- Společnost Moravská pivovarská, majitel skupiny Pivovary CZ Group, pod niž spadaly pivovary Zubr, Litovel a Holba, podepsala dne 22.11.2023 smlouvu o prodeji sto procent akcií se společností Pivovary Triangl, ovládanou firmou Kofola ČeskoSlovensko.
- Pivovary Holba, Litovel a Zubr se od 1. října 2021 spojily do jedné akciové společnosti s názvem Pivovary CZ Group. Smyslem je zvýšení konkurenceschopnosti všech tří značek, posílení jejich postavení na trhu a optimalizace procesů především v oblasti logistiky a distribuce.
- V listopadu 2020 novinka – za studena chmelená Holba Sváteční horský ležák s výraznou hořkostí.
Starší info:
Zrušení propinačního práva společně s postupující průmyslově technickou revolucí, která podhůří Hrubého Jeseníků, kraje do té doby poskytujícího chudou obživu plynoucí zejména ze sezónních zemědělských prací a pastevectví, zasáhla až v první polovině 19.století, vedly ve svých důsledcích počátkem sedmdesátých let 19.století k založení pivovaru v Hanušovicích. Obrovský rozvoj všech výrobních odvětví a s ním související hospodářský rozmach celé rakouské monarchie se totiž projevil značným populačním přírůstkem, což zase znamenalo neustále zvyšování počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva v průmyslu, jakož i neustále se zvyšující nároky na průmysl potravinářský a tedy i pivovarnictví. S postupujícím rozvojem průmyslu v oblasti Hrubého Jeseníku, vzhledem k přírodním podmínkám zejména sklářského, textilního, papírenského a železářského, se zcela logicky projevila nutnost výrazného zrychlení a zkvalitnění dopravy. Proto tedy došlo na počátku sedmdesátých let 19.století k zavedení železničního spojení i v podhůří Jeseníků. Hanušovice spojila se světem v roce 1873 dokončená trať Šternberk – Dolní Lipka, která se v následujících letech napojila na českou a německou železniční síť. Železniční spojení se Slezskem umožnila trať Hanušovice – Dolní Lipová – Glucholazy, vybudovaná v roce 1888. Výhodná poloha Hanušovic, města, které se stalo významnou železniční křižovatkou, společně s výhodnými podmínkami pro rozvoj potravinářského průmyslu, který výrazně nepostačoval rychle se rozvíjejícímu technickému průmyslu, a v neposlední řadě i skutečnost, že kolem roku 1870 byly téměř všechny existující pivovary v okolí Šumperka zastaralé, neschopné dalšího rozvoje a rozšíření, pak počátkem 70.let vyústily ve snahu postavit zde nový a moderní pivovar.
Plán na postavení pivovaru právě v Hanušovicích se zrodil v hlavě sládka a současně nájemce žerotínského pivovaru v nepříliš vzdálené Kopřivné (Geppersdorfu) Josefa Müllschitzkého (1827-1879). Mladý sládek velice rychle pochopil, že nový a moderně koncipovaný pivovar by mohl záhy ovládnout zdejší trh s pivem a stát se tak trvalým zdrojem příjmů pro svého majitele. Od počátku si však byl vědom skutečnosti, že finanční náklady spojené s vybudování takového závodu nejsou v jeho možnostech, a to i přes to, že sám byl poměrně zámožný. Oslovil proto nejprve svého přítele Karla Flandorffera, ředitele tkalcovny právě v Hanušovicích, a jeho prostřednictvím i Eduarda a Karla Oberleithnerovy, členy významné šumperské podnikatelské rodiny a současně i majitele tkalcovny, jakož i rozsáhlých pozemků v okolí Hanušovic. Při těchto jednáních byl úspěšný, a tak již v roce 1871 padlo definitivní rozhodnutí o výstavbě moderního parního pivovaru v Hanušovicích, resp. v sousední obci Holbě. Přes počáteční rychlá jednání teprve až 25.srpna 1874 byla vytvořena veřejná společnost pro zřízení pivovaru a sladovny v Hanušovicích pod firmou Brauerei von Müllschitzký & Comp. zu Hannsdorf-Halbseit. Členy této společnosti tvořil úzký okruh desíti kapitálově silných podnikatelů – podíl jednoho každého z nich činil 20 000 zl. Sám Müllschitzký se stal sládkem a současně technickým ředitelem. Základní kámen stavby, kterou podle stavebních plánů ing.Karla Völknera z Vídně realizoval stavitel Josef Baier ze Šumperka, byl položen na jaře roku 1873 a již 8.září 1873 byla většina staveb pod střechou. Kapacita nového pivovaru, jehož strojní vybavení dodala smíchovská firma Ringhoffer, byla stanovena na 22 400 hl, resp. 40 000 věder. V nově dokončeném pivovaru byla již 28.prosince 1874 slavnostně uvařena první várka piva, kterou bezprostředně 29.a 30.prosince následovaly dvě další.
Po počátečním období obchodních úspěchů pivovaru – již v roce 1875 dosáhl výstav úctyhodných 15 900 hl piva – nastalo i pro tento nový moderní pivovar období stagnace. Během ní, v roce 1878, produkce poklesla dokonce až na 7 440 hl, což zapříčinilo i odchod Müllschitzkého nejprve z funkce ředitele pivovaru a posléze i ze samostatné společnosti. Jeho příkladu bezprostředně poté následovali i další podílníci, jejichž podíly dne 26.června 1881 převzali Oberleithenerové a dr.Karl Chiari, kteří se tak stali většinovými vlastníky pivovaru. V souvislosti s touto změnou pak v roce 1882 došlo k přejmenování firmy na Brauerei von Chiari & Co. zu Hannsdorf – Halbseit. Ale ještě předtím, v roce 1879, byl vedením pivovaru přizván nejprve k odborné konzultaci a posléze i ke stálé spolupráci profesor Julius Thaussing z pivovarské školy ve Vídni, který byl nakonec pověřen technickým dozorem. Pod jeho odborným vedením pak kvalita piva, stejně jako celkový roční výstav, utěšeně stoupala. A již v roce 1886 bylo dosaženo původně plánované roční produkce pivovaru – výstav 23 005 hl. Tento potěšitelný trend s sebou pochopitelně přinesl nutnost rozšiřování pivovaru, především sklepních prostor, ale i spilky a lednic. V souvislosti s tím byla v roce 1889 přestavěna i již zcela nepostačující sladovna. V témže roce rovněž došlo, v souvislosti s dalším rozvojem železniční dopravy, k výraznému rozšíření obchodní sítě pivovaru, tentokrát až do Slezska. V souladu s trendem neustálého zvětšování objemu výroby i distribuce piva, tak aby byl pivovar co nejlépe schopen reagovat na potřeby trhu, došlo v roce 1890 i k zavedení železniční vlečky z nedalekého nádraží.
V souvislosti s postupným rozšiřováním pivovaru – v roce 1894 byl na sladovnu přeměněn i původně najatý arcibiskupský pivovar v Javorníku – je bezesporu velmi zajímavá i jeho celková roční produkce v tomto období. Již v roce 1889 vystavil pivovar více než 30 000 hl piva, o čtyři roky později překročila produkce hranici 40 000 hl a ještě do konce století, v roce 1898, byla překonána i hranice 50 000 hl vystaveného piva. Trend pravidelného nárůstu roční produkce pivovaru pokračoval – i přes nepatrné „zaváhání“ v letech 1901, 1902, 1909 a 1910, kdy roční výstav ve srovnání s lety předchozími dokonce nepatrně poklesl – až do roku 1911, kdy pivovar vystavil (společně s pivovarem v Třemešku, který byl nedílnou součástí nedávno vytvořené akciové společnosti) do té doby nevídaných 110 580 hl, čímž bylo dosaženo téměř pětinásobku původně uvažované kapacity.
Na přelomu století přišla z Vizovic do Šumperka rodina Strassmannů, Ludwig začínal v pivovaru v Karviné, v roce 1907 přešel do Holby jako sládek a později se stal technickým ředitelem pivovaru.
Počátek 20.století pivovaru kromě obchodních úspěchů přinesl i zásadní změny ve vedení podniku. V roce 1906 byla v souvislosti s potřebami koncentrace výroby a navýšení kapitálu veřejná obchodní společnost Karla Chiariho načas rozpuštěna, nově konsolidována a její majetek byl převeden na nově vytvořenou akciovou společnost Nordmährische Brauerei und Malzfabrik, Aktiengesellschaft in M. Schönberg. Nová a.s. spojila tři nedávné konkurenty na místním trhu s pivem – firmu Brauerei von Chiari & Co. zu Hannsdorf – Halbseit (získala rozhodující podíl akcií), firmu Johrnsdorfer Bierbrauerei Dr. Ulrich & Co. v Třemešku, a rovněž firmu Ant. Wlach & Comp. in Mährische Schönberg ze Šumperka – a zároveň zaručila výsadní postavení hanušovického pivovaru. Správní sídlo akciové společnosti bylo zřízeno v nejvýhodněji položeném Šumperku, a to i přesto, že zde v roce 1907 byla zastavena výroba piva a nadále v provozu zůstala jen sladovna a rovněž stáčírna. V prvních letech 20.století společnost produkovala: Hannsdorfer Pils, Kaiser Märzen, Sudetenbräu, Johnsdorfer Bock, Porter.
Období rozkvětu pivovaru přerušila první světová válka. V jejím průběhu došlo v roce 1916 zpočátku jen k přechodnému, později však definitivnímu zastavení výroby v Třemešku. Ani to však nezabránilo obrovskému poklesu produkce pivovaru v Hanušovicích až na 22 157 hl v roce 1917. Rok 1918 kromě vyhlášení ČR znamenal pro v té chvíli už jediný existující pivovar v oblasti Jeseniků i změnu německého názvu firmy na český Severomoravský pivovar a sladovna, akciová společnost v Šumperku. S důsledky válečných let se pivovar vyrovnával jen pozvolna. Předválečné produkce bylo v Hanušovicích dosaženo až v roce 1924, kdy roční výstav dosáhl 86 492 hl, což bylo více než v roce 1913. Hranice 100 000 hl piva byla překonána o dva roky později, v roce 1926, kdy pivovar vystavil 104 703 hl. Od tohoto roku pak roční produkce pivovaru zcela pravidelně, s vyjímkou let 1936 a 1937, přesáhla hranici 100 000 hl. Pivovar tak byl v období 1.republiky, po Prvním brněnském akciovém pivovaru (dnešní Starobrno) a po akciovém pivovaru v Přerově, třetím největším na Moravě. Rekordní byl zejména rok 1939, kdy výstav dosáhl 170 064 hl piva. S tímto vývojem samozřejmě úzce souvisela i odpovídající modernizace stavebního i strojního vybavení – od roku 1930 byla v provozu nová varna, zvětšeny byly kapacity spilky a sklepů.
V průběhu 2.světové války fungoval pivovar v rámci možností bez větších obtíží. Jeho produkce, do té doby přesahující 100 000 hl piva ročně, radikálně klesla až v roce 1945, kdy celkový výstav činil pouhých 50 595 hl.
Krátce po osvobození byla v souladu s tehdejšími rozhodnutími i na pivovar v Hanušovicích uvalena národní správa. Již 20.června 1945 bylo ze strany nového, byť dočasného vedení pivovaru rozhodnuto o převedení celé správy společnosti ze Šumperka přímo do Hanušovic. Po třech letech, v roce 1948, došlo v souvislosti s politickými změnami v naší republice ke zestátnění pivovaru. Stalo se tak 30.června 1948 a byl vytvořen samostatný Hanušovický pivovar, národní podnik, Hanušovice. Ale již o dva měsíce později byl zestátněný závod sdružen s litovelským pivovarem v Severomoravské pivovary, národní podnik, Litovel. Ovšem ani toto organizační uspořádání nemělo, tak jak bylo pro toto období typické, dlouhé trvání. Hned 1.ledna 1949 došlo k začlenění n.p. Severomoravské pivovary do Hanáckých pivovarů, národní podnik, Přerov. Ani toto však nebylo definitivním řešením. K 1.lednu 1953 došlo k opětovnému vytvoření podniku Severomoravské pivovary, národní podnik, Litovel, který vznikl rozdělením předchozí organizace na tři samostatné celky. Ovšem již dva roky poté, k 1.září 1955, došlo k opětovnému sloučení tří samostatných celků ve staronové Hanácké pivovary, národní podnik, Přerov. Teprve až rok 1960, který se nesl ve znamení územní reorganizace celého našeho státu, přinesl pivovaru konečné rozuzlení a dlouhodobou definitivu řízení. K 1.červnu 1960 byl totiž hanušovický pivovar na dobu třiceti let začleněn do Severomoravských pivovarů, národní podnik, Přerov (pivovary Přerov, Olomouc, Litovel, Opava, Ostrava, Vsetín a od roku 1971 i Nošovice).
Tímto začleněním pivovaru skončilo v roce 1960 pro závod i období „rozpočtového minima“. Až do konce padesátých let nebyly totiž v rámci závodu, v souladu s tehdejšími rozhodnutími ohledně společenských priorit, podniknuty rozsáhlejší investice. V následujícím desetiletí tak bylo do investiční výstavby závodu investováno více než 7 000 000 Kčs. Z nejvýznamnějších investičních akcí tohoto období stojí za zmínku zejména zprovoznění nové spilky v roce 1961, postavené již v roce1939, které i nadále umožnilo zvyšovat kapacitu závodu. V roce 1963 byly ve stáčírnách v Jeseníku i Šumperku instalovány přetlačné tanky, v roce 1965 došlo v Hanušovicích k úpravě ležáckých sklepů, byla zřízena filtrační stanice a zavedeno skleněné potrubí, v roce 1967 došlo i k nutné rekonstrukci sladovny. Významnou změnou byla i náhrada dřevěných přepravních sudů hliníkovými v roce 1970. A konečně 31.ledna 1973 byla zastavena výroba v dislokované stáčírně Jeseník, kterou převzala stáčírna Šumperk.
