Category: Pivovary

Pivovar Holba Hanušovice

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Pivovarská 261, 788 33 Hanušovice

www.holba.cz

e-mail: obchodni@holba.cz


Základní sortiment:

 

 

Holba Horská 10
světlé výčepní
alk.: 4,2 %

Holba Šerák
světlý ležák
alk.: 4,7 %

Holba Premium
světlý ležák
alk.: 5,2 %

Holba Polotmavá 11
polotmavý ležák
alk.: 4,7 %

Holba Free
světlé nealkoholické
alk.: 0,5 %;

Holba Keprník
světlý ležák s horským chmelem
alk.: 5,3 %

Holba Horské byliny
míchaný nápoj z piva
alk.: 2,5 %;

  • Pivovary Holba, Litovel a Zubr se od 1. října 2021 spojily do jedné akciové společnosti s názvem Pivovary CZ Group. Smyslem je zvýšení konkurenceschopnosti všech tří značek, posílení jejich postavení na trhu a optimalizace procesů především v oblasti logistiky a distribuce.
  • V listopadu 2020 novinka – za studena chmelená Holba Sváteční horský ležák s výraznou hořkostí.

Starší info:
Zrušení propinačního práva společně s postupující průmyslově technickou revolucí, která podhůří Hrubého Jeseníků, kraje do té doby poskytujícího chudou obživu plynoucí zejména ze sezónních zemědělských prací a pastevectví, zasáhla až v první polovině 19.století, vedly ve svých důsledcích počátkem sedmdesátých let 19.století k založení pivovaru v Hanušovicích. Obrovský rozvoj všech výrobních odvětví a s ním související hospodářský rozmach celé rakouské monarchie se totiž projevil značným populačním přírůstkem, což zase znamenalo neustále zvyšování počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva v průmyslu, jakož i neustále se zvyšující nároky na průmysl potravinářský a tedy i pivovarnictví. S postupujícím rozvojem průmyslu v oblasti Hrubého Jeseníku, vzhledem k přírodním podmínkám zejména sklářského, textilního, papírenského a železářského, se zcela logicky projevila nutnost výrazného zrychlení a zkvalitnění dopravy. Proto tedy došlo na počátku sedmdesátých let 19.století k zavedení železničního spojení i v podhůří Jeseníků. Hanušovice spojila se světem v roce 1873 dokončená trať Šternberk – Dolní Lipka, která se v následujících letech napojila na českou a německou železniční síť. Železniční spojení se Slezskem umožnila trať Hanušovice – Dolní Lipová – Glucholazy, vybudovaná v roce 1888. Výhodná poloha Hanušovic, města, které se stalo významnou železniční křižovatkou, společně s výhodnými podmínkami pro rozvoj potravinářského průmyslu, který výrazně nepostačoval rychle se rozvíjejícímu technickému průmyslu, a v neposlední řadě i skutečnost, že kolem roku 1870 byly téměř všechny existující pivovary v okolí Šumperka zastaralé, neschopné dalšího rozvoje a rozšíření, pak počátkem 70.let vyústily ve snahu postavit zde nový a moderní pivovar.

Plán na postavení pivovaru právě v Hanušovicích se zrodil v hlavě sládka a současně nájemce žerotínského pivovaru v nepříliš vzdálené Kopřivné (Geppersdorfu) Josefa Müllschitzkého (1827-1879). Mladý sládek velice rychle pochopil, že nový a moderně koncipovaný pivovar by mohl záhy ovládnout zdejší trh s pivem a stát se tak trvalým zdrojem příjmů pro svého majitele. Od počátku si však byl vědom skutečnosti, že finanční náklady spojené s vybudování takového závodu nejsou v jeho možnostech, a to i přes to, že sám byl poměrně zámožný. Oslovil proto nejprve svého přítele Karla Flandorffera, ředitele tkalcovny právě v Hanušovicích, a jeho prostřednictvím i Eduarda a Karla Oberleithnerovy, členy významné šumperské podnikatelské rodiny a současně i majitele tkalcovny, jakož i rozsáhlých pozemků v okolí Hanušovic. Při těchto jednáních byl úspěšný, a tak již v roce 1871 padlo definitivní rozhodnutí o výstavbě moderního parního pivovaru v Hanušovicích, resp. v sousední obci Holbě. Přes počáteční rychlá jednání teprve až 25.srpna 1874 byla vytvořena veřejná společnost pro zřízení pivovaru a sladovny v Hanušovicích pod firmou Brauerei von Müllschitzký & Comp. zu Hannsdorf-Halbseit. Členy této společnosti tvořil úzký okruh desíti kapitálově silných podnikatelů – podíl jednoho každého z nich činil 20 000 zl. Sám Müllschitzký se stal sládkem a současně technickým ředitelem. Základní kámen stavby, kterou podle stavebních plánů ing.Karla Völknera z Vídně realizoval stavitel Josef Baier ze Šumperka, byl položen na jaře roku 1873 a již 8.září 1873 byla většina staveb pod střechou. Kapacita nového pivovaru, jehož strojní vybavení dodala smíchovská firma Ringhoffer, byla stanovena na 22 400 hl, resp. 40 000 věder. V nově dokončeném pivovaru byla již 28.prosince 1874 slavnostně uvařena první várka piva, kterou bezprostředně 29.a 30.prosince následovaly dvě další.
Po počátečním období obchodních úspěchů pivovaru – již v roce 1875 dosáhl výstav úctyhodných 15 900 hl piva – nastalo i pro tento nový moderní pivovar období stagnace. Během ní, v roce 1878, produkce poklesla dokonce až na 7 440 hl, což zapříčinilo i odchod Müllschitzkého nejprve z funkce ředitele pivovaru a posléze i ze samostatné společnosti. Jeho příkladu bezprostředně poté následovali i další podílníci, jejichž podíly dne 26.června 1881 převzali Oberleithenerové a dr.Karl Chiari, kteří se tak stali většinovými vlastníky pivovaru. V souvislosti s touto změnou pak v roce 1882 došlo k přejmenování firmy na Brauerei von Chiari & Co. zu Hannsdorf – Halbseit. Ale ještě předtím, v roce 1879, byl vedením pivovaru přizván nejprve k odborné konzultaci a posléze i ke stálé spolupráci profesor Julius Thaussing z pivovarské školy ve Vídni, který byl nakonec pověřen technickým dozorem. Pod jeho odborným vedením pak kvalita piva, stejně jako celkový roční výstav, utěšeně stoupala. A již v roce 1886 bylo dosaženo původně plánované roční produkce pivovaru – výstav 23 005 hl. Tento potěšitelný trend s sebou pochopitelně přinesl nutnost rozšiřování pivovaru, především sklepních prostor, ale i spilky a lednic. V souvislosti s tím byla v roce 1889 přestavěna i již zcela nepostačující sladovna. V témže roce rovněž došlo, v souvislosti s dalším rozvojem železniční dopravy, k výraznému rozšíření obchodní sítě pivovaru, tentokrát až do Slezska. V souladu s trendem neustálého zvětšování objemu výroby i distribuce piva, tak aby byl pivovar co nejlépe schopen reagovat na potřeby trhu, došlo v roce 1890 i k zavedení železniční vlečky z nedalekého nádraží.
V souvislosti s postupným rozšiřováním pivovaru – v roce 1894 byl na sladovnu přeměněn i původně najatý arcibiskupský pivovar v Javorníku – je bezesporu velmi zajímavá i jeho celková roční produkce v tomto období. Již v roce 1889 vystavil pivovar více než 30 000 hl piva, o čtyři roky později překročila produkce hranici 40 000 hl a ještě do konce století, v roce 1898, byla překonána i hranice 50 000 hl vystaveného piva. Trend pravidelného nárůstu roční produkce pivovaru pokračoval – i přes nepatrné „zaváhání“ v letech 1901, 1902, 1909 a 1910, kdy roční výstav ve srovnání s lety předchozími dokonce nepatrně poklesl – až do roku 1911, kdy pivovar vystavil (společně s pivovarem v Třemešku, který byl nedílnou součástí nedávno vytvořené akciové společnosti) do té doby nevídaných 110 580 hl, čímž bylo dosaženo téměř pětinásobku původně uvažované kapacity.
Na přelomu století přišla z Vizovic do Šumperka rodina Strassmannů, Ludwig začínal v pivovaru v Karviné, v roce 1907 přešel do Holby jako sládek a později se stal technickým ředitelem pivovaru.
Počátek 20.století pivovaru kromě obchodních úspěchů přinesl i zásadní změny ve vedení podniku. V roce 1906 byla v souvislosti s potřebami koncentrace výroby a navýšení kapitálu veřejná obchodní společnost Karla Chiariho načas rozpuštěna, nově konsolidována a její majetek byl převeden na nově vytvořenou akciovou společnost Nordmährische Brauerei und Malzfabrik, Aktiengesellschaft in M. Schönberg. Nová a.s. spojila tři nedávné konkurenty na místním trhu s pivem – firmu Brauerei von Chiari & Co. zu Hannsdorf – Halbseit (získala rozhodující podíl akcií), firmu Johrnsdorfer Bierbrauerei Dr. Ulrich & Co. v Třemešku, a rovněž firmu Ant. Wlach & Comp. in Mährische Schönberg ze Šumperka – a zároveň zaručila výsadní postavení hanušovického pivovaru. Správní sídlo akciové společnosti bylo zřízeno v nejvýhodněji položeném Šumperku, a to i přesto, že zde v roce 1907 byla zastavena výroba piva a nadále v provozu zůstala jen sladovna a rovněž stáčírna. V prvních letech 20.století společnost produkovala: Hannsdorfer Pils, Kaiser Märzen, Sudetenbräu, Johnsdorfer Bock, Porter.
Období rozkvětu pivovaru přerušila první světová válka. V jejím průběhu došlo v roce 1916 zpočátku jen k přechodnému, později však definitivnímu zastavení výroby v Třemešku. Ani to však nezabránilo obrovskému poklesu produkce pivovaru v Hanušovicích až na 22 157 hl v roce 1917. Rok 1918 kromě vyhlášení ČR znamenal pro v té chvíli už jediný existující pivovar v oblasti Jeseniků i změnu německého názvu firmy na český Severomoravský pivovar a sladovna, akciová společnost v Šumperku. S důsledky válečných let se pivovar vyrovnával jen pozvolna. Předválečné produkce bylo v Hanušovicích dosaženo až v roce 1924, kdy roční výstav dosáhl 86 492 hl, což bylo více než v roce 1913. Hranice 100 000 hl piva byla překonána o dva roky později, v roce 1926, kdy pivovar vystavil 104 703 hl. Od tohoto roku pak roční produkce pivovaru zcela pravidelně, s vyjímkou let 1936 a 1937, přesáhla hranici 100 000 hl. Pivovar tak byl v období 1.republiky, po Prvním brněnském akciovém pivovaru (dnešní Starobrno) a po akciovém pivovaru v Přerově, třetím největším na Moravě. Rekordní byl zejména rok 1939, kdy výstav dosáhl 170 064 hl piva. S tímto vývojem samozřejmě úzce souvisela i odpovídající modernizace stavebního i strojního vybavení – od roku 1930 byla v provozu nová varna, zvětšeny byly kapacity spilky a sklepů.
V průběhu 2.světové války fungoval pivovar v rámci možností bez větších obtíží. Jeho produkce, do té doby přesahující 100 000 hl piva ročně, radikálně klesla až v roce 1945, kdy celkový výstav činil pouhých 50 595 hl.
Krátce po osvobození byla v souladu s tehdejšími rozhodnutími i na pivovar v Hanušovicích uvalena národní správa. Již 20.června 1945 bylo ze strany nového, byť dočasného vedení pivovaru rozhodnuto o převedení celé správy společnosti ze Šumperka přímo do Hanušovic. Po třech letech, v roce 1948, došlo v souvislosti s politickými změnami v naší republice ke zestátnění pivovaru. Stalo se tak 30.června 1948 a byl vytvořen samostatný Hanušovický pivovar, národní podnik, Hanušovice. Ale již o dva měsíce později byl zestátněný závod sdružen s litovelským pivovarem v Severomoravské pivovary, národní podnik, Litovel. Ovšem ani toto organizační uspořádání nemělo, tak jak bylo pro toto období typické, dlouhé trvání. Hned 1.ledna 1949 došlo k začlenění n.p. Severomoravské pivovary do Hanáckých pivovarů, národní podnik, Přerov. Ani toto však nebylo definitivním řešením. K 1.lednu 1953 došlo k opětovnému vytvoření podniku Severomoravské pivovary, národní podnik, Litovel, který vznikl rozdělením předchozí organizace na tři samostatné celky. Ovšem již dva roky poté, k 1.září 1955, došlo k opětovnému sloučení tří samostatných celků ve staronové Hanácké pivovary, národní podnik, Přerov. Teprve až rok 1960, který se nesl ve znamení územní reorganizace celého našeho státu, přinesl pivovaru konečné rozuzlení a dlouhodobou definitivu řízení. K 1.červnu 1960 byl totiž hanušovický pivovar na dobu třiceti let začleněn do Severomoravských pivovarů, národní podnik, Přerov (pivovary Přerov, Olomouc, Litovel, Opava, Ostrava, Vsetín a od roku 1971 i Nošovice).
Tímto začleněním pivovaru skončilo v roce 1960 pro závod i období „rozpočtového minima“. Až do konce padesátých let nebyly totiž v rámci závodu, v souladu s tehdejšími rozhodnutími ohledně společenských priorit, podniknuty rozsáhlejší investice. V následujícím desetiletí tak bylo do investiční výstavby závodu investováno více než 7 000 000 Kčs. Z nejvýznamnějších investičních akcí tohoto období stojí za zmínku zejména zprovoznění nové spilky v roce 1961, postavené již v roce1939, které i nadále umožnilo zvyšovat kapacitu závodu. V roce 1963 byly ve stáčírnách v Jeseníku i Šumperku instalovány přetlačné tanky, v roce 1965 došlo v Hanušovicích k úpravě ležáckých sklepů, byla zřízena filtrační stanice a zavedeno skleněné potrubí, v roce 1967 došlo i k nutné rekonstrukci sladovny. Významnou změnou byla i náhrada dřevěných přepravních sudů hliníkovými v roce 1970. A konečně 31.ledna 1973 byla zastavena výroba v dislokované stáčírně Jeseník, kterou převzala stáčírna Šumperk.
Toto období bylo etapou plánovaného hospodářství, tedy systému pětiletých ekonomických plánů rozvoje celé země. V 70.letech pivovar náležel do kategorie větších pivovarů s odpovídajícím podílem na domácím trhu. Je nutné si ale uvědomit, že až do roku 1990 byla na celém území tehdejšího Československa uplatňována přísná rajonizace v rozdělení trhu, což znamenalo, že každý pivovar měl na základě svých kapacitních možností přiděleno území, ve kterém měl povinnost zajistit pravidelné zásobování obyvatelstva svými výrobky. Z hlediska sortimentu nabízel pivovar svým zákazníkům tři druhy piva, Hanušovické pivo 80 , Hanušovické pivo 100 a Hanušovický ležák 120, z nichž si největší oblibu stabilně udržovalo pivo 100, jehož podíl na celkové roční produkci se v průměru pohyboval za hranicí 80 %. Tato skladba sortimentu se udržela až do roku 1984, kdy byla produkce nejprve obohacena o výrobu piva 110 Šerák (pojmenování vzešlo z názvu jednoho z vrchů v Jeseníkách), a poté, v roce 1988, po ukončení výroby piva 80, se stabilizovala a hanušovický pivovar tak nadále produkoval opět pouze tři druhy piva. Pro toto období je rovněž typický výrazný nárůst produkce a distribuce piva v lahvích, které díky své oblibě, již od roku 1976 jednoznačně převládlo – ve srovnání s výrobou sudového piva – v celkové produkci, která oscilovala v rozmezí 264 000 až 316 000 hl ročně. V roce 1975 byla zahájena rekonstrukce strojovny, po dokončení prací nově vybavené moderním čpavkovým a solankovým chlazením. V roce 1979 byl z důvodu zastaralého strojního zařízení ukončen provoz vlastní sladovny. Dodávky sladu zpočátku zajišťovaly obchodní sladovny Prostějov a později i další dodavatelé. Počátkem 80.let byl ukončen proces hlavního kvašení v dřevěných kvasných kádích a po dokončení rekonstrukce spilky – k jejímu zahájení došlo v roce 1981 – tyto dřevěné kádě nahradily nerezové kvasné kádě. V letech 1982 až 1983 byla provedena rekonstrukce varny. V roce 1984 došlo na varně k náhradě již zastaralého sladinkového filtru moderní měděnou scezovací kádí. V roce 1986 nahradily ocelové úponované tanky v průběhu rekonstrukce ležáckého sklepa dosud používané tradičné dřevěné dubové ležácké sudy.
Při těchto velkých investičních akcích nebyla opomenuta ani stáčírna piva v nedalekém Šumperku. Již v roce 1975 proběhla rekonstrukce, během níž zde byla nově instalována stáčecí linka NAMA 28 A s monoblokem včetně vkládačů lahví. Její součástí byla i následná výměna lahví ČSN za nově zavedené EURO lahve, k níž došlo v roce 1976. V roce 1977 zde byla realizována výměna a montáž přetlačných tanků. Konečně v roce 1987 byl ve stáčírně zabudován nový vykladač lahví.
Celkově se dá říci, že etapa zahrnující období let 1975 až 1989 se nesla ve znamení neustálého zvyšování kvality piva.
Socialistické plánované hospodářství bylo po roce 1990 nahrazeno tržní ekonomiku. Proces restrukturalizace postihl i bývalý n.p. Severomoravské pivovary Přerov, když vznikla firma Moravskoslezské pivovary Přerov, a.s., sdružující pivovary Přerov, Olomouc, Litovel, Hanušovice, Opava a Vsetín. Toto uspořádání ještě nebylo definitivní, bylo postupně měněno, a to až do roku 1996, kdy došlo ke vzniku samostatné společnosti Pivovar Holba, a.s.. Tato a.s. byla dceřinou společností – se samostatnou právní a ekonomickou subjektivitou – holdingu Moravskoslezské pivovary Přerov, a.s., společně s pivovary Zubr Přerov a.s. a Pivovar Litovel a.s.. Zavedení tržní ekonomiky s sebou v roce 1990 nevyhnutelně přineslo zrušení rajonizace jednotlivých pivovarů, což z hlediska prodeje piva znamenalo pro výrobce vypuknutí do té doby zcela neznámého konkurenčního boje o zákazníka. Vlivem mimořádně silných tlaků zejména velkých a kapitálově mocných pivovarů v tradičních oblastech zásobování hanušovického pivovaru – Jesenicko, Bruntálsko a Orlické hory – náhle vyvstala před vedením společnosti nutnost hledání nových odbytišť. Ta se začala orientovat na oblast východních a středních Čech a rovněž na jižní a střední Moravu. V průběhu 90.let došlo v Hanušovicích k očekávanému poklesu výroby. Až do roku 1993 produkce pravidelně stoupala – ve zmíněném roce bylo dosaženo rekordního výstavu 349 192 hl. Na tomto trendu se velkou měrou podílely i pro pivovary mimořádně příznivé klimatické podmínky, v letech 1992 a 1993 se projevily vlnou letních veder. Již v roce 1994 se na celkové produkci pivovaru projevil očekávaný pokles, způsobený jednak ztrátou některých tradičních oblastí zásobování hanušovického pivovaru a pak také v souladu se soudobým trendem i nárůstem spotřeby nealkoholických nápojů, jejichž zahraniční výrobci v roce 1990 využili otevření nových slibných trhů v bývalých komunistických zemích a zaplavili naše obchodní sítě svými produkty. Dalším důležitým trendem tohoto období se stala i výrazná změna v poměru prodeje sudového a lahvového piva, projevující se od roku 1995 podstatným nárůstem produkce piva sudového. Změny se v devadesátých letech nevyhnuly ani původnímu sortimentu vyráběných piv, resp. změnám jejich původních názvů. Názvy byly změněny na jméno Holba, který se postupně prosadil na nově zaváděné etikety.
V letech 1990 až 1993 bylo investováno téměř 250 mil. Kč do technického a technologického rozvoje pivovaru. Nejdůležitějším momentem bylo objevení a vystrojení vlastního vodního zdroje s mimořádně kvalitní vodou, která odpovídá požadavkům dětské kojenecké vody. Na území pivovaru se nacházejí dva vrty o celkové kapacitě 65 l/sec. V bývalé budově sladovny, zrušené v roce 1979, byla vystavena sladová sila o celkovém objemu 1 200 t sladu s automatickou dopravou a šrotováním. V dislokované stáčírně lahvového piva v Šumperku – v osmdesátých letech se totiž bohužel neuskutečnila plánovaná výstavba stáčírny lahví v Hanušovicích – byla provedena rekonstrukce celé stáčecí linky zabudováním moderní linky zahraniční výroby s kapacitou 24 000 l/hod. V únoru 1999 však byl její provoz definitivně ukončen a výroba pak přesunuta do stáčírny lahvového piva v Litovli. V letech 1992 až 1993 byla realizována výstavba nové moderní počítačově řízené technologie kvašení a dokvašování v cylindrokonických tancích. V roce 1993 byla provedena i výměna filtračního zařízení za nový technicky velmi dokonalý horizontální křemelinový filtr od firmy Steinecker. Rovněž byla postavena nová propagační stanice na kvasničnou kulturu a zabudována moderní vířivá káď včetně chladiče. V roce 1995 pivovar zahájil výstavbu čistírny odpadních vod s kapacitou pokrývající i potřeby města Hanušovic. Její dokončení v roce 1997 zajistilo ochranu čistoty vody v řece Moravě. V roce 1996 byl zahájen provoz nové linky na nerezové KEG sudy (s obsahem 50 a 30 l), které nahradily dříve používané, nyní však již nevyhovující hliníkové sudy o obsahu 100 a 50 l. Rekonstrukce celého provozu sudového hospodářství včetně zabudování průtokové pasterace – motivovaná snahou o dosažení výrazného prodloužení trvanlivosti výrobků, zlepšení adjustáže i kultury prodeje – byla dokončena v roce 1998. Největší investiční akcí té doby byla rekonstrukce zastaralé uhelné kotelny, která byla převedena na plyn.
V roce 2000 byl změněn název holdingu Moravskoslezské pivovary a.s. Přerov na PMS a.s. Přerov. Do šumperského hokeje vstoupil pivovar v lednu 2000 a hokejisté k zápasům vyjížděli pod novým názvem Holba draci. Pivovar na provoz klubu přispěl finanční částkou, jejíž přesnou výši vedení klubu neprozradilo. „Přesné číslo vám neřeknu, není to ale přes milion,“ komentoval vstup nového sponzora Luděk Šperlich ze společnosti HC Draci, která provozovala místní profihokej. „Někomu se zřejmě částka nebude zdát až tak vysoká, ale ve zdejším kraji většího sponzora neseženete,“ dodal Šperlich. V roce 2000 pokračoval pivovar v růstovém trendu a zvýšil produkci pěnivého moku meziročně o 23 % na rekordních 443 tisíc hl. V roce 2000 pivovar vykázal ztrátu, jejímž důvodem byly odpisy související s vysokými investicemi v předcházejících letech a s dokončovanou restrukturalizací majetku, především stáčecích kapacit. Pivovar v roce 2000 investoval do modernizace zařízení přes 32 mil. Kč. Výrazný nárůst výroby piva v roce 2000 přiměl vedení pivovaru investovat do modernizace varny. Tento krok byl součástí první investiční etapy, která celkem obnášela 22 miliónů Kč. Díky ní mohla společnost vystavit o dalších 25 % více piva, což ročně představovalo 130 tisíc hl.
Skupina pivovarů v Litovli, Přerově a Hanušovicích přistoupila začátkem března 2001 ke zvýšení cen. „Úprava musela přijít po vyhodnocení našich skutečných výrobních nákladů. Půllitr našich piv bude dražší o čtyřicet až šedesát haléřů,“ informoval ředitel skupiny Antonín Chytil. Ta naposledy zdražovala díky úsporným opatřením v únoru 2000.
Pivovar pokračoval v roce 2001 v revitalizaci svých rybníků podle návrhu biologa Ivana Zwacha z Rozstání. Pivovar rybníky sice už nevyužíval, ale přesto je nechtěl rušit. Jednak proto, že vodní plochy slouží jako „porodnice“ pro stovky skokanů a ropuch, jednak proto, že rybníky k pivovarům odjakživa patřily. S úpravami začal pivovar už v polovině roku 2000. Od jara 2001 začal pivovar stáčet pivo Holba Classic i do plechovek. Zisk 8 mil. Kč při nárůstu tržeb o 6 % vykázal pivovar od ledna do května 2001. Horko, které panovalo po většinu dnů srpna 2001, zvyšilo zájem o pivo. „V první dekádě srpna jsme proti stejnému období loni dodali odběratelům o 11 % piva více. Rozdíl představuje 320 tisíc půllitrů piva,“ informoval výkonný ředitel pivovaru Jaroslav Vysloužil. O čtvrtinu vyšší produkci umožnila pivovaru modernizace varny, která skončila v polovině srpna 2001. Modernizace varny probíhala s důrazem na zachování původních měděných kádí ze 30. let a vnějšího mramorového obložení. Pivovar zvýšil od ledna do září 2001 hrubý zisk na téměř 18 milionů Kč z 5,7 milionu Kč ve stejném období roku 2000. Podle výkonného ředitele Jaroslava Vysloužila za dobrý výsledek mohl vyšší podíl prodeje prémiových piv, úspora režijních nákladů pivovaru a splacení větší části jeho úvěrů. O 20 milionů korun vyšší tržby než v roce 2000 vykázalo hospodaření pivovaru, který ke třetímu čtvrtletí roku 2001 zaznamenal na tržbách 280 milionů korun. Vinou chladného léta zaznamenal pivovar slabší výstav, když prodal 320 tisíc hl piva. Mírné výpadky prodeje na tuzemském trhu však pivovar nahradil exportem do zahraničí. Nejvíce vyvezl do Izraele, Švédska a Řecka. „Výpadky prodeje na tuzemském trhu se nám daří úspěšně nahrazovat exportem,“ řekl Jaroslav Vysloužil, výkonný ředitel pivovaru. Do Izraele směřovala téměř polovina hanušovického piva v plechovkách. V říjnu 2001 pivovar použil pro reklamu svého piva bilboardy, na kterých se vedle oroseného půllitru Premium a lahve Šeráka objevil slogan: „Volba je na tobě. Holba“. Na konec roku 2001 ozdobil pivovar etiketu piva Šerák vánočním motivem.
Hrubého zisku 12 miliónů Kč dosáhl pivovar v roce 2001. „Výstav hlavně kvůli nepříznivému létu a celkové situaci na trhu piva v tuzemsku mírně poklesl, a to na 421 tisíc hl,“ řekl výkonný ředitel podniku Jaroslav Vysloužil. Pivovar v roce 2001 rovněž splatil úvěry 52 miliónů Kč a do roku 2002 vstoupil bez úvěrového zatížení. Z celkového obratu společnosti 580 milionů korun činily tržby 390 milionů korun, což v porovnání s rokem 2000 představovalo nárůst 11 %. Na něm se podílel zejména vyšší prodej prémiových piv Šeráku a ležáku Holba. Do modernizace podnik investoval 18,5 milionu korun.
Fabrika – reklamní agentura vyhrála výběrové řízení na reklamní agenturu pro pivovar pro rok 2002. Fabrika připravila již podzimní billboardovou kampaň, která měla představit Holbu jako dobré pivo a to i v regionech, kde není tolik dostupná). Na ni navazovala kampaň, která dále značku Holba rozvíjela zvoleným směrem.
Ocenění za vysokou kvalitu piva Holba Premium získal pivovar v jedné z nejprestižnějších degustačních soutěží Zlatý pohár Pivex – Pivo 2002, která se konala v březnu 2002 v Brně. Certifikát kvality dostala dvanáctka Holba Premium v nejsilněji zastoupené kategorii světlých ležáků, které se zúčastnilo dalších 22 značek. “ Nejprodávanějším pivem a naší vlajkovou lodí je samozřejmě jedenáctka Šerák. Ale ležák je chloubou každého pivovaru, je to pivo pro fajnšmekry, “ řekl výkonný ředitel Jaroslav Vysloužil. Ve sklepích leží dvanáctka 8 -12 týdnů, zraje tedy o měsíc déle než jedenáctistupňový mok. Úspěch měla za sebou také jedenáctka Šerák, která bodovala v anketě časopisu Pivní kurýr vyhlášené v prosinci 2001. V kategorii Pivo roku, kde soutěží piva bez ohledu na stupně a druh, obsadila Holba čtvrté místo v konkurenci takových gigantů, jako je Prazdroj, Radegast či Budvar. V Pivní lize, kde se počet získaných hlasů přepočítává na počet vyrobených hektolitrů, Šerák dokonce zvítězil.
Pivovar obnovil v areálu závodu rybníky a upravil i jejich okolí. Již v roce 2002 po revitalizaci se v nich objevili někteří vzácní živočichové: skokan hnědý, ropucha obecná, čolek horský i užovka obojková. Do rybníků bylo nasazeno asi sto kaprů, a tak mohly sloužit i k občasnému rybolovu. S obnovou vodních ploch pivovarníkům pomáhali vodohospodáři a ekologové.
Pití piva na čas, házení víček do půllitru, turnaj v páce, soutěž v pojídání utopenců a další podobné disciplíny si na konci května 2002 mohli vyzkoušet návštěvníci dvou pohostinství na Hradecku. Třebechovická restaurace Na Náměstí a hradecká pivnice Gobi se staly místem konání prvních dvou dílů I. pivní olympiády pivovaru Holba. Hlavním smyslem akce bylo podle vedoucí marketingu pivovaru, Aleny Chylové, pobavit hosty formou nejrůznějších soutěží a aktivit v místě, kde konzumují svůj oblíbený nápoj
Pivo z pivovaru nejspíš lidem chutnalo čím dál víc, protože pivovar vyrobil v první polovině roku 2002 přes 210 000 hl piva, což bylo o 7 % větší množství než ve stejném období minulého roku. „Víc se prodává především lahvové pivo a pivo v plechu, které činí 67 % z letošní produkce. Zbytek dodáváme na trh v sudech,“ uvedl výkonný ředitel Jaroslav Vysloužil. Konzumenti preferovali ležáky, tedy prémiová piva oproti výčepní desítce. Tendence zvyšování spotřeby dražších piv se tak promítla do tržeb akciové společnosti, které v prvním pololetí dosáhly 286 milionů korun, což představovalo desetiprocentní nárůst oproti předchozímu roku. Hrubý zisk hanušovické Holby, která společně s pivovary v Přerově a Litovli patřila do pivovarnické skupiny PMS Přerov, se meziročně zvýšil o 10,2 milionu korun na 17 milionů korun. Vlajkovou lodí pivovarského sortimentu byla jedenáctka Šerák. Jeho roční produkce dosahovala objemu 155 000 hl a měla stabilně rostoucí charakter. „Holbu Šerák vyrábíme již 16 let a vysoce ji hodnotí také odborníci v rámci prestižních soutěží, kde získává medailová ocenění,“ doplnil Vysloužil. Pivovar postupně zvyšoval i exportní aktivity. V první polovině roku vyvezl do zahraničí 2 067 hl piva, což bylo třikrát víc než v roce 2001. Odběratele hanušovického piva našel zejména v Izraeli, Švédsku a Řecku.
Sdružení přátel piva zvolilo jako Dvanáctku roku 2002 pivo Holba Premium.
Výsledky pivovaru za rok 2002 potvrdily úspěšné tažení v posledních letech. V uvedeném období prodal pivovar více než 433 000 hl piva, což představovalo 3 % nárůst oproti roku 2001. Tak si nejen udržel, ale dále upevnil své postavení v první desítce pivovarů v ČR. Dle vyjádření výkonného ředitele Jaroslava Vysloužila, byl uvedený nárůst realizován především v lahvovém pivu. Zvýšenou poptávku v posledních letech zaznamenávala nejen vlajková loď pivovaru, kterou byla Holba Šerák, ale také prémiový ležák Holba Premium. Oblíbené jedenáctky se v roce 2002 prodalo 160 000 hl, což představovalo 32 miliónů piv. Celkově prodal výrobce většinu produkce doma, kde se celorepublikové distribuční pokrytí realizovalo zejména prostřednictvím obchodních řetězců. K nosným regionům odbytu lahvového i točeného piva patřila i nadále Morava a Východní Čechy. V zahraničí pak pili Holbu konzumenti ve Švédsku, Izraeli a Řecku. Tržby pivovaru dosáhly celkem 448 milionů, což bylo o 15 % více ve srovnání s rokem předchozím a společnost vytvořila předběžný zisk 28 milionu korun. V roce 2002 pivovar investoval celkem 18,5 miliónů korun a to zejména do ekologie, modernizace autodopravy a strojního vybavení. Pivovar zaměstnával celkem 134 pracovníků. Průměrná měsíční mzda v roce 2002 činila 15 465 Kč.
Dvě stě kaprů vysadili na jaře 2003 do jednoho z rybníků v areálu pivovaru jeho pracovníci. Zůstali zde až do podzimního výlovu. Areál pivovaru byl v ČR svým způsobem unikátní, protože si zachoval svůj ojedinělý přírodní kolorit. Pivovar přitom své výjimečné polohy v horách nejen využíval, ale sám se aktivně podílel na zachování ekologické rovnováhy krajiny. Ke speciálním projektům patřila i revitalizace rybníků, v nichž mimo různých druhů chráněných obojživelníků žili také rak říční a užovka obojková. „Projekt se uskutečnil za spolupráce vodohospodářů a ekologů, kteří rozhodli o konečné podobě rybníků tak, aby pozitivně ovlivnily ekologii krajiny. Cílem byla především ochrana volně žijících chráněných živočichů,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Pivovar neměl na svých pozemcích pouze rybníky, ale také vlastní zdroje pramenité vody, jejíž kvalita byla srovnatelná s vodou kojeneckou.
Pivovar ukončil na počátku června 2003 další fázi modernizace varny, která zahrnovala instalaci nového zařízení scezovací kádě včetně kompletního řídicího systému. Ten zabezpečoval automatický provoz scezování i teplovodního hospodářství. Součástí systému byl také nový zásobník na mláto s automatickým transportem. „Nové zařízení přinese zlepšení kvality a ekonomiky scezování. Má výrazný vliv na snížení podílu nežádoucích kalicích látek v mladině, které zatěžují výrobní proces a mohou negativně ovlivnit kvašení a následně pak i kvalitu piva,“ zhodnotil přínos nového provozu sládek pivovaru Luděk Reichl. Investice si vyžádala finanční částku vyšší než 10 miliónů korun. „V tomto roce chystáme rovněž modernizaci systému chladového hospodářství, výstavbu moderního skladu piva a instalaci nových přetlačných tanků. Do modernizace výrobních technologií bude pivovar investovat více než třicet miliónů korun,“ uvedl výkonný ředitel Vladimír Zíka. Zvyšující se produkce piva si vyžádala rovněž rozšíření kapacit ležáckého sklepa. Od začátku roku 2003 do poloviny května prodal pivovar více než 150 000 hl piva, což odpovídalo prodeji předchozího roku.
Od června 2003 začal pivovar dodávat do maloobchodní sítě Lidl pivo s názvem Pivo< (světlé lehké; alk.: 3,5 %; plněno jen do 0,5 l lahví) a Bergadler (světlý ležák; alk.: 5,0 %; plněno jen do 0,5 l lahví).
Náklady na suroviny a na provoz firmy, spotřební daň, DPH, marže výrobce a obchodníka. I po započtení těchto výdajů mohla stát v červenci 2003 láhev piva 2,70 koruny. V Čechách nový diskontní potravinářský řetězec Lidl ve spolupráci s pivovarem Holba dokázaly cenu výrazně přiblížit relacím 80. let. Lidl ale cenu udržel jen týden, pak zdražil o korunu. „Po započítání všech vstupů a daní není možné vyrobit kvalitní pivo za tři koruny. Řetězce chtějí touto politikou nalákat lidi, kteří si pak koupí i jiné zboží,“ tvrdil šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Lidl i Holba nechtěly věc příliš komentovat. Obchodní ředitel pivovaru Antonín Chytil odmítl sdělit, zda se výroba takto levného piva s obsahem alkoholu 3,5 % vyplatí. „Je to obchodní tajemství. Pivo ale vyrábíme klasickou technologií, zaplňujeme si tak přebytečnou kapacitu. Nelze nic ošidit,“ řekl Chytil
Horké počasí srpnových dnů výrazně zvýšilo spotřebu piva Holba. V době, kdy si mnozí lidé užívali dovolenou, měli hanušovičtí pivovarníci plné ruce práce. Zvýšená poptávka se projevila nejen na prodeji točeného, ale velmi výrazně také lahvového piva. „Piva v lahvích se v prvních srpnových dnech vypilo celkem necelých 14 000 hl a to je o polovinu více než loni. Nejvíce jde na odbyt Holba Šerák, která je spolu s prémiovou dvanáctkou Holba Premium celorepublikově oblíbená,“ uvedla mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. Prodej točeného piva příznivě ovlivnila také turistická sezóna, což bylo patrné jak v „domácím“ regionu, tak na celé Moravě. Podle vyjádření obchodního ředitele pivovaru Zdeňka Mareše se točené Holby vypilo v horkých letních dnech roku 2003 více než 1000 hl denně. Záchranu a také pobavení přinásla v letních dnech konzumentům i horská pivní záchranka, která s batohy plnými chladné Holby spasila již stovky žíznivců v Jeseníkách. „Je to opravdu příjemné osvěžení a potěšilo i manželku, která si dá jen sem tam jedno,“ s úsměvem hodnotil dobrý nápad Tomáš z Olomouce, který s chutí využil nabídky „záchranky“ na svém výletě s rodinou.
Pivovar, patřící v produkci k první desítce v zemi, prodal za devět měsíců roku 2003 zhruba 350 000 hl piva, což znamenalo asi pětiprocentní nárůst oproti předchozímu roku. Kvalitu piva potvrdil výsledek prestižní soutěže Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2003, který získala Holba Šerák. Speciální ocenění za kvalitu získal také ležák Premium.
Také v roce 2003 se pivovaru dařilo zvyšovat výstav. Pivovar prodal za deset měsíců roku 2003 celkem 388 000 hl zlatého moku. To představovalo více než pětiprocentní nárůst ve srovnání se stejným obdobím roku uplynulého, kdy vyrobil necelých 370 000 hl. „V prodeji již tradičně vede Holba Šerák, která letos získala Zlatý pohár PIVEX a stala se tak pivem roku 2003. Oblíbené jedenáctky, jejíž roční produkce se pohybuje okolo 160 000 hl, vyrobil pivovar v prvních desíti měsících letošního roku necelých 140 000 hl,“ sdělila mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. Za stejné období společnost utržila více než 305 miliónů korun a dosáhla tak sedmiprocentního nárůstu ve srovnání se stejným obdobím roku předchozího. Většina produkce byla prodána v tuzemsku. „V letošním roce rostly také investice pivovaru, které dosáhly necelých 39 miliónů korun a finančně pokryly modernizaci výrobních zařízení a zkvalitnění prodejního servisu,“ dodala Matulová.
Na konec roku 2003 pivovar opět etiketu piva Šerák zkrášlil vánočním a novoročním motivem a zároveň uvařil pivo Šerák speciál (světlý ležák; extrakt: 13,51 %; alk.: 6,0 %).
Certifikát lavinového psa pro tříletého německého ovčáka Beise převzali 7.ledna 2004 na Červenohorském sedle z rukou zpěváka Jiřího Korna a výkonného ředitele pivovaru Vladimíra Zíky záchranáři Horské služby (HS) Jeseníky. Beis se tak oficiálně stal teprve čtvrtým speciálně vycvičeným lavinovým psem, které používali záchranáři v ČR. Pivovar, který se v roce 2003 stal partnerem jesenické HS a Beisův výcvik financoval, svému čtyřnohému chráněnci v rámci slavnostního aktu věnoval i stodvacetikilový pytel jeho oblíbené potravy, kuřecích granulí Acona. Sembdner pak obdržel „Ryzí pivo z hor“ – zvláštní balení „jedenáctky“ Šerák. „Partnerství pivovaru a Horské služby Jeseníky však není pouze v jednorázové finanční pomoci, ale také v dlouhodobé spolupráci na jednotlivých projektech, které podporují bezpečnost na horách v zimním i letním období,“ sdělila mediální zástupkyně pivovaru Holba Hana Matulová.
„Je to pro nás doplněk,“ uvedla v lednu 2004 mluvčí firmy Hana Matulová ke zdůvodnění výroby levných piv Pivo a Bergadler, které pivovar dodával do řetězce Lidl. „Dodavatelská cena pro Lidl je pro nás zatím akceptovatelná. Konečná cena je věcí řetězce,“ dále sdělila mluvčí.
Stříbrná pivní pečeť 2004 putovala do pivovaru z degustací v Táboře. Druhé nejvyšší ocenění ve známé degustační soutěži Česká pivní pečeť získala Holba Šerák v kategorii světlých výčepních piv. „Oblíbená jedenáctka je již mnoho let vlajkovou lodí pivovaru a těší se velké oblibě konzumentů. Loni získala Holba Šerák Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2003 a stala se tak absolutním vítězem ve své kategorii. Také letos bude v téže soutěži obhajovat medailové ocenění,“ řekla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Holba Šerák dostala jméno po jednom z vrcholků Jeseníků u Hanušovic, kde měl pivovar sídlo. Podle ředitele Vladimíra Zíky se poptávka po oblíbené jedenáctce každoročně zvyšovala a v roce 2003 jí pivovar prodal více než 163 000 hl.
Reklamní agentura Fabrika odstartovala na počátku roku 2004 celoroční kampaň na posílení image a podporu konceptu – Holba – Ryzí pivo z Hor. Z kreativní dílny Helena Šídová a Iva Bízová vzešla tři návrhy pivních horizontů, které se opírají o jesenický patriotismus s cílem podpořit chuť na Holbu s pivními chuťovkami. Motivy, které byly v roce 2003 využity pro různé i netradiční formy výzdoby restaurací formou POS materiálů pro Fabriku nafotil Emil Bratršovský s foodstylistou Markem Všetečkou. Pivovar, jehož restaurace procházejí v souvislosti s nadcházejících 130. výročím redesignem, plánoval dát o sobě více vědět v květnu 2004.
Pivovar pořádal dne 22.května 2004 tradiční turistický pochod Pivovarská čtvrtka 2004. Tentokrát se akce konala u příležitosti 130. výročí hanušovického pivovaru. Sportovní program nabídl zájemcům čtyři turistické trasy. Start byl od 8 do 10 hodin od KD v Šumperku (trasa 22 km), z pivovaru v Hanušovicích (2 trasy – 28 a 10 km) a z náměstí v Králíkách s trasou o délce 25 km.
Sponzorský dar 15 000 Kč předal dne 22.června 2004 řediteli Zoologické zahrady na Svatém Kopečku u Olomouce Zdeňku Slavotínkovi výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Šlo o příspěvek na chov rysa ostrovida v této zoo. Původně mělo dojít i ke křtu dvou z trojice nejmladších přírůstků zdejšího chovného páru. Proti se však postavila matka rysích mláďat, která se od nich nenechala chovateli odlákat. Zřejmě se bála, že by je už nespatřila, tak jako v případě jejího třetího mláděte, samečka, kterého si odvezl režisér Václav Chaloupek, aby se stal hrdinou dalších večerníčků. Chov rysa ostrovida chtěl pivovar sponzorovat i nadále. „Jeho podporu vnímáme jako přirozenou. Vyrábíme ryzí pivo z hor uprostřed Jeseníků, kde se ohrožený rys vyskytuje ve volné přírodě. Jako důležitý vnímáme rovněž chovný program v zajetí, a proto jsme se jej rozhodli podpořit v zoologické zahradě našeho kraje,“ uvedl Zíka. Dvě zmíněná mláďata nesla jméno Holba a Šerák.
Pivovar v červenci 2004 prodal bezmála 50 000 hl piva, což bylo o 10 % více než v červnu. „Prodej hanušovického piva se zvyšuje od června a již nyní je vyšší než ve stejném období loňského roku,“řekla v srpnu 2004 mluvčí pivovarů Holba a Zubr Hana Matulová.
Pivo Holba Premium zvítězilo v srpnu 2004 v degustační soutěži pořádané v rámci 47. žateckých slavností piva v kategorii světlých ležáků. Další úspěch pro hanušovický pivovar vybojoval v kategorii výčepních ležáků Šerák, který obsadil třetí místo. O vítězství bojovalo v Žatci jedenasedmdesát piv ze šestnácti pivovarů.
Pro přátele dobrého moku připravil pivovar v roce 2004 spoustu akcí, aby 130. výročí založení pivovaru oslavili spolu. Od 1. do 4. září 2004 byly otevřeny brány pivovaru pro všechny, kteří chtějí nahlédnout pod pivovarskou pokličku. Návštěvníci si pod vedením pivovarských odborníků mohli prohlédnout jednotlivé provozy. U svého oblíbeného točeného a v doprovodu příjemné muziky si pak mohli vychutnat posezení na nádvoří pivovaru. V sobotu 4. září 2004 vyvrcholily Dny otevřených dveří Velkou pivovarskou slavností na počest 130 let založení pivovaru. Pivovarskou veselici zahájilo naražení sudu s 13° Holbou Speciálem. Od rána do večera byl pro návštěvníky připraven bohatý program a spousta pivních dobrot i jiných překvapení. Celodenní program ukončila večerní taneční zábava. Dopravu návštěvníků zajistila jízda historickým Pivním speciálem, vlakem na trase Šumperk-Hanušovice. Slavnostní byl i říjnový výlov rybníka, spojený s přípravou rybích specialit a posezením na nádvoří pivovaru, stejně jako pravá zimní pivovarská zabijačka.

Veškeré hanušovické lahvové pivo bylo v roce 2004 plněno v litovelském pivovaru.
Tradiční moravskou zabíjačkou se 18.prosince 2004 rozloučil pivovar s jubilejním 130. rokem své existence. Kromě zabijačkových specialit mohli přítomní ochutnat také speciální polotmavé pivo Holba Šerák Speciál 13,5 stupně, které místní pivovarníci uvařili při příležitosti oslav.
Holba stabilně zaměstnával 130 lidí. V roce 2004 pivovar vystavil 439 000 hl piva.
V letech 2003 a 2004 pivovar pro maloobchodní síť Lidl vyráběl světlé lehké pivo s názvem Pivo (alk.: 3,5 %; plněno jen do 0,5 l lahví) a světlý ležák Bergadler (alk.: 5,0 %; plněno jen do 0,5 l lahví).
Vítězem soutěže Firma Olomouckého kraje v roce 2005 se stal pivovar Holba a předstihl tak vítěze pivovar Zubr. Cílem soutěže bylo vyzdvihnout význam zodpovědnosti firem k regionu a jeho rozvoji. Základním kritériem hodnocení společností byla jejich sociální zodpovědnost a připravenost nést důsledky svého podnikání vůči vnitřnímu i vnějšímu prostředí. Pivovar dlouhodobě přispíval k ochraně přírodního dědictví, a to jednak podporou ekologických aktivit, ale také vlastní environmentální politikou. „Provozujeme biologickou čistírnu vod, která svou kapacitou pokrývá nejen čištění vlastních odpadních vod, ale i z celých Hanušovic,“ řekl předseda představenstva a ředitel pivovaru Zdeněk Konečný. Významným prvkem s ekologickým dopadem bylo mj. rovněž používání plně recyklovatelných obalových materiálů. „K aktivitám, které směřujeme na podporu zdraví, patří například Mamocentrum Femina, kde jsme finančně přispěli na přístrojové vybavení i nákup zdravotnického materiálu,“ dodal Konečný.
Tradiční turistický pochod Pivovarská čtvrtka aneb Putování za ryzím pivem z hor připravil pivovar na 7.května 2005 . Akce se každý rok zúčastňuje několik stovek turistů, pro které byli v roce 2005 připraveny čtyři trasy různé délky i obtížnosti, od 10 km až po téměř trojnásobek.Nejdelší tvořil okruh Hanušovice, pivovar-Svatá Trojice-Hanušovice, pivovar o délce 28 km. Na pochod mohli účastníci vyrazit ze tří startovacích míst, kterými jsou Králíky náměstí, KD Šumperk a Hanušovice, pivovar, kde mezi 8. a 10. hodinou koordinovaly zahájení akce speciální hlídky. Nešlo o podávání sportovních výkonů, ale spíš o to, protáhnout si tělo v krásné přírodě Jeseníků, a také o možnost poznat pivovar, který mohli zájemci při této příležitosti navštívit. Po absolvování pochodu se také v roce 2005 jeho účastníci sešli ve společném cíli na nádvoří pivovaru, kde obdrželi pamětní list a drobný dárek. Jako každý rok bylo pro ně připraveno bohaté občerstvení a chlazená holba. Nechyběl ani program s hudbou, soutěže pro děti a tombola.
Od července 2005 navýšil pivovar brigádníky počet pracovníků. Pivovaru se zvedl v posledních květnových dnech odbyt točeného piva asi o 40 %. „Na zvýšení poptávky mají především podíl provozovatelé zahrádek. Kromě točeného piva se ale zvyšuje i odbyt plechovkového piva, což souvisí s tím, že lidé více cestují,“řekla mediální zástupkyně pivovarů PMS.
Po dvou letech dokončil pivovar náročný proces automatizace a vizualizace varny, do kterého společnost investovala tři miliony korun. Nové zařízení mělo garantovat nejen identitu piva z různých várek, ale také přesné dodržení tradiční vlastní receptury. „Jedná se o významnou investici spojenou se zvyšováním kvality piva, která minimalizuje chyby nebo nepřesnosti způsobené lidským faktorem,“řekl v srpnu 2005 sládek pivovaru Luděk Reichl. Upřesnil, že výhodou je rovněž neustálý monitoring celého procesu a jeho archivace, takže veškeré důležité věci lze zpětně dohledat.
Zábavu v pivovaru o víkendu 3.-4.září 2005 doprovázela charitativní akce na podporu obecně prospěšné společnosti Dětský klíč Šumperk, která pomáhala integrovat do společnosti hendikepované děti. Lidé vhazovali do dřevěného korýtka desetikoruny. Speciální tunýlek nainstalovaný u pivovarských rybníků se zaplnil celkem tisíci desetikorunami. K celkovému výtěžku 10 tisíc korun přispěl pivovar polovinou. Světlé výčepní pivo Holba Classic ohodnotili odborníci jako nejlepší v příslušné kategorii degustační soutěže, která se každoročně koná u příležitosti tradiční Dočesné v Žatci. V roce 2005 se degustovalo 120 vzorků piv v devíti kategoriích. Odborným garantem byl již tradičně Chmelařský institut v Žatci, kvalitu a chuť přihlášených piv hodnotilo 141 degustátorů. „Loni jsme se zúčastnili poprvé a tehdy byl celkový počet přihlášených vzorků poloviční,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. V tradičně nejsilněji zastoupené kategorii světlých piv výčepních mezi sebou soupeřilo 33 piv. „O to je vítězství cennější,“ dodal Zíka. Oceněné desítky pivovar pivovar ročně prodal kolem 55 tisíc hektolitrů.
Hanušovičtí pivovarníci začali dne 24. listopadu 2005 stáčet do sudů vánoční Holbu Šerák Speciál. V pivovaru ho vařili pouze při výjimečných příležitostech a v omezeném množství. V roce 2005 to byly čtyři várky, tedy 800 hl piva, které byly v restauracích k mání od začátku prosince. „Je to náš vánoční dárek všem milovníkům čepovaného piva a štamgastům našich hospod,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Celkový odbyt pivovaru za deset měsíců roku 2005 představoval 366 tisíc hektolitrů piva, z toho 146 tisíc hektolitrů v sudech, ostatní pak v lahvích a plechovkách. Většinu produkce prodal pivovar na domácím trhu, především na střední Moravě a ve východních Čechách.
Stabilní pozici mezi desítkou největších výrobců piva v ČR si pivovar udržel v roce 2005. V Hanušovicích vyrobili 433 tisíc hektolitrů piva, což bylo o zhruba pět tisíc hektolitrů méně než v roce 2004. Pokles odpovídal podle informací zástupců pivovaru jednorázové zakázce pro Maďarsko, kterou závod získal v roce 2004. „Klíčový je pro nás prodej na domácím trhu, který se daří mírně navyšovat. Vzhledem k saturaci pivního trhu můžeme hovořit o úspěchu,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Produkce šla nejvíce na odbyt v obchodech a restauracích střední Moravy a východních Čech. V tuzemsku prodal prodal 426 tisíc hektolitrů piva. Mezi zahraniční odběratele pivovaru patřilo především Slovensko.
Světlý ležák Holba Premium si z brněnského finále soutěže Zlatý pohár Pivex v březnu 2006 odvezl bronz. Odborní degustátoři vysoce hodnotili nejen chuť a její plnost, ale i vůni, říz i příjemnou hořkost. „Aby ležák získal správný říz, musí správnou dobu dokvášet a dozrávat. Holba Premium ve sklepě zraje déle než měsíc,“ popsal výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Holba se vaří podle původní receptury a její chuť ovlivňuje mimo jiné i kvalita varní vody, kterou pivovar čerpá z vlastních podzemních zdrojů. „Má nízký podíl minerálů, což je pro výrobu piva ideální,“ podotkla Hana Matulová.
V roce 2006 pivovar začal zásobovat maloobchodní síť Kaufland nealkoholickým pivem Ambrosius Free. Nové zařízení na chlazení mladiny koupil pivovar na jaře 2006. Moderní nástupce nahradil chladič, který v pivovaru fungoval od roku 1981. „K jeho výhodám patří nejen samotný výkon 350 hektolitrů za hodinu, ale také šetrnější stahování mladiny z vířivé kádě i její následné chlazení,“ uvedla za pivovar v květnu 2006 Hana Matulová. Do chladiče pivovar investoval 3,8 milionu korun.
„Začátkem června bylo ještě poměrně chladno, takže oteplení posléze bylo razantní a stejně tak i nárůst odbytu,“ uvedl v červenci 2006 Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru. Pivovar pracoval na plný výkon. „Týdně teď vyrobíme až o 1 800 hl víc než v období mimo sezonu. Aby byl zajištěn plynulý provoz, najímáme přes léto brigádníky. Většina z nich u nás pracuje opakovaně, takže výrobu dobře znají,“ sdělil Zíka. Zatímco v období mimo letní sezonu stačil rozvážet pivo vlastními auty, přes léto najímal další autodopravce. „V současnosti bychom bez najatých autodopravců nestihli pivo v požadovaném množství rozvážet,“ uvedl Vladimír Zíka.
Výrazný nárůst prodeje piva Holba pokračoval i v červenci 2006, kdy v Hanušovicích padl rekord v denním výstavu. 1311 hektolitrů sudového piva dosáhla v Holbě produkce v jednom z letních dnů, což bylo denní maximum roku 2006. „Je to o 40 % sudové Holby více ve srovnání se stejným dnem loni,“ řekl Zdeněk Mareš, obchodní ředitel pivovaru. V červnu a první dekádě července prodal pivovar více než 60 tisíc hektolitrů piva, což bylo až o 70 % více než v mimosezóně. „Situace je nyní stabilizovaná a pokud se počasí výrazně nezhorší, lze předpokládat udržení prodeje na aktuální hranici. V meziročním srovnání to představovalo zhruba 15 procentní nárůst,“ hodnotil Zdeněk Mareš. Díky náporu odbytu posílil pivovar nejen výrobu a logistiku, ale také výčepní servis v gastro zařízeních. „Zvlášť v horkém počasí je zapotřebí věnovat maximální pozornost ošetření piva, a proto teď mají naši servisní technici plné ruce práce. Důsledně dbáme na to, aby se pivo dostalo na stůl správně vychlazené, načepované a ve stabilní kvalitě,“ vyjadřil Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru. I přes značný nápor se pivovaru dařilo včasné vykrývání objednávek odběratelů. Na konzumaci piva se nejen na Jesenicku významně podílí sezónní návštěvníci a turisté, kteří plnili zahrádky a hospody nejen o víkendech. Růst prodeje se týkal i prodeje lahvového a především pak piva Holba v plechovkách, ty byly praktickým balením na dovolenou. Ve vedrech se pilo více pivo s nižším obsahem alkoholu , což potvrzoval nárůst objednávek desítky Holba Classic i jedenáctky Holba Šerák.
Rekordních zhruba osm a půl tisíce lidí přilákala 2.září 2006 do areálu pivovaru již tradiční Pivovarská slavnost. Část výtěžku ze vstupného věnoval pivovar na podporu oblastní charity Dětský klíč v Šumperku a stacionáře Šimon v Jeseníku.
Nejen logem či slogany, ale nově i vlastní hymnou se mohl pochlubit pivovar Holba. Skladba oslavovala jeho produkci – ryzí pivo z hor, po jehož ochutnání se podle skladby rozezní v duši konzumenta andělů sbor. „Hymna vzešla ze soutěže. Vyhlásili jsme ji, protože nám lidé sami posílali nahrávky na téma pivo Holba a v poslední době se nám začaly hromadit,“ uvedla vedoucí marketingu pivovaru Alena Chylová. V klání se sešlo 26 nahrávek nejrůznějších stylů. Odborné porotě složené ze zástupců pivovaru, odborníků a muzikantů se nejvíce zalíbila hudba Víta Hansliana a text Ivana Krajíčka z Brna. „Jejich skladba má výstižný a přitom lehce zapamatovatelný text s líbivou muzikou,“ řekla Chylová. V textu hymny se objevil podle ní prvek vlastenectví a slova oslavující ryzí pivo z hor. „…jen jednou ochutnáš to pivo z hor, v duší se rozezní andělů sbor. Štěstí a láska je tvoje volba, srdcem svým miluješ pivo Holba,“ stojí mimo jiné v textu skladby. Pivovar chtěl hymnu pouštět při slavnostních událostech, soutěžích či prezentacích závodu. „Nebude to ovšem tak, že by při ní museli naši zaměstnanci stát v pozoru a salutovat. Chtěli bychom ale, aby hymnu znali naši štamgasti, a když si budou chtít v restauraci zazpívat, zpívali by právě ji,“ usmála se Chylová.
Dvě medaile si v roce 2006 odvezl pivovar z žatecké Dočesné. Holba Šerák se stala v konkurenci osmnácti jedenáctistupňových piv třetím nejlépe hodnoceným pivem v příslušné kategorii podle stupňovitosti. Třetí místo získal v kategorii světlých ležáků Ambrosius Gold, který Holba prodávala v obchodních řetězcích pod privátní značkou. Jeho úspěch byl o to cennější, že obhájil medaili v silné konkurenci 37 vzorků, mezi nimiž byla zastoupena také značková piva. „Získané ocenění je důkazem toho, že piva privátních značek mohou držet vysokou kvalitu a záleží pouze na výrobci, jaké vlastnosti bude daný zlatavý mok mít. U obou piv z produkce Holby byla vysoce ceněna nejen jejich chuť a vůně, ale také lahodná hořkost i dojem po napití,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Tradiční Dočesné, která se každoročně konala při příležitosti sklizně chmele, se zúčastnilo celkem 34 pivovarů. Na 250 degustátorů, tentokrát z řad odborníků i vybraných zástupců veřejnosti, hodnotilo celkem 167 vzorků piv.
I v roce 2006 pomohli pracovníci pivovaru s omlazováním lesních porostů v horské oblasti Jeseníků. V lokalitě Vřesové studánky vysázeli přibližně 500 sazenic smrku horského, který byl speciálním druhem, vhodným pro polohy s vyšší nadmořskou výškou.
Historicky první setkání lidí se jmény Holba a Šerák se uskutečnilo v pivovaru dne 7.října 2006, jehož vlakovou lodí bylo pivo Holba Šerák.
Milovníci hanušovického piva se mohli v roce 2006 těšit na slavnostní ležák, který pivovarníci z Holby vaří jednou do roka, vždy na Vánoce, jako vzpomínku na založení pivovaru v prosinci 1874 a vůbec první várku zdejšího piva. Hanušovický speciál měl stupňovitost 13,51. Ta vycházela z výšky hory Šerák, která je 1351 metrů. Vyrobili ho klasickou technologií. Milovníci speciálních piv si mohli originální ležák vychutnat v restauracích od začátku prosince. „Speciál se vaří v omezeném množství, letos je to tisíc hektolitrů medově zlatého piva. Zájem je každým rokem větší, takže letos vaříme o jednu várku, to znamená 200 hektolitrů více než loni,“ sdělil v listopadu 2006 výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Speciální vánoční Šerák se vyráběl z nejkvalitnějších surovin a zrál ve sklepích dva měsíce. Vyznačoval se jemnou aromatickou hořkostí, kterou ovlivnila zvláštní receptura chmelení. Dlouhým zráním získával svoji plnou chlebnatou chuť,“ řekl sládek pivovaru Luděk Reichl. O celoroční produkci speciálu v Holbě zatím neuvažoval. „Jedná se pouze o sezónní zpestření nabídky,“ uvedl Zíka. Celkový odbyt pivovaru za devět měsíců roku 2006 překročil 336 tisíc hl piva, což představovalo mírný meziroční nárůst.
Milovníci čepovaného piva si mohli dopřát další specialitu, kterou pro ně připravil hanušovický pivovar. Jednalo se o kvasnicový Šerák, což bylo nepasterizované nefiltrované pivo s přirozeným obsahem pivovarských kvasinek. Ty způsobují, že kvasnicové pivo je mírně zakalené. Lahodnou plnou chuť a sytě zlatožlutou barvu získal kvasničák poměrně dlouhým zráním v ležáckém sklepě. „Minimální doba zrání je čtyřicet dní,“ sdělil v listopadu 2006 výkonný ředitel Vladimír Zíka. V Hanušovicích v roce 2006 uvařili dvě stě hektolitrů nepasterizovaného piva. Konzumenti si jej zatím mohli poručit jen v několika hospodách na Šumpersku. „Díky rostoucí poptávce plánujeme rozšíření počtu hospod, kde se kvasničák. Snažíme se tak vyjít vstříc konzumentům,“ řekl Zíka. Nefiltrované pivo je však náročné na skladování i jeho další ošetření. Proto ho nemůže čepovat každá restaurace. Kvasnicovému pivu se někdy také říká živé, a to díky zvýšenému obsahu živé kultury kvasinek. Jejich optimální hladinu pomáhá udržovat stálá nízká teplota. Tu mohou zajistit chladné sklepy nebo velkoobjemové chladicí boxy. Právě vysoké nároky na skladování a ošetřování způsobily, že toto pivo z výčepů téměř zmizelo, přestože je o něj velký zájem. Kdysi se přitom pilo pouze pivo nefiltrované. „K filtraci se přešlo až později. Pivo díky ní sice získá čirost, ale současně ztratí mnoho zdraví prospěšných látek. Kvasnicové pivo totiž podporuje dobré trávení a je bohatým zdrojem vitamínů B, které blahodárně působí na buňky nervové soustavy a pleť,“ vysvětlila mluvčí pivovaru Hana Matulová.
„Produkce kvasnicového piva letos dosáhne dvě stě hektolitrů, zatímco loni to byla pouze třetina tohoto množství,“ uvedl v prosinci 2006 výkonný ředitel Vladimír Zíka. Rostoucí obliba podle něj spočívala v lahodné chuti. Kvasnicové pivo je nefiltrované, nepasterované s přirozeným obsahem pivovarských kvasinek, jež způsobují mírný zákal. Svoji lahodnou a plnou chuť získává kvasnicové pivo čtyřicetidenním zráním v ležáckém sklepě. „Kvasničák dodáváme do některých restaurací. Kvůli rostoucí poptávce zřejmě rozšíříme počet hospod, kde bude k dispozici,“ sdělil Zíka. Podle něj však nebylo možné kvasničák distribuovat stejně jako běžná piva. „Kvasnicové pivo je právě s ohledem na to, že obsahuje živé kvasinky, velmi náročné na skladování a ošetření, takže se nemůže čepovat v každé restauraci. Optimální hladinu kvasinek udržuje stálá nízká teplota a té je možno dosáhnout jen v dobrých sklepech nebo velkokapacitních chladících boxech,“ vysvětlil Zíka.
Vůně ovaru, jelítek a jitrnic se 16.12.2006 linula na dvoře pivovaru. Kromě zabíjačkových specialit byla pro pozvané připravená porážka stodvacetikilového pašíka. Předvánoční zabíjačka se v pivovaru konala tradičně. Podle ředitele Jana Zíky bylo poděkováním zaměstnancům i obchodním partnerům. “ Je to takové symbolické připomenutí chvíle, kdy se ve zdejším pivovaru v roce 1874 uvařila první várka piva. Bylo to také na sklonku roku, navíc zabíjačka a pivo k sobě neodmyslitelně patří,“ vysvětlil ředitel pivovaru.
Hned dvě medaile za kreativitu získal pivovar v soutěži o nejlepší pivní reklamu Tuplák 2006. Veřejnost i odbornou porotu nejvíce zaujaly billboardy Povoz a Vozka, které obsadily druhé a třetí místo ve své kategorii. Oba oceněné návrhy pocházejí z kreativní dílny reklamní agentury Fabrika Praha. Jsou založené na propojení přírodní kompozice a piva. Měly podporovat pozici Holby jako ryzího piva z hor a jeho vazbu na Jeseníky. „Z průzkumů, které si děláme, vyplývá, že naše reklama funguje a jdeme tedy správnou cestou. Potěšilo nás, že tato reklama zaujala také odborníky,“ řekla manažerka marketingu Alena Chýlová. Podle Chýlové chyběla někdy reklamě na pivo dostatek invence. „Nejvíce je to patrné u televizních spotů. Chlapské partičky mohou třeba i pobavit, ale nenadchnou,“ mínila Chýlová. V soutěži Tuplák 2006 mezi sebou soutěžily reklamy pivovarů mnoha značek, mezi nimi byly i ty největší u nás.
Pivovar v roce 2006 vystavil více než 435 tisíc hl a navýšil tak produkci o 2 tisíce hl. Rok 2006 hodnotilo vedení pivovaru jako úspěšný. „ Na saturovaném trhu jako je ten náš, za úspěch považujeme každý hektolitr navíc,“ vyjadřil výkonný ředitel Vladimír Zíka. Nejvíce šla na odbyt oblíbená jedenáctka a vlajková loď pivovaru Holba Šerák. Celkem se jí prodalo 194 880 hl a oblíbená byla nejen u konzumentů. Její kvalitu ocenili také odborníci, kteří ji v roce 2006 udělili hned několik medailí – bronz v prestižní soutěži České pivo, na žatecké Dočesné a medaili získala také v anketě Pivo roku 2007. Dle informací výkonného ředitele šla většina produkce na odbyt v lahvích, následovalo pivo v sudech a plechovkách. „ Plechovky jsou stále nejdražším obalem, proto se kupují spíše příležitostně. Jejich předností je naopak malá hmotnost a nevratnost a proto jsou vhodné třeba na cesty. Holby se v tomto balení prodá zhruba 14 tisíc hektolitrů ročně,“ uvedl výkonný ředitel. V roce 2006 společnost investovala více než 30 milionů Kč. Na této částce se podílely nový chladič mladiny, modernizace vybavení pivovarské laboratoře, obnova vozového parku, nové KEG sudy a také výčepní technika.
Jedenáctistupňové pivo Holba Šerák patřilo ke třem nejlépe hodnoceným pivům v soutěži Pivo roku 2007 v kategorii světlých ležáků. Rozhodlo o tom pětadvacet tisíc hlasujících. „Ocenění si velmi vážíme. Svědčí o vysoké kvalitě a stálém zájmu spotřebitelů,“ sdělil v lednu 2007výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Šerák se umísťuje na prvních příčkách v prestižních soutěžích pravidelně. Spotřeba Šeráku, který byl nejoblíbenějším pivem z Hanušovic, stále rostla. V roce 2006 se jen Šeráku prodalo 194 880 hl, což bylo téměř o dvanáct tisíc hektolitrů víc než v roce 2005. Podle Vladimíra Zíky to potvrzoval rostoucí trend spotřeby vícestupňového piva a obliba Šeráku u spotřebitelů.
Největším překvapením na Reprezentačních slavnostech piva v Táboře v únoru 2007 byla výhra dvanáctistupňového piva Ambrosius Gold v kategorii světlý ležák.
Na táborských slavností piva v únoru 2007 se rovněž rozhodovalo, který pivovar má nejhezčí tácek. Vybírali z 90 tácků a vyhrál pivovar Holba, který upoutal táckem se zimním motivem.
Velkým úspěchem pro pivovar skončila degustační soutěž o Zlatý pohár Pivex Pivo roku 2007. Organizátoři prestižního klání vyhlásili výsledky dne 26.3.2007 v Brně. Holba na jedné z nejvýznamnějších přehlídek piv u nás získala tři certifikáty kvality, a to hned ve dvou kategoriích, což se nepovedlo žádnému jinému pivovaru. V kategorii světlých výčepních piv uspěla mezi osmnácti značkami jak Holba Classic, tak Šerák. V kategorii světlých ležáků, kde soutěžilo devatenáct značek zlatavého moku, odborníci ocenili hanušovickou dvanáctku Premium. „Získaného ocenění si velmi vážíme. Ještě důležitější je pro nás ale hodnocení konzumentů. Jsme rádi, že české pivo dokážou ocenit a svou přízní tak podporují národní tradici v době, kdy je pod značným tlakem z hraničních pivovarnických gigantů,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.
V květnu 2007 přišel pivovar na trh s pivem Holba Free. Nový produkt se začal podávat ve speciálním skle, jehož elegantní štíhlý tvar a jemné linie podporovaly pocit lehkosti nealkoholického piva. Čepovat se bude ze speciálních výčepních zařízení, které Holba do hospod nainstaloval.
Pivovaru se v roce 2007 dařilo. Za osm měsíců roku dosáhl odbyt Holby přes 311 tisíc hl, což bylo o deset tisíc hektolitrů více než v roce 2006. Nejlépe si vedla jedenáctka Holba Šerák, která byla vlajkovou lodí pivovaru. Její roční produkce přesahovala 180 tisíc hl ročně a tvořila tak téměř polovinu celkového výstavu. Na zvýšení prodeje se velkou měrou podepsalo i teplé léto. Jen během tří letních měsíců konzumenti vypili 64 tisíce hl Šeráku. V létě se zvýšila také poptávka po kvasnicovém pivu, které obohatilo sortiment stejně jako vícestupňový Šerák Speciál. Zatímco sudové pivo se prodávalo přibližně stejně, výrazně se zvyšila poptávka po pivu v lahvích. „Stále více lidí konzumuje pivo doma, což souvisí s měnícím se životním stylem,“ vysvětlil Zíka. Milovníci zlatavého moku, kteří dávali přednost čepovanému pivu, si jej mohli ve své oblíbené hospůdce vychutnat v nově tvarovaných sklenicích. Jednalo se o ucelenou kolekci zahrnující sklenice, džbánky a poháry s půllitrovým nebo třetinovým rozměrem. „Tvary a provedení jednotlivých typů odpovídají novým designovým trendům s důrazem na praktičnost, a tedy snadnou manipulaci. Na první pohled zaujaly jednoduchým tvarem s čistými liniemi bez nápadných vlisů, které umožňují dokonalé a ničím nerušené zviditelnění načepovaného piva,“ vysvětlila mluvčí pivovaru Hana Matulová. Přínosem nového skla byl nejen jeho design, ale i praktičnost a zřetelná identifikace značky. Podle vyjádření vedení pivovaru měnila Holba sklo po více než pěti letech.
Pivovar výrazně uspěl v roce 2007 na Gastrosetu v Praze, který každoročně představoval novinky z oboru gastronomie, potravin a nápojů. Jeho součástí byla i speciální soutěž pivovarníků a vinařů. Pivovary soutěžily o nejhezčí pivní sklo. Návštěvník veletrhu si mohl prohlédnout přihlášené exponáty a pak prostřednictvím hlasovacího lístku zvolit favorita. „Nejvíce se líbil krýgl z hanušovického pivovaru, který se celkově umístil za sklenicemi z Pivovaru Nová Paka a Bernarda,“ informovala v říjnu 2007 mluvčí pivovaru Hana Matulová. „Je to první soutěžní úspěch nového džbánku, do kterého se holba čepuje teprve tři měsíce a chválí ho i naši konzumenti. Džbánek je již tradičně nejvíce využívaným sklem, ve kterém se pivo podává nejčastěji, proto nás ocenění těší,“ okomentovala úspěch Alena Chylová z marketingu pivovaru. Holba se čepovala do nového skla od léta. Jednalo se o ucelenou kolekci zahrnující sklenice, džbánky a poháry o objemech 0,3 a 0,5 l. „Podařilo se dokonale vyladit nejen celkový tvar, ale i ucho džbánku. Tvar i velikost džbánku napomáhá jeho celkové stabilitě a u ucha je důležitá snadná uchopitelnost pro konzumenta i obsluhu.,“ dodala Alena Chylová.
Další cenný úspěch zaznamenalo na podzim 2007 pivo vyrobené v pivovaru Holba. Tentokrát dokonce na mezinárodním poli. Ležák Holba Premium obsadil třetí místo na prestižní evropské degustační soutěži European Beer Star 2007. Chuť a kvalitu piva posuzovali experti z celé Evropy. Soutěž European Beer Star pořádal Svaz malých a středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. Degustátoři hodnotili výrobky malých a středních pivovarů, které zachovávají klasické výrobní postupy a chuťově se výrazně liší od takzvaných europiv vyráběných v pivovarnických gigantech. „Zájem pivovarů byl skutečně obrovský. Do soutěže přihlásily 575 piv, což je dosavadní rekord. Soutěž je prestižní, protože zde jednoznačně vítězí kvalita spojená s originalitou a jedinečností jednotlivých pivovarů,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka považoval ocenění ležáku za velký úspěch. „Používáme tradiční technologii, která dává našemu pivu dobrý říz a plnou vyváženou chuť. Jak je vidět, dokážou ji ocenit i zahraniční experti. Proto si tohoto ocenění velmi vážíme,“ sdělil Zíka. Oceněného ležáku Holba Premium prodává pivovar téměř čtyřicet tisíc hektolitrů, a to především v tuzemsku.
Obliba jedenáctistupňového piva Šerák stále rostla. Svědčil o tom rekordní prodej v roce 2007. Holba prodala 200 012 hl Šeráku a vůbec poprvé v historii nejoblíbenějšího piva z Hanušovic tak přesáhl prodej magickou hranici dvou set tisíc hektolitrů. V roce 2007 pivovar vyrobil celkem 437 tisíc hektolitrů piva, z toho 260 tisíc hl vyexpedoval v půllitrových lahvích.
Pivovar dokončil na jaře 2008 rekonstrukci horkovodního hospodářství. Investice přišla na téměř šest miliónů korun. Nová technologie umožnila efektivnější předávání tepla v různých fázích výroby, přinesla finanční úsporu a měla i pozitivní ekologický dopad. „Nový systém nahradí soustavu železných zásobních nádrží, používanou v pivovaru téměř třicet let,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová.
Metráky ryb skončily v kádích při tradičním výlovu hanušovického pivovarského rybníka v říjnu 2008. Výlov byl zároveň příležitostí pro setkání nejen zaměstnanců pivovaru, ale také desítek lidí z celé republiky, kteří nesli příjmení Holba či Šerák. Patronátu nad výlovem se ujal svérázný výtvarník ze Šternberka Libor Vojkůvka. „Jména Holba a Šerák jsme zpočátku hledali v třeba v telefonním seznamu, řada lidí s tímto příjmením se nám také přihlásila na výzvu, kterou jsme zveřejnili v restauracích. Setkání pořádáme vždy jednou za rok. Letos jsme Holby a Šeráky pozvali na náš výlov,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka
Pivovar v listopadu 2008 stáčel vánoční Holbu Šerák Speciál. Šlo o jedinečný sezonní produkt, který se od klasických piv Holba liší nejen svou chutí, vyšší stupňovitostí ale i speciální recepturou. V roce 2008 bylo polotmavého speciálu 1 000 hl se symbolickou stupňovitostí 13,51. Ve srovnání s běžným pivem vyžaduje Holba speciál vyšší dávkování sladu i speciální recepturu chmelení. „Chmel se přidává na třikrát, z toho první dávka ihned po zavaření várky, druhá necelou hodinu před koncem varu a poslední dávka těsně před koncem chmelovaru,“ řekl sládek pivovaru Luděk Reichl. Hanušovický speciál tak získával vyšší a aromatickou hořkost. Pro jeho výrobu se dále používal speciální barevný a karamelový slad. „U našeho speciálu je důležité přesně stanovit jeho množství a zajistit tak chuťová specifika polotmavého piva,“ doplnil Reichl. Výjimečná byla u tohoto piva také délka zrání. V ležáckých sklepích dozrávalo a dokvašovalo dva měsíce, což bylo dvakrát déle než běžné pivo. Vánoční Holba se prodávala jako sudová a v roce 2008 poprvé byla na trhu také v lahvích ve vybraných prodejnách.
V únoru 2009 podepsali smlouvy o dotaci Muzeum historie pivovarnictví pivovaru Holba, jenž získalo 7,7 milionu korun.
Celkem 24 pivovarských odborníků, sládků, vědeckých a pedagogických pracovníků vybralo z nabídky 64 značek nejlepší piva v degustační soutěži České pivo 2008. Do kategorie světlá výčepní piva bylo přihlášeno 19 značek a jako druhá byla vybrána Holba Classic.
Titul Pivo České republiky 2009 za světlý prémiový ležák z 13. ročníku degustační soutěže v Českých Budějovicích odvezlo dvanáctistupňové pivo z hanušovického pivovaru. O titul letos ve 13 kategoriích usilovalo 40 pivovarů z Česka i Slovenska s více než 180 pivy. Soutěž Pivo ČR patří počtem přihlášených značek piv k nejvýznamnějším akcím svého druhu v zemi. S výjimkou největších pivovarů, jako jsou Budvar, Prazdroj či Staropramen, se akce zúčastní téměř všichni producenti piva z celé ČR.
Polotmavý speciál Holba Šerák o symbolické stupňovitosti 13,51 uvařili v pivovaru v létě 2009. Jednalo se o sezónní pivo vyrobené při příležitosti Pivovarských slavností a 135 let pivovaru, uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Na trhu bylo pivo k dispozici jako točené od září, kdy se v Hanušovicích konaly Pivovarské slavnosti. Šerák Speciál bylo polotmavé pivo s barvou lesního medu a hustou smetanovou pěnou. Bylo výjimečný svými chuťovými vlastnostmi i aroma, které získávalo díky speciální receptuře a vybraným surovinám. Při jeho výrobě se používal speciální slad mnichovský, karamelový a barevný, které ovlivňují nejen barvu, ale dávají pivu plnou chuť s mírně karamelovým, pro tmavá piva typickým, nádechem. Hlavní kvašení probíhalo na otevřené spilce a trvalo asi 12 dní a pivo pak dva měsíce dozrávalo a dokvášelo v ležáckém sklepě a tak se přirozeně sytí oxidem uhličitým, důležitým pro výborný říz. „Výroba speciálního Šeráku je náročná nejen na suroviny. Pivo má větší podíl sladu a chmelíme ho pouze žateckým poloraným červeňákem, tedy nejkvalitnějším českým chmelem s typickým aroma,“ řekl v červenci 2009 sládek Luděk Reichl. V Holbě o celoroční produkci zatím neuvažovali.
Holbu Šerák ohodnotili pivní znalci jako třetí nejlepší pivo v republice. Stalo se tak v degustační soutěži, která se tradičně konala v rámci Dočesné v Žatci. Holba získala bronz v silné konkurenci světlých jedenáctek.
V roce 2009 pivovar vyráběl pro maloobchodní sítě značku Pirát (láhev). Šlo o levné světlé pivo s 3,5 % alkoholu. Pro maloobchodní síť Ahold pivovar v roce 2009 vyráběl piva Bertold Světlé (alk.: 3,8 %, plněno do 0,5 l lahví) (láhev) a Bertold Ležák (světlý; alk:: 5,0 %; plněno do 0,5 l lahví) (láhev).
Zlatou medaili na prestižním Beer and whisky festivalu ve Stockholmu získal ležák Holba Premium. Vítězství na sedmnáctém ročníku přehlídky přinesla hanušovickému ležáku především jedinečná chuť, výborný říz, chmelové aroma i celkový dojem po napití. Odborníci z celého světa ocenili především klasický způsob výroby a jedinečnou recepturu. „Zásadou je na pivo nespěchat. To dnes někteří velkovýrobci nedodržují, protože čas jsou peníze. Takzvaná europiva jsou hotová třeba za dva týdny, zatímco naše pivo opouští brány pivovaru nejdříve po šesti týdnech. Na kvalitě je to potom znát, vysvětlil výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Kvalitu hanušovického piva ovlivňuje i horská voda, kterou pivovar čerpá z vlastních hlubinných vrtů. „Její výhodou je složení, které se hodí právě pro výrobu piva českého typu. Holbu vaříme takzvaně na dva rmuty, takže má čas vzít si to nejlepší ze sladu i chmele. Kvasí a zraje odděleně při nízkých teplotách. Prokvašení se dá díky tradičním postupům lépe řídit a výsledkem je pak méně prokvašené pivo s vyšším obsahem zbytkového extraktu a typicky plnou chutí. Není už potřeba ho dále dobarvovat, dosycovat ani jinak chemicky upravovat a vylepšovat,“ nechal nahlédnout do tajemství výroby Zíka.
Rok 2009 byl úspěšný, mohlo konstatovat vedení pivovaru. „Zatímco produkce piva na domácím trhu klesá, Holba se může pochlubit opět o něco vyšším výstavem,“ potvrdil informaci ředitel Vladimír Zika. Uvedl, že nejlépe se prodávalo především jedenáctistupňový Šerák, produkci doplnila desítka Klasik a odbornými kruhy ceněný dvanáctistupňový ležák Premium. Tento produkt si pravidelně odvážel ceny z mezinárodních soutěží. Naposledy si vysloužil zlatou medaili na celosvětové výstavě v kategorii piv českého typu. „Je to mimořádný úspěch, navíc na mezinárodní úrovni, který potvrzuje, že naše strategie vařit pivo klasickou technologií je správná. Nepodlehli jsme tlaku velkovýrobců takzvaných europiv chuti a je vidět, že tradičně vařené pivo má úspěch i ve světě u mezinárodních odborníků Z toho máme radost,“ dodal Zika. „Naše pivo již mohou ochutnat téměř na celém území Česka. Část produkce sice míří do zahraničí, například do Švédska, Finska, Itálie, Maďarska či zemí bývalé Jugoslávie, jde však řádově pouze o tisíce hektolitrů ročně,“ uvedl ředitel Zika.
Pivovar byl jedním z těch, kteří od Nového roku podražily. „Úprava cen kompenzuje nárůst spotřební daně a daně z přidané hodnoty a nepředstavuje pro nás žádný finanční přínos. Naopak poneseme ještě další zvýšené náklady, třeba v souvislosti s růstem spotřební daně pohonných hmot,“ reagoval lednu 2010 Luděk Štěpán, obchodní ředitel skupiny velkých pivovarů, do níž patřily pivovary Holba, Zubr a Litovel. „Cenu piva zvýšíme o 50 až 80 haléřů na půllitr. Některé rostoucí náklady jsme schopni dorovnat z vnitřních úspor, abychom konzumenta zatížili co nejméně, vykrýt spotřební daň si ale nemůžeme dovolit,“ poznamenal Štěpán.
Šerák Speciál v pivovaru vaří pouze při slavnostních příležitostech jako jsou Vánoce nebo pivovarské slavnosti. V roce 2010 poprvé byl k mání také o Velikonocích. Světlý Šerák Speciál ( láhev )měl opět symbolickou stupňovitostí 13,51. Nejednalo se o sériovou výrobu, takže jeho množství bylo omezené. Velikonočního speciálu se vyrobilo 400 hl, které naplnilo 80.000 lahví. Ve srovnání s běžným pivem vyžadoval Šerák Speciál vyšší podíl sladu i aromatického chmele a zvláštní byla také receptura chmelení. I když měl speciál vyšší hořkost, musela zůstat jemná a lahodná. Šerák Speciál měl také mimořádně dlouhou dobu výroby, jen v ležáckých sklepích, kde dozrával a dokvášel, strávil 2 měsíce.
Pivo Holba Šerák a Holba Kvasničák se staly Pivy České republiky. Rozhodli o tom porotci na Slavnostech piva v Českých Budějovicích. O titul Pivo České republiky usilovalo na 14. ročníku Slavností piva 51 pivovarů z Čech a Slovenska. Odborníci ochutnali 243 vzorků piva ve 14 kategoriích. Hlavním kritériem hodnocení byly chuť a její vyváženost, říz, barva, pěna, ale i celkový dojem po napití a pitelnost, kterou se vyznačují tradičně vařená piva. Holba Šerák zvítězila v kategorii světlých jedenáctistupňových piv v konkurenci 28 piv. V soutěži kvasnicových piv, kde se střetávaly piva z minipivovarů i velkovýrobců, zvítězila Holba Kvasničák před Chotěboř Premium kvasnicovým a kvasnicovým pivem Bernard. „Ocenění je pro nás významné. Potvrdilo se, že vařit poctivé pivo se vyplatí,“ uvedl ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Značku Pivo České republiky mohl pivovar užívat rok. „Využijeme ji pro komunikační podporu našeho piva, je o určitě věrohodný signál pro odběratele a konzumenty,“ dodal ředitel pivovaru.
Pivovar posiloval v létě 2010 výrobu i distribuci, reagoval tak na zvýšenou poptávku. Holba v horkých dnech července 2010 prodával v průměru 2100 hl piva denně, což bylo o 700 hl více ve srovnání se stejným obdobím roku 2009. Denní rekord už překročil 2300 hl. Jubilejního 2010. návštěvníka přivítali 10.8.2010 v pivovaru Holba. Tradici odměňování jubilejního návštěvníka podle letopočtu založili v pivovaru před šesti lety. Letošním 2010. návštěvníkem byl Josef Andres. V Hanušovickém pivovaru byl poprvé. „V Hanušovicích jsem již dříve byl, v pivovaru však nikdy,“ řekl jubilejní návštěvník. Na tradiční výrobu piva se v Hanušovicích ročně přijede podívat několik tisíc lidí. „Na odborné exkurze přijede ročně asi pět tisíc lidí, v rámci pivovarnických oslav a akcí pak dalších deset tisíc lidí ročně,“ řekla Matulová. Odborná exkurze trvá v pivovaru asi hodinu a během ní návštěvník uvidí celou tradiční výrobu piva jako například pivovarské rybníky, varnu či ležácké sklepy. „Mezi nejzajímavější místa patří samozřejmě původní měděné osmdesát let staré kádě,“ řekla ředitel pivovaru Vladimír Zika.
V Hanušovicích otevřeli dne 30.9.2010 první pivovarnické muzeum na Moravě. Zřízení muzea inicioval a realizoval pivovar Holba s cílem představit tradici českého pivovarnictví veřejnosti. Muzeum se nachází v budově bývalé, již několik let nevyužívané školy, kterou pivovar odkoupil od města. Rekonstrukce zohlednila původní historickou podobu areálu pivovaru a vyžádala si více než 17 milionů korun. Objekt kromě pivovarnické expozice nabízel také školící a informační centrum, restauraci a venkovní prostory pro sportovní vyžití i relaxaci. Muzejní expozice návštěvníkům nabízí přehled vývoje pivovarnictví především na Hanušovicku i prohlídku historických exponátů, nástrojů a zařízení, které se kdysi při výrobě piva používaly. Nechybí ani dřevěné sudy, staré sladovnické lopaty, hoblíky nebo historická výčepní zařízení, připomínající atmosféru dřívějších hospod. Expozici navíc oživí voskové figuríny sládka i štamgasta v životní velikosti. K příjemnému posezení zve návštěvníky stylová hospoda s krbem, typickým trámovím a šenkem ze dřeva a kamene. Pozornost si jistě zaslouží síň sládků, navazující na restauraci, která připomíná generace pivovarníků od založení hanušovického pivovaru až do současnosti.
Pivovar pro maloobchodní sítě vyráběl pivo Ambrosius Free.
Pivovar rozšířil na jaře 2011 svoji standardní nabídku lahvového piva o světlý sezónní speciál Holba Šerák. Tentokrát u příležitosti Velikonoc, jejichž symboliku připomínala etiketa i visačka, na kterou si koledníci mohli značit třeba své plánované velikonoční obchůzky. 750 hl velikonočního speciálu zaplnilo 150 tisíc lahví a velký zájem zákazníků potvrzovalo množství objednávek. Šlo předpokládat, že se speciál v obchodech moc „neohřeje“ a na pultech vydrží zhruba do konce dubna.
V roce 2011 pivovar pro maloobchodní síť vyráběl na zakázku značku Velkomoravské v podobě Nealko ( láhev ), Světlé výčepní ( láhev ) a Světlý ležák ( láhev ).
Poprvé v historii si od července 2011 mohli příznivci Holby koupit Šerák také v PET lahvi. Její výhodou byl nejen větší objem 1,5 l, ale také nízká hmotnost a především možnost opakovaného uzavření. K tomu se dále přidává snadná manipulace, a proto je takto balené pivo vhodné např.pro konzumaci na letních párty a s oblibou si je konzumenti vozí třeba na chaty nebo dovolenou. „Do konce roku počítáme s odbytem zhruba 5 tisíc hl, což potvrzuje i poměrně silná poptávka ihned po uvedení nových obalů na trh,“ vyjadřil výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Zatím se do PET lahví stáčila pouze jedenáctka Holba Šerák a o rozšíření sortimentu v tomto balení zatím v Holbě neuvažovali. Obal byl včetně etikety plně recyklovatelný a tedy přátelský k životnímu prostředí. Etiketa byla ze stejného materiálu jako samotná láhev a výsledkem byl nejen ekologický přínos, ale i kompaktní vzhled lahve. Za prvních 6 měsíců roku 2011 prodej Holby přesáhl 161 tisíc hl, což je 106 % v meziročním srovnání a významný úspěch vzhledem k celkovému poklesu pivního trhu u nás. (zdroj: tisková zpráva Holby Hanušovice)
Tisíce lidí zaplnily dne 3.9.2011 areál pivovaru. Konaly se zde tradiční Pivovarské slavnosti. Návštěvníky lákaly na patnáct druhů pěnivého moku a kapely Mandrage nebo Kryštof. Návštěvníci mohli ochutnat kompletní produkci domácího pivovaru Holba – kromě tradiční desítky, jedenáctky a dvanáctky také speciál nebo kvasnicové pivo. Poprvé mohli ohodnotit polotmavý Šerák, který se v hospodách objevil během září 2011. Kromě místních piv byly na čepu také sesterské značky Litovel, Zubr a slovenský Steiger. Celkem bylo pro návštěvníky připraveno na tři sta sudů piva, což patnáct tisíc litrů zlatého moku. (zdroj: olomoucky.denik.cz)
Mnohatunové ocelové kolosy se dne 29. listopadu 2011 nesly vzduchem v hanušovickém pivovaru. Jeřáby do zdejšího ležáckého sklepa spouštěly nové pivní tanky. Do podzemních prostor putovalo šest nových cisteren. Nejvyšší z nich měřila přes devět metrů, nejtěžší vážila sedm tun a ta nejširší měla v průměru čtyři metry a šedesát centimetrů. „Jejich přeprava do pivovaru se uskutečnila během včerejšího dne a dnešní noci,“ upřesnil výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka. Na přemísťování tanků vyrobených z nerezové oceli pracoval v pivovaru od úterního rána tým lidí. Aby je bylo možné spustit do podzemních prostor, bylo třeba u budovy ležáckého sklepa rozebrat střechu a strop. Těžké kolosy zvedaly dva jeřáby, jejichž obsluha odváděla precizní práci. Některé nádoby totiž otvorem prošly doslova o centimetry. „Jeden tank po druhém se umístí do sklepa, kde je montážní četa pomocí pojízdného zařízení umístí na definitivní místa,“ doplnil Zíka. Instalace takzvaných přetlačných tanků je jednou z fází rekonstrukce ležáckých sklepů. „Jedná se o jednu z klíčových investic pivovaru,“ upozornila jeho mluvčí Hana Matulová. Podle Vladimíra Zíky tak bude možné lépe zvládat letní špičky ve výrobě piva. „Někdy se v létě stává, že naši zaměstnanci pracují sedm dní v týdnu na tři směny. Je to pro ně velice náročné,“ poznamenal Zíka. Nové tanky slouží k přečerpání piva z filtrace na stáčírnu nebo přímo do cisteren nákladních automobilů, což dříve nebylo možné. Na rozdíl od těch předchozích jsou vyrobené z ušlechtilé potravinářské oceli a od původních se nádob se liší i vyšším objemem. Na kvalitě piva by se měla odrazit i skutečnost, že ve sklepě stojí, nikoli leží. „Pivo je velmi citlivé na obsah kyslíku ve vzduchu. Ve stojaté nádobě dochází k jeho menšímu provzdušnění,“ vysvětlil Zíka. (zdroj: sumpersky.denik.cz)
U hanušovického speciálu se stupňovitost počítá na setiny. Odvíjela se totiž od nadmořské výšky 1351 m nedalekého kopce Šerák, který dal oblíbenému pivu jméno. Dnes byl Holba Šerák Speciál součástí sortimentu značky, na Vánoce 2011 ho navíc zpestřila polotmavá varianta. V roce 2011 se na trh dostalo 1500 hl polotmavého speciálu v lahvích i sudech začátkem prosince. Polotmavý speciál byl jedinečný nejen svou rubínovou barvou, ale především chutí, výborným řízem a lahodným chmelovým aroma. Při jeho výrobě se používalo hned několik druhů sladu- barevný, karamelový a míchaný; ten dal pivu plnou chlebnatou chuť, zatímco chmel se promítl do jeho vyšší a přitom lahodné hořkosti i aroma. „Vycházíme z původní receptury a abychom přesně dodrželi stupňovitost, je třeba správně stanovit poměry všech surovin, které ovlivňují nejen samotnou chuť piva, ale i jeho celkovou charakteristiku. Speciál chmelíme v několika fázích a poslední dávku chmele přidáváme až na konci chmelovaru. Tím pivo získá jedinečné aroma a přitom se nezvyšuje jeho hořkost, která i když je vyšší, zůstává lahodná,“ řekl sládek pivovaru Luděk Reichl. Díky tomu je toto pivo oblíbené nejen u mužů, ale rády si jim připíjejí i ženy. „Letos jsme navíc přidali novou odrůdu žateckého chmele, která se nám výborně osvědčila už při testování,“ dodal sládek. Ve srovnání s ostatními pivy vyžadoval Šerák Speciál nejen vyšší podíl sladu i chmele, ale měl také delší výrobní cyklus. Na otevřené spilce kvasil 10- 12 dní a téměř 3 měsíce pak dozrával, což bylo 3krát déle než u běžného ležáku. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar v roce 2011 vystavil 336 tisíc hl piva a navýšil tak celkovou produkci o více než 11 %, což představovalo 35 tisíc hl piva. Zvýšené poptávce se těšily nejen Holba Premium a Holba Šerák, ale také speciály. Nárůst odbytu potvrzovalo vzrůstající oblibu ryzího piva z hor, které si stabilně drželo většinový podíl v domácím regionu a úspěšně posilovalo pozice také v ostatních částech republiky. Vlajkovou lodí značky byla oblíbená jedenáctka Holba Šerák, dnes symbol Jeseníků. Její každoročně rostoucí produkce se v roce 2011 přiblížila 220 tisícům hl. Nárůst poptávky patřil také ležáku Holba Premium. Jeho produkce dosáhla téměř 45 tisíc hl a více než 10 procentní nárůst kopírovaly také speciály. „Můžeme zodpovědně říci, že rostoucí oblíbenost našeho piva není dílem reklamy, ale jeho stabilní kvality a chuťové jedinečnosti. Tu mu přináší tradiční receptura i dodržování klasických postupů při výrobě“ řekl Vladimír Zíka a dodal: „Jsme rádi, že naši konzumenti dobré pivo poznají a dokáží ho ocenit“. Nejvíce se Holba prodávala jako čepovaná, to znamená v sudech. V roce 2011 to bylo 175 tisíc hl, pak následovaly lahve s více než 150 tisíc hl piva a plechovky, které se kupují spíše příležitostně. Od roku 2011 byla Holba Śerák na trhu také v PET lahvích o objemu 1,5 litrů. V roce 2011 Holba obohatila sortiment o Šerák Speciál 13,51 polotmavý, který byl běžně k dispozici ve světlé variantě. V uplynulém roce společnost investovala více než 40 miliónů milionů Kč především do rekonstrukce sklepa a nových přetlačných tanků.
Světlý ležák Holba Premium získal bronz v celkovém hodnocení degustační soutěže Zlatá pivní pečeť 2012 a umístil se tak mezi třemi nejlepšími pivy všech kategorií. „Je to úspěch, který nás potěšil, ale co nás těší ještě více, je spokojenost a přízeň těch nejpovolanějších, tedy konzumentů,“ vyjadřil Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru. „S pivem je třeba si vyhrát, jen tak získá svůj jedinečný charakter,“ potvrdil Vladimír Zíka, jeden z porotců, kteří piva v soutěži hodnotili. Podle jeho vyjádření musí mít každý degustátor výbornou chuť, čich i zrak a stejně tak důležité je mít něco „oddegustováno“. „Čím má větší zkušenosti, tím rychleji pozná nežádoucí chutě i vůně, které k pivu nepatří,“ řekl Vladimír Zíka.
Speciál Holba Šerák, tentokrát polotmavý, uvařili v pivovaru speciálně u příležitosti Vánoc. Celkem 1200 hl tohoto jedinečného piva v roce 2012 obohatilo vánoční nabídku značky. U speciálu Šerák se stupňovitost 13,51 počítá na setiny. Odvíjí se totiž od nadmořské výšky nedalekého kopce Šerák, který dal oblíbenému pivu jméno. Polotmavý speciál byl charakteristický nejen svou jantarovou barvou, ale především chutí, výborným řízem a lahodně doznívajícím aroma. O jeho chuti i dalších vlastnostech rozhoduje především vyšší podíl chmele, používá se především žatecký poloraný červeňák a ječné slady. Sladů se přidává hned několik – barevný, karamelový a mnichovský; ten dává pivu plnou chlebnatou chuť, zatímco chmel se promítá do jeho vyšší a přitom lahodné hořkosti. Ve srovnání s ostatními pivy vyžaduje Šerák Speciál nejen vyšší podíl sladu i chmele, ale má také delší výrobní cyklus. Na otevřené spilce kvasí minimálně deset dní a tři měsíce pak dozrává v ležáckých sklepích. To je třikrát déle než u běžného ležáku. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost tzn. že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým.
Zatímco v celorepublikovém měřítku vypili Češi méně piva než před nástupem hospodářské krize, pivovaru v Hanušovicích se pokles poptávky vyhnul. V roce 2012 stoupl produkce o tři až čtyři procenta. Hanušovičtí pivovarníci očekávali, že celkový výstav dosáhne 340 tisíc hektolitrů, což přepočteno znamenalo osmašedesát milionů půllitrů. „Holba už není jen regionální značkou, ale daří se jí v celé České republice. I když celkově trh s pivem klesá, u Holby to neplatí. Svědčí o tom i čísla prodeje za měsíc říjen, která máme aktuálně k dispozici. V tomto měsíci jsme prodali o patnáct procent víc piva než v předchozím roce,“ řekla v prosinci 2012 mluvčí pivovaru Hana Matulová. Na export šlo méně než deset procent produkce, a to hlavně do Německa, na Slovensko a do Polska. Zajímavé bylo, že zatímco celorepublikově dávají Češi v poslední době přednost levnějšímu lahvovému pivu, u Holby to neplatilo. Výrazněji jí rostl prodej výčepního piva. Nejoblíbenější byl u pivařů tradičně Šerák. Ve čtyřech variantách – světlé a polotmavé výčepní i stejné druhy Speciálu 13,51 stupně – ho v roce 2012 vypili milovníci zlatého moku šestačtyřicet milionů půllitrů, což bylo o 9 % více než před rokem. V roce 2012 poprvé uvařili v Hanušovicích i speciál Holba Strong 18 stupňů, což byl tmavý porter.Pivaři si nový produkt hned oblíbili. A jak dlouho trvala jeho příprava? „Se spolupracovníky jsme asi tři nebo čtyři měsíce diskutovali o tom, jak by mělo takové pivo chutnat, jaká by měla být receptura, jak postupovat na varně a jak ho dokvašovat v ležáckých sklepích. Pak jsme uvařili první várku, která hned chutnala tak, jak jsme očekávali,“ popsal přípravy sládek pivovaru Luděk Reichl. Při výrobě byl nejdůležitější proces kvašení. „Pivovarské kvasinky nejsou na tak silné pivo zvyklé, takže se musí kvasit nadvakrát až natřikrát. Ve sklepích pak zraje tři až čtyři měsíce, přičemž se musí stále hlídat,“ doplnil sládek. Pivovar také neustále investoval do modernizace. V roce 2012 na ni vydal přes čtyřicet milionů korun, a to hlavně do obnovy technologického zařízení a do rekonstrukce ležáckých sklepů, které postupně obnovoval už tři roky. „Musíme postupovat na etapy, abychom udrželi kapacitu sklepů,“ vysvětlila mluvčí Hana Matulová. (zdroj: www.denik.cz)
Pivovar v roce 2012 navýšil odbyt na 342 tisíc hl piva. V meziročním srovnání to představovalo nárůst o 6000 hl. Zvýšené poptávce se těšil Holba Šerák v obou variantách – světlé i polotmavé výčepní, ale i desítka Holba Classic a ležák. Dlouhodobé nárůsty prodejů si Holba držela jak v lahvích tak i sudech. Zatímco trh se sudovým pivem v ČR klesal, Holba získávala renomé značky, která dokáže „plnit“ restaurace. V posledních letech Holba výrazně rozšířila distribuci v rámci celé republiky tedy na Moravě i v Čechách. Potvrdil to také ředitel pivovaru Vladimír Zíka. „Pro vaření piva v Holbě používáme jen prvotřídní suroviny, tedy slady z moravských ječmenů a české odrůdy chmele s vysokým zastoupením Žateckého poloraného červeňáku, který je nejuznávanějším chmelem na světě. A především varní vodu z vlastního hlubinného vrtu, která má vhodné složení pro výrobu tradičního českého ležáku a zároveň parametry kojenecké vody. Kromě vlastní vody používáme i vlastní kmen pivovarských kvasnic. To vše spolu s dodržováním tradičních receptur a láska k pivovarskému řemeslu se promítá do jedinečné chuti a vysoké kvality všech piv z naší nabídky. Vlajkovou lodí značky je Holba Šerák, dnes symbol Jeseníků. Její produkce loni překročila 220 tisíc hl a dá se předpokládat, že stejně úspěšná bude i letos. Také letos zpestří nabídku speciální piva Holba Šerák 13,51 a Holba Strong, která pivovar představuje ve speciálním kalendáři pro gastro zařízení. V létě Holba nabídne ochucené pivo s nižším obsahem alkoholu. Právě nyní probíhá testování chuti, která byla měla být svěží ovocná a přitom pivní.“
Výbornou sezonu hlásí také hanušovická Holba. „Od května 2013 do srpna jsme prodali 147 tisíc hektolitrů piva, což je o 2 000 hektolitrů víc než loni,“ sdělil výkonný ředitel Holby Vladimír Zíka. Podle něj sice rychlý nástup letního počasí v květnu sliboval dlouhé léto, ale rychle se ochladilo, a navíc řadu oblastí postihla velká voda. „Zvýšení prodeje nastartoval až červenec, kdy pivovar opouštělo až 2 200 hektolitrů piva denně. Navýšení se týkalo všech stupňovitostí i obalů. Výrazně se letos zvýšila poptávka také po Holbě stáčené do PET lahví,“ vyjmenoval Zíka. Holba v létě rozšířila sortiment značky o ochucené pivo Holba Brusinka s mátou, které nabídla v sudech. „Prosadilo se hned po uvedení na trh. Výrazně vzrostl prodej také u nealkoholické Holby Free, které se v létě prodalo až o třetinu více než loni,“ vypočítal Zíka. Dalším zpestřením sortimentu značky byl extra silný 18stupňový speciál Holba Strong. V restauracích se objevil na začátku září. (zdroj: olomouc.idnes.cz)
Pivovar rozšířil v prosinci 2013 svoji nabídku o Vánoční polotmavý Holba Šerák Speciál. Šlo o zvláštní edici svátečního piva, vyrobeného v omezeném množství 1000 hl speciálně u příležitosti Vánoc. Dorazí do restaurací a v obchodní síti se objeví v dárkovém multipacku s 8 půllitry a vánočním potiskem. Vánoční Speciál Holba Šerák byl charakteristický svými chuťovými vlastnostmi, sytou barvou a hustou smetanovou pěnou. Výjimečná je také jeho symbolická stupňovitost 13,51. Ve srovnání s běžným pivem značky vyžaduje Šerák Speciál vyšší podíl sladu i aromatického chmele. Pro jeho výrobu se používá speciální barevný a karamelový slad, aby pivo získalo mírně karamelovou chuť i vůni.
Tmavý porter Holba Strong byl prvním speciálem roku 2014, který hanušovičtí pivovarníci uvařili pro ty, co to rádi silnější. Osmnáctistupňový Holba Strong tak otevřelo Kalendář speciálů značky – ty bylo možné ochutnávat v gastro zařízeních s Holbou na čepu hned několik měsíců v roce. Šlo o piva, vařená v limitovaných sériích při významných příležitostech jako je např. výročí pivovaru, Svátek piva nebo pivovarské slavnosti. V roce 2014 pivovar slavil 140 let, takže počítal i s výročním pivem jako dárkem pro příznivce značky. Holba Strong bylo vůbec nejsilnějším pivem, které ve své historii pivovar vyrobil. Typově šlo o tmavý porter. K dalším a pro pivní znalce určitě významným jeho „nej“ patřila dlouhá doba kvašení při nízkých teplotách. V ležáckých sklepích Holba Strong odpočívala celých 100 dní, což potvrdilo, že výroba porteru nebyla žádným sprintem, ale naopak během na dlouhou trať. V pivovaru stočili celkem 300 hl tmavého porteru do sudů.
Na XXIV. Reprezentačních slavností piva v Táboře v únoru 2014 piva Holba získala ocenění v degustační soutěži Česká pivní pečeť 2014: Holba Kvasničák – 1. místo v kategorii Nefiltrované pivo, speciál Holba Šerák 13,51% – 2. místo v kategorii Speciál pivo světlé a Holba Šerák – 3. místo v kategorii Světlý ležák.
Tmavý porter Holba Strong byl prvním speciálem, který hanušovičtí pivovarníci uvařili pro ty, co to rádi silnější. Osmnáctistupňový Holba Strong tak otevřel v lednu Kalendář speciálů značky.
V roce 1984 se začalo pivo Holba Šerák stáčet do lahví. Jejich původní podobu připomínaly tři nejstarší etikety, které spotřebitelé na jaře 2014 mohli najít v omezené sérii narozeninových multipacků.
Nealkoholické pivo Holba Free patří do sortimentu značky už více než 10 let. Po celou tuto dobu byla k dispozici pouze v sudech. V roce 2014 vůbec poprvé plnili také půllitrové lahve, pivovar tak rozšiřil distribuci nealko piva do obchodní sítě. „Reagujeme na poptávku trhu. Odbyt našeho lahvového piva se letos podařilo mírně navýšit a roste zájem také o naše nealko pivo. Nahrává tomu i nadcházející léto, proto s novým obalem přicházíme na začátku sezóny“ řekl Vladimír Zíka, ředitel pivovaru, kde ročně prodali více než 6 tisíc hl nealkoholického piva ročně.
Stejně jako ostatní piva značky se nealkoholická Holba vyráběla klasickou technologií z českého chmele, sladu a vody z horských hlubinných pramenů. Lišila se pouze délkou kvašení, pro které v Holbě používali vlastní kmen pivovarských kvasnic. „Kvašení je třeba regulovat a přerušit ve chvíli, kdy dochází k tvorbě alkoholu. Pivo si tak zachovává svoje chuťové vlastnosti i celkovou charakteristiku a přitom obsahuje pouze povolené množství alkoholu, které organismus dokáže po napití odbourat,“ vysvětlil Vladimír Zíka.
V červnu byl opět v prodeji letní speciál Holba Brusinka s mátou.
Naposledy se světlým speciálem čtrnáctkou v Hanušovicích připíjelo před 2. světovou válkou. V létě 2014 byla tady zpět jako symbol oslav 140 let pivovaru. Holba Výroční speciál 140 bylo mistrné dílo hanušovických sládků, které navázalo na tradici vaření silných speciálních piv v Hanušovicích již v 19.století.
Výroční speciál byl výjimečný nejen složením, ale také recepturou. „Použili jsme pět různých druhů ječných sladů, což je v poválečné historii pivovaru zcela unikátní,“ řekl sládek pivovaru Luděk Reichl. Ani s chmelem se rozhodně nešetřilo. Jeho dávka je až o třetinu vyšší než např. u známé Holby Šerák Speciál se symbolickou stupňovitostí 13,51%. „Vybrali jsme několik českých chmelových aromatických odrůd. Nejvyšší podíl má v našem speciálu věhlasný Žatecký poloraný červeňák. Na varně se chmelilo natřikrát, tedy ve třech oddělených dávkách. Poslední čtvrtá dávka chmele pak proběhla jako „studené chmelení“, tedy až při sudování piva do ležáckých tanků,“ popsal vznik Výročního speciálu Luděk Reichl. Kvašení na otevřené spilce probíhalo pozvolně při nízké teplotě, což pivu ponechalo vysokou plnost a chlebnatost. Dlouhá byla i doba zrání plných 100 dní. Výsledkem bylo pivo sytě zlaté barvy s vyšším obsahem sladového neprokvašeného extraktu, vysokým řízem, vyšší, ale příjemnou hořkostí, která je pro tento typ piva charakteristická. Pěna byla především díky originálnímu složení sypání a dlouhému výrobnímu cyklu hutná a stabilní. Poprvé se bude Výročním speciálem připíjelo na Holba Pivovarských slavnostech 5.- 6. září.
Ceny piva na začátku roku 2015 zvýšil i Pivovar Holba. „Ceny držíme bez navýšení celé dva roky bez toho, abychom se přidali k několika vlnám zdražení konkurence. Nyní jde o navýšení o haléře, které zohledňuje konzumenta a současně umožňuje stabilně držet špičkovou kvalitu našeho piva, která je pro nás zcela zásadní,“ uvedla mluvčí Pivovaru Holba Hana Matulová.

