Distribučním partnerem byl známý tamní výrobce piva značky Barons z Nového Jižního Walesu. V roce 2010 by měl pivovar dodat více než 4000 hl piva v půllitrových lahvích.
Výstav pivovaru za rok 2009 byl 13 233 hl, z toho tvoří třetinový podíl export.
Polotmavý speciál Bakalář 555 (17°) se těšil takové oblibě, že pivovar v jeho produkci pokračoval i na jaře 2010. Od dubna 2010 pivovar startoval s novým výrobkem, a to byl světlý výčepní Bakalář11%. V první fázi byl k dostání pouze v sudech, na podzim zařadili i lahve. K 31.12.2009 ukončil pivovar výrobu piva zn. Rakovar a to z ekonomických důvodů. Na jaře 2010 byl sládkem pivovaru Milan Maršálek. V dubnu 2010 byly v portfoliu výrobků dva druhy lahví. Na tuzemský trh se používala láhev s označením NRW (vratná). Pivo na export bylo plněno do lehčích, jednocestných lahví – typu ALE OW.
Zadlužený a v mnohamiliónové ztrátě zabředlý pivovar Bakalář změnil v červnu 2010 majitele. Ruský podnikatel Alexander Olenin, který stál za majitelem pivovaru společností Czech Brewery, respektive jejím na Kypru registrovaným vlastníkem společností Willgrade Engineering Limited, dojednával prodej zatím nezveřejněným dalším ruským investorům. Obě strany už podepsaly smlouvu o smlouvě budoucí a k převodu by mělo dojít v nejbližších týdnech. Původně vyjednávala o koupi Bakaláře skupina K Brewery, ale rozmysleli si to. Volba nakonec padla na ruské zájemce. Ředitelka pivovaru Ajgul Steinbachová se nechtěla k věci vyjadřovat. „Vyjádříme se později,“ uvedla bez dalších podrobností. Původní zájem skupiny K Brewery potvrdil Otakar Binder, manažer této společnosti. Rakovník by zapadl do portfolia skupiny především svou polohou – na západ od Prahy dosud neměla K Brewery žádný pivovar. Podle některých informací odradilo skupinu K Brewery blokování části majetku Pivovaru Bakalář věřiteli. Ruský podnikatel Olenin byl po kanadské společnosti International Brewery Company druhým vlastníkem, kterému se podařilo provoz pivovaru rozhýbat – poté, co byl od konce devadesátých let uzavřený. Ztráta ale narůstala. V roce 2008 vykázala společnost Czech Brewery ztrátu 31,5 miliónu korun, čísla roku 2009 pivovar nezveřejnil. Produkce roku 2009 víc jak 13 tisíc hektolitrů sice zdaleka nedosahovala instalované kapacity kolem 200 tisíc hektolitrů, ale Bakalář dokázal až třetinu uvařeného piva vyvážet. Export by měl být pro pivovar zásadní i pod novým vlastníkem – tradičně vařené a kvalitní české pivo mělo najít uplatnění především na ruském trhu.
Ruští investoři objevili české pivo a české pivovary. Největší podíl z toho připadalo na skupinu kolem Andreje Brajlovského v rakovnickém pivovaru. Od koupě Bakaláře v roce 2010 investovala dosud 60 milionů korun do rekonstrukce. Bakalář – pod novým názvem Tradiční pivovar v Rakovníku – představil nové lahve s novými etiketami, plněné na novém výrobním zařízení během června 2011. Skupina ruských investorů koupila pivovar za nezveřejněnou cenu loni ve zbědovaném stavu od ruského majitele Alexandra Olenina. Po chabé produkci 13 tisíc hektolitrů v roce 2010 byl v roce 2011 zaznamenán nárůst na 60 tisíc a v budoucnu se očekávalo 150 tisíc hektolitrů. Pivo se mělo prodávat nejen doma, ale významná část měla putovat i za hranice, především do Ruska. „Pivovar byl v hluboké platební neschopnosti, která narušila vztahy s dodavateli, limitovala možnosti pivovaru pracovat s kvalitními surovinami a přinášela spoustu dalších problémů,“ popsal situaci generální ředitel Pavel Gregorič. Pod jeho vedením Rusové dosud štědře investovali do rekonstrukce 60 milionů a vyšperkovali pivovar do moderních parametrů.
Na konec roku 2011 pivovar pro spotřebitele připravil pivo Bakalář 14° – medový speciál (alk.: 5,8 %).
Pivovar do konce listopadu 2011 uvařil 35 000 hl piva, což bylo takřka trojnásobné množství než za celý předchozí rok. Řekla to ředitelka marketingu pivovaru Drahoslava Pittnerová. (zdroj: www.denik.cz)
Pivovaru se dařilo. V roce 2010 ho koupila nadnárodní skupina obchodníků s pivem s hlavními aktivitami v Rusku. Prošel rekonstrukcí, změnil vzhled etikety a vaří třikrát víc piva než loni. S modernizací souvisel i plán na zřízení bytů pro dojíždějící zaměstnance v objektu pivovaru. „Kromě tradičního Bakaláře jsme začali vařit značky Pražačka a Černovar, které pro našeho obchodního partnera dosud vyráběl v licenci jiný český pivovar,“ uvedl v prosinci 2011 generální ředitel firmy Pavel Gregorič. Pivovar podle něj již déle než rok procházel rekonstrukcí a modernizací. Začal stáčet pivo do nových lahví, změnil vzhled etiket a obměňoval vybavení restaurací. Do stáčíren piva nový majitel investoval několik desítek milionů korun a postupně modernizoval další provozy. Kromě uvedených značek, které byly na ruském trhu prodávány již několik let, začal pivovar do Ruska vyvážet vlastní kmenovou značku piva Bakalář. „Pro některé zákazníky v Rusku bude Bakalář novinkou, přestože se do bývalého Sovětského svazu v minulých letech vyvážel,“ poznamenal Gregorič a doplnil, že pivo do Ruska neputovalo v takových objemech ani na tak prestižní trh, jakým bylo hlavní město Moskva. „Do zahraničí směřovala zhruba polovina roční produkce pivovaru, z toho přibližně 70 % představovaly vývozy značek Pražačka a Černovar,“ vysvětlila ředitelka marketingu pivovaru Drahoslava Pittnerová. Podle ní se pivovaru dařilo navyšovat prodej i na tuzemském trhu. (zdroj: praha.idnes.cz)
Výstav piva: rok 2003: 0 hl rok 2005: 4 227 hl (export: 264 hl) rok 2006: tuzemsko 4 150 hl rok 2007: 10 970 hl (export: hl) rok 2008: .. … hl (export: hl) rok 2009: 13 233 hl (export: třetina produkce)