Toto období bylo etapou plánovaného hospodářství, tedy systému pětiletých ekonomických plánů rozvoje celé země. V 70.letech pivovar náležel do kategorie větších pivovarů s odpovídajícím podílem na domácím trhu. Je nutné si ale uvědomit, že až do roku 1990 byla na celém území tehdejšího Československa uplatňována přísná rajonizace v rozdělení trhu, což znamenalo, že každý pivovar měl na základě svých kapacitních možností přiděleno území, ve kterém měl povinnost zajistit pravidelné zásobování obyvatelstva svými výrobky. Z hlediska sortimentu nabízel pivovar svým zákazníkům tři druhy piva, Hanušovické pivo 80 , Hanušovické pivo 100 a Hanušovický ležák 120, z nichž si největší oblibu stabilně udržovalo pivo 100, jehož podíl na celkové roční produkci se v průměru pohyboval za hranicí 80 %. Tato skladba sortimentu se udržela až do roku 1984, kdy byla produkce nejprve obohacena o výrobu piva 110 Šerák (pojmenování vzešlo z názvu jednoho z vrchů v Jeseníkách), a poté, v roce 1988, po ukončení výroby piva 80, se stabilizovala a hanušovický pivovar tak nadále produkoval opět pouze tři druhy piva. Pro toto období je rovněž typický výrazný nárůst produkce a distribuce piva v lahvích, které díky své oblibě, již od roku 1976 jednoznačně převládlo – ve srovnání s výrobou sudového piva – v celkové produkci, která oscilovala v rozmezí 264 000 až 316 000 hl ročně. V roce 1975 byla zahájena rekonstrukce strojovny, po dokončení prací nově vybavené moderním čpavkovým a solankovým chlazením. V roce 1979 byl z důvodu zastaralého strojního zařízení ukončen provoz vlastní sladovny. Dodávky sladu zpočátku zajišťovaly obchodní sladovny Prostějov a později i další dodavatelé. Počátkem 80.let byl ukončen proces hlavního kvašení v dřevěných kvasných kádích a po dokončení rekonstrukce spilky – k jejímu zahájení došlo v roce 1981 – tyto dřevěné kádě nahradily nerezové kvasné kádě. V letech 1982 až 1983 byla provedena rekonstrukce varny. V roce 1984 došlo na varně k náhradě již zastaralého sladinkového filtru moderní měděnou scezovací kádí. V roce 1986 nahradily ocelové úponované tanky v průběhu rekonstrukce ležáckého sklepa dosud používané tradičné dřevěné dubové ležácké sudy.
Při těchto velkých investičních akcích nebyla opomenuta ani stáčírna piva v nedalekém Šumperku. Již v roce 1975 proběhla rekonstrukce, během níž zde byla nově instalována stáčecí linka NAMA 28 A s monoblokem včetně vkládačů lahví. Její součástí byla i následná výměna lahví ČSN za nově zavedené EURO lahve, k níž došlo v roce 1976. V roce 1977 zde byla realizována výměna a montáž přetlačných tanků. Konečně v roce 1987 byl ve stáčírně zabudován nový vykladač lahví.
Celkově se dá říci, že etapa zahrnující období let 1975 až 1989 se nesla ve znamení neustálého zvyšování kvality piva.
Socialistické plánované hospodářství bylo po roce 1990 nahrazeno tržní ekonomiku. Proces restrukturalizace postihl i bývalý n.p. Severomoravské pivovary Přerov, když vznikla firma Moravskoslezské pivovary Přerov, a.s., sdružující pivovary Přerov, Olomouc, Litovel, Hanušovice, Opava a Vsetín. Toto uspořádání ještě nebylo definitivní, bylo postupně měněno, a to až do roku 1996, kdy došlo ke vzniku samostatné společnosti Pivovar Holba, a.s.. Tato a.s. byla dceřinou společností – se samostatnou právní a ekonomickou subjektivitou – holdingu Moravskoslezské pivovary Přerov, a.s., společně s pivovary Zubr Přerov a.s. a Pivovar Litovel a.s.. Zavedení tržní ekonomiky s sebou v roce 1990 nevyhnutelně přineslo zrušení rajonizace jednotlivých pivovarů, což z hlediska prodeje piva znamenalo pro výrobce vypuknutí do té doby zcela neznámého konkurenčního boje o zákazníka. Vlivem mimořádně silných tlaků zejména velkých a kapitálově mocných pivovarů v tradičních oblastech zásobování hanušovického pivovaru – Jesenicko, Bruntálsko a Orlické hory – náhle vyvstala před vedením společnosti nutnost hledání nových odbytišť. Ta se začala orientovat na oblast východních a středních Čech a rovněž na jižní a střední Moravu. V průběhu 90.let došlo v Hanušovicích k očekávanému poklesu výroby. Až do roku 1993 produkce pravidelně stoupala – ve zmíněném roce bylo dosaženo rekordního výstavu 349 192 hl. Na tomto trendu se velkou měrou podílely i pro pivovary mimořádně příznivé klimatické podmínky, v letech 1992 a 1993 se projevily vlnou letních veder. Již v roce 1994 se na celkové produkci pivovaru projevil očekávaný pokles, způsobený jednak ztrátou některých tradičních oblastí zásobování hanušovického pivovaru a pak také v souladu se soudobým trendem i nárůstem spotřeby nealkoholických nápojů, jejichž zahraniční výrobci v roce 1990 využili otevření nových slibných trhů v bývalých komunistických zemích a zaplavili naše obchodní sítě svými produkty. Dalším důležitým trendem tohoto období se stala i výrazná změna v poměru prodeje sudového a lahvového piva, projevující se od roku 1995 podstatným nárůstem produkce piva sudového. Změny se v devadesátých letech nevyhnuly ani původnímu sortimentu vyráběných piv, resp. změnám jejich původních názvů. Názvy byly změněny na jméno Holba, který se postupně prosadil na nově zaváděné etikety.
V letech 1990 až 1993 bylo investováno téměř 250 mil. Kč do technického a technologického rozvoje pivovaru. Nejdůležitějším momentem bylo objevení a vystrojení vlastního vodního zdroje s mimořádně kvalitní vodou, která odpovídá požadavkům dětské kojenecké vody. Na území pivovaru se nacházejí dva vrty o celkové kapacitě 65 l/sec. V bývalé budově sladovny, zrušené v roce 1979, byla vystavena sladová sila o celkovém objemu 1 200 t sladu s automatickou dopravou a šrotováním. V dislokované stáčírně lahvového piva v Šumperku – v osmdesátých letech se totiž bohužel neuskutečnila plánovaná výstavba stáčírny lahví v Hanušovicích – byla provedena rekonstrukce celé stáčecí linky zabudováním moderní linky zahraniční výroby s kapacitou 24 000 l/hod. V únoru 1999 však byl její provoz definitivně ukončen a výroba pak přesunuta do stáčírny lahvového piva v Litovli. V letech 1992 až 1993 byla realizována výstavba nové moderní počítačově řízené technologie kvašení a dokvašování v cylindrokonických tancích. V roce 1993 byla provedena i výměna filtračního zařízení za nový technicky velmi dokonalý horizontální křemelinový filtr od firmy Steinecker. Rovněž byla postavena nová propagační stanice na kvasničnou kulturu a zabudována moderní vířivá káď včetně chladiče. V roce 1995 pivovar zahájil výstavbu čistírny odpadních vod s kapacitou pokrývající i potřeby města Hanušovic. Její dokončení v roce 1997 zajistilo ochranu čistoty vody v řece Moravě. V roce 1996 byl zahájen provoz nové linky na nerezové KEG sudy (s obsahem 50 a 30 l), které nahradily dříve používané, nyní však již nevyhovující hliníkové sudy o obsahu 100 a 50 l. Rekonstrukce celého provozu sudového hospodářství včetně zabudování průtokové pasterace – motivovaná snahou o dosažení výrazného prodloužení trvanlivosti výrobků, zlepšení adjustáže i kultury prodeje – byla dokončena v roce 1998. Největší investiční akcí té doby byla rekonstrukce zastaralé uhelné kotelny, která byla převedena na plyn.
V roce 2000 byl změněn název holdingu Moravskoslezské pivovary a.s. Přerov na PMS a.s. Přerov. Do šumperského hokeje vstoupil pivovar v lednu 2000 a hokejisté k zápasům vyjížděli pod novým názvem Holba draci. Pivovar na provoz klubu přispěl finanční částkou, jejíž přesnou výši vedení klubu neprozradilo. „Přesné číslo vám neřeknu, není to ale přes milion,“ komentoval vstup nového sponzora Luděk Šperlich ze společnosti HC Draci, která provozovala místní profihokej. „Někomu se zřejmě částka nebude zdát až tak vysoká, ale ve zdejším kraji většího sponzora neseženete,“ dodal Šperlich. V roce 2000 pokračoval pivovar v růstovém trendu a zvýšil produkci pěnivého moku meziročně o 23 % na rekordních 443 tisíc hl. V roce 2000 pivovar vykázal ztrátu, jejímž důvodem byly odpisy související s vysokými investicemi v předcházejících letech a s dokončovanou restrukturalizací majetku, především stáčecích kapacit. Pivovar v roce 2000 investoval do modernizace zařízení přes 32 mil. Kč. Výrazný nárůst výroby piva v roce 2000 přiměl vedení pivovaru investovat do modernizace varny. Tento krok byl součástí první investiční etapy, která celkem obnášela 22 miliónů Kč. Díky ní mohla společnost vystavit o dalších 25 % více piva, což ročně představovalo 130 tisíc hl.
Skupina pivovarů v Litovli, Přerově a Hanušovicích přistoupila začátkem března 2001 ke zvýšení cen. „Úprava musela přijít po vyhodnocení našich skutečných výrobních nákladů. Půllitr našich piv bude dražší o čtyřicet až šedesát haléřů,“ informoval ředitel skupiny Antonín Chytil. Ta naposledy zdražovala díky úsporným opatřením v únoru 2000.
Pivovar pokračoval v roce 2001 v revitalizaci svých rybníků podle návrhu biologa Ivana Zwacha z Rozstání. Pivovar rybníky sice už nevyužíval, ale přesto je nechtěl rušit. Jednak proto, že vodní plochy slouží jako „porodnice“ pro stovky skokanů a ropuch, jednak proto, že rybníky k pivovarům odjakživa patřily. S úpravami začal pivovar už v polovině roku 2000. Od jara 2001 začal pivovar stáčet pivo Holba Classic i do plechovek. Zisk 8 mil. Kč při nárůstu tržeb o 6 % vykázal pivovar od ledna do května 2001. Horko, které panovalo po většinu dnů srpna 2001, zvyšilo zájem o pivo. „V první dekádě srpna jsme proti stejnému období loni dodali odběratelům o 11 % piva více. Rozdíl představuje 320 tisíc půllitrů piva,“ informoval výkonný ředitel pivovaru Jaroslav Vysloužil. O čtvrtinu vyšší produkci umožnila pivovaru modernizace varny, která skončila v polovině srpna 2001. Modernizace varny probíhala s důrazem na zachování původních měděných kádí ze 30. let a vnějšího mramorového obložení. Pivovar zvýšil od ledna do září 2001 hrubý zisk na téměř 18 milionů Kč z 5,7 milionu Kč ve stejném období roku 2000. Podle výkonného ředitele Jaroslava Vysloužila za dobrý výsledek mohl vyšší podíl prodeje prémiových piv, úspora režijních nákladů pivovaru a splacení větší části jeho úvěrů. O 20 milionů korun vyšší tržby než v roce 2000 vykázalo hospodaření pivovaru, který ke třetímu čtvrtletí roku 2001 zaznamenal na tržbách 280 milionů korun. Vinou chladného léta zaznamenal pivovar slabší výstav, když prodal 320 tisíc hl piva. Mírné výpadky prodeje na tuzemském trhu však pivovar nahradil exportem do zahraničí. Nejvíce vyvezl do Izraele, Švédska a Řecka. „Výpadky prodeje na tuzemském trhu se nám daří úspěšně nahrazovat exportem,“ řekl Jaroslav Vysloužil, výkonný ředitel pivovaru. Do Izraele směřovala téměř polovina hanušovického piva v plechovkách. V říjnu 2001 pivovar použil pro reklamu svého piva bilboardy, na kterých se vedle oroseného půllitru Premium a lahve Šeráka objevil slogan: „Volba je na tobě. Holba“. Na konec roku 2001 ozdobil pivovar etiketu piva Šerák vánočním motivem.
Hrubého zisku 12 miliónů Kč dosáhl pivovar v roce 2001. „Výstav hlavně kvůli nepříznivému létu a celkové situaci na trhu piva v tuzemsku mírně poklesl, a to na 421 tisíc hl,“ řekl výkonný ředitel podniku Jaroslav Vysloužil. Pivovar v roce 2001 rovněž splatil úvěry 52 miliónů Kč a do roku 2002 vstoupil bez úvěrového zatížení. Z celkového obratu společnosti 580 milionů korun činily tržby 390 milionů korun, což v porovnání s rokem 2000 představovalo nárůst 11 %. Na něm se podílel zejména vyšší prodej prémiových piv Šeráku a ležáku Holba. Do modernizace podnik investoval 18,5 milionu korun.
Fabrika – reklamní agentura vyhrála výběrové řízení na reklamní agenturu pro pivovar pro rok 2002. Fabrika připravila již podzimní billboardovou kampaň, která měla představit Holbu jako dobré pivo a to i v regionech, kde není tolik dostupná). Na ni navazovala kampaň, která dále značku Holba rozvíjela zvoleným směrem.
Ocenění za vysokou kvalitu piva Holba Premium získal pivovar v jedné z nejprestižnějších degustačních soutěží Zlatý pohár Pivex – Pivo 2002, která se konala v březnu 2002 v Brně. Certifikát kvality dostala dvanáctka Holba Premium v nejsilněji zastoupené kategorii světlých ležáků, které se zúčastnilo dalších 22 značek. “ Nejprodávanějším pivem a naší vlajkovou lodí je samozřejmě jedenáctka Šerák. Ale ležák je chloubou každého pivovaru, je to pivo pro fajnšmekry, “ řekl výkonný ředitel Jaroslav Vysloužil. Ve sklepích leží dvanáctka 8 -12 týdnů, zraje tedy o měsíc déle než jedenáctistupňový mok. Úspěch měla za sebou také jedenáctka Šerák, která bodovala v anketě časopisu Pivní kurýr vyhlášené v prosinci 2001. V kategorii Pivo roku, kde soutěží piva bez ohledu na stupně a druh, obsadila Holba čtvrté místo v konkurenci takových gigantů, jako je Prazdroj, Radegast či Budvar. V Pivní lize, kde se počet získaných hlasů přepočítává na počet vyrobených hektolitrů, Šerák dokonce zvítězil.
Pivovar obnovil v areálu závodu rybníky a upravil i jejich okolí. Již v roce 2002 po revitalizaci se v nich objevili někteří vzácní živočichové: skokan hnědý, ropucha obecná, čolek horský i užovka obojková. Do rybníků bylo nasazeno asi sto kaprů, a tak mohly sloužit i k občasnému rybolovu. S obnovou vodních ploch pivovarníkům pomáhali vodohospodáři a ekologové.