Šestá největší tuzemská pivovarnická skupina PMS Přerov měla v roce 2015 již jen jediného majitele. Byla jím společnost HSK Invest, za níž stál kroměřížský podnikatel Karel Kuropata a pět jeho kolegů. Ti v závěru roku 2014 vyplatili menšinové akcionáře skupiny, která sdružovala moravské pivovary v Hanušovicích, v Přerově a Litovel. HSK Invest přistoupila k vytěsnění malých akcionářů především s cílem konsolidovat vlastnickou strukturu a zefektivnit řízení společnosti. Společnost očekávala pozitivní dopady tohoto kroku v kontextu své širší investiční strategie,“ řekl deníku E15 prokurista PMS Přerov a spolumajitel HSK Invest Petr Fridrich. Na základě znaleckého odhadu vypracovaného společností A&CE dostali minoritní akcionáři za akcii ve jmenovité hodnotě 240 korun částku 1104,50 korun, tedy více než čtyřnásobek. U akcií s vyšší jmenovitou hodnotou se pak výplata adekvátně zvyšovala. Z posudku A&CE vyplývá, že experti ocenili hodnotu celé společnosti PMS Přerov na tři čtvrtě miliardy korun. Žádný z minoritních akcionářů přitom převod nenapadl u soudu. „Proces vytěsnění dosud probíhá dle původních předpokladů. Všechny akcie menšinových akcionářů přešly v souladu se zákonem na HSK Invest 1. ledna,“ dodal Fridrich. Do konce roku 2014 měla HSK Invest v PMS Přerov podíl 97,3 %. Valná hromada ale v listopadu odhlasovala, že vykoupí akcie menšinových akcionářů. To umožňoval zákon ve chvíli, kdy má jeden majitel více než devadesát procent na základním kapitálu firmy.(zdroj: zpravy.e15.cz)

Rok Výstav v hl

1874 – 1875 15 900
1875 – 1876 12 200
1876 – 1877 13 500
1877 – 1878 7 440
1878 – 1879 7 800
1879 – 1880 11 979
1880 – 1881 15 634
1881 – 1882 15 881
1882 – 1883 16 127
1883 – 1884 16 474
1884 – 1885 21 740
1885 -1886 23 005
1886 – 1887 24 766
1887 – 1888 28 337
1888 -1889 30 705
1889 -1890 33 745
1890 – 1891 37 155
1891 – 1892 38 750
1892 – 1893 40 883
1893 – 1894 43 080
1894 – 1895 45 930
1895 – 1896 47 150
1896 – 1897 48 410
1897 – 1898 51 555
1898 – 1899 52 200
1899 – 1900 53 300
1900 – 1901 53 005
1901 – 1902 52 680
1902 – 1903 68 490
1903 – 1904 69 731
1904 – 1905 74 212
1905 – 1906 84 110
1906 – 1907 97 001
1907 – 1908 100 978
1908 – 1909 93 579
1909 – 1910 99 920
1910 – 1911 110 580
1911 – 1912 96 703
1912 – 1913 85 873
1913 – 1914 90 179
1914 – 1915 82 730
1915 – 1916 61 112
1916 – 1917 22 157
1917 – 1918 23 399
1918 -1919 49 064
1919 – 1920 71 903
1920 – 1921 75 090
1921 – 1922 70 168
1922 – 1923 74 539
1923 – 1924 86 492
1924 – 1925 97 234
1925 – 1926 104 703
1926 – 1927 122 296
1927 – 1928 132 293
1928 – 1929 138 600
1929 – 1930 148 416
1930 – 1931 136 599
1931 – 1932 126 136
1932 – 1933 114 729
1933 – 1934 112 211
1934 – 1935 101 391
1935 – 1936 97 091
1936 – 1937 99 451
1937 – 1938 113 293
1938 – 1939 170 064
1939 – 1940 102 808
1940 – 1941 122 645
1941 – 1942 116 705
1942 – 1943 122 772
1943 – 1944 136 283
1944 – 1945 50 595
1945 – 1946 76 121
1947 90 885
1948 67 926
1949 85 830
1950 92 648
1951 102 027
1952 106 298
1953 106 214
1954 98 875
1955 99 413
1956 103 046
1957 114 759
1958 128 508
1959 143 829
1960 153 371
1961 171 939
1962 184 114
1963 214 623
1964 235 761
1965 262 844
1966 268 284
1967 272 197
1968 280 911
1969 294 660
1970 305 015
1971 284 916
1972 285 870
1973 277 925
1974 280 500
1975 264 026
1976 267 478
1977 269 960
1978 269 160
1979 300 681
1980 314 657
1981 316 162
1982 310 342
1983 313 740
1984 306 989
1985 299 640
1986 304 037
1987 288 648
1988 309 262
1989 315 549
1990 332 194
1991 310 327
1992 348 557
1993 349 192
1994 336 538
1995 304 325
1996 279 037
1997 282 279
1998 267 124
1999 360 539
2000 442 365
2001 420 949
2002 433 159
2003 469 567
2004 438 302
2005 433 000 (export 7 000)
2006 435 000 (export )
2007 437 000 (export )
2010 310 000
2011 336 000
2012 342 000

Pivovar Budějovický Budvar

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: K. Světlé 512/4, 370 04 České Budějovice 3

www.budvar.cz

e-mail: info@budvar.cz


Základní sortiment:

 

 

Budvar Výčepní
světlé výčepní
alk.: 4 %

Budvar 33
světlý ležák
alk.: 4,6 %

Budweiser Budvar
světlý ležák
alk.: 5 %

Budvar Tmavý ležák
tmavý ležák
alk.: 4,7 %

Budvar Nealko
světlé nealkoholické
alk.: 0,5 %

Bud Strong
silné pivo světlé
alk.: 7,4 %

Pardál Světlé výčepní
světlé výčepní
alk.: 3,8 %

Pardál Echt
světlý ležák
alk.: 4,5 %

  • TEXT

Starší info:
Na konci 19. století byly České Budějovice městem národnostně smíšeným – žilo zde přes 11 tisíc obyvatel německé národnosti a přes 16 tisíc obyvatel národnosti české. Tehdejší volební řád voliče rozlišoval podle majetku a výše odváděných daní, a tak Češi, navzdory jasné početní převaze, neměli téměř žádnou rozhodovací moc. V poslední třetině 19. století proto vznikala ve městě celá řada nových českých firem. První pokus založit český pivovar byl v Budějovicích podniknut v roce 1891. Impulsem se stalo sčítání lidu ve městě v roce 1890. Během sčítání byl ze strany německých zaměstnavatelů vyvinut značný nátlak na české zaměstnance, aby do sčítacích archů uvedli jako řeč, kterou hovoří, němčinu. Jednou z bašt němectví ve městě byl i Měšťanský pivovar. Mnoho českých právovárečníků a zaměstnanců se postavilo proti podobným praktikám. Vedení Měšťanského pivovaru na to reagovalo po svém a zdůraznilo, že pokud se jim v pivovaru nelíbí, mohou si založit svůj vlastní pivovar. Iniciativu směřující k založení českého pivovaru následně převzali čeští právovárečníci, především August Zátka, Karel Čertík a Antonín Effmert. První pokus o založení pivovaru ale nakonec nebyl úspěšný. Další jednání o českém pivovaru byla zahájena na sklonku roku 1893. Na 21. leden 1894 byla svolána první schůze upisovatelů do sálu Besedy českobudějovické. Schůze, které se zúčastnilo 61 upisovatelů, zvolila zřizovací výbor v čele s právovárečníkem Augustem Zátkou. Zřizovací výbor začal pracovat od 22. ledna 1894. První otázkou, kterou musel výbor vyřešit, byla volba vhodného místa pro stavbu. Vytipovány byly nakonec dvě lokality a to na Lineckém předměstí a na předměstí Pražském. Přednost byla nakonec dána Pražskému předměstí. Zvolené místo se nalézalo v blízkosti Pražské silnice i železnice České Budějovice-Praha. V jeho prospěch jasně hovořily také rozbory podzemní vody. Rozloha zakoupených pozemků činila 25 115 sáhů čtverečních (90 342 m2). Práce na hloubení základů byly zahájeny až v průběhu srpna 1894. Přesto byla do konce roku pod střechou varna, sklepy, spilky, strojovna, bednárna a jedna administrativní budova. Stavební práce na pivovaru byly v roce 1895 kvůli dlouhé zimě zahájeny s třítýdenním skluzem. Pokračovaly však rychlým tempem, a tak se 1. května mohla správa pivovaru (do té doby sídlící v prostorách Českobudějovické záložny) stěhovat do zařízené administrativní budovy. Také dostavba zbývajících budov a jejich zařízení byly hotovy včas. Dokončena nebyla pouze sladovna, ve které se začalo pracovat až 27. září 1896. Ustavující valná hromada akcionářů Českého akciového pivovaru byla svolána na 15. duben 1895. Schválila dosavadní postup zřizovacího výboru a zvolila historicky vůbec první správní radu v tomto složení: předseda dr. František Hromada, tajemník obchodní komory, místopředseda dr. František Dlouhý, advokát a jako jednatel Josef Pillmann, statkář. Dalšími řádně zvolenými členy byli: bývalý sládek Jan Břeský z Birkenfelsu, Bohdan Francko, majitel nemovitostí, továrník Augustin Hromádka, dr. Jan Jirka, štábní lékař na odpočinku, hostinský František Karhan a kaplan Martin Šrámek. Jako první sládek akciového pivovaru nastoupil 1. dubna 1895 pan Antonín Holeček. Po několika pokusných a velmi slibných várkách nastal konečně slavný den. Bylo 7. října 1895 a měla být uvařena první várka. Tento okamžik byl netrpělivě očekáván snad všemi Čechy v Budějovicích a blízkém okolí. První sládek si však do svého zápisníku napsal pouze tato slova: „S Panem Bohem, 1 x 7/10 95, 7/III 8 hod. 10° – 1 – 4 – /200 hl.“ Pivo se mělo objevit v prodeji během prosince před vánočními svátky. Pivovar v průběhu října a listopadu nevystavil ještě ani hektolitr, ale kancelář pivovaru byla zavalena žádostmi a objednávkami nejen místních obchodníků a hostinských. S plným rozjezdem pivovaru bylo počítáno až od počátku roku 1896. Český akciový pivovar začal vařit velmi kvalitní pivo. Počáteční úspěch překvapil i samotné zakladatele. Do konce roku 1896 činil celkový výstav 51 100 hektolitrů a pivo velmi rychle získalo i své první medaile: v roce 1896 zlatou na hospodářské výstavě a stříbrnou na lékárnické výstavě v Praze a v roce 1897 zlatou na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. V roce 1897 dodával pivovar své pivo do Prahy, Vídně a Terstu. Od samotného počátku používal nově založený pivovar při prodeji piva v nejrůznějších formách pojem „Budweiser“, který vycházel z tehdejšího oficiálního (německého) názvu Českých Budějovic – Budweis, města, které již od 13. století vynikalo výrobou piva označovaného obecně jako Budweiser Bier (tedy pivo z Českých Budějovic). V průběhu rozvoje své obchodní činnosti začal pivovar označení s prvkem Budweiser postupně registrovat jako své ochranné známky.

Budějovický Budvar, národní podnik, Budweiser Budvar, National Corporation, Budweiser Budvar, Entreprise Nationale byl založen dne 1.2.1967. Podnik byl zřízen na základě výměru Ministerstva potravinářského průmyslu ze dne 21.12.1966 a doplňujícího výměru Ministerstva zemědělství a výživy ČR. Podle uvedených výměrů tvořil majetkovou podstatu národního podniku veškerý majetek a práva bývalého Českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích, později firemně přejmenovaného na „Budvar“ český akciový pivovar v Českých Budějovicích, včetně majetku jímž byl majetek bývalého českého akciového pivovaru dále rozšířen a doplněn v rozsahu, jak byl tento majetek potom samostatně spravován i po znárodnění a naposledy začleněn do Jihočeských pivovarů a tam samostatně spravován a evidován. Majetkovou podstatu podniku, který se vyčlenil z národního podniku Jihočeské pivovary, tvořil tedy veškerý majetek bývalého českého akciového pivovaru Budvaru, českého akciového pivovaru resp. „Budvaru“, českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích včetně práv patentních, známkových, z chráněných vzorů a označení původu jak byl vždy samostatně veden a spravován i po znárodnění.

Čtyři vrcholní manažeři Budvaru (Ing.Jiří Boček, Ing.Josef Tolar, ing.Robert Chrt, Ing.Petr Jánský Csc) založili dne 12.7. 1993 společnost MBB spol.s r.o. s jediným účelem – zprivatizovat pivovar do svých rukou. Tento projekt, podle něhož by získali minoritní podíl akcií a postupně pak další akcie podle hospodářských výsledků, svou cestu skončil na ministerstvu zemědělství. K získání Budvaru byli nejblíže v roce 1998, ale naději jim překazil pád Klausovy vlády. Od té doby jakékoliv debaty o způsobu odstátnění Budvaru usnuly. V roce 1994 pivovar vystavil 755 013 hl piva (export byl 432 899 hl, tuzemsko 322 114 hl). Tržby Budvaru dosáhly v roce 1997 výše 1,593 miliardy Kč, což bylo o 16,1 % více než v předchozím roce. Hrubý zisk pivovaru byl v roce 1997 celkem 430 mil.Kč, přičemž ve srovnání s rokem 1996 se zisk před zdaněním zvýšil o 43,3 %. Pivovar v roce 1997 vyrobil 1 108 000 hl piva, což bylo o 8 % více než v roce 1996. Vývoz, který představoval 540 000 hl, se zvýšil o 9,2 %. Celkové výnosy pivovaru v roce 1997 činily 1,986 miliardy korun. Od jara 1997 začal Budvar nabízet pivo Bud. Vyráběl se ze stejných základních surovin jako ostatní druhy, pouze odlišnou technologií. Ta kladla důraz na velmi dlouhé ležení (nejméně 300 dnů) a vysokou „plnost“, danou používáním sladu. Intenzita hořkosti piva byla vyšší než u ležáků, ale její charakter byl díky použití žateckého chmele jemný. Bud se prodával v elegantních třetinkových lahvích. V roce 1997 pivovar vyrobil pro Švédsko světlé pivo Extra Light s obsahem alkoholu 2,6 %. V severské zemi se změnil daňový systém a Budvar se zde chtěl udržet. Dříve sem dovážel světlou osmičku.

Stříbrná medaile byla Budvaru udělena na mezinárodním Beer Summitu 1998 v japonské Ósace, který patřil mezi nejvýznamnější pivovarské události roku. Pivo Budějovický Budvar ocenila porota soutěže na norském pivním festivalu roku 1998 v Oslu titulem Nejlepší importované pivo roku. Pivovar vyvážel část produkce do Norska od roku 1992 přes distribuční společnost Boulevard Beverage Company AS. Ředitel společnosti Frank Tansen k úspěchu na festivalu uvedl, že Budvar byl až příliš dlouho ve stínu amerického piva, které převzalo ten samý název. „Doufám, že norští konzumenti piva zjistili, že David bývá obvykle lepší než Goliáš,“ uvedl Tansen. Norských pivních slavností se zúčastnilo 250 zahraničních i tuzemských pivovarů. V roce 1998 zahájil Budvar otevírání „Budvar barů“ (Praha, České Budějovice). Byl zde nabízen kompletní sortiment piva. Lahůdkou byl světlý kroužkovaný ležák, což je točené kvasnicové pivo.

Za leden až duben 1999 Budvar vystavil 340 700 hl (meziroční pokles o 4 %), z toho prodal v tuzemsku 201 900 hl (meziroční nárůst o 14 %) a do zahraničí zamířilo 138 800 hl (meziroční pokles o 22 %). Celkové výnosy za toto období byly 674,6 mil. Kč. Po necelých třech letech pivovar přistoupil od 1.července 1999 ke zdražení piva. V průměru u dvanáctistupňového piva stoupla cena o 0,80 Kč na půllitr, za desítku zákazník zaplatil asi o 0,60 Kč více. Důvodem byl nárůst vstupních nákladů na výrobu a distribuci piva. Budvar získal na belgické výstavě World Quality Selections 99, která testovala kvalitu produktů, dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili. Porota z Mezinárodního institutu pro testování kvality v Bruselu ocenila zlatem dvanáctistupňový prémiový ležák Budweiser Budvar v lahvi a plechovce a stříbrem silné, sedmnáctistupňové pivo Bud. V roce 1999 byl sládek Josef Tolar. V roce 1999 Budvar budoval nová obchodní střediska v klíčových regionech České republiky. Střediska byly všechna vystavěna na „zelené louce“ dle jednotného architektonického konceptu, ve kterém dominují tradiční barvy Budvaru červená a bílá. Vlastní budova zohledňuje veškeré technické a logistické nároky obchodního střediska. Kapacita se řídila kupní silou a obchodním potenciálem regionu. Cílem budování vlastní distribuční sítě bylo kromě rozšiřování prodeje Budvaru mimo jihočeský region také dosažení dokonalé úrovně služeb pro zákazníky: zrychlení dodávek, maximálně čerstvé produkty, regionální podpora prodeje a servis výčepních zařízení. Každé obchodní středisko nabízí kompletní portfolio výrobků Budvaru.
Při výrobě Budvaru se i v roce 1999 užívalo osvědčených a tradičních surovin, jako je žatecký hlávkový chmel, voda z třísetmetrových artézských studní a moravský slad. Tyto suroviny dodávaly Budvaru jeho specifickou mírně nahořklou chuť. Kvalita závisí i na průměrné době „ležení „, která se s využitím nových tanků zvýšila na 90 dnů. Do piva se nepřidávaly žádné chemické přísady ani konzervační látka.

Export Budvaru, který byl největším českým vývozcem piva, se v pololetí roku 1999 meziročně snížil o 18 %. Projevilo se zde především zhoršení ekonomické situace v postsovětských zemích a licencovaný a dovozní přirážkou prodej piva na Slovensko. Pivovar pocítil i rušení Duty Free obchodů v rámci Evropské unie a mírný pokles na klíčovém německém trhu, kde držel cenu i přes prudký pád cen místních piv. Vedení podniku bylo v roce 1999 přesvědčeno, že stále oddalovaná privatizace rozvoj pivovaru zatím neomezovala, protože už počátkem 90.let dokázalo prosadit oddělení jeho rozvoje od termínu odstátnění.Nový společný podnik Budweiser Budvar Vertriebgesellschaft Deutschland mbH představil Budvar v říjnu 1999 na největším světovém potravinářském veletrhu ANUGA v Kolíně nad Rýnem. „Základním posláním nově založené společnosti bylo koordinovat a rozvíjet nadnárodní tradici prodeje piva v lahvích a plechovkách. Kromě celoněmecké distribuce piva tam přebrala nově založená společnost odpovědnost za jednotnou marketingovou a reklamní podporu piva Budweiser Budvar, které bylo třetím nejvíce importovaným pivem na německém trhu vůbec,“ uvedl k tomu ředitel Budvaru Jiří Boček. Společnosti, která byla založena v srpnu 1999, bylo v Berlíně a v novém společném podniku měl českobudějovický pivovar sedmdesátiprocentní podíl. O zbytek se dělily tři německé importérské společnosti. Budvar vyvážel do Německa řádově 200 tisíc hl piva ročně, tedy téměř šestinu své celkové produkce. Přestože patřil na německém trhu k nejdražším značkám, jeho odbyt tam rostl. Reklamní kampaň Budvaru v roce 1999 byla natolik úspěšná, že její tvůrci obdrželi ocenění Effie za nejefektivnější kampaně roku 1999 (hodnotila Asociace reklamních agentur). Pivovaru pomohl na špici růst prodejů o desetinu během osmi měsíců kampaně a nová prezentace značky jako piva pro mladé a úspěšné lidi. Budvar za tři čtvrtletí roku 1999 vystavil 956 000 hl piva, což představovalo meziroční nárůst o více než 6 %. Firma zvýšila celkové výnosy o téměř 7 % na 1,815 miliardy korun a hrubý zisk o 17,2 % na 427 mil.Kč.V roce 1999 se pivovar rozkládal na 7 ha plochy, v roce 2000 měl přikoupit dalších 5 hektarů. Budvar zaměstnával v roce 1999 celkem 570 zaměstnanců a průměrná mzda činila 16 600 Kč.

Budvar v roce 1999, po fúzi Prazdroje s Radegastem tuzemská pivovarnická trojka, vystavil celkem 1 258 tisíc hl piva, tudíž v meziročním srovnání bezmála o 7,6 % více. Podnik po letech neustálých přírůstků v roce 1999 poprvé zaznamenal pokles exportu o 8 %, když vyvezl asi 491 000 hl. Na exportu se nejvíce projevily potíže v Rusku (vývoz tam poklesl o 70 %), Německu (pokles o 6 %) a na Slovensku. Pivovary v Německu v roce 1999 rozpoutaly cenovou válku, kdy cena jedné přepravky o čtyřiadvaceti třetinkových lahvích spadla z přibližně 26 marek na hladinu mírně nad dvacet. Budvar přitom ceny nezměnil a zůstal na osmadvaceti markách, čímž se cenová propast mezi ním a konkurenčními značkami ještě více prohloubila.“Dlouhodobě budujeme image našeho piva v Německu jako superprémiovou značku,“ vysvětlil vrchní sládek Josef Tolar, proč Budějovičtí rovněž nesnížili ceny. I přes pokles vývozu si však Budvar nejenže udržel přívlastek největšího českého exportéra, ale kvůli výraznějšímu poklesu exportu u ostatních pivovarů si tuto pozici dokonce upevnil: Zatímco v roce 1997 neslo etiketu Budweiser Bier 30 % veškerého tuzemského vývozu, v roce 1999 to bylo o 5 % více. Na rozdíl od Německa firmě rostly o desítky procent objemově menší trhy, jako například Francie nebo Polsko. „Ve Francii jsme konečně našli stabilního importéra. Nyní si od tohoto trhu slibujeme velkou perspektivu do budoucna,“ uvedl Tolar. V roce 1999 Budvar působil v 56 státech. Nejvýraznějším úspěchem roku 1999 byl meziroční nárůst prodejů doma asi o pětinu. Prodal 767 tisíc hl (např. v roce 1991 to bylo 138 000 hl). Podíl na domácím trhu se tak zvýšil z 3,71 na 4,56 %.V tuzemsku se Budvaru podobně jako Prazdroji jednoznačně osvědčila vlastní distribuční síť. Obchodní střediska prodala už 55 % výstavu. Budvaru, v roce 1999 už přes 760 000 hl. Do výstavby distribučních středisek v roce 1999 společnost investovala 176 mil.Kč. To znamenalo podstatnou změnu v investiční politice Budvarských – do roku 1997 totiž směřovaly investice zejména do technologií. Přestože pivovar nepodlehl v boji o zákazníka trendu velmi levných piv, v jeho portfoliu přece jen rok 1999 posílila desítka, která tvořila už asi třetinu vyrobeného piva.“Většinu desetistupňového piva prodáme v jihočeském regionu, kde s ní konkurujeme extra levným značkám,“ konstatoval sládek Tolar. Vedle toho Budvar obměnil etikety speciální šestnáctistupňové značky Bud a snažil se ji prezentovat jako pivo pro mladou generaci.

Tržby roku 1999 dosáhly 2,39 miliardy korun (vzrostly z 2,2 miliardy Kč roku 1998 o téměř dvě stovky milionů) hrubý zisk se zvýšil o 17 % na 478 milionů, čistý zisk byl ve výši okolo 325 mil.Kč, což by bylo asi o dvacet milionů více než v roce 1998. Investice roku 1999 dosáhly 220 mil.Kč a kromě distribuční sítě mířily i do modernizace lahvárenské techniky. Budvar koncem roku 1999 přikoupil i 3,5 ha okolních pozemků, které jsou rezervou pro jeho další rozšíření produkce. Šestnáctistupňového piva Bud v roce 1999 vyrobil 2 200 hl.

Budvar otevřel 31.ledna 2000 nové obchodní středisko v Teplicích, které mělo zajišťovat distribuci piva v severních Čechách. Pro Budvar to bylo po Českých Budějovicích, Praze, Ostravě, Plzni, Pardubicích a Mladé Boleslavi již sedmé středisko. Dne 7.února 2000 zahájilo v Brně provoz osmé obchodní středisko Budvaru. Toto obchodní středisko bylo prvním přímým zastoupením Budvaru v Brně a na Jižní Moravě. Z prozatím pronajatých prostor začal Budvar vedle stávajících smluvních distributorů zásobovat svým pivem jihomoravský region až do vzdálenosti padesáti kilometrů od Brna. „Budějovický Budvar je kvalitní prémiové pivo. Jako takové potřebuje kvalitní a dobře udržované výčepní zařízení na jedné straně a na straně druhé co nejefektivnější vazbu mezi výrobcem a konzumentem. Z obchodního hlediska je pro Budvar prioritou číslo jedna maximální zlepšení služeb poskytovaných našim stálým zákazníkům a zvyšování počtu obchodních partnerů. Z těchto důvodů jsme se rozhodli pro vlastního regionálního obchodního střediska v Brně, díky kterému budeme schopni podporovat restaurace profesionálním a rychlým servisem a samozřejmě dovážet čerstvé a kvalitní pivo. Věřím, že regionální obchodní střediska s místními zaměstnanci jsou obchodním kanálem, který v současné době nejlépe vyhovuje potřebám našich obchodních partnerů a bude přínosem k vyšší efektivitě prodeje našeho piva a budování prestižní značky Budějovický Budvar,“ uvedl ing. Robert Chrt, obchodní manažer společnosti.
Ocenění v anketě nejobdivovanějších firem České republiky získal Budvar v březnu 2000. Ve 2. ročníku ankety podle nejvýznamnějších managerů se zařadil do skupiny deseti nejlepších firem. V kategorii Potravinářský a tabákový průmysl se pivovar umístil dokonce na prvním místě. Budvar byl podle respondentů jedna z nejvíce se rozvíjejících firem v ČR. Nejednalo se o vyhodnocování formou komisí, ale o spontánní hodnocení anketou mezi 1300 manažery,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Josef Tolar. Za první čtvrtletí roku 2000 meziročně zvýšil prodej o 12,5 % na 237 350 hl a potvrdil tak trvalý růst,který ho v roce 1999 zařadil v zemi na třetí místo. Prodej v ČR se zvýšil o 18,6 % a export o 3,9 %. Celkové výnosy pak za první tři měsíce roku 2000 vzrostly o 12,8 % na 512 miliónů korun a pivovar vytvořil hrubý zisk 106 mil.Kč. K 31.3. 2000 pracovalo v pivovaru 594 zaměstnanců.
Jednání Jihočeských pivovarů (JčP) o prodeji majetku, o kterém rozhodli akcionáři 21.3.2000, byly na konci března 2000 v plném proudu. Kromě třeboňské a protivínské radnice měl o něj zájem také Budvar. Šlo mu už dlouho o budovu generálního ředitelství JčP v ulici Karoliny Světlé těsně přiléhající k jeho areálu. „O případném prodeji tohoto objektu se jedná už nejméně dva roky, ovšem bez jakýchkoli závěrů. V současné době jsme ale obdrželi další konkrétní nabídku, kterou vyhodnocujeme, takže jednání budou pokračovat,“ sdělil dne 28.3.2000 ředitel Budvaru Jiří Boček. Navrženou kupní cenu však neprozradil.

Ponechat národní podnik Budvar jednou provždy v rukou státu – tak si představoval ministr zemědělství Jan Fencl ideální budoucnost největšího domácího vývozce piva. Svou vizi však ještě musel prosadit ve vládě. Ministr dne 21. dubna 2000 při otevření pražského obchodního střediska Budvaru označil pivovar za národní bohatství, o které je potřeba dbát a opečovávat ho. „Domnívám se, že jde o nejlepší variantu dalšího vývoje českobudějovického pivovaru. Ten je totiž jediným v zemi, který stále ještě používá při výrobě tradičního postupu. Existuje obava, že v případě privatizace by soukromý vlastník přešel na náhražky původních surovin,“ vzkázal vysvětlení ministr Fencl. Budvar při výrobě používal ze sta procent žatecký poloraný chmel červeňák. Vedení firmy, které bylo jedním z uchazečů o Budvar, Fenclova představa nevzrušovala. „Jde pouze o jednu vyslovenou úvahu, nikoli o definitivní rozhodnutí,“ reagoval šéf podniku Jiří Boček. „Devět let podnikáme jako státní podnik a nijak nás to nepoznamenalo. Zatímco v roce 1991 byla hodnota pivovaru 450 miliónů, v roce 2000 už 2,1 miliardy Kč,“ uvedl Boček.
Budvar získal v 39. ročníku světové soutěže World Quality Selections 2000 dvě zlaté medaile, a obhájil tak v tomto hodnocení kvality produktů své postavení z roku 1999. Zatímco v roce 1999 zlaté medaile obdržel jeho světlý ležák v lahvi i v plechovce, v roce 2000 pivovar získal nejvyšší ohodnocení pro oba své prémiové výrobky – světlý ležák a pivo BUD Superstrong. Nezávislá instituce hodnotící kvalitu výrobků z celého světa Monde Selection byla založena v roce 1961. Certifikát pivo 20. století obdržel Budějovický Budvar. V anketě, kterou vyhlásila v květnu 2000 redakce Pivního kurýra a Kvasného průmyslu, hlasovalo 60 znalců z pivovarů, odborných škol a výzkumných zařízení.
Dne 8. června 2000 oznámil Budvar svůj záměr zvednout od 1. července 2000 ceny v průměru od šesti do deseti procent. Například půllitr lahvové desítky tak podražil o čtyřicet haléřů, lahvové dvanáctky o osmdesát haléřů. „Posledním impulsem byl prudký nárůst cen pohonných hmot. Ovšem během uplynulého roku rostly i ceny chmele a energií,“ vysvětlil ředitel Budvaru Jiří Boček. Firma tak zdražila dva měsíce po tuzemském lídru Prazdroji. Na přelomu května a června 2000 v pivovaru kvůli neobvyklým horkům zažili nepředvídaný nárůst poptávky, kterou při nepřetržitém provozu jen obtížně zvládali. Jen za tyto dva měsíce Budvar vystavil 304 000 hl, tedy přibližně stejně jako za pololetí v roce 1993. Podnik vykázal za první pololetí roku 2000 celkové výnosy 1,339 miliardy Kč. Výstav dosáhl 682 000 hl piva, hrubý zisk pivovaru činil 316 miliónů Kč a meziročně se zvýšil o 17,4 %. Pivovar prodal na domácím trhu za pololetí 427 000 hl piva, ze 60 % prostřednictvím osmi vlastních prodejních středisek. Prodej v tuzemsku se meziročně zvýšil o 18,5 % a export o 8,3 % na 255 000 hl.
Od ledna do září 2000 pivovar vyrobil 1,023 milionu hl piva, o 7 % více v meziročním srovnání. Výnosy především díky letnímu zdražení cen rostly dvanáctiprocentním tempem – za devět měsíců dosáhly 2,03 miliardy korun. Největšímu tuzemskému vývozci piva však stagnoval objem exportu, naopak tuzemský prodej pivovar zvedl o 13 %.
Po téměř třech letech intenzivní výstavby vlastní tuzemské distribuční sítě, která v posledních letech táhla růst produkce a v roce 2001 býla dokončena otevřením obchodních středisek v Pardubicích a Brně, se pivovar opět vrátil k masivním investicích do výroby. Zahájil tak ambiciózní projekt, během něhož chtěl současný výstav téměř zdvojnásobit. Mělo se tak stát zhruba do pěti let, kdy se měla produkce zvýšit z 1,5 v roce 2001 až na 2,7 miliónů hl piva. Prvním krokem se v roce 2000 stala přístavba ležáckých sklepů pro dlouhodobé dokvašování piva, která rozšířila jejich kapacitu o třetinu. Dokončena měla byla na jaře 2001. Kapacity se zvýšily také u sudové stáčírny a generální opravou měla projít varna. Tyto první „intenzifikační“ investice, k nimž docházelo v současném areálu, měly přijít podnik asi na sto miliónů korun a měly by umožnit zvýšit výstav na 1,7 až 1,8 miliónu hl piva. Na ně měla v dalších etapách navázat už rozsáhlá výstavba na nových pozemcích, které Budvar koupil ve svém okolí. O výši těchto investic se zatím jen spekulovalo. Podle prvních odhadů by se měly pohybovat v miliardách korun. Tím se měla vytvořit výchozí pozice pro další růst. „Jdeme krok za krokem. Pivovar prochází trvalým růstem a rozhodnutí o dalších investicích je jen logickým pokračováním úspěšného vývoje. Našim cílem není skokový růst, který by znamenal ošizení technologií. Kvalita je pro nás prvořadá,“ řekl v prosinci 2000 ředitel Jiří Boček.
Ačkoli pivovar zůstal i jedenáct let po pádu komunistického režimu národním podnikem (platilo pravidlo, že stát je vůbec tím nejhorším vlastníkem), měl za sebou rok 2000 jako mimořádně úspěšné období. Budvaru zároveň patřil mezi českými pivovary hned několik přívlastků „nej“: například podle zisku byl nejúspěšnějším a byl i největším exportérem, neboť každé třetí vyvezené pivo neslo etiketu Budweiser Bier. Ovšem Budvar měl po roku 1989 na startovní čáře přece jen určitý náskok před ostatními – už za socialismu měl pozici exportně zaměřeného pivovaru. Navíc pod stejnou značkou prodával i americký pivní kolos Anheuser-Busch, největší světový výrobce piva, který známku Budweiser celosvětově proslavil. Budvar zaměstnávající přes šest set lidí prudce rostl, když během deseti let takřka ztrojnásobil produkci: v roce 2000 vyrobil 1,35 milionu hl piva, z toho půl milionu putovalo na zahraniční pulty. S tržbami roku 2000 ve výši 2,65 miliardy korun představoval Budvar největší jihočeský pivovar. „Naše pivo prezentujeme jako prémiový ležák, v žádném případě se nehodláme cenově podbízet,“ prohlásil před lety ředitel Jiří Boček, když začínala éra levných nízkostupňových piv. Tento růst táhly především masivní investice, jež v uplynulé dekádě dosáhly něco málo přes jednu miliardu korun. Budvarští nejprve modernizovali výrobní technologie, v roce 1997 pak přesměrovali tok investic do vybudování vlastní distribuční sítě. Koncem roku 2000 se opět vrátili k investování do rozšiřování výrobních kapacit, které chtěli do pěti let téměř zdvojnásobit na 2,7 milionu hl ročně. To vše bez strategického partnera. Analytici proto měli pro Budvar výhradně jen slova chvály. „Vlastní distribuční síť, kterou si vytvořily Prazdroj a Budvar, se plně osvědčila a ukázala se jako podmínka, jak se udržet na přeplněném trhu,“ řekl Jan Tesař z banky ČSOB.
Pivovar zaznamenal v roce 2000 meziroční nárůst celkových výnosů o 11,4 % na 2,669 miliardy Kč proti 2,396 miliardy korun v roce 1999. O výsledcích pivovaru informovala Linda Bartoníčková z agentury ExMise, která pivovar mediálně zastupovala. Jak Bartoníčková uvedla, Budvar vystavil v roce 2000 celkem 1,347 miliónu hl piva, čímž zvýšil výstav proti roku 1999 o 7,1 %. Budvar prodal na tuzemském trhu 843 tisíc hl piva. Na export bylo v roce 2000 určeno 504 tisíc hl piva, což bylo o 2,6 % více než v předchozím roce. V polovině roku 2000 činil podíl Budvaru na tuzemském trhu 5,3 %, přičemž v kategorii ležáků to bylo 8,5 %. Na exportu českého piva se Budvar podílel 32,2 %, podíl ležáku byl o 9,8 procentního bodu vyšší. Počet zaměstnanců pivovaru se v roce 2000 zvýšil na 623 proti 571 v roce 1999, produktivita se zvýšila o 19,32 %, a to z 1,395 miliónu Kč na 1,562 miliónu Kč přidané hodnoty na přepočteného pracovníka. Firma se v roce 2000 stala pivním vítězem Euro 2000 v anketě, kterou pořádal britský časopis Match of the Day.

Místo používání chuťových buněk a svých degustačních schopností daleko více budvarský vrchní sládek Tolar v polovině února 2001 mával rukama na jeřáby a koordinoval práci několika firem. Zkrátka, když se kuchyň změní v jedno velké staveniště, šéfkuchař se logicky stává stavbyvedoucím. Budvar téměř na týden (12.2.-16.2.2001) zastavil výrobu a Josefa Tolara proto čekal náročný úkol: Uhlídat tři pracoviště najednou. Srdce pivovaru, varna, procházela omlazovací lázní v podobě generální rekonstrukce. Stáčírnu sudového piva zase čekalo rozšíření kapacity. A třetím staveništěm bylo vztyčení devíti sedmnáctimetrových CK tanků, díky nimž pivovar zvýšil kapacitu ležáckých sklepů o 15 %. Každý tank má kapacitu 3 770 hl. V přepočtu na půllitry chmelového moku se jich do něj vejde tři čtvrtě miliónu. Všechny tyto investice do výroby byly jen prvním krokem Budvaru na cestě za smělým cílem zdvojnásobit do dvou let produkční kapacitu. Práce probíhaly schválně v únoru, kdy je nejslabší odbyt piva. „Vše musí klapnout, aby odstávka netrvala zbytečně dlouho,“ přál si Tolar. Pomalu každý den ho čekali setkání s dodavatelskými firmami, aby zkontroloval jejich práci a upřesnil další úkoly. V úterý 13.2.2001 přivezli na speciálních podvalnících dodávku tří CK tanků z Bratislavy, kam dopluly po řece z Německa. „Jen složení a umytí tanků trvalo asi tři hodiny. Muselo to jít rychle, aby třicetimetrové podvalníky dlouho neblokovaly náš dvůr,“ vysvětlil sládek, pro onen týden výrobně-technický ředitel. Během středy a čtvrtka (14.a 15.2.) musely jeřáby vztyčit obří CK tanky do svislé polohy, aby v pátek (16.2.) mohla dorazit dodávka dalších tří kusů. Sklepy jsou paradoxně nejvyšší budovou v celém pivovaru. Dominanta je vysoká 32 metrů a velkoobjemových tanků v ní je již 36.
Několikaleté hledání cesty Budvaru jak se dostat zpět na americký pivní trh, kam mu dveře zavřela před šedesáti lety podepsaná dohoda s tamním gigantem Anheuser-Busch (AB), zřejmě v roce 2001 skončila. Budvar se do USA začal dovážet pod značkou Czechvar. V prvním týdnu března 2001 byla do USA vyexpedována zásilka pěti kontejnerů, obsahující 7 500 kartonů budějovického piva. Přestože se představitelé pivovaru tuto průlomovou skutečnost dne 7.3.2001 zdráhali přiznat s tím, že všechny podrobnosti zveřejní až koncem března, potvrdil ji ale Petr Boháček z firmy Czech Beer Importers Inc. Ta v USA zastupovala několik českých pivovarů, včetně Budvaru. Boháček předpokládal, že pivovar AB, který byl největším producentem piva na světě, tuto skutečnost neobejde bez povšimnutí. „Očekáváme další problémy,“ přiznal. Podle Jiřího Kuliše, českého obchodního rady v USA, se však Czechvar na americkém území objevil již před půl rokem. „Jde především o oblasti v okolí New Yorku a Los Angeles. Nebyly to ovšem žádné velké objemy,“ sdělil Kuliš. Nedomníval se, že by tento krok Budvaru znamenal pro podnik nějaké problémy. „V názvu piva se neobjevuje slovo „bud“,“ konstatoval v březnu 2001 obchodní rada. Kuliš mínil, že české pivo má v USA obrovskou perspektivu, což dokazovalo i stále významnější postavení značky Pilsner Urquell. „Je to nosná položka českého vývozu do Ameriky. Jen v roce 2000 export českého piva za oceán představoval 10 miliónů dolarů,“ dodal Kuliš. Budějovická firma má vstup na trh USA komplikovaný dohodou s AB z roku 1939, která značně omezila jeho práva. Proto je zřejmé, že společnost hledala co nejméně konfliktní označení, jako je právě Czechvar, což by umožnilo další existenci této značky. Jedinými ostrůvky jihočeského piva v USA dosud byly jen ambasády některých zemí, na nichž bylo možné na základě rozhodnutí Federální komise pro mezinárodní obchod z února 2000 nabízet lahvové pivo Budvar. Ročně Budvar tímto způsobem prodal do čtyř set hektolitrů svého moku. Dne 8.3.2001 sdělil prezident a výkonný ředitel Anheuser- Busch International, Inc. Stephen Burrows, že americká pivovarnická společnost AB nemá nic proti českému pivu značky Czechvar, které do USA vyvážel Budvar. „Jestliže český pivovar prodává své pivo v USA pod označeními, na které má vlastnická práva, pak nemáme žádné námitky. Nesmějí ale porušit naše práva na známky Budweiser, Bud a další související označení,“ sdělil Burrows. Dodal, že český pivovar nevlastní žádná práva ke značkám Budweiser nebo Bud v USA. „Tyto známky jsou jedny z nejcennějších na světě a my je budeme chránit proti jakýmkoli pokusům českého výrobce či kohokoli jiného, kdo by je chtěl použít,“ upozornil americký manažer.

Czechvar – tak se pro USA překřtil Budvar, aby mohl proniknout na domácí trh svého úhlavního konkurenta AB. S touto novou značkou, kterou Budvar vybíral dva roky z patnácti různých variant, se hodlal po dlouhých 62i letech opět vrátit do zámoří. Přejmenováním chtěli manažeři Budvaru obejít dohodu s Američany z roku 1939, podle které nesměly pivovary z Č.Budějovic prodávat v USA piva pod označením Budweiser, Budweis a Bud. Druhý českobudějovický pivovar, Samson, ze stejného důvodu už léta vyvážel do USA pivo pod značkou Crystal. Konkurenční společnost AB, s níž vedl Budvar ostré známkoprávní spory v několika zemích, zatím žádnou protiofenzivu na nejnovější krok nechystala. Do lahví olepených etiketou Czechvar začal Budvar plnit svůj prémiový ležák, který v ostatních zemích prodával pod označením Budějovický Budvar či Budweiser Budvar. „Značka Czechvar vznikla kombinací slov czech a pivovar, takže spojení znamená český pivovar. Název jsme vybrali tak, aby byl srozumitelný jak pro Čechy, tak i pro Američany. Logo bylo graficky podobné naší tradiční značce,“ uvedl Jiří Boček. Budvar už do Ameriky, kde prodával s třemi distribučními firmami, poslal první zkušební zásilku. „A zájem předčil všechna naše očekávání, a to nejen mezi Čechy a slovanskými národnostními menšinami, ale i mezi Američany,“ pochlubil se obchodní ředitel Robert Chrt. Proto podnik začal se stabilním prodejem ve státech Kalifornie, Florida, Illinois, New York, Massachusetts, Georgia a Severní Karolína. Na americkém trhu, kde stále rostl podíl importovaných evropských piv, se czechvar prodával výhradně v lahvích. Nově se Budvar zařadil do kategorie nejdražších prémiových ležáků – balení šesti třetinkových lahví stálo od pěti do devíti dolarů, tedy v přepočtu 195 až 350 korun. „I přes tyto vysoké ceny vidíme USA jako jeden z nejperspektivnějších exportních trhů,“ uvedl sládek Josef Tolar. Ještě v roce 2000 hodlal pivovar přes oceán vyvézt tři tisíce hektolitrů piva, příští rok dvojnásobek. Nejbližším cílem Budvaru bylo prodávat v Americe až patnáct tisíc hektolitrů ročně. Zřejmě na delší čas poslední vlastní obchodní středisko v Česku otevřel pivovar dne 20.dubna 2001 v Pardubicích. Podnik, který tak měl v dubnu 2001 osm vlastních obchodních míst, dále v Brně, Českých Budějovicích, Mladé Boleslavi, Ostravě, Plzni, Praze a Teplicích, tak završil budování domácí distribuční sítě.

Za první čtvrtletí roku 2001 podnik svůj výstav meziročně zvýšil o téměř 2 % na 272,4 tisíc hl. Zatímco v tuzemsku prodej klesl o 1,8 % na 164 tisíc hl, export vzrostl o 8 % na 108,4 tisíc hl. Celkové výnosy dosáhly 534 miliónů Kč (plus 4,2 %). Ještě výrazněji vzrostl hrubý zisk, který v této době činil 135 miliónů Kč. To bylo meziročně o plných 27,5 % víc. Podle ředitele pivovaru Jiřího Bočka se v ekonomice projevil především zlepšení spotřebitelského klimatu importovaných piv v Evropě. „Zvláště v Německu, což je náš klíčový trh, jsme i z velkého základu zaznamenali devítiprocentní růst,“ řekl v dubnu 2001 Boček. Stalo se tak hlavně díky dceřiné firmě BBD Berlín. Obchodní manažer podniku Robert Chrt sice v tuzemsku připustil negativní vliv chladnějšího počasí, ale připomněl, že zdejší výsledek zatím ovlivnila i obchodní expanze roku 2000. Ta tehdy v ČR během prvních tří měsíců představovala rekordní, téměř dvacetiprocentní nárůst „Laťku jsme si i doma prostě nastavili hodně vysoko,“ mínil Chrt. Třetí vítězství za sebou získal Budvar v červnu 2001 v prestižní mezinárodní soutěži kvality World Quality Selections. K prvenství v roce 2001 pomohl prémiový ležák Budweiser Budvar a speciální pivo Bud superstrong. Za vynikající umístění v posledních třech letech získal pivovar navíc i zvláštní trofej za mezinárodní vysokou kvalitu piva. Podle sládka Josefa Tolara šlo o velký úspěch, protože porota vystupovala zcela nezávisle. Budvar byl od července 2001 bez jakékoliv úvěrové zátěže. Koncem června 2001 mu vypršely úvěrové smlouvy na posledních asi 22 miliónů korun a podnik byl zcela oddlužen. „Nebudeme mít ani provozní úvěry a pracovat budeme s vlastním kapitálem,“ potvrdil finanční manažer Budvaru Petr Jánský. Přestože pokládal minulé bankovní úvěry za velmi výhodné, při dostatku vlastních zdrojů a řadě nových investic se podnik rozhodl dát přednost tomuto způsobu jejich zhodnocení.

Budvar byl v roce 2001 posledním tuzemským pivovarem, který při vaření moku používal klasické chmelové hlávky. Rovněž i z tohoto důvodu patřila tato značka piva v tuzemsku mezi nejdražší. „Voňavější chmel, než je žatecký hlávkový, snad ani neexistuje,“ konstatoval podsládek Budvaru Aleš Dvořák. Podle něj tento typ chmele vyžaduje při skladování například klimatizaci.

Značka nealkoholického piva Budvar Free vykazovala zhruba od roku 1998 každoročně asi desetiprocentní nárůst prodeje. Doma méně prodaného piva kvůli nepříznivému počasí, ovšem vylepšené hospodářské výsledky díky rostoucím exportu. Tak vypadalo první pololetí 2001 Budvaru v meziročním srovnání. Třetí největší tuzemský pivovar uvařil během půl roku 653 000 hl, o 4 % méně než v pololetí 2000. Propad odbytu způsobil domácí trh, na němž Budvar prodal meziročně o 8 % méně – 392 000 hl. „Meziroční srovnání však výrazně ovlivnil předčasný příchod letní sezony v roce 2000, který tehdy způsobil nárůst prodejů,“ připomněl finanční ředitel Budvaru Petr Jánský teplé jaro 2000. Tehdy pivovar téměř nestíhal vařit, aby uspokojil poptávku. Veškerý pokles odbytu šel na vrub levnějšího desetistupňového piva, zatímco dražší prémiový ležák a speciální piva i v roce 2001 rostly. Pololetní hospodářské výsledky vypadaly lépe než ty výrobní, protože na rozdíl od domácího trhu se Budvaru více dařilo v cizině. Tam podnik prodal pivo dráž, a tudíž inkasoval i vyšší zisky. Díky tomu šestiměsíční tržby v podstatě stagnovaly na úrovni 1,34 miliardy Kč a hrubý zisk dokonce vzrostl o 3 % na 326 milionů. Budvar se před lety uvedl známou reklamou „Soud Čechů s Američany“, za kterou obdržel ocenění Effie za změnu pozice značky. Z této reklamy pocházel i zlidovělý slogan „Jdeme na pivo“, kterého se Budvar od té doby moudře držel a rozvíjel ho v roce 2001 v dalších motivech určených spotřebitelům superprémiového segmentu. Na podzim 2001 připravil unikátní komunikaci v oblasti internetu, která měla značku omladit a potvrdit její výlučnost. Za prvních sedm měsíců roku 2001 se v amerických supermarketech prodalo budějovického piva víc, než Budvar předpokládal. Státem ovládaný pivovar chtěl na americkém trhu v roce 2001 prodat zhruba 3 000 hl piva, na konci července 2001 však Američané vypili už 5,5 tisíce hl Budvaru. Většina z nich však samozřejmě nevěděla, že pila „Budweiser“. Slovo Budvar se totiž neobjevilo ani v textu. Název firmy nahradila zkratka B. B. N. P., která znamenala Budějovický Budvar, národní podnik. Když firma citovala z historických dokumentů obsahujících slovo Budvar, namísto příslušného jména bylo ve zprávě slovo „zcenzurováno“. Při propagaci piva na severoamerickém trhu použil Budvar slogan, který zjevně odkazoval na probíhající známkoprávní spory s pivovarem Anheuser-Busch. „Czechvar – jenom jméno je jiné,“ tvrdila reklama. Na internetové stránce www.czechvar.com zase návštěvník našel větu: „Ano, je to opravdu to, co si myslíte, že to je…“ Kampaň Budvaru popudila jeho úhlavního amerického konkurenta. Anglicky psaný týdeník Prague Business Journal citoval prezidenta a generálního ředitele pivovaru AB Stephena Burrowse, který měl dojem, že budějovičtí chtějí parazitovat na slávě jeho podniku. „Budvar využívá k šíření své slávy náš vzájemný spor. Myslím, že je to součást jejich marketingového plánu. To my jsme vybudovali značku paláce jménem Bud a oni se teď do něj chtějí nastěhovat,“ řekl Burrows. „S takovým tvrzením nemůžeme souhlasit. Czechvar je obchodní značka, jejíž propagaci se věnujeme separátně a rozhodně ji nestavíme na soudních sporech. Jejich drtivou většinu navíc vyvolává právě AB, takže na nich naše strategie ani nemůže být postavená,“ uvedl Jiří Boček. V USA zaznamenal czechvar největší úspěch ve městech New Yorku a Chicagu. V Chicagu a jeho okolí přitom žije nejpočetnější česká komunita. K dostání jsou papírová balení po šesti lahvích za sedm až osm dolarů. „V USA věnujeme na podporu prodeje 16 % obratu – to rozhodně není málo. Czechvar je navíc v USA zhruba třikrát dražší než běžné pivo a je zařazený do kategorie super prémiových. Je asi o dva dolary na six-packu (balení šesti třetinkových piv) dražší než ostatní evropská dovozová piva,“ tvrdil Boček. To dělá z czechvaru prémiové pivo, s nímž se americký budweiser z produkce AB nemohl poměřovat. Značka Czechvar se dostala v létě 2001 i do Kanady. Kvůli složité administrativě sice zatím jen do provincií Britská Kolumbie a Ontario, postupně se však očekával vstup i na jiná území země. „Jde o menší množství několika kontejnerů. Podobně jsme ale začínali i v USA,“ uvedl obchodní manažer Robert Chrt. Budvar hodlal, podobně jako v USA, i v Kanadě prodávat nekonfliktním způsobem, aby tak neporušoval historickou známkoprávní smlouvu s pivovarem AB z roku 1939. „Lidé i přes vyšší cenu přijali naše pivo velmi příznivě,“ byl spokojen šéf Budvaru Jiří Boček. Vysvětlil to nejen puncem zakázaného a nedostupného nápoje, ale i dobrým renomé českých a evropských piv. Budvar uspořáda dne 1.září 2001 pro mladé lidi na rozloučení s prázdninami ve svém areálu techno party. Asi čtyři tisícovky křepčily v rytmu techna na nádvoří, obestavěném v prolukách hradbami beden do výše sedmi metrů kvůli zvukové izolaci. „Pořádáme party už třetím rokem vždycky na začátku a na konci prázdnin. Je to samozřejmě také propagace podniku, ale zároveň součást naší filozofie. Snažíme se být v regionu, kde působíme, ‚dobrým občanem‘ a část svého zisku věnovat ve prospěch jeho obyvatel. Nabízíme mladým tuto zábavu z týchž důvodů, jaké nás vedou třeba k pravidelnému sponzorování českobudějovické nemocnice a dalším podobným aktivitám,“ řekl generální ředitel Budvaru Jiří Boček, který se přišel podívat, zda na party nejsou nějaké problémy. Výstav klesl, výnosy rostly. Taková byla průběžná bilance pivovaru za devět měsíců roku 2001. Zatímco výstav dosáhl l1,01 miliónu hl a za stejným obdobím roku 2000 zaostal o 1,27 %, výnosy v této době vzrostly o 1,86 % na 2,072 miliardy Kč. Celkové tržby se přitom zvýšily o 3,7 %, v tuzemsku pak dokonce o více než 4 %. Hrubý zisk překročil 492 miliónů Kč, a meziročně se tak zvýšil o 0,86 %. Podle ekonomického manažera Petra Jánského za vyššími zisky bylo třeba vidět především rostoucí prodej prémiového ležáku. „Kromě toho se výrazně zvýšil i prodej speciálního silného piva Bud Super Strong,“ uvedl finanční šéf podniku. Dvanáctistupňového piva se prodalo přes 672 tisíc hl (+ 1,3 %), Bud Super Strongu pak 1 938 hl (+ 8,5 %). Zatímco ale prodej v Česku klesl o více než 5 % na 609,8 tisíce hl, export se zvýšil o 6,5 % na 400,5 tisíce hl piva. Obchodní manažer Budvaru Robert Chrt pokles domácí spotřeby vysvětlil chladným počasím na počátku roku a během léta 2001. „To je stejné pro všechny pivovary,“ řekl. Budvar však díky růstu exportu nejen v tradičních, ale i nových zemích, jako bylo Irsko, Chorvatsko nebo Dánsko, a vyšší spotřebě v Rusku, posílil pozice na zahraničních trzích. První z deseti nových přetlačných tanků, které zvýší kvalitu stáčení piva do KEG sudů, byl 12.listopadu 2001 instalován v pivovaru. „Po instalaci devíti ležáckých tanků na jaře 2001 šlo o další fázi projektu, který nám pomůže zvýšit celkový výstav,“ řekl sládek Josef Tolar. Dokončení těchto prací se očekávalo 20. prosince 2001, zapojení nových kapacit do výroby pak v lednu 2002. Budvar po dobrých zkušenostech zvolil za dodavatele opět německou firmu Ziemann – Bauer GmbH. Každý její vertikální tank, který pojme tisíc hektolitrů piva a váží osm tun, byl plně automatizován a řídí ho počítač. Budvar v roce 2001 do rozvoje výroby vložil na 380 miliónů korun.
Budvar každoročně zdobil etiketu premiového ležáku vánočním motivem a přáním do nového roku. V roce 2001 byla etiketa dvanáctky opravdu zdařilá. Pivo bylo nazváno Sváteční světlý ležák. Na přední etiketě byl slogan: „P.F. 2002 všem milovníkům piva“. Na zadní etiketě bylo novoroční přání od sládka Tolara. Vánočně zabalené pivo se objevilo v obchodní síti v polovině listopadu. Celkem 12,245 milionu Kč vydal v roce 2001 Budvar na sponzorské dary. „Podporujeme kromě zdravotnictví také školství, kulturu, sociální programy a sport,“ připomněl Jiří Boček. Největší částku – přes pět milionů korun – dostala Nemocnice České Budějovice. Do školství investoval podnik 2,29 milionu Kč. „Peníze byly určeny především budějovickým gymnáziím a základním školám,“ upřesnil ředitel. Rovnými dvěma miliony korun přispěl Budvar Jihočeskému divadlu v Českých Budějovicích. „Významnou částkou 1,67 milionu jsme pomohli handicapovaným spoluobčanům,“ dodal Boček s tím, že příspěvek dostala českobudějovická Arpida, Tyflokabinet i Tyfloservis a Centrum zdravotně postižených sportovců. Menší částky, řádově ve stotisících korun, byly určeny na sociální a humanitární účely i pro mládežnický sport.

Rok 2001 byl pro Budvar obtížnější než rok předchozí. Jedním z faktorů byla i klesající tendence konzumace piva nejenom v ČR ale i v ostatních evropských státech, což potvrzovali i pivovarníci z Velké Británie a Německa. Konkrétně pivovar zaznamenal v roce 2001 na domácím trhu určitou stagnaci spotřeby, export však naopak stoupl o 8 %. Nově či po delší pauze vstoupil Budvar například do Chorvatska, Dánska, Finska, Irska, Austrálie a na Nový Zéland. „Vstup na nové trhy se nám vydařil,“ potvrdil obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt. Výrazného úspěchu zaznamenalo budějovické pivo v Irsku. Také trh v USA přivítal Budvar kladně. Zatímco management pivovaru předpokládal, že v roce 2001 dodá do USA tři tisíce hektolitrů moku, nakonec se tam dostalo třikrát více. Největším odběratelem zůstalo i nadále Německo, kam bylo za první tři čtvrtletí roku 2001 vyvezeno 140,5 tisíce hlů piva, což bylo o 8,3 % více než v roce 2000. Přes 66 tisíc hl bylo vyvezeno do Velké Británie.

Budvar stále zůstával státním podnikem. Vláda dne 9.ledna 2002 uložila ministerstvu financí, aby zamítlo všechny doposud předložené návrhy na jeho privatizaci a vyňalo z ní majetek Budvaru. Důvodem je obava z toho, že by nový vlastník mohl pivovar či známku Budweiser prodat americké konkurenci Anheiser-Busch.

Budvar se v roce 2002 rozhodl k expanzi na ostrovní trh – už teď jeho druhý největší – a založil v Londýně dceřinou distribuční firmu Budweiser Budvar U. K. Budvar byl tak na britských ostrovech, kam v roce 2001 vyvezl asi 90 tisíc hl piva, jediným českým pivovarem s vlastní distribucí. Situaci tam neměl jednoduchou: Británie byla jedinou zemí na světě, kde směl Budvar i americký konkurent Anheuser-Bush prodávat pod značkou Budweiser. „Založení dceřiné společnosti v Londýně znamená velkou výzvu konkurenci, protože na britském trhu je velké množství importovaných piv, mezi nimiž se podařilo Budvaru vybudovat silnou pozici. Budeme aktivněji podporovat naši značku a chceme se více přiblížit britskému spotřebiteli,“ uvedl v lednu 2002 obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt. Britská „dcera“ Budvaru byla v Evropě už druhá: před dvěma lety zřídil pivovar zastoupení ve svém největším exportním odbytišti, v Německu. Budvar považoval Německo za jeden z nejdůležitějších zahraničních trhů. Proč? „Jako sousední země to máme za rohem, je obrovská, bohatá a tamní lidé mají rádi pivo,“ vypočítal v lednu 2002 výhody Jan Horejš z Budvaru, který měl na starosti export do Německa. Pivovar v roce 2001 v Německu prodal prodal asi 195 tisíc hl, což představovalo pětiprocentní meziroční nárůst. Na base s dvaceti půllitrovými ležáky Budweiser Bier visela cedulka 12,32 euro, což bylo v přepočtu 395 korun. Budvar byl v Německu nejen nejsilnějším českým pivním exportérem, ale na trhu, jemuž vládly domácí pivovary, boduje i mezi importéry: zaujal třetí místo mezi dováženými pivy hned po dánských značkách Faxe a Carlsberg. Prodeji Budvaru v Německu v roce 2001 dominovalo sudové pivo, které tvořilo 70 % exportu. Točené se prodávalo v hospodách výrazně dráž než v supermarketech – jeden půllitr za dvě až tři eura. Přesto v roce 2002 plánoval Budvar rozšířit značku více i v potravinářském maloobchodě a obchodech s nápoji. „Připravujeme projekty na podporu prodeje a zvýhodněné ceny větších balení,“ řekl šéf Budweiser Budvar Deutschland Walter Schmidt.

Alespoň načas měl Budvar v lednu 2002 jasno – privatizovat se v dohledné době nebude. Podle ředitele podniku Jiřího Bočka to na strategii firmy nic nemění, naopak jí to paradoxně dává větší klid na práci.
* Plných deset let se neustále diskutovalo, co bude s Budvarem, až tato vláda rozhodla, že zůstane ve vlastnictví státu. Zaskočilo vás to?
Těm důvodům, které k tomu kabinet vedly, rozumím, a proto mě to nezaskočilo. Ale také vím, že jde o rozhodnutí, které kterákoliv jiná vláda může změnit.
* Pokládáte to za ideální řešení?
Co je ideální? Dívejte se na to pragmaticky. Pivovar nyní privátního vlastníka nepotřebuje. Finanční zdroje či obchodní síť si dokáže zajistit i bez nějakého strategického investora. Nevidím to jako handicap. Málo se třeba ví, že v době, kdy mezi pivovarskými společnostmi dochází k neustálým akvizicím a značky se mezi nimi přelévají, vlastnictví státu do určité míry zvyšuje naší nezávislost a důvěryhodnost.
* Jedním z vládních argumentů byla ochrana duševního vlastnictví a známkoprávní spory se světovým lídrem, americkým Anheuser-Busch. Existuje mezi vámi vůbec možnost nějaké dohody?
To by byly jen spekulace a já se skutečně nerad na takový led pouštím. Ale stejně jako v běžném životě nebo politice i tady může platit: Nikdy neříkej nikdy.
* Podle dostupných informací jdou náklady AB na soudní spory do desítek miliónů dolarů. Nevyčerpává vás to finančně?
Samozřejmě že ochrana našich zájmů něco na soudních výlohách stojí, ale že bychom byli „usouzeni“ nebo finančně vyždímáni, to nehrozí. Za Budvar mohu říci, že se „pereme“ jen o nové obchodní příležitosti. To je hlavní důvod sporů. Tam, kde si myslíme, že je obchodní potenciál, se snažíme vstoupit a prodávat naše pivo. Když nás společnost Anheuser-Busch napadne, logicky se bráníme. Prostor v zahraničí je a my ho chceme využít. Děláme to kvůli obchodu, dobrým cenám, ne něčemu jinému.
* Mezi sedmi projekty, které vláda při svém rozhodnutí zamítla, byl i návrh firmy MBB, tvořenou manažery podniku. Za předpokladu, že byste plnili stanovená růstová kritéria, nebyli vaše šance malé. Neztratíte motivaci?
Kdyby to bylo jen o motivaci, tak řeknu, že desetileté motivování také unaví. Takhle to ale není. Máme radost, když se daří. To je naše motivace. Proto bych o nějaké její ztrátě nemluvil. Tím spíš, že máme řadu rozjetých projektů a ambice dál růst a prosazovat se. Dokonce bych řekl, že vynětí z privatizace vytváří klidnější podmínky pro to, abychom se jim mohli plně věnovat. Naše značka si to zaslouží.
* Budete se nyní už moci chovat jako standardní podnikatelský subjekt?
To nám neumožnilo vynětí z privatizace, ale novelizace zákona 219 o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích. Přiznávám, že loňský rok byl kvůli němu dost problematický, protože nám zkomplikoval chování v hospodářských vztazích, investicích, nastavování obchodních podmínek nebo třeba celkové konkurenceschopnosti. Zákonodárci, kteří chtěli upravit podmínky pro hospodaření s majetkem státu, nás totiž zařadili na stejnou úroveň jako Ústavní soud, NKÚ, Kancelář prezidenta nebo úřad vlády, tedy organizace, které se v konkurenčním tržním prostředí na rozdíl od nás nepohybují. To ale naštěstí novela změnila. Ptáte-li se na to, pak ano, teď se už můžeme chovat jako každý jiný subjekt. Kontrola státu je zajištěna přes zakladatele a dozorčí radu.
* S čím byly problémy?
Třeba s obchodními podmínkami, které nemohly být plně konkurenceschopné.
* Poznamenalo vás to?
Mohl bych říct, že v tuzemsku, kde jsme vloni zaznamenali asi pětiprocentní pokles prodeje, ano, ale to není můj styl. Bylo by to hodně laciné, protože těch vlivů bylo daleko víc. Třeba noví vlastníci Prazdroje a Pražských pivovarů dali do odvětví devět miliard korun. Část z těchto financí pochopitelně šla do podpory obchodu a projevila se zostřením konkurence a finanční válkou o gastronomické objekty. Udělali jsme si analýzu a její závěr je zřejmý – počasí ani kupní sílu neovlivníme, ale ostatní je v naší moci. Proto rozšíříme počet obchodních zástupců, aktualizují se obchodní podmínky, musíme dál zlepšit servis i marketingovou podporu.
* Povede to i k rozšíření vašich osmi tuzemských obchodních středisek?
Kontaktní místa tvoří základní páteř, ale v letošním roce s jejich rozšířením nepočítáme. Jak ale na trhu pracujeme, absolutně vyloučit to nelze.

Jedním milionem korun podpořil v roce 2002 Budvar město České Budějovice. „Částka byla určena na výstavy, například Vacantie v Holandsku, Holiday World v Praze, ITB v Německu či TTW ve Švýcarsku, ediční činnost a další významné akce města,“ uvedl primátor Miroslav Tetter. Mezi podporovanými akcemi bude například slavnost otevření hlavní turistické sezóny, slavnosti města a mezinárodní cyklistický závod Pasov – Linec – České Budějovice. Spolupráce měla podle Tettera přispět především k propagaci obou subjektů v evropském i světovém měřítku. „V Českých Budějovicích je poměrně dost velkých podniků, ale ne všechny město takto výrazně podporují,“ konstatoval primátor. „Spolupráce se opakuje už šestým rokem a máme s ní ty nejlepší zkušenosti. Slouží k propagaci nejen města, ale i pivovaru,“ dodal
Budvar v roce 2002 chtěl provozovat kultovní českobudějovickou restauraci Masné krámy . „Máme o ni skutečně zájem. Je to proslulá pivnice, v níž se od nepaměti točí naše pivo,“ připustil 4.března 2002 ředitel Budvaru Jiří Boček. Podnik jednal se současným nájemcem o postoupení smlouvy. Jasno mělo být do pololetí. „Jsme připraveni na finanční investici, která by zlepšila prostředí i technické zázemí,“ uvedl šéf pivovaru. Budvar už ve městě vlastnil a provozoval Hotel Malý pivovar a pivovarskou pivnici. V obou gastronomických zařízeních byl rukopis silného vlastníka znát. Město, které v Masných krámech drželo třetinový podíl, by podobný postup uvítalo. „Úroveň pivnice šla dolů a je třeba do ní dost investovat,“ měl jasno primátor Miroslav Tetter. Podle něho ale za situace, v níž měli hlavní slovo restituenti, mohlo město jen přihlížet. „Nedovedu si ale představit, že by se tam točilo jiné pivo než Budvar,“ uvedl Tetter. Nevyloučil přitom ani budoucí prodej městského podílu. Spolunájemce restaurace František Vlček odchod z Masných krámů připustil. „Zájemců je víc, ale čekáme na Budvar. Uvidíme, jak to dopadne,“ nechtěl věc víc komentovat.“Kdyby se stav objektu zlepšil, podnikání by to pomohlo. Hospoda je v centru na každém rohu a konkurence velká.“ Masné krámy vděčí za svůj vznik Karlu IV., který v roce 1364 zakázal řezníkům prodávat maso v boudách na náměstí a přikázal postavit Masné krámy. V roce 1952 byly postranní vchody zazděny a kotce se změnily v restaurační boxy, kde místo u stolu najde na 300 lidí. Od roku 1994 má restaurace svůj název zaregistrován jako ochrannou známku.