Pití piva na čas, házení víček do půllitru, turnaj v páce, soutěž v pojídání utopenců a další podobné disciplíny si na konci května 2002 mohli vyzkoušet návštěvníci dvou pohostinství na Hradecku. Třebechovická restaurace Na Náměstí a hradecká pivnice Gobi se staly místem konání prvních dvou dílů I. pivní olympiády pivovaru Holba. Hlavním smyslem akce bylo podle vedoucí marketingu pivovaru, Aleny Chylové, pobavit hosty formou nejrůznějších soutěží a aktivit v místě, kde konzumují svůj oblíbený nápoj
Pivo z pivovaru nejspíš lidem chutnalo čím dál víc, protože pivovar vyrobil v první polovině roku 2002 přes 210 000 hl piva, což bylo o 7 % větší množství než ve stejném období minulého roku. „Víc se prodává především lahvové pivo a pivo v plechu, které činí 67 % z letošní produkce. Zbytek dodáváme na trh v sudech,“ uvedl výkonný ředitel Jaroslav Vysloužil. Konzumenti preferovali ležáky, tedy prémiová piva oproti výčepní desítce. Tendence zvyšování spotřeby dražších piv se tak promítla do tržeb akciové společnosti, které v prvním pololetí dosáhly 286 milionů korun, což představovalo desetiprocentní nárůst oproti předchozímu roku. Hrubý zisk hanušovické Holby, která společně s pivovary v Přerově a Litovli patřila do pivovarnické skupiny PMS Přerov, se meziročně zvýšil o 10,2 milionu korun na 17 milionů korun. Vlajkovou lodí pivovarského sortimentu byla jedenáctka Šerák. Jeho roční produkce dosahovala objemu 155 000 hl a měla stabilně rostoucí charakter. „Holbu Šerák vyrábíme již 16 let a vysoce ji hodnotí také odborníci v rámci prestižních soutěží, kde získává medailová ocenění,“ doplnil Vysloužil. Pivovar postupně zvyšoval i exportní aktivity. V první polovině roku vyvezl do zahraničí 2 067 hl piva, což bylo třikrát víc než v roce 2001. Odběratele hanušovického piva našel zejména v Izraeli, Švédsku a Řecku.
Sdružení přátel piva zvolilo jako Dvanáctku roku 2002 pivo Holba Premium.
Výsledky pivovaru za rok 2002 potvrdily úspěšné tažení v posledních letech. V uvedeném období prodal pivovar více než 433 000 hl piva, což představovalo 3 % nárůst oproti roku 2001. Tak si nejen udržel, ale dále upevnil své postavení v první desítce pivovarů v ČR. Dle vyjádření výkonného ředitele Jaroslava Vysloužila, byl uvedený nárůst realizován především v lahvovém pivu. Zvýšenou poptávku v posledních letech zaznamenávala nejen vlajková loď pivovaru, kterou byla Holba Šerák, ale také prémiový ležák Holba Premium. Oblíbené jedenáctky se v roce 2002 prodalo 160 000 hl, což představovalo 32 miliónů piv. Celkově prodal výrobce většinu produkce doma, kde se celorepublikové distribuční pokrytí realizovalo zejména prostřednictvím obchodních řetězců. K nosným regionům odbytu lahvového i točeného piva patřila i nadále Morava a Východní Čechy. V zahraničí pak pili Holbu konzumenti ve Švédsku, Izraeli a Řecku. Tržby pivovaru dosáhly celkem 448 milionů, což bylo o 15 % více ve srovnání s rokem předchozím a společnost vytvořila předběžný zisk 28 milionu korun. V roce 2002 pivovar investoval celkem 18,5 miliónů korun a to zejména do ekologie, modernizace autodopravy a strojního vybavení. Pivovar zaměstnával celkem 134 pracovníků. Průměrná měsíční mzda v roce 2002 činila 15 465 Kč.
Dvě stě kaprů vysadili na jaře 2003 do jednoho z rybníků v areálu pivovaru jeho pracovníci. Zůstali zde až do podzimního výlovu. Areál pivovaru byl v ČR svým způsobem unikátní, protože si zachoval svůj ojedinělý přírodní kolorit. Pivovar přitom své výjimečné polohy v horách nejen využíval, ale sám se aktivně podílel na zachování ekologické rovnováhy krajiny. Ke speciálním projektům patřila i revitalizace rybníků, v nichž mimo různých druhů chráněných obojživelníků žili také rak říční a užovka obojková. „Projekt se uskutečnil za spolupráce vodohospodářů a ekologů, kteří rozhodli o konečné podobě rybníků tak, aby pozitivně ovlivnily ekologii krajiny. Cílem byla především ochrana volně žijících chráněných živočichů,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Pivovar neměl na svých pozemcích pouze rybníky, ale také vlastní zdroje pramenité vody, jejíž kvalita byla srovnatelná s vodou kojeneckou.
Pivovar ukončil na počátku června 2003 další fázi modernizace varny, která zahrnovala instalaci nového zařízení scezovací kádě včetně kompletního řídicího systému. Ten zabezpečoval automatický provoz scezování i teplovodního hospodářství. Součástí systému byl také nový zásobník na mláto s automatickým transportem. „Nové zařízení přinese zlepšení kvality a ekonomiky scezování. Má výrazný vliv na snížení podílu nežádoucích kalicích látek v mladině, které zatěžují výrobní proces a mohou negativně ovlivnit kvašení a následně pak i kvalitu piva,“ zhodnotil přínos nového provozu sládek pivovaru Luděk Reichl. Investice si vyžádala finanční částku vyšší než 10 miliónů korun. „V tomto roce chystáme rovněž modernizaci systému chladového hospodářství, výstavbu moderního skladu piva a instalaci nových přetlačných tanků. Do modernizace výrobních technologií bude pivovar investovat více než třicet miliónů korun,“ uvedl výkonný ředitel Vladimír Zíka. Zvyšující se produkce piva si vyžádala rovněž rozšíření kapacit ležáckého sklepa. Od začátku roku 2003 do poloviny května prodal pivovar více než 150 000 hl piva, což odpovídalo prodeji předchozího roku.
Od června 2003 začal pivovar dodávat do maloobchodní sítě Lidl pivo s názvem Pivo< (světlé lehké; alk.: 3,5 %; plněno jen do 0,5 l lahví) a Bergadler (světlý ležák; alk.: 5,0 %; plněno jen do 0,5 l lahví).
Náklady na suroviny a na provoz firmy, spotřební daň, DPH, marže výrobce a obchodníka. I po započtení těchto výdajů mohla stát v červenci 2003 láhev piva 2,70 koruny. V Čechách nový diskontní potravinářský řetězec Lidl ve spolupráci s pivovarem Holba dokázaly cenu výrazně přiblížit relacím 80. let. Lidl ale cenu udržel jen týden, pak zdražil o korunu. „Po započítání všech vstupů a daní není možné vyrobit kvalitní pivo za tři koruny. Řetězce chtějí touto politikou nalákat lidi, kteří si pak koupí i jiné zboží,“ tvrdil šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Lidl i Holba nechtěly věc příliš komentovat. Obchodní ředitel pivovaru Antonín Chytil odmítl sdělit, zda se výroba takto levného piva s obsahem alkoholu 3,5 % vyplatí. „Je to obchodní tajemství. Pivo ale vyrábíme klasickou technologií, zaplňujeme si tak přebytečnou kapacitu. Nelze nic ošidit,“ řekl Chytil
Horké počasí srpnových dnů výrazně zvýšilo spotřebu piva Holba. V době, kdy si mnozí lidé užívali dovolenou, měli hanušovičtí pivovarníci plné ruce práce. Zvýšená poptávka se projevila nejen na prodeji točeného, ale velmi výrazně také lahvového piva. „Piva v lahvích se v prvních srpnových dnech vypilo celkem necelých 14 000 hl a to je o polovinu více než loni. Nejvíce jde na odbyt Holba Šerák, která je spolu s prémiovou dvanáctkou Holba Premium celorepublikově oblíbená,“ uvedla mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. Prodej točeného piva příznivě ovlivnila také turistická sezóna, což bylo patrné jak v „domácím“ regionu, tak na celé Moravě. Podle vyjádření obchodního ředitele pivovaru Zdeňka Mareše se točené Holby vypilo v horkých letních dnech roku 2003 více než 1000 hl denně. Záchranu a také pobavení přinásla v letních dnech konzumentům i horská pivní záchranka, která s batohy plnými chladné Holby spasila již stovky žíznivců v Jeseníkách. „Je to opravdu příjemné osvěžení a potěšilo i manželku, která si dá jen sem tam jedno,“ s úsměvem hodnotil dobrý nápad Tomáš z Olomouce, který s chutí využil nabídky „záchranky“ na svém výletě s rodinou.
Pivovar, patřící v produkci k první desítce v zemi, prodal za devět měsíců roku 2003 zhruba 350 000 hl piva, což znamenalo asi pětiprocentní nárůst oproti předchozímu roku. Kvalitu piva potvrdil výsledek prestižní soutěže Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2003, který získala Holba Šerák. Speciální ocenění za kvalitu získal také ležák Premium.
Také v roce 2003 se pivovaru dařilo zvyšovat výstav. Pivovar prodal za deset měsíců roku 2003 celkem 388 000 hl zlatého moku. To představovalo více než pětiprocentní nárůst ve srovnání se stejným obdobím roku uplynulého, kdy vyrobil necelých 370 000 hl. „V prodeji již tradičně vede Holba Šerák, která letos získala Zlatý pohár PIVEX a stala se tak pivem roku 2003. Oblíbené jedenáctky, jejíž roční produkce se pohybuje okolo 160 000 hl, vyrobil pivovar v prvních desíti měsících letošního roku necelých 140 000 hl,“ sdělila mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. Za stejné období společnost utržila více než 305 miliónů korun a dosáhla tak sedmiprocentního nárůstu ve srovnání se stejným obdobím roku předchozího. Většina produkce byla prodána v tuzemsku. „V letošním roce rostly také investice pivovaru, které dosáhly necelých 39 miliónů korun a finančně pokryly modernizaci výrobních zařízení a zkvalitnění prodejního servisu,“ dodala Matulová.
Na konec roku 2003 pivovar opět etiketu piva Šerák zkrášlil vánočním a novoročním motivem a zároveň uvařil pivo Šerák speciál (světlý ležák; extrakt: 13,51 %; alk.: 6,0 %).
Certifikát lavinového psa pro tříletého německého ovčáka Beise převzali 7.ledna 2004 na Červenohorském sedle z rukou zpěváka Jiřího Korna a výkonného ředitele pivovaru Vladimíra Zíky záchranáři Horské služby (HS) Jeseníky. Beis se tak oficiálně stal teprve čtvrtým speciálně vycvičeným lavinovým psem, které používali záchranáři v ČR. Pivovar, který se v roce 2003 stal partnerem jesenické HS a Beisův výcvik financoval, svému čtyřnohému chráněnci v rámci slavnostního aktu věnoval i stodvacetikilový pytel jeho oblíbené potravy, kuřecích granulí Acona. Sembdner pak obdržel „Ryzí pivo z hor“ – zvláštní balení „jedenáctky“ Šerák. „Partnerství pivovaru a Horské služby Jeseníky však není pouze v jednorázové finanční pomoci, ale také v dlouhodobé spolupráci na jednotlivých projektech, které podporují bezpečnost na horách v zimním i letním období,“ sdělila mediální zástupkyně pivovaru Holba Hana Matulová.
„Je to pro nás doplněk,“ uvedla v lednu 2004 mluvčí firmy Hana Matulová ke zdůvodnění výroby levných piv Pivo a Bergadler, které pivovar dodával do řetězce Lidl. „Dodavatelská cena pro Lidl je pro nás zatím akceptovatelná. Konečná cena je věcí řetězce,“ dále sdělila mluvčí.
Stříbrná pivní pečeť 2004 putovala do pivovaru z degustací v Táboře. Druhé nejvyšší ocenění ve známé degustační soutěži Česká pivní pečeť získala Holba Šerák v kategorii světlých výčepních piv. „Oblíbená jedenáctka je již mnoho let vlajkovou lodí pivovaru a těší se velké oblibě konzumentů. Loni získala Holba Šerák Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2003 a stala se tak absolutním vítězem ve své kategorii. Také letos bude v téže soutěži obhajovat medailové ocenění,“ řekla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Holba Šerák dostala jméno po jednom z vrcholků Jeseníků u Hanušovic, kde měl pivovar sídlo. Podle ředitele Vladimíra Zíky se poptávka po oblíbené jedenáctce každoročně zvyšovala a v roce 2003 jí pivovar prodal více než 163 000 hl.
Reklamní agentura Fabrika odstartovala na počátku roku 2004 celoroční kampaň na posílení image a podporu konceptu – Holba – Ryzí pivo z Hor. Z kreativní dílny Helena Šídová a Iva Bízová vzešla tři návrhy pivních horizontů, které se opírají o jesenický patriotismus s cílem podpořit chuť na Holbu s pivními chuťovkami. Motivy, které byly v roce 2003 využity pro různé i netradiční formy výzdoby restaurací formou POS materiálů pro Fabriku nafotil Emil Bratršovský s foodstylistou Markem Všetečkou. Pivovar, jehož restaurace procházejí v souvislosti s nadcházejících 130. výročím redesignem, plánoval dát o sobě více vědět v květnu 2004.
Pivovar pořádal dne 22.května 2004 tradiční turistický pochod Pivovarská čtvrtka 2004. Tentokrát se akce konala u příležitosti 130. výročí hanušovického pivovaru. Sportovní program nabídl zájemcům čtyři turistické trasy. Start byl od 8 do 10 hodin od KD v Šumperku (trasa 22 km), z pivovaru v Hanušovicích (2 trasy – 28 a 10 km) a z náměstí v Králíkách s trasou o délce 25 km.
Sponzorský dar 15 000 Kč předal dne 22.června 2004 řediteli Zoologické zahrady na Svatém Kopečku u Olomouce Zdeňku Slavotínkovi výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Šlo o příspěvek na chov rysa ostrovida v této zoo. Původně mělo dojít i ke křtu dvou z trojice nejmladších přírůstků zdejšího chovného páru. Proti se však postavila matka rysích mláďat, která se od nich nenechala chovateli odlákat. Zřejmě se bála, že by je už nespatřila, tak jako v případě jejího třetího mláděte, samečka, kterého si odvezl režisér Václav Chaloupek, aby se stal hrdinou dalších večerníčků. Chov rysa ostrovida chtěl pivovar sponzorovat i nadále. „Jeho podporu vnímáme jako přirozenou. Vyrábíme ryzí pivo z hor uprostřed Jeseníků, kde se ohrožený rys vyskytuje ve volné přírodě. Jako důležitý vnímáme rovněž chovný program v zajetí, a proto jsme se jej rozhodli podpořit v zoologické zahradě našeho kraje,“ uvedl Zíka. Dvě zmíněná mláďata nesla jméno Holba a Šerák.