Budvar odstartoval v dubnu 2002 období, jež se mohla s nadsázkou nazvat pivní revoluce v Česku. Do reklamy na pivo, která doposud v tuzemsku výhradně oslovovala muže, vtrhnul feminismus. Čeští muži – tolik hrdí na své pivo, pivní tradici a pivní patriotismus – to zkrátka museli spolknout: Národní symbol si už zcela podrobila komerce. Nejradikálnějším štamgastům, kteří považují pití piva za ryze pánskou záležitost, se to nemuselo líbit. „Ženy jsou důležitou součástí naší cílové skupiny,“ vysvětlil člen marketingového týmu Budvaru Tomáš Chalupský, který měl na starosti rozvoj a podporu značky. Dámy tvořily okolo 28 % zákazníků Budvaru. Nová kampaň, která odstartovala v televizi a poté pokračovala v tisku a na venkovních billboardech, měla oslovit především ženy ve věku 18 až 35 let. Ještě v roce 2001 přitom všechny velké tuzemské pivovary masírovaly televizní reklamou pouze muže, jen málokdo unikl. V roce 2002 ale Budvar jako první pivovar v zemi teď nachystal intenzivní reklamní kampaň zaměřenou na ženy. Budvarští kvůli tomu dokonce na jaře 2002 úplně zastavili klasické mužské reklamy a soustředili všechny své marketingové síly výhradně na dámy. I když cílem spotu zobrazujícího krásné dámy s půllitry bylo jistě také přitáhnout do hospody pány – tentokrát nejen kvůli pivu. Samotný televizní spot byl podobný tomu, jejž spotřebitelé už znali. Jen místo čtveřice mužů šly na pivo čtyři ženy – do hospody vyrážely z různých míst, měly různé zájmy, profese i společenské postavení. Stejně jako v mužské obdobě spotu se Budvar snažil profilovat coby představitel superprémiového segmentu: Mířil na úspěšné dámy, jež sice vedou aktivní život, ale neztrácejí schopnost bavit se. Též hlavní slogan „jdeme na pivo“ Budvar zachoval, ovšem v případě žen tam ještě přidal dovětek: nediv se. „Ten dobře vystihuje danou situaci, je to určitý dvojsmysl. Každý si mohl sám domyslet, komu to žena říká a co tím myslí. Právě to dělá reklamu zajímavou,“ usmíval se Chalupský.

Budvar měl v plánu v roce 2002 zvýšit vývoz prémiového ležáku pod jménem Czechvar do USA na 13 až 15 tisíc hl proti 8,5 tisíce hl v roce 2001. Distribuce Czechvaru začala v březnu 2001 v sedmi státech USA a postupně se rozšířila až na současných 15. Do konce roku 2002 mělo přibýt dalších pět států, kde bude pivo z Budvaru k mání. Czechvar se přitom řadil do skupiny superprémiových piv a jeho cena se pohybuje od 6,99 do 7,99 dolaru (asi 252 až 288 korun) za balení šesti lahví. Již v roce 2001 byl vývoz do USA ziskový. V srpnu 2001 zahájil Budvar prodej Czechvaru také v Kanadě, kam v roce 2002 plánovali vyvézt asi tři tisíce hektolitrů. Od poloviny roku 2002 se distribuce rozšířila ze dvou na pět provincií. USA jsou největším trhem importovaného piva na světě. Roční spotřeba byla asi 235 miliónů hl, podíl dovozu se pohybuje kolem 17 % a stále stoupá. Rovněž v Kanadě, kde je při spotřebě 21 miliónů hl podíl dovozu zhruba 7,5 %, segment importovaných piv rostl.

Nová obchodní značka Czechvar našla v roce 2002 využití i v Evropě. Kvůli předběžnému opatření vůči importérům začal podnik od března 2002 svůj ležák do Itálie dodávat pod tímto názvem. Podle představitelů Budvaru šlo o dočasné opatření. „Práva k ochranné známce Budweiser Budvar máme i nadále. Respektujeme ale verdikt vůči našim partnerům,“ vysvětlil nečekanou změnu ředitel Budvaru Jiří Boček. Na importéry však zaútočila konkurenční americká společnost AB poté, co podle svých představ neuspěla ve sporu s Budvarem. Předběžné opatření vydal milánský soud v únoru 2002 a byla namířená proti společnostem K. Kiem se sídlem v Laně a Italsung Trade Milano. Tímto opatřením jim zakázal distribuovat pivo pod známkou Budweiser Budvar. Podle představitelů českého podniku šlo o řešení, které by mělo být účinné pouze po dobu platnosti tohoto předběžného opatření. Jak ale dlouho potrvá, nešlo odhadnout. Podle Pavla Svobody z agentury Mozaic, která v Česku zastupuje zájmy AB, se potvrdilo, že docházelo k porušení práv amerického pivovaru. „Ochranná známka Budweiser je spolu se značkou Bud pro Američany klíčová. Proto jejich ochraně věnují mimořádnou pozornost,“ konstatoval Svoboda. Obchodní manažer Budvaru Robert Chrt připustil, že alternativní řešení nebylo z hlediska spotřebitelů příjemné. Tím spíš, že v Itálii firma během posledních sedmi let zvýšila prodej o 15 % na 23 370 hl v rice 2001 a tuto zemi zařadila mezi svými exportními trhy na páté místo. „Věřím ale, že se zde k naší hlavní exportní značce Budweiser Budvar ještě vrátíme,“ uvedl Chrt.

Čeští vyjednavači odvezli na jaře 2002 do Bruselu seznam výrobků, které by chtěli chránit podobně jako je v EU chráněno například francouzské šampaňské. To správné nesmí být z jiné oblasti než Champagne, každé jiné považuje unie na svém trhu za padělek. Češi chtějí takzvaným místem původu označit například znojemské okurky, pardubický perník či budějovické pivo. A právě Budvaru může Evropská komise takovým označením pomoci nejvíce. Při sporech s americkým producentem piva Budweiser by pak totiž mohly soudy v členských zemích EU unie přihlédnout k tomuto způsobu právní ochrany. Zástupci ministerstva zemědělství i Budvaru ovšem už předem upozorňují, že to neznamená konec amerického Budweiseru na evropském kontinentu. V mnohých zemích totiž mají Američané přihlášený Budweiser jako ochrannou známku.
Za prvé čtvrtletí 44 miliónů, za celý rok asi 120 miliónů Kč. To jsou částky, které musel Budvar v roce 2002 oželet na svém hrubém zisku díky silné koruně. Přesto významný český exportér piva tvrdilí, že jeho podnikatelské aktivity to nijak významně nenarušuje. Proto se ani na rok 2002 plánované investice za 250 miliónů korun nekrátil. „Musíme se však víc podívat na to, jak pracovat s výnosy a náklady. Některé nákladové položky, hlavně ostatní služby, je třeba redukovat a přizpůsobit vývoji,“ připustil změny ředitel Jiří Boček. Ten by přitom neodmítl dlouhodobější prognózu, aby firmy mohly kursovým změnám uzpůsobit své dlouhodobé plány. „Jdeme-li do EU, měli bychom znát nejen horizont vstupu, ale i prognózu, na níž se koruna může vůči euru dostat,“ mínil Boček. Ten přitom chválil nastavené exportní ceny, které ani po posílení koruny podnik neohrozily. „Kdybychom se cenově podbízeli nebo byli v nižších hladinách, dopad by byl krutý. To ale není náš případ,“ uvedl. Budvar přes kursové ztráty za první čtvrtletí 2002 vykázal při tržbách 520 miliónů Kč zisk více než 67 miliónů Kč. Výstav v této době dosáhl 260 tisíc hl. Podnik se rozhodl růst produkce podpořit i novým designem obalů. „Současná podoba už neodpovídala image značky i jejímu postavení na trhu,“ vysvětlil změnu šéf marketingu Daniel Jírovec. Zásadnější změna, k níž pivovar přistoupil po devíti letech, přišla jednorázově na asi 6 miliónů korun. Jen výměna papírových etiket za „hliníkové“ ale náklady ročně prodraží o osm miliónů. „Pretesty ukázaly, že spotřebitelé změnu přijali,“ tvrdil Jírovec.

1. Q 2001 1. Q 2002
Výstav (tisíc hl) 272 260
Zisk (milióny Kč) 135 67
Tržby (milióny Kč) 534 520

Dne 1.6.2002 se kanala akce Posezení s Budvarem na pivovarském dvoře s country.
Částečné zklamání mohli po volbách v červnu 2002 cítit případní zájemci o privatizaci Budvaru, úspěšného a ziskového pivovaru. Ten totiž i nadále měl zůstat v rukou státu, privatizace definitivně nepadá v úvahu. I nadále totiž zůstane v platnosti přání odcházejícího ministra zemědělství Jana Fencla. Ten prosadil rozhodnutí, podle něhož se Budvar nesměl privatizovat do doby, než budou ukončeny všechny známkoprávní spory s americkým konkurentem. Vzhledem k tomu, že ve světě mezi sebou pivovary vedly desítky soudních sporů o ceněnou značku Budweiser, jejich ukončení – a tudíž umožnění privatizace – bylo spíše z oblasti sci-fi. „Prodávat Budvar znamená dát jej všanc Anheuseru,“ vysvětloval své obavy Fencl. Záměr se neměl změnit ani v případě, pokud by do křesla ministra zemědělství usedl někdo z kandidátů Koalice. I pravicoví politici si totiž přáli, aby Budvar zůstal státní. Vždyť Fenclovy myšlenky víceméně už dříve sdíleli. Sociální demokrat Jan Mládek z Dráchova na Soběslavsku, který byl zvolen do sněmovny a je jedním z kandidátů na některý z ekonomických ministerských postů, si přál jen drobnou změnu: Aby Budvar přešel ze státních rukou do rukou veřejných. „To znamená, že bychom pivovar vložili například do nové sociální pojišťovny,“ popsal své představy.

České Budějovice postihly v srpnu 2002 rozsáhlé záplavy. „Pivovar obnovil výrobu v plném rozsahu, voda nezpůsobila téměř žádnou škodu,“ informoval 15.8. 2002 Martin Doležal z firmy ExMise, která mediálně Budvar zastupuje. Podniku povodeň příliš neuškodila především díky vhodnému umístění a zvládnuté přípravě na velkou vodu.

V proslulé pivnici Masné krámy v Českých Budějovicích, která byla od září 2002 na příkaz hygienika zavřená, se bude opět točit pivo. Zastupitelé 24.října 2002 schválili prodej městského třicetiprocentního podílu v restauraci za 5,6 milionu korun Budvaru. Bohatý pivovar byl okamžitě připraven investovat až 20 milionů korun do pivnice, aby ji zmodernizoval a vyvedl ze současného žalostného stavu. Peníze šly nejen do stavebních úprav, ale především na nákup nových technologií v kuchyni a veškerého vybavení restaurace. „Chceme z Masných krámů udělat ukázkovou pivnici, jakýsi chrám piva v našem domovském městě,“ prohlásil obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt. Ovšem bude to na úkor zeštíhlení: Pivovar vybuduje kuchyni nově v dosavadní zadní části hospody, což bude mít za následek snížení míst k sezení z 260 na 200. „Budvar je silným investorem, který opět dokáže uvést symbol města do provozu na odpovídající úroveň,“ obhajoval prodej ekonomický náměstek primátora Zdeněk Čáp. Budvar teď hodlal jako majitel 30 % Masných krámů uzavřít nájemní smlouvy z ostatními devíti soukromými vlastníky, kteří dohromady drželi zbývajících 70 %. Pivovar jim sice bude platit nájemné, ale o něco nižší – bude zkrátka umořovat peníze, které investuje do rekonstrukce.

Dvanáctka Budvar byla 19.12.2002 už počtvrté v řadě vyhlášena pivem roku v prestižní anketě oborového českého časopisu Pivní kurýr. V historii ankety ovšem už zvítězil prémiový ležák pivovar celkem šestkrát. „Úspěchu si vážíme zejména proto, že o našem vítězství rozhodli přímo konzumenti. Příznivci piva tak opět ocenili přednosti originálního budějovického ležáku,“ řekl Jiří Boček, když převzal cenu od ministra zemědělství Jaroslava Palase.

Kromě Budvar barů, které jsou zaměřeny především na mladší spotřebitele, začal Budvar v roce 2003 budovat i řetězec značkových pivnic Budvarka. První z nich otevřel po desetidenní rekonstrukci v hotelu Malý pivovar v centru Českých Budějovic. Pivnice by postupně měly vzniknou ve více než deseti městech ČR a vedení pivovaru počítá s jejich otvíráním i v zahraničí. Nabízet budou veškerý sortiment Budvaru. „Koncept vznikl s cílem vytvoření sítě pivnic, které budou určeny jak stálým zákazníkům, tak domácím a zahraničním turistům. Sloužit by měly především střední generaci konzumentů, kteří mají rádi prostředí tradiční a přitom moderní pivnice,“ řekl vedoucí marketingu Budvaru Daniel Jírovec. Budvarky budou mít společné prvky, například výzdobu a architektonické detaily, jídelníček i oblečení obsluhy. Podle Jírovce budou vznikat ve spolupráci s partnery, kteří budou zajišťovat provoz a případně se budou podílet také na investicích.

Zatímco české pivovarnictví se po čtyřech letech stagnace v roce 2002 nadechlo a podle předběžných výsledků zvýšilo výrobu o více než 2 % na 18,3 miliónu hl, jeden z lídrů trhu Budvar v téže době ztrácel. Výstav mu meziročně klesl o 104 000 hl na 1,213 miliónu hl a výnosy o 160 miliónů na 2,43 miliardy korun. Zůstal mu však hrubý zisk 280 miliónů korun, i když i ten je o 165 miliónů nižší. „Pokles bych nepřeceňoval. Podnikání není o objemech, ale o ekonomice,“ řekl v lednu 2003 šéf nezávislých pivovarů Jiří Fusek. Podle něho republiková čísla hodně ovlivnil nejen růst Prazdroje, ale i pivovary, sázející na levná piva. „Budvar je kvalitní značka, držící cenu. To se za dané situace muselo projevit. Levná piva ale podrážejí nohy nám všem,“ dodal. Na ekonomice Budvaru se nejvíc podepsal silný kurs koruny, který jen tržby z exportu srazil o 130 miliónů korun, a letní záplavy. Ty po srpnu 2002 poznamenaly hlavně maloobchodní prodej lahvových piv. „Lidé měli jiné starosti, turistů bylo méně a dražší piva to pocítila,“ vypočítal příčiny ředitel podniku Jiří Boček. Podobný vývoj pivovar zaznamenal i v povodněmi zasaženém Sasku, tedy na klíčovém německém trhu. Přestože vývoz Budvaru klesl meziročně o 2,5 %, v zahraničí podnik prodal 42 % produkce. Hlavně zásluhou dceřiných společností v Německu, Velké Británii a Chorvatsku, které proti předloňským 13 % už prodaly třetinu exportní produkce. „Rozjezd dceřiných firem je pracný, ale vrací se tím, že máte pevnější pozici na místním trhu a lépe pracujete se značkou. Navíc se odbourá zprostředkovatelská obchodní marže. To musí být na firemní ekonomice znát,“ mínil analytik Martin Pražák z poradenské firmy Dafi CZ. Budvar loni hlavně do modernizace pivovaru vložil 135 miliónů korun a stále podniká bez úvěrů. Podle ekonomického manažera Petra Jánského ani výsledek rozvoj nepoznamenal. „Jsme příliš silní na to, aby v jednom roce s námi byť stamiliónový propad, něco udělal,“ řekl finanční šéf.
Budvar v roce 2003 disponoval nejmodernějším skladem chmele v republice. Získal ho rekonstrukcí 107 let staré sladovny při nákladech asi 6 miliónů Kč. Nové prostory pojmou jedné ze základních surovin pro jeho výrobu 180 tun. Slisovaný je tu složený v balících o váze 150 kg. Budvar disponoval ještě jedním, starým skladem, o kapacitě 80 tun. Při ročním nákupu od dodavatelů v rozsahu 250 až 300 tun vydrží pivovar se zavezeným chmelem celou jednu sezónu. „Při budování skladu jsme kladli důraz na optimalizaci podmínek, tedy stálou teplotu pět stupňů Celsia a také zamezení nadbytečného proudění vzduchu, které chmelu neprospívá,“ upřesnil v březnu 2003 sládek Tolar.

V průběhu roku 2002 se začaly reklamní kampaně zaměřovat i na nemalou cílovou skupinu – na ženy. Úspěšně hodnotil i Budvar svou kampaň z poloviny roku 2002. „Naši cílovou skupinu tvoří lidé od 18 do 36 let, se středním a vyšším vzděláním a středními a vyššími příjmy. Ženy jsou mezi nimi zastoupeny asi 26 %,“ popsal obchodní manažer Budvaru Robert Chrt. „Kampaň Ženy byla krátkodobá a navázala na předchozí kampaně tím, že vycházela z konceptu ‚Když máme chuť, jdeme na pivo‘, rozšířeného o dovětek ‚Nediv se‘,“ shrnul Chrt.

Budvar začal v květnu 2003 využívat nový artéský vrt, který mu podle sládka Josefa Tolara zajistí přístup k unikátní hlubinné vodě na dalších 100 let. Vrt, který je hluboký 300 metrů, nahradí jeden ze dvou současných. První artéská studně, která byla hluboká téměř 197 metrů, byla v pivovaru vyvrtána už v roce 1922. Budvar používá k výrobě piva velmi čistou a měkkou vodu, která je optimální pro vaření světlého piva.
Budvar sice ve světě sbíral v roce 2003 vavříny, doma byl však čím dál dražší. Od června 2003 stál půllitr jeho světlého ležáku o 70 haléřů více, v případě čepovaného o 60 haléřů více, řekla mluvčí firmy Denisa Mylbachrová. „Další zdražení letos nebude, protože ceny měníme maximálně jednou ročně,“ řekla.

Pokud by americká pivovarská společnost AB získala Budvar, byly by zřejmě jejím hlavním cílem ochranné známky a nikoli další rozvoj tohoto jihočeského pivovaru. Řekl 21.7.2003 sládek Budvaru Josef Tolar. Podle něj není zájem AB o Budvar nahodilý a trvá již od počátku 90. let minulého století. Německý časopis Focus bez dalších podrobností napsal, že AB se zajímá o koupi Budvaru. O privatizaci pivovaru uvažovala vláda. Stanovisko ministerstva zemědělství k prodeji Budvaru bylo i nadále odmítavé. „V případě, že však vláda o privatizaci pivovaru rozhodne, ministr bude toto rozhodnutí respektovat,“ řekl mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa. „Jestliže by firma AB (po získání Budvaru) vlastnila teoreticky vzato obě ochranné známky, tedy tu původní, vzniklou v Českých Budějovicích, a druhou, potvrzenou předchozími smlouvami, není obtížné hádat, jak by se asi rozhodovala. Zřejmě by to byla paralela s americkým pivovarem Budweiser Dubois, který jako poslední z amerických pivovarů, nepatřících AB, používal také známku Budweiser,“ řekl Tolar. Budweiser Dubois byl po řadě let soudních sporů a AB, které vyhrával díky své dobré známkoprávní pozici, prodán jiné pivovarské společnosti. „Stalo se tak podle přání posledního majitele, protože ten asi tušil, že vlastnictví AB by tomuto pivovaru nemuselo přinést zrovna rozkvět. Ale dalšími prodeji se stejně ocitl v rukách firmy AB a ta ho okamžitě zavřela, aby vyřešila ten známkoprávní problém,“ uvedl Tolar.

V Budějovicích neměl Budvar ani v roce 2003 vlastní stáčírnu do plechu. Vznikal zde proto paradox. Pivo bylo v tancích vyváženo do Rakouska, kde byly dvě stáčírny. Celníci pak na toto pivo pohlíželi jako na přepracované a zemí původu se stalo Rakousko jako členský stát Unie. Proto bylo pokaždé jinak zdaněno, když putovalo dál, například do Maďarska, Švýcarska, Slovenska nebo do zemí bývalého Sovětského svazu.
V roce 2003 založil pivovar ve Velké Británii samostatnou dceřinou společnost BBUK a začal se tak o distribuci svého piva v celé Británii starat vlastními silami. K tomuto kroku jej vedly stagnující výsledky prodeje v království, přestože trh ve Velké Británii byl pro Budvar strategickým trhem. Výsledek se dostavil velmi brzy a jak se ukázalo například ve Skotsku, byl to počin prozíravý. Budvar zaznamenal meziroční nárůst prodeje svého ležáku v této části Velké Británie celkem o 20 %. Nejvýznamnější byl přitom odbyt točeného ležáku, který se zvýšil o celých 200 %. „Podařilo se to především zahájením reklamní spolupráce se skotským fotbalovým klubem FC Falkirk, kterému se v sezoně 2002 velice dařilo,“ řekl k tomu ředitel britské dceřiné společnosti John Harley. Fotbalový klub FC Falkirk s pěti stovkami fanoušků přijel v červenci 2003 do Českých Budějovic na tréninkové soustředění, jehož součástí byla i účast na tradičním fotbalovém turnaji v Nové Včelnici.
Novým oficiálním partnerem extraligy ledního hokeje a české reprezentace se od nové sezóny, oficiálně začínající 12. září 2003, stal Budvar. Smlouva s Budvarem byla uzavřena na pět let do sezóny 2007 – 08 s pětiletou opcí. „Hledali jsme partnerství, které by podpořilo vysokou image naší značky. V úspěšném hokeji jsme ho našli,“ věří změněné strategii šéf firemního marketingu Martin Jírovec. Podnik se dosud ve sportovním sponzorství pohyboval hlavně na regionální úrovni. Přitom výraznějšímu vstupu do fotbalu brání fakt, že v něm už dlouhodobě působí jiný pivovar, Plzeňský Prazdroj.
Budvar otevřel v srpnu 2003 v Českých Budějovicích v pořadí již šestý Budvar Bar. Rekonstrukce bývalé plzeňské Švejkovy restaurace v multifunkčním objektu v Krajinské ulici, na které se částečně podílel i pivovar, začala 18. srpna a trvala deset dnů. Další Budvar Bar vznikl jen kousek od známé pivnice Masné krámy, kterou chce Budvar opravit, ale jež zatím zůstává zavřená. „Rozhodli jsme se uzavřít smlouvu s provozovatelem objektu na 10 let. Tímto krokem se nám v Českých Budějovicích podařilo získat další skutečně reprezentativní prostor, který bude nabízet celý sortiment z produkce našeho pivovaru,“ řekl vedoucí tuzemského obchodu Budvaru Vladimír Novák. Nedaleké Masné krámy byly asi deset měsíců zavřené. Budvar v nich koupil podíl od města a připravoval rekonstrukci, ale prodej napadl jeden z dalších spoluvlastníků a oprava tak vůbec nezačala. Budvar Bary, z nichž dva jsou v Českých Budějovicích a po jednom v Praze, Plzni, Hradci Králové a Bratislavě, tvoří síť značkových zařízení Budvaru. Pivovar je budoval od roku 1998, kdy bylo otevřeno první v pražské restauraci U Medvídků.
Britská spotřebitelská organizace Kampaň za pořádné pivo (CAMRA), která si vzala za cíl zachovat maximální rozmanitost pivního trhu vyjádřila v září 2003 obavy o další osud Budějovického Budvaru v souvislosti s možnou privatizací tohoto národního podniku. Budvar je podle uskupení zcela unikátní pivo, jedno z nejautentičtějších. CAMRA sleduje situaci kolem budějovické firmy již od 90.let a varuje, že v případě odstátnění by se Budvar nakonec ocitl v rukou některé z globálních společností. Což by mohlo vést k zániku tohoto pivovaru. Organizace uvedla příklad pivovaru Dubois, který si rovněž dělal nárok na označení Budweiser. Americký Anheuser Busch už v 70.letech tohoto výrobce koupil a provoz uzavřel. Ačkoli CAMRA nechce mluvit do formy vlastnictví Budějovického Budvaru, domnívá se, že spojení se státem je za nynějších podmínek nejlepší ochranou pro toto historické a jedinečné pivo a zejména pro jeho milovníky. Na nedávném obřím britském pivním veletrhu The Great British Beer Festival sdružení zahájilo podpisovou kampaň k vlastní petici proti privatizaci Budvaru pod heslem „Ať Budvar zůstane český“, kde má nyní podle mluvčího 3000 podpisů. CAMRA předpokládá, že sežene 10 000 podpisů. V roce 1994 tehdejšímu ministrovi Igoru Němcovi předala 600 dopisů varujících českou vládu před prodejem akcií budějovického Budvaru firmě Anheuser Bush a vedla proti tomu rozsáhlou kampaň v Čechách, Británii a Evropě. Byla to tehdy její první akce zaměřená mimo Británii.
Ministr financí Bohuslav Sobotka v pořadu televize Nova dne 7.9.2003 oznámil, že současná vláda zřejmě Budvar nebude privatizovat. Brání tomu podle ministra současná právní pozice Budvaru a spory o značku Budweisser, které jsou vedeny ve světě. Právní analýzy, které si česká vláda nechala připravit hovoří proti privatizaci pivovaru za současného stavu. Dodal však, že diskuse o budoucnosti Budvaru bude ve vládě pokračovat.

Dynamický spot Budweiser Budvar Pamplona, plný jižního temperamentu, byl prvním výstupem reklamní agentury Kaspen, která měla vrátit známému českému pivu renomé prémiové značky. Stavěla na myšlence – kvůli Budvaru opustíte i věci, které máte nejradši. Právě s ní vyhrál Kaspen před časem výběrové řízení pivovaru, když ve finále tendru porazil TBWA a Bates Praha. Budvar tedy definitivně opustil předchozí strategii – Jdeme na pivo. Ta byla hodně masová a její háček byl v tom, že nepomáhala dále budovat a profilovat značku. Nový příběh těží z atmosféry svátku San Fermín. Záměrem bylo ukázat závod, který se každoročně koná ve španělské Pamploně. Ve finále byli dva režiséři Thed Lensen a David Alcalde. Rozhodovalo se proto mezi Kolumbií a Španělskem. Nakonec zvolili pro zkušenost s velkými projekty pro značku Johnny Walker Theda Lenssena. Točilo se v Kolumbii na přelomu srpna a září 2003. Řidič kamionu, který měl vypadat jako Čech, byl v castingu vybrán ze čtyřiceti Argentinců, zatímco „honáci“ býků jsou tamní lidé. Na place bylo až 300 nasmlouvaných komparzistů a spolu s náhodným komparzem to bylo až 700 lidí. Nejdůležitějším úkolem bylo, aby býci místního farmáře vypadali nebezpečně, což nebylo až tak snadné docílit. Vyvrcholením spotu je příjezd kamionu s Budvarem, jemuž dají býčí provokatéři předost před dokončením závodu.
Bez nealko piva v nabídce se neobešel ani Budvar. Nealkoholické pivo je v případě tohoto pivovaru určeno především pro gastronomii. „Letos jsme rozšířili naši nabídku nealkoholického piva o nový obal – vratné třetinkové lahve. Tato nabídka se setkala s úspěchem, za měsíce červen až srpen 2003 jsme v tuzemsku zaznamenali nárůst prodeje nealkoholického piva Budvar Free o 8 %,“ řekla Petra Klangová z marketingu Budvaru.

Budvar potřebuje pro zajištění výroby ročně 22,5 tisíce tun ječmene. Informoval o tom výrobní ředitel a hlavní sládek Josef Tolar. „Pro výrobu našich piv upřednostňujeme původní české odrůdy ječmene, jakými jsou například Akcent, Amulet, Kompakt nebo Tolar. Dlouhodobé zkušenosti sládků Budvaru potvrzují, že kvalita i odrůdové složení sladového ječmene má výrazný vliv na výsledné senzorické vlastnosti piva,“ uvedl Tolar a poznamenal, že pivovar má kromě kvalitativních jakostních kritérií z oblasti Hané smluvně zaručeno i dodržení odrůdové skladby sladového ječmene. Díky objemu obilí si Budvar na Hané vytvořil pozici, která mu umožňuje takzvané právo první volby ve výběru nejkvalitnější suroviny.
Na slavnostním vyhlášení výsledků třináctého ročníku spotřebitelské ankety odborného listu Pivní kurýr zástupci Budvaru, n. p. převzali titul Pivo roku 2004. Budějovický Budvar popáté v řadě za sebou vstupuje do nového roku s tímto titulem. Již celkem sedmkrát se mu podařilo v nejprestižnější kategorii prémiových ležáků zvítězit a potvrdit tak jedinečnost své chuti a kvality.

Doma není nikdo prorokem. O platnosti tohoto okřídleného hesla se na konci roku 2003 mohli přesvědčit zástupci Budvaru. Zatímco v soudních sporech se svým americkým konkurentem sbírali Budějovičtí jeden úspěch za druhým, doma jako by se jim lepila smůla na paty. Světoznámá pivnice Masné krámy v Českých Budějovicích zůstává kvůli sporům mezi jedním ze soukromých spoluvlastníků a městem už rok a půl uzavřená. A když se zdálo, že pivovar vynahradí pivařům oblíbené „Masňáky“ otevřením Budvar baru v Krajinské ulici, přišla další rána. Soud totiž rozhodl, že současný nájemce restaurace, kterému Budvar vybavil hospodu vlastním zařízením, podniká v pronajatých prostorách neoprávněně. Majitelé budovy totiž údajně neoprávněně zrušili smlouvu předchozímu nájemci, který v restauraci točil Plzeňský Prazdroj. „Rozsudek je jasný a bez možnosti odvolání. Zrušení smlouvy bylo protiprávní a my se můžeme okamžitě do pivnice vrátit,“ řekl jednatel firmy Gastro Art Milan Zelinka. Už přišel v doprovodu právníka důrazně upozornit současného nájemce hospody, aby nemařil soudní rozhodnutí a prostory předal oprávněnému uživateli. Ať už se ale Gastro Art vrátí do pivnice za týden, či za měsíc, Budvar tam údajně čepovat nebude. Zelinka totiž obviňuje vedení pivovaru, že si dostatečně neprověřilo smluvní vztahy v budově a pomohlo vybudovat budvarskou restauraci někomu, kdo v ní vůbec neměl právo podnikat. Jak případy Masných krámů, tak Budvar baru jen podtrhují paradoxní situaci v soužití pivovaru a jeho domovského města. Zatímco Budvar získal v roce 2003 mnoho mezinárodních ocenění včetně vítězství ve Světovém pivním poháru ve skotském Edinburghu či nedávno v soutěži o české pivo roku časopisu Pivní kurýr, v Českých Budějovicích se stále potýká s problémy. Výkladní skříň Budějovického Budvaru, restaurace Masné krámy, je stále uzavřená, a pivovar tak v centru města provozuje prakticky jen jedinou, ryze firemní restauraci. V největší pivnici na hlavním českobudějovickém náměstí se usadil Plzeňský Prazdroj. Turistům, kteří do Budějovic přijíždějí, vybaveni informacemi o zdejším vynikajícím pivu, musí při pohledu na reklamní štíty cizích pivovarů v centru a uzavřené Masné krámy připadat, že si spletli město. Nechovají se Budějovice ke svému pivovaru příliš macešsky? Ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček tvrdí, že jde jen o klamné zdání. „Případ uzavřených Masných krámů nás skutečně mrzí, protože to není zdaleka jen naše škoda, ale především škoda pro město,“ řekl Boček. Podobně nepříjemná by podle něj byla i ztráta Budvar baru. Na druhé straně Boček tvrdí, že jde pouze o dva nejkřiklavější případy velkých restaurací, ze kterých se nedá usuzovat, že by se obyvatelé Budějovic obrátili k Budvaru zády. „Pravdou je, že nám někteří jednotliví lidé v Budějovicích opravdu takzvaně lepí smůlu na paty. Obecně ale prodej našeho piva v domovském městě poslední dobou stoupá,“ uzavřel Boček.

Z celkové výroby roku 2003, tedy 1,171 miliónu hl, což znamenalo meziroční pokles asi o 3,5 %, vyvezl Budvar 538 000 hl do zahraničí. Představovalo to meziroční nárůst exportu o 5 %. Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka dosáhly v roce 2003 výnosy podniku 2,484 miliardy korun, konsolidované výnosy pak 3,606 miliardy. Významně se na tom podílely dceřiné společnosti Budvaru ve Velké Británii, Chorvatsku a Německu. „Na evropském trhu se nám podařilo upevnit svoji pozici v segmentu super prémiových piv. Například naše dceřiná společnost ve Velké Británii dosáhla růstu výnosů o více než 44 %,“ informoval Boček. Prodej budějovického piva na domácím trhu naopak meziročně poklesl o přibližně 9 % na 633 000 hl. Důvody snížení výstavu vidí Boček v rostoucím prodeji laciných piv, která Budvar nevaří, a v sílící konkurenci na tuzemském trhu, především ze strany Prazdroje. Přesto Budvar očekával dosažení hrubého zisku ve výši 350 miliónů korun, což by vzhledem k předchozímu roku znamenalo skokový nárůst hospodářského výsledku téměř o čtvrtinu.
Budvar v roce 2003 zvýšil oproti roku 2002 export svého ležáku do Ruska téměř o 56 %. Podle manažera pro ruský exportní trh Tomáše Bártů prodal v roce 2003 pivovar na ruském trhu 24 000 hl svého ležáku. Podíl dovozu piva z ČR činil 2 % objemu do Ruska importovaných piv. Budvar se čepoval také v restauraci, která se nachází v centru Moskvy. Velkou událostí února 2004 byla bezesporu první várka černého piva v Budvaru. Stalo se tak po mnoha desetiletích, kdy se v tomto pivovaru vařila jen piva světlá. Navíc celá akce byla pojata jako happening, kde všichni zainteresovaní zaměstnanci přišli do práce v černém tričku. Byl totiž pátek třináctého. Budvar řešil nabídku tmavého piva prodejem piva Regent ze sousedního pivovaru v Třeboni. Vlastní produkt byl dvanáctistupňový ležák, který byl nabízen jen ve značkových restauracích jako čepované pivo.
Milión korun daroval pivovar Jihočeskému divadlu na jeho provoz. Šek na tuto částku předal ředitel pivovaru Jiří Boček na Divadelním plese v DK Metropol.
Od únoru 2004 měli příznivci Budvaru o důvod navíc zůstat věrni své značce. Budvar totiž přišel na trh s novým neotřelým typem skla, s pivním džbánkem. Hostům restauračních zařízení byl k dispozici ve dvou variantách 0,5 l a 0,33 l. Tvar a provedení džbánku, pro který je charakteristické zejména použití doplňkového reliéfního štítu s „B“ a originální tvar ucha, chránil průmyslový vzor. Džbánek byl vyroben ze silné skloviny, aby byla dobře zajištěna teplotní stálost načepovaného ležáku. Díky absenci jakékoli optiky tak dává vyniknout jiskře a typicky zlatavé barvě světlého ležáku. „Před několika lety bylo velmi módní využívat na nápojovém skle výhradně reliéfní technologie pro zobrazení značky piva. Tento trend se v současné době mění. My v současném provedení využíváme klasického dekorování sklenice logotypem značky ve zlatém provedení v kombinaci s reliéfním provedením štítu s „B“,“ sdělil vedoucí marketingu Budvaru Daniel Jírovec a dodal: „jako doplněk jsme do horní části ucha umístili symbol „B“ ve štítu v typicky firemních barvách červené a bílé. Domníváme se, že nový exkluzivní džbánek Budweiser Budvar ocení všichni vyznavači vysoké kultury pití piva“. Dodavatelem džbánku je firma Sahm ČR, s.r.o., grafický návrh pochází z dílny českobudějovického Ateliéru Malec.
Pivovar připravil na celý březen 2004 ve 23 restauracích českých a moravských měst soutěž Budvar cup pro hokejové příznivce, jejichž hlavní výhrou budou dvě vstupenky na zápas mistrovství světa. Hlavní částí soutěže je turnaj ve stolním hokeji, do nějž se hráči kvalifikují na základě losování. Jako další se v rámci akce uskutečňuje sázková hra a vědomostní soutěž, tzv. hokejový videostop, kterých se mohou zúčastnit všichni přítomní. Vítězové postoupí do regionálního a poté do celostátního finále, které se uskuteční koncem dubna přímo v budějovické Budvar Aréně.
Budvar připravil pro Mistrovství světa v hokeji v roce 2004 nové balení ležáku Budweiser Budvar. Pivo mělo hokejový design, který však nesly také plechovky, lahve a kartony s desetilahvovým balením piva. Pivovar dodával speciální balení na trh od března do června 2004. Budvar se stal oficiálním partnerem české hokejové reprezentace a hokejové extraligy. Podle představitelů Budvaru měla speciální hokejová série podpořit prodejní a marketingové aktivity zaměřené na komunikaci spojení českého hokeje a prémiového ležáku Budweiser Budvar.
Budvar uvedl na trh tmavou variantu svého originálního ležáku Budweiser Budvar. Dne 27. dubna 2004 byl v prostorách ležáckého sklepa pivovaru tento nový druh piva slavnostně pokřtěn zpěvákem Karlem Černochem a vrchním sládkem Budvaru Josefem Tolarem.
Po necelých čtyřech letech, kdy české pivo Czechvar vstoupilo na území USA, jej na jaře 2004 šlo koupit v 21 státech. Takový byl po předchozí šedesátidvouleté odmlce výsledek kroku do neznáma, který učinil pivovar na zaoceánský trh. Poptávka po nové značce byla slibná. S prodejem se začínalo na východním pobřeží, tedy v oblasti, kde je nejvyšší spotřeba importovaného piva. Sice se vědělo, že se zde prodá nejvíc dovezeného piva na světě a že spotřeba má trvale rostoucí tendenci, ale jen těžko šlo odhadnout, jak zákazníka osloví zcela nová značka. „Zájem Američanů o originální ležák z Českých Budějovic nás ale příjemně překvapil. Ukázalo se, že na trhu přeplněném masovou produkcí místních mamutích pivovarů má Czechvar, jako tradiční český ležák, velkou šanci uspět. A to nejen u krajanů, ale i místních konzumentů, hledajících kvalitní a tradiční výrobek se silnou individualitou a prokazatelným původem,“ řekl ředitel Budvaru Jiří Boček. Američanům nevadila ani vyšší cena. Světlý ležák Czechvar patří do kategorie importovaných superprémiových piv. Tomu odpovídá i jeho vyšší cena. Prodává se zejména na off-tradu ve speciálních tzv. „Liquor stores“ – obchodech s alkoholem. K dostání je v šestilahvovém multipacku v pro Evropana netradičním objemu lahve 12 fl. oz. (tekutých uncí). To odpovídá 355 mililitrům, místo 330 mililitrům, běžným v Evropě. Budvar, který část Czechvaru prodává i v půllitrových lahvích, nyní připravuje také prodej třetinek ve dvanáctilahvovém multipacku, který je pro importované značky na americkém trhu typický. Trh je zde vůbec dost specifický a místní legislativa představuje samostatnou, dost složitou, kapitolu. „Je tu prostředí se silnými administrativními regulačními prvky,“ upozornil na možná úskalí obchodní manažer Robert Chrt. Kromě federální legislativy je potřeba vyhovět ještě legislativě jednotlivých států. Pozůstatky z dob prohibice se přitom projevují i v zákonech o obchodu s alkoholem. Třeba při distribuci musí být importovaný alkoholický nápoj striktně oddělen od dalšího zboží. Ve dvaatřiceti státech, tedy na většině území, se pivo dál distribuuje prostřednictvím licencovaných velko- a maloobchodníků. Ve zbývajících osmnácti pak má monopol na nákup a prodej stát. K tomu je potřeba přidat i různorodou daňovou politiku, restrikce v reklamě, spotřebitelských soutěžích či povinné značení výrobků. To vše pak má přímý dopad na marketinkovou strategii. „Když už se ale vším prokoušete, máte prostor ukázat, co ve vás je. S odstupem doby říkáme – stojí to za to. Když se překážky zdolají, konzument pivo dokáže ocenit. Prostě si na něm pochutná,“ potvrdil Chrt. Ten USA pokládal za jeden z nejperspektivnějších exportních trhů. Budvar v roce 2003 prodal 7700 a v roce 2002 9000 hl Czechvaru. Došlo ke změně distributora – v roce 2004 to byla coloradská společnost Distinguished Brands International.
Koncem roku 2003 došlo v Turecku ke zrušení státního monopolu a regulace prodeje dovozu piva. Český chmelový mok se tak opět v červnu 2004 dostal i k tureckým pivařům prostřednictvím ležáku Budweiser Budvar. Příprava k exportu, jejíž součástí byla i smlouva s místním importérem, trvala jihočeské firmě zhruba rok a půl. Celkový výstav piva v Turecku byl podle World Beer Reportu v roce 2002 7 830 mil. hl. Kvůli státní regulaci bylo jen 10 000 hl dovezeno.
„Letošní chladné léto určitě postihlo všechny výrobce nápojů, Budějovický Budvar nevyjímaje. V našem případě se však zatím nejedná o dramatické poklesy prodejů,“ podotkla v červenci 2004 mluvčí Budvaru Denisa Mylbachrová. „V červenci jsme zatím zaznamenali pouze mírný pokles, který se projevil především u sudového výčepního piva, jehož prodej je přímo závislý na obsazenosti rekreačních objektů, zahrádek a dalších sezónních zařízení,“ dodala.
Budvar v roce 2003 investoval do posílení pozice své značky v místě spotřeby 20 milionů korun. „V rámci této akce, jež začala v dubnu 2003, vybavil novými reklamními prvky přes 1000 gastronomických zařízení v ČR,“ řekl vedoucí marketingu pivovaru Daniel Jírovec. V roce 2004 firma na tyto účely počítala se zhruba stejnou částkou. Obměna vizuální prezentace značky je podle Jírovce součástí aktivní politiky Budvaru v rámci jeho programu pro gastronomii. „Netýká se jen vnějších světelných reklam (vývěsních štítů), ale i vnitřních reklam, takzvaných menu-boxů, nových skleněných pohárů a dalších reklamních prvků,“ uvedl.
Od poloviny července, kdy teploty vzduchu vzrostly na 27 až 30 stupňů, zvýšil Budvar prodej piva o 30 až 40 %. Podle ředitele pivovaru Jiřího Bočka ale pivovarská branže pozdním nástupem léta ztratila na celkovém objemu prodaného piva v květnu více než sedm procent a v červnu kolem 3,5 procenta. Staré heslo „co se v horkých měsících nevypije, to se už v zimě nedožene“ podle něj stále platí beze zbytku. Vedení Budvaru například překvapil zájem lidí o nový tmavý ležák. „Náš záměr prodat letos kolem 5000 hektolitrů této novinky, což by proporcionálně odpovídalo prodeji tmavého piva na našem trhu, se nám tak podaří splnit za necelé čtyři měsíce,“ dodal ředitel Budvaru.
Budvar neplánoval v roce 2004 licenční výrobu na některém z vývozních trhů, protože jinde se prý stejné pivo uvařit nedalo. „Vybrali jsme si filozofii výroby v místě původu,“ řekl 6.října 2004 sládek Josef Tolar. Licenční výroba šetří dopravní náklady , a dá se tak dosáhnout vyšší produkce dané značky. Dovážené originály lze ale prodávat díky exkluzivitě za vyšší cenu, uvedl Tolar. Budvar zdůvodňoval svou strategii tím, že konečné vlastnosti piva výrazně ovlivňují použité suroviny, typ technologie i um pracovníků. Klíčovou surovinu – vodu – čerpal ze 300 metrů hlubokých artézských studní. Podle Tolara lze vodu upravovat, ale jen v základních charakteristikách. Stejného složení se dosáhnout nedá. Podobně mají místní podmínky vliv na kvalitu sladu i chmele. Technologii lze pro licenční výrobu pořídit stejnou, ale vlastnosti uvařeného moku mohou změnit nepatrné rozdíly v materiálu, tvaru nádob, způsobu ohřevu nebo chlazení, řekl Tolar.
Jedním z velkých pivovarů, který si snažil zachovat konzervativní výrobní postup byl právě Budvar. „Ležák necháváme zrát v ležáckých sklepích po dobu 90 dní. K výrobě piva používáme výhradně žatecký hlávkový chmel, vybraný moravský slad a vody z vlastních artéských studní,“ sdělila v listopadu 2004 mluvčí Denisa Mylbachrová. Jako jeden z největších exportérů piva měl totiž Budvar impulsy ze zahraničí, že české pivo je ceněné právě pro svou kvalitu, autentičnost, jedinečné suroviny a způsob výroby.
„Pivovar Budějovický Budvar připravil pro konzumenty speciální vánoční balení našeho klasické světlého ležáku v půllitrových lahví. Obsahuje osm lahví a dárek pro spotřebitele – limitovanou sérii vánoční sklenice,“ řekla mluvčí pivovaru Denisa Mylbachrová. Vánočně balená piva šlo koupit zejména v obchodních řetězcích.
Jaké je to pravé české pivo? O tuhle otázku se na konci roku 2004 přely dva slavné české pivovary – Prazdroj a Budvar. Prazdroj v prosinci 2004 neuspěl se stížností na reklamu Budvaru, která vše začala. Pod názvem Zachraňte s Budvarem poctivé české pivo! totiž vyjmenovávala údajné prohřešky, kterých se dopouští někteří výrobci. „Víte, že některé české pivovary se dnes na českém pivu dopouštějí takových věcí, jako je používání cizího chmele nebo kukuřice namísto sladu ? Budvar k nim nikdy nepatřil, a proto se snaží bojovat za záchranu poctivého českého piva,“ říkalo se třeba na internetových stránkách Budvaru. Podle Prazdroje ale postup konkurenta poškozoval pověst českých pivovarů a českého pivovarnictví. Plzeňský pivovar proto kvůli budvarské kampani podal stížnost Radě pro reklamu. Ta však oznámila, že je to běžný spor dvou výrobců. „My máme řešit reklamy, které jsou neetické a mají dopad na spotřebitele. Tohle není ten případ,“ uvedl prezident rady Radek Pokorný, který uvedl, že Prazdroj má možnost jít ve sporu soudní cestou. Podle mluvčího pivovaru Alexeje Bechtina o tom ale Prazdroj neuvažoval. „Chtěli jsme jen poukázat na nešvary, které se do oboru vkrádají. Třeba to , že se vytrácí používání hlávkového žateckého chmele, krátí se doba zrání ležáků a podobně. Spíše tyhle praktiky mohou ohrozit jméno českého pivovarnictví,“ tlumočila postoj Budvaru Denisa Mylbacherová. Podle Plzeňských ale třeba používáním kvalitních granulátů z chmele výroba piva netrpí. „V Prazdroji se používají léta a máme s nimi dobré zkušenosti. Je to prostě o vývoji technologií,“ řekl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. K reklamní kampani Budvaru měly výhrady i některé další pivovary v tuzemsku. „Takový způsob komunikace neprospěje značce Budvar. Obecně je hloupé se vymezovat tak, že jeden dělá pivo dobře a ostatní ne,“ tvrdil Stanislav Bernard. Pro pivaře byl spor pivovarů spíše otázkou osobního patriotismu. V českobudějovické restauraci U Hrušků vyšli vstříc oběma stranám a točili obě piva zároveň. „Původně jsme točili jenom budvar, ale někteří zákazníci chtěli plzeň. Obě piva jsou špičkou v Čechách i ve světě. O tom, které z nich je lepší, rozhoduje spíše osobní chuť. Někdo má rád hořkou plzeň, někdo sladší budvar,“ uvedl majitel restaurace.
Podle hospodářských výsledků vytvořil Budvar v roce 2004 hrubý zisk v hodnotě 312 mil. Kč. Celkem prodal 1,112 mil. hl piva a celkové výnosy dosáhly 2,307 mld. Kč. Na tiskové besedě o tom informoval ředitel národního podniku Jiří Boček. „S hospodářským výsledkem jsme spokojeni, i když pokud se týká objemu prodeje, tak ten byl o 4,98 % nižší než v r. 2003“, řekl Boček. „Pokles přičítáme zejména nebývale chladnému počasí v době od dubna až do července, ale to se dotklo celého nápojového průmyslu nejen v Čechách. K poklesu prodeje došlo také např. v SRN, kde byla transformována distribuční síť. Na druhé straně se ale zvýšil prodej např. ve Finsku, Norsku, nebo v Austrálii“, řekl Boček. Podle ředitele byl r. 2004 také rokem úspěšného uvedení tmavého ležáku Budweiser Budvar na český trh. Významné bylo rovněž získání ochrany podle místa původu pro pojmy Budějovické a Českobudějovické pivo v rámci EU i opakované získání titulu Pivo roku. Z právního hlediska bylo významné potvrzení Nejvyšším soudem ČR právní subjektivity národního podniku ve sporu s Budějovickým měšťanským pivovarem, který se snažil o výmaz Budějovického Budvaru, n. p., z rejstříku firem. Tento spor byl, podle Bočka, veden zcela účelově ve snaze o privatizaci Budvaru. V r. 2004 investoval Budvar do rozvoje 165,8 mil. Kč. Mezi významné investice patřily mj. nové akumulační nádrže varní vody a zamezení hlukových emisí z objektu lahvovny.
Budějovický měšťanský pivovar neuspěl v lednu 2005 se svým návrhem na výmaz Budvaru z obchodního rejstříku ani u Vrchního soudu v Praze. Měšťanský pivovar tvrdil, že právní postavení Budvaru jako národního podniku nemá oporu v zákoně, a Budvar tudíž právně neexistuje.
Budvar v lednu 2005 dokončil výstavbu nového vodního hospodářství. „Kromě nového 300 metrů hlubokého artéského vrtu a instalace dalších pískových filtrů zprovoznil také nové vodní nádrže o celkovém objemu 5000 metrů krychlových,“ řekla 12.1.2005 mluvčí společnosti Nikola Dřevínková. Prostřednictvím nádrží se z podzemní vody odstraňuje nadbytečné množství železa. Nádrže jsou vybaveny technologií, která funguje na principu vodního skoku. Jde o přisávání vzduchu do potrubí v zúženém místě, čímž dojde k okysličování iontů železa a jejich oddělení usazením.
„Kdo si dnes vzpomene na to, že se lahve v obchodě obracely dnem vzhůru, jestli pivo není kalné,“ vzpomínal v lednu 2005 šéf Budvaru Jiří Boček. Podle skalních příznivců zlatavého moku průmyslová velkovýroba stírá rozmanitost chutí českých piv. „Uhlazují se, aby vyhověla chuti co největšímu množství lidí,“ mínil sládek Budvaru Josef Tolar
Nové muzeum českobudějovického pivovaru bylo na počátku roku 2005 těsně před dokončením. Prvním návštěvníkům by se stavba za desítky milionů korun měla otevřít ještě během turistické sezony 2005. Většina expozic již byla hotová a dělníci dokončovali instalaci jednoho z největších hologramů v Evropě, který znázorňuje zakladatele takzvaného českého akciového pivovaru Augusta Zátku. Vyjma hologramu, jehož nákup přišel Budvar podle ekonomického náměstka Petra Jánského zhruba na dva miliony korun, nabízelo muzeum i další technické vymoženosti. Návštěvníci mohli zažít například virtuální jízdu ve výtahu, který je zavezl až ke dnu studny, z níž Budvar čerpá vodu k výrobě svého piva. Na konci expozice návštěvníci zavítají do malého kinosálu, který využívá takzvanou 3D technologii. „Očekáváme, že otevření muzea zvedne zájem turistů o návštěvu našeho pivovaru zhruba na dvojnásobek. Nyní ho ročně navštíví zhruba 35 000 lidí,“ uvedl ekonomický náměstek.
Pivovar v únoru 2005 instaloval myčky s kapacitou 48 000 lahví za hodinu, které byly výkonnější než původní, zároveň splňovaly přísné technologické a ekologické normy. Pro pivovar to byla největší investice rou 2005. Myčky transportovaly dva jeřáby o nosnosti 190 tun. V neděli ráno v 05:00 začala demontáž starých částí linek a v 11:00 už byla v objektu první nová padesátitunová myčka. „Vše se zdařilo, přálo nám i počasí, takže oproti harmonogramu se akce zrychlila o čtyři hodiny,“ řekl hlavní mechanik pivovaru Dalibor Čáp. Budvar se pro nové myčky rozhodl po zhodnocení stavu opotřebení původních linek, provedení kalkulace nákladů jejich provozu a zhodnocení jeho energetické náročnosti. „Celá instalace se stihla udělat za čtyři dny, zkušební provoz nových myček by měl začít ve středu,“ uvedla mluvčí Budvaru Denisa Mylbachrová. Jako dodavatele mycích linek vybral Budvar německou firmu KHS Dortmund, která byla významným světovým dodavatelem lahvárenské techniky. V roce 2004 investoval Budvar do svého rozvoje 156,8 milionu korun. Investoval především do nové akumulační nádrže varní vody, do expozice českobudějovického pivovarnictví a do zamezení hlukových emisí z objektu lahvovny. V roce 2005 chtěl dokončit v areálu pivovaru návštěvnické centrum.
Svůj vzdělávací program pro hostinské měl i Budvar. „My se ale snažíme vysvětlovat hostinským způsob správné péče o pivo přímo v jejich restauracích a jejich místních podmínkách,“ řekl v únoru 2005 sládek Budvaru Josef Tolar, kterého v roce 2004 britské pivovarnické sdružení vybralo za sládka roku. Tolar přiznává, že rapidní nárůst počtu restaurací po sametové revoluci přinesl i nečekaný problém. Pivo často čepuje každý, kdo má ruce a nohy. A kvalita nápoje, skladovaného v určitých případech v nevhodných podmínkách s nevhodnou teplotou, natočeného místo na tři zátahy výčepního kohoutu pouze na jeden zátah a poškozeného dalšími prohřešky, takové nekvalitní péči odpovídá. „Jestliže chceme lákat turisty na tradiční české pivo nezaměnitelné chuti a kvality, pak nemůžeme nabízet v restauracích přechlazený nápoj bez pěny, na který jsou turisté zvyklí už z domova,“ řekl budvarský sládek.
Budvar se v roce 2005 stal třetím nejlepším zaměstnavatelem Jihočeského kraje. Stejně jako firmy na předchozích dvou místech – Robert Bosch a Dura Automotive CZ – nabízel svým zaměstnancům nejen vysoký plat, ale i široké sociální zázemí. Kromě vysokého platu a dalších výhod si zaměstnanci cenili příspěvků, které Budvar poskytoval svým zaměstnancům na dovolené. Několikatisícový příspěvek na dovolenou odvislý od početnosti rodiny zaměstnance uděloval pivovar jednou za dva roky. Každý rok dostávalo šest set sedmdesát zaměstnanců Budvaru třináctý plat. Jejich průměrná mzda přitom činila dvacet jeden tisíc korun, což bylo téměř o sedm tisíc více než jihočeský průměr. K tomu mají „Budvaráci“ týden dovolené navíc, dotované závodní stravování nebo lékařskou péči. Budvar svým zaměstnancům nabízel také kulturní zájezdy nebo permanentky do sportovních zařízení. A každý měsíc si mohli domů odnést pivo, na jehož výrobě se podílejí – buď čtyřicet půllitrových lahví nebo dvaasedmdesát třetinek. A co za to musel správný Budvarák splňovat podle představ vedení? „Především musí umět svou práci. Očekáváme také, že každý náš zaměstnanec bude loajální a že bude reprezentovat firmu,“ vysvětlil v březnu 2005 ekonomický manažer Budvaru Petr Jánský. Každý zaměstnanec musel podle něj vystupovat tak, aby se za něj pivovar nemusel stydět. „U řidiče to například znamená, že nevyjede se špinavým autem, že bude vhodně oblečený, že bude vstřícný vůči zákazníkovi,“ vyjmenoval Jánský. Čeho si firma cenila na zaměstnancích nejvíce, dokladoval Jánský na třech bodech, k nimž se podle kolektivní smlouvy přihlíželo při určení osobní složky platu: charakteru zaměstnance, jeho pracovního nasazení a odbornosti. Jánský zdůraznil především jejich pořadí.
Tmavý ležák z Budvaru byl na pivním festivalu v Londýně nazvaném London Drinker Beer and Cider Festival zvolen nejlepším importovaným pivem roku. Pivovar ležák do Británie vyvážel teprve krátce, vařit jej začal v dubnu 2004. Tmavý ležák z Budvaru tak rozšířil počet úspěchů českých značek na podobných soutěžích. Porotu 21. ročníku londýnského festivalu zaujal budějovický ležák především svou chutí a aroma. Festival přilákal pozornost 5000 londýnských znalců piva, kteří ochutnali více než 150 druhů anglického světlého piva, anglického moštu – cider a dovážených piv. Budějovický pivovar tmavý ležák exportoval i do Finska a od dubna 2005 jej nabídnul i na Slovensku. O jeho distribuci jednalo s Ruskem, Německem a také s Anglií. Budvar, který v roce 2004 vyvezl 509 000 hel piva, dodává do více než 50 zemí světa.
Poptávka po slabším pivu v cestovním obalu přiměla Budvar stáčet do plechovek. Dosud v nich nabízel pouze dvanáctku. Na trh se desítka v plechu dostala v dubnu 2005. „Tím, že jsme nabízeli pouze dvanáctku, jsme byli v nevýhodě oproti ostatním. Rekreanti a turisté, kteří si plechovkové pivo kvůli jeho skladnosti a nižší váze především kupují, mají zájem i o slabší desítku,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Josef Tolar. V létě na chalupě nebo při sportu přijde lehčí desítka více vhod. „Teď budeme desítku expedovat do našich obchodních středisek, za čas se objeví i ve všech řetězcích,“ doplnil vedoucí tuzemského obchodu Budvaru Vladimír Novák. Pivo mělo být k dostání i na benzinových pumpách. Doporučená prodejní cena byla 16,90 korun za půllitr. Lahvová stála o sedm až osm korun méně. Plechovkové pivo stáčel Budvar v Rakousku a Holandsku.
Počítačová simulace jízdy výtahem do hloubky 320 metrů, hologramy či filmy na plazmových obrazovkách jsou hlavními lákadly nové expozice historie budějovického pivovarnictví, kterou v dubnu 2005 ve svém pivovaru otevřel Budvar. Zástupci Budvaru zároveň představili i novou budovu návštěvnického centra a prohlídkovou trasu pivovarem. „Příběh našeho piva ožívá na velkých plazmových obrazovkách, unikátních hologramech a při projekci 3D filmu,“ řekl ekonomický ředitel pivovaru Petr Jánský. Například počítačová technologie za použití klece těžebního výtahu umožní návštěvníkům cestu do hloubky 320 metrů, odkud Budvar čerpá vodu. Expozici za 61 milionů korun pivovar připravoval 15 měsíců. Archivní plakáty, pivní džbánky a jiné předměty, které ji doprovázejí, Budvaru zapůjčily Jihočeské muzeum a okresní archiv. „Naším cílem bylo připomenout a oslavit více než sedm set let starou tradici budějovického pivovarnictví a samozřejmě dát najevo, že si Budvar této tradice váží,“ řekl Jánský.
Multipack zvolil Budvar na léto 2005. „Jde o 10-pack výčepního piva (9x láhev 0,5 l + 1 zdarma) v letním balení. Od letošního jara se na pultech také objevila novinka v podobě výčepního piva v plechovce (0,5 l). Jako každý rok i letos připravujeme řadu hudebních a společenských akcí v prostorách pivovaru Budvaru,“ řekla v květnu 2005 Denisa Mylbachrová, PR manažerka Budvaru.
O pětinu vyšší denní prodej piva v porovnání s rokem 2004 měl Budvar o posledním květnovém víkendu. Podle mluvčí Denisy Mylbachrové zvýšil pivovar za celý květen prodej zhruba o 17 %.
Ti Češi, to je národ! Mají Budvar, modelky, sportovce, knedlíky a kapry, říkali noví vymyšlení velvyslanci země, britští podnikatelé Robert Sheldon a Dave Giddens alias Bob & Dave, zcela propadlí českému pivu. Jako obchodníci cestují po celém světě a všude svérázně propagují Budvar a Česko. Potkat je zatím můžeme na londýnském letišti, francouzské Riviéře, v New Yorku nebo na hokeji ve Vídni. Taková byla nová reklamní kampaň Budvaru. „Bob a Dave se stali symbolem, ikonou značky,“ uvedl v červenci 2005 Tomáš Chalupský z pivovaru. Kampaň se rozjela na podzim 2004 v televizi spoty na plovárně, kde Dave vysvětlil Bobovi, kdo jsou Češi. „Záměrem bylo oživit značku, vzbudit emoce hrdosti a sebevědomí národa i jinde než ve sportu a upozornit na kvalitu a exkluzivitu piva,“ popsal Daniel Farkaš z agentury Kaspen, která Boba s Davem pro pivovar vymyslela. Kampaň plnila účel, znalost značky vystoupala čtyři měsíce po zahájení mezi premianty. „Jsme spokojeni, spontánní znalost reklamy vzrostla z 39 na 69 % a znalost značky na 80 %, na úroveň Pilsner Urquell a Gambrinus,“ řekla Pavlína Jandová z marketingu Budvaru. Firma využila toho, že Budvar byl dříve spíše vývozním pivem, takže ho znali v zahraničí, a tak nechala cizince, aby ho chválili. To Čechy nejvíc potěšilo. „Reklama říká: Toto je pýcha národa. Ti Češi se mají, mají hezké holky, sportovce, kapry a zázračné pivo,“ komentoval nápad Jiří Mikeš z Asociace komunikačních agentur. Bob a Dave, Angličani s pivními břichy, kteří byli opravdoví asi jako Cimrman, měli své webové stránky, nové spoty a fanoušky. „Snažili jsme se najít reálné charaktery, hodící se k sobě. Jsou to dlouholetí kamarádi a takoví všeználkové, kteří si užívají života a vyznávají se k lásce k Čechům,“ popisoval Farkaš.
Na 32. ročníku agrosalonu Země živitelka v srpnu 2005 prohlásil premiér Jiří Paroubek, že jeho vláda chce zachovat podobu Budějovického Budvaru jako národního podniku. „Stále platí usnesení vlády z roku 1992, že Budějovický Budvar je vyloučený z podniků, které mají být privatizovány, a to my respektujeme,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Boček. Management Budvaru se přitom sám před osmi lety pokusil stav zvrátit. Netajil se myšlenkou, že by prosperující podnik od státu odkoupil. „Přesto se chováme tak, že na rozdíl od jiných navyšujeme jmění. Prohlášení pana premiéra mě uspokojuje, každý manažer potřebuje mít jistotu do budoucna,“ řekl Boček.
Rozhodčí soud při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR neuznal v září 2005 výpovědi dovozních smluv čtyř německých firem s Budvarem. Ten jim v roce 2004 překvapivě ukončil dlouholetou obchodní spolupráci. Pivovar musel s nimi začít jednat. Importéři zase ale nemají nárok na náhradu škody. Budvar s německými firmami A. Kamphenkel + Vertriebs, Heinz Kampmann, Otto Pachmayr a Strelow spolupracoval desítky roků. Firmy proto výpovědi nechápaly. Podle šéfa Budvaru Jiřího Bočka šlo ale o čistě ekonomické rozhodnutí vyvolané vývojem prodeje na německém trhu. Zatímco přes vlastní síť stoupal, přes importéry klesal. To podnik pokládal za neúnosné a situaci radikálně řešil. Boček věřil v dohodu, z níž by měly užitek všechny strany. Od strategie postavené na vlastní firmě Budweiser Budvar Import, ale nechtěl ustoupit. Jen tak prý mohl mít pivovar nad obchodem úplnou kontrolu. Přestože Budvar v pololetí zvýšil své zahraniční prodeje o dvě procenta, v SRN se držel na úrovni 188 tisíc prodaných hektolitrů (jako v roce 2004). Tedy o 26 tisíc méně než v roce 2003.
Budvar měl od 1. září 2005 nového ekonomického manažera. Stal se jím šestačtyřicetiletý Petr Žáček, který do Budvaru přešel z postu ředitele výrobní divize Motor Jikov Strojírenská. Žáček ve vedení pivovaru zodpovídal za řízení veškeré ekonomické a finanční agendy. Ve funkci vystřídal odcházejícího Petra Jánského.
Už 110. výročí svého založení si připomněl Budvar v roce 2005. Dne 8.října 2005 se v rámci Dne otevřených dveří mohli všichni zájemci přijít podívat, kde a jak se budějovické pivo vaří. Zdarma si mohli také prohlédnout nově otevřenou multimediální expozici, která přibližila historii pivovaru a jeho piva. Na její koncepci se podílel i historik Ivo Hajn, který spravuje archiv pivovaru:
* Víme přesně, kdy byl založen Budějovický Budvar?
„Určit přesné datum založení pivovaru je trochu složitější. Dříve byla udávána data dvě. Tím prvním je 21. leden 1894, kdy se sešli upisovatelé akcií v sále Besedy. Ale my jako datum vzniku uvádíme 15. duben 1895, kdy se sešla valná hromada akcionářů českého akciového pivovaru, která volila první správní radu. Pak existuje ještě jedno významné datum a sice 7. říjen 1895. Tehdy byla uvařena první oficiální várka piva.
* O jaké pivo šlo?
Bylo to světlé desetistupňové pivo.
* Byla tato desítka uvařena podle stejného receptu jako se pivo vaří dnes?
Za dobu více než sto let historie se změnila některá zařízení pivovaru. Pivovar byl zmodernizován, ale technologický postup zůstává stejný. Pivo leží ve sklepích stejnou dobu jako leželo tenkrát – devadesát dní. Nic se nezkracuje.
* Jaká vládla u první várky atmosféra? Kdo u ní vlastně byl?
Je to smutné, ale o této události nemáme žádné podrobnější informace. Chybí zápis, jak várka proběhla a kdo u ní byl. Jedinou poznámku si udělal sládek Antonín Holeček do svého zápisníku – Dej bůh štěstí a termín 7.10. 1895 1. várka – více nepřipsal. Uvařilo se tehdy 200 hektolitrů piva.
* Jak se toto pivo dostalo ke konzumentům? V lahvích jistě ne…
Pivo bylo sudové, protože lahvárna tehdy ještě neexistovala.
* Kde si ho zájemci mohli koupit? V pivovaru?
Ne, to se už čepovalo v hostincích. Tenkrát se pivo do lahví stáčelo v hospodách. Takže zákazníci mohli koupit lahvové pivo, ale nikoliv přímo z akciového pivovaru.
* Za sto let činnosti se v pivovaru mnoho změní. Co například?
Pivovar prošel pochopitelně modernizací. Dnes jsou jiné normy i jiné objemy. Pivovar už nevyrábí vlastní slad, na tak velké objemy je nemyslitelný provoz vlastní sladovny.
* Co vás v historii pivovaru zaujalo?
Narazil jsem na spoustu lidských osudů. Rád bych vyzdvihl jednoho člověka, o kterém toho víme relativně velmi málo. A tím je bývalý ředitel pivovaru Václav Rambousek, který zde jako ředitel působil v letech 1945 až 1948. Už za druhé světové války dělal v pivovaru technického ředitele -sládka. Sám o sobě musel být výjimečným člověkem. Musel mít ryzí charakter. Poválečný revoluční kvas ho nesmetl. Některé vedoucí pracovníky po válce do pivovaru nepustili, protože si zaměstnanci mysleli, že například spolupracovali s Němci nebo z jiných důvodů. Rambousek vše ustál a zůstal ředitelem. V osmačtyřicátém roce bohužel tragicky zahynul.
* Za sto let se v pivovaru vystřídala i spousta sládků. Vynikal někdo něčím?
Všichni zdejší sládci něčím vynikali.
* Ona ta profese je dost osobitá…
Ano, každý do ní vkládá kus sebe. V pivovaru pracovali sládci, kteří byli jeden lepší než druhý. Například sládek Dr. Ing. Oldřich Miškovský (v pivovaru pracoval v letech 1936 – 1942) byl také vynikající teoretik. Napsal spoustu teoretických spisů o pivu, o lahvi, o konzervaci piva.
* Pobavilo vás v archivních záznamech něco?
Naprosto výjimečné počtení nabízejí zápisy ze správní rady, ze kterých čiší doba dávno minulá. Akcionáři si byli vědomi, že pivovar začíná fungovat, a tak se snažili pomáhat lidem okolo – například českým spolkům, školám, českým novinám. I starosti, které řešili, byly někdy takové úsměvné, například zda zvířata toho kterého hostinského – v tomto případě voli – jsou zdravá a Budvar je může vzít jako záruku…
* Existuje dnes ještě nějaký hmatatelný pozůstatek původního pivovaru?
Nejhmatatelnější je zbytek starého pivovaru, který dodnes stojí. To je hvozd, tedy zařízení potřebné k sušení sladu, a dále zbytek sladovny a strojovny. Budovy z roku 1895 jsou do dneška zachované jen z malé části. Bednárna je zbořená, protože pivovar už nepoužívá dřevěné sudy, varna je kompletně přestavěná, klasická spilka zmizela. Nejautentičtějším místem jsou sklepy. Marně bychom tam ale hledali dubové ležácké sudy. Ty byly postupně nahrazeny ocelovými horizontálními tanky o mnohonásobně větších objemech, než měly ležácké sudy.
* Také etiketa se za tu dobu asi poměrně dost vyvíjela….
Zpočátku pivovar žádnou etiketu neměl. Sudy byly cejchované. Byl na nich vypálen název Český akciový pivovar České Budějovice. Různé sudové etikety se začaly používat až později. Po vzniku lahvárny, ve 30. letech, se objevily etikety i na láhvích. Ty se samozřejmě periodicky měnily, přizpůsobovaly se požadavkům trhu, vkusu zákazníků i technickým možnostem tiskáren. Tento proces pokračuje i dnes.
* Jak se pivo dostávalo k zákazníkům?
K dopravě se využívaly koňské nebo volské potahy a později nákladní vozy. Sudy putovaly také vlakem. K pivovaru vedla už od počátku železniční vlečka.
* Považuje zřízení vlečky záhy po založení pivovaru jako historik za progresivní?
Rozhodně. Bylo jasné, že pivovar má ambice nezůstat jen v Českých Budějovicích. Proto také ta poloha pivovaru, který vznikl na „zelené louce“ v blízkosti Pražské silnice a železnice České Budějovice – Praha.
* Proč vznikl pivovar právě v této lokalitě?
Byla tu lepší voda. Ve prospěch této lokality jasně hovořily potvrzené rozbory vody. Voda nebyla zprvu artéská. Původně se čerpala z klasických studní. Artéské studně byly vyvrtány až za první republiky.
* Kolik měl pivovar okolo roku 1900 zaměstnanců?
To je různé, protože řadu povolání zajišťovali sezónní dělníci, kteří byli najímáni jen na určité výpomocné práce. Samotný počet dělníků dynamicky narůstal v souvislosti s rozvojem pivovaru. V roce 1895 měl pivovar 80 dělníků, 1899 to bylo 112 dělníků a v roce1913 už 230 dělníků.
* Jak tehdy v počátcích dbal pivovar na svou reklamu?
Pivovar měl obrovskou výhodu – hlavně v Budějovicích a okolí těžil z toho, že je český akciový pivovar. Město bylo za dob Rakouska – Uherska rozděleno na Čechy a Němce a často docházelo k různým nepokojům. Největší reklamou Čechů byla skutečnost, že si založili vlastní pivovar. A čeští hostinští pochopitelně čepovali české pivo. V místním německém tisku se ale objevovaly různé výpady vůči pivovaru. V pivovaru ale časem zjistili, že reklama na vlasteneckou notu nestačí. A tak ředitel se sládkem jezdili jako v Hrabalových Postřižinách na cesty a nabízeli pivo.
* A kdy vzniklo označení Budvar?
Vedení pivovaru neustále uvažovalo o zavedení značky, která by dobře charakterizovala druh výrobku a místo jeho původu a přitom byla stručná. Nejlépe jednoslovná a dobře vyslovitelná i ve světových jazycích. A tak vznikla ochranná známka Budvar. Jednalo se vlastně o stažení dvou slov – Budějovický pivovar. A tak od roku 1930, kdy byla známka zaregistrována, nese budějovické pivo označení Budvar.“
Budvar, třetí největší pivovar v zemi, uvedl koncem října 2005 na trh nové půllitrové lahve. Zelené lahve nahradily hnědé skleněné obaly NRW, které pivovar používal od počátku 90. let. Celková investice do výměny činila téměř 50 milionů korun. Lahve pivovar vyměnil u všech svých značek. Stáčel do nich světlý ležák a světlé výčepní pivo i nealkoholické pivo. Budvar nezměnil jen samotné lahve, ale i vzhled a design etiket a hliníkové folie na hrdle lahve. Od úprav si poslední český pivovar v majetku státu sliboval zvýšení atraktivity výrobků a jejich lepší odlišení od konkurence. Zároveň se vzhled nových půllitrových lahví sjednotil s již prodávanými třetinkovými obaly. „Exkluzivní produkt zahrnuje exkluzivní obal. Obal prodává a v tom vidíme jednoznačný skok nahoru,“ řekl obchodní manažer Budvaru Robert Chrt. Jak podotkl ředitel pivovaru Jiří Boček, Budvar se vlastně vracel k tvaru lahve, do níž již v minulosti své pivo stáčel. Zavedení nových obalů Budvar testoval i u spotřebitelů. Podle průzkumu tři čtvrtiny nakupujících preferovali novou láhev před starým obalem. „Vývoj nové vlastní lahve trval zhruba rok a čtvrt. Podíleli se na něm designéři a specialisté na sklářskou výrobu,“ dodal Chrt. V roce 2004 Budvar investoval do svého rozvoje 156,8 milionu korun. Obnovil například nové akumulační nádrže varní vody a zajistil zamezení hlukových emisí z objektu lahvovny. Od roku 1990 vložil Budvar do svého rozvoje zhruba 3,2 miliardy korun.
S obrovským zájmem se setkala dne 8.10.2005 oslava 110. výročí založení Budvaru. Areál pivovaru navštívily tisíce lidí. Vysoké sloupky z prázdných kelímků vyrovnané na stolech a dlouhé fronty u několika výčepů potvrdily, že lidi nelákaly jen hudební hvězdy, ale ve velké míře i pěnivý mok (15 Kč). Za den se ho vypilo čtyřicet osm hektolitrů, tedy téměř deset tisíc piv. „Lidí přišlo více, než jsme předpokládali. Původně jsme plánovali prohlídky po půl hodině, ale nakonec musel být interval zkrácen na deset minut,“ poznamenal mluvčí pivovaru Petr Samec. Navíc prohlídky pivovaru měly původně skončit už v 17 hodin, ale nakonec byly kvůli zájmu prodlouženy až do 19 hodin. Absolvovalo je 2 200 lidí. Dalších osm set prošlo multimediální expozicí Příběh budějovického piva, kterou Budvar otevřel v dubnu 2005 a jež představovala historii pivovaru.
Sedm jihočeských firem se probojovalo do žebříčku Českých 100 nejlepších 2005. Nejlépe se umístil Budvar, který skončil na 36. místě. „Být mezi stovkou nejlepších českých firem je potěšující. Přesto je nám jasné, že ocenění v anketě je něco jiného než vlastní činnost a rozvoj. Je to však pro nás zároveň závazek, abychom svými výsledky tomuto postavení dostáli,“ uvedl v listopadu 2005 ředitel pivovaru Jiří Boček.
Časopis Pivní Kurýr dne 15.prosince 2005 vyhlásil Budvar Pivem roku 2006. Pivovar získal cenu již posedmé za sebou. V soutěži nehodnotili piva odborníci, ale sami pivaři prostřednictvím anketních lístků. Ocenění si Budvar cenil více než vítězství v odborných soutěžích. „Při odborném hodnocení je to názor třeba dvaceti lidí s různou chutí, což je oproti spotřebitelům podstatně menší vzorek,“ vysvětlil ředitel Budvaru Jiří Boček. Zákazníci podle Bočka od piva očekávají chuť a stabilní kvalitu. „Přitom pivovarská výroba není tak konzervativní, jak to vypadá. Každý rok se neurodí stejné suroviny, i kvasinky jsou živé, proto musíme se surovinami aktivně pracovat, abychom kvalitu udrželi na stejné úrovni,“ vysvětlil Boček. Za Budvarem skončil na druhém místě Prazdroj. „To, že jsme se umístili před Prazdrojem, nás těší, je to vždy takové derby,“ zasmál se Boček. Celkem pivovar nasbíral již čtyři desítky ocenění doma i v zahraničí. V roce 2005 jeho tmavý ležák získal v Británii titul Nejlepší importované pivo. Naopak v soutěži České pivo pořádané Výzkumným ústavem pivovarským, kde piva hodnotí právě odborníci, v roce 2005 neuspěl. Jiných českých soutěží se pivovar neúčastnil.
Budějovický Budvar, n.p. změnil po třech letech reklamní agenturu. Propagační služby, monitoring cen, ochutnávky a částečně i zážitkový marketing svěřil společnosti 6production z komunikační skupiny 6promotion Group 2005. Informovala o tom v prosinci 2005 Radka Spiesová z mediální agentury Hauska&Partner. Firma 6production převzala reklamní aktivity, jež se netýkaly televize a rozhlasu, po PPD Services, s níž Budvar spolupracoval od roku 2003. „Hlavními faktory byla prezentovaná kvalita řešení požadavků podle našeho zadání, kvalita a flexibilita reportingu. V neposlední řadě též rozpočet, který odpovídal nabídce za jejich komplexní služby,“ uvedla marketingová analytička pivovaru Pavlína Jandová. Reklamu v médiích zajišťovala pivovaru agentura Kaspen. Nejznámější reklamou byla série televizních spotů, v nichž Budvar vychvalují svérázní angličtí padesátníci Bob a Dave.
Rekordní počet návštěvníků přilákala v roce 2005 možnost seznámit se s prostředím pivovaru. Zatímco v roce 2002 si do pivovaru našlo cestu více než 21 000 lidí, o rok později už počet hostů přesáhl třicetitisícovou hranici. V roce 2004 pivovar navštívilo přes 37 000 osob. V roce 2005 si areál pivovaru prohlédlo už více než 42 000 návštěvníků, jejichž počet se tak za tři roky zdvojnásobil. Úspěšný první rok měla za sebou také multimediální expozice „Příběh budějovického piva“, kterou pivovar otevřel u příležitosti 110. výročí svého založení 15. dubna 2005. Slavnou tradici města i jihočeského pivovaru připomínala na velkých plazmových obrazovkách, v hologramech a trojrozměrných projekcích. Na neobvyklou pouť do historie se během prvního roku po spuštění expozice vydalo téměř 4000 zájemců. Pivovar přitahoval hosty téměř ze všech kontinentů. Přibližně 60ti procentní podíl tvořili turisté z Německa a Rakouska. „Německy mluvící turisté přijíždějí ve velkých skupinách, organizovanost je pro jejich zájezdy typická. Oproti tomu Češi, kteří se na návštěvnosti podílejí asi z 20 %, dávají přednost individuálním prohlídkám,“ řekla Eva Jašková, manažerka návštěvnického centra. Každý desátý návštěvník pivovaru pocházel z Francie. Velkou část hostů tvořili studenti škol z různých koutů světa, a to i přes to, že vzhledem k svému věku nemohli využít tradiční ochutnávky jihočeského ležáku v rozlehlých chladných sklepeních pivovaru. „Návštěva pivovaru je součástí výuky některých potravinářsky zaměřených škol v Česku. Hostili jsme ale i studenty postgraduálního programu prestižních amerických univerzit, kteří se v rámci studia seznamovali s významnými firmami v Evropě,“ vysvětlila Eva Jašková. O prohlídku Budvaru projevila zájem také domácí i zahraniční politická reprezentace nebo špičkoví sportovci. Pivovar přivítal například celý finský národní hokejový tým nebo českou hokejovou legendu, brankáře Dominika Haška.
Jiří Boček byl spojen s pivovarem po celou dobu jeho samostatné existence. Byl březen 1991, bylo mu čtyřiatřicet a do čela firmy, právě se osamostatňující z Pivovarů České Budějovice, ho vynesla popularita mezi zaměstnanci. Od té doby z lokálního, byť ve světě známého, výrobce piva udělal jeden z největších českých pivovarů. Boček přitom podnik přebíral bez manažerských zkušeností. Do Budvaru přišel jako technolog a pak v něm šest let strávil ve funkci podsládka. Tedy druhého muže odpovídajícího za výrobu. Tři roky mu trvalo, než se v nové funkci aklimatizoval. „V té době jsem neměl vůbec představu o celkovém fungování podniku. O jeho obchodní strategii a ekonomických záměrech. Všechno jsem se musel učit včetně řízení porad a takových těch standardních pracovních úkonů,“ řekl v lednu 2006. V roce 1997 chyběl jediný týden do toho, aby se Jiří Boček stal spolumajitelem pivovaru – vláda totiž projednala privatizační projekt, podpořený ministrem zemědělství Josefem Luxem, který pivovar prodával firmě manažerů podniku. Jenže plán kvůli „sarajevskému atentátu“ nevyšel a pak se už nikdy tato varianta na stůl nedostala. Budvar pod Bočkem dosud vzkvétal. Produkce se od jeho nástupu téměř ztrojnásobila. Počet zemí, kde se Budvar prodával, rozšířil z osmnácti na víc než padesát. V poslední době ale produkce pivovaru stagnovala či mírně klesala, zatímco jiné pivovary i díky zapojení do nadnárodních skupin rostly. Domácí trh byl nasycen, tuzemské pivovary tak bodovaly v cizině. Jenže Budvar si v každé zemi nejdříve musel vybojovat svou značku, protože i americký pivovar Anheuser-Bush používal ochranné známky Budweiser či Bud. „Za každou cenu výstav nehoníme. Kdyby šlo jen o množství, nějakou levnou značku „za tři devadesát“, bychom ho vyhnali. To ale není naše cesta. Držíme kvalitu i cenu. I proto jsme stabilním, ekonomicky silným a soběstačným podnikem,“ měl Boček jasno. Na to, že řídí státní firmu, nemyslel. O ministrech – svých „šéfech“ – nemluvil. Neviděl k tomu důvod. Budvar nedostával dotace, naopak do státního rozpočtu přispíval milióny každý rok. Zatím sice platilo usnesení vlády Miloše Zemana, že do doby, než se vyřešení známkoprávní spory s Američany, Budvar odstátněn nebude. Možná už po volbách ale k privatizaci může dojít. „Tím, že Evropská unie zařadila Budějovické pivo mezi zeměpisná označení, uznala jejich historii. V tom je obrovská hodnota. To zahodit by bylo trestuhodné. To je jako kdyby se Francouzi zřekli svých koňaků, vín a sýrů. Každá země si hájí své proslulé výrobky a i to je jedna z forem jejich prezentace v zahraničí. Je to ochrana historie, kultury a přináší to i obchodní příležitosti,“ zamýšlel se nad privatizací Boček. „Je to fajn chlap, kterého uznávám. Co to znamená? Třeba schopnost, chytrost, férovost. Co se domluví, to vždy platí,“ řekl Stanislav Bernard, který s Bočkem pracoval v předsednictvu Českého svazu pivovarů a sladoven. Druhou výraznou Bočkovou vlastností je, že nezpychl. Často ho lze vidět, jak se ráno nebo večer po pivovaru prochází v pracovním „vaťáku“, protože v ležáckých sklepích bývá chladno. Není to ale formální návštěva. S lidmi si sice rád popovídá, ale hlavně chce mít přehled, co se v podniku děje. Bývalý podsládek se v něm nezapřel.
Dlouhotrvajícímu mrazu v lednu 2006 se musely přizpůsobit i jihočeské pivovary. Teploty hluboko pod nulou totiž ohrožovaly kvalitu piva. Pivovary byly ale připravené. Budvar měl na svých kamionech speciální izolační plachty, které jsou schopny pivo uchránit do -20°C. Těmi rozvážel pivo do obchodních středisek po celé republice, odkud je do obchodů vozila menší skříňová auta – izolovaná také do -20°C. Odolnost nákladních prostor aut proti mrazu vyžadoval i od svých smluvních přepravců. „Izotermické plachty máme na autech po celý rok, protože v létě mají stejný efekt – ochraňují pivo před horkem a udržují ho ve stálé teplotě,“ doplnil mluvčí Budvaru Petr Samec.
V červnu 2006 se chystalo v Německu fotbalové mistrovství světa, jeden z jeho hlavních sponzorů, americký pivovar Anheuser-Busch, při něm nemohl nasadit svou hlavní značku Budweiser. V Německu na ni totiž měl již od šedesátých let exkluzivitu Budvar. Američané sice český podnik požádali o propůjčení ochranné známky, ale neuspěli. „Zamítli jsme to. Nechceme oslabovat konečná soudní rozhodnutí, která nám známku v zemi definitivně přiřkla už v šedesátých letech,“ řekl v únoru 2006 Jiří Boček. Německo bylo pro Budvar nejúspěšnějším zahraničním trhem, v posledních letech na něm prodávalo zhruba dvě stě tisíc hektolitrů ležáku pod značkou Budweiser Budvar. Ve velké části německých restaurací se točilo budějovické pivo. Například v Berlíně ho prodávalo i lahůdkářství prestižního obchodního domu KaDeWe. Podle Manfreda Krolla z berlínského velkoobchodu Kamphenkel, který měl Budvar také v nabídce, udělal český pivovar dobře, že se s Američany nedohodl: „Je to pivní specialita. Proto je i mnoho restaurací, které ho zde čepují.“
Krajský soud dne 21.2.2006 předběžným opatřením zakázal Budvaru reklamní spoty, v nichž dva anglicky hovořící muži v dresech české hokejové reprezentace propagovali pivo. Podle mínění soudu totiž zneužívali olympijské symboly. Pivovar, který ve zmíněné reklamě spojil svou značku s „hokejádou“ či „hokejovou“ pochodní, verdikt respektoval, přestože s ním nesouhlasil a měl k dispozici právní rozbory podporující jeho mínění. V první přestávce zápasu Česko – Kanada sice reklamní spot s Bobem a Davem běžel, ovšem ve verzi, v níž olympijská symbolika nebyla. Používat v reklamách například pětici kruhů či pochodeň mohl pouze Český olympijský výbor a jeho oficiální partneři. Mezi nimi Budvar nebyl. Ten byl oficiálním sponzorem českého hokeje, s nímž internetovou a televizní kampaň v době konání her v Turíně spojil. „Bohužel jsme neměli možnost se k věci u soudu vyjádřit. Olympijskou chartu ctíme. Máme na to právní analýzy. Kampaní jsme chtěli podpořit český hokej na olympiádě,“ uvedl v únoru 2006 ředitel Budvaru Jiří Boček. Budvar se neodvolal. Než by soudní klání proběhla, hry, k nimž byl třídílný příběh Boba a Davea natočen, by skončily. Nakoupené časy proto nahradil „nekonfliktní“ reklamou.
Reklama, v níž britští fanoušci Bob a Dave popíjejí Budvar během „hokejiády“, se mohla pivovaru značně prodražit. Za reklamní spot, který údajně porušil zákon o ochraně olympijských symbolik, mu hrozila žaloba. Český olympijský výbor se chtěl domáhat i náhrady škody. Přesnou výši požadovaného odškodného zatím výbor nevyčíslil. Podle právníků by ale mělo jít řádově o desítky milionů korun. K žalobě se připojil i Mezinárodní olympijský výbor. „Reklama společnosti Budvar používá napodobeninu olympijské pochodně a slova olympiáda. Je to nekalá soutěž a vyvolává u spotřebitelů klamnou představu,“ řekl v březnu 2006 právník ČOV Jan Šťovíček. Společnost Budvar se proti jednání Českého olympijského výboru ohradila. Celá věc se podle Budvaru zatím v médiích neměla objevit, protože zatím nepadlo konečné rozhodnutí soudu. „Touto medializací se olympijský výbor snaží vzbudit dojem, že naše společnost jednala protiprávně, a tím poškozuje její dobré jméno,“ uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec v tiskovém prohlášení. Dodal, že předběžné opatření není rozhodnutím ve věci, žaloba musí protistrana teprve podat. „Nadále trváme na našem stanovisku. Zatím jsme neměli šanci předložit naše argumenty a naše důkazy, které o této věci máme,“ řekl Samec. Upřesnil, že si firma není vědoma, že by že porušila zákon či Olympijskou chartu. „Budějovický Budvar je oficiálním partnerem českého hokeje již od roku 2003 a má právo používat v reklamních kampaních slogan „Oficiální pivo českého hokeje“. Cílem kampaně „hokejiáda“ byla podpora národního týmu českých hokejistů, kterou našemu týmu dává Budvar při všech velkých hokejových turnajích,“ uvedl Samec v tiskovém prohlášení. Na Budvar se ale nechystali jen olympionici. Podle právníků ČOV oznámil žalobu na Budvar i americký pivovar Anheuser Bush. Ten byl oficiálním dodavatelem olympiády v Turíně a chtěl se podle ČOV domáhat u soudu ještě vyšší částky.
V březnu 2006 se tmavý ležák z Budvaru objevil i v lahvích.
Několikaletý spor mezi Budvarem a třemi velkými německými dovozci skončil smírem. Smír dne 28.3.2006 v Drážďanech uzavřel ředitel pivovaru Jiří Boček s německými firmami A. Kamphenkel + Vertriebs z Berlína, Otto Pachmayr z Mnichova a Strelow z Hamburku. Skončil tím konflikt z roku 2003, kdy Budvar jednostranně vypověděl kvůli klesajícím prodejům smlouvu německým firmám, které v zemi prodávaly jeho pivo. Důvodem bylo, že zatímco prodej přes vlastní síť Budvaru rostl, přes importéry klesal, což podnik pokládal za neúnosné. Nynější smír obchodních partnerů přinesl novou organizaci prodeje Budvaru na německém trhu. Prodej maloobchodníkům nově zajišťovala dceřiná společnost pivovaru Budweiser Budvar Importgesellschaft se sídlem v Erfurtu. Němečtí dovozci tím ztratili dosavadní exkluzivní licence, za což dostali finanční kompenzaci.
Budvar byl nejvíce obdivovanou firmou roku 2006 v Jihočeském kraji. Prestižní žebříček, který byl sestavován na základě hlasování asi 1500 manažerů významných společností, ekonomických analytiků či zástupců profesních asociací, už po osmé uspořádalo sdružení CZECH TOP 100. Budějovický Budvar, n. p. zároveň patřil mezi sedm nejobdivovanějších společností České republiky.
Především na televizní obrazovky a na internet se zaměřil Budvar při reklamní kampani spojené s hokejovým šampionátem v Lotyšsku v květnu 2006 . Partner české hokejové reprezentace zahájil televizní kampaň s Bobem a Davem, která byla doplněna řadou dalších aktivit především na internetu (např. on-line hry, tapety, loga do mobilů, tetování aj.). Pivovar navíc uvedl na trh světlý lahvový ležák ve speciálním hokejovém balení s originální dárkovou sklenicí. „Od roku 2003 je pivo Budweiser Budvar oficiálním pivem českého hokeje. Naše reklamní aktivity proto pravidelně již několik let spojujeme s extraligou i se všemi velkými hokejovými turnaji,“ řekl Petr Samec, PR manažer Budvaru. Základem kampaně byla série televizních spotů, ve kterých vystupovala populární dvojice Bob a Dave v roli hokejových fanoušků. Bob a Dave připravili také řadu novinek na svých internetových stránkách www.bob-dave.cz pod heslem „Češi jsou hokejoví králové posledních 10 let“. S hokejem se zákazníci v tomto období setkávali i přímo v obchodech. Světlý ležák Budweiser Budvar si mohli zakoupit ve zvláštním hokejovém balení osmi láhví, které obsahovalo navíc originální sklenici jako dárek. Během mistrovství světa v obchodech po celé republice působily také speciální hokejové promotýmy.
Zatímco v roce 2004 vyvezl Budvar do Lotyšska, země hostící hokejové mistrovství světa v květnu 2006 celkem 1 655 hl piva, v roce 2005 už Lotyši vypili téměř dvojnásobné množství ležáku Budweiser Budvar – celkem 3 088 hl. To představovalo meziroční zvýšení o 87%. „Lotyšsko pro nás představuje prozatím malý trh, který nepatří mezi 10 našich největších exportních zemí. Naše pozice se tam, přes obrovskou konkurenci, stále zlepšuje. Celkový import piva do Lotyšska byl v roce 2005 jen asi 200 000 hl. Na celkovém dovozu jsme se podíleli 1,5% a to považujeme za velmi dobrý výsledek,“ řekl Robert Chrt, obchodní manažer Budvaru. Čísla o lotyšském importu zahrnovaly veškeré dovezené pivo, včetně například velmi levného piva z Ukrajiny. „Bohužel nemáme k dispozici zcela přesná čísla, ale odhadujeme, že v segmentu prémiových, a tedy drahých importovaných ležáků, máme asi 10% tržní podíl,“ doplnil Robert Chrt. Cena 0,5l točeného piva Budweiser Budvar v restauracích se pohybovala mezi 1,0 –1,5 latu, cena půllitrové láhve Budvaru v obchodech je 0,6 latu. Běžná točená piva lotyšské provenience v restauracích se prodávala v průměru za 0,6 –1,2 latu a lahvová za 0,3-0,4 latu. Lat je v přepočtu asi 42,- Kč. Pivovar do Lotyšska vyvážel pouze světlý ležák Budweiser Budvar a stejnojmennou ochrannou známku měl v zemi také zaregistrovanou. Ležák putoval do pobaltského státu z 60% v lahvích, zbylou část představovalo sudové pivo. „Budweiser Budvar se točí v několika desítkách restaurací, především v Rize a v dalších velkých městech a prodává se i v obchodních řetězcích. V současné době se zaměřujeme především na rozvoj naší distribuční sítě. Vyhledáváme například další vhodné restaurace a staráme se o jejich podporu,“ řekl o obchodní strategii Tomáš Bártů, exportní manažer Budvaru pro Lotyšsko.
Budvar získal v květnu 2006 stříbrnou medaili ve světové soutěži „Brewers Association (BA) World Beer Cup â 2006“. Tato soutěž hodnotila piva z celého světa a určovala nejvýznačnější druhy piva, které byly v současnosti ve světě vyráběny. Zlaté, stříbrné a bronzové medaile v 85 pivních kategoriích byly uděleny během slavnostního večera „World Beer Cup Gala Awards Ceremony“ ve Washington State Convention & Trade Center v Seattlu v USA. Budvar získal stříbrnou medaili v kategorii „Bohemian-Style Pilsener“ za světlý ležák Budweiser Budvar, který se do USA vyvážel pod jménem Czechvar Premium Czech Lager. Vítěze soutěže „World Beer Cup 2006“ vybírala mezinárodní porota ze 2 221 vzorků, které do soutěže dodalo 540 pivovarů z celkem 56 zemí. K účasti bylo vyzváno celkem 3 800 pivovarů ze 100 zemí. Mezinárodní porotu tvořilo 109 odborníků z 18 zemí.
Budvar získal za svůj světlý prémiový ležák zlatou medaili na mezinárodní soutěži testující kvalitu výrobků Monde Selection. Stříbrnou medaili získal také další z produktů Budvaru, tmavý ležák Budweiser Budvar. Soutěž už od roku 1961 pořádá International Institute for Quality Selections se sídlem v Bruselu. Ocenění dne 26.6.2006 převzali zástupci Budvaru na závěrečné ceremonii, která se konala poprvé v historii v Praze. „Pro Budějovický Budvar je zisk medaile z Monde Selection velkým úspěchem, protože testování se účastní významné značky piva z celého světa. Výrobky hodnotí nezávislá odborná porota v množství parametrů a ocenění v této soutěži je pro spotřebitele vždy zárukou nejvyšší kvality výrobků,“ uvedl po předání cen sládek Budvaru, Josef Tolar. Tento rok bylo testováno více než 1400 produktů ze 71 zemí všech kontinentů. Porota posuzovala celkem 300 druhů piv v osmi skupinách, které byly rozděleny celkem do 19 kategorií.
V Budvaru zajišťovaly trvanlivost lahvového piva dva zmodernizované pastéry. Úpravy pasterovacích strojů stály pivovar 16 milionů korun a šlo o jednu z nejvyšších plánovaných investic v roce 2006. Spolehlivý a hospodárný chod zařízení zabezpečoval nový automatický systém, vyměněny byly také opotřebované mechanické části strojů. Od modernizace si Budvar sliboval především významné snížení provozních nákladů a zvýšení spolehlivosti stáčecích linek. Budvar doposud pracoval s tunelovými pastéry z druhé poloviny 80. let. „Původní špičkové stroje nabízely na svou dobu převratnou konstrukci mechanických částí. Možnosti automatizace řízení procesů se ale posunuly kupředu, stále větší důraz se také v současnosti klade na energeticky šetrný provoz. Proto se pivovar rozhodl celé zařízení zmodernizovat,“ uvedl Dalibor Čáp, hlavní mechanik a energetik Budvaru. Modernizované stroje pro pasterizaci lahvového piva mohly spolehlivě pracovat další řadu let. Jejich činnost řídil moderní automatizovaný systém Simatic S7, který rovněž zajišťoval sběr a archivaci provozních dat. Veškeré mechanické díly pastérů na obou stáčecích linkách prošly generální opravou. Na náročnou přestavbu a opravu strojů stačily pivovaru čtyři dny na přelomu dubna a května, takže dodávky zákazníkům nebyly žádným způsobem dotčeny. I rekonstruované pastéry zajistily produktům Budvaru požadovanou minimální trvanlivost, která byla u exportního prémiového světlého i tmavého ležáku garantována v délce jednoho roku. „Jakost piva je v Budějovickém Budvaru vždy na prvním místě. Po opětovném uvedení pastérů do provozu testy a měření prokázaly, že striktně požadovaná vysoká kvalita piva zůstala zachována. Oba stroje také nad očekávání dobře šetří provozní náklady. Spotřeba vody se v průměru snížila o více než 60 %, o 21 % poklesla také spotřeba páry. Pokud by se hodnoty úspor nezměnily, ušetří pivovar ročně 2,8 milionů korun a celá investice by se splatila do šesti let,“ doplnil Dalibor Čáp. Renovaci zařízení zajistila společnost KHS Dortmund, významný světový dodavatel lahvárenské techniky. Tato německá firma Budvaru v roce 2005 dodala a zprovoznila mimo jiné dvě nové myčky lahví.
Televizní spoty zimní reklamní kampaně „Hokejiáda“ pivovaru nebyly klamavé. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která tuto možnost od dubna prošetřovala, zastavila v červenci 2006 správní řízení v této věci. RRTV zahájila toto správní řízení na základě podnětu Českého olympijského výboru (ČOV). Rozhodnutí RRTV již nabylo právní moci. „Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání vítáme. Po předložení našich argumentů podpořila již druhá nezávislá a odborná instituce náš právní názor, že Budvar kampaní „Hokejiáda“ neporušil žádné české zákony ani další právně závazné předpisy. Vedle RRTV náš názor nedávno podpořila také arbitrážní komise Rady pro reklamu,“ uvedl Petr Samec, PR manažer Budvaru. Správní řízení RRTV se týkalo možného porušení § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy. Toho se měl Budvar dopustit tím, že objednal v televizním vysílání reklamy, které mohly být klamavé. Konkrétně měly tyto reklamy u spotřebitelů vyvolávat klamnou představu o spojení pivovaru případně jím vyráběného piva, se Zimními olympijskými hrami v Turíně. Podnět k zahájení správního řízení s RRTV i stížnost k Radě pro reklamu podal ČOV. V obou případech se opíral o tvrzení, že reklamní kampaň Hokejiáda měla zneužít tzv. olympijská symbolika chráněná zákonem č. 60/2000 Sb. Porušení zákona se měl Budvar údajně dopustit využitím hokejového brankáře Milana Hniličky, zneužitím symbolu olympijské pochodně, použitím slova „hokejiáda“ během reklamní kampaně a dokonce také upozorněním, že „Budějovický Budvar není sponzorem Olympijských her ani Českého olympijského výboru“.
Horké letní počasí roku 2006 způsobilo výrazný nárůst prodeje piva z Budvaru. Pivovar pracoval v režimu téměř nepřetržitého provozu a ve stáčírnách proto musely být zavedeny mimořádné noční směny. V červnu 2006 dosáhl pivovar meziročního nárůstu prodeje o 7 % a v červenci dokonce o 16 %. Zvýšený výstav piva ale neměl žádný vliv na kvalitu dodávek, protože pivovar se na letní sezónu včas připravil. Již v průběhu dubna a května naplnil téměř všechny ležácké tanky s kapacitou 263 000 hl. Připočteme-li k tomu ještě pivo, kvasící ve spilce a partie, již připravené v sudech a lahvích k expedici, zaplavilo by toto množství piva slavné hektarové budějovické náměstí do výše tří metrů. Při stočení do půllitrových lahví by na odvoz piva bylo zapotřebí 2 484 kamionů. „Protože ležák Budweiser Budvar zraje 90 dnů, měla naše varna nejvíce práce již v dubnu a květnu,“ řekl v srpnu 2006 Josef Tolar, sládek Budvaru. Již na počátku srpna se v pivovaru vařil ležák, který se objevil na vánočních stolech. „Dlouhá doba zrání je velmi důležitá pro výsledný chuťový požitek z piva. V průběhu dokvašování vzniká kysličník uhličitý, který z piva laicky řečeno „vymývá“ nežádoucí aromatické látky a další sloučeniny. Chuť piva tak získává během zrání harmonii, vyváženost a jemnost,“ doplnil Josef Tolar. Kvalita výroby piva v Budvaru je komplexní a nepřetržitý proces. Pivo je několik měsíců pod neustálou laboratorní kontrolou. „Než ležák opustí bránu pivovaru, odebereme z každé partie v průběhu výroby celkem 20 x laboratorní vzorky a provedeme 10 degustací. Naše laboratoř měří celkem 35 parametrů,“ řekl Jan Šavel, vedoucí výzkumu Budvaru. Základem dobrého piva zůstávají ale kvalitní suroviny – tedy slad, chmel a voda. Budvar pro výrobu celé své produkce používal výhradně nejkvalitnější hlávkový žatecký chmel a nikdy nepřidává do piva levnější druhy chmele, případně chmelové preparáty (extrakty).
Budvar se stal generálním partnerem nejvýznamnějšího tuzemského sdružení v oblasti cestovního ruchu a gastronomie – Národní federace hotelů a restaurací České republiky (NFHR ČR). Smlouva o partnerství byla uzavřena na jeden rok s možností jejího dalšího prodloužení.
Budvar by měl mít i v roce 2007 dostatek kvalitního chmele pro výrobu svého originálního piva. Již před zahájením sklizně v roce 2006 totiž uzavřel smlouvy s dodavateli, ve kterých byly specifikovány kvalitativní parametry i požadované množství. Pivovar nakupoval chmel vždy na celý rok dopředu a skladoval ho ve vlastních prostorách. Kvalita piva z Budvaru proto nebyla ohrožena obecně nižší kvalitou chmele ze sklizně roku 2006. „Jsme jediný velký pivovar v ČR, který vyrábí veškerou produkci výhradně z hlávkového žateckého chmele. Uzavřením smluv s dodavateli ještě před sklizní odstraňujeme riziko, že v případě horší úrody nebudeme mít dostatek kvalitního chmele pro naši výrobu. Máme záruku, že nakoupíme skutečně ten nejlepší chmel, který bude na podzim k dispozici,“ řekl v září 2006 Josef Tolar, sládek Budvaru. „Chmel skladujeme v speciálních klimatizovaných prostorách přímo v areálu pivovaru. Je to sice o něco nákladnější, ale můžeme se spolehnout na to, že chmel bude po celou dobu uskladněn správně a že se jeho kvalita nesníží,“ doplnil Josef Tolar. Podobný systém nákupu fungoval i pro slad. Budvar používal pouze moravský slad vyrobený ze tří vybraných odrůd: Kompakt, Tolar a Malz. Všechny druhy piva z Budvaru (včetně nealkoholického piva) byly vyráběné pouze z celých hlávek žateckého poloraného červeňáku. Tento chmel dodával pivu jemnější hořkost, typické aroma a řadu biologicky hodnotných látek, například tříslovin, fytoestrogenů, vitamínů a minerálů. Budvar nepoužíval k výrobě piva levnější druhy chmele, nebo dokonce chmelové extrakty.
V sobotu 16. září proběhla v areálu Budvaru oslava 111. výročí založení pivovaru. V rámci Dne otevřených dveří prošlo areálem pivovaru během celého dne přes 10 000 lidí. Největší zájem veřejnosti vzbudily prohlídky výrobních prostor pivovaru s odborným výkladem. Zájemci se při nich mohli poučit o historii pivovaru i o technologii výroby piva. Protože se na exkurze již od dopoledních hodin začaly tvořit dlouhé fronty, museli organizátoři zvýšit počet plánovaných exkurzí téměř na dvojnásobek. Místo původně plánovaných 25 prohlídek nakonec při 48 exkurzích vidělo výrobní prostory pivovaru 2 400 návštěvníků. Dalších 1 248 lidí si prohlédlo multimediální expozici „Příběh budějovického piva“. Doprovodných program tvořily koncerty, při kterých se postupně střídali interpreti všech žánrů. „Již krátce po 10. hodině zaplnili téměř 800 míst k sezení posluchači dechové hudby v prostoru velkého pódia. Hudební program se během dne postupně měnil od dechovky přes country a jazz až k chorvatské skupině Karma, jejíž koncert byl vyvrcholením celého dne,“ řekl Petr Samec, PR manažer Budvaru. Oslava byla ukončena ohňostrojem.
Budvar v červenci 2006 také prodal o 62 % více nealkoholického piva než v roce 2005.
„Nedá se říci, že se nás to netýká. Situaci na trhu analyzujeme, ale je to záležitost vysoce citlivá a trh nechce zdražovat,“ vyjádřil se v říjnu 2006 mluvčí Budvaru Petr Samec jako reakci na zdražování Prazdroje. Budvar naposledy zvýšil cenu v březnu 2005. „Zatím vyčkáváme,“ uvedl Samec a poukázal na to, že se zvyšují ceny za suroviny i energie. „Energie mají ještě větší váhu než suroviny,“ upozornil.
Budvar po roce vyhodnotil prodejní výsledky spojené s uvedením nových lahví. Projekt bylo možno hodnotit jako velmi úspěšný. Na tuzemském trhu došlo v období listopad 2005 až říjen 2006 k meziročnímu zvýšení prodeje lahvového piva z Budvaru o 28%. V listopadu 2006 uplynul rok od uvedení nových originálních lahví Budvaru na trh. Počáteční investice 49,4 mil. Kč do moderního a atraktivního obalu se vyplatila, neboť došlo k významnému nárůstu prodejů celého sortimentu lahvového piva. Nárůst se projevil zejména na tuzemském trhu, ale zvýšení bylo dosaženo i v zahraničí. V období listopad 2005 až říjen 2006 došlo ke zvýšení prodejů v ČR oproti předcházejícímu období o 28 %, zvýšení lahvového piva na exportních trzích činilo 4,4%. Celkový prodej lahvového piva Budvaru včetně exportu se tak za období listopad 2005 až říjen 2006 meziročně zvýšil o více než 12 %. “Prodejní výsledky předčily naše očekávání. Jednoznačně se potvrdily marketingové průzkumy, které jsme provedli ještě před uvedením nových lahví na trh. Nové lahve lépe upozorňují spotřebitele na výjimečnost obsahu a také lépe odlišují pivo z Budějovického Budvaru od konkurenčních produktů.,” řekl Petr Samec, PR manažer Budvaru. Pivovar představil nové zelené lahve typu ALE s originálním designem veřejnosti poprvé 5. října 2005. Na pultech obchodů se nové lahve začaly postupně objevovat od listopadu 2005 a zhruba do Vánoc 2005 (do vyprodání skladových zásob v obchodech) byly na trhu současně oba typy láhví. Hlavním cílem úprav bylo zvýšení konkurenceschopnosti a lepší odlišení od ostatních značek piva, což mělo přinést nárůst prodejů v segmentu lahvového piva. Důležitým faktorem v celém projektu bylo i sjednocení vzhledu lahví o obsahu 0,33 litru a 0,50 litru a s ohledem na menší hmotnost nové lahve také úspory nákladů na distribuci zboží, zejména díky nižší spotřebě pohonných hmot. Úspory v oblasti distribuce za první rok dosáhly 1,5 mil. Kč. V souvislosti s výměnou lahví splnil Budvar také všechny své zákonné povinnosti a etické principy a k 30. 11. 2006 ukončil výkup původních lahví NRW.
Budvar připravil novinku pro zpestření předvánoční nabídky v obchodech netradiční balení světlého ležáku Budweiser Budvar. Balení obsahovalo 9 lahví v kartónu s praktickým držadlem. Design vánočního balení byl celkově upraven tak, aby ho bylo možné použít jako praktický dárek. “K období Vánoc neodmyslitelně patří nejlepší jídlo a pití a dokladem toho je i každoroční zvýšená poptávka po našem pivu v prosinci. Proto jsme pro zákazníky připravili speciální dárkové balení,“ řekl v listopadu 2006 Petr Samec, PR manažer Budvaru. Prodej vánočního balení ležáku Budweiser Budvar byl podporován reklamní kampaní v místech prodeje (nákupní vozíky a podlahové samolepky) a také venkovní reklamou (city light a billboardy). Budvar v roce 2006 uvedl na trh již dvě speciální balení světlého ležáku s hokejovou tématikou a také letní a hokejové balení výčepního piva. „Zvláště letní multipack se nám velice osvědčil. Letos jsme prodali o 13 % letního balení výčepního piva více než v roce 2005,“ dodal Petr Samec.
Budvar zaznamenal v průběhu prvních deseti měsíců roku 2006 výrazné zvýšení prodeje piva v Rakousku. Meziroční nárůst v období leden až říjen činil 13 %. To byl vynikající výsledek vzhledem k tomu, že rakouský pivní trh byl velmi náročný a stagnoval. Ležák Budweiser Budvar byl nejprodávanějším importovaným prémiovým ležákem v Rakousku. Úspěšné výsledky měly základ ve změnách systému distribuce, které nastaly v roce 2005. Díky majetkovému propojení dosavadního klíčového importéra – firmy Kolarik & Buben GmbH – s pivovarem Ottakringer Brauerei bylo nyní možné k prodeji využívat rozsáhlou distribuční síť rakouského pivovaru. „Tato forma spolupráce zatím fungovala pouze ve východní části Rakouska. Vzhledem k velmi dobrým výsledkům ale rozšíříme v roce 2007 nový model na celé Rakousko. Firma Kolarik & Buben tam nahradí našeho dosavadního importéra,“ řekl Petr Samec. Rakousko patřilo mezi 5 nejdůležitějších exportních trhů Budvaru. V roce 2005 tam Budvar prodal 39 000 hl světlého prémiového ležáku.
Světlý ležák Budweiser Budvar patřil ve Velké Británii mezi moderní a módní značky. Jako jediný český výrobek byl v roce 2006 zařazen do prestižního seznamu „CoolBrands“, který sestavila organizace nezávislých odborníků Superbrands. Jedním z kritérií pro zařazení do seznamu byl i nezávislý průzkum mezi spotřebiteli. V aktuálním přehledu v listopadu 2006 figurovalo pouze 94 světových značek ze všech oborů. Budweiser Budvar měl v Británii vynikající renomé a jeho popularita zejména mezi mladými lidmi se stále zvyšovala. Svědčily o tom mimo jiné i nárůsty prodeje. Za prvních deset měsíců roku 2006 vzrostl export Budvaru do Spojeného království meziročně o 12%. Britský trh s pivem přitom dlouhodobě stagnoval a v roce 2006 poklesl asi o 3%. Pivu Budweiser Budvar patřilo 5. místo mezi deseti nejprodávanějšími importovanými prémiovými ležáky v Británii. „Jsme hrdí na to, že naše pivo je jediným zástupcem ČR v seznamu „Coolbrands“. Aktuálně tedy patříme mezi značky, které jsou v Británii nejvíce „IN“. Dobré jméno se zvláště ve Spojeném království nedá vybudovat přes noc,“ řekl Petr Samec. „Rostoucí popularita se odráží i v našich letošních prodejních výsledcích. Zejména nás těší nárůst v sudovém pivu, kde došlo ke zvýšení dokonce o 15%. Dnes si můžete točený Budweiser Budvar objednat již v 1200 britských hospodách. Zaměřujeme se hlavně na kvalitní podniky pro mladší generaci, jejichž počet chceme dále zvyšovat,“ dodal Petr Samec. Průměrná cena točeného Budvaru v Londýně se pohybovala mezi 3-3,5 GBP (123,8-144,4 Kč) za pintu (0,562 l). Spojené království bylo pro Budvar druhým nejdůležitějším exportním trhem, na který směřovalo téměř 20% z celkového vývozu pivovaru (asi 100 000 hl ročně). Budvar vyvážel do Spojeného království především světlý ležák. Na celkových prodejích se z 30% podílelo sudové pivo. V roce 2005 začal Budvar v Británii prodávat i tmavý ležák v sudech a od ledna 2006 i v lahvích. Britský trh patřil mezi nejnáročnější na světě a místní konzumenti dávali přednost zejména vysoké kvalitě, kterou dokázali nejen poznat, ale i ocenit. Přednost přitom dávali pivu vyrobenému přímo v Británii. U importovaných piv, která tvořila 15% celkové spotřeby piva v Británii, preferovali zákazníci především vysokou kvalitu, jedinečnou chuť a také originální původ. Samozřejmostí byl vynikající image a pověst značky. O to dbala od roku 2001 dceřiná společnost Budweiser Budvar UK Limited, která měla 16 britských zaměstnanců a sídlila v Londýně. Do seznamu „CoolBrands“ byl Budwesier Budvar zařazen již podruhé. Poprvé to bylo v roce 2004.
Tmavý ležák Budweiser Budvar získal od Sdružení přátel piva v listopadu 2006 titul „Tmavé pivo roku“. Bylo to v krátké době již třetí ocenění, které tmavý ležák získal. V únoru 2005 bylo toto pivo na londýnském festivalu „The London Drinkers’ Beer and Cider Festival“ vyhlášeno nejlepším importovaným pivem a v červnu 2006 získalo v Praze stříbrnou medaili ve světové soutěži kvality „Monde Selection“. Sdružení přátel piva (dále jen SPP) roku 2006 udílelo tituly již po patnácté. Piva byla hodnocena kombinací oblíbenosti a kvality – tedy hlasováním členů a odbornou degustací. Hlasování se zúčastnilo 804 členů SPP. Hodnoceno bylo celkem 143 druhů piv všech kategorií. “Tmavý ležák jsme uvedli na trh až v roce 2004. Za krátkou dobu získal již tři ocenění, z nichž nejvýše hodnotíme právě titul udělený Sdružením přátel piva. Jeho členové jsou skuteční znalci piva, nikoliv teoretici,” řekl Petr Samec, PR manažer Budvaru. Prodej tmavého ležáku Budweiser Budvar v roce 2006 předčil očekávání. V období leden až říjen 2006 se výstav meziročně zvýšil o 50% a již počátkem listopadu byl splněn roční plán prodeje. „V prodeji nám letos jednoznačně pomohlo zavedení tmavého piva v láhvích. Velmi výrazně nám vzrostl i export,“ dodal Samec. Tmavý ležák se vyvážel do Německa, Velké Británie, Ruska, Slovenska, Finska a dalších zemí. V roce 2005 vyrobil Budvar 12 757 hl tmavého ležáku. Tmavý ležák Budweiser Budvar je vyráběn stejným postupem jako originální světlý ležák. Vedle chmele a vody se však k jeho výrobě používalo více druhů sladu. Kromě světlého českého sladu jsou to další tři druhy speciálních ječných sladů: mnichovský, karamelový a pražený.
„Naposled jsme upravovali cenu loni v březnu. Další změny v tuto chvíli nechystáme,“ sdělil v listopadu 2006 mluvčí Budvaru Petr Samec.
Kvůli očekávanému růstu poptávky Budvar v roce 2007 investoval do nákupu nových sudů. Celkem bylo nakoupeno 10 000 nových sudů typu PLUS KEG. Konkrétně to bylo 2500 kusů sudů o objemu 20 l a 7500 kusů sudů o objemu 30 l. Výše investice dosáhla 21 mil. Kč. Přitom již v létě 2006 bylo nutné nakoupit 3000 kusů sudů o objemu 30 l v celkové hodnotě 5,8 mil. Kč. Nákupem menších sudů vycházel Budvar vstříc také požadavkům trhu, neboť segment gastronomie stále více preferoval pivo v menších obalech. „Poptávka po našem sudovém pivu v letošním roce vzrostla, především díky exportu. Protože v příštím roce očekáváme další nárůst, musíme se včas připravit hlavně na letní sezónu,“ řekl v prosinci 2006 Petr Žáček, ekonomický ředitel Budvaru. Velmi výrazný nárůst prodeje sudového ležáku Budweiser Budvar byl zaznamenán ve Velké Británii, kde v roce 2006 došlo k meziročnímu navýšení prodeje točeného piva asi o 15%. V roce 2006 se tak ve Spojeném království prodalo zhruba 27 000 hl točeného světlého a tmavého ležáku. Export sudového piva se výrazněji zvýšil i do Irska, Slovinska a některých dalších zemí. V roce 2005 se sudové pivo podílelo na prodejích Budvaru ze 46%, zbytek tvořily láhve, plechovky a tankové pivo.
Budvaru se v roce 2006 dařilo na zahraničních trzích. V roce 2006 totiž vyvezl nejvíce piva ve své historii. Celkem do padesáti států světa odteklo z pivovaru 556 tisíc hektolitrů piva, to bylo o sedm procent více než v roce 2005. Zájem byl především o světlý ležák Budweiser Budvar. Nejrychlejší růst prodeje zaznamenal pivovar na svých nejdůležitějších vývozních trzích, jako bylo Německo, Velká Británie, Slovensko a Rakousko. „Výsledků si ceníme o to více, že v těchto zemích je mimořádně tvrdá konkurence a poptávka po pivu tam stagnuje nebo dokonce mírně klesá,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru. V Německu vzrostl prodej meziročně o 5 %, a dosáhl tak hranice 190 tisíc hektolitrů. Na britský trh podnik v roce 2006 vyvezl celkem 106 tisíc hektolitrů, což bylo o 11 % více než v předešlém roce. Značka Budweiser Budvar se mezi Brity těšila velké oblibě. Organizace Superbrands ji v roce 2006 dokonce zařadila do seznamu značek, které jsou momentálně nejvíce „in“. U našich slovenských sousedů v roce 2006 Budvar prodal meziročně o 10 % více (60 000 hl) a v Rakousku dokonce o 23 % (45 000 hl). I tmavého ležáku prodal pivovar v zahraničí více než v roce 2005. Přes 10 tisíc hektolitrů tohoto typu piva mířilo do třinácti států světa. Celkem Budvar v roce 2006 vyrobil 1,151 milionu hektolitrů piva, z toho 48 % směřovalo za hranice.
V roce 2006 dosáhl Budějovický Budvar, n. p. dobrých výsledků. Hrubý zisk se meziročně zvýšil o 15 % na celkových 267,2 milionů Kč. Vlastní kapitál podniku byl navýšen o 7 % na 3,788 miliardy Kč. Výstav piva se v porovnání s rokem 2006 zvýšil o 5 % a dosáhl 1,152 milionu hektolitrů. Mezi domácími výrobci potvrdil Budvar svou pozici mezi třemi největšími producenty. Na tuzemské výrobě se Budvar podílel 5,8 %. Velmi úspěšný byl export piva, který se meziročně zvýšil o 8%. Budvar vyvezl do 50 států celkem 555 000 hl piva, což byl nejlepší výsledek během 112 let existence pivovaru. Budvar byl třetím největším exportérem piva z ČR. V segmentu ležáků mu patřilo dokonce druhé místo a jeho podíl na exportu ležáků činil 20,2 %.
Americký pivovar Anheuser-Busch začal do USA dovážet ležák Czechvar Premium Czech Lager, který vyráběl Budvar. Oznámily to 8.ledna 2007 firmy ve společném prohlášení. Dohoda ale neměla mít vliv na jejich vzájemné právní spory ohledně značky Budweiser a dalších ochranných známek v jiných zemích. Podmínky dohody, jež vstoupila v platnost 5. ledna 2007, nebyly zveřejněny. Pivovary se nicméně shodly, že tato jejich spolupráce nemůže být při žádném ze vzájemných sporů využita jako podpůrný argument pro jednu ze stran. „Dohoda je zároveň historickým mezníkem ve vztazích mezi našimi společnostmi. Od diskusí mezi právníky jsme dokázali přejít k věcnému dialogu, který přinese prospěch oběma stranám. Náš podnik tím získal nejlepšího importéra v USA,“ řekl generální ředitel Budvaru Jiří Boček. Czechvar se měl prodávat v samostatných třetinkových lahvích, v baleních po šesti nebo 12 třetinkách, dále v půllitrových lahvích a také jako točené pivo. V roce 2006 byl distribuován do 30 amerických států. Smlouva navíc zaručovala distribuci Czechvaru v USA do sítě téměř 600 nezávislých velkoobchodů společnosti A-B. Anheuser-Busch kontroloval asi polovinu amerického trhu s pivem a jeho značka Bud Light byla nejprodávanější v zemi. Firma ale sázela také na rostoucí popularitu dovážených piv.
Už 111 let měl na svědomí specifickou chuť Budvaru stejný kmen kvasinek. Zatímco některé pivovary druhy kvasinek spolu s modernizací výroby obměnily, českobudějovický podnik od první várky piva používal stále stejnou kulturu. „Na našem typu kvasinek lpíme. Naši předkové měli při jeho výběru neuvěřitelně šťastnou ruku. Kvasinky vyhověly každé nové situaci ve výrobě, takže nebyl důvod tento kmen měnit,“ řekl v lednu 2007 šéf výzkumného pracoviště Budvaru Jan Šavel, který s budvarskými kvasinkami pracoval už čtyřicet let. Změnit typ kvasinek musí pivovary například při urychlování výroby. Některé dokonce používaly pro každý druh piva jiné kvasinky. Budvar si vystačil s jediným kmenem. Tajemství samotné kultury znali jen pracovníci laboratoří, budvarské kvasnice se však ostatním pivovarům prodávaly. „Dostali jsme i nabídku z ciziny na koupi našeho kmenu. To neděláme, protože se snažíme zachovat místní označení Budvaru. Navíc nezáleží jen na kvasinkách, ale na způsobu práce s nimi. Nelze si představovat, že když si někdo koupí naše kvasnice, může vyrábět Budvar,“ tvrdil vrchní sládek Budvaru Josef Tolar. Kvasinky jsou mikroskopické houby, z nichž některé způsobují kvašení. Tento jednobuněčný organizmus dokáže chuť piva výrazně ovlivnit. „Spolu s vodou a tradičními surovinami jsou pilíři Budvaru,“ mínil vrchní sládek. Čisté kmeny kvasinek se v pivovarnictví začaly používat relativně nedávno. První z nich izoloval botanik Emil Christian Hansen v roce 1893. Do té doby se v pivovarnictví používalo takzvané nekontrolované kvašení. „Velký problém měli s kvašením piva například ve středověku. Ne náhodou byly v blízkosti pivovarů octárny, které nepovedené várky dále zpracovávaly,“ řekl šéf budvarského výzkumu Šavel. Zkažené dávky piva také putovaly do lihovarů, kde se z nich vyráběla pivní pálenka. Použité kvasnice dodával Budvar do zemědělských podniků, kde se jimi krmili hospodářská zvířata. Používat se ale daly i daleko efektivněji. „V cizině se z kvasnic separují určité typy látek, které se používají jako potravinové doplňky. Kvasnice jsou jako zdroj cenných látek stále nedoceněné,“ uzavřel Tolar.
Budvar v roce 2007 pokračoval v obchodní ofenzívě. Uzavřel smlouvu o obchodní spolupráci s dánským pivovarem Carlsberg, který se měl postarat o distribuci budějovického ležáku ve své prodejní síti ve Skandinávii a Chorvatsku. Smlouva se týkala prodeje prémiového ležáku, který se měl v severských státech prodávat pod českou značkou Budějovický Budvar, protože známka Budweiser v nich vesměs patřila americké firmě Anheuser-Busch.
Pivo z Budvaru začal roce 2007 ve Finsku distribuovat tamní pivovar Sinebrychoff. Vyplynulo to ze smlouvy o obchodní spolupráci, kterou obě firmy uzavřely.
V únoru 2006 byla v českých obchodech a restauracích nová budvarská značka piva – Pardál. Budvar ji nabídl jako odpověď na Gambrinus a jemu podobná piva. „Pivo už je uvařené, stočené do lahví a teď jen čeká na etikety,“ řekl v únoru 2007 šéf Budvaru Jiří Boček. Jméno sice nechtěl prozradit, ale Pardál byl nejčerstvější zápis v seznamu ochranných známek. „Půjde o pivo chuťově i cenově odlišné od naší prémiové značky Budvar,“ řekl Boček. Marketingový analytik a šéfredaktor časopisu Marketing & Media Daniel Köppl pokládal název Pardál za šťastně zvolený. „Má dynamiku, emoce, které nejsou negativní, vzbuzuje sílu. Je to dobrý trik, snadno převoditelný i do cizích jazyků,“ vysvětlil.
Budvar v lednu 2007 zahájil spolupráci s PR agenturou Weber Shandwick, která pro něj měla realizovat korporátní a produktovou komunikaci. Agentura Weber Shandwick se stala vítězem výběrového řízení na poskytovatele PR služeb, které Budvar organizoval na podzim 2006. „Agentura Weber Shandwick nás přesvědčila o své profesionalitě, předložila nejlepší prezentaci a také dobrou cenovou nabídku. Věříme, že nový tým je zárukou pro další zlepšení naší PR komunikace,“ komentoval výsledky výběrového řízení Petr Samec, PR manažer Budvaru.
Pivo s lépe držícími i umístěnými etiketami a hlavně v kartonech balených po různém množství lahví včetně reklamních předmětů nabízel nově zákazníkům Budvar v únoru 2007. Podnik instaloval tři nové stroje na lahvových linkách za šedesát milionů korun. „Modernizace strojů je součástí dlouhodobé strategie pivovaru. Hlavním cílem je zvyšování konkurenceschopnosti a snižování nákladů,“ řekl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček. Budvar tímto krokem nahradil stroje staré až dvacet let. Nové přístroje byly přizpůsobivější různým požadavkům. Významně se například zkrátil čas při změně druhů jednotlivých obalů. Díky moderní technologii podnik na lince ušetřil dvě pracovní místa. Z obchodního hlediska byl pro pivovar nejpodstatnější nový stroj pro balení kartonů. Oproti starému pracoval s dvojnásobným výkonem s rychlostí až šedesát zabalených kartonů za minutu. Nabízel také větší variabilitu v počtu lahví zabalených v jednom kartonu. Budvar zatím dodával na trh lahve balené po deseti nebo dvaceti kusech. Nový přístroj ale mohl balit i krabice s osmi nebo devíti lahvemi. Stroje dodala i namontovala německá firma KHS Dortmund. „Z pohledu podpory prodeje je důležité, že nové zařízení umožňuje strojní vkládání reklamních předmětů přímo do kartonů, například sklenic. Poptávka po takovém balení piva mezi zákazníky roste,“ tvrdil mluvčí pivovaru. Výměny se dočkaly také etiketovací stroje na dvou stáčecích linkách, které umožnily nastavit přesnou polohu etikety na lahvi. Demontáž všech starých částí linek a instalování nových strojů trvala týden.
Budvar dne 1.března 2007 uvedl na trh nové světlé výčepní pivo pod značkou Pardál. Toto pivo rozšiřilo stávající nabídku Budvaru, ale zároveň vybočovalo z této řady svou výrazně odlišnou chutí s vyšší hořkostí, která byla doslova ušitá na přání jeho budoucích spotřebitelů. Toto pivo bylo zajímavé tím, že se na jeho přípravě podíleli právě ti, pro které bylo určeno. “Rozhodli jsme se vstoupit do nového spotřebitelského segmentu, v kterém jsme dosud neměli žádný produkt. Nyní máme v nabídce prémiovou TOP značku Budweiser Budvar a kvalitní značku středního cenového segmentu, od které očekáváme další zvýšení celkových prodejů společnosti.“ řekl Jiří Boček, ředitel Budvaru. Pivo Pardál bylo vařeno z tradičních kvalitních surovin a z vody získané z artéských studní. „Pardál má chuť i další vlastnosti výrazně odlišné od stávajících produktů z nabídky Budvaru a bude oslovovat zcela nové zákazníky,“ doplnil Jiří Boček. Samotný projekt vývoje nového piva začal již v srpnu roku 2005. Budvar zvolil při vývoji piva unikátní strategii, která neměla v ČR a zřejmě ani ve světě obdoby. Šanci významně ovlivnit vlastnosti výsledného produktu dostali sami spotřebitelé. Ti se do projektu zapojili na podzim roku 2006, kdy probíhala série tří kol velkých ochutnávkových akcí. Vybraní pivaři z celého Jihočeského kraje pod vedením technologa pivovaru a autora základní receptury Pardála Ing. Aleše Dvořáka degustovali a hodnotili chuť i další vlastnosti piva, které byly na základě jejich připomínek dále upravovány. „Příprava nového piva pro mě byla velkou výzvou. Za konečnou chutí Pardála se skrývá mnoho měsíců práce, ve kterých jsme pivo vylaďovali podle připomínek budoucích konzumentů. Věříme, že i díky nim se nám podařilo připravit pivo, které bude zákazníkům opravdu chutnat,“ komentoval vývoj nového piva Aleš Dvořák. O silném spojení Pardála s jeho tvůrci svědčil i fakt, že se je Budvar rozhodl využít i v reklamní kampani. Na billboardech nebo pivních táccích byli tak vyobrazeni právě skuteční účastníci ochutnávek. „Jsme rádi, že se nám podařilo rozvinout spolupráci s konzumenty i na oblast reklamy. Ta se tak stává nejen originální a zajímavou, ale i věrohodnou. Účastí v reklamní kampani, se pivaři, kteří se podíleli na vývoji Pardála, hrdě přihlásili k výsledku své práce,“ vysvětlila Pavlína Jandová, brand managerka značky Pardál. Pardál byl v první fázi, která začne právě 1. března 2007, prodáván pouze v regionu jižních Čech. O datu uvedení do celostátní distribuce mělo být rozhodnuto po vyhodnocení výsledků prodeje v průběhu roku 2007. Pardál byl dodáván ve dvou formátech balení – v lahvích o objemu 0,5l a tradičních 50-ti litrových KEG sudech. V restauracích by se cena nového piva měla pohybovat v rozmezí 14 – 16 Kč za půllitr točeného piva. V obchodech bylo základní doporučení cena 8,30 Kč za láhev 0,5l.
Carlsberg Sverige AB posiloval od začátku roku 2007 své portfolio o nejznámějších importovaná piva z celého světa. Nejnovějším přírůstkem v jeho nabídce bylo pivo Budějovický Budvar. Pivovary Budějovický Budvar, n.p. a Carlsberg Sverige AB podepsaly dohodu o prodeji a marketingu piva Budvar ve Švédsku, která vstoupila v platnost 1. dubna 2007. „Jsme velice hrdí na to, že můžeme švédskému trhu nabídnout pivo s tak bohatou tradicí – Budějovický Budvar. Důležitou součástí strategie společnosti Carlsberg je obohacování švédské pivní kultury vysoce kvalitními pivy jak místními, tak i zahraničními. Budvar se stává osvěžujícím prvkem našeho portfolia. Takzvané pivní speciality a mezinárodní prémiová piva mají narůstající trend nejenom ve Švédsku, ale i v celém světě,“ řekl Stig Sunde, generální ředitel společnosti Carlsberg Sverige. „Švédský trh má pro Budvar skvělý potenciál. I když začínáme na relativně nízké úrovni prodeje, těšíme se na zvýšení tržního podílu našeho piva na švédském trhu. Carlsberg Sverige je pro nás tím nejlepším partnerem díky jeho znamenité kombinaci nadšení pro pivo a jedinečnému obchodnímu modelu v prodeji, marketingu a distribuci,“ dodal Jiří Boček.
Budvar podepsal v květnu 2007 s dánským výrobcem piva Carlsberg importní smlouvu o dovozu a prodeji prémiového ležáku Carlsberg v ČR.
Budvar v květnu 2007 odeslal první kontejnery s pivem, které bylo určené pro zákazníky v Korejské republice. Pivovar tímto krokem zahájil obchodní činnost v Korejské republice. Možnost vyvážet do Koreje se Budvaru otevřela v roce 2004, kdy po osmiletém známkoprávním sporu definitivně získal ochrannou známku „Budějovický Budvar“ a právo používat obchodní firmu (označení výrobce) „Budweiser Budvar, N.C.“. Přípravy na zahájení exportu trvaly velmi dlouho, neboť korejský trh byl na evropské poměry velmi komplikovaný a exotický. Také hledání vhodného importéra bylo náročné. „Korejský trh považujeme za perspektivní a vidíme tam zajímavou obchodní příležitost. Přestože celková spotřeba piva v Koreji stagnuje, poptávka po importovaném pivu tam již několik let pozvolna roste a do roku 2011 se očekává nárůst o 11%. Importovaná piva budou zvyšovat svůj podíl na korejském trhu,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru. „V letošním roce očekáváme v Koreji prodej více než 1000 hektolitrů ležáku,“ dodal Robert Chrt. „Do Koreje budeme vyvážet výhradně světlý ležák značky Budějovický Budvar v lahvích o objemu 0,33l. První květnová zásilka má objem 300 hl,“ řekl Tomáš Bártů, exportní manažer Budvaru pro Asii. Ležák Budějovický Budvar byl dodáván do všech hlavních distribučních kanálů – tedy do hypermarketů, do prodejen nezávislého maloobchodu i do kvalitních restaurací a barů. V Koreji měl patřit mezi nejdražší značky importovaných piv a jeho konzumenty byli především muži ze střední a vyšší příjmové skupiny.
Budvar prodal v prvním pololetí 2007 na domácím trhu o 10,85% piva více než ve stejném období roku 2006. To byl téměř 4x lepší výsledek, než byl vývoj na českého trhu. Celkem vystavil Budvar pro tuzemský trh 319 737 hl piva. „Z výsledků máme samozřejmě velkou radost, protože potvrzují vzestupný trend našeho pivovaru, zahájený loni. Projevily se výsledky naší aktivní obchodní a marketingové politiky, zlepšila se práce obchodního týmu a efekt začaly přinášet další projekty, které jsme připravili v minulých letech,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru. „Nejlepších výsledků jsme dosáhli v prodeji nealkoholického piva. Tam bylo meziroční zvýšení o 55%,“ dodal Chrt. Nealkoholické pivo ale tvořilo jen asi 1,4% produkce Budvaru. Prodej v tuzemsku se opíral především o výčepní pivo a světlý ležák vlajkové značky Budweiser Budvar. K dobrým výsledkům pivovaru částečně přispělo i uvedení nové značky výčepního piva Pardál. Pardál se zatím prodával jen v regionu jižních Čech.
Budvar zaznamenal v prvním pololetí roku 2007 meziroční nárůst exportu o 11,29 %. Celkem vyvezl do celého světa 291 770 hl piva. Na nárůstu se významně podílely státy Rusko, Německo, Rakousko a Slovensko, kde se export navýšil o 12,3 %. Poptávka na těchto zahraničních trzích je především po světlém a tmavém ležáku Budweiser Budvar, výjimku tvořila Slovenská republika, kde významný podíl tvořilo výčepní a nealkoholické pivo. „V prvním pololetí roku 2007 jsme dosáhli velmi pozitivních výsledků, zejména z důvodu nárůstu poptávky na našich top zahraničních trzích. V Německu, Rusku Rakousku a Slovensku je opravdu silná konkurence o to více nás těší zájem zákazníků,“ řekl Robert Chrt. Podíl exportu na celkové produkci pivovaru tvořil 48 %. Budvar vyvážel pivo do více než 50 států světa. Jednalo se i o tak exotické destinace, jako je Nový Zéland, Austrálie, Afghánistán a Mongolsko.
Budvar realizoval významnou investici do systému páteřní přepravy lahvového a sudového piva. V červenci 2007 byly do provozu nasazeny tři nové tahače pro velkokapacitní kamionové návěsy, tzv. Budvar Expresy. Flotila Budvar Expresů se tak skládala ze 14 návěsů, každý s kapacitou 33 paletových míst a nosností 26 tun. Úkolem Budvar Expresů bylo zajištění základní přepravy piva z pivovaru do jednoho z osmi obchodních středisek rozmístěných po celé ČR, nebo přímo k významným odběratelům. Budvar Expresy převážely mimo jiné i speciální kontejnery s nepasterovaným pivem. Budvar Expresy byly celoročně vybavené „termoplachtami“, které v létě chránily pivo před přehřátím a v zimě před mrazem. Lokální dopravu piva z obchodních středisek k zákazníkům zajišťovaly menší skříňové automobily. „Nové tahače značky Scania nahradily opotřebovaná vozidla, která byla v nepřetržitém provozu od roku 2000 a 2001. Každý z tahačů za tu dobu najezdil kolem 1 350 000 km. Náklady na jejich provoz již však byly nepřiměřeně vysoké a hlavně se začala snižovat jejich spolehlivost,“ řekl Vlastimil Němeček, vedoucí dopravy Budvaru. Hodnota investice byla přes 6 mil. Kč.
Budvar zahájil počátkem roku 2007 obchodní spolupráci s dánským pivovarem Carlsberg. Dceřiné společnosti koncernu Carlsberg v Chorvatsku, ve Finsku a ve Švédsku se staly importéry a distributory piva z produkce Budvaru. Obchodní spolupráce byla zatím v počátcích, ale přesto už bylo možné ji předběžně vyhodnotit. „S výsledky spolupráce se společnostmi ze skupiny Carlsberg v Chorvatsku, Finsku i Švédsku jsme velice spokojeni. Během prvních sedmi měsíců roku 2007 vzrostl náš prodej v těchto zemích meziročně o 37,2 %,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel. Vývoz piva do těchto tří teritorií dosáhl objemu 8 602 hl. „Překvapil nás především velký zájem o tmavý ležák Budweiser Budvar v Chorvatsku. Tmavá piva se obecně pijí spíše v chladnějších oblastech. Letos jsme v Chorvatsku prodali přes 800 hl tmavého ležáku v lahvích i sudech,“ dodal Chrt. Prodej tmavého ležáku v Chorvatsku za celý rok 2006 činil jen 32 hl. Ve Finsku a ve Švédsku se pivo z Budvaru prodávalo pod ochrannou známkou „Budějovický Budvar“, v Chorvatsku pod ochrannou známkou „Budweiser Budvar“. Asi 1/3 objemu piva se prodala v sudech, zbytek tvořily láhve 0,5 a 0,33 litru. V Chorvatsku se prodával také světlý ležák v plechovkách.
V průběhu jara 2007 se začal projevovat nedostatek přepravek na pivo klíčové značky Budweiser Budvar. Důvodem byl dynamický růst prodejů lahvového piva v tuzemsku i v zahraničí: za první pololetí 2007 došlo k celkovému meziročnímu nárůstu prodejů lahvového piva o 19,7%. Prodej lahví v tuzemsku vzrostl o 31%, v zahraničí celkově o 9%. Nárůst o 9,1% byl dosažen i na klíčových trzích v Německu, Rakousku a Slovensku. V tuzemsku se projevil i velmi úspěšný nástup značky Pardál. Zájem zákazníků o Pardála několikanásobně předčil očekávání pivovaru. Kvůli nedostatku přepravek na pivo Pardál musel pivovar dokonce krátit objednávky a v reklamní kampani vyzýval pijáky k rychlejšímu vracení zálohovaných přepravek do obchodů. „Rozhodli jsme se nakoupit celkem 250 000 kusů přepravek pro značky Budweiser Budvar i Pardál, které nezbytně potřebujeme pro plynulé uspokojování tuzemských objednávek i rostoucí poptávky v zahraničí,“ řekl Robert Chrt.
Tmavý ležák Budweiser Budvar zvítězil v jedné z nejkomplexnějších pivních soutěží na světě – „World Beer Awards“, organizované britským pivním magazínem „Beers of the World“. V kategorii ležáků získal titul „World´s Best Lager“ (Nejlepší ležák světa). „Získání titulu „World´s Best Lager“ si velmi vážíme. Našimi konkurenty byla piva z celého světa. Tmavý ležák tentokrát ocenili odborníci, ale pro nás je důležité hlavně to, že má velký úspěch u našich zákazníků a jeho prodej rychle roste,“ uvedl k ocenění Petr Samec, PR manažer. V roce 2006 činil výstav tmavého ležáku Budweiser Budvar téměř 20 000 hl, což bylo meziroční zvýšení o 56%. Asi polovina produkce byla exportována do 13 států. V Británii se v roce 2006 prodalo necelých 2000 hl tmavého ležáku. Dynamický nárůst prodeje pokračoval i v prvním pololetí roku 2007, kdy celkové meziroční zvýšení činilo více než 50%. V soutěži „World Beer Awards“ byly vzorky piv hodnoceny ve třech kolech. V prvním kole mezinárodní porota hodnotila stovky pivních značek. Na základě tohoto hodnocení určila vítěze celkem ve 42 „stylech“ v pěti hlavních kategoriích: ležák, ale, stout/porter, pšeničné pivo a speciální pivo. Vítězové 42 skupin (stylů) postoupili do druhého kola, ve kterém byli anonymně posuzovány nejlepšími britskými sládky a pivovarníky. Ti určili 12 vítězů subkategorií. Tmavý ležák Budweiser Budvar tak například zvítězil v subkategorii „World´s Best Dark Lager“. Ve třetím a finálovém kole byla vítězná piva znovu anonymně ochutnávána porotou a ta určila absolutní vítěze čtyř hlavních kategorií: ležák, ale, stout/porter a pšeničné pivo. Právě v tomto kole získal tmavý ležák Budweiser Budvar titul „World´s Best Lager“ („Nejlepší ležák světa“). Celá procedura hodnocení je poměrně obsáhlá a náročná, hlavně vzhledem k širokému spektru produktů v soutěži. Předseda poroty, známý britský pivovarnický odborník a publicista Roger Protz, k tomu říká: „Porotci byli ohromeni kvalitou a množstvím piv v naší soutěži. Bylo velice obtížné nalézt vítěze. Doufám, že nejen celkoví vítězové naší soutěže, ale všechny zúčastněné značky získají zaslouženou pozornost spotřebitelů a budou jim přinášet radost a potěšení.“
Budvar a společnost Carlsberg Bulgaria zahájily obchodní spolupráci. Společnost Carlsberg Bulgaria převzala distribuci originálního importovaného ležáku značky Budweiser Budvar na bulharském trhu.
Skupina Carlsberg a Budvar se dohodly na distribuci piva z českého pivovaru v Dánsku. Společnost House of Beer převezme distribuci od 1. ledna 2008. Obchodní spolupráce mezi oběma pivovary již probíhá ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku, Bulharsku a také v České republice. Smlouva o spolupráci v Dánsku se týká rozšíření nabídky společnosti House of Beer o 2 druhy piva z Budějovického Budvaru: světlého prémiového ležáku a tmavého ležáku. Společnost House od Beer A/S byla založena v roce 2002 jako nezávislá společnost vlastněná firmou Carlsberg Denmark jako jediným vlastníkem.
Tmavý ležák Budweiser Budvar získal ocenění od české odborné veřejnosti. V rámci „Odborné degustace piv“ při Žatecké Dočesné 2007 se umístil na 2. místě v kategorii „Ležák tmavý“. V letošním roce bylo v 10 kategoriích hodnoceno 175 piv ze 36 pivovarů. „Druhého místa v rámci Žatecké Dočesné 2007 si velmi vážíme. Je pro nás dalším potvrzením chuti a kvality našeho tmavého ležáku, které tentokrát přišlo od české odborné veřejnosti. Soutěž navíc proběhla přímo v geografickém centru oblasti, odkud pochází jedna ze základních ingrediencí tohoto piva – tedy žatecký chmel,“ komentoval ocenění Petr Samec, PR manažer Budvaru. Tmavý ležák byl v nabídce Budvaru od roku 2004. Jeho prodej stále rostl. V roce 2006 činil výstav tmavého ležáku Budweiser Budvar téměř 20 000 hl, což bylo meziroční zvýšení o 56%. Asi polovina produkce byla exportována do 13 států. V roce 2007 dynamické zvyšování prodeje tmavého ležáku pokračuje: za prvních devět měsíců je meziroční zvýšení asi 50%. Největší objem tmavého ležáku směřovalo do Německa, Velké Británie, Ruska, Slovenska a Finska. Tmavý ležák měl překvapivě veliký úspěch v Chorvatsku.
Dne 30. listopadu 2007 v 9:00 hod bylo do legendární českobudějovické pivnice Masné krámy po více než pětileté odmlce znovu zavezeno pivo – kroužkovaný ležák Budvar. Masné krámy tak budou na své znovuotevření, které je naplánováno na 5. prosince, připraveny v plné síle. „První závoz piva do Masných krámů je neklamným příznakem toho, že restaurace po pěti letech skutečně ožívá a do pivních žil se jim vrátil tlak,“ komentoval tuto událost Petr Samec. Premiérová dodávka piva proběhla pomocí originálního kontejnerového systému, který Budvar vyvinul v roce 2007 a již od června ho využíval k zásobování restaurací tankovým pivem v Praze a v jižních Čechách. Podstatou tohoto systému byly speciální tepelně izolované kontejnerové zásobníky na pivo o objemu 10 hl. Pivo v nich vydrželo studené nejméně 24 hodin. Kontejnery se za sterilních podmínek plnily v pivovaru. Pomocí upraveného dodávkového automobilu, který byl mimo jiné vybaven přečerpávacím zařízením a vlastní sterilní hadicí se převezl k dané restauraci a na místě se pomocí zmíněné hadice připojil přímo na pivní tank v restauraci. Na rozdíl od většiny konkurenčních systémů rozvozu tankového piva tedy nebylo nutné čištění přívodního potrubí mezi tankem a kontejnerem při každém plnění, při kterém existovalo zvýšené riziko kontaminace piva. Dodávkový automobil byl v případě prvního závozu Masných krámů přistaven k bočnímu vstupu z Krajinské ulice. Masné krámy jsou vybaveny čtyřmi pivním tanky, z nichž každý má objem 10 hl.
V Masných krámech byl kromě kroužkovaného ležáku Budvar k dispozici i točený tmavý ležák a výčepní pivo Budvar. Nabídku doplnilo lahvové nealkoholické pivo Budvar, speciální pivo Bud Super Strong a importovaný ležák Carlsberg.
Budvar zdražil od prosince 2007 své pivo v průměru o čtyři až šest procent. Ceny se lišily podle druhu piva a balení. Hlavním důvodem bylo dramatické zvýšení cen základních surovin, tedy sladu a chmele, ale i energií a dopravy, řekl mluvčí Budvaru Petr Samec. Cena světlé i tmavé lahvové dvanáctky tak například vzrostla o jednu korunu na 17,90 koruny. Půllitr sudového ležáku z Budvaru podražil o 0,80 koruny na 15,90 koruny. Lahvová budvarská desítka nově stála 10,10 koruny, její cena se tedy zvýšila o 0,40 koruny. Točenou desítku pivovar prodával za 11,50 koruny, což bylo o 0,60 koruny více než nyní. „Jsou to doporučené ceny. Ty na trhu se mohou samozřejmě lišit,“ podotkl mluvčí pivovaru. Ohlášené zdražení podle něj zohlednil i očekávaný nárůst prakticky všech vstupů na počátku roku 2008, například energií, lahví či kartónových obalů. „Vývoj cen sladu a chmele byl v roce 2007 výrazně nadinflační. Naši dodavatelé zvýšili ceny chmele až o 15 % a sladu dokonce o 44 %. Nepůjdeme cestou nákupu lacinějších náhražek nebo méně kvalitních surovin,“ dodal mluvčí pivovaru.
Budvar připravil pro předvánoční trh roku 2007 speciální vánoční balení světlého ležáku Budweiser Budvar. Tento tzv. „multipack“ obsahoval devět půllitrových lahví. Prodej vánočních multipacků byl doprovázen reklamní kampaní. Grafika kampaně byla shodná s grafikou obalu multipacku.
V roce 2007 vyrobil pivovar celkem 1 253 159 hl piva. Tento výsledek znamenal výrazný meziroční nárůst produkce o 8,7 %.Budvar prodal v tuzemsku 666 159 hl, což bylo o 11,5 % více než v roce 2006. Spotřeba piva na českém trhu přitom vzrostla jen asi o 1 % na celkových 16,4 mil. hektolitrů a Budvar tak posílil svůj tržní podíl.V exportu pak dosáhl největšího prodeje ve své historii. Do 53 zemí celého světa vyvezl 587 tisíc hektolitrů piva, což bylo o 5,8 % více než v roce 2006. V roce 2007 realizoval své první dodávky piva do Jižní Koreje, Brazílie a Albánie. „Ceníme si především výsledků na domácím trhu. Navýšení našeho prodeje v České republice je mnohem vyšší, než byl růst české spotřeby,“ sdělil obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt. K nárůstu domácích prodejů výrazně přispěla nová značka světlého výčepního piva Pardál, které byla na trhu od 1. března 2007. Přes hranice v roce 2007 současně putovalo nejvíce piva ve 112leté historii pivovaru z Českých Budějovic. „Většinu našich prodejů realizujeme v zemích EU, kde spotřeba piva většinou stagnuje nebo klesá. Navíc naše pivo patří ve všech zemích mezi nejdražší značky prémiových importovaných ležáků,“ doplnil Chrt.
V roce 2007 vyvezl Budvar nejvíce piva ve své historii. Rekordní objem piva – celkem 587 000 hl – směřoval do 53 států celého světa. Znamenalo to meziroční zvýšení exportu piva o 5,88 %. Ležák značky „Budweiser Budvar“ patřil mezi nejznámější české značky ve světě a všude se prodával jako prémiová značka, která patřila vždy mezi nejdražší na trhu. Asi 77 % vývozu Budvaru tvořily v roce 2007 prodeje v pěti zemích: v Německu, ve Velké Británii, na Slovensku, v Rakousku a v Rusku. V této skupině zemí se celkový prodej meziročně zvýšil o 4,2 %. „Nejvíce oceňuji nárůst prodeje v Rusku. Meziroční zvýšení činilo 25 %,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru. „Spokojeni jsme ale i s výsledky v Německu, které je naším nejdůležitějším exportním trhem. Prodali jsme tam meziročně o 2 % piva více, přestože německý trh s pivem poklesl o 3 % a naše značka patří mezi nejdražší,“ doplnil Robert Chrt. Dobré výsledky byly dosaženy na Slovensku a v Rakousku, kde se prodeje zvýšily shodně asi o 11 %. „V Rakousku je ležák Budweiser Budvar již tradičně nejprodávanějším importovaným pivem a udržuje si velký náskok před ostatními,“ dodal Robert Chrt. Výsledky mohly být lepší pouze ve Velké Británii. Tam se meziroční prodej snížil o 7 %. Příčinou bylo mimořádné špatné letní počasí, díky němuž během letních měsíců došlo k celkovému poklesu spotřeby piva v Británii o 15-17 % a letní výpadek se nepodařilo nahradit. Na výsledcích exportu 2007 se příznivě projevila také spolupráce s koncernem Carlsberg. V průběhu roku 2007 převzaly společnosti ze skupiny Carlsberg prodej piva v 5 státech: ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku a Bulharsku. Meziroční prodej v těchto zemích se díky tomu zvýšil o 39 % a dosáhl celkového objemu asi 14 000 hl. Osvědčila se i spolupráce s novým importérem v USA. Během roku 2007 v USA probíhalo přechodné období spojené s administrativně náročným převáděním licencí od subdistributorů v jednotlivých státech, což vyžadovalo ze strany společnosti Anheuser-Busch jednak značné úsilí a čas, jednak finanční investice. Společnost Anheuser-Busch přesto prodala v roce 2007 o 37 % více piva než bývalý importér v roce 2006 – celkem asi 11 000 hl světlého ležáku pod značkou Czechvar. V roce 2007 vyvezl Budvar poprvé pivo do tří nových zemí: Jižní Koreje, Brazílie a Albánie.
V lednu 2008 se začalo objevovat na pultech obchodů v celé ČR nové světlé výčepní pivo značky Pardál. „Za rozhodnutím rozšířit prodej značky Pardál na celou republiku stojí především velký ohlas, který nové pivo vyvolalo u našich zákazníků v regionu jižních Čech, kde jsme začali s distribucí již na jaře 2007. Pardál zákazníky oslovil a jeho prodejní výsledky v roce 2007 několikanásobně předčily naše očekávání,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru.
Budvar uvedl 1.dubna 2008 na český trh novinku – nealkoholické pivo v sudech KEG. Zákazníci měli možnost objednat si v restauracích čepované nealkoholické pivo Budweiser Budvar. Dodávalo se v sudech o objemu 20 litrů do restaurací v celé ČR. Budvar vyráběl nealkoholické pivo již od roku 1992, ale dosud ho na trh dodával pouze v lahvích o objemu 0,5 a 0,33 litru. „Zavedení sudového nealkoholického piva je naší reakcí na dynamický růst poptávky po našem nealko pivu v posledních dvou letech. V roce 2005 jsme v České republice prodali 10 207 hektolitrů nealkoholického piva, v roce 2007 už 18 817 hektolitrů. Loni se náš prodej nealkoholického piva meziročně zvýšil o 31 procent,“ řekl Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemských prodejů Budvaru. „Novinkou vycházíme vstříc přáním našich zákazníků. Očekáváme, že čepované nealkoholické pivo nám letos pomůže k dalšímu zvýšení prodeje,“ dodal Horejš. Zárukou kvality a chuti nealkoholického piva Budweiser Budvar je i fakt, že sládek Budvaru – Josef Tolar – byl členem týmu, který v roce 1975 vytvořil první nealkoholické pivo v Československu.

Josef Tolar, sládek Budvaru v dubnu 2008 řekl:

„Při využití technických novinek jsme vždy důsledně dbali na to, abychom se vyhnuli dopadům na změnu charakteru a senzorických vlastností našeho piva. Při přechodu na novou techniku jsme podle našeho názoru využili její výhody, ale zároveň jsme se dokázali vyhnout pokušení „ekonomizace“ výroby, například zkrácení výrobních lhůt nebo sloučení procesů hlavního kvašení a zrání piva do jednoho kroku. Technologii HGB nepoužíváme. V praxi to znamená, že nevaříme husté koncentrované pivo (stupňovitost 14-16), které bychom na úplném konci výrobního procesu (při filtraci) ředili vodou na požadovanou stupňovitost. Podle vývoje v zahraničí budou další modernizace směřovat k ekonomizaci, energetické i surovinové úspornosti a intenzifikaci výroby. To by mohlo v praxi znamenat zkracování výrobních lhůt, snižování hořkosti nebo využívání surovin, které nejsou pro pivo českého typu obvyklé (maltózový sirup, kukuřice aj.). Ve varně se mohou začít používat enzymy pro zpracování nestandardních škrobových surovin. Při využívání technologie HGB se mohou objevit i další atypické zásahy – například korekce (zvýšení) hořkosti v závěru výroby nebo úprava barvy piva při filtraci. Zaváděním jednotných receptur a technologie, standardizací řízení výroby a zaváděním tzv. BAT (pozn. Best Available Technology) v rámci nadnárodních pivovarnických skupin musí logicky docházet ke zmenšování chuťových rozdílů mezi jednotlivými značkami. V posledních letech bezpochyby dochází ke snižování rozmanitosti v chuťových profilech piv a unifikaci v globálním měřítku.“
Právě před čtyřmi lety – 28. dubna 2004 – rozšířil Budvar, svou nabídku o tmavý ležák Budweiser Budvar. Tento prémiový tmavý ležák s jemně hořkou karamelovou chutí získal během relativně krátké doby řadu příznivců, o čemž svědčil růst jeho výstavu. V roce 2007 Budvar vystavil 29 616 hl tmavého ležáku, což bylo ve srovnání s rokem 2006 téměř o 42 % více. Na tuzemském trhu jeho prodej v roce 2007 dosáhl objemu 11 728 hl, což bylo v meziročním srovnání o 7,1 % více. Významného nárůstu dosáhl tmavý ležák v zahraničí, kde byl prodej v roce 2007 o 80,1 % vyšší než v roce 2006 a dosáhl objemu 17 887 hl. Hlavní exportním trhem bylo Rusko, kde se v roce 2007 prodalo přes 6 000 hl tmavého Budvaru, to bylo meziročně o 66,2 % více. Mezi další významné exportní trhy patří Velká Británie, Německo, Finsko a Slovensko. „Velmi si cením výsledků v Chorvatsku. V jižních zemích není tmavé pivo obecně příliš oblíbené, ale v Chorvatsku si tmavý ležák Budweiser Budvar vede překvapivě dobře. Chorvatsko je v dovozu tmavého Budvaru na šestém místě a na našich celkových prodejích se tam tmavý ležák loni podílel ze 22 %,“ řekla Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budvaru. Tmavý ležák Budweiser Budvar se v roce 2007 vyvážel do 18 států. Počet exportních teritorií se meziročně zvýšil o pět. Nejvzdálenější byl Vietnam.
Budvar vyvážel do Kanady od roku 2001, kdy bylo vyvezeno prvních 500 hl světlého ležáku. Od té doby se prodeje postupně zvyšovaly. Zatím nejvíce piva v historii – téměř 5000 hl – vyvezl Budvar do Kanady v roce 2007. Znamenalo to meziroční zvýšení o 43 %. Příznivý vývoj pokračovali v roce 2008. „Naše pivo získává stále více zákazníků. Za první čtvrtletí roku 2008 naše prodeje v Kanadě meziročně vzrostly o 23 %, v březnu činilo zvýšení dokonce 87 %. Věříme, že mistrovství světa v hokeji pozitivní vývoj prodeje Czechvaru ještě podpoří. Zákazníci se v tomto období budou více zajímat o importované výrobky,“ řekla v květnu 2008 Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budvaru. Budvar vyvážel do Kanady výhradně světlý ležák v lahvích pod značkou Czechvar. Zákazníci ho mohli zatím koupit především v maloobchodních prodejnách.
Z pivovaru byla 16. června 2008 odeslána historicky první zásilka piva do Číny. Dodávka obsahovala 2600 kartonů lahví (206 hl) světlého ležáku, který se v Číně měl prodávat pod označením „Budějovický Budvar“. Dva kontejnery s pivem měly dorazit do Šanghaje za 31 dnů, tedy 17. července. Na pultech se měly objevit počátkem srpna. V prvním období se prodej soustředil pouze na aglomeraci Šanghaje, ve které žije více lidí, než v celé ČR. Vstup Budvaru do Číny blokoval od roku 1997 spor o registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“. Spor byl ve prospěch Budvaru ukončen až v listopadu 2006. Samotné přípravy k zahájení exportu byly složitým a časově náročným procesem, který trval 18 měsíců. „Kvůli jazykové a kulturní bariéře trvalo několik měsíců vyhledání vhodného a seriózního importéra. Složité bylo i vyřízení mnoha potřebných certifikátů a skutečnou lahůdkou bylo vytváření čínského ekvivalentu názvu naší značky,“ řekl Tomáš Bártů, exportní manažer pro Asii. Příprava etikety trvala od října 2007 do dubna 2008. Protože běžný čínský zákazník nedokáže přečíst slova psaná latinkou, bylo nezbytné na etiketě uvést ekvivalent ochranné známky „Budějovický Budvar“. Výsledkem byl čínský výraz (čte se „Bai De Fu“), který znamenal „Mít mnoho štěstí“ nebo „Všichni mají mnoho štěstí“.
Budvar zahájil v červnu 2008 na Slovensku celoplošnou reklamní kampaň na podporu svého prémiového ležáku Budweiser Budvar. Jejím cílem bylo zvýšit povědomí o značce Budweiser Budvar, posilovat prémiovost a originalitu této značky a tím také podpořit další růst prodejů. Budvar na Slovensku zintenzivnil svou reklamní činnost po mimořádně úspěšných výsledcích, kterých dosáhl v roce 2007 na domácím i slovenském trhu. V roce 2007 vyvezl Budvar na Slovensko o 11% více piva. Slovenský trh byl třetím nejdůležitějším exportním teritoriem Budvaru. „Přípravě kampaně jsme věnovali velkou pozornost. Slováci pivu rozumějí a dokáží ocenit jeho kvalitu. Stejně tak jsou právem hrdí na svou zemi. Proto jsme pro naši kampaň zvolili jasnou a čistou grafiku a také slogany, které s nadsázkou připomínají, že Slováci mají dost věcí, na které mohou být pyšní,“ vysvětlil Veronika Schwarzová, exportní manažerka Budvaru pro Slovensko. Reklamní kampaň byla postavena na spojení prémiového ležáku Budweiser Budvar a pro Slovensko typických prvků či dominant. Na vizuálech se tak objevily motivy krásy slovenských žen, Tatry nebo halušky. Cílovou skupinu tvořili muži, kteří vyhledávají kvalitní značkové produkty a dokáží je ocenit. Autorem reklamní kampaně byla pražská agentura Kaspen.
Budvar pokračoval i v roce 2008 v obchodním růstu. Za první pololetí roku 2008 prodal celkem 639 190 hl, což bylo meziročně o 4,7 % více. V roce 2007 byla hranice výstavu 500 000 hl překonána počátkem června, v roce 2008 tomu bylo již v květnu. V porovnání s prvním pololetím roku 2007 se za stejné období roku 2008 prodalo o 6 % více lahvového piva (361 000 hl) a o 4 % více sudového piva (241 000 hl). Ostatní prodeje tvořilo tankové pivo v cisternách, plechovky a party soudky. „Většinu našich prodejů v prvním pololetí, přibližně 54 %, jsme realizovali díky naší vlajkové lodi – světlému ležáku Budweiser Budvar. Zhruba 41 % prodejů tvořilo výčepní pivo značek Budvar a Pardál, zbytek tmavý ležák, nealkoholické pivo a speciální pivo Bud Super Strong,“ dodal Chrt. Velmi významného meziročního nárůstu prodeje dosáhl Budvar především v tuzemsku a to o 8,3 %. Export Budvaru vzrostl oproti prvnímu pololetí roku 2007 o 0,6 %. „I když se tento nárůst zdá jako mírný, my jsme s ním spokojeni. Je to způsobeno tím, že v prvním pololetí roku 2007 jsme zaznamenali extrémní nárůst exportu o 11,29 %, tudíž letos srovnáváme s historicky rekordními loňskými čísly. Jejich překonání je pro nás pozitivní zprávou. Jediné co nás v souvislosti s exportem trápí, je příliš silný kurz koruny, jejíž posilování nás letos na tržbách z exportních prodejů připravilo již o více než 73 mil. Kč,“ vysvětlil Chrt. Zvýšený výstav a prodej se projevil i na provozu pivovaru. Již od května 2008 pivovar fungoval v téměř nepřetržitém provozu. V květnu a červnu bylo na lahvových linkách realizováno 40 nočních směn a 6 mimořádných víkendových, na sudových linkách 15 nočních směn a 4 mimořádné víkendové. Varna pracovala prakticky bez přerušení již od března.
Jedním z hlavních partnerů hokejové extraligy byl v sezoně 2008/09 Budvar. Lední hokej byl pro pivovar klíčovým sportem, který hrál velkou roli v komunikaci značky Budweiser Budvar již od roku 2003. Budvar tak i v roce 2008 a 2009 provázel fanoušky při zápasech jejich oblíbených týmů v Extralize Ledního Hokeje i při zápasech českého národního hokejového týmu.
Světlý ležák Budweiser Budvar se umístil na druhém místě v Podzimní ceně českých sládků v kategorii „světlý ležák“. Tato kategorie byla již tradičně nejsilněji obsazena a v roce 2008 se jí účastnilo celkem 20 značek. Cenu českých sládků pořádal již 15 let časopis Pivní kurýr a konala se dvakrát ročně. Jarní část byla určena pro malé pivovary a minipivovary, podzimní pak pro střední a velké pivovary. Do soutěže bylo přihlášeno 79 značek z 18 pivovarů, které v osmi kategoriích hodnotilo 24 českých sládků a pivovarských odborníků. „Hodnocení bylo dvoukolové. Vzorky piva byly do jednotlivých komisí losovány, aby byla zachována maximální objektivita. Proto si ocenění velmi vážím,“ řekl v říjnu 2008 Aleš Dvořák, technolog Budvaru, který byl členem jedné z porot. Stříbro z Ceny českých sládků je již čtvrtým oceněním, které v roce 2008 získalo pivo z produkce Budvaru.
Světlé výčepní pivo Pardál mělo za sebou vydařené letní období roku 2008. Během hlavní prodejní sezóny od června do konce srpna se na území ČR prodalo celkem 65 548 hl piva Pardál. Meziročně to představovalo zvýšení o 144 %. Prodej značky Pardál během tří letních měsíců dosáhl téměř stejného objemu jako byl celoroční prodej v roce 2007. „Výsledky prodeje piva Pardál považujeme za velký úspěch značky, která je na celostátním trhu teprve od ledna 2008. Objem prodeje Pardála za pouhé tři měsíce je srovnatelný s celoročním výstavem malého pivovaru,“ řekl Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje Budvaru. „Pardál české spotřebitele jednoznačně zaujal. Jedním z důkazů může být i to, že Pardál v dubnu získal titul „Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka“,“ řekla Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál. Značka Pardál zaujala také marketingové odborníky. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ získala stříbrnou Effii 2007 v soutěži o nejefektivnější českou reklamní kampaň a vyhrála soutěž FLEMA 2007 za inovativní využití médií v kategorii „Nejlepší malá kampaň“. Letní prodejní sezónu Pardála odstartovala červnová televizní kampaň. „Prodej v letním období ale výrazně podpořila i komunikační kampaň „Pardáléto“. Během ní jsme oslovili desítky tisíc potenciálních zákazníků netradičním způsobem a v netradičních místech,“ vysvětlila Alena Mazancová. „PARDÁLéto“ probíhalo v 17-ti významných turistických lokalitách po celé ČR. Na neočekávaných místech, většinou přímo v přírodě, mohli turisté narazit na příjemné občerstvení v podobě stánků s vychlazeným čepovaným nebo lahvovým pivem Pardál. Nejzajímavějšími lokalitami „PARDÁLéta“ byly například Babiččino údolí, Lipno či Máchovo jezero.
Budvar překonal dne 30.září 2008 psychologickou hranici 1 milionu vystavených hektolitrů za jeden kalendářní rok. Budvar prodal za šest měsíců letošního roku celkem 639 190 hl piva, což bylo o 4,7 % více než ve stejném období roku 2007. Na nárůstu v pololetí se podílel především tuzemský prodej, který meziročně stoupl o 8,3 %. Export za první pololetí vzrost o 0,6 %. „Na letošním výstavu se příznivě projevuje zahájení celostátní distribuce značky Pardál na počátku roku. Ačkoliv pro mnoho spotřebitelů se jednalo o zcela neznámou značku, rychle získala zajímavý tržní podíl. Nejprodávanějším druhem piva z naší produkce ale stále zůstává světlý ležák Budweiser Budvar,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru. Budvar během posledních čtyř let stále zkracoval dobu, kterou potřebuje k dosažení magického objemu 1.000 000 vystavených hektolitrů. Zatímco v roce 2005 dosáhl této hranice 2. prosince, v roce 2006 tomu bylo 16. listopadu, v předchozím roce 17. října. Ve své historii překonal Budějovický Budvar roční výstav milionu hektolitrů poprvé v roce 1996. Tehdy vystavil 1.025 811 hl, přičemž hranice 1 000 000 hl dosáhl 20. prosince.
Sdružení Přátel Piva (dále jen SPP) v listopadu 2008 zveřejnilo výsledky svého výročního hodnocení piv, pivovarů a pivovarských osobností za rok 2008. Budvar získal od SPP celkem 5 medailí. „Sládkem roku 2008“ se stal Josef Tolar, sládek a výrobně-technický ředitel Budvaru. SPP ho zvolilo pivovarskou osobností roku za „jeho celoživotní dílo, za jeho konzervativní přístup při modernizaci pivovaru, která probíhala zejména v letech 1990 – 2002 a za to, že se nenechal zlákat tzv. ekonomičtějšími způsoby výroby piva.“ „Tmavým pivem roku 2008“ byl vyhlášen tmavý ležák Budvar. Tmavý ležák tak zvýšil celkový počet svých ocenění z domácích i mezinárodních soutěží na osm. V kategorii „Pivovar roku“ získal Budvar druhé místo. „Velice oceňujeme naše výsledky v kategorii výčepních piv. Pivo Pardál získalo druhé místo a hned za ním se umístilo výčepní pivo značky Budějovický Budvar,“ řekl Petr Samec, PR manažer Budvaru. „Každé ocenění od Sdružení Přátel Piva má velkou váhu. Jde o hodnocení podložené skutečnými znalci, kteří se pivu věnují ve svém volném čase také po teoretické stránce,“ dodal Samec.
Z pivovaru byla v prosinci 2008 odeslána první dodávka piva do Kyrgyzské republiky. Dva zateplené kontejnery se 180 hl lahvového ležáku Budvar směřovaly do hlavního města Biškeku (dříve Frunze). Zásilku tvořily kartony s láhvemi 0,5 a 0,33 litru. Doprava trvala asi 14 dnů a kyrgyzští zákazníci si tak mohli první láhve moci koupit těsně před Silvestrem. „Kyrgyzský trh je sice malý, ale v posledních letech dynamicky rostl. Do roku 2013 by se tam měla konzumace piva ztrojnásobit. Navíc asi 70% spotřeby tvoří v Kyrgyzstánu importované pivo,“ řekl Tomáš Bártů, exportní manažer pro Asii. Ležák Budvar měl na pultech stát 70 – 90 Somů (asi 35 – 45 Kč). „To je asi dvojnásobek ceny běžných piv na místním trhu,“ dodal Bártů.
Produkce piva v Budvaru v roce 2008 významně vzrostla, přestože celková výroba piva českých pivovarů se snížila o 2 % a tuzemská spotřeba piva klesla až o 3 %. V roce 2008 vystavil Budvar celkem 1 312 580 hl piva, což představuje meziroční nárůst produkce o 4,5 %. „Celkových výsledků si velmi vážíme. Stojí za nimi tvrdá práce, protože produkce českých pivovarů se podle předběžných údajů loni asi o dvě procenta snížila,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel. „Velmi úspěšní jsme byli v tuzemsku, kde jsme prodali o 9,7 % piva více, zatímco celková spotřeba na českém trhu poklesla předběžně asi o 3 %,“ dodává Robert Chrt. Zákazníci v ČR loni vypili celkem 731 059 hl piva z Budvaru. Export Budějovického Budvaru se meziročně snížil o 1 %. Objem 581 522 hl exportovaného piva je i přesto druhým nejvyšším v historii pivovaru. „S výsledky exportu jsme vzhledem k ekonomickému vývoji v posledních měsících spokojeni. Ležák Budweiser Budvar patří na všech trzích mezi nejdražší importované ležáky a přestože se v našich klíčových exportních zemích celková spotřeba piva loni snížila, dokázali jsme v podstatě udržet naše tržní pozice,“ komentoval exportní výsledky Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budvaru.
Podařilo se splnit také plán zisku, který před vytvořením účetní rezervy ve výši 80 mil. Kč dosáhl hodnoty 213 mil. Kč. Hospodaření pivovaru ovlivnila řada negativních faktorů: posílení české koruny znamenalo pro Budvar záporný dopad do tržeb ve výši 140 mil. Kč. Nárůst nákupních cen přinesl dodatečné náklady ve výši přibližně 90 mil. Kč u základních surovin a 28 mil. Kč u obalového materiálu. Výrazný vliv mělo i zvýšené dopravné výrobků nebo zdražení energií. Vliv na hospodářský výsledek pivovaru měla také počínající globální recese. V roce 2008 investoval Budvar do rozvoje podniku 282 mil. Kč. Klíčovou investicí byly dva plniče piva (80 mil. Kč), další prostředky směřovaly do podpory prodeje, obnovy vozového parku, logistiky – zahájení výstavby nového skladu, obalů a informačních technologií. Veškeré investice byly financovány výhradně z vlastních zdrojů podniku.
K 31. prosinci 2008 odešel do důchodu Josef Tolar – sládek a výrobně-technický ředitel pivovaru. Jeho nástupcem a desátým sládkem v historii Budvaru od 1.ledna 2009 Ing. Adam Brož. Josef Tolar pracoval v Budějovickém Budvaru po celý život již od roku 1965. Funkci sládka vykonával 24 let a stal se tak druhým nejdéle sloužícím sládkem v historii pivovaru. Jeho rukama prošlo celkem 21,464 milionu hektolitrů piva. Ing. Adam Brož pracoval v Budvaru od roku 1999 na řadě pozic ve výrobním úseku. Od roku 2006 působil jako zástupce vedoucího výrobního oddělení. Je jedním z žáků pana Tolara, od kterého získal obrovské množství teoretických znalostí i praktických zkušeností.
K českým zákazníkům zamířil v únoru 2009 speciální edice světlého ležáku „Budweiser Budvar“. Pivo, neoficiálně nazývané „Dobsonův ležák“, pomáhal vyrobit pan Iain Dobson, milovník a respektovaný znalec piva z Velké Británie. Iain Dobson vykonával 2. října 2008 po celý den funkci sládka Budvaru. Tuto výsadu získal jako vítěz dobročinné aukce na největším britském pivní festivalu (Great British Beer Festival). Hlavní cenu do aukce věnoval sládek Budvaru, Josef Tolar, který jako první Čech v historii také zasedal ve festivalové porotě pro výběr nejlepšího piva Velké Británie. Iain Dobson prožil v průběhu své návštěvy v Budvaru reálný pracovní den sládka. „Várku piva, kterou pomáhal připravit pan Dobson, jsme během procesu výroby sledovali. Protože náš ležák dokvašuje 90 dnů, byl „Dobsonův ležák“ zralý až v půlce ledna,“ řekl Josef Tolar. Lidé poznali kartóny s „Dobsonovým ležákem“ podle data minimální trvanlivosti, které je 27.7.2009. „Panu Dobsonovi jsme několik kartonů na ochutnání samozřejmě poslali,“ dodal Tolar.
Tmavý ležák Budvar se začal vařit v roce 2004. Již v roce 2005 se uskutečnily první vývozy do Německa, Velké Británie, Ruska, Finska a na Slovensko. V roce 2008 se tmavý Budvar vyvážel již do 21 zemí a jeho vývoz se meziročně zvýšil asi o 5 %. Tmavý ležák se na celkové výrobě podílel asi dvěma procenty. V březnu 2009 byla např. na Ukrajinu odeslána první dodávka 96 sudů tmavého ležáku. „Loňský prodej tmavého ležáku v lahvích se na Ukrajině zvýšil meziročně o 40 %. Náš importér vidí velký prostor pro úspěšný prodej tmavého ležáku v sudech, a proto jsme se dohodli na zahájení dodávek,“ řekla Renata Pánková, vedoucí exportního oddělení. V průběhu března 2009 byly realizovány historicky první dodávky tmavého ležáku také do Itálie a Španělska. V obou případech to byly láhve. „Původně jsme o prodeji tmavého ležáku ve Středomoří vůbec neuvažovali, protože v jižních státech není podle průzkumů trhu tmavé pivo příliš oblíbené. Překvapil nás ale obrovský úspěch v Chorvatsku a relativně velký zájem v Řecku,“ dodala Pánková. V Chorvatsku se v roce 2008 prodalo přes 2000 hl tmavého ležáku, to bylo téměř dvakrát více než v roce 2007. Chorvatsko bylo tak v prodeji tmavého ležáku druhým nejdůležitějším exportním trhem. Nejvyšší poptávka byla v roce 2008 v Rusku.
Počátkem roku 2007 uzavřel pivovar Budvar, n.p. importní smlouvy o distribuci a prodeji piva s nadnárodními pivovarnickými skupinami Anheuser-Busch InBev a Carlsberg Breweries A/S. V roce 2008 s nimi probíhala obchodní spolupráce na území sedmi států. Anheuser-Busch InBev prodává světlý budvarský ležák na území USA, dánská skupina Carlsberg se stará o distribuci v Bulharsku, Dánsku, Finsku, Chorvatsku, Srbsku a Švédsku. Od ledna 2009 navíc převzal Carlsberg prodej piva z Budvaru také na území Bosny a Hercegoviny. „S výsledky spolupráce s nadnárodními koncerny jsme velmi spokojeni. V sedmi státech, o které se naši partneři starají, došlo k celkovému meziročnímu zvýšení prodeje piva z Budějovického Budvaru o 15,3 %,“ řekla Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budvaru. Vývoz piva do těchto zemí dosáhl v roce 2008 celkového objemu 31 924 hl. „Nejvíce oceňuji výsledky na největších trzích této skupiny zemí. V USA došlo k meziročnímu zvýšení o 7 %, v Chorvatsku dokonce o 27 %,“ dodala Pánková. Asi 86 % objemu tvořil světlý ležák, který se v jednotlivých zemích prodává pod označením Budweiser Budvar, Budějovický Budvar nebo Czechvar.
Budvar připravil na jaro 2009 pro své zákazníky dvě novinky v oblasti balení produktů. První novinka se vztahovala k plechovkám světlého ležáku Budvar o objemu 0,5 litru. Doposud byly tyto plechovky distribuovány v tzv. „trayích“ po 24 kusech. Od začátku dubna 2009 každý tray nově obsahoval 4 papírové taštičky se 6 kusy plechovek. Toto balení umožnilo zákazníkům lepší transport, manipulaci i skladování. Zákazníci si samozřejmě nadále mohli zakoupit i jednotlivé plechovky. „Toto balení by mělo být pro naše zákazníky velmi příjemné, proto jej zavádíme na trvalo. Důležitou zprávou je i to, že nový formát obalu se neprojeví do ceny, která zůstává stejná,“ řekl Martin Horejš, vedoucí tuzemského prodeje Budvaru. V roce 2008 prodal Budvar v plechovkách asi 5 % své produkce. Druhou novinkou byl multipack nealkoholického piva Budvar, který obsahoval 8 lahví o objemu 0,5 litru. Tento akční multipack byl určen především pro nadcházející motoristickou sezonu. „Obliba multipacků u našich spotřebitelů obecně roste, což nám potvrdil i loňský zájem o multipack nealkoholického piva, který výrazně předčil naše očekávání. Spotřebitelé především oceňují praktičnost tohoto typu balení při nákupu většího počtu lahví,“ dodal Martin Horejš. Celkový prodej nealkoholického piva Budvar se v roce 2008 meziročně zvýšil o 13 %. Nealkoholické pivo Budvar se prodávalo v lahvích o objemu 0,5 litru nebo 0,33 litru a od roku 2008 i sudech KEG o objemu 20 litrů.
Ekonomická krize se Budvaru v roce 2009 zatím výrazně nedotkla. Pivovar vystavil během čtyř měsíců roku celkem 374 538 hl piva. To bylo meziročně o 1,6 % méně. Tržby za toto období však meziročně vzrostly o 2,28 %. Propad produkce byl způsoben snížením prodeje v lednu a únoru. Od března však pivovar výrazně zvyšoval výrobu. V březnu prodal Budvar o 4 % piva více a v dubnu dokonce o 8 % piva více, než ve stejných měsících roku 2008. Duben 2009 tak byl nejúspěšnějším dubnem v historii pivovaru. K rekordnímu dubnovému výsledku výrazně přispěl export, který se meziročně zvýšil o 20 %.
Se zahájením hlavní prodejní sezony roku 2009 přišel Budvar na trh s novinkou v portfoliu. Od 1.června 2009 vstoupil se značkou Pardál Echt do segmentu jedenáctistupňových piv. „Po analýze našeho portfolia i možností českého trhu jsme se rozhodli pro vstup do segmentu tzv. „jedenáctek“, a to se značkou Pardál. Chceme nejen navázat na výrazný prodejní úspěch výčepního piva Pardál, ale využít i jeho obchodního potenciálu. V neposlední řadě reagujeme i na požadavky našich zákazníků, kteří si přáli „silnější“ variantu Pardála,“ vysvětlil Jiří Boček, ředitel Budvaru. Pardál Echt doplnil výčepní pivo Pardál, které Budvar uvedl na trh před dvěma lety. To si rychle získalo své zákazníky a prodejní výsledky předčily očekávání. V roce 2007, kdy bylo pivo Pardál distribuováno jen v jižních Čechách, se jej prodalo 76 369 hl. V roce 2008 dosáhl objem prodeje značky Pardál již 193 034 hl. Značka Pardál se tak v roce 2008 stala 16. nejprodávanější značkou piva v České republice. Vývoj piva Pardál Echt byl zahájen v létě roku 2008 analýzami trhu a marketingovou studií. Na podzim téhož roku byly stanoveny základní parametry produktu a v prosinci pak byly uvařeny první várky a realizovány interní testy. V lednu 2009 se do vývoje Pardála Echt zapojili sami spotřebitelé. Pivaři, kteří se podíleli již na vývoji výčepního piva Pardál, a jejich kamarádi, se zúčastnili dvou kol ochutnávek. Na základě jejich připomínek upravoval Aleš Dvořák, technolog pivovaru, chuť i další vlastnosti nového piva. V březnu 2009 byla uvařena finální várka piva Pardál Echt. Pardál Echt byl dodáván ve vratných lahvích o objemu 0,5 litru, a to v klasických přepravkách po 20 lahvích nebo v papírových kartonech po 10 lahvích.
Základní parametry piva Pardál Echt:
Stupňovitost: 11,3 %
Hořkost: 30 MJH
Barva: 14-15 ECB
Říz: střední, zaručuje příjemnou pitelnost
Kvalitní suroviny: 3 druhy sladu, chmel, žádné chmelové extrakty, voda z artéských studní
Obsah alkoholu: 4,5% obj.
Trvanlivost: 180 dnů