Pivovar v červenci 2004 prodal bezmála 50 000 hl piva, což bylo o 10 % více než v červnu. „Prodej hanušovického piva se zvyšuje od června a již nyní je vyšší než ve stejném období loňského roku,“řekla v srpnu 2004 mluvčí pivovarů Holba a Zubr Hana Matulová.
Pivo Holba Premium zvítězilo v srpnu 2004 v degustační soutěži pořádané v rámci 47. žateckých slavností piva v kategorii světlých ležáků. Další úspěch pro hanušovický pivovar vybojoval v kategorii výčepních ležáků Šerák, který obsadil třetí místo. O vítězství bojovalo v Žatci jedenasedmdesát piv ze šestnácti pivovarů.
Pro přátele dobrého moku připravil pivovar v roce 2004 spoustu akcí, aby 130. výročí založení pivovaru oslavili spolu. Od 1. do 4. září 2004 byly otevřeny brány pivovaru pro všechny, kteří chtějí nahlédnout pod pivovarskou pokličku. Návštěvníci si pod vedením pivovarských odborníků mohli prohlédnout jednotlivé provozy. U svého oblíbeného točeného a v doprovodu příjemné muziky si pak mohli vychutnat posezení na nádvoří pivovaru. V sobotu 4. září 2004 vyvrcholily Dny otevřených dveří Velkou pivovarskou slavností na počest 130 let založení pivovaru. Pivovarskou veselici zahájilo naražení sudu s 13° Holbou Speciálem. Od rána do večera byl pro návštěvníky připraven bohatý program a spousta pivních dobrot i jiných překvapení. Celodenní program ukončila večerní taneční zábava. Dopravu návštěvníků zajistila jízda historickým Pivním speciálem, vlakem na trase Šumperk-Hanušovice. Slavnostní byl i říjnový výlov rybníka, spojený s přípravou rybích specialit a posezením na nádvoří pivovaru, stejně jako pravá zimní pivovarská zabijačka.
Veškeré hanušovické lahvové pivo bylo v roce 2004 plněno v litovelském pivovaru.
Tradiční moravskou zabíjačkou se 18.prosince 2004 rozloučil pivovar s jubilejním 130. rokem své existence. Kromě zabijačkových specialit mohli přítomní ochutnat také speciální polotmavé pivo Holba Šerák Speciál 13,5 stupně, které místní pivovarníci uvařili při příležitosti oslav.
Holba stabilně zaměstnával 130 lidí. V roce 2004 pivovar vystavil 439 000 hl piva.
V letech 2003 a 2004 pivovar pro maloobchodní síť Lidl vyráběl světlé lehké pivo s názvem Pivo (alk.: 3,5 %; plněno jen do 0,5 l lahví) a světlý ležák Bergadler (alk.: 5,0 %; plněno jen do 0,5 l lahví).
Vítězem soutěže Firma Olomouckého kraje v roce 2005 se stal pivovar Holba a předstihl tak vítěze pivovar Zubr. Cílem soutěže bylo vyzdvihnout význam zodpovědnosti firem k regionu a jeho rozvoji. Základním kritériem hodnocení společností byla jejich sociální zodpovědnost a připravenost nést důsledky svého podnikání vůči vnitřnímu i vnějšímu prostředí. Pivovar dlouhodobě přispíval k ochraně přírodního dědictví, a to jednak podporou ekologických aktivit, ale také vlastní environmentální politikou. „Provozujeme biologickou čistírnu vod, která svou kapacitou pokrývá nejen čištění vlastních odpadních vod, ale i z celých Hanušovic,“ řekl předseda představenstva a ředitel pivovaru Zdeněk Konečný. Významným prvkem s ekologickým dopadem bylo mj. rovněž používání plně recyklovatelných obalových materiálů. „K aktivitám, které směřujeme na podporu zdraví, patří například Mamocentrum Femina, kde jsme finančně přispěli na přístrojové vybavení i nákup zdravotnického materiálu,“ dodal Konečný.
Tradiční turistický pochod Pivovarská čtvrtka aneb Putování za ryzím pivem z hor připravil pivovar na 7.května 2005 . Akce se každý rok zúčastňuje několik stovek turistů, pro které byli v roce 2005 připraveny čtyři trasy různé délky i obtížnosti, od 10 km až po téměř trojnásobek.Nejdelší tvořil okruh Hanušovice, pivovar-Svatá Trojice-Hanušovice, pivovar o délce 28 km. Na pochod mohli účastníci vyrazit ze tří startovacích míst, kterými jsou Králíky náměstí, KD Šumperk a Hanušovice, pivovar, kde mezi 8. a 10. hodinou koordinovaly zahájení akce speciální hlídky. Nešlo o podávání sportovních výkonů, ale spíš o to, protáhnout si tělo v krásné přírodě Jeseníků, a také o možnost poznat pivovar, který mohli zájemci při této příležitosti navštívit. Po absolvování pochodu se také v roce 2005 jeho účastníci sešli ve společném cíli na nádvoří pivovaru, kde obdrželi pamětní list a drobný dárek. Jako každý rok bylo pro ně připraveno bohaté občerstvení a chlazená holba. Nechyběl ani program s hudbou, soutěže pro děti a tombola.
Od července 2005 navýšil pivovar brigádníky počet pracovníků. Pivovaru se zvedl v posledních květnových dnech odbyt točeného piva asi o 40 %. „Na zvýšení poptávky mají především podíl provozovatelé zahrádek. Kromě točeného piva se ale zvyšuje i odbyt plechovkového piva, což souvisí s tím, že lidé více cestují,“řekla mediální zástupkyně pivovarů PMS.
Po dvou letech dokončil pivovar náročný proces automatizace a vizualizace varny, do kterého společnost investovala tři miliony korun. Nové zařízení mělo garantovat nejen identitu piva z různých várek, ale také přesné dodržení tradiční vlastní receptury. „Jedná se o významnou investici spojenou se zvyšováním kvality piva, která minimalizuje chyby nebo nepřesnosti způsobené lidským faktorem,“řekl v srpnu 2005 sládek pivovaru Luděk Reichl. Upřesnil, že výhodou je rovněž neustálý monitoring celého procesu a jeho archivace, takže veškeré důležité věci lze zpětně dohledat.
Zábavu v pivovaru o víkendu 3.-4.září 2005 doprovázela charitativní akce na podporu obecně prospěšné společnosti Dětský klíč Šumperk, která pomáhala integrovat do společnosti hendikepované děti. Lidé vhazovali do dřevěného korýtka desetikoruny. Speciální tunýlek nainstalovaný u pivovarských rybníků se zaplnil celkem tisíci desetikorunami. K celkovému výtěžku 10 tisíc korun přispěl pivovar polovinou. Světlé výčepní pivo Holba Classic ohodnotili odborníci jako nejlepší v příslušné kategorii degustační soutěže, která se každoročně koná u příležitosti tradiční Dočesné v Žatci. V roce 2005 se degustovalo 120 vzorků piv v devíti kategoriích. Odborným garantem byl již tradičně Chmelařský institut v Žatci, kvalitu a chuť přihlášených piv hodnotilo 141 degustátorů. „Loni jsme se zúčastnili poprvé a tehdy byl celkový počet přihlášených vzorků poloviční,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. V tradičně nejsilněji zastoupené kategorii světlých piv výčepních mezi sebou soupeřilo 33 piv. „O to je vítězství cennější,“ dodal Zíka. Oceněné desítky pivovar pivovar ročně prodal kolem 55 tisíc hektolitrů.
Hanušovičtí pivovarníci začali dne 24. listopadu 2005 stáčet do sudů vánoční Holbu Šerák Speciál. V pivovaru ho vařili pouze při výjimečných příležitostech a v omezeném množství. V roce 2005 to byly čtyři várky, tedy 800 hl piva, které byly v restauracích k mání od začátku prosince. „Je to náš vánoční dárek všem milovníkům čepovaného piva a štamgastům našich hospod,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Celkový odbyt pivovaru za deset měsíců roku 2005 představoval 366 tisíc hektolitrů piva, z toho 146 tisíc hektolitrů v sudech, ostatní pak v lahvích a plechovkách. Většinu produkce prodal pivovar na domácím trhu, především na střední Moravě a ve východních Čechách.
Stabilní pozici mezi desítkou největších výrobců piva v ČR si pivovar udržel v roce 2005. V Hanušovicích vyrobili 433 tisíc hektolitrů piva, což bylo o zhruba pět tisíc hektolitrů méně než v roce 2004. Pokles odpovídal podle informací zástupců pivovaru jednorázové zakázce pro Maďarsko, kterou závod získal v roce 2004. „Klíčový je pro nás prodej na domácím trhu, který se daří mírně navyšovat. Vzhledem k saturaci pivního trhu můžeme hovořit o úspěchu,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Produkce šla nejvíce na odbyt v obchodech a restauracích střední Moravy a východních Čech. V tuzemsku prodal prodal 426 tisíc hektolitrů piva. Mezi zahraniční odběratele pivovaru patřilo především Slovensko.
Světlý ležák Holba Premium si z brněnského finále soutěže Zlatý pohár Pivex v březnu 2006 odvezl bronz. Odborní degustátoři vysoce hodnotili nejen chuť a její plnost, ale i vůni, říz i příjemnou hořkost. „Aby ležák získal správný říz, musí správnou dobu dokvášet a dozrávat. Holba Premium ve sklepě zraje déle než měsíc,“ popsal výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Holba se vaří podle původní receptury a její chuť ovlivňuje mimo jiné i kvalita varní vody, kterou pivovar čerpá z vlastních podzemních zdrojů. „Má nízký podíl minerálů, což je pro výrobu piva ideální,“ podotkla Hana Matulová.
V roce 2006 pivovar začal zásobovat maloobchodní síť Kaufland nealkoholickým pivem Ambrosius Free. Nové zařízení na chlazení mladiny koupil pivovar na jaře 2006. Moderní nástupce nahradil chladič, který v pivovaru fungoval od roku 1981. „K jeho výhodám patří nejen samotný výkon 350 hektolitrů za hodinu, ale také šetrnější stahování mladiny z vířivé kádě i její následné chlazení,“ uvedla za pivovar v květnu 2006 Hana Matulová. Do chladiče pivovar investoval 3,8 milionu korun.
„Začátkem června bylo ještě poměrně chladno, takže oteplení posléze bylo razantní a stejně tak i nárůst odbytu,“ uvedl v červenci 2006 Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru. Pivovar pracoval na plný výkon. „Týdně teď vyrobíme až o 1 800 hl víc než v období mimo sezonu. Aby byl zajištěn plynulý provoz, najímáme přes léto brigádníky. Většina z nich u nás pracuje opakovaně, takže výrobu dobře znají,“ sdělil Zíka. Zatímco v období mimo letní sezonu stačil rozvážet pivo vlastními auty, přes léto najímal další autodopravce. „V současnosti bychom bez najatých autodopravců nestihli pivo v požadovaném množství rozvážet,“ uvedl Vladimír Zíka.
Výrazný nárůst prodeje piva Holba pokračoval i v červenci 2006, kdy v Hanušovicích padl rekord v denním výstavu. 1311 hektolitrů sudového piva dosáhla v Holbě produkce v jednom z letních dnů, což bylo denní maximum roku 2006. „Je to o 40 % sudové Holby více ve srovnání se stejným dnem loni,“ řekl Zdeněk Mareš, obchodní ředitel pivovaru. V červnu a první dekádě července prodal pivovar více než 60 tisíc hektolitrů piva, což bylo až o 70 % více než v mimosezóně. „Situace je nyní stabilizovaná a pokud se počasí výrazně nezhorší, lze předpokládat udržení prodeje na aktuální hranici. V meziročním srovnání to představovalo zhruba 15 procentní nárůst,“ hodnotil Zdeněk Mareš. Díky náporu odbytu posílil pivovar nejen výrobu a logistiku, ale také výčepní servis v gastro zařízeních. „Zvlášť v horkém počasí je zapotřebí věnovat maximální pozornost ošetření piva, a proto teď mají naši servisní technici plné ruce práce. Důsledně dbáme na to, aby se pivo dostalo na stůl správně vychlazené, načepované a ve stabilní kvalitě,“ vyjadřil Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru. I přes značný nápor se pivovaru dařilo včasné vykrývání objednávek odběratelů. Na konzumaci piva se nejen na Jesenicku významně podílí sezónní návštěvníci a turisté, kteří plnili zahrádky a hospody nejen o víkendech. Růst prodeje se týkal i prodeje lahvového a především pak piva Holba v plechovkách, ty byly praktickým balením na dovolenou. Ve vedrech se pilo více pivo s nižším obsahem alkoholu , což potvrzoval nárůst objednávek desítky Holba Classic i jedenáctky Holba Šerák.
Rekordních zhruba osm a půl tisíce lidí přilákala 2.září 2006 do areálu pivovaru již tradiční Pivovarská slavnost. Část výtěžku ze vstupného věnoval pivovar na podporu oblastní charity Dětský klíč v Šumperku a stacionáře Šimon v Jeseníku.
Nejen logem či slogany, ale nově i vlastní hymnou se mohl pochlubit pivovar Holba. Skladba oslavovala jeho produkci – ryzí pivo z hor, po jehož ochutnání se podle skladby rozezní v duši konzumenta andělů sbor. „Hymna vzešla ze soutěže. Vyhlásili jsme ji, protože nám lidé sami posílali nahrávky na téma pivo Holba a v poslední době se nám začaly hromadit,“ uvedla vedoucí marketingu pivovaru Alena Chylová. V klání se sešlo 26 nahrávek nejrůznějších stylů. Odborné porotě složené ze zástupců pivovaru, odborníků a muzikantů se nejvíce zalíbila hudba Víta Hansliana a text Ivana Krajíčka z Brna. „Jejich skladba má výstižný a přitom lehce zapamatovatelný text s líbivou muzikou,“ řekla Chylová. V textu hymny se objevil podle ní prvek vlastenectví a slova oslavující ryzí pivo z hor. „…jen jednou ochutnáš to pivo z hor, v duší se rozezní andělů sbor. Štěstí a láska je tvoje volba, srdcem svým miluješ pivo Holba,“ stojí mimo jiné v textu skladby. Pivovar chtěl hymnu pouštět při slavnostních událostech, soutěžích či prezentacích závodu. „Nebude to ovšem tak, že by při ní museli naši zaměstnanci stát v pozoru a salutovat. Chtěli bychom ale, aby hymnu znali naši štamgasti, a když si budou chtít v restauraci zazpívat, zpívali by právě ji,“ usmála se Chylová.