Budvar odeslal v květnu 2009 do Austrálie první zásilku světlého ležáku v sudech. Jednalo se celkem o 144 sudů KEG, každý o objemu 30 litrů. Doprava zásilky trvala asi 6 týdnů. Od poloviny července se čepovaný Budvar nabízel prozatím 10 vybraných restaurací v Sydney a Melbourne. Cena za čepovaný půllitr se pohybovala kolem 7 australských dolarů. Do Austrálie vyvážel Budvar světlý ležák v lahvích od roku 2004. V roce 2008 byl objem vývozu do Austrálie asi 2 300 hl.
Budvar v roce 2009 nakoupil vratné obaly na pivo za více než 62 miliónů Kč. Jednalo se o další investici, která má zajistit plynulé zásobování zákazníků v hlavní pivovarské sezóně. „Obaly budeme potřebovat také v souvislosti s uvedením naší poslední novinky – jedenáctky Pardál Echt – na český trh. Pro nákup byla v době podepisování kontraktů také velmi vhodná doba, neboť ceny sudů i přepravek oproti loňsku výrazně poklesly,“ řekl Pavel Pánek, vedoucí oddělení nákupu a logistiky. Budvar nakoupil celkem 20 000 kusů sudů KEG a 230 000 plastových přepravek na půllitrové i třetinové láhve.
V srpnu 2009 se v českých restauracích začínala objevovat novinka z Budvaru – čepovaná jedenáctka Pardál Echt. Po mnoha letech tak Budvar opět nabízel čepované 11o pivo. Podle historických záznamů se „jedenáctka“ vařila v Budvaru naposledy v roce 1940. „Tímto produktem po mnoha letech znovu vstupujeme do tržního segmentu čepovaných jedenáctek. Věříme, že navážeme na úspěšný prodej výčepního piva Pardál a plně využijeme i potenciál nové značky Pardál Echt, kterou jsme uvedli na trh letos v červnu. Na trhu čepovaných jedenáctek chceme získat významnou pozici,“ řekla Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál. Výčepní pivo Pardál se prodávalo od roku 2007. Jeho prodej byl zatím velmi úspěšný – v roce 2008 prodal Budvar 193 000 hl tohoto piva, což byla produkce středně velkého pivovaru. V červnu 2009 byl zahájen prodej jedenáctistupňového Pardála Echt v lahvích a prozatím se vyvíjela podle očekávání. Vývoj piva Pardál Echt byl zahájen v létě roku 2008 analýzami trhu a marketingovou studií. Jedním z podnětů byl i zájem zákazníků o „silnějšího“ Pardála. Na podzim 2008 byly stanoveny základní parametry produktu. V prosinci 2008 byly uvařeny první várky a realizovány interní testy nového piva. V lednu 2009 se do vývoje Pardála Echt zapojili sami spotřebitelé. Pivaři, kteří se podíleli již na vývoji výčepního piva Pardál, a jejich kamarádi, se zúčastnili dvou kol ochutnávek. Na základě jejich připomínek byla upravována chuť i další vlastnosti nového piva. Pardál Echt v lahvích se prodávalo od 1. června 2009.
V červenci 2009 opustila pivovar historicky první dodávka piva do Spojených Arabských Emirátů. Celkem 105 hl světlého ležáku značky Budvar v lahvích o objemu 0,33 litru směřovalo do Dubaje, který patřil mezi nejdůležitější světová finanční a turistická centra. „Trh Spojených Arabských Emirátů považujeme za velmi perspektivní. Existuje tam stabilní prostředí, které je relativně tolerantní ke konzumaci alkoholu a především dynamicky rostoucí skupina solventních zákazníků – tedy turistů. Jen v samotném Dubaji se má počet turistů během tří let zvýšit trojnásobně a podobně se zvýší i počet restaurací,“ řekl Jiří Pokorný, exportní manažer pro Blízký Východ. Z těchto důvodů se bude Budvar prodávat především v luxusních restauracích 5* hotelů, například v „Le Méridien Dubai“ Cena za láhev světlého ležáku o objemu 0,33 litru se měla pohybovat kolem 26-36 Dirhamů (AED), což je v přepočtu zhruba 150 – 180 Kč.
Při příležitosti zahájení nového ročníku Extraligy ledního hokeje připravil Budvar speciální balení světlého ležáku Budweiser Budvar. Tento tzv. „multipack“ obsahoval osm půllitrových lahví a svým nápadným hokejovým designem by měl zaujmout nejen hokejové fanoušky, ale i další spotřebitele. Partnerem českého hokeje je značka Budvar od roku 2003 a v roce 2009 opět nesla status „Oficiální pivo hokejové extraligy“ a „Oficiální pivo českého hokeje“.
Oslav 114. výročí založení Budvaru se 12.9. 2009 zúčastnilo kolem 10 tisíc lidí. Kvůli obrovskému zájmu organizátoři museli zvýšit počet prohlídek z plánovaných 24 na uskutečněných 39. „Tradičně se velkému zájmu veřejnosti těšily prohlídky výrobních prostor pivovaru s odborným výkladem profesionálních průvodců. Lidé se mohli poučit o historii pivovaru i o technologii výroby piva. Zájem o prohlídky pivovaru byl mnohem větší, než organizátoři předpokládali. Proto byl počet prohlídek zvýšen z původně plánovaných 24 na 39 exkurzí. Výrobní prostory pivovaru tak během dne vidělo 1950 návštěvníků a dalších 1050 lidí si prohlédlo multimediální expozici Příběh budějovického piva,“ řekl manažer Budvaru Petr Samec. Doprovodný program tvořily koncerty, při kterých se postupně střídali interpreti všech žánrů. „Již krátce po 10. hodině zaplnili téměř 800 míst k sezení posluchači dechové hudby v prostoru hlavní Budvar scény. Další stovky lidí zaplnily prostor Pardál scény, na které vystupovaly hudební formace s nabídkou tvrdší hudby. Během dne se hudební žánry postupně měnily. Vyvrcholením sobotní akce byl koncert Petra Koláře a závěrečný ohňostroj. Zájem veřejnosti nás příjemně překvapil, areál pivovaru byl po celý den zaplněn,“ dodal Samec.
Dne 7.10.2009 byly do zkušebního provozu na stáčírně lahví Budvaru uvedeny nové stroje, které zvýší spolehlivost a výkonnost stáčecích linek. Jednalo se o technologický soubor, který zrychlí a zefektivní ukládání a vykládání plastových přepravek s pivními lahvemi na palety a zjednoduší další manipulaci s plnými paletami. Soubor zařízení se skládal z depaletizačního a paletizačního stroje (vykládání/nakládání přepravek na palety), stroje pro ovíjení plných palet plastovou fólií a tiskárny, která nanáší na zabalené palety etikety. Výkon nového zařízení je 54 000 lahví za hodinu a hodnota investice dosáhne 15 mil. Kč. Dodavateli jsou firmy Manex Bořetice a JaGa Praha.
Od počátku listopadu 2009 se na pultech vybraných obchodů objevilo speciální vánoční balení světlého ležáku Budvar. V praktické krabici s plastovým držadlem našli zákazníci osm půllitrových lahví prémiového ležáku a také dárek zdarma: originální sklenici s vánočním motivem.
Sdružení Přátel Piva (dále jen SPP) dne 11.11.2009 zveřejnilo výsledky svého výročního hodnocení piv, pivovarů a pivovarských osobností za rok 2009. V kategorii „Tmavé pivo roku 2009“ získal tmavý ležák Budweiser Budvar stříbrnou medaili. „Náš tmavý ležák získal od Sdružení Přátel Piva již čtvrté ocenění. Vzhledem k velké konkurenci si letošní medaile velmi ceníme. Jde totiž o hodnocení podložené skutečnými znalci, kteří se pivu věnují ve svém volném čase také po teoretické stránce,“ řekl Petr Samec, tiskový mluvčí Budvaru. Tmavý ležák, který byl na trh uveden až v roce 2004, tak zvýšil celkový počet svých ocenění z domácích i mezinárodních soutěží na devět. Nejprestižnější z nich je titul „World´s Best Lager“ (Nejlepší ležák světa) v mezinárodní soutěži britského pivního magazínu „Beers of the World“ v roce 2007. V roce 2008 získal tmavý ležák stříbro na žatecké Dočesné a titul „Tmavé pivo roku 2008“ od Sdružení Přátel Piva. V roce 2007 obdržel druhé místo v soutěži o „Tmavé pivo roku“ od Sdružení Přátel Piva a stříbrnou medaili od odborné poroty na žatecké Dočesné. V roce 2006 byl tmavý ležák Budweiser Budvar oceněn stříbrnou medailí ve světové soutěži kvality výrobků pořádané belgickým International Institute for Quality Selections a v České republice získal titul „Tmavé pivo roku“ od Sdružení Přátel Piva. V roce 2005 udělila porota nejstaršího londýnského pivního festivalu „The London Drinkers’ Beer and Cider Festival“ tmavému ležáku Budweiser Budvar titul “Best imported beer“ (Nejlepší importované pivo).
Budvar představil 3. prosince 2009 ve vyhlášeném hamburském klubu Thomas Read speciální láhev („Club-Flasche“), určenou výhradně pro německou gastronomii. Slavnostní party ve stylu módní přehlídky s mottem „Budweiser Budvar – Your Style“ se zúčastnili zástupci spotřebitelů, zákazníků, německých médií i dceřinné společnosti Budweiser Budvar Importgesellschaft mbH. „Přestože v Německu patříme mezi nejdražší značky piva, spotřeba piva tam klesá a konkurenční boj je mimořádně ostrý, dokázali jsme v této zemi meziročně zvýšit prodej piva o více než devět procent. Další prostor pro růst vidíme také v segmentu stylových značkových restaurací. Speciální láhev pro gastronomii by nám měla pomoci k získání většího tržního podílu v tomto segmentu,“ řekla Dominika Kovaříková, regionální obchodní manažerka pro Německo z Budvaru. Nová vratná láhev světlého ležáku Budweiser Budvar o objemu 0,33 litru se od lahví určených pro maloobchodní prodej odlišila zcela novou etiketou, která zvýraznila logo a omezila některé grafické prvky používané na tradičních etiketách. Také celkový design láhve byl upraven tak, aby lépe odpovídal prostředí stylových značkových restaurací v Německu. Německo bylo pro Budvar nejdůležitější exportní zemí. Na celkovém vývozu pivovaru se podílelo asi ze 30 %.
Německo bylo i v roce 2009 nejdůležitějším exportním trhem Budvaru. Na celkovém vývozu pivovaru se dlouhodobě podílelo asi z jedné třetiny. Němečtí zákazníci znali budvarský ležák již od roku 1897, kdy získal zlatou medaili na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. Vývoz nebyl přerušen ani po roce 1948. Díky dlouhodobě vysoké kvalitě a originální chuti si značka Budvar vybudovala mimořádně silnou a stabilní pozici v segmentu prémiových importovaných ležáků. Němci jako znalci piva oceňují unikátní chuť ležáku Budweiser Budvar s jemnou hořkostí, kvalitní suroviny i tradiční výrobní postup. „V roce 2009 prodal Budvar v Německu 204 755 hl ležáku Budweiser Budvar. Znamenalo to meziroční zvýšení o 9,3 %. Velký podíl na výsledku má skvělá práce kolegů z naší dceřiné společnosti, kteří dokázali v době ekonomické krize dokonale využít potenciál a vysokou image naší značky,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru. K růstu prodejů značky Budvar došlo jak v segmentu maloobchodu, tak i v gastronomii. Ležák Budvar byl v roce 2009 nabízen ve více než 1000 stylových restauracích a klubech. Export Budvaru byl v roce 2009 úspěšný. Pivovar vyvezl do 58 zemí celkem 580 000 hl piva, což je prakticky stejný objem, jako v roce 2008. Nově začal pivovar vyvážet do Spojených Arabských Emirátů, Mexika a Kosova.
Rakousko je nejstarším vývozním teritoriem Budvaru. Již v roce 1897 dovážel pivovar s velkým úspěchem několik druhů piva do Vídně. Poptávka byla tak vysoká, že už v roce 1901 byl ve Vídni vybudován vlastní sklad. Pivo bylo na počátku 20. století dodáváno také přímo na císařský dvůr. V Rakousku působí i nejstarší obchodní partner Budvaru: nepřetržitá spolupráce s rodinnou firmou Kolarik (dnes Kolarik & Leeb GmbH) trvá již od roku 1926. Rodině Kolarik patřila i vyhlášená restaurace Schweizerhaus ve vídeňském Prátru, která je kromě grilovaných vepřových kolen a dalších českých specialit oblíbená i díky dokonale ošetřenému ležáku Budweiser Budvar. Schweizerhaus je zároveň největší restaurací na světě, která čepuje Budvar. V roce 2009 bylo do Rakouska exportováno přes 52 000 hl ležáku Budvar, to bylo meziročně o 5,8 % více. Od roku 2004 se objem prodeje tohoto piva v Rakousku zvýšil o 40 %. Meziroční nárůst byl o to cennější, že spotřeba piva v Rakousku se loni snížila o 3 %. Ležák Budweiser Budvar tak v roce 2009 upevnil svou pozici nejprodávanějšího českého piva v Rakousku. Na rakouském importu piva z ČR (asi 90 000 hl ročně) měl Budvar podíl kolem 55 %. Budvaru se v roce 2009 dařilo i v dalších německo-jazyčných zemích. Ve Švýcarsku o 3,2 %. Budvar dosáhl výborných výsledků i v některých dalších zemích. Na Slovensku se prodej meziročně se zvýšil o 6 %. Nárůst v Polsku byl o 12 % a v Kanadě dokonce o 38 %. Velkou výjimkou bylo Rusko. Díky devalvaci rublu a zvýšení spotřební daně na pivo se prodeje ležáku Budweiser Budvar v této zemi snížily o 40 %.
Budvar v roce 2009 vystavil 1 275 271 hl, i přes meziroční pokles o 2,8 % dosáhl výrazně lepší výsledek než pivovarnické odvětví jako celek. Budvar posílil svůj podíl na české výrobě z 6,6 % na 7,1 %. Přes pokles výstavu piva zvýšil pivovar tržby o 1,2 % na celkových 2,041 miliardy Kč. Na poklesu produkce piva, podobně jako na celém hospodářství, se podepsala pokračující recese. Hlavní značkou pivovaru zůstává Budweiser Budvar, jehož podíl na výrobě činil 84,4 %. Slibně se rozvíjela také značka Pardál. Podařilo se výrazně překročit plán zisku před zdaněním, který před vytvořením účetní rezervy ve výši 93 mil. Kč dosáhl hodnoty 298,6 mil. Kč. Zisk před zdaněním se meziročně zvýšil o 40%. Objem investic dosáhl v roce 2009 hodnoty 313 milionů Kč. Největší investiční akce směřovaly do plně automatizovaného skladu za 87 milionů Kč, na nákup nových přepravek a sudů za 64 milionů Kč a na zvýšení výkonu lahvových linek v hodnotě 56 milionů Kč. Budvar měl trvale velmi vysoký podíl exportu – více než 45 % – což bylo nejvíce mezi velkými českými pivovary. V roce 2009 vyvezl do 58 zemí celkem 579 947 hl piva. Vývoz meziročně poklesl o 0,3 %, ale takový výsledek bylo možné v podmínkách globální recese považovat za úspěch. Podíl Budvaru na českém exportu tak meziročně výrazně stoupl o 3,4% na 19,1%. V České republice Budvar prodal 695 324 hl piva, což představuje meziroční pokles objemu prodeje o 4,9 %. I tento výsledek byl lepší než propad celkové spotřeby piva v ČR, který činil 5,8 %.
Maďarsko se od ledna 2010 stalo již osmou evropskou zemí, ve které se o prodej a distribuci piva z Budvaru starala společnost ze skupiny dánského koncernu Carlsberg. „Změnu importéra jsme provedli v rámci naší širší spolupráce se sekcí koncernu Carlsberg pro jihovýchodní Evropu, která probíhá také v dalších čtyřech státech této oblasti,“ řekla Veronika Schwarzová, obchodní manažerka Budvaru pro Maďarsko. Maďarsko patřilo pro Budvar mezi méně významná exportní teritoria. V roce 2009 tam Budvar vyvezl 5 300 hl světlého ležáku Budweiser Budvar. Stejně jako na ostatních exportních trzích patřil Budweiser Budvar v Maďarsku mezi prémiové a tedy i drahé značky piva – cena půllitrové láhve na pultech se pohybuje kolem 330 forintů (asi 33 Kč).
V Budvaru byla v březnu 2010 ukončena další etapa modernizace stáčírny lahví. Do ostrého provozu byl spuštěn unikátní systém pro paletizaci přepravek a kartonů s hotovým pivem. Nově instalované stroje nahradily původní, dnes již technicky zastaralé části stáčecí linky (stroj na vkládání láhví do přepravek, paletizační stroj a ovíjecí stroj). Technologický celek se skládal z několika speciálních zařízení, z nichž nejzajímavější je robotické rameno pro skládání jednotlivých vrstev přepravek nebo kartonů na palety. Nová koncepce transportu hotových výrobků s využitím spirálového dopravníku a s patrovým uspořádáním výrazně zvyšila akumulační kapacitu lahvové linky. Jednalo se o největší investici Budvaru v roce 2010 v hodnotě 41 mil. Kč. Dodavatelem byla německá firma KHS Dortmund.
V březnu 2010 zamířily z Budvaru do Číny historicky první sudy se světlým a tmavým ležákem. Obsah dvou kontejnerů tvořilo 470 sudů světlého a 320 sudů tmavého ležáku, celkem 237 hl. Cílovým místem byla Šanghaj. Většina exportovaného piva bylo určena pro hosty restaurace v českém pavilónu na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010, která byla zahájena 1.května 2010. Pivovar byl „Hlavním partnerem české účasti na EXPO 2010“ a jeho ležák byl jediným „Oficiálním pivem české expozice“. Česká restaurace na EXPO 2010 byla vybavena výčepním zařízením, sklenicemi, ubrusy a dalšími doplňky s logem Budvaru a v budvarských barvách byl jednotně oblečen i personál. Půllitr ležáku stál 45 RMB (v přepočtu asi 126 Kč). Do Číny vyvážel Budvar od roku 2008. Dosud tam dodával pouze světlý ležák v láhvích. V Číně se ležák prodával pod ochrannou známkou „Budějovický Budvar“, kterou doplnil i čínský ekvivalent jejího názvu „Bai De Fu“, v překladu znamená „mít hodně štěstí“ nebo „všichni mají mnoho štěstí“.
Petr Samec jako reakci na test MF Dnes řekl v březnu 2010:“Ne, jeho používání má jen ekonomické důvody Pojem „české pivo“ v sobě obsahuje tradiční výrobní postupy, řemeslnou poctivost a kvalitní přírodní suroviny. Podle našeho názoru do českého piva tetrahop v žádném případě nepatří. My máme kritéria na suroviny ještě mnohem přísnější: používáme výhradně přírodní lisované chmelové hlávky, které pivu dodávají jednak přirozenou hořkost, a řadu dalších přírodních sloučenin, které příznivě ovlivňují senzorické vlastnosti piva. Používání tetrahopu, chmelových extraktů, dalších netradičních surovin (např. maltózový sirup) a nových výrobních technologií při výrobě piva má čistě ekonomické důvody a je vedeno snahou maximálně „osekat“ výrobní náklady.“
Budvar dne 6.4.2010 odeslal do Nizozemska první kamion světlého ležáku. Jednalo se o návrat na nizozemský trh po šesti letech. Zásilka obsahovala jak láhve o objemu 0,33 a 0,5 litru, tak i sudy. Během několika týdnů se ležák Budvar objevil na pultech obchodů a také čepovaný v několika restauracích. Vzhledem k vyspělosti tamějšího pivního trhu a náročným zákazníkům bylo Nizozemsko pro Budvar velmi zajímavou exportní destinací. „Nizozemsko je pro nás atraktivním exportním teritoriem. Místní zákazníci jsou velmi nároční na kvalitu piva a mají rádi také pivní speciality. Zároveň dokážou kvalitní pivo ocenit a zaplatit za něj odpovídající cenu,“ řekla Dominika Kovaříková, obchodní manažerka Budvaru pro oblast Beneluxu. „Spolupráci s Nizozemskem jsme obnovili po šesti letech. Důvodem této odmlky bylo relativně složité hledání vhodného partnera, který by splňoval naše náročné požadavky a v rámci velmi silně vyprofilovaného trhu by dokázal spolu s námi prosazovat zájmy a strategii naší znovuzaváděné značky,“ dodala Kovaříková.
Budvar v květnu 2010 odeslal do Austrálie první zásilku tmavého ležáku. Jednalo se celkem o 108 hl v půllitrových lahvích. Doprava zásilky trvala asi šest týdnů. Austrálie patřila mezi nejvzdálenější vývozní teritoria Budvaru. „Australanům naše pivo s jemnou hořkostí zachutnalo. Svědčí o tom i velmi dobrý vývoj našeho prodeje. Podle předběžného zájmu zákazníků očekáváme, že zde bude úspěšný i náš tmavý ležák,“ řekl Tomáš Bártů, exportní manažer pro Austrálii. Pivovar začal do Austrálie vyvážet světlý ležák pod značkou „Budějovický Budvar“ v roce 2004. Tehdy byl prodaný objem 380 hl. Během pouhých pěti let se podařilo tento objem zvýšit osminásobně. V roce 2009 činil vývoz do Austrálie 3100 hl, což představovalo, navzdory ekonomické recesi, meziroční zvýšení o 35 %. Velmi dobře se v této zemi rozvíjel i prodej čepovaného světlého ležáku, který obohatil nabídku restaurací v Sydney, Melbourne, Perthu nebo Adelaide v červenci 2009. Cena za půllitr se pohybovala kolem sedmi australských dolarů (v přepočtu cca 125 Kč).
Budvar zaznamenal v červnu 2010 poměrně významný nárůst prodeje piva v porovnání s červnem 2010, tento meziroční nárůst činí 11,33 %. V červnu Budvar prodal 136 718 hl piva. Těchto překvapivě dobrých výsledků dosáhl Budvar, přestože bylo pivovarnictví jako celek zasaženo hospodářskou stagnací a první polovina roku patřila k chladnějším obdobím.
Vynikající pozici značky Budvar v Německu potvrdil pravidelný audit agentury Nielsen v maloobchodních prodejnách. V prvním pololetí roku 2010 byl originální prémiový ležák Budvar nejprodávanějším importovaným pivem v německém maloobchodě a zároveň nejdražší českou značkou, která se v německých prodejnách prodávala. Na celkovém prodeji importovaných piv v Německu se Budvar podílel v prvním pololetí 2010 celkem 13%, což znamenalo meziroční posílení o více než 1%. Půllitrová láhev Budvar v německém maloobchodě stojí v průměru 80 eurocentů, zatímco běžné pivo německé provenience se dá koupit za cenu kolem 40 eurocentů. Prodej v Německu zajišťovala dceřiná společnost Budweiser Budvar Importgesellschaft mbH se sídlem v Erfurtu, které se v posledních letech velmi dařilo. V roce 2009 činil objem prodeje ležáku Budvar v Německu 204 755 hl. Znamenalo to meziroční zvýšení o 9,3 %. Německo je tradičně nejdůležitějším exportním teritoriem pro ležák Budvar. Na celkovém vývozu pivovaru se dlouhodobě podílelo asi z jedné třetiny. Němečtí zákazníci znají budvarský ležák již od roku 1897, kdy získal zlatou medaili na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. Vývoz nebyl přerušen ani po roce 1948.
Budvar na podzim 2010 rozšířil svoji působnost o další významný trh. Ke stávajícím 58 zemím na pěti kontinentech aktuálně přibyla Indie. „V září jsme začali spolupracovat s indickou společností Mangrove International Private z New Delhi a do Indie jsme dodali první dva kontejnery piva,“ uvedl generální ředitel pivovaru Jiří Boček.
Sdružení Přátel Piva dne 11.11.2010 zveřejnilo výsledky svého výročního hodnocení piv, pivovarů a pivovarských osobností za rok 2010. V kategorii „Tmavé pivo roku 2010“ získal tmavý ležák Budweiser Budvar stříbrnou medaili. „Vzhledem k velké konkurenci na českém pivním trhu si ocenění velmi vážíme. Medaile Sdružení Přátel Piva (SPP) je o to cennější, že jde o komplexní hodnocení podložené kombinací hlasování a anonymní degustace skutečných znalců piva,“ řekl Petr Samec, tiskový mluvčí Budvaru.
Budvar vyvezl v roce 2010 rekordní objem piva. Do 58 států celého světa bylo exportováno 604 791 hl zlatého moku, což představovalo meziroční navýšení o 4,3 %. Vlajkovým produktem exportu byl prémiový ležák Budweiser Budvar, který se v některých teritoriích prodával také pod označeními Budějovický Budvar nebo Czechvar. Ležák se na celkovém exportu podílel z 90%. Asi 84% exportovaného objemu piva směřovalo do zemí Evropské unie. Největšími exportními trhy byly v roce 2010 Německo, Spojené království, Slovensko, Rakousko a Rusko. „Naším největším úspěchem je nárůst prodejů v Německu, které je naším nejdůležitějším exportním teritoriem. Dosáhli jsme tam nejvyššího prodaného objemu v historii na úrovni 214 408 hl, což bylo o 4,7% meziročně víc,“ řekla Renata Pánková, vedoucí exportního oddělení Budvaru. „V Německu máme mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou, důvěryhodnou a s vynikající image. Jsou tedy ochotni zaplatit za požitek z našeho piva i v nejisté době doznívající recese vyšší cenu, která odpovídá jeho kvalitě,“ doplnila Pánková. „Vážíme si i trvalého úspěchu na Slovensku, kde náš vývoz vykazuje trvalý růst od roku 2004 a během šesti let se zvýšil téměř o polovinu. I přes zavedení Eura a tíživou ekonomickou situaci v roce 2010 jsme na Slovensku dosáhli meziročního růstu o 2,2%,“ uzavřela Pánková. Dařilo se i v dalších zemích. Po výrazném propadu prodeje v roce 2009, který byl způsoben devalvací rublu a dalšími protikrizovými opatřeními, se prodej Budvaru v Rusku zvýšil o 20%. Značka Budweiser Budvar zůstává nejprodávanějším českým pivem v Rakousku a náročném švýcarském trhu došlo k meziročnímu zvýšení prodeje o 3,9%. Významně se zvýšil vývoz například do Polska (+ 69%), Švédska (+ 36%), Itálie (+ 34%), Austrálie (+ 32%) nebo do Nového Zélandu (+ 42%). Růst byl dosažen i v USA (+ 4%) nebo Kanadě (+ 5%). V Číně se objem prodeje zvýšil téměř na trojnásobek, především díky účasti pivovaru na výstavě EXPO 2010 v Šanghaji. V Norsku, Arménii, Gruzii nebo na Ukrajině se prodeje meziročně zvýšily více než dvojnásobně. V roce 2010 byl nově zahájen vývoz piva do Indie a po šesti letech byly obnoveny dodávky do Nizozemí. Budvar také obohatil exportní portfolio v některých zemích o nové produkty i balení. Realizoval například historicky první dodávky tmavého ležáku do Číny a Austrálie, nealkoholického piva do Nizozemí a speciálního silného piva Budějovický Budvar Premier Select (16o s obsahem alkoholu 7,6% a dobou zrání 200 dnů) do Indie, Itálie a Austrálie.
Budvar dne 29.6.2011 zveřejnil auditované hospodářské a obchodní výsledky roku 2010. Kvůli složité situaci na pivním trhu došlo loni ke snížení tržeb za pivo o 5,2 %. Tento propad se však podařilo plně kompenzovat efektivnějším nákupem materiálů a služeb, redukcí neefektivních režijních nákladů, devizovým zajištěním proti posilující české koruně i řadou dalších opatření. Hospodářský výsledek Budvaru před zdaněním se díky tomu v roce 2010 zvýšil meziročně o 7 % a dosáhl hodnoty 220 mil. Kč. „Vzhledem k ekonomické situaci v Evropě a v ČR i vzhledem k vývoji českého pivovarského průmyslu hodnotíme výsledky Budvaru v roce 2010 jako velmi dobré,“ řekl Jiří Boček, ředitel Budvaru. Ekonomické výsledky podniku umožnily v roce 2010 investovat částku 167,7 mil. Kč například do modernizace výrobních kapacit, podpory prodeje, logistiky a informačního systému. Budvar v roce 2010 dosáhl nejvyššího exportu piva ve své historii: do 58 zemí vyvezl téměř 605 000 hl, což bylo meziročně o 4,3 % více. Budvar se tak v roce 2010 stal druhým největším exportérem piva z ČR, když jeho podíl na českém exportu činil 21,4 %. V tuzemsku prodal v roce 2010 Budvar o 7,2 procenta piva méně. Kromě ekonomické nejistoty spotřebitelů a snížením celkové spotřeby piva byl prodej v tuzemsku negativně ovlivněn také zvýšením spotřební daně a růstem DPH.
Budvar rozšířil svou nabídku sudového piva o malé sudy KEG s objemem 20 litrů. Tyto sudy se dosud v Budvaru používaly pouze pro dodávky nealkoholického piva. Od 1. února 2011 mohli zákazníci v malých sudech nově objednávat i světlý a tmavý ležák Budvar. Samozřejmě zůstala zachována možnost objednávat pivo i v sudech o objemu 30 nebo 50 litrů. „Tento krok uvítají především majitelé restaurací, které s potýkají s dlouhodobým poklesem spotřeby čepovaného piva. Menší sudy jim pomohou v tom, aby mohli podávat skutečně čerstvé pivo v nejvyšší kvalitě,“ řekl Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje. V ČR totiž již řadu let pokračoval pokles průměrné výtoče piva v restauracích. Zatímco v roce 2005 se v průměrné české provozovně prodalo za měsíc 22,6 hl čepovaného piva měsíčně, v roce 2010 to bylo jen 18,8 hl, což byl pokles o 17%. Průměrná výtoč se jen v roce 2010 meziročně snížila o 4%. „Očekáváme, že menší sudy osloví i majitele restaurací zaměřených na kvalitní gastronomii nebo kavárny. Tam jsme dosud kvůli menší spotřebě dodávali jen pivo v lahvích,“ doplnil Martin Horejš.
Budvar od února 2011 zvýšil ceny u části svého sortimentu o dvě procenta. Týkalo se to cen sudů o menších objemech a značky Budvar. Důvodem zdražení byly zvýšené náklady na distribuci menších sudů. Ceny dalšího sortimentu zůstávaly beze změn. Zvýšily se ceny u sudů o objemech 20 a 30 litrů, světlého a tmavého ležáku a výčepního piva. Cena stoupla o 30 haléřů na půl litru. Piva pod značkou Pardál se zdražení nedotklo.
Budvar vyráběl nealkoholické pivo značky Budvar již od roku 1992, ale dosud ho na trh dodával pouze v lahvích o objemu 0,5 a 0,33 litru a v sudech KEG o objemu 20 litrů. Dne 1.3.2011 byl zahájen prodej tohoto piva v novém typu obalu, konkrétně v plechovkách o objemu 0,5 litru. Novinka byla dostupná v prodejnách většiny celostátních obchodních řetězců, v prodejnách nezávislého maloobchodu i na čerpacích stanicích. Doporučená cena plechovky byla 15,90 Kč. „Zavedením nealkoholického piva v plechovkách reagujeme na rostoucí poptávku spotřebitelů. Během posledních pěti let se prodej našeho nealkoholického piva zvýšil více než dvojnásobně a loni vzrostl o dalších 7 procent. Očekáváme další nárůst odbytu a věříme, že konzumenti náš nový praktický obal přivítají,“ řekl Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje Budvaru.
Pivovar uvedl v březnu 2011 na trh jednocestné – tedy nevratné – sudy na pivo systému KeyKeg o objemu 20 a 30 litrů. Jednalo se o zásadní technologickou novinku v oblasti balení a distribuce čepovaného piva. V případě nevratného sudu odpadal finančně, časově a administrativně náročný zpětný transport obalu od prodejce zpět do pivovaru. KeyKeg byl také výrazně lehčí než klasický nerezový sud. Při objemu 20 litrů byla hmotnost prázdného obalu KeyKeg pouze jeden kilogram, zatímco hmotnost klasického nerezového sudu byla devět kilogramů. KeyKeg tak šetřil i životní prostředí, neboť snižoval spotřebu pohonných hmot na přepravu piva/prázdných obalů a navíc byl vyrobený z plně recyklovatelných materiálů. „Z našeho pohledu i z pohledu zákazníka je ale nejdůležitější fakt, že KeyKeg dokáže udržet senzorickou i mikrobiologickou stabilitu piva stejně, jako klasický nerezový sud,“ řekl Adam Brož, sládek Budvaru. Systém KeyKeg totiž fungoval na podobném principu jako populární pivní tanky. Pivo se plnilo do vnitřního sterilního vaku ze speciální vícevrstevné fólie, která byla absolutně nepropustná pro plyny. Při čepování nepřicházel tlačný plyn nikdy do styku přímo s pivem, ale tlačil pouze na vnitřní obal s pivem. Nevratné sudy KeyKeg Budvar využíval pouze jako strategický nástroj pro rozvoj globálního exportu. S dodávkami piva v tomto typu obalu na tuzemský trh zatím nepočítal. „První dodávka 384 nevratných sudů KeyKeg byla tento týden odeslána do Ruska,“ řekla 17.3.2011 Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budvaru. „V žádném případě nechceme vratné sudy plně nahradit sudy KeyKeg. Hlavní potenciál jednocestného sudu vidíme ve vzdálených teritoriích, nebo tam, kde je drahá či komplikovaná sekundární distribuce vratných obalů. Zájem o KeyKeg už projevili naši partneři v Číně, Austrálii, Řecku nebo na Kypru,“ dodala Renata Pánková.
Nealkoholické pivo Budvar se vyrábělo od roku 1992. V roce 2006 poptávka po nealkoholickém pivu výrazně stoupla v důsledku zavedení bodového systému pro řidiče. Od té doby se objem jeho prodeje neustále zvyšoval. Zatímco v roce 2005 vyrobil Budvar pouze 10 207 hl nealkoholického piva, v roce 2010 to bylo již 22 270 hl, tedy asi 1,8 % celkového výstavu pivovaru. Nealkoholické pivo Budvar se mnoho let vyváželo pouze na Slovensko. Obrat nastal v roce 2010, kdy o tento produkt projevil zájem importér v Nizozemí. V roce 2011 zvýšená poptávka pokračovala. „Během prvního pololetí 2011 se náš export zvýšil o 32,6 % a dosáhl objemu 2 522 hl. Největším odbytištěm našeho nealkoholického piva zůstává Slovensko, kde se prodej v prvním pololetí meziročně zvýšil o 13 %,“ řekla Renata Pánková, vedoucí exportního oddělení. V roce 2011 byly zahájeny dodávky do Turecka, Španělska, Irska, Kazachstánu, Austrálie, Řecka a Rakouska. Na trh se nealkoholický Budvar dodával v lahvích 0,33 a 0,5 litru, v sudech KEG o objemu 20 litrů a od března 2011 také v plechovkách 0,5 litru.
Budvar dne 3.10.2011 uvedl na trh v ČR a na Slovensku zcela nový typ přepravek pro 20 pivních lahví o objemu 0,5 litru. Přepravky byly určené výhradně pro značku Budweiser Budvar. Inovované přepravky se vyznačovaly moderním výrazným designem, který odpovídal současným nárokům na prezentaci značky Budvar a její pozici na trhu. Důležitým argumentem pro zavedení těchto přepravek bylo i sjednocení vizuální prezentace značky v místech prodeje, neboť velmi podobný design přepravek využívala značka Budvar již několik let pro láhve o objemu 0,33 litru. „Nové přepravky poskytnou zákazníkům také výrazně vyšší uživatelský komfort: jejich držadla jsou totiž vyrobena z měkkého, avšak vysoce odolného materiálu, který zamezí nepříjemným otlakům prstů při ruční manipulaci,“ řekl Marek Honetschlager, manažer pro inovace z Budvaru. Každé držadlo obsahovalo jasně viditelný nápis „ORIGINAL“, který zákazníky upozornil na skutečnost, že pivo Budvar se nevyráběl licenčně a že každá láhev byla uvařena a naplněna v Českých Budějovicích. Pro pokrytí svých potřeb musel Budvar objednat celkem 1 080 000 kusů nových přepravek. „Celkové náklady na výměnu přepravek přesáhnou 200 mil. Kč. Kromě samotných přepravek bylo nutné investovat do výrobních forem a také do seřízení automatů pro výkup přepravek obchodech,“ řekl Pavel Pánek, vedoucí oddělení nákupu a logistiky Budvaru. Projekt byl zahájen v září 2009. Samotná výroba zakázky byla zahájena v lednu 2011 a celé množství bude dodáno v květnu 2012. V únoru 2012 mělo dojít k nasazení nového formátu obalů také v Německu, Rakousku, Maďarsku a Slovinsku. Z trhu byly průběžně stahovány přepravky staré. Výrobcem přepravek byl belgický DW Plastics NV. (tisková zpráva pivovaru)
Budvar uvedl na podzim 2011 do zkušebního provozu zařízení na stáčení piva do soudků o objemu 5 litrů, tzv. party-soudků. Party-soudek je praktický obal určený především pro menší domácí oslavy. Jeho hlavní výhodou je, že pro čepování piva nepotřebuje žádné výčepní zařízení, neboť jeho součástí je integrovaný výčepní ventil. Dodavatelem stáčírny je německá firma ESAU & HUEBER. Zařízení naplní za hodinu až 300 soudků (15 hektolitrů piva). „Plnění party-soudků přímo v pivovaru nám umožní rychleji reagovat na požadavky zákazníků, dovolí stáčet i malé akční série párty-soudků a sníží i ekologickou zátěž na výrobu, neboť zcela odpadne transport piva do stáčírny v Německu a naplněných soudků zpět do pivovaru,“ řekl Dalibor Čáp, vedoucí oddělení techniky a energetiky z Budvaru. Pivo v těchto obalech dodal Budvar na trh již více než 10 let. V roce 2010 bylo v tomto typu obalů na trh dodáno 2800 hl světlého ležáku Budweiser Budvar, z toho asi 75% směřovalo na export. Největší poptávka po party-soudcích byla v Německu. (tisková zpráva pivovaru)
Budvar zvýšil v roce 2011 prodej piva meziročně o 5,5% na celkový objem 1,32 mil. hektolitrů. Na vynikajícím výsledku se podílel především export, který byl nejvyšší v historii pivovaru a meziročně vzrostl o 7,8 %. V tuzemsku činil nárůst objemu 3,4 %. Prodej vlajkového produktu – světlého ležáku značky Budvar – se zvýšil o 6,5 %. Podíl lahvového piva na prodejích se meziročně zvýšil o 10,5% a jeho objem poprvé překonal hranici 800 000 hl. Podnik dosáhl také meziročního nárůstu tržeb o 1,9%. Budvar měl za sebou úspěšný obchodní rok. Přes komplikovanou situaci na evropském a především na českém trhu s pivem dokázal pivovar zvýšit prodej piva meziročně o 5,5% na celkový objem 1,32 mil. hektolitrů. „Budvar prodal v roce 2011 druhý nejvyšší objem piva ve své 116 let dlouhé historii. Za velký úspěch považuji naše exportní výsledky. Objem vývozu překonal náš dosavadní historický rekord z roku 2010. V roce 2011 jsme meziročně vyvezli o 7,8% více piva, tedy přes 650 000 hl,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru. Podíl exportu na celkovém výstavu pivovaru tak dosáhl 49,4%. „Pozitivní byl i nárůst našeho prodeje v tuzemsku o více než tři procenta. Podařilo se nám tak zvrátit nepříznivý trend roku 2010, ve kterém jsme na domácím trhu kvůli nárůstu spotřební daně ztratili přes sedm procent,“ dodal Robert Chrt. „Velmi důležitá je i skutečnost, že výrazného zvýšení na tuzemském trhu i v zahraničí dosáhl náš vlajkový produkt, tedy světlý ležák Budvar,“ doplnil Robert Chrt. Prodej tohoto ležáku se zvýšil o 6,5%. V roce 2011 pokračoval také dlouhodobý trend zvyšování podílu piva ve skleněných lahvích na celkových prodejích pivovaru. Objem piva baleného v lahvích se meziročně zvýšil o 10,5% a stáčírna poprvé v historii překonala hranici 800 000 hl. Budvar dosáhl také mírného meziročního nárůstu tržeb o 1,9%. „Nižší dynamika nárůstu tržeb byla způsobena jednak posilováním koruny, jednak strukturálním přesunem evropské poptávky z gastronomie do segmentu maloobchodu,“ uzavřel Robert Chrt. (tisková zpráva pivovaru) Budvar dosáhl v roce 2011 zvýšení prodeje piva o 5,5 % na celkový objem 1,32 mil. hl. To byla dvojnásobně vyšší dynamika růstu, než jaké dosáhl český pivovarnický průmysl jako celek. Pivovar v roce 2011 dosáhl také nejvyššího objemu exportu v celé své historii s meziročním nárůstem o 7,7 % a posílil tak svou pozici české exportní dvojky: na českém exportu piva se podílel z více než 22 %. Budvar zvýšil také prodej v tuzemsku, a to o 3,4 %. I v tomto parametru tak překonal průměr růstu celého oboru, který činil 2,7 %. Velmi významného navýšení o 6,5 % dosáhl v roce 2011 prodej světlého ležáku Budweiser Budvar, který je vlakovou lodí podniku. Tržby pivovaru se v roce 2011 zvýšily o 1,9 % na 1,97 miliardy Kč. „V době značné ekonomické nejistoty překročil Budějovický Budvar prakticky všechny naplánované ekonomické ukazatele. Meziročně podnik zvýšil hrubý zisk o 9 % na celkovou výši 239,7 mil. Kč a čistý zisk po zdanění vzrostl o 9,2 %, dosáhl tak 190,3 mil. Kč,“ řekl Petr Žáček, ekonomický ředitel Budvaru. Podnik se dokázal úspěšně vyrovnat s řadou negativních faktorů, například s posilováním české koruny, přesunem poptávky spotřebitelů v celé Evropě do segmentu lahvového piva nebo s nárůstem cen energií, služeb a materiálů. V roce 2011 pracovalo v pivovaru 614 zaměstnanců, což je meziročně o dvě procenta méně. (tisková zpráva pivovaru)
Většina velkých pivovarů v posledních letech investovala do vlastních stáčecích linek piva do boom prožívajících plastových lahví PET. Budvar se ale vydal jiným směrem. Kvůli stoupajícím prodejům investoval 95 milionů korun do vlastní linky na stáčení piva do Čechy jinak nepříliš oblíbených plechovek. S budováním linky, která byla jednou z klíčových investic Budvaru, se začalo na počátku roku 2012 a do provozu by měla být spuštěna v prvním čtvrtletí roku 2013. Pivovar doposud stáčel své značky do plechovek v pivovaru Ottaklinger sídlícím ve Vídni. „V loňském roce jsme se dostali na takový objem prodeje plechovkového piva, který nás opravňuje k zahájení výstavby vlastních stáčecích kapacit,“ uvedl v rozhovoru pro deník E15 generální ředitel Budvaru Jiří Boček. (zdroj: E15)
Vláda neplánuje privatizovat Budvar, prohlásil dne 6.2.2012 premiér Petr Nečas (ODS) v reakci na vyjádření jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD). Ten chtěl od premiéra záruku, že k privatizaci Budvaru nedojde. „ Nikdy jsme o tom nemluvili a neuvažovali a není to ani v žádných záměrech a plánech. Máme zájem na tom, aby Budvar byl prosperující firmou a měl velkou tržní hodnotu,“ uvedl Nečas. (zdroj: Právo)
Ministr zemědělství Petr Bendl dne 13.4.2012 po dohodě s premiérem Petrem Nečasem obměnil dozorčí radu podniku Budějovický Budvar. Cílem změn bylo snížení počtu členů rady z 12 na devět a především její částečné odpolitizování. Národní ekonomická rada vlády (NERV) měla v dozorčí radě pivovaru dva zástupce.
Budvar se stal v květnu 2012 výhradním dovozcem cideru značky Somersby v ČR. Somersby je prémiovou značkou dánského koncernu Carlsberg Breweries. Od června 2012 se na pultech obchodů, v restauracích, trendy barech a hudebních klubech objevila první varianta tohoto nápoje – Apple Cider Somersby. Vyráběla se z kvašeného jablečného moštu a v jeho chuti i vůni jsou proto příjemně cítit čerstvá jablka. Byl mírně perlivý, velmi osvěžující a určený primárně ke konzumaci v horkých letních měsících – proto se vždy podává na ledu. Somersby Apple Cider obsahoval 4,5 % alkoholu – patřil tedy mezi tzv. polosuché cidery. S „Zahájením prodeje Somersby vstupujeme do zcela nového segmentu trhu. V cideru vidíme značný obchodní potenciál, neboť využijeme aktuální trend rostoucí poptávky po nových a neobvyklých příchutích. Somersby nabízí zajímavou alternativu zejména ke sladovým alkoholickým nápojům. Věříme, že bude mít úspěch i u zákazníků, kterým z nějakých důvodů nevyhovuje hořká chuť klasického piva nebo ochucených nápojů na bázi pivních limonád. Zvláště v letních měsících ho budou vyhledávat i konzumenti vína kvůli výrazně nižšímu obsahu alkoholu,“ řekl Martin Horejš, vedoucí tuzemského prodeje z Budějovického Budvaru. Somersby Apple Cider se dodával v lahvích i plechovkách o objemu 0,33 litru. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar zahájil v srpnu 2012 kompletní výměnu pivních sklenic pro čepované pivo značky Budweiser Budvar. Zcela nová kolekce skla obsahovala džbánek s uchem, pivní sklenici a pohár na nožce. O design a ucelenou koncepci celé řady se postaral mezinárodně uznávaný český designér Rony Plesl. Oproti původnímu značkovému sklu se nová řada vyznačovala silným jednotným tvaroslovím, které je jasně rozpoznatelné na každé sklenici, džbánku či poháru. “Stávající sklenice vznikaly postupně od 90. let 20. století a jejich styl nebyl jednotný. To podporovalo nejednotné vnímání i samotné značky mezi spotřebiteli. Protože značka Budweiser Budvar prošla v uplynulém období zásadním redesignem komerční komunikace, chápeme redesign pivního skla jako další důležitou etapu tohoto procesu,” řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru. “Tvar sklenic vychází ze siluety písmene “B” v logu Budvar a zajišťuje tím zásadní odlišnost od sklenic pro jiné značky na českém trhu. Zároveň tento tvar na sklenicích a pohárech přesně padne do dlaně a sklenice se tak při pití výborně drží.” popsal tvar sklenic Marek Honetschläger, manažer pro inovace z Budvaru. Branding sklenic měl jednotnou a navazující formu. Rozdělení pro servírování různých druhů piva zajišťoval barevný štítek „B“ v horní části sklenic, který měl barvu červenou (pro světlý a tmavý ležák a výčepní pivo), zelenou (pro nealkoholické pivo) nebo zlatobílou (pro kroužkovaný ležák). Tento systém byl přehledný, přitom decentní a umocňoval vzácně jednotný designový výraz celé řady. Ve spodní části sklenic bylo umístěno výrazné bíle „pískované“ logo „Budweiser Budvar“.Velký důraz byl kladen i na praktičnost. Díky projmutí uprostřed padnou sklenice i poháry výborně do ruky. Poháry měly navíc zesílené dýnko, aby odolaly i ostřejšímu zacházení, a které zároveň kontrastovalo s jemnými zakulacenými liniemi samotného poháru. Uzavřené horní okraje sklenic lépe držely pěnu a dávaly vyniknout vůni žateckého chmele. Masivní dno (tzv. “led”) pomáhalo jednak udržovat správnou teplotu podávaného piva, jednak zajistilo dobrou stabilitu všech sklenic a jejich odolnost při umývání. Výrobcem skla byl známý dodavatel nápojového skla SAHM. (tisková zpráva pivovaru)
Budvar v září 2012 ukončil reklamní aktivity spojené s propagací značky Budweiser Budvar v rámci české hokejové extraligy. Z důvodu závažného porušení smlouvy ze strany společnosti BPA sport marketing a.s. (dále jen BPA) se pivovar rozhodl odstoupit od Smlouvy o reklamě. Značka Budweiser Budvar podporovala českou hokejovou extraligu dlouhodobě – od roku 2003, tedy devět sezón. Poslední vývoj na stadiónu v Brně však zásadním způsobem zasáhl do práv Budvaru, která byla smlouvou o reklamě garantována. „Závažným porušením smlouvy a tedy i důvodem pro odstoupení od smlouvy je skutečnost, že BPA nám v této sezóně nezajistila exkluzivní prodej našeho piva na hokejovém stadionu v Brně. Do projektu spojení značky Budweiser Budvar s hokejovou extraligou jsme přitom vstoupili především proto, abychom mohli budovat přímý vztah fanoušků k naší značce. Podávání našeho piva během hokejových utkání je pro nás klíčové a žádná jiná reklamní aktivita pro nás nemá srovnatelnou hodnotu,“ řekl Petr Samec, manažer Budvaru. Ukončení smlouvy s BPA se nijak nedotkne dlouholeté podpory hokeje v Českých Budějovicích ze strany pivovaru. (tisková zpráva pivovaru)
Dne 1.11. 2012 v 11:11 hodin byly v Litoměřicích zveřejněny výsledky zřejmě jediné spotřebitelské pivní soutěže v České republice. Sdružení přátel piva (dále jen SPP) vyhlásilo nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku 2012 ve 12 kategoriích. V konkurenci celkem 302 nominovaných piv se prosadil i tmavý ležák značky Budweiser Budvar a získal titul „Tmavé pivo roku 2012“. „Výsledku si velmi vážíme, neboť svědčí o dlouhodobé kvalitě a především oblibě našeho tmavého ležáku v komunitě milovníků a znalců dobrého piva. Náš tmavý ležák získal od SPP během devíti let celkem osm medailí, z toho tři zlaté,“ řekl Petr Košin, specialista pro řízení jakosti piva z Budvaru. Tmavý ležák Budweiser Budvar byl na trh uveden v roce 2004. Vyrábí se ze čtyř druhů ječných sladů (českého, mnichovského, karamelového a praženého) a hlávkového žateckého chmele. Charakterizuje jej velmi tmavá barva, suchá, jemně hořká karamelová chuť bez dominance sladkosti a delikátní vůně po praženém sladu a kávě.
Pivovar dne 22.11.2012 odeslal do USA historicky první zásilku tmavého ležáku. Ze známkoprávních důvodů se tento tmavý ležák nesměl v USA prodávat pod značkou Budweiser Budvar, proto byl na etiketách označen alternativní značkou Czechvar. První dodávka obsahovala tři kontejnery, celkem 93 312 lahví (307,8 hektolitru). Lahve o objemu 0,33 litru se na pultech amerických obchodů objevily v multipackovém balení po šesti kusech (tzv. „basket“). Takový typ balení není v ČR obvyklý, ale v severní Americe jej zákazníci preferovali a byl tam zcela běžný. Cestu kamionem, vlakem a lodí do přístavů New Jersey a Oakland urazil tmavý Czechvar během čtyř, respektive šesti týdnů. Na pultech vybraných amerických obchodů a v restauracích se objevil počátkem ledna 2013. „Našim obchodním aktivitám v USA prospívá mimořádný zájem a aktivita našeho nového importéra, který se během poměrně krátké doby od zahájení vzájemné spolupráce rozhodl obohatit dovážený sortiment také o originální tmavý ležák z České republiky. Zákazníkům, kteří již znají Czechvar světlý, proto nabídne také jeho tmavou variantu,“ řekla Vlasta Kociánová, obchodní manažerka Budvaru pro severní Ameriku. Nový importér Budějovického Budvaru v USA – společnost United States Beverage (dále jen USB) – spolupracovala s pivovarem teprve od července 2012. USB dosud nabízel zákazníkům pouze světlý ležák Czechvar v lahvích nebo sudech. „Od rozšíření portfolia očekáváme zvýšení povědomí o značce Czechvar, získání nových distribučních míst a v konečném důsledku i celkové zvýšení prodejů. Pokud půjde prodej dobře, chceme v příštím roce zahájit export tmavého Czechvaru také v sudech,“ dodala Kociánová. Tmavý Czechvar se v první fázi dodával především do městských aglomerací na východním a západním pobřeží USA.
Pivovar vystavil v roce 2012 celkem 1 340 000 hl piva. To bylo meziročně téměř o 2 % více. Byl to lepší výsledek, než jakého dosáhl český pivovarský průmysl. Na nárůstu měl hlavní podíl světlý ležák Budweiser Budvar, který je vlajkovým produktem pivovaru a jehož prodej vzrostl o téměř 5 %. Velmi výrazně – o 19 % – se zvýšil i prodej světlého ležáku Pardál Echt. V roce 2012 uvedl pivovar na tuzemský trh světlý kvasnicový ležák Pardál Echt a jablečný cider Somersby, realizoval řadu inovací spotřebitelských obalů, provedl zásadní změny v marketingové komunikaci a založil dceřinou společnost na Slovensku. „Dařilo se nám v zahraničí i v tuzemsku,“ shrnul výsledky Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru. „Loni jsme dosáhli nového historického rekordu v exportu piva a upevnili jsme naši pozici české exportní dvojky,“ řekl Robert Chrt. K zákazníkům v 58 státech putovalo celkem 657 000 hl budvarského piva, tedy nejvíce ve 117 let dlouhé historii pivovaru. „Klíčovým teritoriem pro nás zůstává západní Evropa. Spotřeba piva tam sice dlouhodobě klesá, ale náš prodej se neustále zvyšuje. Například v Německu, které je naší nejdůležitější exportní zemí, jsme loni prodali nejvíce piva v historii,“ dodal Robert Chrt. V období 2006 – 2012 zvýšil Budějovický Budvar objem exportu o 18 %. V tuzemsku navýšil pivovar prodej piva značek Budweiser Budvar a Pardál o více než 2 %. Celkové tržby pivovaru za pivo v roce 2012 vzrostly asi o 100 mil. Kč (meziročně o 5 % více) a dosáhly objemu 2,1 miliardy Kč.
Piva z pivovaru Budvar získala dvě medaile v prestižní britské soutěži International Beer Challenge 2012. V 16. ročníku soutěže ocenila porota stříbrnou medailí speciální pivo Bud Premier Select a bronzovou medailí nealkoholické pivo Budweiser Budvar.
Pivovar v roce 2012 výrazně zvýšil export ležáku Budweiser Budvar v nevratných sudech systému KeyKeg. V roce 2012 si světlý a tmavý ležák značky Budweiser Budvar v sudech KeyKeg objednali zákazníci ve 14 zemích. Vývoz tohoto produktu se meziročně zvýšil o 127 % a dosáhl celkového objemu 4 700 hl. Stáčírnu na sudy KeyKeg uvedl Budvar do provozu v březnu 2011. Nevratné sudy byly určeny výhradně pro export a na tuzemský trh se nedodávaly.
„Při zavádění nevratných sudů bylo naším primárním cílem zavedení anebo zvýšení prodeje sudového piva ve vzdálených destinacích. Chtěli jsme eliminovat administrativní a logistické bariéry, které znemožňovaly, nebo z různých důvodů příliš komplikovaly dodávky piva v klasických vratných sudech do některých lokalit. Výsledky předčily naše očekávání. Sud KeyKeg se tak stal jedním z faktorů, které přispěly k úspěchu našeho exportu v roce 2012,“ řekla Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budvaru. V roce 2012 exportoval pivovar nejvíce piva ve své historii – celkem 657 000 hl, což bylo meziročně o 1 % více. „Nejvíce piva v nevratných sudech jsme vyvezli do Ruska, na Ukrajinu a do Austrálie,“ doplnila Pánková. Významnými odběrateli byly také Vietnam, Japonsko, Nový Zéland, Čína nebo Hongkong. V listopadu 2012 byla první zásilka sudů KeyKeg odeslána do Brazílie.
Budvar v roce 2012 vynikajících prodejních výsledků v Německu, které bylo s podílem 38% nejdůležitějším exportním teritoriem pivovaru. Prostřednictvím dceřiné společnosti Budweiser Budvar Importgesellschaft mbH (dále jen BBI) prodal pivovar na území SRN v roce 2012 celkem 251 182 hl piva, což bylo meziročně o 8% více a zároveň nejvyšší prodaný objem v historii vývozu do Německa. Německá spotřeba piva přitom v roce 2012 podle sdružení německých pivovarů DBB poklesla o 1,8% a propadla se na nejnižší úroveň od roku 1990. V roce 2012 se v Německu vypilo 96,5 milionu hektolitrů piva proti objemu 98,2 milionu hektolitrů v roce 2011. Zhruba 96% objemu vyvezeného do Německa tvořil v roce 2012 světlý ležák Budvar. Velmi silnou pozici značky Budweiser Budvar na německém maloobchodním trhu potvrdil i nejnovější pravidelný audit agentury Nielsen. „Podle průzkumu byl světlý ležák Budweiser Budvar v roce 2012 nejprodávanějším importovaným pivem v německých maloobchodních prodejnách a meziročně posílil svůj tržní podíl v tomto segmentu na 15%. Navíc byl Budweiser Budvar vůbec nejdražší českou značkou v Německu,“ řekla Anna Tischlerová, obchodní manažerka Budvaru pro Německo. „V Německu máme mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou a vysoce důvěryhodnou. Jsou tedy ochotni zaplatit za požitek z našeho piva cenu, která odpovídá jeho kvalitě,“ dodala Anna Tischlerová. Průměrná cena ležáku Budvar v německém maloobchodě byla v roce 2012 podle agentury Nielsen 78,5 eurocentů za 0,5 litru, zatímco běžné pivo německé provenience má cenu kolem 40 eurocentů.
Budvar se v červnu 2012 stal výhradním dovozcem cideru Somersby Apple Cider pro ČR. Somersby bylo prémiovou značkou dánského koncernu Carlsberg Breweries. Zájem českých zákazníků potvrdil zajímavý obchodní potenciál cideru. Lidé totiž v polední době stále více hledají nové a neobvyklé příchutě nápojů a nebojí se zkoušet novinky. „Úspěšně a v pravý čas jsme vstoupili do zcela nového segmentu, který se loni začal na českém trhu rozvíjet. Spotřebitelům jsme nabídli zajímavou alternativu ke sladovým alkoholickým nápojům, pivním limonádám, ale i vínu. Zákazníci přijali značku Somersby velmi dobře. Díky tomu jsme dokázali prodat více než 2100 hektolitrů jablečného cideru a získali jsme významný tržní podíl v tomto segmentu,“ řekla v únoru 2013 Alžběta Eignerová, trade marketing manažerka Budvaru. Segment cideru v České republice byl zatím velmi malý. Podle odhadu Unie lokálních výrobců cideru činila česká produkce tohoto nápoje v roce 2012 jen asi 1000 hektolitrů.
Pivovar Budějovický Budvar, n.p., dne 14.2.2013 uvedl do provozu novou linku na stáčení plechovkového piva. Slavnostního přestřižení pásky a spuštění nejdůležitější části linky – plniče piva – se ujal prezident ČR Václav Klaus. Přítomni byli i další představitelé státní exekutivy, zástupci regionální a místní samosprávy, dodavatelé investičního celku i významní odběratelé piva v plechovkách. Stáčírna plechovek je vybavena nejmodernějším zařízením pro plnění plechovek o objemu 0,33 litru, 0,44 litru a 0,5 litru. Umožní také balení plechovek v mnoha praktických a uživatelsky komfortních skupinových balení do fólie (pro 4, 6, 8 nebo 12 plechovek) nebo do balení s odnosnou páskou. Nejdůležitějším prvkem technologického celku je plnící monoblok s využitím volumetrického plnění pracující v aseptickém prostředí. Linka má nominální hodinový výkon plniče piva 16 800 kusů plechovek. Dodavatelem strojní technologie je německá firma KHS GmbH a dodavatelem stavební části společnost Porr a.s. Celková hodnota investice je 110 mil. Kč. „Stáčírna plechovek patří mezi naše nejdůležitější investice v posledních letech. Prodej piva v plechovkách nám výrazně roste a očekáváme, že i do budoucna se bude poptávka po pivu v tomto obalu zvyšovat,“ řekl Jiří Boček, ředitel Budvaru. Zatímco v roce 2005 prodal Budvar 9 000 hl piva v plechovkách, v roce 2012 to bylo více než 74 000 hl. Asi 75 % plechovek směřovalo na export, největší objemy pak do Rakouska, Švýcarska, Německa a Kanady. V roce 2013 nabízel Budvar v plechovkách pouze světlý ležák, výčepní pivo a nealkoholické pivo. Plnění piva do plechovek pro Budějovický Budvar prozatím zajišťoval vídeňský pivovar Ottakringer.
Ohlédnutí do historie: Počátky plechovkového piva v Budvaru:
V roce 1973 zavedl Budvar novinku – plechovkové pivo. Pokus o stáčení piva do plechovek přímo v pivovaru však narážel na technické problémy a dopadl nakonec neúspěšně. Podnět k této akci vyšel z Generálního ředitelství pivovarů a sladoven, které pro pivovar zakoupilo 1,5 milionu plechovek o obsahu 0,33 litru. Současně byl z Rakouska dovezen ruční plnič. Plnící stroj byl prozatímně nainstalován ve staré lahvovně a veškerá manipulace a plnění byly prováděny ručně. Skutečně zručná pracovnice naplnila za jednu hodinu 100 – 120 plechovek. Ovšem na takto primitivní bázi nemohlo plnění pivo do plechovek probíhat. Problémy byly například s chlazením stáčeného piva, kontrola plnosti plechovek neprobíhala zpočátku vůbec. Proto vedení pivovaru vstoupilo v jednání s pivovarem „Zlatý bažant“ v Hurbanovu, kde měli plnící linku na plechovky již nainstalovánu. Za úhradu nákladů zde probíhalo stáčení 12% piva až do května 1974, kdy došlo k vyčerpání zásob plechovek. Cena jedné plechovky byla na tuzemském trhu stanovena na 5,- Kčs. Připomeňme, že cena 0,5 litru 12% piva byla v té době stanovena na 2,80 Kčs.
Budvar plánoval během roku 2013 výrazně posílit pozici značky BUD na českém trhu. Zákazníci znali již od roku 1997 pivní speciál BUD Premier Select (do roku 2009 pod názvem BUD Super Strong). V reakci na rostoucí poptávku po nejrůznějších pivních specialitách uvedl pivovar od 18. března 2013 na trh mimořádnou várku piva BUD Premier Select Limited Edition, která byla vyrobena z čerstvě sklizených hlávek Žateckého poloraného červeňáku. Čerstvé chmelové hlávky patří mezi nejvzácnější pivovarské suroviny, neboť se musejí v pivovaru zpracovat bezprostředně po sklizni, tedy ve stejný den, kdy byly očesány. Z tohoto důvodu se v pivovarské praxi používají jen zcela výjimečně. BUD Premier Select Limited Edition byl jediným pivem na českém trhu, uvařeným výhradně z čerstvého chmele. Limitovaná várka navíc obsahovala pivovarské kvasinky. „Vytvořili jsme unikátní pivní speciál, který zvláště ocení pivní “fajnšmekři“. Čerstvý chmel dodává pivu větší množství aromatických látek a poněkud výraznější hořkost. Pivovarské kvasinky pak přidávají jemnou kvasničnou příchuť, zvyšují přirozenou plnost a celkově zlepšují senzorické vlastnosti,“ řekl Adam Brož. Limitovaná edice BUD Premier Select o objemu 400 hl byla uvařena v srpnu 2012 a vzhledem k mimořádně dlouhé době zrání (200 dnů) byla ke konzumaci připravena až v březnu 2013.
Budvar v březnu 2013 na maloobchodní trh zcela nové dárkové balení čtyř lahví BUD Premier Select. „Protože mimořádné chuťové vlastnosti piva BUD Premier Select dokáží správně vychutnat pouze zkušenější, zodpovědnější a vyzrálejší konzumenti, rozhodli jsme se důrazně upozornit na to, že BUD Premier Select je nevhodný pro osoby mladší než 21 let. Zároveň chceme mladé lidi varovat před vyšším obsahem alkoholu,“ řekl Aleš Eder, brand manažer Budvaru. Upozornění bylo uvedeno na všech etiketách BUD Premier Select a stalo se i součástí veškeré komunikace značky BUD. „Dodržování věkového limitu 21 let pro konzumaci nelze v současné době legálními prostředky vymáhat ani kontrolovat. Proto to chápeme především jako náš dobrovolný příspěvek k osvětě především mezi mladými lidmi a apel k zodpovědné konzumaci alkoholu,“ dodal Aleš Eder.
Budvar zahájil od 1.dubna 2013 na celém území ČR prodej nového míchaného nápoje z piva pod názvem PardálOVO bezové. „PardálOVO bezové vyváženě kombinuje chuť a osvěžující aroma bezového květu a přitom nepotlačuje výrazný pivní charakter a hořkost. Věříme tedy, že PardálOVO bude z těchto důvodů příznivě přijímáno nejen muži, ale i ženami. Očekáváme, že v letošním roce prodáme nejméně 10 250 hektolitrů tohoto produktu,“ řekl Jiří Boček ředitel Budvaru. Nový nápoj byl zákazníkům po celé ČR i na Slovensku k dispozici v plechovkách a lahvích o objemu 0,5 litru. Byl vyroben ze světlého ležáku Pardál Echt a kvalitního sirupu YO z květu černého bezu. Neobsahoval žádná umělá barviva ani chemické konzervanty. Obsahoval 2% alkoholu a energetický obsah je 135 kJ/100 ml. Vývoj produktu v laboratoři Budvaru byl zahájen v září 2011. V říjnu 2012 se do ladění parametrů nového nápoje zapojilo nejprve 120 zástupců spotřebitelů – poprvé včetně žen – a v další fázi téměř 1000 jejich přátel a rodinných příslušníků. „Pardálové otevřeli svůj doposud ryze mužský svět i ženám a společně vyladili nápoj, který kombinuje mužnou hořkost s osvěžující ovocnou příchutí,“ řekla Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál. Nápoj „PardálOVO bezové“ bylo tedy určený pro muže i ženy a měl by harmonicky propojovat jejich často velmi odlišné světy. Proto i jeho hlavní sdělení zní: „Vyladili jsme ho tak, aby nás bavil oba“.
Budvar uvedl v červenci 2013 na trh zcela nové přepravky pro 20 pivních lahví o objemu 0,5 litru. Přepravky byly určené pro celý sortiment značky Pardál – tedy pro světlé výčepní pivo Pardál, světlý ležák Pardál Echt a také pro míchaný pivní nápoj PardálOVO bezové. Kromě České republiky se pivo Pardál vyváželo do Německa a na Slovensko. Nové přepravky nahradily původní obaly, které byly vytvořeny speciálním přelepem starých přepravek pro značku Budweiser Budvar a které byly původně v oběhu od roku 1993. Hlavním cílem bylo zajistit jasné odlišení značky Pardál v místech prodeje od levných nebo privátních značek. Byla zachována dominantní tmavě červená barva, která vyjadřuje příslušnost k Budějovickému Budvaru. Nový vizuální styl působil dravěji a moderněji. Prostou červeno-bílou kombinaci nahradily dynamické přechody od temně karmínové až po světle červenou. Komiksovou postavu vystřídala hlava šelmy doplněná motivem hlubokých drápanců od pardálí tlapy. „Nová přepravka má stejné vnější rozměry i stejné vnitřní uspořádání jako stávající přepravka, což vyloučí jakékoliv technické problémy při manipulaci. Navíc poskytuje zákazníkům a uživatelům výrazně vyšší uživatelský komfort. Držadla jsou ergonomicky tvarována, což zamezí nepříjemným otlakům prstů při ruční manipulaci a zvýší i bezpečnost úchopu,“ doplnil Marek Honetschlager, Innovation manager Budvaru.
Pivovar dosahoval v roce 2013 dobrých obchodních výsledků. V období leden až červenec prodal meziročně o 10% piva více. Prodej vlajkového produktu – světlého ležáku značky Budvar – vzrostl meziročně o 8%. Díky nové stáčírně plechovek, která byla uvedena do provozu v únoru 2013, došlo ke zvýšení prodeje piva v plechovkách téměř na dvojnásobek. K dobrým výsledkům přispěly dvě i novinky v sortimentu – nefiltrované kvasnicové pivo Budweiser Budvar Cvikl a míchaný nápoj z piva PardálOVO bezové. Prodej cideru značky Somersby vzrostl meziročně na dvojnásobek. Nárůst prodeje Budvaru táhl především export, který se zvýšil o 15%. I přes nepříznivé klimatické podmínky na většině hlavních evropských trhů dosáhl Budvar nárůstu u řady velkých exportních trhů díky rozšíření distribuce a intenzifikaci obchodu. V tuzemsku byl celý pivovarský průmysl pod tlakem řady negativních faktorů. „Ekonomická nejistota a s ní spojená neochota spotřebitelů utrácet za zbytné položky rodinných rozpočtů, velmi dlouhá zima, chladné jaro i červnové povodně obecně snižovaly tuzemskou poptávku po pivu. Přesto se nám podařilo navýšit prodej v České republice o 5%,“ řeklRobert Chrt, obchodní ředitel Budvaru.
Speciální pivo BUD Premier Select získalo v září 2013 významné ocenění v 8. ročníku soutěže World Beer Awards, kterou organizuje britské vydavatelství Paragraph Publishing. Mezinárodní porota ve čtyřech kolech slepých ochutnávek hodnotila vzorky rozdělené do 8 hlavních kategorií a 68 stylů. Celkem bylo v roce 2013 přihlášeno přes 600 vzorků piva ze 30 zemí. Pivo BUD bylo vyhlášeno nejlepším světovým pivem v pivním stylu „silný ležák“ („Strong Lager“) a získalo titul „World Best Strong Lager“. „Pivu BUD se ve Spojeném království podařilo vylepšit úspěch z roku 2012, kdy v soutěži International Beer Challenge získalo stříbrnou medaili. Věříme, že ocenění pomůže při zvyšování prodeje tohoto mimořádného piva v řadě evropských zemí,“ řekl Adam Brož, sládek Budvaru.
Pod dohledem sládka a zástupců chmelařské firmy ARIX, a.s. byla 3.9.2013 v podvečer uvařena speciální várka piva s použitím čerstvých chmelových hlávek. Čerstvé chmelové hlávky patří mezi nejvzácnější pivovarské suroviny, neboť se musejí zpracovat bezprostředně po sklizni, tedy ve stejný den, kdy byly očesány. Z tohoto důvodu se v pivovarské praxi používají jen zcela výjimečně a Budvar bude v roce 2013s zřejmě jediným českým pivovarem, který z čerstvého chmele uvaří pivo. Použitý chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák – celkem 360 kg – byl sklizen v úterý 3. září ráno na chmelnici „Splav“, která patří do slavné lokality „Údolí Zlatého potoka“ v katastru chmelařské obce Blšany. Dodavatelem chmele byla společnost ARIX, a.s., která patří mezi přední české firmy na trhu s chmelem. Již kolem 16. hodiny byl načesaný chmel na varně Budvaru přidán do speciální várky piva BUD Premier Select se stupňovitostí přes 16% a finálním obsahem alkoholu 7,5% obj. “Chmelení jsme provedli tradičním způsobem, kterým vaříme i všechna naše ostatní piva, tedy ručním přidáváním hlávek chmele přímo do mladinového kotle ve třech dávkách. Čerstvý chmel dodává pivu větší množství aromatických látek a poněkud výraznější, ale stále jemnou hořkost ve srovnání s chmelem sušeným,“ řekl Adam Brož, sládek Budvaru. V Budvaru byla z čerstvého chmele letos uvařena pouze jediná várka speciálního piva BUD Premier Select o objemu 400 hl hotového piva. Pivo uvařené 3. září 2013 zákazníci mohli ochutnat až ve druhé polovině března 2014, neboť doba zrání piva BUD bylo kolem 200 dnů. Speciální pivo z čerstvého chmele bude dodáváno pouze do vybraných restaurací a pivnic po celé republice v sudech o objemu 20 litrů.
V chladném období roku pravidelně stoupá poptávka po chuťově výraznějších tmavých pivech. Budvar proto uvedl v říjnu 2013 na český trh limitovanou sérii nového druhu tmavého ležáku s příchutí višně – Budweiser Budvar Dark Cherry. „Je to plnohodnotný tmavý ležák s obsahem alkoholu 4,5 % a zásadně se tak liší od běžných mixů piva a limonád. Věříme, že nabízíme velmi zajímavý nápoj, kterým chceme primárně oslovit ženy a také milovníky neobvyklých piv,“ řekl Petr Košin, specialista řízení jakosti piva a vedoucí týmu, který nový druh ležáku vyvíjel. „Díky obsahu 13 % višňové šťávy má černo-červenou barvu a pevnou pěnu, která zanechává na sklenici kroužky. Ve vůni rozpoznáte peckovinu višně a pražený slad tmavého ležáku. Chuť je bezprostředně po napití osvěživě kyselá s mandlovou vůní pecek, rychle však přechází k lehce svíravé chuti višně, a hořké chuti praženého sladu, po které zůstává v ústech dozvuk hořké čokolády. Ta nutí malými doušky upíjet dál,“ dodal Adam Brož, , sládek Budvaru. Pití po malých doušcích se spíše než pivu blíží vínu a proto se Dark Cherry servíruje ve sklenicích z tenkého skla na nožce. Nové pivo bylo k dostání pouze v několika stovkách vybraných českých restaurací. Dodává se v sudech o objemu 20 litrů a se stáčením do láhví se prozatím nepočítalo.
Budvar v roce 2013 uvařil 1,424 milionu hl piva. To bylo nejvíc v jeho 118leté historii a bylo to o 6,2 % více než před rokem. Za celou svou historii vyrobil Budvar 46,8 milionů hl piva, z toho více než polovinu během posledních dvaceti let. Rekordních výsledků dosáhl i export pivovaru. Do 65 zemí putovalo 763 tisíc hl piva, což bylo o 106 tisíc meziročně více. Větší oblibě za hranicemi podle pivovaru pomáhalo to, že se firmě daří zvyšovat počet zemí, ve kterých může používat své ochranné známky Budweiser Budvar, Budějovický Budvar a Czechvar. Počet států, kam podnik vyvážel své pivo, se i díky tomu meziročně zvýšil o sedm. Tržby za pivo meziročně vzrostly o 94 milionů korun, a dosáhly tak historického maxima 2,223 miliardy korun. „Loňské obchodní výsledky považujeme za úspěch, neboť jsou výrazně lepší, než celkové výsledky českého pivovarnického průmyslu. V řadě parametrů jsme navíc dosáhli nejlepších výsledků v historii našeho pivovaru,“ komentoval výkon pivovaru jeho ředitel Jiří Boček.
Pro letní sezónu roku 2014 nasadil pivovar na trh světlý ležák Pardál Echt v plechovce o objemu 0,5 litru. V únoru 2013 uvedl Budějovický Budvar do provozu vlastní stáčírnu plechovek. Tato investice mimo jiné umožnila pružnější reakce na požadavky trhu. V uplynulém roce byl sortiment piva prodávaného v plechovkách rozšířen o tři druhy. I díky tomu Budvar prodal v plechovkách zhruba dvojnásobný objem piva, než v roce 2012.
Budvar zvýšil v roce 2013 meziročně zisk o více než 46 % na 325 836 milionu korun. Podle auditovaných výsledků tržby za prodej vlastních výrobků a služeb dosáhly 2,186 miliardy korun, byly tak o 87 milionů vyšší než v roce 2012. Výstav zaznamenal historické maximum – 1,423 milionu hektolitrů.
Budvar se chystal na historicky třetí vaření piva z čerstvých chmelových hlávek. Žatecký poloraný červeňák česali 29.8. dopoledne na chmelnici U Splavu, která leží v katastru chmelařské obce Blšany a patří do slavné lokality Údolí Zlatého potoka. Protože čerstvý chmel je vzácnou surovinou, která podléhá rychlé zkáze, musí ji již v den sklizně použít při vaření piva. Z chmelových hlávek vařili 2 várky – tedy dvojnásobek objemu roku 2012.
Pivovar dne 15.10. zveřejnil podrobnosti k novince – B:Cherry, která se v průběhu října objevila ve vybraných restauracích v ČR a také v Německu, Spojeném království a USA. Jednalo se o limitovanou edici tmavého ležáku s příchutí višně, určenou výhradně pro gastronomii.
Budvar uvedl v listopda 2014 na český trh převratnou novinku pod názvem Budweiser Budvar B:CRYO. Jednalo se superspeciální pivo, vyráběné patentově chráněným postupem tzv. kryokoncentrací v láhvi: vymražením vody z piva vzniká SPIRIT PIVA, tedy pivo zbavené těla. Vyrábí se ze speciálního piva, které ve vhodně vytvarované láhvi po zmrznutí vytvoří heterogenní pórovitou strukturu složenou z ledu a mikroskopických kanálků, vyplněných velice silným pivem B:CRYO. Pomocí originálního narážecího zařízení je B:CRYO vytlačováno z láhve a hosté si sami čepují nápoj do sklenic. „Touto novinkou zakládáme zcela novou pivní kategorii. Náš postup kryokoncentrace v láhvi je světově unikátní a máme jej patentově chráněný. B:CRYO představuje ucelený gastronomický systém, který přináší do restaurací nejen mimořádně zajímavé pivo, ale také originální servírovací rituál a s ním spojenou společenskou zábavu pro hosty,“ řekl Adam Brož, sládek Budvaru. Vývoj nového piva trval téměř 2 roky. „Primární pro nás byly samozřejmě chuťové vlastnosti B:CRYO, ale museli jsme vyvinout kromě jiného i originální výčepní zařízení a najít optimální vlastnosti láhve,“ dodal Petr Košin, vedoucí vývojového týmu z Budějovického Budvaru.
Budweiser Budvar B:CRYO bylo mimořádné silné pivo, které si konzument „vyráběl“ přímo na stole restaurace. Host si objednal vždy celou láhev piva o objemu 1,5l, ze které získal přibližně 3 -3,5 dcl B:CRYO. Po načepování mělo B:CRYO., stupňovitost asi 40, hořkost 60 EBC a obsah alkoholu kolem 21% obj. K dispozici bylo pouze ve vybraných restauracích, které disponují vyškoleným personálem a speciálním výčepním zařízením. Do restaurací se dodávalo v nezamražené formě. Pije se ze sklenic o objemu 0,2 l na nožce. Chutná jako pivo, ale zároveň hřeje jako destilát. Pije se pomalu, při konzumaci je potřeba plným douškem zaplavit všechny chuťové receptory v ústech.

Výstav piva 1.pololetí 1998 1.pololetí 1999
Výstav celkem 583 200 hl 595 500 hl
– z toho ČR 295 500 hl 360 000 hl
– z toho export 287 700 hl 235 500 hl
Výnosy 1 130,5 mil. Kč 1 140,4 mil.Kč

Výstav 1 – 3/ 2000 Prodej celkem Prodej ČR Prodej zahraničí
1999 237 350 hl 140 836 hl 96 287 hl
2000 267 154 hl 167 065 hl 100 089 hl

Rok Výstav piva Tržby HV
1991 490 000 hl (ČR 138 000 hl)
1993 640 000 hl 1 045 mil.Kč 127 mil. Kč
1994 755 013 hl (ČR 322 114 hl, export 432 899 hl) 1105 mil.Kč 167 mil.Kč
1995 909 000 hl 1 410 mil. Kč 227 mil. Kč
1996 1 026 000 hl 1 671 mil.Kč Zisk 300 mil.Kč
1997 1 108 017 hl 1 985 mil.Kč Zisk 469 mil.Kč
1998 1 169 196 hl (ČR 637 000, export 532 000) 2 221 mil.Kč Hrubý zisk 409 mil.Kč
1999 1 258 657 hl (ČR 767 000, export 491 000) 2 392 mil.Kč Hrubý zisk 478 mil.Kč
2000 1 347 272 hl (ČR 843 000, export 504 223) 2 669 mil.Kč
2001 1 350 000 hl (ČR 789 000, export 528 000) 2 669 mil.Kč zisk 445 mil.Kč
2002 1 213 121 hl (ČR 699 000, export 514 000) 2 430 mil.Kč zisk 280 mil.Kč
2003 1 170 653 hl (ČR 633 000, export 538 000) 2 484 mil. Kč (konsolidované: 3 606 mil.)
2004 1 112 360 hl (export: 509 000 hl) 2 307 mil. Kč zisk 312 mil.Kč
2005 1 091 303 hl (export: 513 722 hl)
2006 1,151 mil.hl (export: 556 000 hl)
2007 1 253 159 hl (export: 587 tisíc hl; v tuzemsku 666 159 hl)
2008 1 312 580 hl (export: 581 522 hl; v tuzemsku 731 059 hl)
2009 1 275 271 hl (export: 579 947 hl; v tuzemsku 695 324 hl) tržby 2,041 mil. Kč
2010 1 250 059 hl (export 604 791 hl; v tuzemsku 645 268 hl)
2011 1,32 mil. hl (export 650 000 hl; v tuzemsku 648 000 hl) čistý zisk 190,3 mil. Kč
2012 1,34 mil. hl (export 657 000 hl; v tuzemsku 683 000 hl) tržby 2,1 miliardy čistý zisk 190,3 mil. Kč
2013 1,424 mil. hl (export 763 000 hl; v tuzemsku hl) tržby 2,223 miliardy zisk 325 836 mil.Kč

Pivovar Černá Hora

  

   fotogalerie

   etikety

adresa: nám. U Pivovaru 3, 679 21 Černá Hora

www.pivovarcernahora.cz

e-mail: zakaznicky.servis@pivovary-lobkowicz.cz


Základní sortiment:

 

 
 

Tas
světlé výčepní
alk.: 4 %

 

Sklepní
světlé výčepní, nefiltrované
alk.: 4 %

 

Matouš
světlý ležák
alk.: 4,2 %

 

Páter
světlý ležák
alk.: 4,4 %

 

Ležák
světlý ležák
alk.: 4,8 %

 

Granát
tmavý ležák
alk.: 4,5 %

 

Medová 13
silné světlé ochucené medem
alk.: 5,7 %

 

Velen
světlé pšeničné, svrchně kvašené
alk.: 4,8 %

  • V květnu 2021 přišli s novými etiketami a novou lahví. Nový design byl patrný zejména na etiketách, a to nejen po vizuální stránce, ale i po technické. Změna se totiž týkala kromě grafiky také přechodu z alu materiálu na papír. Pivovar se pochlubil novými etiketami, nesoucími rukopis grafika Jakuba Langa. Nově byla piva stáčena, oproti původním NRW lahvím, do lahví České pivo.

Starší info:
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Černohorský pivovar, rolnická akciová společnost pivovarní a sladovní v Černé Hoře, Černá Hora (okr. Boskovice) (akciová společnost).
Pivovar byl součástí společnosti Jihomoravské pivovary, a.s. od 16.1.1994. Podnik měl být zprivatizován již v roce 1994. Tenkrát jej vydražila společnost Anna, která za něj nabídla 111 mil.Kč . Peníze však na účty Jihomoravských pivovarů nepřevedla, a ty odstoupily od kupní smlouvy. V roce 1995 vykázal pivovar čistý zisk 10 mil.Kč při obratu 108 milionů korun. Ročním výstavem 165 000 hl piva se v roce 1995 řadil zhruba na třicáté místo mezi českými pivovary. Na počátku roku 1996 se státní akciové společnosti Jihomoravské pivovary se podařilo získat kupce pro pivovar, který získal podnikatel Lubomír Fanta (nabídl ve veřejné obchodní soutěži 110 mil.Kč a spolu s nabídkou předložil bezvýhradný úvěrový příslib od Investiční a Poštovní banky). Smlouvou o prodeji části podniku JMP a.s.- závodu 04 Černá Hora ze dne 26.4.1996 (platnost od 24.5.1996) se pivovar osamostatnil. Pivovar zdražil od 1.4.1996 hektolitr piva o 73 Kč včetně DPH. Sudové desetistupňové pivo tak přišlo při odběru z pivovaru na 4,96 Kč a „dvanáctka“ na 6,79 Kč za půllitr. Od března 1998 pivovar zvedl ceny světlého a polotmavého výčepního piva zhruba o 0,7 Kč na půllitr, tedy o 2,7 %. V roce 1998 utržila firma za prodej vlastních výrobků a služeb 134,2 mil.Kč a vykázala ztrátu 11,3 mil.Kč. Firma se základním jměním 128 mil.Kč v roce 1998 zaměstnávala 118 osob. Ředitel pivovaru byl v roce 1998 Ivo Štorek. Pivovar byl s výstavem 155 914 hl roku 1998 v ČR na 20. příčce. Podnik za první pololetí 1999 meziročně zvýšil výkony o 16,3 % na 89,46 mil.Kč a vyrobil o 7,7 % více piva, téměř 98 860 hl, z toho na sudové pivo připadlo téměř 73 % a přes 2 880 hl na limonády. Téměř 80 % produkce pivovaru v roce 1999 reprezentovalo výčepní pivo. „Velcí stále malým pivovarům vnucovali, ať vyrábí speciality a trh tradičních piv vyklidí. Speciální piva vaříme, ale byl by nesmysl na nich postavit existenci pivovaru, protože se jich vypije málo. Aby se jich prodalo dost, musely by se prodávat v každé samoobsluze, a to je nad distribuční síly malého výrobce,“ řekl v roce 1999 ředitel Štorek. Pivovar naopak v kategorii tradičních piv svoji pozici posilil. „Region máme zmapovaný a jsme schopni okamžitě reagovat na potřeby zákazníků. Navíc nás nezatěžují nepřiměřené náklady na distribuci piva,“ řekl Štorek. Dvacetiprocentní růst výkonů, které dosáhly 156,7 mil.Kč, vykázal pivovar v roce 1999. Do rekordních hodnot se dostal i výstav, pivovar totiž uvařil a prodal 174 000 hl piva a umístil se na dvacáté příčce v rámci celé ČR. „Po dobu vývoje českého trhu jsme neměnili svou strategii založenou na regionalitě a na mírných úpravách cen, které kopírovaly inflaci. Nepřehnali jsme to s investicemi ani s příliš vysokými výdaji na reklamu. Nepouštěli jsme se také do cenové války v hypermarketech,“ vysvětlil ředitel. Pivovar měl silnou pozici zejména Brněnsku. Celkem zajišťoval dodávky pro přibližně tisícovku odběratelů. „Provozní hospodaření jsme výrazně zlepšili, přesto jsme se účetně dostali do ztráty v hodnotě 12 miliónů korun. Vytvořili jsme totiž vysoké rezervy na opravy výrobního areálu, který pochází z 15.století,“ doplnil Štorek. Úvěrové zatížení firmy kleslo v roce 1999 o více než 30 % na 60 mil.Kč. Na dosaženém obratu se podle ředitele významně podílela také výroba a prodej nealkoholických nápojů. Výstav limonád vzrostl trojnásobně na 6 036 hl. „Chytili jsme se na místním trhu, který jsme částečně přebrali konkurenci. Sudová limonáda navíc začíná slině konkurovat nápojům z postmixů,“uvedl ředitel. Tuzemský trh s pivem se podle expertů dostal do nové vývojové fáze. Jednak zřejmě skončilo divoké období zabírání tržních podílů pivovary se zahraničními vlastníky, jednak se firmy budou muset vyrovnat s nepříznivým vývojem spotřeby. V roce 1999 vyrobil 2 000 hl speciálního ležáku Kvasar. U příležitosti začátku roku 2000 uvařil pivovar speciální pivo Černá Hora Výroční (světlý ležák; alk.: 4,8 %; plněno do 0,5 l lahví; pasterováno). Pivovar v roce 2000 oslavil výročí 470 let od založení. Na velikonoční trh roku 2000 uvedl pivovar limonádu Grena s příchutí chmele (chmelový extrakt 0,005 hm.) poprvé v historii firmy ve skleněných pivních lahvích. „Je to jediná láhev na trhu, kterou vykupují snad všechny obchody, a v cenách, za které se vyplatí jít láhev skutečně vrátit. Pro spotřebitele to má zásadní výhodu v tom, že nemusí jako u většiny limonád na trhu platit navíc za nevratný, zpravidla plastový obal,“ vysvětlil v dubnu 2000 Ivo Štorek. Vratná láhev se podle odborníků stávala znovu oblíbeným obalem pro alkoholické i nealkoholické nápoje. „Prosazuje se především v ředitel západní Evropě. Není totiž možné neustále podléhat tlakům obchodních řetězců, které si díky nevratným obalům snižují své náklady. Zatěžují však nejenom životní prostředí, ale také spotřebitele,“ poznamenal Jiří Fusek, předseda představenstva a držitel majoritního podílu v Pivovaru Černá Hora a.s.. Společnost se od 1.5.2000 připojila k řadě větších pivovarů a zvýšila ceny svých produktů. Došlo ke zdražení nejvýše o 6 %, což se do spotřebitelské ceny promítlo maximálně v desítkách haléřů. „Ceny měníme tradičně jednou za rok, a to v důsledku růstu cen vstupů,“ řekl Štorek. Za první pololetí 2000 měl pivovar téměř dvacetiprocentní nárůst prodeje. Rekordních 21 000 hl piva vystavil pivovar za měsíc srpen 2000. Po červencovém propadu díky chladnému počasí, který byl zhruba 13 %, tak firma srovnala ztrátu produkce. „To, co letos v létě, jsme ještě nikdy nezaznamenali,“ řekl majitel pivovaru Jiří Fusek v létě 2000. „Ještě nikdy jsme za měsíc nevyrobili přes dvacet jedna a půl tisíce hektolitrů,“ dodal s tím, že takové množství piva překračovalo běžnou měsíční výrobu o více než tři tisíce hektolitrů. Pivovar dokonce prodal rekordní množství i svého čtrnáctistupňového speciálního ležáku Kvasar, piva s příchutí medu. „Samozřejmě k tomu také kromě počasí přispělo i další ocenění našeho speciálu. Zatímco dříve jsme ho prodávali pouze v lahvích, nyní se začínal čepovat v restauracích,“ dokládal Fusek.
Výstřely z historických děl zahájily v dne 30.9.2000 v Černé Hoře pátou Pivní pouť. Akce zdejšího pivovaru přilákala tisíce lidí. V roce 2000 připravili překvapení v podobě čepované kvasnicové desítky. Příznivci piva sledovali na třech pódiích doprovodný program. Zaměstnanci otevřeli návštěvníkům pivovaru výrobní prostory a připravili pro ně i vyhlídkové jízdy kočárem na zámek. Středověké ležení na nádvoří pivovaru představilo historické zbraně, řemesla a dobovou kuchyni. Oslavy ukončil ohňostroj.
Po několika letech se pivovar rozhodl změnit v roce 2001 strategii: Utahování opasků skončilo, opět začali investovat. Ke změně taktiky opravňovalo firmu podle ředitele Ivo Štorka situace na českém trhu a předpokládané hospodářské výsledky za rok 2000. „Vysoká výkonnost nám umožnila vrátit se k mohutnému investičnímu rozvoji podniku,“ konstatoval v prosinci 2000 Štorek. Na přelomu tisíciletí tak byla dokončena kompletní rekonstrukce varny z roku 1929. Investici dosahující až 42 mil. Kč pivovar financoval z vlastních zdrojů bez zvýšení úvěrového zatížení. Kapacita nové varny se zvýšila o třetinu a nové technologie umožnily snížit náklady při vyšším výkonu. Dramatický vývoj trhu s pivem v ČR provázený cenovou válkou a dělením tržních podílů přežil pivovar právě díky umírněnosti. Pivovar se v roce 2000 mohl pochlubit sedmiprocentním růstem výstavu na 185 139 hl (o 11 134 hl vyšší) a také patnáctiprocentním růstem výkonů na 183,4 mil. Kč (meziročně o 26,8 mil. Kč). „Veškeré hospodářské výsledky budou rekordní v celé staleté historii firmy,“ doplnil Štorek. Přes technologickou kapacitu čtvrt miliónu hl nehodlal pivovar překročit daňově zvýhodněnou hranici výstavu 200 tisíc hl. Rok 2000 podle ředitele přinesl zlom také v oblasti prodeje nealkoholických nápojů. Odbyt limonád totiž vzrostl o 122 % a jejich výstav tak činil 13 453 hl. Výsledkem za rok 2000 však byla ztráta 3,15 mil. Kč proti propadu 12,1 mil.Kč v roce 1999.

Nově rekonstruovanou varnu uvedl pivovar do provozu v na počátku roku 2001. Původní varna z roku 1873 byla poprvé rekonstruovaná v roce 1929 strojní firmou Novák a Jahn. Varna byla železná a měla pouze dvě nádoby s přímým ohřevem na černé uhlí. V roce 1993 se ke dvěma nádobám přidal další kotel, ale s vyšší poptávkou po pivu se nakonec i takto zařízená varna stala malou. Proto se majitelé rozhodli pro rekonstrukci stávajícího zařízení. Úkolem bylo aby varna vařila více várek o větším objemu a zároveň aby došlo k úspoře energií a vody,“ vysvětlil .Štorek. Rekonstrukce započala v dubnu 2000 a ukončena byla v lednu 2001. Současná varna byla čtyřnádobová z potravinářského nerez materiálu. Měla dva rmutovystírací kotle, scezovací káď a mladinový kotel s interním vařákem. „Veškeré vyhřívání kotlů je v současné době pomocí tlakové páry. Varna je moderní, ale technologické postupy zůstaly zachovány tak, jak se uchovaly v historických záznamech pivovaru,“ zdůraznil ředitel. Nová varna uvařila až 6 várek za 24 hodin, což bylo 1 200 hl horké mladiny. Kapacita varny umožnila uvařit ročně přes 200 000 hl kvalitního piva. Pivovar obohatil od 1. dubna 2001 český trh nealko nápojů čtyřmi novými značkami ovocných limonád s přídavkem chmele (např. Koala). Podle Fuska začal podnik chmel přidávat do limonád chráněných patentem jako vůbec první v ČR. Fusek oznámil, že od 1. dubna 2001 pivovar zvýšil ceny piva v průměru o 5 %, když v prodejní ceně se zdražení projevilo v nárůstu o 30 až 50 haléřů za půllitru. Ceny limonád firma zvýšila asi o 2 %. Pivovar nabízel pět druhů světlého, tmavého i řezaného piva.
Podnik měl výstav od ledna do července 2001 o 11 % menší proti roku 2000 a klesl na 97,6 tisíce hl. Na sestup se vydaly také tržby, které se v prvním pololetí snížily o 7 % na 87,8 miliónu Kč. „Výstav klesl za šest měsíců v celé ČR o 2 %. Největší propad nastal právě v Jihomoravském kraji a ve východních Čechách. Červnové výsledky byly snad nejhorší v historii. Něco takové nepamatuji,“ konstatoval ředitel společnosti Ivo Štorek. „Věříme však ve zlepšení ve druhé polovině roku,“ doplnil. Po boomu malých a středních pivovarů v roce 2000, kdy odezněla cenová válka a zvýšila se rentabilita, se podle Štorka obnovil tlak velkých konkurentů. Poklidné vody tuzemského pivovarnického trhu podle něho rozhýbal především příchod belgického kapitálu do a. s. Pražské pivovary. „Opět se přiostřila cenová válka, ozývají se první hlasy, že velké pivovary nebudou s cenou piva hýbat dva roky. Pro malé a střední firmy to znamená jediné: přestanou vydělávat,“ poznamenal Štorek. „Účetně i daňově se pivovar po letech dostal do zisku. Náklady spojené s privatizací se podařilo odepsat,“ dodal Štorek. V souvislosti s prodejem části humpoleckého pivovaru Belgičanům řekl šéf pivovaru a prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek v srpnu 2001: „V současnosti nevyvíjíme žádnou činnost k získání strategického partnera. Pokud bychom v budoucnosti uvažovali o kapitálovém posílení, pak se jako vhodnější jeví forma získání bankovních zdrojů. Tedy ne z oblasti výrobců piva, ale bankovních nebo finančních kruhů, aby byla zachována odbytová i výrobní nezávislost pivovaru. Dne 11.srpna 2001 byla ve sladovně pivovaru slavnostně odhalena téměř 2 metry vysoká socha sv.Václava. Zhotovil ji akademický sochař Dalibor Res. O účelu výklenku, kterému se říkalo „kaple“, se po dlouhá léta nevědělo. Nedávno navštívil pivovar jeden starý pamětník, který prohlásil, že v době jeho mládí byla ve výklenku socha nějakého světce. Nevěděl ovšem kterého. Od sochy byly prý vypravovány místní poutě. Vedení pivovaru se rozhodlo tradici obnovit a tak nechalo zhotovit keramickou sochu. „Protože patronem pivovarníků je sv.Václav, bylo rozhodnuto, ztvárnit tuto postavu. „Sladovna a další budovy pivovaru jsou ze 17.století a patří k nejstarším pivovarským objektům v regionu. Postupně objekty rekonstruujeme tak, aby byla zachována jejich historická podoba. To je hlavní důvod, proč se svatý Václav vrátil po letech do výklenku vrchního patra sladovny,“ vysvětlil ing.Jiří Fusek, předseda představenstva. „Je v životní velikosti a její hmotnost činí 2,5 tuny,“ upřesnil ředitel pivovaru. Dne 29.září 2001 se v konala v Černé Hoře Pivní pouť. Zájemci si mohli prohlédnout i pivovar, který se na organizaci akce podílel. Připraveny byly zábavné programy na třech pódiích a křest nového alba Síla zvyku rockové skupiny Kern. „K dispozici bylo 2 000 míst k sezení, z toho tisícovka pod střechou,“ řekl Jiří Fusek. Milovníky piva podle něj potěšila dvacítka výčepních míst s 80 pípami. Slavnost navštívilo asi 10 000 lidí. Vytočilo se přes 200 sudů. Zhruba v osm večer byl odpálen ohňostroj.
Pivovar zaznamenal koncem října 2001 meziroční pokles výstavu o 14 % na 137 789 hl. Výroba limonád naopak stoupla o 15 % na 13 750 hl, což bylo již o 400 hl více než za celý rok 2000. „Propad se projevil i na tržbách, které oslabily o 6 % na 153 milionů korun,“ řekl Ivo Štorek. Důvodem bylo podle něj přiostření konkurence a také nepříznivé počasí pro konzumaci piva. „Firma ovšem v roce 2000 měla historický výstav a nyní se jen vrací k normálu,“ dodal. V tradici slavností „nového piva“ zamýšlel pivovar po premiéře v roce 2000 pokračovat i nadále. Slavnosti by měly probíhat každoročně vždy na přelomu podzimu a zimy, kdy je dokončena výroba „nového piva“ ze surovin ze sklizně toho kterého roku. „Den pití nového piva 2001“ připravil pivovar na sobotu 10. listopadu 2001 v Černohorské pivnici v Brně na Masarykově třídě. Sud se světlým ležákem narazil sládek pivovaru Vlastimil Zedek ve 12 hodin. Listopadový termín měl od nové sklizně sladovnického ječmene začátkem srpna a chmelu koncem srpna dostatečný odstup, aby bylo zřejmé, že je nové pivo z nových surovin vyrobeno. Pivovar nové pivo od 10.11. 2001 dodával na všechna místa svého obchodního řetězce. Pivovar se již tradičně účastnil v listopadu 2001 jako sponzor vzpomínkových akcí na bitvu tří císařů. V roce 2001 se jeho podpora rozšířila i na území města Slavkova, kde poskytla jeden ze svých obřích stanů pro potřeby bojovníků v historických uniformách. Mimo to zde zdarma napojila svými produkty více jak 1000 žíznivých účastníků rekonstrukce bitvy u Slavkova, kteří se po ní přesunuli na slavnostní pochod Slavkovem. Starosta města Slavkov Petr Kostík konstatoval, že bez podpory této firmy, která se podílela i na úhradě části nákladů za ubytování a stravu, by asi město nemohlo tak rozsáhlou akci uspořádat. Pivovar poskytl také zdarma přístřeší a své produkty ve svém druhém stanu více jak 300 oficiálním hostum, tentokrát ve Tvarožné u Brna. Předseda představenstva ing. Jiří Fusek řekl: „Myslíme si, že takové akce mohou oživit celý region a přitáhnout do něj turisty z celého světa, proto jsem rád, že jsme mohli akci i letos podpořit.“ Samotní účastníci si pochvalovali piva i specialitu, limonádu Grena s přídavkem chmelového extraktu. Stejně jako v roce 2000 dal pivovar na trh na konci roku 2001 vánoční ležák, který byl čistým sladovým pivem.
Pivovar v roce 2001 zaznamenal pokles výstavu na 159 tisíc hl piva z 184 tisíc hl roku 2000. Vyrobil rovněž 15,5 tisíce hl limonád. Firma vykázala tržby na úrovni 170 miliónů korun, což bylo o 13 miliónů méně než v roce 2000. Společnost při dosavadním vývoji českého trhu neměnila strategii založenou na regionalitě a na mírných úpravách cen, které kopírovaly inflaci. „Nepouštěli jsme se také do cenové války v hypermarketech,“ připomenul ředitel Ivo Štorek. Pivovar měl silnou pozici mezi spotřebiteli především na Blanensku a Brněnsku. Celkem zajišťoval dodávky pro přibližně tisícovku odběratelů. „Účetně i daňově se pivovar po letech dostal do zisku. Náklady spojené s privatizací se podařilo odepsat,“ dodal Ivo Štorek.Tržby v meziročním srovnání snížil zhruba o 13 milionů korun na 174 milionů korun. V hospodaření toho roku vykázal předběžně asi 12 milionů korun zisku před zdaněním.Pivovar nabízel pět druhů světlého, tmavého i řezaného piva a limonády podle vlastních receptur. Majiteli pivovaru byli dvě české fyzické osoby bez vlivu zahraničního kapitálu. Pivovar zaměstnával 120 pracovníků. Pivovar nehodlal v roce 2002 reagovat na ohlášené zdražování ceny piva největšími hráči na tuzemském trhu. „Pokud budou v ČR přirozené ekonomické podmínky, ceny piva letos nezvedneme,“ řekl v lednu 2002 spolumajitel pivovaru Jiří Fusek. Investicemi do moderních technologií, které by zajistily snížení výrobních nákladů, bojoval pivovar v roce 2002 proti sílícímu tlaku velkých hráčů na tuzemském pivovarnickém trhu. V roce 2002 chtěla firma investovat přibližně 40 miliónů Kč, což znamenalo, že téměř čtvrtinu obratu roku 2001 reinvestuje. V roce 2001 vložil pivovar do nových technologií na šedesát miliónů korun. „Za poslední tři roky jsme proinvestovali sto padesát miliónů korun. Investice jsou motivovány úsporami nákladů. Například letos vložíme deset miliónů korun do nové mycí linky na láhve, což nám uspoří nejenom dvě třetiny vody, ale také to přinese úspory energií a pracovní síly,“ konstatoval v lednu 2002 ředitel společnosti Ivo Štorek. Pivovar úsporami nákladů sledoval jediný cíl: Nepřizpůsobovat se zdražování piva na českém trhu. „Budeme tvrdě bojovat o své místo na trhu. Uděláme všechna opatření, abychom zůstali v současných cenových relacích,“ doplnil ředitel. Podle informací z ČSMNP se podíl „malých“ na celkové tržním koláči neustále snižuje. „Tlak velkých pivovarů na malé byl v loňském roce nepředstavitelný. Reklamní kampaně a investice do gastronomie dosahovaly astronomických výšek. Dnes se na českém trhu odehrává souboj gigantů s malými pivovary. Tento tlak se již projevuje i na výsledcích těch středních,“ poznamenal prezident svazu Jiří Fusek. Za neetické a nepodnikatelské označil majoritní vlastník pivovaru Jiří Fusek v únoru 2002 informace o prodeji své firmy. Údajně je rozšiřovali obchodní zástupci jiných pivovarů ve snaze ovlivnit klienty a odběratele černohorské společnosti. „Zřejmě začíná nadstavbová kampaň za získání nových trhů,“ řekl Fusek. Zdůraznil, že s akcionáři nikdo nejednal a žádný prodej se neuskuteční. Jiří Fusek vlastnil v pivovaru asi 69 %. Pivovar vydařeně vstoupil do roku 2002. V soutěži 41 českých a pěti zahraničních pivovarů v Táboře získal jeho dvanáctistupňový světlý ležák Zlatou českou pivní pečeť a stříbrnou jeho světlá desítka Tas. Pivovar v roce 2002 požádal agenturu Sapard o podporu při rekonstrukci návštěvnického centra. Z fondů Evropské unie mohl dostat až polovinu z plánovaných nákladů 19,86 miliónu korun. Nejpozději do konce září 2002 chtěl podnik otevřít i malý lihovar a nabídnout konzumentům nový výrobek, pivovici. Cílem rozšíření aktivit pivovaru v regionu bylo zlepšení služeb, nárůst ubytovacích kapacit a pracovních míst. „Zhruba do měsíce představíme také nové pivo,“ doplnil v dubnu 2002 Fusek. Akcí Aprýles 2002 přivítali 27.4.2000 v pivovaru jaro. Ačkoliv počasí nebylo ideální, našlo si i tentokrát do Černé Hory cestu mnoho lidlí. Kromě tradiční nabídky sortimentu pivovarských výrobků a bohatého výběru nejrůznějších laskomin, byl připraven i pestrý kulturní program. Kromě toho měli pořadatelé připravenu řadu soutěží: Miss Aprýles, soutěž v poznávání světlého a tmavého piva a další. Vrcholem dne byl křest speciálního vozidla Černohorské pivní pomoci. Jednalo se o starší hasičské auto, které dali dohromady členové Strany přátel piva z Adamova. Při přepravě z Adamova do Černé Hory však bohužel skončila jeho cesta v Rájci-Jestřebí. Na nádvoří pivovaru mu tak muselo pomoci jiné vozidlo. Ač se zpožděním, jeho křest se nakonec uskutečnil. Návrat k růstovým tendencím ohlásil pivovar v létě 2002. Červnový výstav se dostal na úroveň 15 000 hl (jako v roce 2001), více než 70 500 hl od začátku roku však stále zaostávalo asi o desetinu za výsledkem stejného období roku 2001. Naopak téměř 8 800 hl vyrobených limonád znamenalo od ledna meziroční růst o 30 %. “ Produkce limonád je stabilizujícím prvkem, “ řekl v červenci 2002 ředitel Ivo Štorek. S posilující výrobou se o 2 % na 16, 3 milionu korun zvedly i červnové tržby, přičemž celkových 77, 1 milionu korun od ledna bylo pouze o 6 % za rokem 2001. Dotaci ve výši téměř 10 milionů Kč z fondu EU pro obnovu a rozvoj venkova SAPARD získal pivovar v roce 2002. Byla určena na vznik zařízení při zamýšlené pivní turistické stezce. “ Chceme vybudovat v historických objektech pivovaru kulturní a společenské centrum,“ řekl v červenci 2002 Jiří Fusek. V září 2002 byly zahájeny stavební práce a v dubnu dalšího roku mělo zařízení přivítat první hosty. Kromě posezení při pivu vyráběném v pivovaru budou mít hosté možnost si zahrát kulečník, bowling, sledovat vystoupení nejrůznějších kapel a divadelních představení. V další fázi měl vzniknout v pivovaru malý penzion. Budované centrum mělo stát celkem téměř dvacet milionů. Druhou polovinu, tedy přesně 9,9 milionu korun, investoval pivovar. V roce 2001 však nákladem padesát milionů korun rekonstruoval v dalších ze svých historických budov varnu. Její návštěva byla vrcholem pravidelných exkurzí návštěvníků do výrobních prostor. Hosté pak končili u piva a jídla v takzvané zpovědnici pátera Ševčíka, tedy jen pro ně otevíraném pohostinství s výčepem a grilem. Nově budované zábavní centrum přineslo další pracovní příležitosti pro tuto část Blanenska. Čtvrtinový nárůst výstavu limonád na 11 680 hl ohlásil pivovar za leden až srpen 2002. Výstav piva naproti tomu klesl o desetinu na necelých 115 800 hl.“Ztráty do konce roku zcela jistě podle nynějších trendů výroby i prodeje snížíme“, řekl 19.září 2002 majitel pivovaru Jiří Fusek. Tržby za vlastní výrobky se za stejné období snížily o 6 % na 122,4 miliónu Kč a profit se proti srpnu 2001 propadl o 3 % na 14,8 miliónu. V říjnu 2002 podnik nakoupil zpracovatelskou linku na balení nápojů do PET lahví za 4,5 miliónu korun a do modernizace provozu věnoval dalších 30 miliónů korun. Firma začala prodávat „pivní aperitiv“ Black Hill, který byl prvním nápojem tohoto druhu na světě. Šlo o další z řady pivních speciálů, měl 13,5 stupně a na jeho vývoji se podílela s.r.o. Pivo Praha. „Chutí připomíná pivní bavorák,“ doplnil Fusek. Speciál byl poprvé představen na Pivní pouti, která se uskutečnila 28. září v pivovaru. Mok slavnostně pokřtil zpěvák Laďa Kerndl. Produkci limonád zkomplikovalo ukončení licenční smlouvy na výrobu kofoly s firmou Ivax, což při odběru z a. s. Santa nápoje Krnov zdražil oblíbený nápoj o 15 %. Černohorský sklep po zkušebním provozu 16.9.2002 otevřely pivovar a Střední odborné učiliště tradičních řemesel Brno na prestižním místě v centru Brna. Restaurační provoz měl sloužit výuce žáků gastronomických oborů. „Pět milionů korun představovala investice do tohoto zařízení. Dvacet procent vložila škola a osmdesát procent pivovar. Během šesti let však škola uhradí náš vklad,“ řekl prokurista pivovaru Jiří Fusek. Pro toto spojení měly oba subjekty své důvody. Pivovar chtěl prodávat své produkty, to znamenalo různé druhy piv a nealkoholických nápojů. Nechtěl přímo podnikat v oblasti pohostinství. Škola až do otevření Černohorského sklepa neměla své výukové středisko. Zajímavé bylo, že interiér dotvářely další výrobky žáků školy, například uměleckých kovářů a nejrůznějších dalších tradičních řemesel. Zcela jistě nechtěl pivovar hýbat s cenami do jara 2003. Týkalo se to i limonád. Zatímco od roku 1991 firma pravidelně zvedala ceny každý rok od 4 – 8 %, v roce 2002 poprvé nechala peněženky svých zákazníků v klidu. „Veškeré ceny vstupů jsou stabilní, nic nás ke zdražování netlačí,“ uvedl v listopadu 2002 ředitel Jiří Štorek. Dodal, že pokud bude pěnivý mok od dubna dražší, bude to jen o zanedbatelnou částku. Symbolickým sejmutím velkého obrazu barona Trencka skončila éra Černohorské pivnice v brněnském domě U tří kohoutů v Masarykově ulici. Její počátek sahal do roku 1967. Samotný dům nejvíce proslavil v 19. století jeho tehdejší majitel Vavřinec Padowetz. Příčinou změny bylo příliš vysoké nájemné, které po provozovateli pivnice, pivovaru požadoval nový majitel domu. „Dva- až třikrát více odmítáme platit,“ oznámil 30. prosince 2002 Ivo Štorek. Slavnostní průvod, v němž kráčeli převážně pracovníci pivovaru a jel alegorický vůz, došel s obrazem až na náměstí Svobody. „Budeme hledat pro barona důstojné místo u nás v Černé Hoře, aby se na něj mohli lidé dívat,“ řekl Štorek. Podle odborníků byl tento figurální portrét známého vůdce pandurů a svého času oblíbence Marie Terezie nejvěrnější mezi ostatními jeho podobiznami. Pivovar se rovněž zúčastnil dražby domu U tří kohoutů, jenže management hodlal koupit maximálně za 32 miliónů korun, byl však přeplacen. Dům nebyl v dobrém stavu, potřeboval desítky miliónů investic. V uvolněných prostorách po restauraci vznikl McDonald´s. Pivovar nicméně jednal s majitelem domu o možnosti ponechání menší pivnice v některé části prostorného domu. Možnosti byly i hluboko v podzemí, kde byly nedávno objeveny prostory pod vozovkou Masarykovy ulice. Černohorská pivnice se 180 místy u stolu byla nejstarší v Brně a jediná klasického typu v centru města. Původně se měla zavřít již ke konci roku, ale po dohodě s majitelem zůstala do konce ledna 2003. Ztráta této restaurace znamenalo pro pivovar zhruba 1 % z celoročního výstavu, který v roce 2002 byl 147 000 hl.
V roce 2002 přestal pivovar vyrábět pivo Hardy (světlé výčepní se sníženým energetickým obsahem; alk.: 3,9 %; extrakt: 8,83 %; plněno do 0,5 l lahví) Pivovar na počátku roku 2003 tajil, kde byl umístěn údajně nejvěrnější obraz Franze von Trencka. „Je v areálu pivovaru,“řekl pouze 14.února 2003 obchodní ředitel Ivo Štorek. „Čekáme na znalecký posudek a teprve pak firma rozhodne, jak ho případně zabezpečí.“ Obraz by měl být umístěn ve společensko-zábavním centru, které vznikalo v pivovaru a mělo být lákadlem pro turisty z širokého okolí i ze zahraničí. Kromě gastronomického zařízení mělo být v tomto prostoru ještě v roce 2003 bowling, kino, kulečníková a šipková herna. Obraz až do konce ledna 2003 visel v Černohorské pivnici v centru Brna v domě U tří kohoutů. V roce 2002 získal tuto budovu na rohu Kapucínského náměstí a Masarykovy ulice v dražbě majitel, který prostory bývalé pivnice pronajal za podstatně výhodnějších podmínek společnosti McDonald’s. Pivovar odvezl obraz v závěru roku 2002 a v lednu 2003 se v této budově přestalo čepovat pivo. Přitom v těchto místech vznikl zájezdní hostinec již v roce 1795 a černohorské pivo se tam točilo od osmašedesátého roku. Hosté ho pili roky pod Trenckovým obrazem. Pivovarská akciová společnost ho po svém vzniku v polovině devadesátých let koupila. „K ceně vám řeknu pouze, že číslo má několik nul,“podotkl Štorek. Kupní cena byla údajně několik desítek tisíc korun. Franz von Trenck žijící v letech 1711 až 1749 sloužil v rakouské a v ruské armádě. Tento císařský šlechtický důstojník byl v roce 1740 jmenován velitelem pandurského sboru. Pro zpronevěru byl odsouzen k doživotnímu žaláři na brněnském Špilberku. V roce 2003 pivovar obměnil etikety v souvislosti s ukončením pasterace i lahvového plnění piva. Pivovar prodal za první tři měsíce roku 2003 téměř 27 600 hl piva, což bylo o téměř 4 % méně než v roce 2002. Naopak odbyt limonád vzrostl skoro o desetinu na 3 500 hl. „Na domácím trhu s pivem stále převládá konkurenční bitva, zatímco u limonád jsou volné tržní segmenty,“ řekl na tiskové konferenci ředitel Ivo Štorek. Pivovar začal posilovat výrobu limonád již v minulých letech na základě požadavků konzumentů. Nealkoholické nápoje navíc firmě umožnili využívat inovace při daleko pestřejším sortimentu. Tržby na konci března překročily 30 miliónů korun a zůstaly tak na úrovni roku 2002. Čistý zisk však pětkrát vzrostl na 2,5 miliónu Kč. Podle Štorka to byl důsledek útoku na náklady a zúročení investic. Černohorští jen na přelomu roku investovali do výroby celkem 9,5 miliónu korun, z toho pět miliónů do nové linky na stáčení limonád do PET lahví a zbytek do mikrofiltru na pivo. Firma začala stáčet limonády i do 0,33litrových lahví a na trhu se objevily nové nealkoholické nápoje Sylvana a Kombajnérka. Citronem ochucená voda nesla název Citrofit. Černohorské limonády se plnily do láhví stejného tvaru jako klasické pivní, byly ale menší. Nejdříve začali plnit do klasických pivních, to ale bylo kritizováno s poukazem, že si mládež bude zvykat na pivo. To však vedení pivovaru odmítalo, nepotvrzovaly to ani průzkumy. Tisíce milovníků pěnivého moku a limonád a příznivců dobré zábavy si daly 26.dubna 2003 dostaveníčko v Černé Hoře. Místní pivovar tam již tradiční akcí Aprýles přivítal jaro. Součástí bohatého programu bylo kromě řady hudebních vystoupení soutěží pro malé i velké, také otevření nového kulturně-společenského centra Sladovna, křest nové limonády a exhibiční vystoupení členů cyklotrialového klubu. “ Rekonstrukce bývalé sladovny, kde se centrum nachází, nás přišla na přibližně 25 milionů korun, přičemž 10 milionů korun činil příspěvek z programu Evropské unie Sapard,“ řekl Jiří Fusek. Kapacita za maximálního provozu byla přibližně 500 lidí a návštěvníci se mohli těšit na pódium pro koncerty a divadla, letní kino, fit centrum s posilovnou, saunou, soláriem a masáží. Na své si přišli i takzvaní příznivci hospodského sportu. Pro ně byly připraveny šipky, stolní fotbal či biliárd. Podle slov Jiřího Fuska se akce Aprýles společně se zářijovou Pivní poutí staly již tradičním oblíbeným setkáváním lidí. “ Zatímco Pivní pouť je oslavou pěnivého moku a představením našich výrobních novinek, Aprýles věnujeme spíše dětem. Především pro ně proto chystáme kulturní program, ve kterém letos nechybělo Bo- Bo divadlo z Jihlavy či Heidi Janků. Také proto jsme křtili novou limonádu,“ dodal Jiří Fusek. V létě se firma chystala otevřít další obchodní a sportovní centrum v Boskovicích pod názvem Modrá věž. Pivovar rozjel na jaře 2003 „kontroverzní“ reklamní kampaň, která skončila až v červnu. Do restaurací dodal jako součást vlastní soutěže desetitisíce pivních tácků s křížovkami. Vyluštění jejich tajenky měli soutěžící zasílat na adresu pivovaru. Ke správné odpovědi se ale dopracovali pouze tak, že místo slova černoch doplnili do řádku slovo negr. Ředitel pivovaru Ivo Štorek se však bránil tomu, že by reklamní kampaň byla rasistická. „Není tam ani špetka náznaku rasismu. Pojmenování negr by bylo vulgární, kdybych někomu tak nadával. Ale jako slovesné vyjádření jenom na papíře je v pořádku,“ řekl Štorek. Dodal, že se za rasistu nepovažuje. Zástupci pivovaru neuvažovali ani o stažení pivních tácků z distribuce. Ředitel Štorek by byl ochoten odškodnit případné stěžovatele pouze jednou sklenicí piva. Zda je označení negr opravdu rasistická nadávka, si nebyli jisti ani odborníci.
Pivovar prodal za červen 2003 téměř 17 500 hl piva, což bylo meziročně o 18 % více. Výroba limonád se ve srovnání s loňským červnem zvedla o 70 % na 3 650 hl.
Pivovar a společnost Prelax otevřely v srpnu 2003 v Boskovicích sportovní, obchodní a zábavní centrum Modrá věž. Náklady dosáhly zhruba 70 miliónů korun a region získal kolem 60 pracovních míst. V centru našli zájemci nejen víceúčelové sportovní haly, ale také obchod, multikino a restauraci. Řekl to spolumajitel firmy Prelax a vlastník pivovaru Jiří Fusek. Modrá věž na celkové ploše asi 4100 metrů čtverečních byla třetím podobným centrem po Přerově a Černé Hoře. Její tvůrci se podle Fuska snažili doplnit městskou i vesnickou infrastrukturu a zviditelnit společenskou činnost.
„Zatímco prodej piva v červenci a srpnu stoupl o 11 %, u limonád byl nárůst mnohem prudší, a to o nějakých 180 %,“ řekl Jiří Fusek.
Celkový výstav piva pivovaru v roce 2003 vystoupil na 152 805 hl, což bylo asi o 4 % více ve srovnání s předchozím roce. Zisk společnosti poklesl z 19 mil. Kč v roce 2002 na 4 miliony Kč. Příčinou bylo vytvoření rezerv na chystané opravy zakoupených nemovitostí a mimořádný odvod 3,5 mil.Kč spotřební daně. V roce 2003 se rovněž zvýšil prodej limonád o více než 44 % na 29 064 hl. Pivovar od zimních měsíců roku 2004 do 24.4.2004 realizoval spotřebitelskou soutěž zvanou SMS. Zájemci posílali na určené telefonní číslo osmimístný kód z rubu víčka piva uvařeného v tomto moravském pivovaru. Z došlých „smsek“ byl každý všední den vylosován jeden výherce pětilitrového soudku, každý víkend získal jeden pivař párty pípu a jednou měsíčně byl vylosován šťastný výherce koloběžky Kvasarky.
Pivovaru se zájem o pivo snížil v souhrnu do května o 4 % po čtyřprocentním růstu za leden až březen. Chladnější jaro snížilo také produkci limonád. Ta sice v květnu dále stoupala, po šestinásobném růstu na 5 500 hl od začátku roku do března, ale pouze na konečnou hodnotu devíti procent. „Chladnější počasí hodně zapůsobilo. Podle mého názoru na menším prodeji nápojů se mohlo projevit i víc vlivů. Odklon od zábavy a menší zájem od návštěv nejrůznějších zařízení pro volný čas. Mohl mít na to vliv i vstup do EU, když se lidé rozhodli více šetřit, a změněná daň z přidané hodnoty v pohostinských zařízeních,“podotkl v červnu 2004 obchodní ředitel pivovaru Ivo Štorek.
O licenční výrobě v Rakousku a Německu intenzivně jednal pivovar na jaře 2004. „Je to velká příležitost. Zvláště teď po vstupu země do EU, protože licenční výroba u nás není příliš rozvinuta,“ uvedl v červnu 2004 spolumajitel pivovaru Jiří Fusek.
Pivovar zaznamenal v 1.pololetí 2004 pokles prodeje piva – 69 500 hl (pokles o 6 %). „Není to úbytkem zákazníků, prostě se nepije,“ poznamenal ředitel pivovaru Ivo Štorek. Snížení výroby se podnik snažil vyrovnávat rozšířením distribuční sítě. Za nižší prodej zlatavého moku mohlo podle ředitele jednoznačně pokles průměrných teplot, které potvrdili i meteorologové. „Situace se zcela jistě projeví na utržených penězích,“ dodal Štorek.
Svoji pamětní desku měl od poloviny září 2004 v průčelí pivovaru známý český básník Petr Bezruč. Její slavnostní odhalení proběhlo odpoledne 15. září, na den 137. výročí umělcova narození, a bylo první akcí svatováclavských slavností v roce 2004. Bezruč i se svými přáteli byl totiž na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století v Černé Hoře častým hostem a oblíbil si tam pivo Granát. “ Považuji za nutné, aby se tato historie dostala do povědomí, aby si tady o ní mohli lidé přečíst,“ řekl Jiří Fusek. Desku připomínající svoji osobu měl na budově Sladovny rovněž farář Páter Ševčík, který v roce 1896 založil Rolnickou akciovou společnost, díky níž pivovar zachránil před úpadkem. “ Ve spolupráci s místní farou provádíme i rekonstrukci jeho neudržovaného hrobu,“ podotkl Jiří Fusek. U příležitosti 80. výročí úmrtí pátera Ševčíka byla upomínková deska odkryta 16. října 2004. V mezidobí slavnostních aktů čekala na veřejnost tradiční populární záležitost, pivní pouť. Hodinu před jejím zahájením 25. září vyjel z nádraží ČD v brněnských Řečkovicích do Černé Hory po nově otevřené cyklostezce výprava na kolech. “ Je to ideální výlet pro celou rodinu. Po cestě čeká na všechny účastníky občerstvení, časoměřiči a pro první tři bude v cíli připravena láhev pivní pálenky Monte Negra. Bát se nemusí ani o kola, pro ty budeme mít hlídanou úschovnu,“ slíbil Fusek. Každý dospělý pak během pivní pouti mohl posoudit exkluzivní chuť pivovice Monte Negro uležené v akátových sudech.
Osmadvacetikilometrovou cyklistickou trasu z Brna do Černé Hory otevřel v rámci svých turistických programů pivovar 25.září 2004. Pivní stezka Petra Bezruče začínala u nádraží v Brně-Řečkovicích a nejnáročnější stoupání měla na vrch Jedle ve výšce 561,5 metru nad mořem. Propagační jízda začala hromadným startem zájemců a vyvrcholila v černohorském Centru Sladovna. V areálu pivovaru se pak uskutečnila celodenní Pivní pouť s kulturním programem.
Stále vyšší orientaci na turistiku a zábavu prosazoval pivovar v roce 2004. Firma tak po stamilionových investicích provozovala 9 sportovních a zábavných center v zemi a s 28 bowlingovými drahami byla jedním z jejich největších vlastníků v Česku. Tato zařízení znamenala 4 % odbytu společnosti, což bylo asi 5,5 milionu Kč.
Pivovar registroval v roce 2004 největší pokles v květnu, kdy necelých 12 650 hl výstavu piva znamenalo ve srovnání s rokem 2003 propad o více než 2600 hl. Obdobně na tom byl výstav i v červnu, zatímco červencových 17 244 hl se již blížilo úrovni předchozího roku. V srpnu 2004 však produkce piva spadla zase na 16 700 hl a zůstala opět za úrovní roku 2003. „Kolísání se ale s nepatrnou výjimkou v červnu nijak netýkalo limonád,“ upozornil v říjnu 2004 Ivo Štorek, obchodní ředitel firmy. Výstav limonád naopak přes léto stále rostl a na konci srpna 2004 dosáhl téměř 24 000 hl, což bylo téměř o pětinu více než v roce 2003. Přesně před deseti lety firma dodávala na trh jen 540 hl nealkoholických nápojů.
Pivovar zdražovat pivo na podzim roku 2004 nehodlal. Obchodní ředitel Ivo Štorek v listopadu 2004 uvedl, že jediným produktem, u kterého se možná ceny zvýší, jsou limonády. Jejich cenu ovlivnilo silné zdražení cukru. Naposledy pivovar zdražoval k 1. květnu 2004, před tímto datem však tři roky ponechával ceny piva na nezměněné úrovni.
Pivovar se v hodnocení Sdružení přátel piva (SPP) stal pivovarem roku. „Ocenění nás těší a využijeme ho i obchodně,“řekl v listopadu 2004 majoritní vlastník pivovaru Jiří Fusek bezprostředně po vyhlášení výsledků. Podnik mohl rok používat titul pivovar roku a přiřazené logo, chráněné Úřadem průmyslového vlastnictví. „Pivovar vyrábí limonády a sedm druhů opravdu výborných piv,“zdůvodnil hlasování předseda sdružení Tomáš Erlich. „Musíme se rozhodnout, jak budeme postupovat. V každém případě budeme tuto skutečnost uvádět na všech svých materiálech při nejrůznějších prezentacích. Samozřejmě nevynecháme v tomto směru pivní tácky,“ řekl Fusek. Novou sadu připravovala jedna z tiskáren pro pivovar v lednu 2005. Uvažovalo se i o umístěních loga na sklenicích, ubrusech, slunečních i přímo v restauracích. Kromě toho významného ocenění získal pivovar v posledním období řadu cen i některé jeho výrobky. „V polovině prosince budeme přebírat prestižní ocenění Naše pivko 2005. V kategorii pivovarů s výstavem do 200 000 hl jsme je získali již potřetí,“ prozradil Hubert Adámek z oddělení marketingu pivovaru. Soutěž pravidelně organizovala redakce Pivního kurýra a kromě ocenění Naše pivko se v ní pivovar neztratil ani se dvěma svými výrobky. V kategorii Tmavé pivo roku se umístil na druhém místě Kern, v kategorii Desítka roku skončil Tas sedmý. V rámci největšího světového veletrhu pivovarnictví Brau 2004 v Norimberku zvítězil v kategorii speciálních piv ochucených medem pivní aperitiv Black Hill. „Ocenění získal na základě odborných degustací na Mnichovské univerzitě. Ochutnávku tam provádělo 30 degustátorů z celého světa,“ doplnil Hubert Adámek.
Mikroregiony Boskovicka a Moravský kras se na veletrzích cestovního ruchu Go a Regiontour, které proběhly v lednu 2005 na brněnském výstavišti, prezentovaly na společném stánku s názvem Region Boskovicko a Pivovar Černá Hora, Moravský kras a okolí. Právě výrobce piv a limonád celý stánek zastřešil. Pivovar se nabídl jako subjekt, který by celý tento region spojil. Stánek byl koncipován jako malá hospůdka, kde se jednak prezentovaly jednotlivé mikroregiony, ale také točilo černohorské pivo. Pivovar svou prezentací na veletrhu navázal na svoje již dřívější aktivity v oblasti cestovního ruchu.
Starobrnu a Prazdroji šlapal na jižní Moravě na paty produkt z černohorského pivovaru, kterého se v kraji ročně prodalo sto tisíc hektolitrů v sudech. „Naše pivo dodáváme z devadesáti procent na jih Moravy. Už tři roky za sebou prodáváme zhruba stejné množství. Je pro nás složitější prosadit se v takové konkurenci, protože za námi nestojí silný zahraniční kapitál. Nemůžeme nasadit takovou cenovu politiku jako silné zahraniční koncerny. Naše pivo prodáváme za cenu, která nám umožní přežití,“ řekl v dubnu 2005 obchodní ředitel pivovaru Černá Hora Ivo Štorek.
Meziroční zvýšení prodejů i tržeb ohlásil pivovar za první čtvrtletí 2005. „Odbyt vzrostl zhruba o jedno procento na 28 394 hl u piva a u limonád na 5 592 hl. Tržby posílily z 37 milionů na 40,5 milionů,“ řekl ředitel Ivo Štorek. Ekonomický tlak přinutil pivovar k úvahám o zdražení, kterému se dříve vyhýbal. „Podle okamžité situace na trhu zvažujeme zdražení sudového, nikoliv lahvového piva,“ upozornil Štorek. Zvýšení ceny bude v řádu desetihaléřů na půllitr.
Podle ředitele pivovaru Ivo Štorka měli mixované nápoje s pivem stoprocentně budoucnost. Firma je podle něj zatím obchodně zkoumala a v případě rozhodnutí o výrobě mohla využít svou výhodu producenta nealkoholických nápojů. „Sice děláme degustace, ale nás živí hlavně pivo,“ zdůraznil v květnu 2005 Štorek s tím, že na mixovaná piva zatím nenastal v Česku čas.
Pivovar zvýšil od června 2005 ceny piva a limonád v sudech. Pivo zdražil o 4 %. Na jednom půllitru desítky TAS to znamenalo 29 haléřů včetně DPH, u nejsilnějšího piva značky Kvasar pak 48 haléřů. Sudové limonády byly dražší o 5 až 26 haléřů na půllitru. Podle ředitele pivovaru Ivo Štorka firma přistoupila ke zdražení po více než roce hlavně kvůli rostoucím nákladům. „S tradiční ruční, tedy i dražší výrobou chceme přežít v konkurenci nadnárodních gigantů,“ uvedl. Ceny lahvového piva i limonád zůstaly beze změny stejně jako u pivní pálenky Monte Negro. Od poloviny července měly mít podle ředitele všechny výrobky pivovaru ve skleněných lahvích jiný tvar i vzhled etiket. Současně se změnil i vzhled a etikety PET lahví. Mezi novinkami v sortimentu jmenoval stolní perlivé i neperlivé vody Artézia nebo zelený čaj ochucený citronem.
„Když zaprší, prodáváme o třicet procent méně,“ uvedl v červenci 2005 Ivo Štorek, obchodní ředitel pivovaru. „Alespoň u nás platí, že prodáváme v létě o šedesát procent víc nápojů než v zimě. Prodej se zvyšuje se také proto, že lidé si sednou do zahradních restaurací, jdou na koupaliště, v obchodě si koupí víc nápojů. Je to přirozená reakce lidského organismu na skutečnost, že v horku potřebuje víc tekutin,“ zdůraznil Štorek.
Polotmavou desítku Kern začal pivovar dodávat na trh v roce 1991 jako první v zemi. Podle obchodního ředitele Ivo Štorka měl výborný nástup a v hospodách nahradil míchání světlého a tmavého piva. Rekordní objem dosáhl pěti procent produkce, v roce 2005 se pohyboval kolem dvou až tří procent. „Oblibu má, ale není rostoucí,“ uvedl ředitel.
I přes chladné léto ohlásil pivovar jednoprocentní nárůst prodeje na 105 070 hl v závěru měsíce srpna 2005. Výstav limonád pak vzrostl o 2,5 % na 24 380 hl. “ Získali jsme nové odběratele,“ uvedl ředitel podniku Ivo Štorek. Asi dvě procenta z celkové produkce, čtyřikrát více než v roce 2004, pivovar vyvezl, a zlepšil si tak svou pozici. „Peněžně je to také lepší, obrat odhadem vzrostl o 7 %,“ doplnil ředitel. Firma také vyřešila vztahy s obchodními řetězci. Spolupráce s některými řetězci byla neúnosná, vysvětlil Štorek. Jejich neústupnost po ohlášeném červnovém zdražení piva z Černé Hory způsobila to, že se pivovar rozhodl pro síť vlastní produkce. Měla by začít plně fungovat od začátku roku 2006.
Pivovar dne 24.září 2005 na svém nádvoří pořádal Pivní pouť s řadou kulturních vystoupení, exkurzemi a nabídkou pivních specialit. Akci večer uzavřel ohňostroj.
„Pivovary dodávají obvykle na trh v červenci a srpnu dvakrát tolik piva než v ostatních měsících. Letos ne. Podepsalo se na tom chladnější počasí. Český trh stagnuje. Nepředpokládám, že se u nás prodá i v budoucnu při horkých létech víc piva,“ uvedl v řínu 2005 obchodní ředitel Ivo Štorek.
Nejen investicím do výroby chmelového moku se rozhodl věnovat pivovar Černá Hora. A jeho budovatelské záměry šly dále než pouze ke stavbě vlastních restaurací. Vedení firmy hodlalo řešit i svou nespokojenost s nabídkou ubytovacích kapacit v okolí Moravského krasu. Na Blanensku proto pivovar v roce 2006 budoval či zrekonstruoval hned tři hotely. „Chceme podpořit turistiku a vůbec rozvoj regionu. I kdyby k nám turisté chtěli přijet, nemají kde přenocovat. V okolí zatím fungují spíše malé penziony pro pár hostů, zájezdový autobus ale nikde neumístíme, i když o to je zájem,“ popsal v prosinci 2005 předseda představenstva a majitel pivovaru Jiří Fusek. Přímo v Černé Hoře by tak od roku 2006 začal vyrůstat hotel s osmdesáti lůžky, dvěma konferenčními sály a dalším vybavením. „Ubytování je rozhodně potřeba, budovat jej určitě budeme už příští rok. Teď uvažujeme o třech variantách – o postavení hotelu s apartmány a další ubytovny přímo v areálu pivovaru, o vybudování samostatné ubytovny, případně o přestavbě samostatného objektu stojícího v blízkosti pivovaru,“ popsal tiskový mluvčí pivovaru Hubert Adámek. Zázemí pro turisty ovšem rostlo i v Olešnici. Tam obec v létě 2005 vydražila na náměstí stojící Hotel Závrší, který řadu let chátral. Ve spolupráci s pivovarem jej Olešničtí začali v roce 2006 opravovat. „Hotel Závrší je nyní kompletně vybydleným objektem z počátku 80. let. Investice do stavebních oprav si vyžádají více než 15 milionů korun. Dohodli jsme se, že je obce bude hradit z jedné čtvrtiny, zbytek zaplatí pivovar, který bude hotel i restauraci v jeho přízemí provozovat. Kdyby vše leželo na bedrech obce a obecním rozpočtu, na náměstí by nám dál stál prázdný objekt,“ popsal starosta Olešnice Zdeněk Peša.
Pro neobvyklý postup zavedení novinky na trh se rozhodl pivovar na konci roku 2005. Jediné, co o chystaném výrobku sami pivovarníci věděli, byl název Sexy Beer. Nevyřešenou otázkou zůstalo, jak bude „sexy pivo“ chutnat. „Rozhodli jsme se zaměřit na mládež. Po Novém roce chceme zahájit řadu degustací a anket, během nichž se lidé budou vyjadřovat k chuti nového piva a k tomu, co by změnili. My potom upravíme konečnou chuť výrobku,“ odhalil v prosinci 2005 plány majoritní vlastník pivovaru Jiří Fusek. Že by při vývoji novinky, jež se měla objevit na pivních slavnostech 1. května 2006, podporoval alkoholismus mládeže, Fusek odmítl. „Já sám už jsem pán v letech. Mladý je pro mě každý od dvaceti do čtyřiceti let. Přesně pro ně bude Sexy Beer určen,“ bránil se majitel pivovaru.
Jiří Fusek v prosinci 2005 řekl:
* Proč největší zájem o vaše pivo projevují na Slovensku?
“Vyvážíme také do Chorvatska, Gruzie a do Německa. Na Slovensku je zásadní důvod – piva tam jsou převážně licenční. Slováci už začínají být naštvaní, protože na etiketě si přečtou, že je to pivo vyráběné v licenci u nich a vynese se, že na stejné lince jako dříve tam vařené pivo. Je zájem o originální piva, z pivovaru, kde se vyrábí pivo odnepaměti. A nám to otevřelo prostor, a také začínáme na Slovensko hodně vyvážet. Odbyt vlastně narůstá, máme tam na 150 restaurací, není to málo. 90 procent exportu na Slovensko jsou sudová piva.“
„Pivní patriotismus tady je. Naštěstí. Svoji značku podle průzkumů vyžaduje pětadvacet procent spotřebitelů. Patriotismus ale ovlivní především reklama. Pak teprve vlastní zkušenost a poznání,“ sdělila asistentka obchodu pivovaru Jan Fantová.
„Počítám, že spíš až někdy po dubnu. Budeme se ale snažit, aby to nebylo razantní zdražení,“ reagoval v lednu 2006 Jiří Fusek, generální ředitel pivovaru a zároveň šéf Českého svazu malých nezávislých pivovarů. Fusek odmítl dřívější praxi, kdy české pivovary čekaly s vlastní „úpravou“ cen na Prazdroj jako lídra trhu.
Od června 2006 bylo pivo Páter stáčeno mimo pivovar do půllitrových plechovek.
Jahodové či višňové pivo s příslušným ovocem na dně sklenice, zlatavý mok s nadstandardní porcí alkoholu, vanilkou i jiným netradičním kořením a další neobvyklosti dle přání zákazníků nabízel nově otevřený Šenk u prokuristy v pivovaru. Pod vedením místního sládka si v něm totiž mohl každý uvařit pivo dle vlastního výběru a chuti. „V našem šenku s minivarnou chceme připravovat klasické ležáky přesně podle tradiční receptury. Vše se ručně odměřuje, dávkuje a nalévá, základní složení tvoří jen chmel, voda, slad a pivovarské kvasinky,“ popsal v červnu 2006 předseda představenstva pivovaru Jiří Fusek. „Až třicet litrů piva si k nám navíc každý může přijet sám uvařit, okořenit a ozvláštnit podle chuti. My mu jej uložíme a necháme vykvasit, poté si ho u nás každý může vypít nebo si odveze vlastní podepsaný soudek domů,“ dodal Fusek. Nejmenší varna, jakou lze vůbec vyrobit, měla však sloužit nejen pivním fandům. V šenku, jehož cihlové stěny pamatují konec 17. století, totiž vznikla i jakási pokusná laboratoř pro pivovar. „Zkoušet novinky ve dvousethektolitrových varnách je neekonomické,“ vysvětlil Fusek. První experiment už měli místní pivovarníci za sebou.
„Lahve nám chybí, musíme je nakupovat dokonce od konkurence,“ řekl v červnu 2006 obchodní ředitel pivovaru Ivo Štorek. Podle něj měla být situace ještě horší. Nové lahve totiž měli výrobci, kteří zabírají asi osmdesát procent trhu.
S příchodem teplého letního počasí roku 2006 stoupla spotřeba piva a nealkoholických nápojů jihomoravských pivovarů o desítky procent. „Největší nárůst byl u limonád, kterých jsme za červen prodali jednou tolik jako v měsíci předchozím“, řekl v červenci 2006 obchodní ředitel pivovaru Ivo Štorek. Prodej piva a nealkoholických nápojů byl přímo závislý na počasí. Zatímco v posledním květnovém týdnu 2006 dodal do restaurací a hospod 2 800 hl piva, za posledních sedm dní v červnu 2006 to bylo už 4 500 hl. „Nejvýraznější rozdíl je u limonád, kde za stejné období stoupl objem prodeje z 654 hl na 1 500 hl,“ řekl Štorek. Polovinu produkce tvořila kofolová limonáda Koala, kterou doháněla chmelová limonáda Grena s 35 %. Pivovar ji jako patentovaný výrobek vyráběl od roku 1997 a její podíl každým rokem rostl. Nejvíce se prodávalo desetistupňové pivo. Zbytek tvořily ležáky a pivní speciality. Více než stoprocentní nárůst prodeje limonád způsoboval pivovaru logistické potíže. „Ve výrobních kapacitách máme ještě rezervy. Problémy nám dělá spíš expedice a nedostatek obalů,“ uvedl Štorek.
Od 25.září 2006 pivovar začal vyrábět nové šestnáctistupňové pivo 1530. Tento název připomínal datum prvního písemného doložení pivovaru. Podnik jej chtěl vyrábět jako doplňkový speciál, očekával výrobu kolem 2000 hl ročně. Pivo bylo slavnostně pokřtěno 30.září 2006 na Pivní pouti při příležitostí desátého výročí akciové společnosti. Zájem o nové šestnáctistupňové pivo měli už odběratelé ve Finsku a Spojených státech. Pivní novinka se objevila také na tuzemském trhu.
Může mít pivovar šanci na úspěch i v oblastech, kde pro drtivou většinu obyvatel platí absolutní zákaz požívání alkoholu? Šéfové pivovaru věřili, že ano a chtěli proniknout na trhy Blízkého východu. Od roku 2007 proto plánovali rozjet výrobu nového typu nealkoholického piva. „To na rozdíl od těch současných nebude obsahovat vůbec žádný alkohol,“ uvedl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. Velká část výroby by měla směřovat do muslimských zemí Blízkého východu, kde byla prohibice. „Pokud se ale budou zpřísňovat silniční zákony v evropských zemích, očekáváme zvýšený odbyt i tam,“ řekl Fusek. Novinka pivovaru byla určena také všem milovníkům hořkých nápojů nebo třeba nemocným lidem, co mají alkohol zakázaný od lékaře. Technologii výroby piva s nulovým obsahem alkoholu zatím pivovar střežil. Prozradit jej chtěl až koncem roku 2006, kdy na něj měl získat ochrannou známku. „Výroba takového piva je náročnější na energie i na suroviny. Obsahově je však plnohodnotné jako běžné dvanáctistupňové pivo, jen s tím rozdílem, že je bez alkoholu,“ vysvětlil Fusek. I přes nákladnější výrobu by se cena nealkoholického piva neměla výrazně lišit od běžných takzvaných birelů.
Rekordní návštěvnost, nejvíce vypitého piva v historii akce, ale i dopravní kolaps přinesla 10. Pivní pouť v pivovaru dne 30.9.2006. Areál pivovaru v centru dvoutisícové obce podle organizátorů navštívilo šestnáct tisíc lidí, kteří vypili 230 padesátilitrových sudů piva a 130 sudů limonád.
Pivovar připravil na sváteční dny roku 2006 speciální várku Vánočního ležáku. Vánoční ležák byl vyroben z vybraných surovin se stupňovitostí o něco vyšší než klasický ležák s objemovým množstvím alkoholu. V prodejnách byl připraven v tradičních 0,5 l lahvích za stejnou cenu, co klasický ležák. Navíc pivovar připravil pro tento druh piva novou speciální vánoční etiketu a nové speciální sváteční poháry o objemu 0,3 l s tématikou Vánoc.
Pivovar na jaře 2007 rozšířil své pole působnosti. Otevřel „pivovarskou“ turistickou ubytovnu a pustil se do výstavby hotelu, jehož dokončení plánoval na konec roku 2008.
Pivovar plánoval od března 2007 razantně snížit množství odpadů. Čističku napojil na bioreaktor, ve kterém měly kvasit odpadní kaly. Získaným bioplynem chtěl pivovar topit nebo z něj přes turbínu vyrábět elektrickou energii, řekl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. Do zařízení pivovar investoval 31 miliónů korun. Po jeho spuštění chtěl ušetřit ročně tři milióny korun a měl by být ze 40 % energeticky soběstačný. V lednu 2007 byla hotova dominantní část celého zařízení – 16 metrů vysoká a 3,2 metru široká věž.
Vedení pivovaru ještě v roce 2007 chtělo v areálu podniku otevřít vlastní pálenici, v roce 2008 pekárnu. „Černá Hora se nedávno stala městysem a k tomu vůně pálenky a čerstvého pečiva neodmyslitelně patří,“ řekl k novince předseda představenstva a většinový majitel pivovaru Jiří Fusek. V palírně měla mimo jiné vznikat pivovice Monte Negro. „Alespoň si budeme moci ohlídat kvalitu. Dosud jsme jezdili pálit do Jevíčka, kde ale úroveň poslední dobou kolísala. A také se to prodražovalo,“ řekl mluvčí pivovaru Hubert Adámek.
Pivo. Téma, o němž dovedl osmačtyřicetiletý sládek černohorského pivovaru Vlastimil Zedek zasvěceně hovořit celé hodiny. Aby taky ne, hlavní sládek pivovaru se zlatavému a hořkému pití věnoval celý život.
Víte například, že některé pivovary připravují jediný druh silnějšího piva a ten pak vodou ředí na nižší stupňovitost? „Já raději říkám upravují. Ale ať tak či tak, na kvalitě se to pozná, i když někdo tvrdí opak. Ovšem v Černé Hoře od začátku každý druh piva vaříme na tu kterou stupňovitost,“ s chloubou v hlase ubezpečil Vlastimil Zedek, který v jihomoravské firmě pracoval již 11 let.
* Co obnáší práce sládka? Popište mi, jak vypadá váš běžný den.
Spousta lidí si myslí, že se od rána do večera prolévám pivem a nemám nic jiného na práci, ale opak je pravdou. Sládek nejen v Černé Hoře, ale prakticky v každém pivovaru má na starost nákup surovin, pomocných materiálů pro výrobu. Kontroluje technologické postupy, mikrobiologii a řadu dalších věcí. Samozřejmě mám k ruce několik dalších lidí, ale já na všechno musím dohlížet. U nás je to navíc ještě o to složitější, že kromě piva vyrábíme i nealkoholické nápoje, takže kontroluju také výrobu a kvalitu limonád. A starám se o výrobu pivovice, což je pivní pálenka. Takže v kanceláři moc času nestrávím, jsem hlavně v provozu.
* Počkejte, a kdy teda ochutnáváte to pivo?
Samozřejmě že ochutnávám, ale to není ani třetinka denně. K tomu patří, že zhodnotím vůni piva, barvu. Abych věděl, jestli se nějak nevymyká z naší řady.
* Takže degustujete až finální produkt?
To ne, ochutnávám ho i ve fázi dozrávání, nebo takzvanou mladinu.
* Jak se vůbec ladí chuť piva v tak malém pivovaru, jako je ten černohorský?
Já myslím, že úplně stejně jako ve velkém pivovaru. Všichni vychází z tradice. Někde jsou zvyklí spíš na sladší chuť, jinde zase na hořkou. To máte jako s jídlem. Každý ví, jak by měl chutnat guláš. Základ je u každého stejný, ale finální chuť záleží na tom, jak se doladí třeba kořením. U piva je takovým kořením chmel. Existují odrůdy klasické nebo nové, které taky kupujeme a zkoušíme v naší malé varně. Pak to pivo ochutnáme a řekneme si, jestli je dobré, nebo co by se dalo udělat jinak. Obecně ale platí, že výrazné změny by se dělat neměly. To by spotřebitel okamžitě poznal.
* A zákazník je konzervativní…
Přesně tak. Já jsem rád, že je konzervativní, že nepřistoupí na nějakou extravaganci. I já jsem konzervativní. A černohorský pivovar se chlubí tím, že dělá pivo klasickým způsobem. Že chutná hezky česky.
* Nicméně jak jsme řekli, ten základ je všude stejný…
Ano, dá se říct, že všichni vaří pivo klasickým způsobem. Přesto k tomu někde přistupují tak, že vaří jen jeden druh a ten pak upraví odplyněnou vodou. Kdežto u nás každé pivo od začátku vaříme na tu kterou stupňovitost. Ať je to desítka, jedenáctka, dvanáctka, světlé, polotmavé. Tomu odpovídá množství jednotlivých surovin nebo typ chmelu.
* Upraví odplyněnou vodou? Rozumím tomu dobře, že uvaří jeden druh silného piva a na desítku ho naředí vodou?
Já říkám upraví. Mě se slovo ředění nelíbí. Dobře, každý tomu říká jinak. Ale to se pak na kvalitě piva pozná, jestli je vařené na konkrétní stupňovitost, anebo naředěné vodou, nebo ne? Samozřejmě, spousta konzumentů to pozná. Technologové sice tvrdí, že to poznat nelze, ale já si myslím, že ano.
* Do jaké míry jako sládek ovlivníte chuť piva?
Na to se těžko odpovídá, když si vezmete, že dneska všechny pivovary mají přibližně stejné suroviny.
* Přece ale právě proto je finální chuť hlavně na vás, ne?
No, na mně. Záleží na tom, jakou má pivovar recepturu, kolik čeho dává. Jen tak mimochodem, ona také existuje vyhláška, která říká, jaké by pivo mělo mít pH, jakou by mělo mít barvu, kolik by mělo mít kysličníku uhličitého a tak dále. A pak mi teda řekněte, když jsou na to normy, jak se mají ty pivovary odlišit.
* To řekněte vy mně.
Podívejte, základ piva tvoří voda. Takže na jejím složení záleží především. A v druhé řadě, ale ne méně důležité, záleží na technickém zpracování a přístupu lidí. Já jako sládek můžu říct, že chci, aby to pivo bylo hořké, méně hořké, prokvašené nebo plnější. Jenže kdyby k tomu lidé, kteří se na výrobě piva podílejí, neměli správný přístup, není mi to nic platné.
* Vy jste v Černé Hoře ten, kdo má poslední slovo, když se debatuje nad chutí piva?
Já bych rád řekl, že ne. Když s kolegy ze stáčíren, z obchodu nebo z výroby degustujeme pivo, snažíme se společně najít, jak tu chuť nejlépe nastavit. Pokud se ale výrazně nemůžeme domluvit, pak musím rozhodnout já. Jako sládek za to mám zodpovědnost.
* Říkal jste, je jedno ze základních dělení piva je na hořké a sladší. Jaké pivo vyrábíte v Černé Hoře?
To záleží, jak to kdo bere. Já si myslím, že je mírně, řekl bych příjemně hořké. Někteří kolegové tvrdí, že moravská piva jsou obecně sladší, ale já tento názor nesdílím.
* Vy sice v pivovaru pro kvalitu piva uděláte maximum, ale když ho pak v hospodě zákazníkovi špatně načepují nebo když s ním celkově špatně zacházejí, tak vaši práci zhatí. Jenže to ten konzument neví a pak spílá pivovaru, že vaří patoky. Je to tak?
Na tom je kus pravdy. Však staré pořekadlo praví, že sládek pivo vaří, ale hospodský ho dělá. My máme kolem šesti, sedmi set odběratelů, kteří pivo čepují, a je jasné, že ne všichni mají stejný přístup. Ale to máte všude, i sousedi jsou dobří a špatní. Nicméně pokud se setkám s některým z odběratelů, snažím se mu vysvětlit, nejen jak by měl pivo čepovat, ale taky jak by ho měl skladovat. Nebo jak má pečovat o výčepní zařízení. Ovšem takových, kteří se o pivo nestarají dobře, není mnoho. Konkurence je obrovská a hostinský si štamgastů musí vážit.
* Jakou vlastně máte kvalifikaci pro práci sládka?
Rok jsem se v Litovli učil oboru sladovník, čtyři roky jsem v Praze studoval Střední průmyslovou školu potravinářské technologie, obor kvasná technologie. Ještě na škole jsem chodil do pivovaru na brigády a pak už jsem tam začal pracovat.
* Nikdy jste nezběhl?
Ne, a doufám, že ani nezběhnu. Mě ta práce baví, není stereotypní. Jak se mění klimatické podmínky, mění se i suroviny a my se tomu musíme přizpůsobovat, aby bylo pivo stále stejně dobré. A člověk se v práci setká se spoustou zajímavých lidí.
* Co si dáte, když jdete večer někam posedět? Pivo?
Dám si pivo, a rád. Když někde netočí Černou Horu, klidně ochutnám pivo od konkurence.
* A kolik vypijete kousků?
Já mám pivo rád a vážím si ho jako nápoje, takže se z něho neopíjím. U dvou, tří dokážu sedět celý večer.
* Tak to vás musí docela štvát, když vidíte, jak do sebe někdo obrací osmý, desátý půllitr a už nevnímá, co vlastně pije.
Mně je spíš líto toho člověka než piva. Vážím si našich zákazníků, kteří si každý den dají pivo nebo dvě, ale nejsem zastánce toho, aby se lidé opíjeli. Ale to je každého věc.
* S tím souvisí ještě jedna věc. Česká republika už dlouho drží první příčku na světě v roční spotřebě piva na hlavu. Máme na to být hrdí, nebo je to spíš ostuda?
Podívejte, já taky patřím mezi ty, co vypijí 160 litrů piva ročně. A patří mezi ně spousta národa. Spočítejte si, že dvě piva denně jsou 365 litrů za rok, a to už je víc než dvakrát tolik co průměr. U mě je ten, kdo si denně dá dvě piva, člověk, který má pivo rád.“
Nové nealkoholické pivo pivovaru, které na rozdíl od těch současných nemělo neobsahovat žádný alkohol, dostalo název Forman. Do ankety o název piva se zapojilo kolem 120 lidí, kteří zaslali přes 400 návrhů, řekl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. Na český trh se pivo dostalo v květnu 2007, kdy skončila měsíční zkušební výroba. Pivovar je hodlal také vyvážet na trhy muslimských zemí Blízkého a Středního východu, kde panuje absolutní zákaz alkoholu. Dvojice autorů vítězného návrhu získala od pivovaru 365 lahví nového piva a peněžitou poukázku na odběr zboží. Pivovar plánoval v roce 2007 vyrobit 3000 až 4000 hl nového typu nealkoholického piva. Do budoucna ale Fusek počítal s navýšením výroby tohoto piva až na 20 000 hl. „Vše záleží na tom, jaký bude o novinku zájem. Máme zprávy, že v Asii je nealkoholického piva nedostatek. Nyní jednáme s firmou, která je prý schopna do Asie distribuovat veškerou naši výrobu,“ řekl v březnu 2007 Fusek. Nové technologie výroby piva s nulovým obsahem alkoholu stála kolem čtyř milionů korun a v Česku byla jediná svého druhu. „Výroba takového piva je náročnější na energie i na suroviny. Obsahově je však plnohodnotné jako běžné dvanáctistupňové pivo, jen s tím rozdílem, že je bez alkoholu,“ uvedl Fusek. I přes nákladnější výrobu by se cena nealkoholického piva neměla výrazně lišit od běžných nealkoholických piv.
Dvě zbrusu nové etikety měly od května 2007 nápoje z produkce pivovaru. Jednak nové nealkoholické pivo Forman a jednak Moravské sklepní nefiltrované pivo, jež se začalo také stáčet do lahví. Etikety byly oficiálně představeny dne 1.5. na akci Supermáj v pivovaru.
Pivovar připravil první nealkoholické pivo skutečně bez alkoholu. A sliboval, že chuťově bude od toho s alkoholem k nerozeznání. „Naše nealkoholické pivo Forman bude první v republice se skutečnou nulou. Navíc jeho technologie výroby je stejná, jako když se vyrábí běžné pivo. Jen obsahuje fázi navíc, v níž se z piva odstraní veškerý alkohol. Chutí a vůní proto bude stejné jako pivo s alkoholem,“ sliboval majitel pivovaru Jiří Fusek. Černohorští pivovarníci k odstraňování alkoholu používali úplně novou technologii, takzvanou filmovou vakuovou destilaci. Díky ní kromě piva bez alkoholu získali i další pochutinu – pivní pálenku. Tu pod názvem Pivní režná i s nealko Formanem poprvé představili v úterý 1.května 2007. Na Pivním máji v areálu pivovaru nechyběl degustační stánek, poté se nové nápoje objevil v restauracích i obchodech. A spolu s nimi i další novinka – Mladinká, nealkoholický mladinový citronový nápoj ze sladu a chmelu.
Zvýšenou spotřebu zlatavého nápoje na jaře 2007 přičítali v pivovaru kromě teplému počasí také exportu do zahraničí. „Zejména na Slovensku je o naše pivo zájem,“ upřesnil mluvčí pivovaru Hubert Adámek.
Chcete poznat tajemství výroby piva a přitom třeba překvapit přátele něčím opravdu výjimečným? Jedinečnou příležitost k takovému kousku máte v pivovaru v Černé Hoře, kde si můžete uvařit pivo podle vlastní chuti. Stačí poslat mail nebo zavolat do pivovaru a dohodnout si termín. „V našemu šenku si může každý člověk uvařit pivo podle vlastní receptury přímo pod dohledem podsládka. Určit si přitom lze nejen sílu piva a množství alkoholu, který bude obsahovat, ale i druh přidávaného koření a celkovou příchuť piva,“ lákal Hubert Adámek z pivovaru. Jedna várka obsahuje třicet litrů piva, domů si ji ale návštěvníci-pivovarníci hned neodnesou. „Pivo po uvaření musí projít spilkou a ležáckým sklepem, výrobci jej dodáváme zapečetěné až po dokončení všech potřebných technologických procedur na jím udanou adresu,“ vysvětlil Hubert Adámek s tím, že doba dodání je přímo úměrná tomu, jak silné pivo si amatérští pivovarníci vyrobí. Pronájem minipivovaru, v němž je započítaná i cena za dodaný mok, přijde na tři a půl tisíce korun.
Co spojuje tajemný středověký řád templářů a někdejšího majitele valtického panství Karla Eusébia Lichtenštejnského? Až donedávna zřejmě nic, teď na podzim 2007 je ale propojil elixír. Lépe řečeno alkohol. Templářský elixír a Elixír Karla Eusébia byly názvy nových bylinných likérů pivovaru. Vznikaly z pivní režné, destilátu, který pivovar získával při výrobě nealkoholického piva Forman. „Vyrábět je budeme ze čtyřicetiprocentní režné přidáním bylinné směsi, která je výrobním tajemstvím. Likéry budou obsahovat 28 % alkoholu,“ řekl v září 2007 Jiří Fusek. Oba elixíry se na trhu objevily kolem Vánoc 2007. Pivo Forman hodlal pivovar od roku 2008 vyvážet na trhy Blízkého a Středního východu, kde platil absolutní zákaz alkoholu. „Zatím vyrábíme jen pro domácí a slovenský trh. Od příštího roku začneme s propagací v zemích, kam běžně vyvážíme. Zájem bude určitě velký v muslimských zemích v Asii,“ věřil Fusek. Alkohol, který vznikal při destilaci nealkoholického piva, prodával pivovar pod názvem Pivní režná. „S cenou sto korun za půl litru jde o nejlevnější destilát vůbec. I ten chceme v budoucnu vyvážet, zájem vyslovily některé země východní Evropy,“ dodal Fusek.
Řidiče, kteří zastavili na čerpací stanici v Krhově, nečekal tradiční sortiment zboží, na jaký byli zvyklí z většiny benzinek.Dne 19.9.2007 tam totiž pivovar otevřel novou značkovou prodejnu regionálních produktů a restauraci. Benzinka u státní silnice z Brna do Svitav nesla název Černohorský forman. Ředitel pivovaru Jiří Fusek tvrdil, že chce, aby si lidé z regionu odváželi pouze české výrobky za české ceny. „Budeme tam prodávat samozřejmě naše piva a limonády, ale také výrobky označené logem Moravský kras – regionální produkt, květinovou výzdobu tam udělá boskovický zahradník. Nebráníme se spolupráci s dalšími výrobci z regionu,“ popsal Fusek. Pivovar chátrající areál čerpací stanice koupil od společnosti Benzina. Do její nové podoby investoval přes šest milionů korun. Provozoval ji nájemce.
Firma K Brewery Group od roku 2007 majetkově vstupovala do malých a středních nezávislých pivovarů v tuzemsku. Nová investiční skupina měla již majetkový podíl i v pivovaru Černá Hora.
Pivovar zdražil od března 2008 o 10 % čepované pivo a limonády. Koncové ceny v obchodech a restauracích tak vzrostly přibližně o korunu. „Zvýšení cen zapříčinila vysoká cena vstupních surovin, energií a nákladů na dopravu,“ vysvětlil generální ředitel pivovaru Jiří Fusek.
Jiří Fusek, ředitel pivovaru v dubnu 2008 řekl:
„Moderní výroba má několik fází, na kterých se dá výrazně ušetřit. Ještě odpovídající je výroba v CK tancích, kdy je zachován dvojí proces – v jednom tanku pivo kvasí a v druhém zraje. I tak je ale proces výrazně rychlejší než klasické kvašení ve spilce a dozrávání v ležáckém sklepě. Horší je možnost, kdy se oba procesy sloučí a probíhají v jednom tanku. Největší problém ale vidím v tom, když se uvaří pivo v podobě „šestnáctky“ či „osmnáctky“ a ve finále se naředí na potřebnou stupňovitost. To považuji za extrémní necitlivost k pivu – vždyť je to totéž, jako když si děláte šťávu a ředíte vodou sirup. V 15. století byly za ředění piva vodou vynášeny přísné tresty, dnes je to velmi ekonomický postup, kterým velkovýrobci ušetří značnou část nákladů. Nepovažuji to ale za férovou hru, spotřebitel by měl být o využití této technologie informován na etiketách.V Česku neexistuje žádná statistika, jaké množství piva je vyrobeno za pomoci této HGB technologie. I když nechci být úplný pesimista, odhadoval bych, že to bude až 40 % všech piv.“
„K Brewery Group by mohla zajistit pro své pivovary o něco málo nižší nákupní ceny surovin,“ řekl v dubnu 2008 ředitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Ten vlastnil podnik z poloviny, druhou polovinu měla právě Radilova skupina.
Na českobudějovickém Výstavišti proběhly v červnu 2008 Slavnosti piva, jejichž součástí byl i 12. ročník degustační soutěže „Pivo České republiky 2008“. Pivovar Černá hora zvítězil celkem 3krát, v kategorii světlá výčepní piva se značkou Tas, pivo Páter bylo hodnoceno jako nejlepší světlý ležák a Moravské sklepní nefiltrované světlé si odneslo prvenství v kvasnicových pivech.
Unikátní novinky chystal pivovar v roce 2008. „Už na podzim dáme na trh v láhvích naše borůvkové pivo. A také další pivo s nulovým obsahem alkoholu – značky Ostrovid s přídavkem karotenu,“ řekl druhý z akcionářů Černé Hory a ředitel pivovaru Jiří Fusek.
Tři pódia a na každém jiný program. Na již dvanácté Pivní pouti v Černé Hoře se představila například skupina Buty, Daniel Nekonečný, Věra Špinarová, Tereza Kerndlová, Laďa Kerndl, Janek Ledecký, Ivan Mládek, Eva Pilarová, Petr Spálený, Michal Nesvadba či Petr Bende. Tradice Pivních poutí organizované pivovarem si cenil starosta městečka Bohumil Hlavička. „Pivovar dělá městu dobrou pověst a Pivní pouť je takovou třešinkou na dortu,“ mínil starosta. Pivovar na pouti kromě tradičních výrobků uvedl i několik novinek. Křest měla například lahvová verze borůvkového piva Modrá luna. „Zvolili jsme trochu poetický název, abychom k tomuto pivu přilákali i něžné pohlaví,“ uvedl za pivovar Hubert Adámek. Borůvkové mělo modrou barvu a obsahovalo pravé borůvky. „Při přípravě piva se sušené borůvky macerují dva týdny v lihu a tento extrakt se pak přidá do piva,“ popsal přípravu piva Adámek. Další novinkou byl také nealkoholický nápoj Ostrovidka, který obsahoval vitamín A, jenž by měl posílit zrak. Zájemci se mohli na pouti osvěžit rovněž první českou zázvorovou limonádou s výtažkem z pravého zázvoru. Celodenní program vyvrcholil v osm hodin večer ohňostrojem, který tentokrát trval skoro půl hodiny a doplnil jej vystoupení Dana Nekonečného s Šumem svistu.
Společnost Přátel piva v listopadu 2008 již po osmnácté vyhlásila nejlepší piva a pivovary roku. V kategorii Desítka roku bylo vítězem Moravské Sklepní nefiltrované.
Pivovar po více než dvou letech vyjednávání uzavřel smlouvu s čínským partnerem a do Asie vypravil v lednu 2009 první dva kontejnery piva za zhruba půl milionu korun. Do konce roku 2009 chtěl pivovar do Číny vyvézt asi 2000 až 2500 hl piva, řekl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. Ještě v roce 2009 by měla v Číně začít také stavba několika restaurací v černohorském stylu. Největší z takzvaných malých pivovarů bude do Číny vyvážet především pivní speciály – třináctistupňové polotmavé pivo Black Hill, čtrnáctistupňové světlé pivo s přídavkem medu Kvasar a pivo 1530 obsahující 6,3 % alkoholu. První dvě zásilky do cíle dorazily 28.2. 2009. Česká piva se zatím na největším čínském trhu příliš neprosadila. Důvodem byla velká dopravní vzdálenost a fakt, že jejich tamější ceny byly velmi nízké. Číňané podle Fuska zatím piva nerozlišují a pijí, „co teče“.
Brněnská skupina Kamelot se stala další kapelou, po které pivovar pojmenoval své pivo. Křest piva je naplánován na 3.března 2009 v Brně, kde Kamelot zahájil ojedinělé turné, v němž se pokusil odehrát šňůru 106 koncertů v řadě bez jediného dne přestávky a zapsat se tak do české knihy rekordů. Pivovar nehledal kmotry mezi hudebníky poprvé, jedno z jeho piv už neslo název Kern po brněnské rockové kapele. Pro Kamelot se pivovar rozhodl i proto, že skupina Kern už ukončila svou činnost.
Nové nealkoholické pivo Forman polotmavý představil veřejnosti pivovar dne 2.5.2009 v rámci zábavné akce Pivní máj, kterou ve svém sídle pořádal.
Co čtrnáct dní putovaly z pivovaru do čínského města Tian Jin kontejnery s pivem. Číňané měli podle Fuska zájem především o pivní speciály, přes hamburský přístav, kde se kontejnery naloďují, tam poputovaly např. speciálně řezané pivo Black Hill nebo světlé pivo s přídavkem medu Kvasar. „Trvalo opravdu dlouho, než jsme u čínských partnerů prorazili, ale začíná to vypadat slibně,“ sdělil Fusek s tím, že v Tian Jinu měli v květnu 2009 otevírat první černohorskou restauraci v Číně, stejný měsíc pak v Pekingu své pivo pivovar představil na velké gastronomické výstavě. „Letos bychom tak do Číny chtěli vyvézt zhruba 3000 hektolitrů našeho piva,“ upřesnil Fusek.
Celkem 24 pivovarských odborníků, sládků, vědeckých a pedagogických pracovníků vybralo z nabídky 64 značek nejlepší piva v degustační soutěži České pivo 2008. Mezi 7 přihlášenými tmavými ležáky obsadil druhé místo ležák Černá Hora Granát.
Titul Pivo České republiky 2009 za světlé výčepní z 13. ročníku degustační soutěže v Českých Budějovicích odvezl pivovar se značkou Tas. O titul letos ve 13 kategoriích usilovalo 40 pivovarů z Česka i Slovenska s více než 180 pivy. Soutěž Pivo ČR patří počtem přihlášených značek piv k nejvýznamnějším akcím svého druhu v zemi. S výjimkou největších pivovarů, jako jsou Budvar, Prazdroj či Staropramen, se akce zúčastní téměř všichni producenti piva z celé ČR.
Produkci pivovaru od podzimu mělo obohatit pšeničné pivo. „Pšeničné pivo je lehčí, lépe stravitelné. Je charakteristické světlou až slámovou barvou, vysokou nasyceností a bohatou pěnou. Bude nefiltrované, jsou v něm cítit kvasnice,“ uvedl šéf pivovaru Jiří Fusek s tím, že pro další rok chystají i variantu pšeničného piva bez alkoholu. Pro nové, svrchně kvašené pšeničné pivo, hledal pivovar název. Ten, jehož návrh názvu piva bude vybrán, měl získat 365 nápojů z produkce pivovaru a propagační předměty. „Uzávěrka soutěže je osmého srpna. Název by měl být srozumitelný, mít nejvíce tři slabiky a samozřejmě být dobře zapamatovatelný,“ vyjmenoval hlavní kritéria Hubert Adámek z pivovaru. První várku pšeničného piva v pivovaru měli ochutnat pětadvacátého srpna. Milovníci piva měli mít možnost jej poprvé vyzkoušet šestadvacátého září na tradiční Pivní pouti. „Jeho kmotrou by se měla stát zpěvačka Lucie Bílá,“ doplnil Adámek.
Pivovar uvařil od začátku roku do července 97 tisíc hektolitrů piva, utržil 166 milionů korun. Proti prvním sedmi měsícům roku 2008 pivovar utržil o 2 % více, a to 166 milionů korun, uvařil ale o procento méně piva. „Současně jsme ale prodali 31500 hl limonád a 7375 litrů pálenky,“ upozornil Pavlík. Důvody dobrého ekonomického vývoje spatřil ředitel v zajištění exportu do východních zemí, zejména do Číny. V záři pivovar navíc měl zahájit export do Vietnamu, připravoval také export na Ukrajinu a do Ruska. „Na českém trhu se pozitivně projevil intenzivní rozvoj vlastní prodejní sítě. Dnes už máme 17 specializovaných prodejen, kde zajišťujeme od 8 až 14procentní prodeje v jednotlivých sortimentech,“ sdělil Pavlík s tím, že bohatost sortimentu a nepřijatelné podmínky supermarketů pivovaru neumožňují prodávat v těchto řetězcích, neboť pro malé prodejce je obojí likvidující.
Ve druhém červencovém týdnu letošního roku vypsal pivovar s regionálními týdeníky soutěž „Hledejte název pro nové pšeničné pivo“. V druhém srpnovém týdnu roku 2009 pivovar vyhodnotil výsledky ankety a vybral jako nejpříhodnější název piva – Velen. Do ankety bylo zasláno více než 500 návrhů. Vítězný název zaslali tři pisatelé.
Proč pivovar zvolil jméno Velen a co ho k tomu vedlo?
Důvodů je několik, ale jeden z hlavních je to, že jméno Velen je spojeno s užíváním znaku sedmizubého hřebene. V logu Pivovaru Černá Hora a v erbu městyse Černá Hora je vyobrazen sedmizubý hřeben, stejně tak jako v erbu města Boskovice. Tento sedmizubý hřeben je převzat z erbu rodu pánů z Bozkovic, prvních pánů černohorského panství. Ti vsadili hřeben do svého erbu pravděpodobně na základě pověsti o udělení znaku báječnému předku pánů z Boskovic, ptáčníku Velenovi, s nímž se také váže vznik jména města Boskovice.
Pivovar prodal za osm měsíců roku 2009 navzdory světové ekonomické krizi 115 tisíc hl piva. To bylo stejně jako v předchozím roce. Tržby se zvýšily o 4,2 % na 186 milionů korun. Největší nárůst tržeb byl u nealkoholického piva Forman, kde obrat vzrostl meziročně o 69 %. Zhruba desetiprocentní nárůst zaznamenal pivovar u prodeje lahvových limonád, u sudových naopak tržby klesly o 2 %.
Novinku související s vývozem na Dálný východ začal testovat pivovar v září 2009. Klasické kovové sudy chtěli výrobci pivního moku nahradit nádobami z plastu, které byly výrazně lehčí. Dálkovou přepravu na vzdálenosti mnoha tisíc kilometrů, která se hradila v závislosti na hmotnosti zboží, by to mohlo výrazně zlevnit. „Klasické sudy bychom navíc neměli dlouhodobě blokované v zahraničí,“ popsal další výhodu majitel pivovaru Jiří Fusek. Pivovar už poslal zkušební dodávku do Vietnamu a do Číny. Úspěch ale slavil zatím jen částečný. „Zásilka do Vietnamu dorazila naprosto v pořádku, v té do Číny ale devatenáct z dvaceti zkušebních sudů prasklo. Dopravce zřejmě nedodržel přepravní podmínky. Aby sud praskl, tlak musel stoupnout nad osm barů, teplota se zřejmě zvýšila nad 30 stupňů Celsia,“ uvedl Fusek. Tragédie to podle pivovarníků nebyla. Černá Hora chtěla pivo v plastových sudech exportovat i do budoucna. „Nebyl to problém piva, ale obalu a přepravy, na takovou vzdálenost zatím nikdo pivo v plastu posílat nezkoušel, museli jsme otestovat, co je možné,“ vysvětlil Fusek. Řešení bylo podle něho jednoduché, plastové sudy z Černé Hory napříště poputují v temperovaných kontejnerech, které zajistí, že teplota nepřekročí dvacet stupňů Celsia.
Novým pšeničným pivem Velen naplnili v pivovaru v září 2009 první sudy a lahve. „Toto lahodné dvanáctistupňové pivo začínáme prodávat 19.9.2009. Slavnostně je pokřtíme na Pivní pouti,“ uvedl šéf pivovaru Jiří Fusek. Půllitrová lahev bude stát dvanáct korun. Jiří Fusek zdůraznil, že i když hlavní novinka roku 2009 Velen volně navazuje na tradici a chuť bavorských piv typu weizenbier, pšeničné pivo se v Černé Hoře vařilo už v šestnáctém století. „O našem pšeničném pivu se pochvalně vyjadřoval už lékař Kopp v roce 1535, tedy pět let poté, co máme první písemnou zmínku o pivovaru,“ doplnil Hubert Adámek z pivovaru.
První ročník soutěže speciálních a neobvyklých piv uskutečněný v rámci gastronomického festivalu Znojemský hrozen 2009 znal své vítěze. Soutěže se podle 26 druhů piv z deseti pivovarů ve třech soutěžních kategoriích. V kategorii světlá speciální piva třetí cenu obdrželo pivo1530 Černá Hora. Druhou cenu získalo pivo Kvasar. V kategorii neobvyklých piv, která byla nejpočetněji obeslaná, druhou cenu získalo pivo Black Hill.
Pivovar získal ochrannou značku Evropské unie. Dne 28.9.2009 uplynula lhůta pro podání připomínek proti zápisu a Evropské komisi žádné doručeny nebyly. Značku pivovar získal až po zapsání do rejstříku. Česko bylo s 21 chráněnými označeními nejúspěšnější členskou zemí ze střední a východní Evropy. Značku „Černohorské pivo“ chtěla firma umístit na všechny pivní etikety. „První várku nových etiket začneme tisknout v říjnu, na trhu by se tak mohly objevit na přelomu října a listopadu,“ řekl mluvčí pivovaru Hubert Adámek.
Dlouhá jednání v roce 2009 spěla k tomu, že portfolio tuzemské pivovarnické skupiny K Brewery obohatí Pivovar Černá Hora. „Mohu potvrdit, že máme zájem stát se jeho stoprocentními vlastníky. Jednáme o koupi, zatím ale není nic podepsáno,“ uvedl Zdeněk Radil, generální ředitel a předseda představenstva K Brewery Group. Pivovar byl úplně prvním nákupem tuzemské skupiny čtyř investorů – majitele Lázní Luhačovice Martina Burdy, finančníka Grzegorze Hóta a menších akcionářů Zdeňka Radila a Evy Kropové. Ti v roce 2007 společně převzali podíl od Zdeňky Schmidtové a postupně se dostali na 50 %. Později celý balík prodali, pojistili si ho však opcí. O tom, že K Brewery se ale úplně nevzdalo účasti v prosperujícím pivovaru, svědčilo i to, že vlastníci uskupení zůstali v jeho statutárních orgánech. Pivovar nadále plně, bez jakékoli vazby na K Brewery, řídil v roce 2009 spolumajitel Jiří Fusek, původně největší akcionář. A úspěšně. Zatímco pivovarnický průmysl se jako celek propadal, Černé Hoře prodeje rostly a rozšiřoval se i vývoz. Několikaměsíční jednání o odkoupení podílu Fuska a jeho syna Daniela ztroskotávala na tom, že K Brewery mělo zájem pouze o pivovar. Fusek ovšem trval na tom, že pokud má své „dítě“ prodat, tak zároveň s hotelem a dalšími aktivitami spojenými s pivní turistikou. Tuto překážku se už nejspíše podařilo překonat. Společnost Pivovar Černá Hora se mohla rozdělit na dvě části. Pivovarnická divize, jejíž jmění bylo oceněno na 232 milionů korun, přešla na firmu Danio Reiro, jak plyne ze zmíněné sbírky listin. Za Danio Reiro vystupoval Zdeněk Radil a v dozorčí radě jsou lidé spojení s K Brewery. Fuskovým zůstala hotelová divize. Na projekt nazvaný Hotel Sladovna měli přislíbeny evropské dotace, což dělení firmy také komplikovalo. „Hotel neumíme provozovat, proto jsme chtěli jen pivovarnickou část. Pivovar s hotelem by ale měly nadále fungovat v symbióze,“ představoval si Radil. „Každopádně znovu zdůrazňuji, nic není definitivní. K celé záležitosti se rovněž musí vyjádřit financující peněžní ústavy,“ dodal Radil.
Šéf a vlastník poloviny pivovaru Černá Hora Jiří Fusek z pivovaru na počátku roku 2010 odešel. Během ledna 2010 by měla jeho podíl koupit společnost K Brewery. Ta dosud vlastnila druhou polovinu akcií pivovaru. V lednu 2010 probíhala jednání o prodeji Fuskova podílu. „Chci svůj podíl prodat spoluakcionáři K Brewery. Ve svých pětašedesáti letech jsem se rozhodl umírnit podnikatelské aktivity,“ potvrdil Fusek. Zatímco pivovar nechal v režii K Brewery, sám se chtěl nadále věnovat svým restauracím. Ponechal si Centrum Sladovna v Černé Hoře, kde dělníci dokončovali stavbu hotelu. V jeho vlastnictví zůstala také benzinová stanice u Krhova, restaurace u Dělnického domu v Blansku a další hostince a nemovitosti na Blanensku. „Chci dát prostor svým dětem a ustoupit do pozadí,“ podotkl Fusek. Výrazná tvář pivovaru dlouhodobě podporovala i sportovce a kulturní dění v regionu. Fusek však v poslední době zvažoval, že tuto podporu výrazně sníží kvůli zvýšení spotřební daně. Společnost K Brewery, která se na internetu prezentovala jako ryze česká společnost usilující o návrat k tradici českého pivovarnictví, se zatím nijak vyjadřovat nechtěla. „Dokud nebudeme mít na stole oficiální rozhodnutí pana Fuska, nechceme to komentovat,“ řekla mluvčí společnosti Barbora Burešová. Podle černohorského starosty pivovar za éry Jiřího Fuska vložil do regionu nemalé peníze. „Podporoval řadu organizací, Černé Hoře ale nedal ani šesťák. Proto změna ve vedení pivovaru městečko neovlivní. Pokud ovšem bude pivovar fungovat dál. Navzájem se totiž potřebujeme,“ mínil Bohumil Hlavička.
„V závěru roku jsme podepsali smlouvy. Pokud do konce února splníme konkrétní odkládací podmínky, pivovar převezmeme,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel K Brewery Group Zdeněk Radil. Doplnil, že odkládací podmínky se týkají především jednání s úvěrujícími bankami. „V tom by neměla být překážka. Nejpozději od 1. března bychom pivovar měli převzít,“ prohlásil Radil.
Jak Radil upřesnil, ve smlouvách o odprodeji Fuskova podílu nefigurovala přímo K Brewery, ale brněnská společnost Sokato. „Od ní pak akcie odkoupíme,“ uvedl Radil, který byl předsedou představenstva odštěpené pivovarské části původního Pivovaru Černá Hora.
Na potravinářském veletrhu v Brně v březnu 2010 vyhrál soutěž v kategorii alkoholických nápojů výrobek z Pivovaru Černá Hora. Pšeničný světlý ležák Velen zvítězil v prestižní soutěži Zlatá Salima 2010 v kategorii alkoholických nápojů. Ocenění z rukou ministra zemědělství v úterý převzal sládek Vlastimil Zedek. Soutěžní produkty hodnotila ve dvou kolech komise složená z odborníků. Soutěž se konala jako součást sedmadvacátého mezinárodního potravinářského veletrhu Salima. Pivo Velen pivovar uvedl na trh na podzim 2009. „V tomto svrchně kvašeném pšeničným nefiltrovaném ležáku lze objevit řadu rozličných ovocných chutí a vůní, pivo voní po kvasnicích a má bohatou pěnu,“ přiblížil pivo Hubert Adámek z pivovaru. Na potravinářském veletrhu uspěla i limonáda Grena z Černé Hory. „Tato přírodní limonáda získala ocenění v kategorii Go Trends! v projektu Trendy 2010. Grena byla experty vyhlášena za výjimečný produkt pro aktivní život a výrobkem moderního a zdravého stravování. Je to první velké ocenění limonády na významných mezinárodních akcích,“ doplnil Adámek.
Pivovar byl ode 1.4.2010 součástí pivovarnické skupiny K Brewery.
O titul Pivo České republiky 2010 usilovalo na 14. ročníku Slavností piva 51 pivovarů z Čech a Slovenska. Odborníci ochutnali 243 vzorků piva ve 14 kategoriích. Hlavním kritériem hodnocení byly chuť a její vyváženost, říz, barva, pěna, ale i celkový dojem po napití a pitelnost, kterou se vyznačují tradičně vařená piva. Nejlepší tmavý ležák byl podle porotců Granát z Pivovaru Černá Hora.
Horké léto pomohlo pivovarníkům z Černé Hory k rekordnímu odbytu. Pivovar v červenci 2010 pracoval nepřetržitě, tedy na tři směny sedm dní v týdnu. Podle obchodního ředitele pivovaru Bořivoje Bartoňka byly měsíční výstavy podniku v červnu a červenci nejvyšší od roku 1990. Prodeje piva v tropických týdnech vzrostly dokonce o 65 % ve srovnání s předchozími týdny, kdy počasí příliš nepřálo.
Dne 27.9.2010 narazili hospodští ve vybraných provozovnách Svatováclavský pšeničný speciál, 13% pivo z nabídky pivovarnické skupiny K Brewery, na kterém si pivní fajnšmekři mohli pochutnat pouze jedenkrát v roce. Tento svrchně kvašený pivní speciál vytvořil výhradně pro oslavu svátku svatého Václava, patrona Země české a ochránce cechu pivovarníků, vrchní sládek pivovaru Černá Hora Vlastimil Zedek. K jeho výrobě se použila minimálně jedna polovina sladu připraveného z pšenice. Byl charakteristický osvěžující kořeněnou a ovocnou chutí, světlou až slámovou barvou s neprůhledným zákalem, který způsobovala živá kultura rozptýlených pivovarských kvasinek, a příjemnou kvasnicovou vůní. Svatováclavský pšeničný speciál se čepoval na 300 provozoven v Čechách i na Moravě, jejich seznam byl k dispozici na webových stránkách www.kbrewery.cz.
Množství piva, které pivovar za rok 2010 prodal, meziročně narostlo o pět procent. Za růstem produkce stály hlavně vyšší dodávky sudového piva do hospod a restaurací. Do stálého sortimentu pivovaru patřilo čtrnáct značek piv a nejoblíbenějšími z nich byl světlý ležák Páter a světlé výčepní pivo Tas. Více než polovina této pivní produkce se prodala v Jihomoravském kraji. Pivovar patřil s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů.
Sládci v pivovaru připravili na počátku roku 2011 novinku a to v podobě piva Páter nefiltrovaný světlý ležák. Pivo bylo plné pivovarských kvasnic, které způsobují na první pohled patrný lehký zákal. Kvasnice obsahují velké množství vitamínu B a jsou důležité pro zachování chuti k jídlu a zlepšení trávení. Obsah alkoholu byl 4,4% a pivo neprochází procesem filtrace a pasterizace.
Se začátkem jara 2011 měl pro pivaře pivovar dvě zprávy. Ta špatná byla, že od prvního dubna 2011 zdražil téměř všechny druhy točených piv. Ta dobrá, že na trh přicházel s novými nopálovými pivy. Nopálové pivo, tedy pivo s výtažkem z opuncie, se nikde jinde v Česku koupit nedalo. Obchodní ředitel Bořivoj Bartoněk tvrdil, že černohorské pivo naposledy zdražovalo před dvěma lety. „Jen na začátku loňského roku byla cena upravena o zvýšenou spotřební daň. Teď je hlavním důvodem pro navýšení ceny piva zejména zdražení sladu až o pětadvacet procent. Dále má vliv zvýšení ceny energií, hlavně za plyn, který pivovar používá při vaření piva na varně,“ vysvětlil Bartoněk. Zdražilo hlavně piva v sudech, a to v průměru o šedesát haléřů na půllitr. Ze sudových zůstaly na stejné ceně pouze pšeničný ležák Velen a tmavý ležák Granát, která podražila už v říjnu 2010. „I přesto však černohorská piva ve srovnatelné kategorii piv zůstávají mezi těmi nejlevnějšími,“ zdůraznil obchodní ředitel. Naopak hlouběji do peněženky nemuseli sáhnout ti, kteří kupují lahvová piva. Z těch totiž zdražovalo pouze nealkoholické pivo Forman a pivní speciály Black Hill a 1530. Na stejné ceně zůstaly všechny druhy limonád. V nových nerezových ležáckých tancích v Černé Hoře v březnu 2011 dokvašovala první várka nových nopálových piv. Ta byla ve variantách nealkoholické, pšeničný ležák a světlé výčepní. „Výtažek z opuncie dodává pivu exotickou vůni květu, která je podpořena nasládlými tóny v chuti. Ta zvýrazňuje plnost piva a zjemňuje hořkost,“ popsal sládek pivovaru Vlastimil Zedek. Opuncie, která má mít i léčivé účinky, se do piva přidávala ve formě extraktu. Nopálová piva bylo k dostání pouze v sudech. „Je to premiéra. Trh si sám řekne, a pokud nové pivo půjde na odbyt, začneme ho dodávat i v lahvích,“ doplnil obchodní ředitel. Pivy s opuncií pivovar rozšířil nabídku vyráběných piv na dvacet.
Pivovarnická skupina K Brewery uvedla na počátku června 2011 na trh novinku jako stvořenou pro horké letní dny – svrchně kvašený pšeničný ležák s jemnou limetkovou příchutí nazvaný Velen Garden. Pšeničný ležák Velen začali černohorští sládci vařit na podzim 2009. Za rok a půl jeho existence se stal jednou z nejoblíbenějších specialit nejen v konkurenci piv z Černé Hory, ale také z celého sortimentu skupiny K Brewery. V Černé Hoře se rozhodli připravit ještě jednu variantu piva Velen. „Oproti pivu Velen jsme do piva Velen Garden přidali příchuť limetky, která ještě více umocní svěží pocit při jeho konzumaci. Proto jde o pivo obzvláště vhodné k uhašení žízně za parných letních dnů, třeba při odpočinku na zahrádce oblíbené restaurace,“ uvedl Vlastimil Zedek, sládek pivovaru. Jelikož pivo při výrobě neprochazelo procesem filtrace, zachovalo si vysoký obsah pivovarských kvasnic, které vytvářejí jeho jemný zákal a velmi příznivě působí na zažívací trakt. Obsah alkoholu je 4,8 %.
Pivovar měl v letních měsících roku 2011 nižší výstav než před rokem. Situaci nezachránila ani tropická vedra konce srpna. „Nejhorší byl červenec, který byl snad nejchladnější za posledních deset let. Poznamenalo to celou letošní letní sezonu. Ani vedra posledních dní nám tuto ztrátu nenahradila,“ řekl obchodní ředitel pivovaru Bořivoj Bartoněk. (zdroj: www.denik.cz)
Obchodní jednotka pivovarnické skupiny K Brewery, sdružující sedm regionálních pivovarů v Čechách a na Moravě, změnila název. Místo K Brewery Trade, a.s. používá od 1. února. 2012 název Pivovary Lobkowicz, a.s. . Společnost přitom o změně názvu uvažovala již delší dobu. „Jako ryze česká společnost, za níž stojí pouze český kapitál a která se zabývá prodejem piva vyrobeným výhradně v ČR, chceme nést i český název, který lépe vystihne předmět našeho podnikání,“ uvedl Zdeněk Radil, jeden z akcionářů skupiny a zároveň její generální ředitel. Společnost zvolila název podle své vlajkové lodi – ležáku Lobkowicz Premium, který nesl jméno jednoho z historicky nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, jenž mimo jiné dříve vlastnil také jeden z pivovarů skupiny. Společnost si zachovala slogan „Návrat k tradici“, nezměněn zůstal i název mateřské organizace K Brewery Group, a.s.
Piva společnosti Pivovary Lobkowicz opět bodovala. V prestižní degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2012 pivo Páter obdrželo Certifikát kvality. Soutěže se zúčastnilo celkem 45 pivních značek z 18 pivovarů a jejím odborným garantem byl Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze (VÚPS). Vzorky byly degustovány ve dvou na sobě nezávislých kolech, což podle organizátorů vyloučí statistické chyby a uspějí jen piva dlouhodobě kvalitní. Anonymní hodnocení prováděli odborní degustátoři ze soutěžících pivovarů, dále z VÚPS a dalších odborných institucí. Degustátoři hodnotili především chuť piva, jeho plnost, vůni, říz, hořkost i další eventuální chuťové vlastnosti či jiné příznaky (např. v barevnosti, jasnosti apod.). V obou kolech soutěže byly u všech vzorků piv prováděny také laboratorní rozbory a senzorická hodnocení VÚPS Praha. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar zvyšoval na jaře 2012 výrobní kapacitu a za tímto účelem právě probíhala rozšíření spilky. Instalovali zde celkem 10 kvasných kádí o celkovém objemu 2.300 hl, čím došlo ke zvýšení kapacity pivovaru o 20 %. Celková výše investice činila téměř 20 mil. Kč. „Rozšíření oddělení spilky nám umožní navýšit výrobní kapacitu pivovaru. Zejména v letních měsících je totiž poptávka po našem pivu natolik vysoká, že ji téměř nejsme schopni uspokojit. Investujeme do tradiční technologie otevřených spilek, jak se na české pivo sluší a patří. Nechceme vyrábět žádná europiva, těch jsou lidé přepití a odklánějí se od nich,“ uvedl Vlastimil Zedek, který na výrobu v piva v Černé Hoře již 16 let dohlížel. Každá z kvasných kádí o délce zhruba 3 m vážila kolem 1,5 t. K jejich instalaci do pivovaru byl zapotřebí jeřáb, který je vyzvedl a skrze střechu spustil do budovy. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar začal na jaře 2012 vyrábět pivo míchané s limonádou. Reagoval na poptávku trhu po tomto druhu piv. Novinku pivovar vyráběl pro celou skupinu Pivovarů Lobkowicz, řekl obchodní ředitel pivovaru Bořivoj Bartoněk. „Je to reakce na spotřebitelské chování lidí. Mladí lidé chtějí zkoušet věci, které dřív nebyly,“ uved Bartoněk. „Míchané nápoje Refresh obsahují jen 2,2 procenta alkoholu, takže osvěží obzvláště v horkých letních dnech. Zároveň si ale uchovávají jemnou pivní hořkost,“ uvedl sládek černohorského pivovaru Vlastimil Zedek. Pivovar nachystal dvě varianty – brusinka s grepem a limetka s pomerančem. Refresh se vyráběl z černohorského ležáku, ke kterému byla v poměru 1:1 přimíchána ovocná limonáda. Díky tomu, že pivovar v Černé Hoře v zimě rozšířil výrobu o zařízení na míchání sirupů, vyráběly se limonády určené pro míchaný nápoj přímo v pivovaru. Pivovary Lobkowicz nabízely míchaný nápoj ve skleněných lahvích o objemu 0,33 l a v sudech o objemu 20 l.
Společnost Pivovary Lobkowicz zdražila od začátku prosince 2012 lahvové i sudové pivo v průměru o čtyři procenta. U nejprodávanějších značek to znamenalo zvýšení ceny zhruba o 60 haléřů za půllitr.“Po důkladné analýze vstupních cen, především sladovnického ječmene, který je základní surovinou pro výrobu piva, ale i cen energií a pohonných hmot jsme se rozhodli přistoupit k úpravě cen většiny našich výrobků,“ uvedla Kameníková.
V ležáckých sklepích Pivovaru Černá Hora v březnu zrálo úplně nové pivo – 11% světlý ležák, který se pyšní výraznou hořkostí a vyšší plností chuti. Pivovary Lobkowicz připravily soutěž o jeho jméno. Autor vítězného návrhu získal celý sud tohoto nového piva.
Nový 3x chmelený světlý ležák dostal jméno Matouš. Dne 6.4. na Zahájení turistické sezóny si název účastníci odhlasovali, podle historické postavy spojované s prvními zmínkami o černohorském pivu.
Výstav piva Výstav limo Tržby HV
1995 165 000 hl
1996
1997 155 876 hl 1 200 hl 118,0 mil.Kč -13,9 mil.Kč
1998 155 914 hl 1 700 hl 130,6 mil.Kč -11,3 mil.Kč
1999 174 035 hl 6 036 hl 156,6 mil.Kč -12,1 mil.Kč
2000 185 139 hl 13 453 hl 183,4 mil. Kč -3,15 mil.Kč
2001 159 000 hl 170,0 mil. Kč
2002 146 662 hl 19 mil.Kč
2003 152 806 hl 29 064 hl 4 mil.Kč
2004 148 524 hl
2005 153 051 hl (export: 6 129 hl)
2006 158 149 hl (export: hl)
2007
2008 162 000 hl 253,5 mil.Kč