Dvě medaile si v roce 2006 odvezl pivovar z žatecké Dočesné. Holba Šerák se stala v konkurenci osmnácti jedenáctistupňových piv třetím nejlépe hodnoceným pivem v příslušné kategorii podle stupňovitosti. Třetí místo získal v kategorii světlých ležáků Ambrosius Gold, který Holba prodávala v obchodních řetězcích pod privátní značkou. Jeho úspěch byl o to cennější, že obhájil medaili v silné konkurenci 37 vzorků, mezi nimiž byla zastoupena také značková piva. „Získané ocenění je důkazem toho, že piva privátních značek mohou držet vysokou kvalitu a záleží pouze na výrobci, jaké vlastnosti bude daný zlatavý mok mít. U obou piv z produkce Holby byla vysoce ceněna nejen jejich chuť a vůně, ale také lahodná hořkost i dojem po napití,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Tradiční Dočesné, která se každoročně konala při příležitosti sklizně chmele, se zúčastnilo celkem 34 pivovarů. Na 250 degustátorů, tentokrát z řad odborníků i vybraných zástupců veřejnosti, hodnotilo celkem 167 vzorků piv.
I v roce 2006 pomohli pracovníci pivovaru s omlazováním lesních porostů v horské oblasti Jeseníků. V lokalitě Vřesové studánky vysázeli přibližně 500 sazenic smrku horského, který byl speciálním druhem, vhodným pro polohy s vyšší nadmořskou výškou.
Historicky první setkání lidí se jmény Holba a Šerák se uskutečnilo v pivovaru dne 7.října 2006, jehož vlakovou lodí bylo pivo Holba Šerák.
Milovníci hanušovického piva se mohli v roce 2006 těšit na slavnostní ležák, který pivovarníci z Holby vaří jednou do roka, vždy na Vánoce, jako vzpomínku na založení pivovaru v prosinci 1874 a vůbec první várku zdejšího piva. Hanušovický speciál měl stupňovitost 13,51. Ta vycházela z výšky hory Šerák, která je 1351 metrů. Vyrobili ho klasickou technologií. Milovníci speciálních piv si mohli originální ležák vychutnat v restauracích od začátku prosince. „Speciál se vaří v omezeném množství, letos je to tisíc hektolitrů medově zlatého piva. Zájem je každým rokem větší, takže letos vaříme o jednu várku, to znamená 200 hektolitrů více než loni,“ sdělil v listopadu 2006 výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Speciální vánoční Šerák se vyráběl z nejkvalitnějších surovin a zrál ve sklepích dva měsíce. Vyznačoval se jemnou aromatickou hořkostí, kterou ovlivnila zvláštní receptura chmelení. Dlouhým zráním získával svoji plnou chlebnatou chuť,“ řekl sládek pivovaru Luděk Reichl. O celoroční produkci speciálu v Holbě zatím neuvažoval. „Jedná se pouze o sezónní zpestření nabídky,“ uvedl Zíka. Celkový odbyt pivovaru za devět měsíců roku 2006 překročil 336 tisíc hl piva, což představovalo mírný meziroční nárůst.
Milovníci čepovaného piva si mohli dopřát další specialitu, kterou pro ně připravil hanušovický pivovar. Jednalo se o kvasnicový Šerák, což bylo nepasterizované nefiltrované pivo s přirozeným obsahem pivovarských kvasinek. Ty způsobují, že kvasnicové pivo je mírně zakalené. Lahodnou plnou chuť a sytě zlatožlutou barvu získal kvasničák poměrně dlouhým zráním v ležáckém sklepě. „Minimální doba zrání je čtyřicet dní,“ sdělil v listopadu 2006 výkonný ředitel Vladimír Zíka. V Hanušovicích v roce 2006 uvařili dvě stě hektolitrů nepasterizovaného piva. Konzumenti si jej zatím mohli poručit jen v několika hospodách na Šumpersku. „Díky rostoucí poptávce plánujeme rozšíření počtu hospod, kde se kvasničák. Snažíme se tak vyjít vstříc konzumentům,“ řekl Zíka. Nefiltrované pivo je však náročné na skladování i jeho další ošetření. Proto ho nemůže čepovat každá restaurace. Kvasnicovému pivu se někdy také říká živé, a to díky zvýšenému obsahu živé kultury kvasinek. Jejich optimální hladinu pomáhá udržovat stálá nízká teplota. Tu mohou zajistit chladné sklepy nebo velkoobjemové chladicí boxy. Právě vysoké nároky na skladování a ošetřování způsobily, že toto pivo z výčepů téměř zmizelo, přestože je o něj velký zájem. Kdysi se přitom pilo pouze pivo nefiltrované. „K filtraci se přešlo až později. Pivo díky ní sice získá čirost, ale současně ztratí mnoho zdraví prospěšných látek. Kvasnicové pivo totiž podporuje dobré trávení a je bohatým zdrojem vitamínů B, které blahodárně působí na buňky nervové soustavy a pleť,“ vysvětlila mluvčí pivovaru Hana Matulová.
„Produkce kvasnicového piva letos dosáhne dvě stě hektolitrů, zatímco loni to byla pouze třetina tohoto množství,“ uvedl v prosinci 2006 výkonný ředitel Vladimír Zíka. Rostoucí obliba podle něj spočívala v lahodné chuti. Kvasnicové pivo je nefiltrované, nepasterované s přirozeným obsahem pivovarských kvasinek, jež způsobují mírný zákal. Svoji lahodnou a plnou chuť získává kvasnicové pivo čtyřicetidenním zráním v ležáckém sklepě. „Kvasničák dodáváme do některých restaurací. Kvůli rostoucí poptávce zřejmě rozšíříme počet hospod, kde bude k dispozici,“ sdělil Zíka. Podle něj však nebylo možné kvasničák distribuovat stejně jako běžná piva. „Kvasnicové pivo je právě s ohledem na to, že obsahuje živé kvasinky, velmi náročné na skladování a ošetření, takže se nemůže čepovat v každé restauraci. Optimální hladinu kvasinek udržuje stálá nízká teplota a té je možno dosáhnout jen v dobrých sklepech nebo velkokapacitních chladících boxech,“ vysvětlil Zíka.
Vůně ovaru, jelítek a jitrnic se 16.12.2006 linula na dvoře pivovaru. Kromě zabíjačkových specialit byla pro pozvané připravená porážka stodvacetikilového pašíka. Předvánoční zabíjačka se v pivovaru konala tradičně. Podle ředitele Jana Zíky bylo poděkováním zaměstnancům i obchodním partnerům. “ Je to takové symbolické připomenutí chvíle, kdy se ve zdejším pivovaru v roce 1874 uvařila první várka piva. Bylo to také na sklonku roku, navíc zabíjačka a pivo k sobě neodmyslitelně patří,“ vysvětlil ředitel pivovaru.
Hned dvě medaile za kreativitu získal pivovar v soutěži o nejlepší pivní reklamu Tuplák 2006. Veřejnost i odbornou porotu nejvíce zaujaly billboardy Povoz a Vozka, které obsadily druhé a třetí místo ve své kategorii. Oba oceněné návrhy pocházejí z kreativní dílny reklamní agentury Fabrika Praha. Jsou založené na propojení přírodní kompozice a piva. Měly podporovat pozici Holby jako ryzího piva z hor a jeho vazbu na Jeseníky. „Z průzkumů, které si děláme, vyplývá, že naše reklama funguje a jdeme tedy správnou cestou. Potěšilo nás, že tato reklama zaujala také odborníky,“ řekla manažerka marketingu Alena Chýlová. Podle Chýlové chyběla někdy reklamě na pivo dostatek invence. „Nejvíce je to patrné u televizních spotů. Chlapské partičky mohou třeba i pobavit, ale nenadchnou,“ mínila Chýlová. V soutěži Tuplák 2006 mezi sebou soutěžily reklamy pivovarů mnoha značek, mezi nimi byly i ty největší u nás.
Pivovar v roce 2006 vystavil více než 435 tisíc hl a navýšil tak produkci o 2 tisíce hl. Rok 2006 hodnotilo vedení pivovaru jako úspěšný. „ Na saturovaném trhu jako je ten náš, za úspěch považujeme každý hektolitr navíc,“ vyjadřil výkonný ředitel Vladimír Zíka. Nejvíce šla na odbyt oblíbená jedenáctka a vlajková loď pivovaru Holba Šerák. Celkem se jí prodalo 194 880 hl a oblíbená byla nejen u konzumentů. Její kvalitu ocenili také odborníci, kteří ji v roce 2006 udělili hned několik medailí – bronz v prestižní soutěži České pivo, na žatecké Dočesné a medaili získala také v anketě Pivo roku 2007. Dle informací výkonného ředitele šla většina produkce na odbyt v lahvích, následovalo pivo v sudech a plechovkách. „ Plechovky jsou stále nejdražším obalem, proto se kupují spíše příležitostně. Jejich předností je naopak malá hmotnost a nevratnost a proto jsou vhodné třeba na cesty. Holby se v tomto balení prodá zhruba 14 tisíc hektolitrů ročně,“ uvedl výkonný ředitel. V roce 2006 společnost investovala více než 30 milionů Kč. Na této částce se podílely nový chladič mladiny, modernizace vybavení pivovarské laboratoře, obnova vozového parku, nové KEG sudy a také výčepní technika.
Jedenáctistupňové pivo Holba Šerák patřilo ke třem nejlépe hodnoceným pivům v soutěži Pivo roku 2007 v kategorii světlých ležáků. Rozhodlo o tom pětadvacet tisíc hlasujících. „Ocenění si velmi vážíme. Svědčí o vysoké kvalitě a stálém zájmu spotřebitelů,“ sdělil v lednu 2007výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Šerák se umísťuje na prvních příčkách v prestižních soutěžích pravidelně. Spotřeba Šeráku, který byl nejoblíbenějším pivem z Hanušovic, stále rostla. V roce 2006 se jen Šeráku prodalo 194 880 hl, což bylo téměř o dvanáct tisíc hektolitrů víc než v roce 2005. Podle Vladimíra Zíky to potvrzoval rostoucí trend spotřeby vícestupňového piva a obliba Šeráku u spotřebitelů.
Největším překvapením na Reprezentačních slavnostech piva v Táboře v únoru 2007 byla výhra dvanáctistupňového piva Ambrosius Gold v kategorii světlý ležák.
Na táborských slavností piva v únoru 2007 se rovněž rozhodovalo, který pivovar má nejhezčí tácek. Vybírali z 90 tácků a vyhrál pivovar Holba, který upoutal táckem se zimním motivem.
Velkým úspěchem pro pivovar skončila degustační soutěž o Zlatý pohár Pivex Pivo roku 2007. Organizátoři prestižního klání vyhlásili výsledky dne 26.3.2007 v Brně. Holba na jedné z nejvýznamnějších přehlídek piv u nás získala tři certifikáty kvality, a to hned ve dvou kategoriích, což se nepovedlo žádnému jinému pivovaru. V kategorii světlých výčepních piv uspěla mezi osmnácti značkami jak Holba Classic, tak Šerák. V kategorii světlých ležáků, kde soutěžilo devatenáct značek zlatavého moku, odborníci ocenili hanušovickou dvanáctku Premium. „Získaného ocenění si velmi vážíme. Ještě důležitější je pro nás ale hodnocení konzumentů. Jsme rádi, že české pivo dokážou ocenit a svou přízní tak podporují národní tradici v době, kdy je pod značným tlakem z hraničních pivovarnických gigantů,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.
V květnu 2007 přišel pivovar na trh s pivem Holba Free. Nový produkt se začal podávat ve speciálním skle, jehož elegantní štíhlý tvar a jemné linie podporovaly pocit lehkosti nealkoholického piva. Čepovat se bude ze speciálních výčepních zařízení, které Holba do hospod nainstaloval.
Pivovaru se v roce 2007 dařilo. Za osm měsíců roku dosáhl odbyt Holby přes 311 tisíc hl, což bylo o deset tisíc hektolitrů více než v roce 2006. Nejlépe si vedla jedenáctka Holba Šerák, která byla vlajkovou lodí pivovaru. Její roční produkce přesahovala 180 tisíc hl ročně a tvořila tak téměř polovinu celkového výstavu. Na zvýšení prodeje se velkou měrou podepsalo i teplé léto. Jen během tří letních měsíců konzumenti vypili 64 tisíce hl Šeráku. V létě se zvýšila také poptávka po kvasnicovém pivu, které obohatilo sortiment stejně jako vícestupňový Šerák Speciál. Zatímco sudové pivo se prodávalo přibližně stejně, výrazně se zvyšila poptávka po pivu v lahvích. „Stále více lidí konzumuje pivo doma, což souvisí s měnícím se životním stylem,“ vysvětlil Zíka. Milovníci zlatavého moku, kteří dávali přednost čepovanému pivu, si jej mohli ve své oblíbené hospůdce vychutnat v nově tvarovaných sklenicích. Jednalo se o ucelenou kolekci zahrnující sklenice, džbánky a poháry s půllitrovým nebo třetinovým rozměrem. „Tvary a provedení jednotlivých typů odpovídají novým designovým trendům s důrazem na praktičnost, a tedy snadnou manipulaci. Na první pohled zaujaly jednoduchým tvarem s čistými liniemi bez nápadných vlisů, které umožňují dokonalé a ničím nerušené zviditelnění načepovaného piva,“ vysvětlila mluvčí pivovaru Hana Matulová. Přínosem nového skla byl nejen jeho design, ale i praktičnost a zřetelná identifikace značky. Podle vyjádření vedení pivovaru měnila Holba sklo po více než pěti letech.
Pivovar výrazně uspěl v roce 2007 na Gastrosetu v Praze, který každoročně představoval novinky z oboru gastronomie, potravin a nápojů. Jeho součástí byla i speciální soutěž pivovarníků a vinařů. Pivovary soutěžily o nejhezčí pivní sklo. Návštěvník veletrhu si mohl prohlédnout přihlášené exponáty a pak prostřednictvím hlasovacího lístku zvolit favorita. „Nejvíce se líbil krýgl z hanušovického pivovaru, který se celkově umístil za sklenicemi z Pivovaru Nová Paka a Bernarda,“ informovala v říjnu 2007 mluvčí pivovaru Hana Matulová. „Je to první soutěžní úspěch nového džbánku, do kterého se holba čepuje teprve tři měsíce a chválí ho i naši konzumenti. Džbánek je již tradičně nejvíce využívaným sklem, ve kterém se pivo podává nejčastěji, proto nás ocenění těší,“ okomentovala úspěch Alena Chylová z marketingu pivovaru. Holba se čepovala do nového skla od léta. Jednalo se o ucelenou kolekci zahrnující sklenice, džbánky a poháry o objemech 0,3 a 0,5 l. „Podařilo se dokonale vyladit nejen celkový tvar, ale i ucho džbánku. Tvar i velikost džbánku napomáhá jeho celkové stabilitě a u ucha je důležitá snadná uchopitelnost pro konzumenta i obsluhu.,“ dodala Alena Chylová.
Další cenný úspěch zaznamenalo na podzim 2007 pivo vyrobené v pivovaru Holba. Tentokrát dokonce na mezinárodním poli. Ležák Holba Premium obsadil třetí místo na prestižní evropské degustační soutěži European Beer Star 2007. Chuť a kvalitu piva posuzovali experti z celé Evropy. Soutěž European Beer Star pořádal Svaz malých a středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. Degustátoři hodnotili výrobky malých a středních pivovarů, které zachovávají klasické výrobní postupy a chuťově se výrazně liší od takzvaných europiv vyráběných v pivovarnických gigantech. „Zájem pivovarů byl skutečně obrovský. Do soutěže přihlásily 575 piv, což je dosavadní rekord. Soutěž je prestižní, protože zde jednoznačně vítězí kvalita spojená s originalitou a jedinečností jednotlivých pivovarů,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka považoval ocenění ležáku za velký úspěch. „Používáme tradiční technologii, která dává našemu pivu dobrý říz a plnou vyváženou chuť. Jak je vidět, dokážou ji ocenit i zahraniční experti. Proto si tohoto ocenění velmi vážíme,“ sdělil Zíka. Oceněného ležáku Holba Premium prodává pivovar téměř čtyřicet tisíc hektolitrů, a to především v tuzemsku.
Obliba jedenáctistupňového piva Šerák stále rostla. Svědčil o tom rekordní prodej v roce 2007. Holba prodala 200 012 hl Šeráku a vůbec poprvé v historii nejoblíbenějšího piva z Hanušovic tak přesáhl prodej magickou hranici dvou set tisíc hektolitrů. V roce 2007 pivovar vyrobil celkem 437 tisíc hektolitrů piva, z toho 260 tisíc hl vyexpedoval v půllitrových lahvích.
Pivovar dokončil na jaře 2008 rekonstrukci horkovodního hospodářství. Investice přišla na téměř šest miliónů korun. Nová technologie umožnila efektivnější předávání tepla v různých fázích výroby, přinesla finanční úsporu a měla i pozitivní ekologický dopad. „Nový systém nahradí soustavu železných zásobních nádrží, používanou v pivovaru téměř třicet let,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová.
Metráky ryb skončily v kádích při tradičním výlovu hanušovického pivovarského rybníka v říjnu 2008. Výlov byl zároveň příležitostí pro setkání nejen zaměstnanců pivovaru, ale také desítek lidí z celé republiky, kteří nesli příjmení Holba či Šerák. Patronátu nad výlovem se ujal svérázný výtvarník ze Šternberka Libor Vojkůvka. „Jména Holba a Šerák jsme zpočátku hledali v třeba v telefonním seznamu, řada lidí s tímto příjmením se nám také přihlásila na výzvu, kterou jsme zveřejnili v restauracích. Setkání pořádáme vždy jednou za rok. Letos jsme Holby a Šeráky pozvali na náš výlov,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka
Pivovar v listopadu 2008 stáčel vánoční Holbu Šerák Speciál. Šlo o jedinečný sezonní produkt, který se od klasických piv Holba liší nejen svou chutí, vyšší stupňovitostí ale i speciální recepturou. V roce 2008 bylo polotmavého speciálu 1 000 hl se symbolickou stupňovitostí 13,51. Ve srovnání s běžným pivem vyžaduje Holba speciál vyšší dávkování sladu i speciální recepturu chmelení. „Chmel se přidává na třikrát, z toho první dávka ihned po zavaření várky, druhá necelou hodinu před koncem varu a poslední dávka těsně před koncem chmelovaru,“ řekl sládek pivovaru Luděk Reichl. Hanušovický speciál tak získával vyšší a aromatickou hořkost. Pro jeho výrobu se dále používal speciální barevný a karamelový slad. „U našeho speciálu je důležité přesně stanovit jeho množství a zajistit tak chuťová specifika polotmavého piva,“ doplnil Reichl. Výjimečná byla u tohoto piva také délka zrání. V ležáckých sklepích dozrávalo a dokvašovalo dva měsíce, což bylo dvakrát déle než běžné pivo. Vánoční Holba se prodávala jako sudová a v roce 2008 poprvé byla na trhu také v lahvích ve vybraných prodejnách.
V únoru 2009 podepsali smlouvy o dotaci Muzeum historie pivovarnictví pivovaru Holba, jenž získalo 7,7 milionu korun.
Celkem 24 pivovarských odborníků, sládků, vědeckých a pedagogických pracovníků vybralo z nabídky 64 značek nejlepší piva v degustační soutěži České pivo 2008. Do kategorie světlá výčepní piva bylo přihlášeno 19 značek a jako druhá byla vybrána Holba Classic.
Titul Pivo České republiky 2009 za světlý prémiový ležák z 13. ročníku degustační soutěže v Českých Budějovicích odvezlo dvanáctistupňové pivo z hanušovického pivovaru. O titul letos ve 13 kategoriích usilovalo 40 pivovarů z Česka i Slovenska s více než 180 pivy. Soutěž Pivo ČR patří počtem přihlášených značek piv k nejvýznamnějším akcím svého druhu v zemi. S výjimkou největších pivovarů, jako jsou Budvar, Prazdroj či Staropramen, se akce zúčastní téměř všichni producenti piva z celé ČR.
Polotmavý speciál Holba Šerák o symbolické stupňovitosti 13,51 uvařili v pivovaru v létě 2009. Jednalo se o sezónní pivo vyrobené při příležitosti Pivovarských slavností a 135 let pivovaru, uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Na trhu bylo pivo k dispozici jako točené od září, kdy se v Hanušovicích konaly Pivovarské slavnosti. Šerák Speciál bylo polotmavé pivo s barvou lesního medu a hustou smetanovou pěnou. Bylo výjimečný svými chuťovými vlastnostmi i aroma, které získávalo díky speciální receptuře a vybraným surovinám. Při jeho výrobě se používal speciální slad mnichovský, karamelový a barevný, které ovlivňují nejen barvu, ale dávají pivu plnou chuť s mírně karamelovým, pro tmavá piva typickým, nádechem. Hlavní kvašení probíhalo na otevřené spilce a trvalo asi 12 dní a pivo pak dva měsíce dozrávalo a dokvášelo v ležáckém sklepě a tak se přirozeně sytí oxidem uhličitým, důležitým pro výborný říz. „Výroba speciálního Šeráku je náročná nejen na suroviny. Pivo má větší podíl sladu a chmelíme ho pouze žateckým poloraným červeňákem, tedy nejkvalitnějším českým chmelem s typickým aroma,“ řekl v červenci 2009 sládek Luděk Reichl. V Holbě o celoroční produkci zatím neuvažovali.
Holbu Šerák ohodnotili pivní znalci jako třetí nejlepší pivo v republice. Stalo se tak v degustační soutěži, která se tradičně konala v rámci Dočesné v Žatci. Holba získala bronz v silné konkurenci světlých jedenáctek.
V roce 2009 pivovar vyráběl pro maloobchodní sítě značku Pirát (láhev). Šlo o levné světlé pivo s 3,5 % alkoholu. Pro maloobchodní síť Ahold pivovar v roce 2009 vyráběl piva Bertold Světlé (alk.: 3,8 %, plněno do 0,5 l lahví) (láhev) a Bertold Ležák (světlý; alk:: 5,0 %; plněno do 0,5 l lahví) (láhev).
Zlatou medaili na prestižním Beer and whisky festivalu ve Stockholmu získal ležák Holba Premium. Vítězství na sedmnáctém ročníku přehlídky přinesla hanušovickému ležáku především jedinečná chuť, výborný říz, chmelové aroma i celkový dojem po napití. Odborníci z celého světa ocenili především klasický způsob výroby a jedinečnou recepturu. „Zásadou je na pivo nespěchat. To dnes někteří velkovýrobci nedodržují, protože čas jsou peníze. Takzvaná europiva jsou hotová třeba za dva týdny, zatímco naše pivo opouští brány pivovaru nejdříve po šesti týdnech. Na kvalitě je to potom znát, vysvětlil výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Kvalitu hanušovického piva ovlivňuje i horská voda, kterou pivovar čerpá z vlastních hlubinných vrtů. „Její výhodou je složení, které se hodí právě pro výrobu piva českého typu. Holbu vaříme takzvaně na dva rmuty, takže má čas vzít si to nejlepší ze sladu i chmele. Kvasí a zraje odděleně při nízkých teplotách. Prokvašení se dá díky tradičním postupům lépe řídit a výsledkem je pak méně prokvašené pivo s vyšším obsahem zbytkového extraktu a typicky plnou chutí. Není už potřeba ho dále dobarvovat, dosycovat ani jinak chemicky upravovat a vylepšovat,“ nechal nahlédnout do tajemství výroby Zíka.
Rok 2009 byl úspěšný, mohlo konstatovat vedení pivovaru. „Zatímco produkce piva na domácím trhu klesá, Holba se může pochlubit opět o něco vyšším výstavem,“ potvrdil informaci ředitel Vladimír Zika. Uvedl, že nejlépe se prodávalo především jedenáctistupňový Šerák, produkci doplnila desítka Klasik a odbornými kruhy ceněný dvanáctistupňový ležák Premium. Tento produkt si pravidelně odvážel ceny z mezinárodních soutěží. Naposledy si vysloužil zlatou medaili na celosvětové výstavě v kategorii piv českého typu. „Je to mimořádný úspěch, navíc na mezinárodní úrovni, který potvrzuje, že naše strategie vařit pivo klasickou technologií je správná. Nepodlehli jsme tlaku velkovýrobců takzvaných europiv chuti a je vidět, že tradičně vařené pivo má úspěch i ve světě u mezinárodních odborníků Z toho máme radost,“ dodal Zika. „Naše pivo již mohou ochutnat téměř na celém území Česka. Část produkce sice míří do zahraničí, například do Švédska, Finska, Itálie, Maďarska či zemí bývalé Jugoslávie, jde však řádově pouze o tisíce hektolitrů ročně,“ uvedl ředitel Zika.
Pivovar byl jedním z těch, kteří od Nového roku podražily. „Úprava cen kompenzuje nárůst spotřební daně a daně z přidané hodnoty a nepředstavuje pro nás žádný finanční přínos. Naopak poneseme ještě další zvýšené náklady, třeba v souvislosti s růstem spotřební daně pohonných hmot,“ reagoval lednu 2010 Luděk Štěpán, obchodní ředitel skupiny velkých pivovarů, do níž patřily pivovary Holba, Zubr a Litovel. „Cenu piva zvýšíme o 50 až 80 haléřů na půllitr. Některé rostoucí náklady jsme schopni dorovnat z vnitřních úspor, abychom konzumenta zatížili co nejméně, vykrýt spotřební daň si ale nemůžeme dovolit,“ poznamenal Štěpán.
Šerák Speciál v pivovaru vaří pouze při slavnostních příležitostech jako jsou Vánoce nebo pivovarské slavnosti. V roce 2010 poprvé byl k mání také o Velikonocích. Světlý Šerák Speciál ( láhev )měl opět symbolickou stupňovitostí 13,51. Nejednalo se o sériovou výrobu, takže jeho množství bylo omezené. Velikonočního speciálu se vyrobilo 400 hl, které naplnilo 80.000 lahví. Ve srovnání s běžným pivem vyžadoval Šerák Speciál vyšší podíl sladu i aromatického chmele a zvláštní byla také receptura chmelení. I když měl speciál vyšší hořkost, musela zůstat jemná a lahodná. Šerák Speciál měl také mimořádně dlouhou dobu výroby, jen v ležáckých sklepích, kde dozrával a dokvášel, strávil 2 měsíce.
Pivo Holba Šerák a Holba Kvasničák se staly Pivy České republiky. Rozhodli o tom porotci na Slavnostech piva v Českých Budějovicích. O titul Pivo České republiky usilovalo na 14. ročníku Slavností piva 51 pivovarů z Čech a Slovenska. Odborníci ochutnali 243 vzorků piva ve 14 kategoriích. Hlavním kritériem hodnocení byly chuť a její vyváženost, říz, barva, pěna, ale i celkový dojem po napití a pitelnost, kterou se vyznačují tradičně vařená piva. Holba Šerák zvítězila v kategorii světlých jedenáctistupňových piv v konkurenci 28 piv. V soutěži kvasnicových piv, kde se střetávaly piva z minipivovarů i velkovýrobců, zvítězila Holba Kvasničák před Chotěboř Premium kvasnicovým a kvasnicovým pivem Bernard. „Ocenění je pro nás významné. Potvrdilo se, že vařit poctivé pivo se vyplatí,“ uvedl ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Značku Pivo České republiky mohl pivovar užívat rok. „Využijeme ji pro komunikační podporu našeho piva, je o určitě věrohodný signál pro odběratele a konzumenty,“ dodal ředitel pivovaru.
Pivovar posiloval v létě 2010 výrobu i distribuci, reagoval tak na zvýšenou poptávku. Holba v horkých dnech července 2010 prodával v průměru 2100 hl piva denně, což bylo o 700 hl více ve srovnání se stejným obdobím roku 2009. Denní rekord už překročil 2300 hl. Jubilejního 2010. návštěvníka přivítali 10.8.2010 v pivovaru Holba. Tradici odměňování jubilejního návštěvníka podle letopočtu založili v pivovaru před šesti lety. Letošním 2010. návštěvníkem byl Josef Andres. V Hanušovickém pivovaru byl poprvé. „V Hanušovicích jsem již dříve byl, v pivovaru však nikdy,“ řekl jubilejní návštěvník. Na tradiční výrobu piva se v Hanušovicích ročně přijede podívat několik tisíc lidí. „Na odborné exkurze přijede ročně asi pět tisíc lidí, v rámci pivovarnických oslav a akcí pak dalších deset tisíc lidí ročně,“ řekla Matulová. Odborná exkurze trvá v pivovaru asi hodinu a během ní návštěvník uvidí celou tradiční výrobu piva jako například pivovarské rybníky, varnu či ležácké sklepy. „Mezi nejzajímavější místa patří samozřejmě původní měděné osmdesát let staré kádě,“ řekla ředitel pivovaru Vladimír Zika.