Pivovar Zubr Přerov

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Komenského 35, 751 51 Přerov

www.zubr.cz

e-mail: zubr@zubr.cz


Základní sortiment:

 

 

Zubr Classic
světlé výčepní
alk.: 4,1 %

Zubr Gold
světlé výčepní
alk.: 4,6 %

Zubr Grand
světlý ležák
alk.: 4,8 %

Zubr Premium
světlý ležák
alk.: 5,1 %

Zubr Gradus
světlý ležák
alk.: 5,2 %;

Zubr Maxxim
speciální čtrnáctistupňový ležák
alk.: 6,5 %

Zubr yuzu & limeta
míchaný alkoholický nápoj na bázi piva s příchutí yuzu a přírodní limety
alk.: 2,0 %

Zubr Free
světlé nealkoholické pivo
alk.: 0,5 %

  • Na jaře 2022 v prodeji Zubr 15° Výroční speciál. Silné tmavé pivo typu Porter. Obsah alkoholu 6,5 % objemu.
    Speciál uvařen k 150. výročí založení Přerovského pivovaru. Slady: český, mnichovský, karamelový a barevný.
  • Pivovary Holba, Litovel a Zubr se od 1. října 2021 spojily do jedné akciové společnosti s názvem Pivovary CZ Group. Smyslem je zvýšení konkurenceschopnosti všech tří značek, posílení jejich postavení na trhu a optimalizace procesů především v oblasti logistiky a distribuce.

Starší info:
Město Přerov obdrželo právo várečné roku 1256. Základní kámen Prvního moravského akciového pivovaru v Přerově byl položen v roce 1872 a za rok se již vařilo pivo. Pivovar byl vystavěn na 20 000 hl piva ročně a jeho akcionáři prokázali notnou odvahu, neboť v Přerově vařil již jeden celkem prosperující pivovar a jen v okrese dalších osm. Původní Měšťanský pivovar byl pronajat soukromému majiteli Josefu Šilhavému. Ten úspěšně konkuroval akciovému pivovaru výstavem 20 000 hl do roku 1939, kdy došlo k zastavení provozu. Ačkoliv v okolí Tršic byly již tehdy rozsáhlé chmelnice, nakupoval pivovar chmel od žateckých a pražských firem. Ty však chmel často nakupovaly lacino právě z Tršic a zpětně draho dpdávaly pivovaru. Teprve od roku 1894 byla skoro polovina chmele nakoupena v okolí. Přesto ještě v roce 1897 sládek odmítal vařit z tršického chmele. Pivovar prošel bouřlivým rozvojem a již v kampani 1903-1904 vystavil 108 000 hl. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3.července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „První moravský pivovar akciový se sladovnou v Přerově“, Přerov (akciová společnost).

Prudký růst výroby začal v roce 1955 a pokračoval až do roku 1970, kdy bylo vystaveno již 512 000 hl piva. Společnost Pivovar ZUBR a.s. vznikla dne 10.05.1994. Pivovar je součástí holdingu PMS a.s. Přerov. Banskobystrický pivovar Urpín zahájil v srpnu 1998 produkci přerovského piva Zubr. Pro licenční výrobu piva přímo na Slovensku se přerovští rozhodli, jelikož kvóty na dovoz českého piva na Slovensko byly neustále ztenčovány. Urpín měl ročně vyrábět až dvacet tisíc hektolitrů piva Zubr, jež bylo zpočátku stáčeno pouze do sudů. Pro pivovar v Nymburku podnik vyráběl v roce 1999 pivo Staročech Classic plech (světlé výčepní; alk.: 3,5 %; plněno jen do 0,5 l plechovek; vyráběno pro síť obchodů Penny Market) S odbytem piva stáčeného do PET lahví na úrovni minimálně 10 tisíc hl počítal pivovar pro rok 2000. Tento objem představovalo 7 % piva dodávaného v lahvích. Podle ředitele Pavla Svobody se pivo v Přerově stáčelo do PET lahví od srpna roku 2000, čemuž předcházela pěti měsíční příprava. Uvedl, že správnost rozhodnutí do jisté míry potvrdily nedávno skončené soutěže Pivex, kde pivo dodávané v PET lahvi (Šenkýř) skončilo na třetím místě v kategorii světlá výčepní piva v konkurenci 35 značek. „Degustace probíhá anonymně a před ní musí pivo tři týdny stát v obalu. Za tu dobu by se měly projevit nedostatky a případně i vliv obalu,“ uvedl Svoboda. Odborná komise podle něj dala najevo, že nedošlo k poškození kvality piva. Zpochybňování piva v PET lahvích přičítal Svoboda ustálené pivní kultuře a konzervativnímu přístupu tuzemských spotřebitelů. Ve světě však tento segment nikdo nepodceňoval a možnosti plnit pivo do PET lahví o obsahu 0,33 l se rychle přizpůsobili i výrobci stáčecí technologie. Svoboda poznamenal, že v případě piva v PET lahvích pivovar nereagoval na poptávku, ale sám ji vytvářel. V první řadě tlačil na distribuci, aby výrobek prosadily na trh. Druhým momentem byla podle něj cena. „V porovnání s jednorázovým obalem, tedy plechovkou, je pivo v PET lahvi levnější,“ doplnil.
V roce 1999 dosáhly výkony pivovaru 305 mil. Kč, což byl v meziročním srovnání nárůst o téměř 10 %. Zisk si rovněž polepšil, konkrétně dosáhl 7 mil. Kč. „Růst výkonů byl dán skladbou sortimentu a růstem objemu prodeje, v roce 1999 pivovar totiž vůbec nezdražoval,“ dodal ředitel. Příznivých výsledků Zubr podle jeho slov dosáhl i přes negativní vývoj v sousedním Slovensku. Na tento trh v roce 1999 klesl o 30 % export piva, což bylo dáno především dovozními kvótami, které dlouhodobě klesaly. Kvůli oslabování pozice českých značek rovněž Zubr ukončil výrobu licenčního piva v pivovaru Urpín, od kterého si ještě v roce 1999 hodně sliboval. Pivovar vystavil v roce 1999 celkem 368 tisíc hl piva, nejvíce za poslední tři roky. Podle Svobody podíl exportu představoval 6,5 % z výstavu a kromě vývoje na Slovensku byl ovlivněn ještě úplným uzavřením trhů v Rusku. Základní jmění k 31.12.1999 bylo 271 mil. Kč. Průměrný počet zaměstnanců byl 180. Za nejlepší rok poslední doby označil rok 2000 místopředseda představenstva společnosti Pivovar Zubr Jiří Koplík. „Hodnotím jej z hospodářského hlediska jako velmi mimořádný. Přestože jsme stejně jako v minulých letech nevytvořili zisk, ztráta je od roku 1997 opět pouze účetní. Hospodaření společnosti skončilo v roce 2000 ztrátou 8,255 milionu Kč při čistém obratu čtyři sta milionů korun. Ztrátu podle místopředsedy představenstva způsobila tvorba opravných položek na pohledávky po lhůtě splatnosti a na cenné papíry. Společnost kromě toho v roce 2000 vytvořila rezervu na plánované investice ve výši 17 milionů 628 tisíc Kč. „Největší a nejdůležitější investicí, do níž jsme se zčásti pustili již v roce 2000, je nová varna,“ uvedl Koplík. První mladina se tu začala vařit počátkem roku 2002. „Chuť piva se však nijak nezmění. Využíváme klasickou výrobní technologii a té podřídíme i varný proces s modernizovanou varnou,“ řekl ředitel společnosti a předseda představenstva Pavel Svoboda. Překvapením pro odborníky byl podle místopředsedy představenstva značný úspěch piva v jedenapůllitrových PET lahvích. „Ukázalo se, že pivo v PET lahvích zákazníky zajímá. Vývoj prodeje dokazuje, že se negativní bariéra lidí vůči pivu v plastových lahvích překonává,“ řekl Koplík. Pivovar v roce 2000 plnil do PET lahví sedm druhů piva. Jeho největším odběratelem bylo Polsko, kam pivovar v roce 2000 exportoval celkem 5 000 hl piva. Pivovar měl tržní podíl vůči celostátní produkci zhruba dvouprocentní, ale pro oblast střední Moravy šlo o 50 % trhu. Pivovar vyvážel na Slovensko, do Polska, Řecka, Švédska a Francie. V roce 2000 exportoval celkem 22 932 hl piva, což bylo o necelá 2 % více, než v roce 1999. Pivovar vyráběl také plechovkovou formu piva Světák (světlé výčepní; alk.: 3,5 %; plněno jen do 0,5 l plechovek)
Do budování nové varny se pivovar pustil v únoru 2001. Nové zařízení na výrobu mladiny, prvotního pivního produktu, mělo být plně automatické a mělo umět nesrovnatelně lépe využít tepelnou energii. Varna také umožnila vylepšit chuťovou stabilitu piv s dlouhou trvanlivostí. První mladina by se v nové varně měla začít vařit přesně za rok. „Dosavadní technologie je sice použitelná a vyhovuje z hlediska kvality výsledného produktu, tedy mladiny, ale je zastaralá,“ zdůvodnil ředitel pivovaru Pavel Svoboda v lednu 2001 investici v řádech několika desítek milionů korun. Výběrové řízení na dodavatele technologie vyhrála královéhradecká firma ZVU POTEZ. Pivovar po dvou letech s vyrovnaným hospodařením skončil v roce 2000 se ziskem. “ Prožili jsme nejlepší rok za poslední období. Prodali jsme 383 tisíc hl piva, což je nárůst asi o 4,5 %. Navíc jsme s naší značkou v kategorii světlé výčepní pivo získali první a třetí místo na Zlatém poháru Pivex,“ pochvaloval si ředitel Svoboda. Významnou částí v prodeji přerovského Zubra bylo i pivo plněné do PET lahví, s čímž v Přerově začali před rokem a půl. „Prodej piva v PET lahvích nám výrazně pomohl v celkovém prodeji. Prodalo se ho asi 17 000 hl, což je pro nás velký úspěch na to, že je to novinka,“ dodal Svoboda.
Strojírenská skupina ZVU Hradec Králové získala v březnu 2001 zakázku na modernizaci varny pivovaru. Uskutečnila se během roku 2001, nová varna měla být zprovozněna na přelomu roku 2001 a 2002. Byla to jedna z největších investic pivovaru za několik posledních let. Hradecká společnost ZVU Potez zvítězila ve výběrovém řízení v konkurenci několika dalších firem, když do nejuzšího výběru společně s ní postoupila německá společnost Ziemann. Podle informací ředitele pivovaru Pavla Svobody se jednalo o největší investici pivovaru v posledních letech. Uvedl, že obecně mají varny poměrně dlouhou životnost, což potvrzovala i skutečnost, že poslední rekonstrukce současné varny v přerovském pivovaru proběhla v 60. letech. „I přesto. že mladina stále dosahuje velmi dobré kvality, technologicky varna již není vyhovující. Je to především energetická náročnost, vysoký podíl lidské práce a opotřebení materiálu, které zvyšují nákladovost provozu. Nové technologické zařízení, vyrobené z velmi ušlechtilé nerezové oceli, garantuje vysokou kvalitu produktu při dodržení identických technologických postupů,“ poznamenal Svoboda. Na rozdíl od stávajícího mělo nové zařízení umožnit takzvanou rekuperaci tepla, což bylo zpětné využití tepelné energie par s následkem její úspory. „Charakteristickým znakem nové varny je však zachování klasického postupu výroby, což během vaření a následného kvašení piva zajišťuje kvalitu spojenou s jedinečnou chutí,“ dodal. Vlastní realizace zavádění nového technologického zařízení byla rozdělena do dvou etap tak, aby byla zachována kontinuita a výrobní kapacita provozu. V první etapě, která na jaře 2001 právě probíhala, docházelo k rekonstrukci teplovodního hospodářství. Její ukončení se předpokládalo do poloviny května 2001. „Rozsáhlejší bude druhá etapa, ve které dojde k úplné stavební rekonstrukci a instalaci nového technologického zařízení. Plně automatický provoz varny bude zahájen na přelomu let 2001 a 2002,“ informoval Svoboda. “ Za leden až květen 2001 prodal pivovar 130,3 tisíc hl. piva, což byl meziročně pokles o 10 %. Naopak vzrostl prodej piva v PET lahvích oproti roku 2000 o 60 %. Dvě druhá místa si odvezl v září 2001 pivovar ze soutěže České pivo 2001, která navazovala na dřívější Zlatý pohár Pivexu. Stříbrnou medaili vybojovalo pivo Zubr Classic v kategorii světlých výčepních piv, do níž se přihlásilo celkem 34 značek českých piv. Stejný úspěch mělo i pivo Zubr Premium v kategorii světlý ležák, v níž porota hodnotila 33 vzorků. Organizátorem degustátorské soutěže byl Český svaz pivovarů a sladoven a odborným garantem Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. V roce 2001 uspořádal pivovar poprvé ve své historii pivní slavnosti. První Zubrfest se konal 8. září 2001 v prostorách areálu pivovaru a byl věnován zaměstnancům pivovaru a jejich rodinám, aby zde společně strávili příjemné odpoledne. V roce 2001 putovalo pivo do Litvy s názvem Ventspils (světlý ležák; alk.: 5,0 %).
Pivovar na konci roku 2001 žádnou pivní specialitu nepřipravil. Zákaznikům vyšel vstříc pouze akcí slev v síti supermarketů Makro. Na konci roku 2001 se vše v pivovaru připravovalo ke spuštění nové varny. Technologie byla natolik variabilní, že bez jakéhokoliv zásahu šlo vyrábět i vyšší kapacitu. Varna vaří ekonomicky pořád stejně bez ohledu na počet várek, přičemž technologický postup vaření piva zůstane stejný, “ řekl v prosinci 2001 Pavel Svoboda. Obsluha nové varny byla minimální, ušetříily se čtyři pracovní síly. Stará varna pivovaru byla demontována a technologie rozpálena, pouze historicky cenné kusy, měděné součásti, jako například zcezovací koryto, či vyhřívací čočka, skončily v muzeu pivovaru Litovel. Dominantou nového srdce pivovaru se stála ručně vykovaná hlava zubra ze železa, která měla přibližné rozměry 130 na 130 centimetrů. Ve výběrovém řízení, které bylo na tento znak pivovaru vypsáno, zvítězila firma uměleckého kovářství Jiřího Jurdy z Kozlovic. V roce 2001 pivovar vyvezl do Polska pivo pod názvem Český ležák (alk.: 5,4 %; plněno do 1,5 PET lahví) a do Švédska pod názvem Nova Beer (alk.: 3,5 %; plněno do 1,5 PET lahví). Zubr Classic měl v roce 2001 značný podíl na celkovém prodeji společnosti. Podnik prodal kolem 250 tisíc hl této desítky. Z toho 132 tisíc hl distribuovala firma jako výčepní, zbytek pak ve skleněných lahvích a v PET lahvích. V roce 2001 pivovar vystavil celkem přes 335 tisíc hl piva, přičemž výkony dosáhly 311 milionů korun. Světlé výčepní pivo Zubr Classic získalo druhé nejvyšší ocenění v prestižní degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2002. Svou kvalitu obhájilo ve své kategorii v konkurenci dalších dvaceti značek. Při minulém ročníku téže soutěže bylo pivo Zubr Classic vítězem. Pivovar se degustačních soutěží účastnil pravidelně a z hlediska množství získaných medailových ocenění patřil k nejlépe hodnoceným značkám. „Je to již deváté medailové ocenění za uplynulých šest let, které potvrzuje vysokou kvalitu produktu,“ uvedl v březnu 2002 ředitel pivovaru Pavel Svoboda. V roce 2002 firma žádné akce pro veřejnost nechystala. V září 2002 uspořádal pivovar tradiční ZUBRFEST, ale pouze pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. Těžko říct, jestli by se Bohumilu Hrabalovi, zvyklému z pivovaru na koňské povozy, dřevěné kádě a chlazení ledem z řeky, líbila nová varna v přerovském pivovaru. Čtyři nerezové kádě varny, toho nejdůležitějšího srdce pivovaru, tady totiž řídil počítač. Ruční práci tu připomínala jen železná, ručně vykovaná hlava Zubra, jehož měl pivovar ve znaku. Romantické časy, kdy bylo nutné ovládat proces vaření piva ručně, otevírat a zavírat všechny klapky varny a dávat přitom pozor na chyby, tím definitivně skončily. „Teď už jen člověk, který to hlídá, sedí ve velínu a kontroluje počítač. A ani to leckdy není nutné. Ocitli jsme se tak o tři třídy dál,“ řekla spokojeně hlavní sládková pivovaru Nataša Rousková. „Nemyslím, že by chlapi z varny trpěli nějakou nostalgií po starých časech. Spíš jsou rádi, že teď mohou jen mačkat tlačítka,“ usmívala se sládková. „Poslední rekonstrukce staré varny proběhla v letech 1939 – 1941, tak není divu, že varna byla na hranici životnosti a bylo nutné se pustit do její rekonstrukce.“ Nová varna, kterou pivovar 9.dubna 2002 oficiálně otevřel, zvládne vyrobit 7 várek mladiny za čtyřiadvacet hodin, což je 2 450 hl budoucího piva. Vedení pivovaru si mimo jiné slibovalo, že díky tomu dokáže Zubr zvýšit produkci. „Rekonstrukce varny je největší jednorázovou investicí pivovaru za posledních padesát let. Dražší byla už snad jen výměna ležákových tanků někdy v padesátých letech,“ řekl ředitel Pavel Svoboda. Celkem rekonstrukce varny přišla na 60 milionů korun a její stavba byla v zemi unikátní. Pivovar si totiž nechal vyrobit varnu na míru, podle svých požadavků. První „nové“ pivo už mohli lidé dávno ochutnat, aniž by to tušili. „Dodali jsme na trh anonymně už několik dodávek piva uvařeného novou varnou. Doposud jsme nedostali jediný negativní ohlas, což je výborné. Znamená to, že lidé nic nepoznali a že pivo má stále stejnou chuť jako dřív,“ řekl ředitel. Také hlavní sládková tvrdila, že chuť piva se nezměnila. „To je věc, kterou si každý pivovar nejvíc chrání. Vaříme stále podle stejné receptury, tedy s použitím klasického výrobního postupu spodního kvašení. Jediné, co se změnilo k lepšímu, jsou stabilizační vlastnosti piva – tedy to, že se skladováním co nejdéle neničí správná chuť piva,“ řekla Nataša Rousková. Pivo v PET lahvích si už našlo svoje zákazníky, i když bylo stále dost hlasů proti používání tohoto obalu. Jedničkou na tuzemském trhu byl právě přerovský výrobce, který v roce 2001 prodal 33 tisíc hl piva v PET lahvích, a to převážně na tuzemském trhu a v Polsku. „Trend je jasný. Meziročně jsme zvýšili prodej o 77 % a ukazuje se, že tento obal nahrazuje plechovky. V nich jsme loni prodali 23 tisíc hl,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Zároveň však dodal, že pivo v PET lahvích stále považuje pivovar za doplňkový sortiment. Podle Svobody nešlo srovnávat PET se skleněnou lahví, ale s plechovkou jako nevratným obalem. „Cena PET lahve je srovnatelná s cenou plechovky, ale při větším objemu zlevňuje pivo v jednorázovém obalu,“ dodal. Za prvních šest měsíců roku 2002 prodal pivovar 160 000 hl piva, což bylo v podstatě srovnatelné množství jako za stejné období v předchozím roce. Jestliže na tuzemském trhu byl zaznamenán jistý propad, exportu se naopak dařilo. Za prvního půl roku směřovalo na zahraniční trhy 21 000 hl, což představovalo více než dvojnásobné množství ve srovnání s rokem 2001. Export tak razantně zvýšil svůj podíl na celkové produkci, neboť za celý rok 2001 pivovar vyvezl 23 500 hl. Podíl exportu na celkové produkci dosahoval tak kolem 13 %. Největším zahraničním odběratelem bylo Polsko, kde šlo velice dobře na odbyt pivo v PET lahvích. K dalším tradičním zahraničním zákazníkům patřilo sousední Slovensko. “ Z celkem prodaného množství 160 000 hl tvořilo 50 % sudové pivo, o zbývající polovinu se dělilo lahvové pivo, PET lahve a plechovkové pivo, “ uvedl v červenci 2002 ředitel Pavel Svoboda. Letní sezonu stačil pivovar vykrývat bez obtíží. “ Se zásobováním nejsou problémy výrobní ani technické. Červenec se vyvíjí velmi dobře, s prodejem piva jsme spokojeni. Určité výkyvy směrem nahoru se však vyskytují, například před státními svátky, kdy je zkrácený pracovní týden a je třeba předzásobit odběratele. Požadavky jsou však uspokojovány na 100 %, “ řekl Svoboda. V roce 2002 ještě pivovar čekala kolaudace nové varny, jež slavnostně zahájila svůj provoz počátkem dubna 2002. “ Dodělávali jsme měření hlučnosti, varna jede bez problémů, “ dodal ředitel. Pouze o víkendech sloužilo návštěvníkům přerovského parku Michalov venkovní posezení stejnojmenné restaurace, jejímž novým nájemcem se na 20 let stal v červenci 2002 pivovar. Na plný provoz celého restauračního zařízení si však musela veřejnost počkat do dubna 2003. Důvodem byla plánovaná rekonstrukce restaurace, kterou producent piva financoval. “ V říjnu letošního roku bude zahájena rekonstrukce poškozeného interiéru, jehož úpravy musí respektovat uměleckou hodnotu existujících secesních prvků původní stavby. Veškeré práce proběhnou pod stálým dohledem odborníků z památkové péče, “ uvedl ředitel Pavel Svoboda. Dohled památkářů byl nezbytný, neboť secesní budova od počátku dubna 2001 figuruje na seznamu nemovitých kulturních památek. “ Architektonický návrh záměrně využívá podobné materiály, které jsou použity v nové varně přerovského pivovaru. Jde o kombinaci ručně vyrobených lícových cihel, dřeva, kovářských a zámečnických prvků. Vše je pak navíc doplněno o kámen. Celá investice si vyžádá částku asi dva miliony korun, která zahrnuje rovněž vybavení moderní kuchyně, “ vysvětlil Svoboda. Podle dobových pramenů byl v Michalově již v roce 1870 postaven hostinec, a ten byl o osm let později pronajat tehdejšímu Akciovému pivovaru v Přerově. Nynější představitelé pivovaru podepsali novou smlouvu s přerovskou radnicí, které restaurace Michalov patřila. “ Chceme být pro město stabilním partnerem, “ zakončil ředitel. Pivovar s hlavou zubra ve znaku sázel nejen na sílu chuti svého produktu. Společnost již tradičně podporovala zejména regionální sportovní a společenské akce. V roce 2002 se pivovar rozhodl rozšířit své sponzorské aktivity a poprvé přispěl také na chov dnes již vzácného zubra evropského, který byl téměř vyhuben. Právě v těchto dnech se soukromý chov zvířat, který patřil lesníkovi Stanislavu Žbánkovi, rozrostl o dva nové přírůstky, které pivovar finančně podpořil. V chráněné krajinné oblasti Litovelského Pomoraví v Nových Mlýnech našli nový domov statný zubří samec spolu s mladým teletem, které pocházely až z německého Rostocku. Pivovar pořídil do stáčírny novou etiketovací technologii, aby jedenapůllitrové PET láhve mohly ozdobit nové viněty. Pro zkvalitnění plastového balení se pivovar rozhodl proto, že poptávka po pivu v umělohmotných lahvích neustále rostla. „Dosavadní obdélníkový tvar etikety nahradí tak zvaná round etiketa, která bude lepená po celém obvodu láhve. Na grafickém zpracování ještě pracujeme, ovšem základní identifikační prvky určitě zachováme,“ popsal v srpnu 2002 novou vinětu ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Firma v létě 2002 vybírala dodavatele etiketovacího stroje, který dokáže pracovat nejen s papírovou, ale i s průhlednou polypropylenovou etiketou. Technologii chtěla firma instalovat na přelomu podzimu a zimy. Počasí a dovozní kvóta na polský trh nepříznivě ovlivnily výstav pivovaru. „Za prvních osm měsíců roku 202 pivovar vystavil 224 tisíc hl piva, což představovalo 94 % loňské skutečnosti,“uvedl v září 2002 ředitel Pavel Svoboda. Podle něj byl pokles způsoben horším počasím v první polovině srpna a také dovozními kvótami do Polska. „Právě počasí v červenci a srpnu rozhoduje o konečné podobě ročního výstavu,“vysvětlil Svoboda. Pivovaru se naopak dařilo v exportních aktivitách. „Letos jsme vyvezli na zahraniční trhy 26 500 hl piva, to je dvojnásobek množství ve srovnání se sledovaným obdobím za loňský rok. Nyní však export do Polska, jež patří se Slovenskem k tradičním zahraničním odběratelům, brzdí dovozní kvóty,“dodal ředitel. Téměř polovinu z celkového množství výstavu, 105 tisíc hl, tvořilo sudové pivo. Nárůst prodeje zaznamenalo pivo v PET lahvích, které se nejvíce prodalo ve velkoobchodních řetězcích a také v Polsku. Do srpna 2002 se k zákazníkům prozatím dostalo 30 tisíc hl pěnivého moku v tomto druhu balení, za celý rok 2001 tento prodej představoval 33 tisíc hl. V soutěži České pivo roku 2002, kterou vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven společně s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským, byl druhý v kategorii světlých výčepních piv Zubr Classic. „Patriotismus tady ještě je a my si ho velmi vážíme. Problém je však v tom, že zákazníci jsou někdy přinuceni pít to, co se v jejich oblíbené restauraci čepuje. Pozice hostinských je v tomto dost silná,“ upozornil v říjnu 2002 ředitel Pavel Svoboda. Nečekaným úspěchem skončila v říjnu 2002 pro pivovar prestižní soutěž „Stockholm beer and Whisky festival“, která patřila mezi čtyři největší světové přehlídky piva. V nabité konkurenci světlých ležáků získalo přerovské pivo bronzovou medaili. Třetí místo bylo o to cennější, že výrobek Zubr Premium získal ocenění v nejsilněji zastoupené kategorii. „Je to skvělý pocit a zároveň velké překvapení. Pivo Zubr totiž do soutěže přihlásili naši dovozci, kteří tam dodali vzorek přímo z exportní dodávky určené na tamní trh,“neskrýval své nadšení ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Na festivalu bylo prezentováno kolem 600 druhů piv z celého světa, které byly rozděleny do 23 kategorií. Jednotlivé vzorky pak hodnotili světoví odborníci z oboru pivovarnictví. Před přerovským pivem se umístily jen značky švédské produkce Hell a Jämtlands Bärnsten. „Ceníme si toho, že přerovské pivo obstálo v tvrdé konkurenci v kategorii světlý ležák, která je experty nejvíce ceněna,“doplnil ředitel. Stockholmské ocenění bylo již jedenáctým, jež pivovar za posledních šest let získal. Dosud to však byly medaile z domácích soutěží Zlatý pohár PIVEX a České pivo. V roce 2002 přerovský výrobce piva vyvezl do zahraničí necelých 30 000 hl piva, což představovalo přibližně 10 % z celkového výstavu. Jednou z exportních zemí bylo právě Švédsko, kde se každoročně prodalo 2 000 hl piva. S výraznějším nárůstem vývozu do Švédska však vedení pivovaru nepočítalo. „Myslím si, že švédský trh je velmi náročný a konkurence veliká. Museli bychom investovat velké finanční prostředky do propagace získaného ocenění, aby to přineslo kýžený efekt. O tom však neuvažujeme,“dodal Svoboda. V roce 2002 pivovar pro export do Polska vyrobil pivo Holba Šerák v 1,5 l PET lahvích. Pivovar zaznamenal za rok 2002 ve srovnání s rokem předešlým pokles prodeje piva o necelých 9 % na 306 000 hl. Výstav piva ovlivnilo především omezení exportu v druhé polovině roku, i když jeho objem dosáhl slibných 26 000 hl. “ Máme za sebou vynikající výsledky spojené s rekonstrukcí nové varny, obdrželi jsme ocenění na prestižních degustačních soutěžích, přesto nemůžu být spokojen,“ povzdechl si ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Při meziročním porovnání sortimentu piva byl pokles patrný zejména u lahví. Naopak prodej piva v jednorázových obalech byl čím dál více oblíbenější. Podle předběžných výsledků dosáhly v roce 2002 výkony pivovaru 308 milionů korun, což v meziročním srovnání představovalo udržení úrovně předchozího roku. Přehled zemí, kam se nejvíce vyváželo pivo Zubr, nezaznamenal podstatných změn. Přerovského piva se nejvíce vypilo v Polsku, následovalo Slovensko, Švédsko, Izrael, Itálie, Řecko a USA. “ Pivovar v současnosti zaměstnává 191 pracovníků. V roce 2002 proinvestoval čtyřicet milionů korun zejména při dokončení rekonstrukce varny a výstavbě nové plynové kotelny,“ podotkl závěrem Svoboda. Pivovar v roce 2002 prodal 39 000 hl piva v PET lahvích, tedy skoro dvojnásobek oproti roku 2000. „Tento segment trhu je velmi zajímavý,“ uvedl ředitel Pavel Svoboda. Prodej PETů činil asi 12 % celkového výstavu.
Vedení pivovaru plánovalo, že zřídí síť vlastních restaurací Aréna. První chtělo otevřít v Přerově, avšak její stavbu zatím brzdil rozdílný pohled památkářů na úpravy interiéru historického domu. „Naší vizí je mít do budoucna v každém velkém městě, kde se čepuje přerovský Zubr, stejnou hospodu s totožným interiérem, službami i jídelníčkem,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Svoboda.
Oblíbená přerovská jedenáctka Zubr Gold, kterou si konzumenti mohli dopřát pouze točenou, byla od července 2003 na trhu také v lahvích. „Vzhledem k rostoucí poptávce po tomto pivu jsme se rozhodli dodávat ho na trh také v lahvích,“ řekl 17.7.2003 ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Prodej jedenáctky podle něj pravidelně rostl, a to až o 50 % ročně. V roce 2002 pivovar prodal 30 000 hl. „Letos se počítá s dalším nárůstem poptávky. U lahvového produktu se ale v prvním roce prodeje očekává pomalejší odezva, a to i přesto, že se jedná o známý výrobek. Určitou dobu totiž potrvá jeho zavedení na trh a získání stabilní spotřebitelské klientely,“ sdělila mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová s tím, že do budoucna by jedenáctka měla tvořit až 20 % celkové produkce. Zubr Gold, jak Matulová zdůraznila, pivovar vyráběl klasickou technologií podle originální receptury, která produktu zajišťovala charakteristickou chuť. „Označení gold pivu dala jeho zlatá barva. Pro pivo je typická také kompaktní pěna, silnější dobrý říz a střední intenzita hořkosti s jemným charakterem, vyrovnaně spojující chuť sladu a chmele,“ dodala Matulová. V první polovině roku 2003 prodal pivovar 136 000 hl piva. V porovnání s celým předchozím rokem, kdy vystavil přes 306 000 hl, to bylo téměř o 18 tisíc hl méně. Přesto hodnotil ředitel Pavel Svoboda prodej v tuzemsku jako uspokojivý. Největší nárůst zaznamenal odbyt piva v jednorázových obalech. „V plechovkách a PET lahvích prodal pivovar celkem 66 000 hl piva. Tento způsob balení vnímáme jako doplňkové, které konzumenti volí příležitostně. Nárůst prodeje se celoročně týká také plechovek, jejichž oblíbenost se projevuje nejen v letní sezoně,“řekl v srpnu 2003 Svoboda. Naopak pokles poptávky v porovnání s rokem 2002 se odrazil v prodeji lahvového piva. „Ten by však měla výhledově posílit lahvová jedenáctka Zubr Gold, kterou jsme uvedli na trh v červenci,“dodal ředitel. Tuzemský prodej podle něho při prázdninových vedrech dosáhl nárůstu 6 % a průběžné výsledky ukazovaly, že by mohl být snížen jarní výpadek. V roce 2002 proinvestoval pivovar 40 milionů korun zejména při dokončení rekonstrukce varny a výstavbě nové plynové kotelny. „Čistý obrat dosáhl 427 milionů a výkony 336 milionů korun,“vypočítával ředitel. Pivovaru co do velikosti výstavu patřila jedenáctá příčka v republice. Pivovar přihlásil desítku Zubr Classic do systému hodnocení, které v případě úspěchu přineslo produktu oficiální užívání národní značky KlasA. Značku uděloval ministr zemědělství ČR na dobu tří let kvalitním domácím potravinářským a zemědělským produktům. Výrobky ucházející se o udělení národní značky musely splňovat dané specifické a obecné podmínky. „K těm patří například technická dokumentace o základních použitých surovinách, přísadách, pomocných látkách a technologii výroby. Dále pak balení výrobku, jeho distribuce i podmínky skladování. K jednomu z hlavních požadavků na přihlášený výrobek se řadí rovněž stoprocentní podíl národní práce. To znamená, že produkt musí být celý vyroben na území ČR. Další podmínkou je předložení certifikátu ISO nebo systému kritických bodů, který pivovar Zubr úspěšně obdržel v minulém měsíci,“ informovala v srpnu 2003 mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. Značkou KlasA byly označovány kvalitní domácí potravinářské a zemědělské produkty oceňované v rámci Národního programu pro podporu domácích potravin.
Děs a hrůzu naháněl na první pohled žlutobílý favorit s majákem a nápisy VB, který v srpnu 2003 brázdil města a vesnice v Olomouckém kraji. Nešlo však o návrat starých esenbáků, ale o hlídku Výčepní bezpečnosti pivovaru Zubr, která dohlížela na dodržování pitného režimu občanů. „Úplně jsem se vyděsil, když jsem viděl, jak zastavují před hospodou. Když pak chtěli ke kontrole účtenky a ne občanské průkazy, došlo mi, že je to nějaká recese,“ konstatoval jeden z hostů v hospodě v Charvátech, kterou hlídka Výčepní bezpečnosti navštívila. „Při zátahu kontrolujeme, zda se hosté v restauracích neflákají a pořádně konzumují. Toho, kdo má v době akce na lístku nejvíce piv, odměníme,“ prozradil jeden z členů výčepní hlídky. V Charvátech byl hlídkou VB nejvíce chválen jistý Radys Sedláček, který měl v sobě v době kontroly už čtrnáct piv. „Je to pohoda. Měli by jezdit častěji,“ řekl úspěšný pivař.
Chuť do dalšího plození dětí měl novopečeným otcům dodat nápad z Přerova. Ke každému čerstvě narozenému miminku dostal od léta 2003 každý tatínek návdavkem trojčata – tři lahvová piva z místního pivovaru Zubr. „Trojčata pro tátu jsou projektem, který má tatínka především pobavit a současně ho podpořit. Jeho oblíbené pivo je s ním a dodá mu sílu, kterou bude potřebovat,“ uvedl v srpnu 2003 ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Podle něj hodlal pivovar nabídnout trojčatový projekt i dalším nemocnicím na střední Moravě.
Desítka Zubr Classic – získalo ocenění KlasA, které uděluje ministr zemědělství kvalitním domácím potravinářským a zemědělským produktům. „Stalo se tak dnes v rámci zahájení výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích,“ sdělila 28. září 2003 mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. Projekt KlasA byl podle ředitele pivovaru Pavla Svobody významným krokem na podporu českých výrobků. „Výroba piva Zubr je spojena s více než stotřicetiletou tradicí a zkušenostmi, které domácímu pivovarnictví patří. České pivo se právě díky své mimořádné kvalitě stalo pojmem doma i v zahraničí. Kvalita výrobků včetně surovin je především výsledkem práce našich lidí a podporu národních výrobků tedy vnímám jako podporu národního hospodářství obecně,“ konstatoval Svoboda. Pivo Zubr se stalo absolutním vítězem celorepublikové soutěže České pivo. Světlé výčepní pivo Zubr Classic i ležák Zubr Premium dosáhly nejlepších výsledků v obou soutěžních kategoriích a v konkurenci padesáti českých piv získaly titul České pivo 2003. Tmavé výčepní přerovské pivo Zubr Classic si přivezlo v říjnu 2003 stříbrnou medaili ze stockholmského festivalu piva a whisky, který patřil mezi čtyři největší přehlídky piva na světě. Tentokrát se na něm představilo na 600 druhů piv, které byly rozděleny do více než dvou desítek kategorií. Zubr Classic a Zubr Premium se staly v roce 2003 také dvojnásobnými vítězi v soutěži České pivo 2003.
Zubr bylo pivo vyráběné tradiční výrobní technologií, kterou si pivovar s domácím kapitálem zachovával přes sto třicet let. „Oceňují ji nejen odborníci, ale především konzumenti. Právě díky tomu přerostlo původně regionální pivo v silnou značku,“ mínil v listopadu 2003 ředitel pivovaru Pavel Svoboda, který považoval klasický výrobní postup za konkurenční výhodu. Za prvních devět měsíců roku 2003 prodal pivovar 221 000 hl piva se značkami Zubr Classic, Premium, Gold a Free a utržil 262 miliónů korun.
Pivovar zvítězil v prvním ročníku soutěže o firmu, která v roce 2003 nejvíce pomohla rozvoji regionu (Olomouckého kraje). Do prvního ročníku soutěže Firma kraje se přihlásilo 278 firem ze všech regionů ČR. Ve dvoukolové soutěži pak byly vybrány tři firmy z každého kraje. Byly to podniky, které v roce 2003 nejvíc pomohly svému regionu: ať už při jeho rozvoji, propagací svého produktu nebo tím, že vytvářely nová pracovní místa a zaměstnávaly handicapované pracovníky. Pivovar zvítězil v konkurenci dalších dvaceti podniků z kraje. Podle ředitele pivovaru Pavla Svobody byla podpora regionu dlouhodobým cílem společnosti. „Těší nás také, že můžeme spolupracovat s městem Přerovem na významných lokálních projektech. Nyní je to například rekonstrukce známé historické památky Michalov,“ uvedl Svoboda. Na Přerovsku, které dlouhodobě trápila vysoká nezaměstnanost, dával pivovar v roce 2003 práci 170 lidem.
Tři druhy piva přihlásil pivovar do 12. ročníku soutěže Zlatý pohár PIVEX 2004. O ocenění usiluovaly vítězové 11.ročníku Českého piva 2003 Zubr Classic a Zubr Premium. Nově pak přerovská jedenáctka Zubr Gold, kterou uvedl pivovar na trh v roce 2003 jako točenou i v lahvích a v roce 2004 ji stáčel také do plechovek.
Pivovar investoval v roce 2004 celkem 4 miliony korun do rekonstrukce přerovské restaurace Michalov, která byla na seznamu historických památek. Hostinec již v závěru devatenáctého století provozoval místní akciový pivovar a nyní jej měl Zubr pronajatý od přerovské radnice. Cinkot pivních půllitrů se opraveným interiérem restaurace rozezněl již v květnu 2004. „Chceme přispět k oživení starých tradic a současně vybudovat stylovou moderní restauraci, jež přispěje ke zvýšení kultury konzumace českého piva,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Dodal, že příprava rekonstrukce Michalova prošla náročným schvalovacím procesem a na průběh již zahájené rekonstrukce dohlíželi odborníci na památkovou péči. „Je to historický objekt, a proto si jeho rekonstrukce vyžádala zvláštní opatření, což pro investora mnohdy znamená ústupek od původního záměru. Rozhodující je konečný výsledek a ten očekáváme velmi dobrý také díky spolupráci s magistrátem města i památkáři,“ podotkl Svoboda. Pivovar také finančně podporoval chov zubra evropského v Července u Litovle.
Světlý ležák Zubr Premium získal také v roce 2004 medaili v prestižní degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2004. Obsadil třetí místo v konkurenci 23 známých pivních značek. „Letošní úspěch opět potvrzuje kvalitu přerovského piva, které v posledních sedmi letech získalo již sedmnáct různých ocenění a patří tak k nejlépe hodnoceným značkám na trhu,“ sdělila mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. „Kategorie ležáků je obecně vnímána jako elitní a její produkty jsou obvykle chloubou každého pivovaru,“ dodal k v únoru 2004 poslednímu úspěchu ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda.
Zdevastovaný přerovský park Michalov, bývalé tradiční místo rodinných výletů, znovu ožil. Zasloužilo se o to nejen město, ale především místní pivovar. Ten investoval do opravy památkově chráněné restaurace čtyři miliony korun. „Z pohledu firmy vůbec nejde o ekonomický projekt,“ řekl v březnu 2004 ředitel pivovaru Pavel Svoboda a dodal: „Provozem restaurace se taková investice nezaplatí.“ Naskýtá se proto otázka: Proč soukromý podnikatelský subjekt jde do takových na první pohled ztrátových aktivit? Pivovar patřil i v roce 2004 spolu s dalšími dvěma regionálními pivovary (Holba Hanušovice a Litovel) do skupiny PMS, která se výstavem blížícím se milionu hektolitrů ročně řadila do pětky předních tuzemských pivovarnických firem. Tržby pivovaru dosáhly v roce 2003 téměř 340 milionů korun. Protože prodávali – jak sami říkají – „kolem komínu“, bylo pro ně jejich město vždy na prvním místě. Pokud dělali něco pro město, činili tak ostatně s vědomím, že propagují i samy sebe. Takových firem však nebylo na Přerovsku mnoho. Nikoho proto příliš nepřekvapilo, když si ředitel Svoboda odnesl z prvního ročníku ankety Firma kraje první místo. Byla vybrána jako podnik, který se nejvíc zajímá o region a podle toho se činí. „Investujeme do výroby, ale rozhodně nechceme měnit technologické postupy. Vyrábíme klasicky. Vývoj v pivovarnictví v posledních letech nešel vždy směrem k lepšímu,“ řekl Svoboda, jehož pivo se rozváželo do 500 hospod po střední a severní Moravě. Přitom podíl mezi lahvovým a vytočeným pivem v restauracích byl v případě Zubru v rovnováze. „Lidé na radnici se mění, ale nám se daří se zastupiteli shodnout na tom, že co je dobré pro pivovar, může být prospěšné i pro město,“ řekl Svoboda. Zubr kromě již zmíněné restaurace pravidelně sponzoroval například Přerovské jazzové dny, přispíval tělesně postiženým na nákup vozíků a opět zvažoval návrat mezi sponzory místního hokejového klubu
Pivovar zvýšil v červnu 2004 navzdory chladnému počasí prodej piva o 10 %. Ještě v květnu 2004 pivovar hlásil zhruba desetiprocentní pokles odbytu. „I když ani v červnu netrápila příznivce piva letní horka, konzumace přerovského piva zaznamenala výrazný nárůst. Pivovar prodal minulý měsíc přes 34 000 hl piva, což bylo o 10 % více než v červnu 2003, kdy bylo podstatně tepleji,“ řekla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Na nárůstu prodeje piva se výrazně podepsaly různé propagační akce. Ředitel Zubra Pavel Svoboda řekl, že pivovar v červnu zaznamenal i nárůst exportu.
Pivovar v červenci 2004 prodal stejně jako v červnu zhruba 34 000 hl pěnivého moku a jeho výstav byl podle zástupců pivovarské skupiny PMS a.s. na úrovni července 2003. Přerovští očekávali v červenci mírné zvýšení výstavu, ale plány ostatně jako všem pivovarníkům zkřížilo ochlazení v posledním červencovém týdnu. Pivovar díky odjezdu lidí na dovolenou zaznamenal výrazný nárůst prodeje piva v plechovkách, které si lidé berou s sebou na cesty.
Pivovar do restaurací pravidelně v létě 2004 posílal výčepní bezpečnost (zkratka: VB) či striptérku, která nechala štamgasty střílet laserovou pistolí. Pokud mají dobrou mušku, tak se decentně odhalí. Akce měly u hostů velký ohlas.

Všechna plechovková piva skupiny PMS byla v roce 2004 plněna v Přerově.
Zlatou medaili a titul Evropská pivní hvězda 2004 v kategorii plzeňských piv českého typu si z Německa odvezl pivovar se svojí značkou Zubr Premium. Prestižní ocenění v mezinárodní soutěži European Beer Star převzala 11.listopadu 2004 sládková pivovaru Nataša Rousková u příležitosti veletrhu Brau Beviale 2004 v Norimberku. „Klasický výrobní postup, ke kterému patří i delší doba zrání, přináší našemu pivu konkurenční výhodu. Díky ní přerostlo původně regionální přerovské pivo v silnou značku,“ uvedl ředitel Pavel Svoboda. Soutěž pořádal Svaz středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. Přihlášená piva bojovala o vítězství v 29 kategoriích. Mezinárodní komise hodnotila senzorické vlastnosti piva s důrazem na jeho chuť.
Pivovar nechal v roce 2004 vybudovat novou kvasničárnu. Rozsáhlých oprav se dočkaly spilka, ležácké sklepy a stáčírna sudů. Pivovar dále odstartoval rekonstrukci areálu závodu.
Pivovar v roce 2004 prodal 283 000 hl piva, za které utržil 370 milionů korun. Nejvíce se prodalo piva v sudech, a to 146 000 hl. Většinu produkce sudového piva vypili konzumenti na domácím trhu, narozdíl například od piva v plechovkách, které bylo z velké části určeno na export. Přesto měl Zubr v plechu úspěch také doma, o čemž svědčil 20procentní nárůst jeho celkového odbytu až na 34 000 hl za rok. Jako úspěšný hodnotil pivovar také prodej poměrně mladého produktu, kterým byla jedenáctka Zubr Gold. “ Uvedli jsme ji na trh před třemi roky a nyní již můžeme říci, že si získala své místo na slunci. Trend růstu poptávky je dlouhodobý a předpokládáme její další zvyšování. Situace odpovídá i oblibě jedenáctek obecně,“ vyjádřil se ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Zajímavý byl také vývoj prodeje nealkoholického piva Zubr Free, které pivovar zařadil do svého produktového portfolia jako doplňkový produkt, jehož výroba představovala několik stovek hektolitrů. V roce 2004 se jeho roční odbyt blížil deseti tisícům hektolitrů. „Jen v roce 2004 vzrostl prodej nealkoholického piva na dvojnásobek především díky rozšíření distribuční sítě,“ informoval Svoboda. Podnik tvořil společně s pivovary v Litovli a Hanušovicích čtvrtou největší tuzemskou pivovarnickou skupinu PMS. Její roční výstav dosáhl v roce 2003 téměř jednoho milionu hektolitrů piva. „Vzhledem k chladnému létu je i tento mírný nárůst produkce úspěchem,“řekl ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Závodu se podle něj podařilo zvýšit produkci především díky úspěšné exportní politice. Na zahraničních trzích v roce 2004 skončilo asi 15 % výstavu pivovaru, což bylo zhruba o 5 % více než v minulosti. Závod exportoval na Slovensko, do Polska, Maďarska a Švédska. „Důležité je ale i to, že se nám podařilo i přes horší léto udržet pozice v tuzemsku,“prohlásil Svoboda.
Pivovar v roce 2005 zvýšil objem investic do nových technologií a oprav areálu závodu. Hodlal na ně vynaložit zhruba 60 milionů korun. „V roce 2004 pivovar investoval 50 milionů korun,“ informoval ředitel Pavel Svoboda. „Letos dokončíme opravy exteriéru. Úpravy čekají například nádvoří, které by mělo v budoucnosti připomínat jeho původní vzhled z dob akciového pivovaru v Přerově,“ prohlásil Svoboda. Co se týkalo investic do technologií, pivovar plánoval mimo jiné další modernizaci kvasničného hospodářství a pořízení nového plniče plechovek. Závodu se dařilo podle Svobody zvýšit produkci především díky úspěšné exportní politice. „Právě plechovky jdou v zahraničí dobře na odbyt, proto koupíme nový plnič,“ prohlásil Svoboda. Pivovar tvořil společně s pivovary v Litovli a Hanušovicích čtvrtou největší tuzemskou pivovarnickou skupinu.
Pivovar se v soutěži Firma Olomouckého kraje v roce 2005 umístil na třetím místě. „Tuto soutěž nevnímáme jako boj o medaile, ale příležitost prezentovat naše dobrovolné aktivity, které spojujeme s podnikáním. Podařilo se nám otevřít dialog mezi soukromým, veřejným a občanským sektorem, jež dnes představuje partnerství,“ konstatoval v dubnu 2005 ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Zatímco v roce 2004 se pivovar ve spolupráci s městem podílel na rekonstrukci známé historické památky Michalov, v roce 2005 přispěl ke zvelebení vzhledu Přerova celkovou rekonstrukcí exteriérů v areálu pivovaru. Na první pohled zaujala fasáda jedné z čelních budov, za jejíž provedení získal pivovar titul Fasáda roku. „Nezapomínáme ani na charitativní projekty, ke nimž patří i podpora zlepšení kvality života handicapovaných občanů,“ poznamenal Svoboda. Pivovar zaměstnával 170 pracovníků.
Novou sadu etiket lahvového piva uvedl na trh pivovar na konci dubna 2005. Rozvoj obalových technologií se promítl nejen do technického řešení obalů výrobků, ale zásadně ovlivnil také design obalu a jeho etiketu. Je to právě etiketa, která hraje klíčovou roli u tradičních obalů, k nimž patří také pivní lahve a plechovky. V tomto případě je obzvlášť důležitý její design, jenž by měl být názornou identifikací výrobku a současně zatraktivněním pivní lahve či plechovky. Originální design etikety nejen zatraktivnil obal, ale současně pomohl konzumentovi ve snadné orientaci při nákupu jeho oblíbeného piva. Dle výsledků realizovaného průzkumu se podařilo nápadně odlišit jednotlivé druhy piv produktové řady ZUBR. Autorem etiket se stal specialista na obalový design Vladimír Kovařík, který s pivovarem spolupracoval již řadu let a s etiketami z jeho dílny se mohli konzumenti setkat na řadě nápojů a jiných výrobků. Zcela nové bylo využití technologických možností metalického efektu v kombinaci s tiskem na bílém podkladu. Toto řešení přineslo výsledek, který šlo podle autora vnímat jako evoluční krok s prvky mírné revoluce.
Přerovská jedenáctka ZUBR Gold získala titul Výrobek Olomouckého kraje 2005 v soutěži, která hodnotila celkem 70 výrobků od 25 producentů ze střední Moravy. Odborná komise posuzovala kvalitu, chuť, složení i úroveň obalu produktů a z přihlášeného počtu ocenila 16 vítězných. Pivovar v roce 2004 vystavil 283 000 hl piva, z čehož Zubr Gold představoval 60 000 hl. „ V loňském roce vzrost jeho prodej o více než 20 % a dobře jde odbyt také letos. Obliba jedenáctky je patrná a lze předpokládat její růst, vyjadřil v květnu 2005 Pavel Svoboda, ředitel pivovaru. Zubr Gold je zlato-medové barvy s hustou, jemnou a trvanlivou pěnou, vyznačující se střední až vyšší zaokrouhlenou plností a silnějším, dobrým řízem. Charakteristickým znakem je střední intenzita hořkosti s jemným harmonickým charakterem. „Zubr je v regionu silnou značkou a stejná je i jeho pozice jako jednoho z největších potravinářských výrobců a zaměstnavatelů v kraji,“ řekl Svoboda. Úspěch svého pivního favorita slavili také štamgasti v hospůdkách se Zubrem na čepu, kde se právě rozběhly turnaje ve střelbě laserovou pistolí spolu se zábavným programem. Bojovat s žízní a získat odměnu mohli i konzumenti lahvového piva, které od května zdobily nové etikety.
Pivovar prodával v teplých dnech denně v průměru 320 000 půllitrů piva, což bylo až o polovinu více než obvykle. „Tropická vedra na konci května 2005 výrazně posílila odbyt,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Reakcí na zvýšení poptávky bylo posílení výroby. Ve vícesměnných provozech tak pracovaly například stáčírny sudů i lahví. Pivovar zároveň přijímal brigádníky. Zpestřením nabídky čepovaného piva Zubr bylo kvasnicové pivo, které si konzumenti mohli poručit zatím v pěti hospodách v Přerově. Podle ředitele bylo o kvasnicové pivo stále větší zájem. „Proto plánujeme rozšíření počtu hospod, do kterých jej dodáváme, nejprve v Přerově a následně i okolí,“ dodal Svoboda.
Pivo Zubr možná nechutnalo štamgastům v sousední Olomouci, zato si na něm pochutnali lidé až ve střední Asii nebo na Blízkém východě. Pivovar totiž vyvážel svůj zlatavý mok až do zemí, jako jsou Turkmenistán nebo Izrael. Zubr pili ale lidé také v Kolumbii či ve Finsku a Švédsku. „Kolumbie je pro nás nový trh. Jestli to bude jen jednorázová akce, ukáže až budoucnost,“ tvrdil v červenci 2005 ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Do exotických zemí vyvážel pivovar jen nepatrný podíl své produkce, většinou šlo o objem do deseti procent a podnik sám nemusel pro svou propagaci mnoho udělat. Objednávky totiž přicházely samy. Většina exportu pivovaru mířila do zemí EU, kde se přerovští pivovarníci snažili prosadit mnohem systematičtěji. „Například pro Slovinsko, kam prodáváme 10 % z množství určeného pro export, máme speciálního pracovníka,“ prozradil ředitel Svoboda. Pivovar v roce 2004 vyvezl 35 000 hl piva, z toho nejvíce na Slovensko, kam putovalo 45 % z celého exportu. „Objem mířící do této země se téměř zdvojnásobil,“ podotkl Svoboda. Zubr však velké množství piva vyvážel také do Maďarska a Polska. Zatímco spotřeba desetistupňového piva z Přerova klesala, jedenáctistupňové pivo Gold a „dvanáctka“ Premium byly stále populárnější. Stejně tak nealkoholické pivo Free, kterého se v roce 2004 prodalo dvojnásobně více. Díky úspěšnému hospodaření si pivovar mohl dovolit také rozsáhlou rekonstrukci za 300 milionů korun. Modernizace podniku trvala už pět let a v roce 2004 skončila posledními úpravami.
Poslední etapu rozsáhlé rekonstrukce dokončil pivovar v roce 2005. Výměna vnitřních technologií a stavební úpravy, které trvaly už pět let, přišly na celkem tři sta milionů korun. „Takový rozsah investic mohl pivovar uskutečnit díky úspěšnému hospodaření a stabilní pozici na trhu. Jen v loňském roce vystavil pivovar 282 hektolitrů pěnivého moku, což je o tisíc hektolitrů více než v roce 2003. Utržil tak 469milionů korun,“ uvedla v červenci 2005 mluvčí pivovaru Hana Matulová. Jen na rok 2005 vyčlenil podnik na opravy šedesát milionů korun, které chtěl investovat do nového vybavení a dokončení venkovních úprav. „Zbývá nám dokončit ještě dvě komunikace uvnitř areálu, dodat novou vířivou káď, technologie propagační stanice a dokončit opravu administrativní budovy,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Během uplynulých let už podnik zrekonstruoval například varnu, spilku a kvasničárnu. Investoval rovněž do strojovny, plynové kotelny a zavedl vlastní nákladní dopravu. Do budoucna ještě plánoval koupit nový plnič plechovek, upravit prostor ležáckého sklepa a rozšířit skladovací prostory.
Kvasnicové pivo si konzumenti mohli v létě 2005 poručit zatím v pěti hospodách v Přerově. Ještě před časem ale bylo v místních restauracích k mání spíše výjimečně, přestože zájem o něj byl velký. Kvasničák, jak se kvasnicovému pivu většinou říká, je nepasterované pivo s přirozeným obsahem neodfiltrovaných kvasinek. Svoji lahodnou chuť a sytě zlatožlutou barvu získává kvasnicové pivo poměrně dlouhým zráním v ležáckém sklepě, přičemž tato doba činí minimálně 40 dnů, konstatoval ředitel přerovského pivovaru Zubr Pavel Svoboda. Zároveň uvedl, že díky rostoucí poptávce se plánuje rozšíření počtu hospod, kde bude kvasničák k mání, a to nejen v Přerově, ale i v okolí. Kvasnicové pivo však vyžaduje vysoké nároky na skladování a ošetřování. Právě to v minulosti způsobilo, že tento druh piva od výčepu téměř zmizel i přes skutečnost, že zájem o něj byl obrovský, zdůraznil Svoboda. Nyní však vše nasvědčuje tomu, že alespoň na střední Moravě se kvasnicové pivo, které je bohatým zdrojem vitamínů B, ke konzumentům vrátí.
Fakt, že v chladných dnech srpna 2005 příliš neubylo milovníků pěnivého moku, potvrdila i mluvčí pivovaru Hana Matulová. „Spotřeba zatím nijak dramaticky neklesla. V několika tropických dnech jsme zaznamenali nárůst poptávky o přibližně dvacet procent,“ odhadla Matulová.
Pivovar prodal za prvních osm měsíců roku 2005 celkem 202 400 hl piva, což bylo o dva tisíce hektolitrů více než v roce minulém. Jako úspěch slavilo vedení to, že prodej piva Zubr rostl na domácím trhu, přestože zde obecně prodej klesá zhruba o tři procenta meziročně. „Počasí se do prodeje příliš nepromítlo. Když je horko, prodeje sice stoupnou jednorázově, ale v celkovém výkonu to nehraje takovou roli,“ tvrdil ředitel Pavel Svoboda. Poptávka a prodej rostly podle něj hlavně u piva bez alkoholu. Zatímco v celorepublikovém měřítku se odbyt nealkoholického piva zvyšuje asi o čtvrtinu, odbyt nealkoholického Zubra free narostl v roce 2004 na více než dvojnásobek. „Letos prodáme kolem osmi tisíc hektolitrů,“ odhadl Svoboda. V roce 2004 pivovar prodal 7 200 hl nealkoholického piva. Zubr Free se vyrábí klasickou technologií z mladiny se sníženým obsahem zkvasitelných cukrů. Proces zkráceného kvašení probíhá na otevřené spilce a dokvašování v ležáckých sklepech. „Dnes pivo není určeno jen tradičním pivařům za volantem nebo v práci. Díky svému složení patří ke zdravému životnímu stylu a zcela běžně je lze najít ve většině restaurací,“ podotkla mluvčí pivovaru Zubr Hana Matulová. Úspěšný byl také prodej výčepního piva představující necelých 163 tisíc hektolitrů, se kterým pivovar setrvával na pozici nejsilnější značky v Přerově a blízkém okolí, s tržním podílem vyšším než padesát procent. Prosazovat se pivovaru dařilo také vícestupňová piva Zubr Gold a Zubr Premium.
Pivovar uvedl v roce 2005 do provozu novou vířivou káď, která pojala až 400 hl mladiny – čerstvě uvařeného piva. Investice si vyžádala 2,5 mil. korun, informovala sládková pivovaru Nataša Rousková. Vedení závodu si od modernizace slibovalo zvýšení kvality své produkce. Nová, plně automatická vířívá káď zajišťovala mechanické čištění mladiny od kalů a zbytků chmele ve sterilním prostředí a s dokonalejší účinností, než umožňovala dosavadní technologie. „Vyrábíme klasickou technologií, takže u nás kvasí pivo na spilce v otevřených kádích. Kvasnice jsou velmi citlivý organismus, a proto je třeba zajistit optimální podmínky a maximální mikrobiologickou čistotu,“ uvedla v září 2005 Rousková. Pivovar vynaložil v posledních pěti letech na investice 300 mil. korun. Zhruba 200 mil. použil na modernizaci technologií, zbylou část investoval do úpravy areálu závodu.
Pivovar se mohl na podzim 2005 pochlubit nejlepším ležákem v Evropě. Obhájil totiž vítězství v evropské pivní soutěži z roku 2004 vyhlašované v Německu. Jeho ležák Zubr Premium získal zlatou medaili a titul European Beer Star 2005. Nejvyšší ocenění mu bylo uděleno za vynikající chuť a výbornou kvalitu, kterou posuzovali experti z celé Evropy, a to v kategorii piv plzeňského typu Pilsner Bohemian style. Zlatou medaili převzal dne 15. listopadu 2005 ředitel pivovaru Pavel Svoboda v Norimberku. Hlavním smyslem soutěže bylo představit chuťově různorodá piva široké veřejnosti, a to zejména produkty malých a středních výrobců. Snahu o prosazení vysoké kvality a různorodosti chuti potvrdila i zájem o účast v soutěži, do níž bylo v roce 2005 přihlášeno více než 400 druhů piv. V roce 2004 jich bylo 270.
O tom, že kvalitě piva, které vyrábějí klasickou technologií, věnují Přerovští velkou pozornost, svědčí to, že v posledních pěti letech investoval pivovar zhruba 300 miliónů korun, z toho 200 miliónů korun do technologií. V minulých letech patřila mezi nejrozsáhlejší investice kompletní rekonstrukce varny ze 60. let minulého století. Pivovar také vynaložil značné prostředky na opravy povrchů kádí a tanků ve spilce, investoval do nové myčky sudů a provedl mj. i rekonstrukci kvasničárny. V roce 2005 již například uvedl do provozu novou vířivou káď, která pojala až 400 hektolitrů tzv. mladiny. V listopadu 2005 byla v pivovaru uvedena do provozu nová, tzv. propagační stanice, v níž dochází k pomnožování kvasinek. Díky ní byl pivovar soběstačný z hlediska jejich produkce. První hotové pivo, při jehož výrobě kvasinky vyrobené v této stanici asistovaly, mohli konzumenti ochutnat na konci roku. „První dvě dávky kvasinek již šly na spilku, kde prokvášejí mladinu. Hotové bude pivo na konci roku. Jsem přesvědčen, že nezmění svůj charakter,“ uvedl ředitel. Nová stanice přišla pivovar na více než pět miliónů korun. „Umožňuje nám získat mikrobiologicky čistou kulturu ve výborném fyziologickém stavu,“ poznamenala sládková pivovaru Nataša Rousková.
Pivovarský sládek má v očích lidí většinou podobné obrysy – postarší vousatý pán, trochu více při těle, jenž dovede od rána do večera povídat o pivu, které také dokola obchází a zkouší, jak mu zraje. Omyl. Třeba v Přerově. Tam mají odborníka, který pivem žije a poví vám o něm i to, co by vás nikdy nenapadlo. Vystupuje energicky a v pivovaru je celý den. Jen se jmenuje Nataša Rousková. Paní sládková. „Jsem žena, ale nikdo se ke mně nikdy nechoval s despektem. Hůř to chápou spíše laici – berou to nějak ješitně osobně,“ smála se Rousková v prosinci 2005. Pivovarnictví vystudovala. V přerovském pivovaru byla již dvacet let: „A jsem v něm od rána do večera. Přijdu v šest, obejdu pivovar, máme poradu, hlídám testy z laboratoře, a taky – což si u sládka třeba leckdo nepředstaví – mne čeká hromada papírování a vyřizování.“ Jako jeden z mála lidí může v zaměstnání pít alkohol. „To ano, ochutnávat pivo sládek musí. Ale není to žádné pití, jako třeba v divadle v Havlově Audienci. Je to degustace – prostě práce,“ vysvětluje. Na tom, jak pivo chutná, má sládek největší vliv. „Každý sládek má své pivo otestované, zná ho. A celý den se mu věnuje. Musí ho ohlídat. Dennodenně. Nejde to tak, že si řekneme: Nachystali jsme si to, a teď vše hezky samo poběží,“ konstatovala Rousková. Sama měla pivo hodně ráda: „Upřednostňuji ho, skvěle se u něj sedí.“ No, na druhou stranu, když přerovská sládková u piva sedí, tak vlastně taky pracuje. „V každé hospodě vnímám, kde ho umí podat a kde ho kazí. Hospodský se na pivu podepisuje. Naštve mne, když my pivo děláme a pak naši práci někdo shodí svou nedbalostí.“ Jaké pivo preferuje ona? „To naše. Ne ale kvůli tomu, že ho také tvořím. Jsem patriot.“ A čeští pivaři? „Ti jsou podle mne dost konzervativní. Třeba speciály moc nevnímají. Ochutnají je, ale vrátí se zase k tomu svému,“ řekla. „Pivní patriotismus v naší zemi funguje. A já si štamgastů vážím. Poznají pivo a zakládají si na něm. Neovlivní je reklama. Jdou do hospody na to své.“
Pivovar zvýšil v roce 2005 svůj výstav na 287 tisíc hektolitrů piva. I přes mírně klesající spotřebu piva na českém trhu se mu tak podařilo udržet si stabilní pozici. „V posledních letech se nám daří prodej mírně navyšovat, v roce 2005 to bylo o 5 tisíc hektolitrů. Posílili jsme odbyt nejen v tuzemsku, ale také na Slovensku. Tam jsme vyvezli 26 tisíc hektolitrů Zubra, což je o třetinu více než v roce 2004,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Na domácím trhu prodal podle něho pivovar celkem 256 tisíc hektolitrů, což představovalo nárůst zhruba o 3 %. Nejvíce se Zubra vypilo na střední Moravě, kde měla značka nejen dlouholetou tradici, ale i vysokou oblíbenost. „Již více než 130 let vaříme pivo klasickou technologií, která mu přináší plnou, vyváženou chuť a taky konkurenční výhodu,“ řekla sládková pivovaru Nataša Rousková, jejíž pivo v roce 2005 opakovaně obhájilo titul European Beer Star (Evropská pivní hvězda).
Přerovský Zubr Gold si z brněnského finále soutěže Zlatý pohár Pivex v březnu 2006 odvezl zlato. Zubr Gold zvítězil v nejsilněji zastoupené pivní kategorii a stal se nejlepším světlým výčepním pivem roku. Zlato získal v silné konkurenci více než dvaceti pivních značek a nechal za sebou Velkopopovického kozla, Ostravar, ale i Gambrinus. „Zubr se stal šampionem především díky své plné chuti, příjemné hořkosti a dobrému řízu. Navázal tak na evropský úspěch koncem minulého roku, kdy se přerovský ležák stal Evropskou pivní hvězdou,“ připomněla mediální zástupkyně Zubru Hana Matulová. Pivovar ctil výrobní technologii, kterou využíval více než 130 let. Recepturu vítězné jedenáctky ředitel pivovaru Pavel Svoboda neprozradil. To, jak rychle se pivo prodávalo, si ale pochvaloval. „Loni jsme prodali 67 tisíc hektolitrů a jeho průměrný roční nárůst odbytu je zhruba 10 tisíc hektolitrů,“ vypočítal Svoboda.
Brigádníci, kteří si přes léto přivydělávali u linky na plnění plechovek v pivovaru, zřejmě již přišli o práci. Nahradila je nová plnicí linka za pětadvacet milionů korun. V dubnu 2006 už z ní sjížděli první plechovky s pivem, které putovaliují do Řecka. Ředitel pivovaru Pavel Svoboda tvrdil, že je k nákupu vedla hlavně snaha zachovat co nejdéle kvalitu piva. „Nový plnič umožňuje výrazné snížení obsahu kyslíku v pivu a tím dlouho uchová jeho chuťové vlastnosti,“ řekl Svoboda. S novou linkou ušetřili nejen na mzdách. „Má také nižší energetické ztráty a vyšší spolehlivost. Úspora by měla činit až dva miliony korun ročně,“ odhadl Svoboda. Na modernizované lince stáčely pivo do plechovek také sesterské pivovary Holba a Litovel. V roce 2005 se prodalo celkem 59 tisíc hektolitrů piva v plechu, z toho zhruba polovina patřila Zubru.
Ocenění v soutěži Podnikatel roku vyhlášené městem Přerov získal za své úspěchy přerovský pivovar. Firma v roce 2006 také skončila mezi třemi nejlépe hodnocenými firmami Olomouckého kraje. Tady pivovar uspěl už potřetí. „Ocenění je výsledkem naší dlouhodobé snahy nejen úspěšně podnikat, ale současně podporovat rozvoj města a regionu v prostředí vzájemné spolupráce. Nezapomínáme ani na pomoc slabším, kterou vnímáme jako součást etiky,“ řekl v květnu 2006 ředitel pivovaru Pavel Svoboda.
Pivovar rozšířil v prvním pololetí 2006 své exportní trhy o Norsko a Gruzii. Mimo jiné díky novým zákazníkům závodu v roce 2006 meziročně vzrostl objem vývozu téměř o třetinu zhruba na 26 000 hl piva, řekl v srpnu 2006 ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Největší podíl na nárůstu vývozu měl export na Slovensko. Na místních trzích skončilo v prvních sedmi měsících roku 16 tisíc hektolitrů Zubru. „Na růstu zahraničního odbytu se současně podílely i další země, jako je Polsko a Maďarsko i noví odběratelé v Norsku a Gruzii,“ uvedl Svoboda. Doplnil, že pivovar vyvezl na nové exportní trhy první zásilky v objemu několika stovek hektolitrů pěnivého moku. Zda noví zákazníci budou odebírat produkci závodu dlouhodobě, zatím ale Svoboda nedokázal říci.
Léto 2006 středomoravským pivovarům velkou radost neudělalo. Alespoň Zubr tvrdil, že kvůli studenému srpnu a poklesu zájmu o plechovkové pivo klesl pivovaru prodej o dvě procenta. Na celkovém hospodaření se to však neprojevilo. Pivovaru se dařilo v zahraničí a tuzemští konzumenti měli stále větší zájem například o nealkoholické pivo. „I přes mírný pokles v prodeji výrobků letos dosáhneme pozitivních ekonomických výsledků,“ řekl v prosinci 2006 ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Největší pokles zaznamenal u plechovkového piva, kterého prodal 22 tisíc hektolitrů, o šest tisíc méně než v roce 2005. „Letos v létě bylo nejdříve extrémní teplo, v srpnu přišlo náhlé zhoršení. Jen za tento měsíc klesl prodej o padesát procent,“ popsal Svoboda. Zubru už delší dobu klesal odbyt plechovkového osmistupňového piva. „Na trhu, zejména ve velkých obchodních řetězcích, se objevují konkurenční značky s extrémně nízkou cenou, kterou my nejsme už ochotni akceptovat,“ vysvětlil Svoboda. Největší problém na trhu podle něj způsobily takzvané „no name“ značky, tedy pivo, které si řetězce nechávaly vyrábět na zakázku. „My potřebujeme, aby náš výrobek byl rentabilní, a nejsme ochotni slevovat z kvality. Osmistupňové pivo je pro nás důležitý produkt, ale obchodní podmínky musejí mít určité hranice,“ doplnil ředitel. Naopak jedenácti dvanáctistupňový Zubr se prodával stále lépe, i když to bylo na úkor prodeje piva o jedno procento slabšího. „Speciálně jedenáctka má vysokou dynamiku růstu. Ještě v roce 2002 jsme jí prodali 40 tisíc hektolitrů, letos to bude o 35 tisíc hektolitrů více,“ vypočítal Svoboda. Stále větší poptávka byla podle něj také po nealkoholickém pivu. A to nejen v plechovkách, ale i po točeném ze sudů. Meziroční nárůst dosáhl padesát procent. „Naši hospodští tvrdí, že přibývá lidí, kteří si už večer před ranní jízdou dají v hospodě raději pivo bez alkoholu,“ uvedl ředitel Zubru. Pivovar také v roce 2006 asi 37 tisíc hektolitrů piva vyvezl za hranice. Bylo to o dva tisíce hektolitrů více než o rok dříve. Nejvíce piva zamířilo na Slovensko a do Maďarska, Zubr však vyvážel také do Řecka, Polska nebo Itálie.
Pivovar chtěl rozšířit export na Slovensko. Společnost k tomu měla využít obchodní a distribuční síť slovenského pivovaru Steiger. Přístup k ní Zubr získal prostřednictvím pivovarnické skupiny PMS, která v roce 2006 koupila minoritní podíl akcií slovenského pivovaru. „Naše obchodní činnost na Slovensku je zatím omezená na západní a východní okraj země. Nemůžeme si dovolit provozovat tam celou síť obchodních zástupců. Díky obchodní a distribuční síti pivovaru Steiger bychom se mohli prosadit ve středním Slovensku a celkově navýšit prodej na Slovensku,“ poznamenal ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Pivovar začal spolupracovat se závodem Steiger začátkem roku 2007. Cílem bylo, aby docílil dlouhodobého růstu prodeje na slovenském trhu. „Když se na to podívám reálně, tak meziroční potenciál nárůstu je alespoň 10 %. Je to ale vysoký cíl, protože na Slovensku v posledních letech klesá spotřeba piva na hlavu,“ uvedl Svoboda. Slovensko bylo již v roce 2006 největším zahraničním odběratelem přerovského pivovaru. Závod tam prodal zhruba 25 000 hl piva, když celkový export Zubru dosáhl asi 37 tis. hektolitrů. Na tuzemském trhu skončilo 243 tis. hektolitrů.
V roce 2007 se pivovar plánoval rozšířit o výrobní a skladovací plochy, které vznikly v proluce mezi střední průmyslovou školou a stávající rodinnou zástavbou v Havlíčkově ulici v Přerově.
Pivovar dokázal v roce 2006 prodat zhruba 280 tisíc hektolitrů piva, což bylo o sedm tisíc méně než o rok dříve. Na poklesu se významně podepsaly mimořádně velké teplotní výkyvy v letních měsících. Za hranice ČR pivovar v roce 2006 vyvezl asi 37 000 hektolitrů piva, což bylo o dva tisíce hektolitrů více než v roce 2005. Nejvíce exportního piva v současnosti mířilo na sousední Slovensko a do Maďarska.
Pivovar se chtěl v roce 2007 pokusit rozšířit svůj export na Slovensko, kde byl jeho nejvýznamnější zahraniční trh. Využít k tomu chtěl obchodní a distribuční síť slovenského pivovaru Steiger, k níž Zubr získal přístup prostřednictvím pivovarnické skupiny PMS, která v roce 2006 koupila minoritní podíl akcií slovenského pivovaru. „Naše obchodní aktivity se zatím na Slovensku soustředí hlavně na západní a východní okraj země. Sami si nemůžeme dovolit provozovat síť obchodních zástupců po celém Slovensku. Díky obchodní a distribuční síti pivovaru Steiger bychom se mohli prosadit na středním Slovensku a celkově zvýšit prodej našeho piva v této zemi,“ řekl v lednu 2007 ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Cílem Zubru bylo podle něj zvýšit meziročně prodej piva na Slovensku alespoň o deset procent. „Nebude to ale jednoduché, protože spotřeba piva na hlavu má u našich východních sousedů klesající tendenci,“ poznamenal ředitel. Pivovar v roce 2006 prodal na slovenském trhu zhruba 25 tisíc hektolitrů alkoholického piva, což byla více než polovina jeho celkového exportu, který dosáhl výše přibližně 37 tisíc hektolitrů. Vedle Slovenska směřovaly dodávky Zubra mj. i do Maďarska, Řecka, Polska, Švédska, Itálie a do některých dalších zemí. „Spolupráce s pivovarem Steiger se týká i našich sesterských závodů. Výhodou Zubru je ale to, že je na Slovensku dlouhodobě etablovaný,“ konstatoval Svoboda. Úkolem pivovarnické skupiny PMS bylo podle něj poskytnout slovenskému závodu technologickou a obchodní pomoc. „V portfoliu akcionářů je jedinou firmou, která je na to odborně vybavená, a proto tím byla pověřena,“ dodal ředitel Zubru s tím, že akcionáři Steigeru jednali v souladu bez ohledu na vlastnické poměry.
Na teplé počasí zimy 2007 si rozhodně pivovar nemohl stěžovat. Během ledna prodal 16 300 hl piva, což bylo v meziročním srovnání o 1 200 hl více. Vedení pivovaru si zvýšenou poptávku zdůvodnilo zimou s nadprůměrnými teplotami, které lákaly k návštěvám restaurací.
Novou technologii provzdušnění mladiny spustil pivovar dne 16.března 2007 a dokončil tak další plánovanou investici za 1,5 milionu korun. Zařízení podle mluvčí pivovaru Hany Matulové efektivně upravovalo a čistilo vzduch, který se pak rozpouštěl v mladině. Množství vzduchu regulovala speciální sonda v závislosti na měření obsahu kyslíku potřebného k pomnožení kvasinek, čímž přispívala k zahájení hlavního kvašení. „Při výrobě piva klasickou technologií je kvašení jedním z nejdůležitějších procesů, a proto vyžaduje přesné řízení. I když částečně probíhá automaticky, konečnou úroveň prokvašení u nás stále řídí sládek a jeho degustační schopnosti,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Svoboda.
Pivovar začal na konci července 2007 stáčet svoji produkci do nových PET lahví. Podle zástupců závodu byly tvrdší a lépe se s nimi manipulovalo. Na nových lahvích bylo také vylisované logo pivovaru pro snadnější odlišení od konkurence. Nové PET lahve Zubru nevyužíval žádný jiný tuzemský pivovar. K obměně PET lahví Zubr přistoupil v době, kdy se každoročně zvyšuje poptávka po pivu v plastu. Pivovar začal stáčet pivo do PET lahví v roce 1999. Ročně ho v tomto doplňkovém obalu prodával téměř 20 000 hl, což představovalo zhruba 7 % celkové roční produkce závodu.
Pivovar měl za sebou úspěšnou letní sezonu. Od června do září 2007 prodal více než 90 tisíc hektolitrů piva. To bylo zhruba o 5 % více než v roce 2007. Toto množství tvořilo třetinu celkové produkce. Podle vedení pivovaru vyšší poptávku po pěnivém moku ovlivnilo také léto s nadprůměrnými teplotami. Nejvíce se prodalo tradiční světlé desítky Zubr Classic. Její odbyt v létě překročil 50 tisíc hektolitrů, za ní následoval Zubr Gold a prémiový ležák. „Jedenáctka si stále drží svůj růstový potenciál a pro velkou část konzumentů představuje zlatou střední cestu,“ uvedl Petr Hermély, manažer marketingu pivovaru Zubr. Výrazně se zvýšila také poptávka po nealkoholickém pivu. Podle vyjádření vedení pivovaru byl jeho odbyt v meziroční srovnání až o polovinu vyšší. Velkým úspěchem značky na domácím trhu byl i růst odbytu sudového piva. Pivovar hodlal v roce 2007 v restauračních zařízeních obnovit venkovní i vnitřní branding, což bylo označení různými předměty, které se vážou k této značce. Současně pivovar chystal novou kolekci pivního skla. Ta přinesla výraznou změnu nejen samotného tvaru sklenic a džbánků, ale i jejich značení.
Zubr v roce 2007 významně navýšil prodej piva na Slovensku. Zatímco běžně vyvezl k sousedům do 30 tisíc hektolitrů pěnivého moku ročně, v roce 2007 jen do konce září prodal už 35 tisíc hektolitrů. Přitom poptávka dále rostla. Příčinu úspěchu nevidělo vedení pivovaru pouze v oblíbenosti českého piva a silné tradici značky Zubr. „Ke slovenskému trhu přistupujeme stejně jako k domácímu. Intenzivně se věnujeme nejen obchodu a distribuci, ale současně i servisním službám a marketingové podpoře značky,“ informoval ředitel Pavel Svoboda.
Ze světlých desítek v soutěži České pivo roku 2007 obhájil druhou příčku Zubr Gold. V dvoukolovém testování vybírali nejlepší domácí moky odborníci z 24 pivovarů, sladoven i škol připravujících budoucí pivovarsko-sladařské experty. Výsledky byly vyhlášeny při Svatováclavské slavnosti českého piva, na které na které se v předvečer svátku svatého Václava sešli pivovarníci z celé země.
Pivovar začal sponzorovat nejvyšší českou soutěž házenkářů. Liga po svém mecenáši získala i jméno. „Určitě je to skvělé, že nejvyšší soutěž bude mít konečně svůj název, stejně jako ostatní míčové sporty,“ připomněl sekretář zuberského klubu Jaromír Petřek.
Vůbec poprvé v historii uvařil pivovar pivo z vlastních kvasnic. Lidé jej budou mohl ochutnat už začátkem roku 2007. Vlastní kvasnice měly zajistit neměnnou chuť a kvalitu piva. Dosud Zubr kvasnice nakupoval. Investice do nového zařízení na jejich výrobu si vyžádala pět milionů korun. Kultivaci prvních pivovarských kvasinek z vlastního mateřského kmene v pivovaře končila v prosinci 2007. Dosud kvasnice nakupoval z kvasniční banky Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. „Jistě nejsme jediným pivovarem, který si vyrábí vlastní kvasnice, určitě to ale není v Česku běžná praxe,“ konstatoval ředitel pivovaru. Díky investici se Zubr stal podle něj nezávislým na dodavateli. „Vlastnictvím technologického kmene jsme také získali jistotu vysoké kvality předem odzkoušené generace pivovarských kvasinek. Současně s tím roste i garance neměnné chuti a vyrovnané kvality piva,“ vysvětlil ředitel. Doplnil, že kvasnice výrazně ovlivňují dva nejdůležitější procesy při výrobě piva: hlavní kvašení na spilce a pozvolné dokvašování v ležáckých sklepích. „V době vyostřeného konkurenčního boje na pivním trhu je externí nákup kvasnic vždy spojen s kvalitativními riziky. Proto je na místě zajistit si u tak významné suroviny nezávislost,“ řekl Svoboda. Přerovský závod investoval v souvislosti s výrobou kvasnic pět milionů korun do takzvané propagační stanice a laboratoře na množení kvasničného kmene. Kvasnice přerovského závodu mohly využívat k výrobě také sesterský pivovar Litovel a několik moravských restauračních pivovarů.
Nejlepší pivo se vařilo v roce 2008 na střední Moravě. Alespoň podle odborníků prestižní degustační soutěže Zlatý pohár Pivex 2008 v Brně. Dvě vítězství získal přerovský pivovar. Nejlepším ležákem roku byl Zubr Premium a absolutním vítězem v kategorii světlých výčepních piv byl Zubr Gold. Přerovský pivovar získal i třetí místo v kategorii výčepních piv se svým Zubrem Classic. Své úspěchy připisovali pivovarníci klasické výrobě piva, kterou se ta jejich liší od unifikovaných takzvaných europiv. „Při výrobě zachováváme přirozené procesy citlivé na kvalitu surovin. V porovnání s europivy je výroba těch našich až dvakrát delší, a tedy náročnější nejen kapacitně, ale i energeticky,“ řekla sládková přerovského Zubru Nataša Rousková.
Dva tisíce hektolitrů piva denně vyexpedoval během léta 2008 přerovský pivovar. Bylo to o čtvrtinu více než obvykle. Vyšší produkci pomáhalo především teplé počasí. V prodeji zatím vedla přerovská jedenáctka a nealkoholické pivo. „Před pár lety jsme začínali na několika stovkách hektolitrů, dnes prodáváme téměř patnáct tisíc hektolitrů nealkoholického piva ročně,“ uvedl v červenci 2008 Petr Hermély z pivovaru. Kvůli vyššímu odbytu zavedl pivovar vícesměnný provoz a o jeden den také prodloužil cyklus vaření. Pivo tak vařilo šest dní v týdnu.
Pivovar měl roční výstav přes 270 000 hl piva, z toho do plechovek stáčel 24 500 hl pěnivého moku. „Zhruba polovinu plechovkového piva ale exportujeme. Naopak více než dvě třetiny z 23 500 hl piva stáčeného do PET lahví prodáváme na tuzemském trhu,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Nízká obliba plechovkového piva mezi Čechy souvisela s jeho vyšší cenou. Půllitrovou plechovku piva Zubr Gold pivovar prodával za 14,5 koruny a stejné pivo v lahvi stálo 8,5 koruny.
Světlý ležák Zubr Premium zabodoval na soutěži European Beer Star, kde získal bronzovou medaili a náležel mu tak titul Evropská pivní hvězda 2008. V soutěži se roku 2008 utkalo rekordních 688 druhů piv ve 42 kategoriích. Medaile byly uděleny za jedinečnou chuť a prvotřídní kvalitu, kterou posuzovalo 65 pivovarských expertů z 16 zemí. Světlý ležák z přerovského pivovaru se tak zařadil mezi evropskou špičku a potvrdil tím úspěch z minulých let, kdy v soutěži získal dokonce dvakrát zlato. Medaile převzala ve čtvrtek 13.listopadu 2008 na Brau Beviale v Norimberku sládková pivovaru Zubr Nataša Rousková.
Pivovar sklízel úspěchy na degustační soutěži Zlatý pohár Pivex v únoru 2009. Zlatou medailí bylo oceněno nealkoholické pivo Zubr Free. Na soutěži uspěla ale také jedenáctka Zubr Gold. Ta získala stříbro v kategorii světlých výčepních piv. V roce 2008 pivovar prodal 13 tisíc hektolitrů nealkoholického Zubr Free. To představovalo až dvacetiprocentní nárůst. „Zubr Free se odlišuje pouze dobou kvašení, která je zkrácená, a tím dochází k omezení tvorby alkoholu na minimum. Snažíme se, aby jeho chuť byla co nejvíce podobná chuti běžného piva,“ řekla sládková Nataša Rousková.
Piva z přerovského pivovaru Zubr Classic a Zubr Gold se stala absolutními favority mezi světlými výčepními pivy, hodnocenými v degustační soutěži České pivo roku. Sládci a pivovarští experti jim za znamenitou chuť a vysokou kvalitu udělili zlatou a stříbrnou medaili. Svou výjimečnost mezi ležáky potvrdilo i pivo značky Zubr Premium, které získalo v příslušné kategorii stříbro. Úspěchem bylo i bronzová medaile pro nealkoholické pivo Zubr Free, navazující na jarní republikový triumf, kdy se stalo Pivem roku 2009. „Hlavním kriteriem hodnocení byla nejen kvalita, chuť piva a její vyváženost, ale také vůně, barva, pěna i celkový dojem po napití. Ty rozhodovaly o umístění piva. Tedy vše důležité pro konzumenta, měřeno okem odborníka,“ řekla v září 2009 mluvčí pivovaru Hana Matulová. Jak uvařit nejlepší pivo v republice, ví nejlépe sládková z přerovského pivovaru Nataša Rousková. „Už 137 let ctíme klasickou výrobu piva. To znamená, že vaříme na dva rmuty, aby si vzalo pivo to nejlepší ze sladu i chmele. Zubra poznáte už podle chmelového aroma, které získává nejen díky prvotřídní kvalitě chmele, ale i způsobu dávkování. Aby pivo získalo své chuťové vlastnosti, je zapotřebí mu dát čas a na to výrobci europiv často nereflektují, protože čas jsou peníze. Takže třeba jejich ležáky opouštějí brány pivovarů za 15 dní, zatímco u nás je to 6 týdnů,“ řekla Nataša Rousková.
Sládková pivovaru Nataša Rousková v říjnu 2009 tisku řekla:
* Přerovský pivovar Zubr letos opět uspěl v soutěži České pivo. Jak vnímáte tento úspěch?
Naše pivo získalo celkem 4 medaile, to je obrovský úspěch a dobrá zpráva pro všechny konzumenty. Ocenění si velmi vážíme, jedná se totiž o prestižní soutěž, kde o umístění piva rozhoduje anonymní degustace a pivo hodnotí odborníci, nejsou to žádné laické komise. Navíc probíhá ve dvou kolech, takže vylučuje náhodný úspěch a zaručuje vysokou objektivitu. O úspěchu našeho piva rozhodla jedinečná chuť a prvotřídní kvalita piva, kterou ovlivňuje právě klasická technologie, kterou používáme při vaření piva. Důležité je, že naše pivo chutná nejen odborníkům, ale také konzumentům.
* Žena ve funkci sládka je spíš výjimkou. Cítíte spíše respekt nebo máte jako žena těžší pozici?
Nás pivovarských není hodně. Všichni jsme absolvovali na vysoké škole chemicko-technologické v Praze katedru kvasné chemie a bioinženýrství. Známe se navzájem a potkáváme se na různých seminářích. Ani na škole jsem nepociťovala nějaké oddělování podle pohlaví. Měřilo se vždy stejným metrem. V mé profesi jsem se nesetkala s tím, že by někdo z kolegů z branže mou práci podceňoval nebo mi řekl, že to pro ženskou není vhodné. Pravda ale je, že pokud jsou to lidé odjinud, mohou to vnímat různě, zatím jsem se ale vždy setkala spíš s respektem.
* Chystáte ve vašem pivovaru nějaké novinky?
Když jsem před jedenácti lety přišla do přerovského pivovaru, tak se tady vařila desítka a dvanáctka, za mého působení vzniklo ještě jedenáctistupňové pivo, které dnes patří k nejoblíbenějším. Zatím neuvažujeme o novém druhu piva, i když do budoucna nějaký speciál nevylučuji.
* Má výroba piva nějaká výrobní tajemství?
Klasická výroba piva začíná už na varně a pokračuje dalšími procesy, jako je kvašení na otevřené spilce, až po zrání v ležáckých sklepích. Pivo vaříme na dva rmuty, aby si vzalo to nejlepší ze sladu i chmele. Speciální pozornost si zasluhuje i vlastní chmelení, částečně je to alchymie. Důležité je zvolit poměr mezi hořkostí a chmelovým aroma, což znamená vyladit dávkování a odrůdy chmele. To si pochopitelně každý sládek střeží. Něco se naučí ve škole, ale pak musíte zkoušet v praxi, než dosáhnete, aby pivo mělo tu správnou chuť. Co se týká tajemství, platí jen navenek, protože v rámci pivovaru za ním nestojí jen sládek, postupy znají i ostatní odborníci.
* Jak vidíte budoucnost klasicky vyráběného piva?
Produkce pivovarů se u nás za poslední roky změnila ve prospěch piva vyráběného velkoobjemovou zrychlenou technologií, která je jednoduší a také levnější. Ovšem za cenu nevýrazné identické chuti. Budoucnost piva vyráběného klasickou technologií bude hodně záležet na konzumentech. Ti rozhodnou, které pivo jim bude lépe chutnat a kterému dají přednost. Vzhledem k tomu, že nám patří první místo v konzumaci piva na světě a český konzument dobré pivo pozná, rád ochutnává a hodnotí, věřím, že klasicky vyráběné tradiční české pivo zvítězí. Vychází to ze silné tradice českého pivovarnictví a k jejímu zachování přispívají nejen výrobci tradičně vařeného piva, ale především jeho konzumenti.