V Hanušovicích otevřeli dne 30.9.2010 první pivovarnické muzeum na Moravě. Zřízení muzea inicioval a realizoval pivovar Holba s cílem představit tradici českého pivovarnictví veřejnosti. Muzeum se nachází v budově bývalé, již několik let nevyužívané školy, kterou pivovar odkoupil od města. Rekonstrukce zohlednila původní historickou podobu areálu pivovaru a vyžádala si více než 17 milionů korun. Objekt kromě pivovarnické expozice nabízel také školící a informační centrum, restauraci a venkovní prostory pro sportovní vyžití i relaxaci. Muzejní expozice návštěvníkům nabízí přehled vývoje pivovarnictví především na Hanušovicku i prohlídku historických exponátů, nástrojů a zařízení, které se kdysi při výrobě piva používaly. Nechybí ani dřevěné sudy, staré sladovnické lopaty, hoblíky nebo historická výčepní zařízení, připomínající atmosféru dřívějších hospod. Expozici navíc oživí voskové figuríny sládka i štamgasta v životní velikosti. K příjemnému posezení zve návštěvníky stylová hospoda s krbem, typickým trámovím a šenkem ze dřeva a kamene. Pozornost si jistě zaslouží síň sládků, navazující na restauraci, která připomíná generace pivovarníků od založení hanušovického pivovaru až do současnosti.
Pivovar pro maloobchodní sítě vyráběl pivo Ambrosius Free.
Pivovar rozšířil na jaře 2011 svoji standardní nabídku lahvového piva o světlý sezónní speciál Holba Šerák. Tentokrát u příležitosti Velikonoc, jejichž symboliku připomínala etiketa i visačka, na kterou si koledníci mohli značit třeba své plánované velikonoční obchůzky. 750 hl velikonočního speciálu zaplnilo 150 tisíc lahví a velký zájem zákazníků potvrzovalo množství objednávek. Šlo předpokládat, že se speciál v obchodech moc „neohřeje“ a na pultech vydrží zhruba do konce dubna.
V roce 2011 pivovar pro maloobchodní síť vyráběl na zakázku značku Velkomoravské v podobě Nealko ( láhev ), Světlé výčepní ( láhev ) a Světlý ležák ( láhev ).
Poprvé v historii si od července 2011 mohli příznivci Holby koupit Šerák také v PET lahvi. Její výhodou byl nejen větší objem 1,5 l, ale také nízká hmotnost a především možnost opakovaného uzavření. K tomu se dále přidává snadná manipulace, a proto je takto balené pivo vhodné např.pro konzumaci na letních párty a s oblibou si je konzumenti vozí třeba na chaty nebo dovolenou. „Do konce roku počítáme s odbytem zhruba 5 tisíc hl, což potvrzuje i poměrně silná poptávka ihned po uvedení nových obalů na trh,“ vyjadřil výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Zatím se do PET lahví stáčila pouze jedenáctka Holba Šerák a o rozšíření sortimentu v tomto balení zatím v Holbě neuvažovali. Obal byl včetně etikety plně recyklovatelný a tedy přátelský k životnímu prostředí. Etiketa byla ze stejného materiálu jako samotná láhev a výsledkem byl nejen ekologický přínos, ale i kompaktní vzhled lahve. Za prvních 6 měsíců roku 2011 prodej Holby přesáhl 161 tisíc hl, což je 106 % v meziročním srovnání a významný úspěch vzhledem k celkovému poklesu pivního trhu u nás. (zdroj: tisková zpráva Holby Hanušovice)
Tisíce lidí zaplnily dne 3.9.2011 areál pivovaru. Konaly se zde tradiční Pivovarské slavnosti. Návštěvníky lákaly na patnáct druhů pěnivého moku a kapely Mandrage nebo Kryštof. Návštěvníci mohli ochutnat kompletní produkci domácího pivovaru Holba – kromě tradiční desítky, jedenáctky a dvanáctky také speciál nebo kvasnicové pivo. Poprvé mohli ohodnotit polotmavý Šerák, který se v hospodách objevil během září 2011. Kromě místních piv byly na čepu také sesterské značky Litovel, Zubr a slovenský Steiger. Celkem bylo pro návštěvníky připraveno na tři sta sudů piva, což patnáct tisíc litrů zlatého moku. (zdroj: olomoucky.denik.cz)
Mnohatunové ocelové kolosy se dne 29. listopadu 2011 nesly vzduchem v hanušovickém pivovaru. Jeřáby do zdejšího ležáckého sklepa spouštěly nové pivní tanky. Do podzemních prostor putovalo šest nových cisteren. Nejvyšší z nich měřila přes devět metrů, nejtěžší vážila sedm tun a ta nejširší měla v průměru čtyři metry a šedesát centimetrů. „Jejich přeprava do pivovaru se uskutečnila během včerejšího dne a dnešní noci,“ upřesnil výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Na přemísťování tanků vyrobených z nerezové oceli pracoval v pivovaru od úterního rána tým lidí. Aby je bylo možné spustit do podzemních prostor, bylo třeba u budovy ležáckého sklepa rozebrat střechu a strop. Těžké kolosy zvedaly dva jeřáby, jejichž obsluha odváděla precizní práci. Některé nádoby totiž otvorem prošly doslova o centimetry. „Jeden tank po druhém se umístí do sklepa, kde je montážní četa pomocí pojízdného zařízení umístí na definitivní místa,“ doplnil Zíka. Instalace takzvaných přetlačných tanků je jednou z fází rekonstrukce ležáckých sklepů. „Jedná se o jednu z klíčových investic pivovaru,“ upozornila jeho mluvčí Hana Matulová. Podle Vladimíra Zíky tak bude možné lépe zvládat letní špičky ve výrobě piva. „Někdy se v létě stává, že naši zaměstnanci pracují sedm dní v týdnu na tři směny. Je to pro ně velice náročné,“ poznamenal Zíka. Nové tanky slouží k přečerpání piva z filtrace na stáčírnu nebo přímo do cisteren nákladních automobilů, což dříve nebylo možné. Na rozdíl od těch předchozích jsou vyrobené z ušlechtilé potravinářské oceli a od původních se nádob se liší i vyšším objemem. Na kvalitě piva by se měla odrazit i skutečnost, že ve sklepě stojí, nikoli leží. „Pivo je velmi citlivé na obsah kyslíku ve vzduchu. Ve stojaté nádobě dochází k jeho menšímu provzdušnění,“ vysvětlil Zíka. (zdroj: sumpersky.denik.cz)
U hanušovického speciálu se stupňovitost počítá na setiny. Odvíjela se totiž od nadmořské výšky 1351 m nedalekého kopce Šerák, který dal oblíbenému pivu jméno. Dnes byl Holba Šerák Speciál součástí sortimentu značky, na Vánoce 2011 ho navíc zpestřila polotmavá varianta. V roce 2011 se na trh dostalo 1500 hl polotmavého speciálu v lahvích i sudech začátkem prosince. Polotmavý speciál byl jedinečný nejen svou rubínovou barvou, ale především chutí, výborným řízem a lahodným chmelovým aroma. Při jeho výrobě se používalo hned několik druhů sladu- barevný, karamelový a míchaný; ten dal pivu plnou chlebnatou chuť, zatímco chmel se promítl do jeho vyšší a přitom lahodné hořkosti i aroma. „Vycházíme z původní receptury a abychom přesně dodrželi stupňovitost, je třeba správně stanovit poměry všech surovin, které ovlivňují nejen samotnou chuť piva, ale i jeho celkovou charakteristiku. Speciál chmelíme v několika fázích a poslední dávku chmele přidáváme až na konci chmelovaru. Tím pivo získá jedinečné aroma a přitom se nezvyšuje jeho hořkost, která i když je vyšší, zůstává lahodná,“ řekl sládek pivovaru Luděk Reichl. Díky tomu je toto pivo oblíbené nejen u mužů, ale rády si jim připíjejí i ženy. „Letos jsme navíc přidali novou odrůdu žateckého chmele, která se nám výborně osvědčila už při testování,“ dodal sládek. Ve srovnání s ostatními pivy vyžadoval Šerák Speciál nejen vyšší podíl sladu i chmele, ale měl také delší výrobní cyklus. Na otevřené spilce kvasil 10- 12 dní a téměř 3 měsíce pak dozrával, což bylo 3krát déle než u běžného ležáku. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar v roce 2011 vystavil 336 tisíc hl piva a navýšil tak celkovou produkci o více než 11 %, což představovalo 35 tisíc hl piva. Zvýšené poptávce se těšily nejen Holba Premium a Holba Šerák, ale také speciály. Nárůst odbytu potvrzovalo vzrůstající oblibu ryzího piva z hor, které si stabilně drželo většinový podíl v domácím regionu a úspěšně posilovalo pozice také v ostatních částech republiky. Vlajkovou lodí značky byla oblíbená jedenáctka Holba Šerák, dnes symbol Jeseníků. Její každoročně rostoucí produkce se v roce 2011 přiblížila 220 tisícům hl. Nárůst poptávky patřil také ležáku Holba Premium. Jeho produkce dosáhla téměř 45 tisíc hl a více než 10 procentní nárůst kopírovaly také speciály. „Můžeme zodpovědně říci, že rostoucí oblíbenost našeho piva není dílem reklamy, ale jeho stabilní kvality a chuťové jedinečnosti. Tu mu přináší tradiční receptura i dodržování klasických postupů při výrobě“ řekl Vladimír Zíka a dodal: „Jsme rádi, že naši konzumenti dobré pivo poznají a dokáží ho ocenit“. Nejvíce se Holba prodávala jako čepovaná, to znamená v sudech. V roce 2011 to bylo 175 tisíc hl, pak následovaly lahve s více než 150 tisíc hl piva a plechovky, které se kupují spíše příležitostně. Od roku 2011 byla Holba Śerák na trhu také v PET lahvích o objemu 1,5 litrů. V roce 2011 Holba obohatila sortiment o Šerák Speciál 13,51 polotmavý, který byl běžně k dispozici ve světlé variantě. V uplynulém roce společnost investovala více než 40 miliónů milionů Kč především do rekonstrukce sklepa a nových přetlačných tanků.
Světlý ležák Holba Premium získal bronz v celkovém hodnocení degustační soutěže Zlatá pivní pečeť 2012 a umístil se tak mezi třemi nejlepšími pivy všech kategorií. „Je to úspěch, který nás potěšil, ale co nás těší ještě více, je spokojenost a přízeň těch nejpovolanějších, tedy konzumentů,“ vyjadřil Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru. „S pivem je třeba si vyhrát, jen tak získá svůj jedinečný charakter,“ potvrdil Vladimír Zíka, jeden z porotců, kteří piva v soutěži hodnotili. Podle jeho vyjádření musí mít každý degustátor výbornou chuť, čich i zrak a stejně tak důležité je mít něco „oddegustováno“. „Čím má větší zkušenosti, tím rychleji pozná nežádoucí chutě i vůně, které k pivu nepatří,“ řekl Vladimír Zíka.
Speciál Holba Šerák, tentokrát polotmavý, uvařili v pivovaru speciálně u příležitosti Vánoc. Celkem 1200 hl tohoto jedinečného piva v roce 2012 obohatilo vánoční nabídku značky. U speciálu Šerák se stupňovitost 13,51 počítá na setiny. Odvíjí se totiž od nadmořské výšky nedalekého kopce Šerák, který dal oblíbenému pivu jméno. Polotmavý speciál byl charakteristický nejen svou jantarovou barvou, ale především chutí, výborným řízem a lahodně doznívajícím aroma. O jeho chuti i dalších vlastnostech rozhoduje především vyšší podíl chmele, používá se především žatecký poloraný červeňák a ječné slady. Sladů se přidává hned několik – barevný, karamelový a mnichovský; ten dává pivu plnou chlebnatou chuť, zatímco chmel se promítá do jeho vyšší a přitom lahodné hořkosti. Ve srovnání s ostatními pivy vyžaduje Šerák Speciál nejen vyšší podíl sladu i chmele, ale má také delší výrobní cyklus. Na otevřené spilce kvasí minimálně deset dní a tři měsíce pak dozrává v ležáckých sklepích. To je třikrát déle než u běžného ležáku. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost tzn. že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým.
Zatímco v celorepublikovém měřítku vypili Češi méně piva než před nástupem hospodářské krize, pivovaru v Hanušovicích se pokles poptávky vyhnul. V roce 2012 stoupl produkce o tři až čtyři procenta. Hanušovičtí pivovarníci očekávali, že celkový výstav dosáhne 340 tisíc hektolitrů, což přepočteno znamenalo osmašedesát milionů půllitrů. „Holba už není jen regionální značkou, ale daří se jí v celé České republice. I když celkově trh s pivem klesá, u Holby to neplatí. Svědčí o tom i čísla prodeje za měsíc říjen, která máme aktuálně k dispozici. V tomto měsíci jsme prodali o patnáct procent víc piva než v předchozím roce,“ řekla v prosinci 2012 mluvčí pivovaru Hana Matulová. Na export šlo méně než deset procent produkce, a to hlavně do Německa, na Slovensko a do Polska. Zajímavé bylo, že zatímco celorepublikově dávají Češi v poslední době přednost levnějšímu lahvovému pivu, u Holby to neplatilo. Výrazněji jí rostl prodej výčepního piva. Nejoblíbenější byl u pivařů tradičně Šerák. Ve čtyřech variantách – světlé a polotmavé výčepní i stejné druhy Speciálu 13,51 stupně – ho v roce 2012 vypili milovníci zlatého moku šestačtyřicet milionů půllitrů, což bylo o 9 % více než před rokem. V roce 2012 poprvé uvařili v Hanušovicích i speciál Holba Strong 18 stupňů, což byl tmavý porter.Pivaři si nový produkt hned oblíbili. A jak dlouho trvala jeho příprava? „Se spolupracovníky jsme asi tři nebo čtyři měsíce diskutovali o tom, jak by mělo takové pivo chutnat, jaká by měla být receptura, jak postupovat na varně a jak ho dokvašovat v ležáckých sklepích. Pak jsme uvařili první várku, která hned chutnala tak, jak jsme očekávali,“ popsal přípravy sládek pivovaru Luděk Reichl. Při výrobě byl nejdůležitější proces kvašení. „Pivovarské kvasinky nejsou na tak silné pivo zvyklé, takže se musí kvasit nadvakrát až natřikrát. Ve sklepích pak zraje tři až čtyři měsíce, přičemž se musí stále hlídat,“ doplnil sládek. Pivovar také neustále investoval do modernizace. V roce 2012 na ni vydal přes čtyřicet milionů korun, a to hlavně do obnovy technologického zařízení a do rekonstrukce ležáckých sklepů, které postupně obnovoval už tři roky. „Musíme postupovat na etapy, abychom udrželi kapacitu sklepů,“ vysvětlila mluvčí Hana Matulová. (zdroj: www.denik.cz)
Pivovar v roce 2012 navýšil odbyt na 342 tisíc hl piva. V meziročním srovnání to představovalo nárůst o 6000 hl. Zvýšené poptávce se těšil Holba Šerák v obou variantách – světlé i polotmavé výčepní, ale i desítka Holba Classic a ležák. Dlouhodobé nárůsty prodejů si Holba držela jak v lahvích tak i sudech. Zatímco trh se sudovým pivem v ČR klesal, Holba získávala renomé značky, která dokáže „plnit“ restaurace. V posledních letech Holba výrazně rozšířila distribuci v rámci celé republiky tedy na Moravě i v Čechách. Potvrdil to také ředitel pivovaru Vladimír Zíka. „Pro vaření piva v Holbě používáme jen prvotřídní suroviny, tedy slady z moravských ječmenů a české odrůdy chmele s vysokým zastoupením Žateckého poloraného červeňáku, který je nejuznávanějším chmelem na světě. A především varní vodu z vlastního hlubinného vrtu, která má vhodné složení pro výrobu tradičního českého ležáku a zároveň parametry kojenecké vody. Kromě vlastní vody používáme i vlastní kmen pivovarských kvasnic. To vše spolu s dodržováním tradičních receptur a láska k pivovarskému řemeslu se promítá do jedinečné chuti a vysoké kvality všech piv z naší nabídky. Vlajkovou lodí značky je Holba Šerák, dnes symbol Jeseníků. Její produkce loni překročila 220 tisíc hl a dá se předpokládat, že stejně úspěšná bude i letos. Také letos zpestří nabídku speciální piva Holba Šerák 13,51 a Holba Strong, která pivovar představuje ve speciálním kalendáři pro gastro zařízení. V létě Holba nabídne ochucené pivo s nižším obsahem alkoholu. Právě nyní probíhá testování chuti, která byla měla být svěží ovocná a přitom pivní.“
Výbornou sezonu hlásí také hanušovická Holba. „Od května 2013 do srpna jsme prodali 147 tisíc hektolitrů piva, což je o 2 000 hektolitrů víc než loni,“ sdělil výkonný ředitel Holby Vladimír Zíka. Podle něj sice rychlý nástup letního počasí v květnu sliboval dlouhé léto, ale rychle se ochladilo, a navíc řadu oblastí postihla velká voda. „Zvýšení prodeje nastartoval až červenec, kdy pivovar opouštělo až 2 200 hektolitrů piva denně. Navýšení se týkalo všech stupňovitostí i obalů. Výrazně se letos zvýšila poptávka také po Holbě stáčené do PET lahví,“ vyjmenoval Zíka. Holba v létě rozšířila sortiment značky o ochucené pivo Holba Brusinka s mátou, které nabídla v sudech. „Prosadilo se hned po uvedení na trh. Výrazně vzrostl prodej také u nealkoholické Holby Free, které se v létě prodalo až o třetinu více než loni,“ vypočítal Zíka. Dalším zpestřením sortimentu značky byl extra silný 18stupňový speciál Holba Strong. V restauracích se objevil na začátku září. (zdroj: olomouc.idnes.cz)
Pivovar rozšířil v prosinci 2013 svoji nabídku o Vánoční polotmavý Holba Šerák Speciál. Šlo o zvláštní edici svátečního piva, vyrobeného v omezeném množství 1000 hl speciálně u příležitosti Vánoc. Dorazí do restaurací a v obchodní síti se objeví v dárkovém multipacku s 8 půllitry a vánočním potiskem. Vánoční Speciál Holba Šerák byl charakteristický svými chuťovými vlastnostmi, sytou barvou a hustou smetanovou pěnou. Výjimečná je také jeho symbolická stupňovitost 13,51. Ve srovnání s běžným pivem značky vyžaduje Šerák Speciál vyšší podíl sladu i aromatického chmele. Pro jeho výrobu se používá speciální barevný a karamelový slad, aby pivo získalo mírně karamelovou chuť i vůni.
Tmavý porter Holba Strong byl prvním speciálem roku 2014, který hanušovičtí pivovarníci uvařili pro ty, co to rádi silnější. Osmnáctistupňový Holba Strong tak otevřelo Kalendář speciálů značky – ty bylo možné ochutnávat v gastro zařízeních s Holbou na čepu hned několik měsíců v roce. Šlo o piva, vařená v limitovaných sériích při významných příležitostech jako je např. výročí pivovaru, Svátek piva nebo pivovarské slavnosti. V roce 2014 pivovar slavil 140 let, takže počítal i s výročním pivem jako dárkem pro příznivce značky. Holba Strong bylo vůbec nejsilnějším pivem, které ve své historii pivovar vyrobil. Typově šlo o tmavý porter. K dalším a pro pivní znalce určitě významným jeho „nej“ patřila dlouhá doba kvašení při nízkých teplotách. V ležáckých sklepích Holba Strong odpočívala celých 100 dní, což potvrdilo, že výroba porteru nebyla žádným sprintem, ale naopak během na dlouhou trať. V pivovaru stočili celkem 300 hl tmavého porteru do sudů.
Na XXIV. Reprezentačních slavností piva v Táboře v únoru 2014 piva Holba získala ocenění v degustační soutěži Česká pivní pečeť 2014: Holba Kvasničák – 1. místo v kategorii Nefiltrované pivo, speciál Holba Šerák 13,51% – 2. místo v kategorii Speciál pivo světlé a Holba Šerák – 3. místo v kategorii Světlý ležák.
Tmavý porter Holba Strong byl prvním speciálem, který hanušovičtí pivovarníci uvařili pro ty, co to rádi silnější. Osmnáctistupňový Holba Strong tak otevřel v lednu Kalendář speciálů značky.
V roce 1984 se začalo pivo Holba Šerák stáčet do lahví. Jejich původní podobu připomínaly tři nejstarší etikety, které spotřebitelé na jaře 2014 mohli najít v omezené sérii narozeninových multipacků.
Nealkoholické pivo Holba Free patří do sortimentu značky už více než 10 let. Po celou tuto dobu byla k dispozici pouze v sudech. V roce 2014 vůbec poprvé plnili také půllitrové lahve, pivovar tak rozšiřil distribuci nealko piva do obchodní sítě. „Reagujeme na poptávku trhu. Odbyt našeho lahvového piva se letos podařilo mírně navýšit a roste zájem také o naše nealko pivo. Nahrává tomu i nadcházející léto, proto s novým obalem přicházíme na začátku sezóny“ řekl Vladimír Zíka, ředitel pivovaru, kde ročně prodali více než 6 tisíc hl nealkoholického piva ročně.
Stejně jako ostatní piva značky se nealkoholická Holba vyráběla klasickou technologií z českého chmele, sladu a vody z horských hlubinných pramenů. Lišila se pouze délkou kvašení, pro které v Holbě používali vlastní kmen pivovarských kvasnic. „Kvašení je třeba regulovat a přerušit ve chvíli, kdy dochází k tvorbě alkoholu. Pivo si tak zachovává svoje chuťové vlastnosti i celkovou charakteristiku a přitom obsahuje pouze povolené množství alkoholu, které organismus dokáže po napití odbourat,“ vysvětlil Vladimír Zíka.
V červnu byl opět v prodeji letní speciál Holba Brusinka s mátou.
Naposledy se světlým speciálem čtrnáctkou v Hanušovicích připíjelo před 2. světovou válkou. V létě 2014 byla tady zpět jako symbol oslav 140 let pivovaru. Holba Výroční speciál 140 bylo mistrné dílo hanušovických sládků, které navázalo na tradici vaření silných speciálních piv v Hanušovicích již v 19.století.
Výroční speciál byl výjimečný nejen složením, ale také recepturou. „Použili jsme pět různých druhů ječných sladů, což je v poválečné historii pivovaru zcela unikátní,“ řekl sládek pivovaru Luděk Reichl. Ani s chmelem se rozhodně nešetřilo. Jeho dávka je až o třetinu vyšší než např. u známé Holby Šerák Speciál se symbolickou stupňovitostí 13,51%. „Vybrali jsme několik českých chmelových aromatických odrůd. Nejvyšší podíl má v našem speciálu věhlasný Žatecký poloraný červeňák. Na varně se chmelilo natřikrát, tedy ve třech oddělených dávkách. Poslední čtvrtá dávka chmele pak proběhla jako „studené chmelení“, tedy až při sudování piva do ležáckých tanků,“ popsal vznik Výročního speciálu Luděk Reichl. Kvašení na otevřené spilce probíhalo pozvolně při nízké teplotě, což pivu ponechalo vysokou plnost a chlebnatost. Dlouhá byla i doba zrání plných 100 dní. Výsledkem bylo pivo sytě zlaté barvy s vyšším obsahem sladového neprokvašeného extraktu, vysokým řízem, vyšší, ale příjemnou hořkostí, která je pro tento typ piva charakteristická. Pěna byla především díky originálnímu složení sypání a dlouhému výrobnímu cyklu hutná a stabilní. Poprvé se bude Výročním speciálem připíjelo na Holba Pivovarských slavnostech 5.- 6. září.
Ceny piva na začátku roku 2015 zvýšil i Pivovar Holba. „Ceny držíme bez navýšení celé dva roky bez toho, abychom se přidali k několika vlnám zdražení konkurence. Nyní jde o navýšení o haléře, které zohledňuje konzumenta a současně umožňuje stabilně držet špičkovou kvalitu našeho piva, která je pro nás zcela zásadní,“ uvedla mluvčí Pivovaru Holba Hana Matulová.
Šestá největší tuzemská pivovarnická skupina PMS Přerov měla v roce 2015 již jen jediného majitele. Byla jím společnost HSK Invest, za níž stál kroměřížský podnikatel Karel Kuropata a pět jeho kolegů. Ti v závěru roku 2014 vyplatili menšinové akcionáře skupiny, která sdružovala moravské pivovary v Hanušovicích, v Přerově a Litovel. HSK Invest přistoupila k vytěsnění malých akcionářů především s cílem konsolidovat vlastnickou strukturu a zefektivnit řízení společnosti. Společnost očekávala pozitivní dopady tohoto kroku v kontextu své širší investiční strategie,“ řekl deníku E15 prokurista PMS Přerov a spolumajitel HSK Invest Petr Fridrich. Na základě znaleckého odhadu vypracovaného společností A&CE dostali minoritní akcionáři za akcii ve jmenovité hodnotě 240 korun částku 1104,50 korun, tedy více než čtyřnásobek. U akcií s vyšší jmenovitou hodnotou se pak výplata adekvátně zvyšovala. Z posudku A&CE vyplývá, že experti ocenili hodnotu celé společnosti PMS Přerov na tři čtvrtě miliardy korun. Žádný z minoritních akcionářů přitom převod nenapadl u soudu. „Proces vytěsnění dosud probíhá dle původních předpokladů. Všechny akcie menšinových akcionářů přešly v souladu se zákonem na HSK Invest 1. ledna,“ dodal Fridrich. Do konce roku 2014 měla HSK Invest v PMS Přerov podíl 97,3 %. Valná hromada ale v listopadu odhlasovala, že vykoupí akcie menšinových akcionářů. To umožňoval zákon ve chvíli, kdy má jeden majitel více než devadesát procent na základním kapitálu firmy.(zdroj: zpravy.e15.cz)
Rok Výstav v hl
1874 – 1875 15 900
1875 – 1876 12 200
1876 – 1877 13 500
1877 – 1878 7 440
1878 – 1879 7 800
1879 – 1880 11 979
1880 – 1881 15 634
1881 – 1882 15 881
1882 – 1883 16 127
1883 – 1884 16 474
1884 – 1885 21 740
1885 -1886 23 005
1886 – 1887 24 766
1887 – 1888 28 337
1888 -1889 30 705
1889 -1890 33 745
1890 – 1891 37 155
1891 – 1892 38 750
1892 – 1893 40 883
1893 – 1894 43 080
1894 – 1895 45 930
1895 – 1896 47 150
1896 – 1897 48 410
1897 – 1898 51 555
1898 – 1899 52 200
1899 – 1900 53 300
1900 – 1901 53 005
1901 – 1902 52 680
1902 – 1903 68 490
1903 – 1904 69 731
1904 – 1905 74 212
1905 – 1906 84 110
1906 – 1907 97 001
1907 – 1908 100 978
1908 – 1909 93 579
1909 – 1910 99 920
1910 – 1911 110 580
1911 – 1912 96 703
1912 – 1913 85 873
1913 – 1914 90 179
1914 – 1915 82 730
1915 – 1916 61 112
1916 – 1917 22 157
1917 – 1918 23 399
1918 -1919 49 064
1919 – 1920 71 903
1920 – 1921 75 090
1921 – 1922 70 168
1922 – 1923 74 539
1923 – 1924 86 492
1924 – 1925 97 234
1925 – 1926 104 703
1926 – 1927 122 296
1927 – 1928 132 293
1928 – 1929 138 600
1929 – 1930 148 416
1930 – 1931 136 599
1931 – 1932 126 136
1932 – 1933 114 729
1933 – 1934 112 211
1934 – 1935 101 391
1935 – 1936 97 091
1936 – 1937 99 451
1937 – 1938 113 293
1938 – 1939 170 064
1939 – 1940 102 808
1940 – 1941 122 645
1941 – 1942 116 705
1942 – 1943 122 772
1943 – 1944 136 283
1944 – 1945 50 595
1945 – 1946 76 121
1947 90 885
1948 67 926
1949 85 830
1950 92 648
1951 102 027
1952 106 298
1953 106 214
1954 98 875
1955 99 413
1956 103 046
1957 114 759
1958 128 508
1959 143 829
1960 153 371
1961 171 939
1962 184 114
1963 214 623
1964 235 761
1965 262 844
1966 268 284
1967 272 197
1968 280 911
1969 294 660
1970 305 015
1971 284 916
1972 285 870
1973 277 925
1974 280 500
1975 264 026
1976 267 478
1977 269 960
1978 269 160
1979 300 681
1980 314 657
1981 316 162
1982 310 342
1983 313 740
1984 306 989
1985 299 640
1986 304 037
1987 288 648
1988 309 262
1989 315 549
1990 332 194
1991 310 327
1992 348 557
1993 349 192
1994 336 538
1995 304 325
1996 279 037
1997 282 279
1998 267 124
1999 360 539
2000 442 365
2001 420 949
2002 433 159
2003 469 567
2004 438 302
2005 433 000 (export 7 000)
2006 435 000 (export )
2007 437 000 (export )
2010 310 000
2011 336 000
2012 342 000 |
fotogalerie
etikety
Toho červencového odpoledne se po úrodných polabských polích proháněly kombajny a v subtropicky laděném počasí nemilosrdně utínaly zlatavé stonky obilí.… 