Rozhovor s ředitelem pivovaru Pavlem Svobodou v říjnu 2009.
* Pane řediteli, je to už trochu dlouhotrvající otázka, nicméně nedá se nepoložit – co váš pivovar a krize?
Nejsme firma, která by si v minulosti anebo aktuálně nějak stěžovala. Krize pro nás není nějaký zásadní problém a naše výsledky jsou lepší, než byla naše očekávání. Celorepubliková čísla signalizují, že všechny firmy mají pokles v průměru kolem osmi procent, s tím že na exportu je to dvanáct procent. My si držíme tržní podíl na střední Moravě, což je pro nás důležité, protože jsme regionální firma. Dalším důležitým výsledkem pro nás je, že držíme objem prodeje sudového piva. To je pro nás dobrý signál. Jsme spokojeni s výsledky.
* Platí tedy oblíbená teorie pivovarů, že pivo se pije pořád?
Tahle teorie samozřejmě existuje, pivo se bude pít pořád, ale záleží na tom, kolik se ho bude pít a následně, kdo ho bude dodávat. Je ale pravda, že naše výsledky jsou lepší než v jiných oborech.
* Kolik odhadujete, že pivovar Zubr letos vyrobí piva?
Odhad letošního roku je 255 000 hektolitrů. Loni jsme byli na 264 000.
* Dotkne se krize zaměstnanců? Počítáte se změnami?
Průměrný stav zaměstnanců je u nás sto sedmdesát a meziročně poklesl. Je to dáno tím, že jsme samozřejmě hledali úsporná opatření, ale ten pokles je spojený s přirozeným odchodem zaměstnanců do důchodu, kdy jsme už potom nenabírali nové lidi. U nás se nesnižovaly stavy formou propouštění a nepředpokládáme to ani v příštím roce.
* Jaký očekáváte vývoj cen piva?
Důsledky krize budou trvat delší dobu – oživení prodeje na původní úroveň nebude skokové, ale postupné. Z tohoto pohledu není prostor, aby se mohlo s cenami jít směrem nahoru. Na druhou stranu je to otázka legislativní, což je záležitost zvyšování DPH – tam to skoková záležitost je. My v současné době ale teprve připravujeme cenovou strategii pro příští rok.
* Dokázal byste předvídat?
V této chvíli ještě ne. To je velice citlivá otázka. Za dané situace, kdy prodej piva mírně klesá a tlak na cenu je velký, je potřeba vše zhodnotit velice rozvážně.
* Zubr uspěl nedávno výrazně v soutěži České pivo. Co podobný úspěch pro pivovar vůbec znamená?
My jsme uspěli i v minulosti. Jednak na Českém pivu, jednak na Pivexu, jednak na European Beer Star. To jsou tři soutěže, kterých se účastníme, protože je považujeme za prestižní, považujeme je za extraligu v rámci ostatních soutěží. Neúčastníme se každé soutěže, ale jen těchto. Když se nám na těch soutěžích potvrdí kvalita našeho piva, tak je to pro nás velká satisfakce. Těch ocenění si vážíme, je to názor degustační špičky v zemi.
* Satisfakce nicméně pivo prodat nemusí. Využíváte úspěchu v soutěžích i jinak? Ostatně – přijde mi, že pivovarských soutěží je až zmateně moc…
Snažíme se úspěchu využít i marketingově. Mrzí mě, že v České republice vznikla spousta soutěží, ve kterých se potom konzument neorientuje. Bohužel není nikdo, kdo by měl sílu ty soutěže sjednotit do jedné dvou výjimečných. Zákazník si pak může za čas přečíst jiné výsledky jiných soutěží a už nemá šanci porovnat jejich úroveň.
* Může se vaše pivo ještě nějak měnit, anebo držíte stejnou chuť?
Měnit se může, ale nechceme, aby se měnilo z hlediska chuťových vlastností, snažíme se udržovat nastavenou harmonii. Teď pracujeme na technologických věcech. Pivo má danou záruční dobu, ta je dlouhá a my chceme, aby si po celou tu dobu udržovalo chuťovou stálost.
* Moderní je nyní stáčení piva do PET lahví. Jaký je váš názor na ně?
My jsme jedním z průkopníků stáčení do PET lahví. Za ty roky ta technologie prodělala vývoj. A já bych jej vůbec nepodceňoval. Do budoucna je čeká velká variabilita, ať už v objemu nebo používaných materiálech. Chuťově je navíc toto pivo srovnatelné. My jsme si to potvrdili již v prvním roce výroby – přihlásili jsme naše pivo ve skleněné a v PET lahvi na Pivex. Pivo ve skleněné lahvi bylo první a v plastové lahvi třetí. Samozřejmě PET láhev má své limity z hlediska záruční doby piva, takže není v této podobě ještě vhodná například pro dlouhodobé záruky používané na exportní trhy.
* Pojďme ke konkurenci. Která je pro Zubr ta největší?
Pro nás je konkurence každá značka, každý pivovar. Kromě našich sesterských pivovarů považujeme každého za konkurenta.
* Když už jsme u toho. Tři pivovary středomoravské pivovarské skupiny – není to na náš kraj trochu hodně?
Určitě ne, tady jich bylo ještě více a já si myslím, že je to spíše otázka toho, jak jsou ty regionální pivovary úspěšné a kolik toho konkurenčním značkám dovolí ukrojit z toho svého koláče.
* Jaký je vlastně ředitel pivovaru pivař?
Já bych řekl, že by měl být výborný degustátor. A pokud není, tak by měl mít výborného sládka, kterému může věřit. Skvělý degustátor potřebuje hodně roků praxe plus degustační schopnosti. Něco jiného je ale mít degustační schopnost vnímání chutí a schopnost je pojmenovat, a něco jiného, že potom se člověk musí onou několikaletou praxí umět naladit na ten daný typ nápoje, aby dokázal vnímat nejenom negativa, ale i pozitiva, která jsou spojena s určitou harmonií a pitelností piva.
* Předpokládám, že přednost dáváte Zubru…
Samozřejmě. My ho vyrábíme dlouhodobě tak, jak jsme si ho nastavili v týmu degustátorů. Tedy tak, aby nám chutnal. My jsme tady ale nevytvořili nic až tak nového. My jenom navazujeme na to, co vytvořili sládci před námi. Jenom přizpůsobujeme technologii novým poznatkům.
Pivovar byl jedním z těch, kteří od Nového roku podražily. „Úprava cen kompenzuje nárůst spotřební daně a daně z přidané hodnoty a nepředstavuje pro nás žádný finanční přínos. Naopak poneseme ještě další zvýšené náklady, třeba v souvislosti s růstem spotřební daně pohonných hmot,“ reagoval lednu 2010 Luděk Štěpán, obchodní ředitel skupiny velkých pivovarů, do níž patřily pivovary Holba, Zubr a Litovel. „Cenu piva zvýšíme o 50 až 80 haléřů na půllitr. Některé rostoucí náklady jsme schopni dorovnat z vnitřních úspor, abychom konzumenta zatížili co nejméně, vykrýt spotřební daň si ale nemůžeme dovolit,“ poznamenal Štěpán.
Nejlepším českým pivem je Zubr Classic. Vyplynulo to alespoň z výsledků osmnáctého ročníku soutěže Zlatý pohár Pivex 2010. Kromě celkového prvenství získal Zubr vítězství také mezi světlými ležáky do deseti stupňů. „Vstup zahraničních pivovarských skupin na náš trh přinesl levnější zrychlenou výrobu piva a unifikovanou chuť piva. Dnes je klasická výroba významnou konkurenční výhodou,“ komentoval v březnu 2010 výsledek Luděk Štěpán, obchodní ředitel vítězné pivovarnické skupiny. Celkem se Pivexu zúčastnilo 19 pivovarů se 43 různými druhy piv.
Zhruba 40 milionů korun investoval v uplynulých třech letech pivovar do rozsáhlé rekonstrukce ležáckých sklepů, ve kterých dozrávala jeho produkce. Náklady na opravy, které by měly mimo jiné zlepšit kvalitu přerovského piva, dosáhly 60 milionů korun. Rekonstrukce by měla skončit v roce 2012. Přerovský závod nechal upravit ležácké tanky a vyměnit chladicí zařízení a rozvody. Sklepy se také dočkaly nového zařízení pro přesnou regulaci tlaku vznikajícího oxidu uhličitého, který ovlivňuje výsledné chuťové vlastnosti piva. „Z technologického hlediska je klíčová úprava vnitřních povrchů tanků. Umožňuje snadné a přitom důkladné čištění vnitřku tanků, čímž se zajistí potřebná sterilita prostředí před sudováním piva,“ uvedl v dubnu 2010 ředitel pivovaru Svoboda. Rekonstrukce ležáckých sklepů zvýší podle něj kvalitu produkce Zubru a bude mít také pozitivní ekologický dopad. „Původní chladicí médium solanku vhodně nahradil ekologický glykol, který na rozdíl od solanky nevyžaduje speciální likvidaci,“ uvedl Svoboda.
Zájem o přerovské pivo posílil nejen u domácích konzumentů, ale také u zahraničních obchodníků. Pivovarníci to přičítali především jeho stabilně vysoké kvalitě a zvyšující se poptávce po tradičních pivech, vyráběných klasickou technologií. V prvních 5 měsících roku 2010 pivovar prodal o 15 tisíc hl piva více než v předchozím roce, což představovalo téměř patnáctiprocentní nárůst. Prodej ovlivnila nejen stabilní poptávka doma, ale také rostoucí zájem o Zubra v zahraničí. „Největším odběratelem je stále Slovensko, ale podařilo se rozšířit exportní teritoria i mimo Evropu,“ uvedl v červnu 2010 Pavel Svoboda, ředitel pivovaru. Prosadit se v zahraničí bylo otázkou výjimečnosti a kvality piva. Podle ředitele pomáhaly i získaná ocenění v prestižních degustačních soutěžích, kterých měl několik desítek. Nejvíce byl v zahraničí zájem o ležák a výčepní jedenáctku v plechovkách, skleněných i plastových lahvích. Do méně vzdálených míst se běžně přepravovalo i pivo v sudech. Podobná byla situace také na domácím trhu. I tady se ukazovalo, že lidé dávají přednost kvalitě a vícestupňovým pivům. Například ležáku Zubr se v roce 2010 prodalo více jak dvojnásobně více než v minulém roce. „Svůj rostoucí potenciál si stále drží jedenáctka Zubr Gold, která pro velkou část konzumentů představuje zlatou střední cestu. Kvalitativně se totiž blíží ležáku, zatímco cenově je jen o něco dražší než desítka,“ doplnil Svoboda. Ročně jí pivovar prodal zhruba 100 tisíc hektolitrů.
Motivy hrdinů se objevily v letní kampani na pivo Zubr v roce 2010. Komunikace navazovala na linku předchozích kampaní, přitom s novými situačními prvky. Hrdinové a bojovníci z historie byli transformováni do současnosti, takže ve vyobrazených postavách se mohli typičtí konzumenti lehce poznat – a tím, co je spojovalo, byla kromě skromného hrdinství obliba piva Zubr. Koncept tvořila dvojice základních vizuálů s motivem hasiče a záchranáře, která se objevila na billboardech a byla doplněna rozhlasovými spoty, POS materiály a podlinkovými aktivitami v místě prodeje a hospodách.
Pivovar bodoval v degustační soutěži České pivo 2010. Jeho Zubr Gold se stal absolutním vítězem prestižního klání, za ní se umístil Zubr Classic. Stříbro v kategorii nealkoholických piv získal Zubr Free.
Osmiprocentní nárůst za první pololetí výstavu hlásil například pivovar v roce 2010. „Na tuzemském trhu se zvýšila poptávka po našem jedenáctistupňovém pivu Zubr Gold a ležáku Zubr Premium. Nárůst výstavu byl částečně ovlivněn také vyšším exportem, a to zejména na Slovensko,“ řekla mluvčí pivovaru ana Matulová, podle které pivovar zvýšil výrobu také v červenci a srpnu.
Vlastnosti přerovského ležáku ocenili na podzim 2010 odborní degustátoři a pivovarničtí experti z celého světa, tentokrát v rámci evropské degustační soutěže European Beer Star 2010, vyhlašované v Německu. Zubr Premium si za svou jedinečnou chuť a vynikající kvalitu ze soutěže odvážel nejen zlatou medaili v prestižní kategorii světlých ležáků, ale také titul Europen Beer Star 2010, které při slavnostní ceremonii v Norimberku převzali zástupci pivovaru. Soutěž European Beer Star pořádal Svaz středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací nezávislých pivovarů v Evropě a její mimořádný význam dokládal počet přihlášených 955 vzorků piv ze 34 zemí světa. V komisi degustátorů zasedlo celkem 88 pivovarnických odborníků, kteří u každého vzorku posuzovali především chuť a říz, ale také aroma, barvu, pěnu, jas a další, pro konzumenta důležité vlastnosti piva.
Pro pivovar to byl historický okamžik. Celých dvacet let tu sládkové nevařili čtrnáctistupňové pivo a teprve v roce 2010 se rozhodli založit novou tradici. Pro místní fajnšmekry uvařili originální „čtrnáctku“, která by měla milovníky piva provázet celým adventem. „Nové zrzavé dítě“ sládkové Nataši Rouskové prošlo výrobou už přes osmdesát dnů. „Má vytříbenou chuť a lahodné aroma. Tohle pivo se neztratí,“ věřila Rousková. Do vaření se pustila už v polovině srpna, protože speciální vánoční pivo muselo projít nebývale dlouhou cestou. Ve sklepě leželo tři měsíce, zatímco běžné pivo si tu pobude zhruba šest týdnů. Delší čas strávený ve sklepě měl nápoji přinést plusové body. „Dobrý říz. Plnou a vyváženou chuť. Lahodné aroma,“ vypočítával manažer pivovaru Petr Hermély. Pivo se dostalo na trh až se začátkem adventu. Teklo ve vybraných pivnicích na Přerovsku i Olomoucku. Poslední čtrnáctistupňové pivo se v pivovaru vařilo ještě za minulého režimu a jmenovalo se Hanák, to dnešní vánoční neslo název Maxxim ( láhev ). Název měl vystihovat, že právě tomuto moku věnovali maximální péči. Ostatně, psali to i na etiketě, která pivo vyprovázela do světa. „Receptura byla pro nás inspirací, navíc jsme pivu ještě dodali něco navíc. Pivo je vařené z českého aromatického chmelu a z kvalitního ječmene, který vyrostl na Hané. Už jsme uvařili sedm set hektolitrů,“ zdůraznila Rousková. Pivo bylo filtrované i nefiltrované – a právě to nefiltrované je „citlivější“ a „živější“, tudíž potřebuje rychlejší konzumaci. „Jsou v něm zbytky pivovarských kvasnic, proto potřebuje speciální péči. Půjde především do hospod, kde jsou správné podmínky pro jeho uchovávání,“ podotkla sládková. Milovníci místního piva si mohli novinku ochutnat nejdříve 5. prosince a nejpozději na Silvestra, pak by ho už hospodští neměli nabízet. „Jde o limitovanou edici speciálního světlého piva. Je jen sudové, nedá se koupit ve sklenicích, pouze u výčepního pultu.
V roce 2011 přišla s novou PET linkou i skupina PMS. V polovině roku 2011 zahájila provoz a rozšířila kapacitu prodeje 1,5litrových balení značky Zubr. V Přerově šlo o součást celkové investice za více než 100 milionů korun, v rámci které vyrostla nejen nová linka na Zubra v PET lahvi, ale i na plnění sudů, plechovek a větší sklady. Dosavadní prodeje deseti a jedenáctistupňového Zubra v tomto obalu byly v porovnání s konkurenčními značkami sice minimální, ale jen za rok 2010 vzrostly o deset procent. Výrazné zvýšení kapacity plnicí linky mělo pomoci i prodejům této značky. „Stále chápeme PET obal jako doplňkové balení pro cenově senzitivní konzumenty, ale ukazuje se, že i v prodejích piva lidé stále víc oceňují, že mají k dispozici nevratný a znovu uzavíratelný obal,“ obhajovala investici mluvčí skupiny PMS Hana Matulová. Zubr v PET lahvi byl na trhu už deset let, ale teprve až v poslední době zájem výrazně rostl. Spolu s novou linkou chystal pivovar i nový a inovovaný tvar lahví.
Světlý ležák Zubr Premium se stal absolutním vítězem devatenáctého ročníku prestižní degustační soutěže Zlatý pohár Pivex a získal rovněž titul Pivo roku 2011. „Ležák dostal nejlepší hodnocení odborných degustátorů nejen v příslušné kategorii, ale i v rámci všech do soutěže přihlášených vzorků bez rozdílu kategorií. Pivům Zubr Premium a Zubr Classic patří navíc ocenění Superior kolekce, což je sestava nejlepšího světlého ležáku a nejlepšího světlého výčepního piva u nás,“ uvedla 2.3.2011 mluvčí pivovaru Hana Matulová. Zubr tak podle ní opět potvrdil pozici šampiona mezi českými pivy. „Vítězství mezi ležáky nás těší o to více, že se jedná o prestižní kategorii. Netýká se to jen soutěže, ale i běžné praxe. Prémiová piva budou vždy tím nejlepším, co pivovary v produkci mají a být vítězem mezi nimi je velký úspěch. Loni byla šampionem naše desítka a těší nás, že jsme úspěch opakovaně potvrdili,“ vyjádřila se k ocenění sládková Nataša Rousková.
Pivovar na jaro 2011 připravil speciální čtrnáctistupňové Májové pivo, které v březnu dozrávalo v ležáckých sklepích. „Kvasnicové i filtrované pivo s přídechem máje budou čepovat hospodští na Přerovsku, Olomoucku a Zlínsku. Jde o limitovanou sérii a v prodeji bude pouze do vyprodání zásob,“ upozornila Hana Matulová, mluvčí pivovaru. Když se sládková Nataša Rousková pustila do vaření májového piva, venku byl sníh a mráz. Pivo zrálo ve sklepě čtvrt roku a až se dostalo koncem dubna na světlo, přivítalo ho prosluněné jaro. „Těším se na okamžik, kdy z pivovaru vyvalíme sudy s naším historicky prvním májovým pivem,“ řekla sládková. V Přerově nemělo nikdy májové pivo tradici. „Speciální čtrnáctistupňové pivo jsme poprvé po dvaceti letech dělali v zimě 2010 a v roce 2011 poprvé bude i jako májové. Uvařili jsme ho tisíc hektolitrů a dali mu maximální péči. Běžné pivo zraje čtyřicet dnů, ale májovému jsme dopřáli tři měsíce. Zvláštní je i postup chmelení. Speciál má až o třetinu více sladu a o polovinu více chmele. To vše se na chuti piva podepíše,“ vysvětlila sládková. Pro přerovské pivovarníky byla první májová várka takřka posvátná a zapsala se do dějin pivovaru. „Na počest prvního májového speciálu máme v plánu postavit tradiční májku. Stejnou, jako kdysi stavěli chasníci své milované dívce. Chceme tím dát najevo, že pro nás je toto pivo také srdeční záležitostí,“ podotkla mluvčí Matulová.
Projekt nové stáčírny a centrálního skladu v areálu pivovaru si vyžádal celkem 140 milionů korun. Jednalo se o nejvyšší investici v posledních 20-ti letech, která výrazně modernizovala stáčení piva do sudů, plechovek a PET lahví. Současně umožnila nový režim skladování piva a usnadňuje jeho následnou expedici. Nová stáčírna se nacházela v jihovýchodní části areálu na místě již nevyužívaných objektů garáží a ledovny. Stáčení piva zajišťovaly celkem 3 linky s celkovou kapacitou téměř 50 tisíc litrů piva za hodinu. K navýšení objemu došlo především u plnění KEG sudů a PET lahví, jako reakce na zvýšenou poptávku. U plnění do PET lahví bylo možné dosáhnout kapacity až 15 tisíc litů piva, což bylo až pětkrát více než doposud. Samozřejmostí byla regulace výkonu v závislosti na aktuálních požadavcích trhu. „ Tak můžeme pružně vykrýt zvýšenou poptávku, což je důležité především v sezóně. Zatím pracujeme ve 2 směnném provoz, který je pro plynulou distribuci momentálně dostačující “ vyjádřila Nataša Rousková. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar v roce 2011 konzumentům nadělil čtrnáctku Zubr Maxxim, která se v pivovaru vařila jen při výjimečných příležitostech a v omezeném množství. Z restauračních píp tekla od začátku prosince a byla k dispozici také v lahvích. Pivní fajnšmekři se mohli těšit na dvě varianty tohoto slavnostního piva. Vánoční speciál Zubr Maxxim totiž pivovar nabídl jako standardní filtrované pivo a současně i jeho nefiltrovanou variantu, charakteristickou mírným zákalem a plnou, přitom osvěžující chutí. Při jeho výrobě se vycházelo ze staré receptury a kromě originální chuti Zubr Maxxim vynikal typickým aroma, sytější barvou a vyšší hořkostí. Jednou z předností byla i dobrá pitelnost, takže každý doušek lákal k dalšímu napití. Příjemný dojem po napití ovlivnil výborný říz jako výsledek dlouhé doby zrání 90 dní. Aby byl Maxxim k mání počátkem adventu, bylo zapotřebí začít s jeho přípravou už v létě a po celou dobu pečlivě dohlížet na jednotlivé fáze výroby . „ Je to náš vánoční originál s podpisem zkušeného sládka. Péče, kterou mu věnujeme se promítá nejen do názvu, ale především do jeho celkového charakteristiky. Výjimečnost tohoto piva potvrzuje i velký zájem konzumentů a s tím související vysoká poptávka restaurací,“ řekl Petr Hermély z pivovaru. Jednalo se totiž o limitovanou výrobu s omezeným množstvím 700 hl, a proto se restauracím vyplatilo zásobit se včas, aby svým štamgastům zpestřili období adventu. Zubr Maxxim byl k dispozici v sudech i v lahvích v balení multipack. Se sériovou výrobou originálního speciálu zatím v Zubru nepočítali, záměrem bylo zachovat jeho exkluzivitu a nabízet ho pouze v omezeném množství jako zpestření sortimentu. (tisková zpráva pivovaru) Pivovar v roce 2011 vyrobil asi 250 000 hl piva, což bylo zhruba stejně jako v roce 2010. Pozice na trhu si závod držel zejména ve svém regionu. „Nejlépe se Pivovaru Zubr daří prodávat výčepní pivo v sudech, a to zejména na domácím trhu. Na export jde zhruba pětina jeho výroby, pivovar vyváží především na Slovensko, do Polska, Slovinska, Itálie, severských zemí a USA,“ uvedla mluvčí Matulová. Pivovar získal nejvíc ocenění v soutěži Zlatý pohár pivex – pivo 2012. Zubr gold byl absolutním vítězem soutěže. Nejlepšímsvětlým ležákem byl Zubr premium. Mezi světlými výčepními pivy porota vybrala Zubr gold. Přerovský pivovar měl i nejlepší kolekci. Organizátoři soutěže vítěze vyhlásili v Brně. Soutěž Pivex se konala podvacáté. Zubr dostal i superpohár za pivovar dvacetiletí. Vyhrál před Starobrnem a Pivovarem Litovel. O zlatý pohár bojovalo 16 pivovarů. Porotci ve dvoukolové soutěži vybírali z 45 značek piv.
Čtrnáctistupňový speciál Zubr Maxxim byl dárkem všem příznivcům dobrého piva u příležitosti 140 let přerovského pivovaru. Konzumenty neohromil třeba zvláštní barevností, čím ale vynikal, byla jeho síla chuti. Byla plná, pěkně zaokrouhlená s vyšší a přitom lahodnou hořkostí. Kromě originální chuti Zubr Maxxim vynikl typickým aroma, sytou zlatou barvou a hustou pěnou. Příjemný dojem po napití ovlivnil výborný říz, jako výsledek dlouhé doby zrání celých 90 dní.„ Zubr Maxxim poteče z restauračních píp už od zítřka. Je vítaným zpestřením nabídky a to potvrzuje i zájem trhu. Do prodeje už dáváme posledních 200 hl Maxxima v sudech,“ spokojeně vyjádřil v dubnu 2012 Petr Hermély, manažer marketingu. Speciál Zubr Maxxim se vyrobil v limitovaném množství 1000 hl, proto se restauracím vyplatilo zásobit se včas. Byl k dispozici v lahvích v balení multipack po 8 kusech a v sudech jako filtrovaný i nefiltrovaný kvasničák. V nabídce byl pouze do vyprodání zásob především na Olomoucku, Zlínsku a Přerovsku. Se sériovou výrobou tohoto originálního speciálu zatím v Zubru nepočítali, záměrem bylo naopak zachovat jeho exkluzivitu a nabízet ho pouze příležitostně. (tisková zpráva pivovaru)
V pivních stanech s kapacitou až 500 míst přivítaly na Olomouckém pivním festivalu příznivce zlatého moku pivovary Zubr, Holba a Litovel. Připíjet se mohlo také Zubrem Maxxim, uvařeným u příležitosti 140. výročí přerovského Zubra a z výčepních píp dále tekly oblíbené jedenáctky z produkce všech tří pivovarů – Holba Šerák, třicátník Litovel Moravan – vítěz Zlaté pivní pečeti 2012 a Zubr Gold, nejlepší jedenáctka v republice a Pivo roku 2012, ležáky i nealko piva. Nabídku a chuť zpestřila letní novinka Zubr YUZU, pivo s příchutí exotického yuzu a limetky a také ochucené pivo Escape. (tisková zpráva pivovaru Zubr)
Jak se již stalo zvykem, přerovský pivovar navařil na Vánoce speciální sváteční pivo. Vánoční světlou čtrnáctku Zubr Maxxim si lidé mohli objednávat ve vybraných restauracích nebo zakoupit v lahvích v obchodech od 1.prosince 2012. Novinkou roku 2012 bylo i teplé pivo, které mohli lidé ochutnat na přerovských vánočních trzích. Specifická chuť speciálu byla pak dána dlouhou dobou zrání, která je devadesát dnů. „Tuto dobu je třeba dobře hlídat, aby se pivo nezlomilo. S přípravou adventního piva se tak v pivovaru začíná už v létě, kdy většina lidí ještě na Vánoce vůbec nemyslí,“ doplnila sládková. Pivovar Zubr vaří speciální piva pouze v omezeném množství a při speciálních příležitostech.
Poprvé se ochucené pivo Zubr YUZU&Limeta jako horký nápoj objevilo v roce 2012 na vánočních trzích v Přerově. Jednoduše připravený drink s přídavkem skořice a hřebíčku si rychle získal své příznivce nejen o svátcích. Na počátku roku 2013 mířil do českých hor, kde s ním mohli poprvé připíjet návštěvníci lyžařského areálu na Dolní Moravě. Zatímco ochucené pivo Zubr YUZU mělo 2 procenta alkoholu, u jeho hot varianty to bylo necelé procento, tedy ještě méně. Osvěžující efekt však zůstává, tedy ideální nápoj pro zahnání žízně a současně i zahřátí. Po letní úspěšné premiéře nastoupil skokan roku Zubr YUZU svoji zimní jízdu. V rámci ní se objevil ve většině zimních středisek Jeseníků, kde byl k mání až do března celkem na 28 místech. Zimní nabídka měla podpořit letní úspěch ochuceného piva Zubr YUZU, které dosáhlo až na 5000 prodaných hektolitrů.
Jarním speciálním pivem, se kterým přišel v roce 2013 pivovar, byl sváteční 12,5° ležák čepovaný pod názvem Zubr Extra hořký. Pivo se vyznačovalo intenzivní hořkostí s výrazným chmelovým aroma, čepovalo se od 20. dubna do 31. května 2013. „Intenzivní hořkost speciálu vzniká na varně během chmelovaru, kdy je český chmel dávkován do piva na pětkrát v přesně stanoveném množství a čase, což je oproti běžným pivům o dvě dávky chmelení navíc,“ řekla Nataša Rousková, sládková pivovaru. Právě chmel dodal pivu jeho typickou hořkou chuť a obsahoval některé zdraví prospěšné bioaktivní látky, které zlepšují trávení a působí v těle jako přirozené antioxidanty. Toto výjimečné sváteční pivo s 5,2 % obsahem alkoholu zrálo v ležáckých tancích přesně 65 dní.
„V letním období se nám oproti loňskému roku zvýšil odbyt sudového piva až o 15 %. Co se týká čísel od začátku roku, tak prodej rovněž rostl,“ uvedl ředitel pivovaru Zubr Tomáš Pluháček. V létě šla podle přerovských pivovarníků na odbyt nejvíce jedenáctka Zubr Gold. Skvěle si vedla také ochucená piva Zubr Yuzu a letošní novinka Zubr Cider Mix. „Teď zase přijde doba silnějších speciálů, pro které je nejvhodnější dobou právě podzim a zima,“ podotkl Pluháček.(zdroj: olomouc.idnes.cz)
Již od 2. prosince 2013 vybrané restaurace na Přerovsku, Olomoucku a Zlínsku čepovaly vícestupňový pivní speciál Zubr Maxxim Pro závěr roku 2013 bylo vyrobeno opět více piva (o cca 10 %) než v předchozím roce, a to z důvodu velkého zájmu o tento exkluzivní pivní speciál. Kromě sudového piva byl Zubr Maxxim k dostání také v lahvích, a to v balení multipack po 8 kusech.
I tentokrát se pivní fajnšmekři mohli těšit na dvě varianty tohoto slavnostního piva, a to nejen standardní filtrované pivo, ale i současně jeho nefiltrovanou variantu, charakteristickou mírným zákalem a plnou silnou chutí.
Nárůst celkových prodejů ve výši 2 % oproti roku 2012 zaznamenal pivovar za rok 2013. Zvýšil se jednak prodej sudového piva, velký úspěch měly i všechny pivní speciály, které pivovar připravil u příležitosti různých svátků či slavnostních událostí, jako byly Dny NATO 2013 či Vánoce. Pivovaru se podařilo výrazně posílit i export na Slovensko, kde se nejvíce prodával Zubr Classic. Celkem se v roce 2013 prodalo 240 000 hektolitrů piva. „Ač celkové celostátní statistiky dlouhodobě ukazují pokles konzumace točeného piva v hospodách, pivovaru Zubr se podařilo prodej svého sudového piva nejen udržet, ale dokonce i mírně navýšit,“ řekl Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru. Nejvyšší podíl sudového piva připadl na Zubr Gold, v segmentu lahvového piva pak na Zubr Classic.
Slovenský trh zůstal i v roce 2014 pro pivovar nejvýznamnějším exportním místem.. Pivovar již od roku 2002 stabilně každoročně objem exportu na Slovensko navyšoval. Pro slovenské konzumenty byl jednoznačně nejznámějším produktem pivo Zubr Classic, avšak postupně zde získával na popularitě i Zubr Gold, který se stal absolutním vítězem v prestižní české soutěži Zlatý Pohár Pivex 2013 a 2012. Velký úspěch na slovenském trhu zaznamenal i vánoční speciál Zubr Maxxim, nebo ovocné pivo Zubr Yuzu&Limeta. „Naše pivo lze ochutnat prakticky na celém Slovensku, v současné době se zde Zubr čepuje zhruba na 250 místech,“ řekl Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru. Výjimkou dle něj nebyly ani oblíbené turistické oblasti jako jsou například Vysoké Tatry. Čepovaného Zubra si zde šlo objednat i v Chatě Pod Rysmi, nejvýše položené horské chatě na Slovensku, která se nachází v nadmořské výšce 2250 m. Vzhledem k lokaci chaty v chráněné oblasti národního parku TANAP, je její zásobování možné pouze prostřednictvím horských nosičů, tzv. „šerpů“, kteří sem vše musí transportovat pouze na svých zádech. Na Zubra ale Slováci narazili například i v Podunajské nížině u maďarských hranic a to v termálních lázních Veľký Meder, které se staly velmi oblíbenou destinací i pro mnohé turisty ze zahraniční. Naopak nejvýchodnější provozovnou na Slovensku s pivem Zubr na čepu byla Krčma Jánošík v Sobrancích, což je přibližně 20 km od ukrajinského Užhorodu. Pivovar Zubr vyrábí všechna svá piva včetně speciálů tradičním způsobem, tzn., že kvašení probíhá na spilce cca 8-10 dní a mladé pivo pak 50 až 90 dní dozrává v klasických ležáckých tancích.
Od 2. prosince 2013 vybrané restaurace na Přerovsku, Olomoucku a Zlínsku čepovaly vícestupňový pivní speciál Zubr Maxxim. Kromě sudového piva byl Maxxim k dostání také v lahvích, a to v balení multipack po 8 kusech.
Netradičně již v březnu představil pivovar svůj první speciál roku 2014. Jednalo se o vícestupňové nefiltrované pivo Zubr Jarní speciál 13°, které byl na výčepech od 10.3. do 17.4. Jarní pivní novinka v ležáckých sklepích zrála 70 dní. Použitá receptura a ingredience dodaly třináctistupňovému světlému pivu s 6% obsahem alkoholu jedinečnou výjimečnost originálu.
Na jaře v prodeji speciální 2 l balení piva Zubr Extra hořký z limitované edice.
Využití zvířecího motivu zubra ve všech vizuálech bylo hlavní ideou nové koncepce, se kterou od června přišel moravský pivovar. Kampaň byla cílena na oblast střední a východní Moravy. To, že hlavní roli bude mít v nové komunikaci zvířecí motiv zubra, si zvolili sami spotřebitelé. „Zubr jako zvíře jednoznačně porazil jiné koncepty při testování různých grafických ztvárnění,“ řekla Kateřina Vilímová, vedoucí marketingového oddělení pivovaru. Marketingová komunikace byla tedy postavena na jeho vlastnostech: zubr je totiž silné, inteligentní a majestátní zvíře a právě těchto atributů chtěl pivovar ve své komunikaci využívat. Velký vliv na rozvoj pivovarnictví v Přerově měl od 16. století, šlechtický rod Pernštejnů. Památkou na pernštejnské období je i černá zubří hlava se zlatou houžví v nozdrách, rodový erb pánů z Pernštejna, který se stal nejen součástí přerovského městského znaku, ale i přerovského pivovaru. „Novou koncepci jsme postavili na zubrovi, neboť je s pivovarem velmi těsně spojen již od počátků,“ řekl Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru. Stěžejními tématy nové koncepce byla především propojenost zubra jakožto zvířete na jedné straně a pivovaru a piva na straně druhé. Prostřednictvím kampaně tak pivovar veřejnost seznámil například s tím, jak se zvířecí motiv zubra dostal do jeho znaku nebo jakou roli v jeho vzniku hráli Pernštejnové. (zdroj: www.parlamentnilisty.cz)
Pivovar v červnu 2014 zahájil výrobu limonád, kterými zatím zásoboval především restaurace a pořadatele kulturních a společenských akcí. Pokud se prodej limonád osvědčí, pivovar uvažoval o případném rozšíření jejich prodeje i do maloobchodní sítě. V první polovině roku pivovar podle Pluháčka vyrobil 1000 hl limonád a jeho vedení plánovalo, že jejich roční produkce pokoří hranici 5000 hektolitrů. „Limonády je možné zakoupit ve dvoulitrovém PET balení v naší podnikové prodejně a distribuujeme je také v sudech o objemu 50 a 30 litrů. Limonády v obou druzích balení dodáváme do gastronomických zařízení či na různé letní akce,“ uvedl Pluháček. Limonády budou k dostání například na nadcházejícím festivalu Zubrfest, kterým v sobotu ožije areál pivovaru.
V lednu 2015 přerovský pivovar zvýšil cenu půllitru piva o 30 až 50 haléřů. „Cenu piva jsme nezvyšovali dva roky. Mezitím vzrostly naše výrobní náklady, takže jsme byli nuceni cenu upravit,“ řekl mediální zástupce Pivovar Zubr Jan Vávra.
Nejprodávanější pivo přerovského pivovaru za rok 2014, 11° ležák Zubr Grand, bylo nově od stáčeno i do lahví. Na prodejních místech se 0,5 l lahve začaly objevovat v průběhu měsíce února 2015. Zubr Grand, který pivovar uvedl na trh na podzim roku 2014, byl dosud k dostání v restauracích a pivnicích výhradně v sudech, tedy jako čepované pivo.
Podzimní speciál z přerovského pivovaru byl tu. Opět připravili Zubr Extra Force, který šlo vychutnat na Dnech NATO i ve vybraných restauracích.
Pivovar Zubr uvedl v říjnu 2015 na trh limitovanou edici piva Zubr Grand z prvního chmele. Jednalo se o pivo s intenzivnější chmelovou hořkostí, které bylo uvařeno z prvního načesaného chmele a zrálo v ležáckých sklepích 60 dní. Pivo bylo představeno 27. října přímo zaměstnanci pivovaru ve vybraných restauracích. „Jedná se o pivo určené pro výjimečnou příležitost s intenzivní chmelovou vůní. Ta je docílena použitím čerstvého chmele z chmelnice v Čekyni, který jsme společně s dalšími zaměstnanci pivovaru načesali na konci srpna. Právě čerstvý chmel dává pivu příjemně výraznější chmelovou hořkost a aroma,“ popsala Granda z prvního chmele Nataša Rousková, sládková pivovaru. Grand z prvního chmele byl k dostání čepovaný ve vybraných restauracích na střední Moravě a také ve speciálním dvoulitrovém skleněném balení až do vyprodání zásob. „Oficiální uvedení proběhne 27. října naráz ve více než 40 restauracích. Do mnoha z nich se rozjedou naši zaměstnanci, aby osobně pivo našim zákazníkům představili. Jedná se o výjimečný speciál, protože pivo z čerstvého chmele není možné ochutnat nikdy jindy než právě na podzim po sklizni,“ řekl Tomáš Pluháček, ředitel přerovského pivovaru. Zubr Grand z prvního chmele byl světlý ležák s vyšší plností a barvou, který vynikal lahodnou hořkostí. Byl uvařen klasickým způsobem podle tradiční receptury za použití kvalitních regionálních surovin v čele s Žateckým poloraným červeňákem.
Jantarová barva, příjemná intenzivní hořkost a typická vůně. To byla hlavní charakteristiky nového Svatomartinského polotmavého speciálu 13,5%, který skvěle doplnil sváteční svatomartinské menu. „Svátek svatého Martina je historicky spojen s ukončením období sklizně a prací na polích, což si žádalo bohatou oslavu před časem adventu a půstu. Neodmyslitelně k němu patří posvícenská husa či kachna, podávaná s knedlíkem a červeným zelím a k tomuto tradičnímu českému jídlu se hořké pivo ideálně hodí,“ zval na ochutnávku výjimečného speciálu Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr. Svatomartinský polotmavý speciál s obsahem alkoholu 6,0 procent zrál v ležáckých sklepích 60 dní a vyznačoval se harmonickou plnou chutí. Ochutnat ho bylo možné již 6. listopadu a čepoval se do speciálních sklenic o obsahu 0,4 litru. „Po delší době jsme opět uvařili polotmavé pivo a myslím, že milovníci speciálů si opravdu přijdou na své. Jedná se o výjimečný speciál plné chuti, který se ke svatomartinskému hodování přímo nabízí,“ představila pivní novinku sládková pivovaru Zubr Nataša Rousková, která vytvořila originální recepturu. Svatomartinský speciál uvařil pivovar Zubr pro holding PMS, což znamenalo, že bylo k dostání i v restauracích, která nabízela piva ze sesterských pivovarů Holba a Litovel.

Rok Výstav piva Tržby HV
1997 357 135 hl 250 mil. Kč -19 mil. Kč
1998 354 013 hl 280 mil. Kč – 0,4 mil. Kč
1999 365 833 hl 305 mil. Kč + 7 mil. Kč
2000 386 162 hl
2001 335 000 hl 311 mil. Kč
2002 306 192 hl
2003 280 768 hl 340 mil. Kč
2004 282 339 hl (export 35 000 hl) 469 mil.Kč
2005 287 000 hl (export 31 000 hl)
2006 280 000 hl (export 37 000 hl, Slovensko 25 000 h)
2007 280 000 hl
2008 265 000 hl
2009 265 000 hl
2010 250 000 hl
2011 250 000 hl
2013 240 000 hl

Pivovar Rakovník

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Havlíčkova 69, 269 01 Rakovník

www.pivobakalar.cz

e-mail: info@pivobakalar.cz


Základní sortiment:

 

 

Světlý ležák
světlý ležák
alk.: 4,9 %

Světlá desítka
světlé výčepní
alk.: 4 %

Tmavá desítka
tmavé výčepní
alk.: 3,8 %

Řezaná desítka
polotmavé výčepní
alk.: 4,6 %

Světlý ležák za studena chmelený
světlý ležák
alk.: 5,2 %

Medový speciál
světlý ochucený ležák
alk.: 5,8 %

Nealkoholické za studena chmelené
světlé nealkoholické
alk.: 0,5 %

Černovar Světlé a Černovar Černé , Pražačka světlé výčepní

  • Poměrně znatelně dolehla válka na Ukrajině i na Tradiční pivovar v Rakovníku – Bakalář. Ten musel v březnu 2022 zastavit export do Ruska, což pro něj znamenalo významnou ztrátu. Navíc jeho výrobky stáhly z prodeje obchody Albert, a to nejen v regionu, ale i v některých prodejnách po celé republice.

Starší info:
Největší příjmy v minulosti míval Rakovník z vaření piva. Pro nejstarší období o vaření piva v Rakovníku písemné prameny nejsou. Speciálním výrobním odvětvím se domácké vařené pivo stalo postupně od 13. do 15. století. Nejdříve mohl vařit každý měšťan, teprve časem se jejich počet omezil na užší okruh takzvaných nákladníků. Okruh nákladníků určovaly cechy. Z vaření byly vyloučeny domy na předměstí. Mohly vařit pouze domy na náměstí, které byly technicky vybaveny sladovnou, sklepy a později i spilkou. V tu dobu se z obilí v okolí Rakovníka nejvíce pěstoval ječmen na slad a město bylo obklopeno množstvím chmelnic. Vrchol slávy rakovnického piva můžeme položit do 16. století, do kterého spadá i vznik proslulého čtyřverší:Jeden papež v Římě, jeden přístav v Anconě, jedna věž v Cremoně, jedno pivo v Rakovníku.Jenže jeho receptura se nezachovala a žádná zpráva nikomu neprozradila, v čem po chemické stránce spočívaly jeho přednosti. V tu dobu měl Rakovník osm pivovarů. V červené knize gruntovní se v roce 1518 jeden pivovar jmenuje Skazilbabovský. Nejvíce piva bylo určeno pro Prahu. Dopravou piva do pražských hospod se živilo asi deset formanů. Pivo se dodávalo po plných velkých sudech. V knize z roku 1595 je psáno: „Sousedé neradi celého sudu na nádobky roztrhují.“ Zajímavé jsou adresy o odběr piva v sudech pražskými šenkýři z roku 1574, kteří brali rakovnické pivo: Křešák na Malé Straně 4, Pavel Žlutický U Zlatého kola 21, Honza na Hradčanech 4, Melichar Dudek na Starém Městě 12, Káča Tlustá na Hradčanech 1, Martin na Oujezdě 2, Vondřej v Platnéřské ulici 19, Apollena na Malé Straně 5, Adalarka na Malé Straně 3, Gregar na Oujezdě 5, Liturg 6 a 1/2, Řeřábek na Oujezdě 6, Sixt na Starém Městě 18 a 1/2 atd. Z každého sudu se v Praze odváděla různá výše cla. Tak v Ungeltu 1 kopa deset grošů, na Starém Městě 2 kopy, na Malé Straně 1 kopa. Rakovník se při dovozu piva do Prahy opíral o císařský majestát. Dodávky přestaly jedině v roce 1568, kdy se šířil mor. A jak tomu bylo v okrese? Nejvíce se pivovarů na Rakovnicku rozšířil po vydání svatováclavské smlouvy z roku 1517. Podle této úmluvy se právo vařit pivo rozšířilo i na šlechtu, zatímco dříve bylo vaření piva privilegiem měst. Protože šlechta měla zámky a statky na venkově, vznikly v 16. století pivovary v Petrovicích, Všesulově, Senomatech, Všetatech, Krušovicích, Olešné, Senci a v dalších místech. Vaření piva bylo i svobodnou městskou živností. Každý městský soused si mohl určitou míru piva uvařit ve svém nebo sousedově pivovaře. Uvařené a vyležené pivo mohl vystavit v šenku k prodeji. To oznámil zájemcům vyvěšením věnce, kytice, chomáče hoblovaček nebo i věchtem sena na svém domě – domě šenkovním. Úpadek rakovnického pivovarnictví přinesla až třicetiletá válka. Pokleslo jeho vaření a vývoz ještě více. Pražané si stěžovali na jeho kvalitu a Rakovničtí zase obviňovali formany, že cestou otevírají sudy, pivo ředí a přitom se „ožírají“. Dnešním občanům Rakovnicka bychom měli připomenout rok 1755, kdy byly za vlády Marie Terezie postaveny pro zdejší posádku kasárna, aby se město zbavilo nepříjemného ubytování vojáků po domech. Kasárna byla ale pro jejich vlhkost vbrzku zavřena. Toho využili rakovničtí várečníci a zřídili zde nynější (v současnosti opět funkční) pivovar. Do roku 1848 se připravovaly slady U Černého orla na dnešním Husově náměstí a spilka byla přímo v rakovnické radnici. Roku 1921 se Várečná společnost v Rakovníku přetvořila na akciovou společnost. Modernizovala výrobu a protože měla i vlastní elektrárnu, podílel se rakovnický pivovar na elektrifikaci města Rakovníka.

Na základě § 1, odst. 4 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb. o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků byl podnik Rakovnický pivovar a sladovna, a.s., se sídlem v Rakovníku, dnem 27. října 1945 znárodněn zestátněním. Vyhláška ministra průmyslu ze dne 24. března 1948 dále říkala: „Šetřením, které bylo v podniku provedeno za účasti plnou mocí vykázaných zástupců dosavadního vlastníka podniku, z obchodních knih a jiných dokladů bylo zjištěno, že podnik Rakovnický pivovar a sladovna a.s. v Rakovníku rozšířil svůj předmět podnikání, jímž bylo podle původních stanov společnosti nabytí pivovaru, sladovny a sodovkárny náležejících dříve firmě „Várečenská společnost v Rakovníku“, i na výrobu elektrické energie ve strojovně akciové společnosti, jakož i na prodej a dodávání této elektrické energie jiným osobám v souhlasu se smlouvou ze dne 1. září 1925, uzavřenou mezi městskou obcí rakovnickou a mezi Rakovnickým pivovarem a sladovnou a.s. v Rakovníku, o zásobování města Rakovníka elektrickou energií. Šetřením bylo rovněž zjištěno, že provozování podniku energetického nabylo převahy nad pivovarskou částí podniku, která se stala nerentabilní a že celá výstavba podniku, jak prohlídkou jeho zařízení bylo zjištěno, byla zaměřena pro podnikání energetické. Svědčí o tom zejména kapacita kotelny, která je vybavena dvěma vodotrubnatými kotly o výhřevné ploše 180 m2 a 240 m2 ač pro vlastní potřebu pivovaru by dostačila plocha 60 m2 a vybavení strojovny, která má parní stroje spojené s generátory na střídavý proud o výkonu 160 kVA, 400 kVA a 500 kVA, ač pro provoz pivovarského zařízení by dostačil výkon 125 kVA. Z těchto zjištěných skutečností dospělo ministerstvo průmyslu k přesvědčení, že Rakovnický pivovar a sladovna a.s. v Rakovníku jest energetickým podnikem podle ustanovení § 1, odst. 1 č. 2 dekretu. Akciový kapitál společnosti činí 6,000.000 Kčs, což v oboru podnikání energetického charakterizuje akciovou společnost kapitálově zvlášť silnou.“
Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
Krušovické pivovary, n.p. – provozovna Rakovník
Středočeské pivovary, n.p.(k.p.), závod Rakovník
Pivovary Velké Popovice s.p., závod Rakovník
Pivovary Bohemia Praha a.s., závod Rakovník
Společnost Pivovar Rakovník, spol. s r. o. (Rakovník, Havlíčkova 68) vznikla 28.01.1993. Jediným společníkem byla firma Pivovary Bohemia Praha, a.s (Praha 10, Korunní 106) až do 04.04.1995. Čtyřmilionový dluh, který měl pivovar u městem založené rakovnické společnosti Tepelné zásobování, přinutil ředitele společnosti Petra Kašpara, aby od začátku listopadu 1996 zastavil pivovaru přívod páry. Několik dní předtím požádal členy městského zastupitelstva, aby do doby, než zástupci pivovaru svůj dluh zaplatí, uvolnili z rezervního fondu rozpočtu alespoň dva miliony korun. „Peníze, které pivovar dluží, nám samozřejmě chybějí. Pokud nezaplatím našim dodavatelům, může se stát, že lidé v bytech budou mrznout,“ komentoval svůj požadavek Kašpar. Podle něj se jeho společnost dostala kvůli pivovaru do druhotné platební neschopnosti. Tepelné zásobování přitom dodávalo teplo do více než sedmi set padesáti městských bytů, další teplo pak odebírali nájemníci družstevních domů. Starosta Rakovníka Miloslav Mánek sdělil, že nikdy neuvažoval o tom, zda skutečnost, že domácnosti nebudou během zimy vytápěny, je či není reálná, pro něho bylo důležité, aby vůbec nenastala. „Není možné, aby jakákoliv naše organizace byla někomu něco dlužna,“ uvedl Mánek. Zároveň popřel, že by takových dlužníků mělo město více. Někteří členové zastupitelstva byli požadavkem ředitele Tepelného zásobování značně rozhořčeni. „Nechápu, že o tom, že město má problémy s pivovarem, se dovídám v situaci, kdy už při rozhodování nemám na vybranou. Nikdo přece nechce, aby lidem v domácnostech byla zima. Čtyřmilionový dluh se ale neobjeví ze dne na den,“ stěžoval si na pozdní informaci člen zastupitelstva Miloš Králíček zvolený za ODA. Jeho nařčení však ředitel Tepelného zásobování Petr Kašpar odmítl. „S vedením pivovaru jsme se několikrát dohodli, jakým způsobem bude od nás páru odebírat, jak ji bude platit a také, jak bude hradit svůj dluh. Chvíli to fungovalo a potom zase ne,“ bránil se Kašpar. Ředitel pivovaru Luboš Vrtilka hovořil o tom, že i oni mají spoustu pohledávek u svých dlužníků, mezi které prý patří i Tepelné zásobování. „Přestože jejich objekt stojí na našem pozemku, za tři roky jsme od nich nedostali žádné nájemné. Je tedy nutné, aby rakovničtí radní z našeho, podle jejich slov čtyřmilionového dluhu, polovinu odečetli,“ uvedl Vrtilka. Ředitel dodal, že pivovar v tuto chvíli dlužné částky neplatil, neboť všechny své prostředky musel věnovat na výrobu a distribuci nápojů. Vedení města zvažovalo v prosinci 1996, zda na pivovar podá návrh na konkurs.
Existence více než pět set let starého pivovaru začala být v květnu 1997 značně nejistá. Obchodní společnost Pivovar Rakovník se dostala kvůli dluhům do likvidace. Poslední várka piva se v pivovaru uvařila v polovině dubna 1997 a od té doby již pouze doprodávali zásoby. Rozhodnutí o tom, kdo bude novým nájemcem pivovaru, dosud nepadlo.
O provozování od dubna 1997 odstaveného pivovaru nemělo městské zastupitelstvo v Rakovníku zájem. Starosta Miloslav Mánek (nezávislý) řekl v květnu 1997, že pivovar, který jeho vlastník Pivovary Bohemia pronajal společnosti Pivovar Rakovník, se po dvou letech provozu dostal do finančních potíží. “Společnost přestala platit mzdy, sociální a zdravotní pojištění a městu dlužila za dodávky páry. “Připojili jsme se k věřitelům a k návrhu na konkurs,“ uvedl starosta a potvrdil, že město se původně o provozování pivovaru zajímalo. “Jednak by to znamenalo pracovní příležitosti, jednak eventuálně chátrající objekty pivovaru stojící v centru města by mohly začít časem ohrožovat okolí.“ Nakonec však převážil názor, že provozovat pivovar je pro město příliš veliké riziko. “Nejde o to, sehnat peníze. Úvěr městu každý peněžní ústav rád dá. Nejde ani o to, pivo uvařit. Umění je prodat ho. K tomu jsou potřeba kontakty, a ty nám chybějí,“ mínil rakovnický starosta, podle něhož bylo vybavení pivovaru na slušné technologické úrovni a nemuselo by se do něj několik let investovat. Proto všichni doufali, že se zájemce, který pivovar koupí, výhledově najde. “Musel by to však být někdo, kdo má na trhu kontakty,“ dodal starosta. “Nájem původnímu provozovateli jsme zrušili,“ řekl v souvislosti s pivovarem předseda představenstva společnosti Pivovary Bohemia JUDr. Stanislav Vytejček. “Máme zájem, aby se pivovar opět co nejdříve rozjel. Musí to však být pivovar prosperující. Proto se jednání, která vedeme s případnými zájemci, nesou v tomto duchu,“ upřesnil JUDr. S. Vytejček, podle něhož kolem pivovaru vznikly zbytečné fámy. Pivovary Bohemia, ve kterých byla hlavním akcionářem s podílem 47 % švýcarská společnost IFB Group, měly pět závodů Rakovník, Podkováň, Benešov, Kutná Hora a Nymburk. Rozhodnutím Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 20. 8. 1997. byl prohlášen konkurs na majetek společnosti s ručením omezeným Pivovar Rakovník, spol. s r.o. v likvidaci.
Stále ještě hořkost nad jednáním akciové společnosti Pivovary Bohemia převládala v dubnu 1998 u řady bývalých zaměstnanců pivovaru. Osud pivovaru zůstával i nadále nejasný. Krize více než půl tisíciletí starého pivovaru začala v dubnu 1997. Společnost Pivovar Rakovník, která měla od Pivovarů Bohemia pivovar v nájmu, totiž zkrachovala a ocitla se v likvidaci. Zaměstnanci museli odejít. Nějakou dobu se nevědělo, co bude dál, poté projevila o pivovar zájem firma Tabaco. Její záměr pivovar opět rozjet však ztroskotal. „Připadáme si jako na houpačce,“ řekl jeden z dlouholetých zaměstnanců pivovaru. „Nejprve jsme byli propuštěni poté, co pivovar šel do likvidace. Potom ho i s padesátkou lidí koupila firma Tabaco a po dvou měsících, kdy se nic nedělo, ho zase převzaly Pivovary Bohemia. Pod jejich vedením jsme koncem roku 1997 připravovali pivovar na to, aby se mohlo začít vyrábět. Najednou jsme byli tehdejším představenstvem v práci trošičku utlumeni, nastala chvíle vyčkávání, a jakmile pivovar převzal nový majoritní vlastník, šli jsme do háje. Těsně předtím, než končila zkušební doba, nám oznámili, že není pro zdejší výrobky odbytiště, a propustili nás,“ popsal události v pivovaru jeden ze zaměstnanců společnosti. Většina z nich se podle něj šla s nadávkami zaregistrovat na úřad práce. „Pokud vím, asi dvacet lidí práci našlo, zbývající vyčkávají a věří, že se do pivovaru znovu vrátí,“ dodal. I on sám přiznal, že pokud by mu v pivovaru někdo nabídl zaměstnání, asi by je přijal. „Záleželo by samozřejmě na podmínkách. Ten, kdo jednou v pivovaru pracoval, se s ním totiž jen těžko loučí. Navíc zdejší rakovnické podniky mnoho jiných pracovních příležitostí nenabízejí,“ vysvětlil muž. To, že zaměstnanci pivovaru nadávají na společnost Pivovary Bohemia, předsedu jejího představenstva Milana Špolce překvapilo: „My jsme se totiž na rozdíl od předcházejících nájemců k zaměstnancům zachovali čestně. Jakmile jsme poznali, že pro pivo z Rakovníka nebude odbytiště, ihned jsme práce na rozjezdu výroby započaté předchozím představenstvem zastavili a lidi propustili řádně ve zkušební lhůtě. Navíc od nás za svoji práci dostali zaplaceno, což se o minulých nájemcích říct nedá.“ Předseda představenstva Pivovarů Bohemia v dubnu 1998 připustil, že zatím o budoucnosti pivovaru, a tedy i jeho zaměstnanců moc jasno není. „Jsou dvě varianty – buď pivovar prodáme, nebo ho s nějakým společníkem budeme provozovat. Nejdříve ale musíme zabezpečit odbytiště, asi hlavně v zahraničí, protože i Rakovnicko již zásobují jiní výrobci,“ řekl Špolc.
V srpnu 2000 se zjevila naděje, že se chátrající budova pivovaru možná vrátí do doby své největší slávy. Oznámila to soukromá zahraniční společnost, která byla majoritním vlastníkem rakovnického Tepelného zásobování. Její záměr byl však prozatím ve stádiu prvotních úvah a stanovení dalšího postupu. „Firma se informovala o možnostech, nyní hledá v Rakousku vhodného partnera,“ uvedl rakovnický starosta Miroslav Hrčka. Současně však do značné míry vyloučil plné obnovení výroby původního piva. Za pravděpodobnější označil starosta pouze stáčení rakouského zlatého moku v prostorách původní budovy, vyloučené zde není ani zahájení produkce limonád či jiných nápojů. Soukromá společnost proto už kontaktovala některé bývalé pracovníky pivovaru a konzultovala s nimi svůj záměr. Na konkrétní termíny a harmonogram spuštění pivovaru si však museli obyvatelé okresního města počkat.
Zásadní nesouhlas vyjádřili rakovničtí radní v prosinci 2000 s návrhem soukromé společnosti RAPI na spolufinancování znovuobnovení výroby v pivovaru. „Návrh této společnosti by pro nás znamenal samé závazky a žádné jistoty,“ uvedl starosta Václav Pícl, podle kterého vstup města v roli tichého společníka nedoporučil ani právní poradce radnice. Společnost RAPI hodlala zahájit malovýrobu piva v bývalém pivovaru, který byl jen z části vybaven nezbytnými technologiemi. Rakovnická radnice měla podle navrhnutého postupu ručit za bankovní úvěry v hodnotě několika desítek milionů korun na zajištění úplné technologie vaření piva. „Město by se nemělo angažovat v podnikání. V opačném případě musí mít stoprocentní záruku na vrácení vložených prostředků,“ doplnil Pícl, který označil podnikatelský záměr malopivovaru za velmi nejistý.
Václav Mayer, majitel minipivovaru Berounský medvěd, se v roce 2000 rozhodl obnovit tradici vaření piva v Rakovníku, kde zakoupil dům v těsné blízkosti zavřeného pivovaru. „V lednu 2001 začneme s rekonstrukcí a již v červenci 2001 chceme vařit,“ plánoval v prosinci 2000 Mayer. Rozjezd pivovaru včetně opravy budovy ho měl přijít na více než sedm miliónů korun. „Chci obnovit tradiční rakovnickou značku Bakalář, ale musím ještě dva roky počkat, až vyprší její registrace.“ Počítal s tím, že v obou pivovarech bude vařit jeden sládek.
Značku rakovnického piva Bakalář odkoupili v červenci 2001 od Pivovarů Bohemia zástupci společnosti NT-Retex. Společně se zahraničním investorem usilovali i o odkoupení pivovaru a jeho opětovné zprovoznění. „Pivo Bakalář by se tak znovu mohlo objevit v hospodách a obchodech. U okresního soudu nyní leží žádost Konsolidační banky, aby pivovar, který patří Pivovarům Bohemia, byl k prodeji uvolněn,“ řekl rakovnický starosta Václav Pícl. Domníval se, že nový vlastník pivovaru zaměstná asi 50 lidí. V roce 2001 byl jediným pivovarem v provozu na Rakovnicku pivovar v Krušovicích. V minulosti se pivo na Rakovnicku vařilo také v Novém Strašecí, Čisté, Mšeci a do roku 1951 také v Křivoklátě.
„Každý jiný by asi přemýšlel, jak pivovar co nejrychleji rozjet. Tady to ale není hra na něco. Kanadská firma pivovar koupila za hotové a samozřejmě má zájem, aby co nejdříve fungoval. Ale až po opravách, kterých nás ještě dost čeká. Pět let provoz stál a i předtím už se tady dost zanedbalo. Až se znovu rozjede, bude určitě mnohem lepší než předtím. Přestože byl pivovar kupován s tím, že pivo půjde hlavně na export, určitě budou mít i Rakovničáci zase možnost koupit si svého Bakaláře,“ řekl na konci října 2001 zástupce nového majitele.
Odkoupení pivovaru od společnosti Pivovary Bohemia, která provozovnu v Rakovníku uzavřela v roce 1997, zajistila pro zatím utajovanou kanadskou společnost česká firma N.T. Retex z Golčova Jeníkova. „Nejprve jsme chtěli pivovar odkoupit a rozebrat jej na různé díly, které bychom postupně odprodávali. Byli jsme ale ujištěni, že je to škoda, a tak jsme nakonec našli investora, který chce v Rakovníku opět vařit pivo,“ řekl v prosinci 2001 předseda představenstva Miloslav Hnědý. Připustil, že trh s pivem už je v republice nasycen. „Jasně jsme to řekli i majiteli, ten však chce rakovnické pivo hlavně vyvážet do Kanady a nikoliv konkurovat ostatním pivovarům v Čechách. Spoléháme samozřejmě i trochu na patriotismus místních lidí, kteří se třeba k Bakaláři ze zvědavosti vrátí, a pak už bude záležet jenom na tom, co jim nabídneme,“ dodal. Noví majitelé slibují, že pivo Bakalář začnou v Rakovníku vařit už na jaře. Zatím má ale pivovar jen čtyři zaměstnance – hlídače. „Pivovar je v horším stavu, než na první pohled vypadal a než jsme očekávali. Technologie v něm zůstala, ale musí se zčásti rekonstruovat. Počítám ale s tím, že už na jaře pivovar rozjedeme,“ tvrdil Miloslav Hnědý.
Upozornění:
Následující informace o snaze znovuobnovit výrobu piva v rakovnickém pivovaru je nutno chápat jako nepotrvrzené ! Obnovení výroby v pivovaru naplánovali na březen až duben roku 2002 jeho noví vlastníci. Vyplynulo to z prohlášení z ledna 2002 nové ředitelky společnosti Aleny Mildorfové, která v minulosti pracovala jako sládková v krušovickém pivovaru. Společnost Czech Brewery – Rakovník, a.s. převzala pivovarnický provoz v polovině roku 2001, kdy zahájila jeho postupnou rekonstrukci. V příštích měsících musel nový vlastník pivovaru dokončit opravu střechy, potrubí a nainstalovat chladící zařízení, které měl předchozí majitel pronajaté na leasingovou smlouvu. Objem budoucí výroby ani plánované obsazení trhu prozatím vedení pivovaru nekomentovalo.
Firma chtěla plně využít výrobní kapacitu závodu a vyrábět zde 200 000 hl piva ročně. „Prakticky celou produkci umístíme na kanadský trh,“ řekl 29.ledna 2002 jednatel společnosti Miloslav Hnědý. Obnovení výroby podle něj předchází revize technologií, rekonstrukce varny, chladicích agregátů, střechy a úplná výměna potrubí. Do stavebních a technologických úprav společnost investovala řádově milióny korun. Společnost Czech Brewery-Rakovník se základním kapitálem dva milióny korun založila v září 2001 firma NT-RETEX z Golčova Jeníkova. Tu rovným dílem vlastnili Miloslav Hnědý a Alena Hnědá. Nemovitý majetek závodu odkoupila Czech Brewery od Pivovarů Bohemia Praha, movitý majetek od konkursního správce Pivovaru Rakovník, s. r. o. Výši investice do nákupu majetku Hnědý nezveřejnil. Podle neoficiálních zdrojů stojí za akvizicí kanadští investoři.
Plánovaný rozjezd pivovaru kanadskou firmou začal v roce 2002 nabývat mírný časový skluz. Zahájení výroby, původně naplánované na březen, bylo za optimálních podmínek přesunuto na konec května. Hlavním důvodem odložení začátku výroby je prodloužení v podstatě celkové rekonstrukce pivovaru. V pivovaru se pět let nevařilo, proto bylo nutné provést rekonstrukce budov i strojů. „Byla opravena střecha, obnoveno vodní hospodářství, vyměněny popraskané trubky topení a to zdaleka není vše. Stroje se musí rozebrat, zkontrolovat a spousta věcí se musí vyměnit. Stále probíhají opravy samostatných provozů jako je lahvovna, varna, spilka a podobně,“ uvedl předseda představenstva Miroslav Hnědý. V dubnu 2002 byli jedinými zaměstnanci pivovaru jeho vedení a hlídači areálu. Dělníci pracující na rekonstrukci byli pracovníci najaté firmy. Vedení zpočátku počítalo s přijetím 25 zaměstnanců během druhé poloviny května. „V okamžiku, kdy se výroba naplno rozjede, předpokládáme, že v pivovaru najde práci okolo sedmdesáti lidí. Určitě budeme přijímat také zaměstnance, kteří zde pracovali i dříve, ale někteří už by se asi těžko učili nové věci znovu. Budou vstupovat do pivovaru v jiné době,“ vysvětlil zástupce firmy. Připravovaný sortiment pivovaru zahrnoval tři výrobky. Dvanáctistupňové a desetistupňové světlé a tmavé pivo. Výrobky ponesou tradiční název Bakalář. Většina, tedy 80 % výroby, je určena na export převážně do západních zemí, menší část se bude dodávána i směrem na východ. Asi 20 % výroby chce pivovar prodat na našem území. O výrobě nealkoholického piva a limonád se zatím pouze uvažuje a nejsou současnou výrobní prioritou. Množství vyrobeného piva se bude odvíjet také od možností výroby a zájmu odběratelů. „Co se místních restaurací týká, věříme, že přesvědčíme jejich majitele, aby od nás pivo odebírali, i když si uvědomujeme, jak těžké to bude. Mnozí z nich mají smlouvy s ostatními pivovary, ale přesto doufám, že se nám je podaří získat,“ uvedl závěrem Miroslav Hnědý.
Výroba rakovnického piva byla znovu o několik měsíců odložena. Původní předpoklad vedení pivovaru, že první várka se na trhu objeví na konci května 2002, se tak stále nedařilo naplnit. „Pokud vše půjde dobře, stihneme první zkušební várku do konce roku,“ odhadla v říjnu 2002 ředitelka pivovaru Milena Mildorfová. Příčinou několikátého odložení zahájení výroby byl nedostatek financí. Vedení podniku bylo na dva měsíce nuceno zastavit veškeré práce, které v pivovaru probíhaly. V září 2002 se opět navazovaly kontakty s firmami, které zahájily rekonstrukční práce například na chladírenském nebo potrubním zařízení. Chystaný sortiment zůstává stejný. „Pod značkou Bakalář budeme vyrábět pivo desetistupňové, dvanáctistupňové a jedno pivo černé. Připravujeme i čtyři druhy nealkoholických nápojů, které budou stáčeny pouze do skla,“ řekla Mildorfová.
Obnovení výroby v pivovaru bylo na počátku roku 2003 o několik měsíců opět odloženo. Podle ředitelky pivovaru Aleny Mildorfové stále probíhala rekonstrukce budov a zařízení, které bylo ve velmi špatném stavu. Výroba prvních zkušebních várek piva, které ponese tradiční název Bakalář, se tak přesunula nejdříve na měsíc březen.
Od 18.4.2003 došlo ke změně jediného akcionáře – NT-RETEX s.r.o., Mírová 101, 582 82 Golčův Jeníkov nahradil INTERNATIONAL BREWERY COMPANY INC., se sídlem Kanada, M4R 1K8,Ontario, Toronto, 20 Eglington Avenue West, Apartmá č.1901.
Společnosti Czech Brewery-Rakovník, která chtěla obnovit provoz pivovaru, hrozil na podzim 2003 konkurs. O jeho uvalení na firmu, která za necelý rok existence skončila ve ztrátě tří milionů korun, uvažoval její věřitel a současně i zakladatel firma NT-Retex. Na podzim roku 2003 hledal další věřitele, aby se dohodli na společném postupu.
Sedmiletý sen rakovnických pivařů, že pivovar vstane z mrtvých, se stal na konci srpna 2004 skutečností. Společnost CZECH BREWERY – RAKOVNÍK a. s., začala vařit pivo a první dvě várky redaktoři týdeníku Raport viděli na vlastní oči ve spilkách. a kdyby jen to. Ochutnali zkušební vzorek Bakaláře a mohli potvrdit: Pivo je jako křen a po jeho polknutí vám vyhrknou slzy z očí. „Nebude to žádný blonďák,“ říkali pracovníci pivovaru. Tak totiž žertem nazývají moderní, jednofázově kvašená piva v takzvaných CKT tancích. Jejichž výhoda spočívá v tom, že dokáží značně zkrátit technologické lhůty a tím podstatně zlevnit celý proces výroby, ale na druhé straně přesycují pivo kysličníkem uhličitým a způsobují jeho značně unifikovanou chuť. „My budeme vařit klasické české pivo, jaké se tu vařilo vždycky,“ říkal v srpnu 2004 hrdě rakovnický sládek Oldřich Záruba, který bezmála třicet let čerpal zkušenosti v pivovaru v Havlíčkově Brodě. „Znamená to, že pivo bude kvasit v otevřených spilkách a pak dozrávat v tancích. Rovněž suroviny budou prvotřídní, a sice slad plzeňského typu a žatecký chmel,“ pokračoval sládek. Dobré pivo dělá samozřejmě i dobrá voda. Podle pivovarských je i s tou všechno v nejlepším pořádku. „Rakovník leží v podstatě na velkém podzemním jezeře, kde je podle rozborů velmi kvalitní voda. Pivovar má do tohoto jezera svedeny dva vrty na její čerpání,“ upřesnili. V polovině srpna byly vyprodukovány dvě zkušební 210 hektolitrové várky světlé desítky a dvanáctky. Po vyzrání byly ke konci září obě piva v sudech nabídnuta do vybraných hospod a v lahvích i do některých obchodů na okrese. „Doufáme, že si lidé a hospodští opět najdou k rakovnickému Bakaláři cestu a konzumací budou jeho výrobu podporovat. Navíc letos uplynulo 550 let od doby, kdy se v Rakovníku začalo vařit pivo a staré rčení – jeden papež v Římě, jeden přístav v Ankoně, jedna věž v Kremoně a pivo jedině z Rakovníka, by tak po letech zase našlo své uplatnění,“ přáli si pivovarští.
Sládkem v pivovaru se stal od 1.června 2004 Oldřich Záruba, jež dříve pracoval v Havlíčkově Brodě. Už 3.8. zde uvařilo první pivo. Koncem září se pak pivo stočilo, zfiltrovalo a šlo do distribuce. Takže začátkem října již byla v prodeji světlá desítka a dvanáctka, jak sudová, tak lahvová. Do budoucna se počítalo i s tmavou desítkou. Pivovar má pětinádobovou 280 hl varnu, na spilce je 30 kádí. Při vaření piva se používá vlastní voda, moravský slad, žatecký chmel a chmelový extrakt (do 10%).
V roce 2005 pivovar vyrobil pro německou společnost pivo s názvem Českij standart svetloe, temnoe a svetle zolotoe s etiketami v azbuce.
V pivovaru dne 6.září 2005 uniklo přibližně 50 kilogramů čpavku v plynném stavu. Jednomu ze zaměstnanců čpavek poleptal předloktí, muž skončil v nemocnici. Patnáct dalších museli hasiči evakuovat. Většinou měli problémy s pálením očí.
Pivovar začal v roce 2005 se zkušebním vývozem do Německa, uvažoval o Itálii i dalších evropských zemích. „Ještě stále jsme na pomyslné startovní čáře, ale chceme tuhle tradiční značku vrátit do povědomí lidí,“ řekl nový ředitel pivovaru Josef Nový, který do ředitelského křesla usedl 1.září 2005. Pivovar, v němž se začalo vařit po dlouhých sedmi letech teprve v roce 2004, měl v roce 2005 stabilní výstav 300 hl denně. Zaměstnával zhruba čtyřicítku lidí, jeho desítku, dvanáctku a černého Bakaláře šlo ochutnat v mnoha restauracích na Rakovnicku nebo zakoupit v místních obchodech. Rakovnické pivo, jehož historie sahala až do patnáctého století, se tedy pokoušelo o návrat mezi uznávaná piva, a to nejen doma v Čechách. Je vyráběné českou technologií, hlavní kvašení je v otevřených spilkách, zrání v ležáckých tancích. Využívá slad plzeňského typu, chmel žatecký červeňák a rakovnickou vodu čerpanou z osmdesát metrů hlubokých vrtů z podzemního jezera pod městem. Majitelem pivovaru i v roce 2005 byla společnost Czech Brewery – Rakovník, jejíž mateřskou firmou byla kanadská International Brevery Company Inc. se sídlem v Torontu.
Rok 2005 byl v pivovaru ve znamení snahy vrátit rakovnický Bakalář mezi uznávaná česká piva. Jako pivovar střední velikosti měl kapacitu do 200 tisíc hektolitrů ročního výstavu, ale v roce 2005 vyprodukoval jen přibližně 4 500 hl piva. Rakovnická desítka, dvanáctka a černý Bakalář směřovala do restaurací v okolí Rakovníku a do obchodů.
Pivovar začal v březnu 2006 vyvážet do Ruska. Podnik, který v roce 2004 po sedmi letech obnovil svou činnost, uvažoval o vývozu i do dalších evropských zemí. „Do Ruska by podle smluv mělo zamířit 13 tisíc hektolitrů piva Bakalář, což je téměř trojnásobek loňského výstavu,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Josef Nový. „V tuzemsku je trh s pivem v podstatě rozdělený a malým pivovarům nezbývá nic jiného než vyrábět na export.“ Po rekonstrukci za několik desítek milionů korun zaměstnával pivovar zhruba 40 lidí. S výrazným zvýšením počtu zaměstnanců vedení společnosti zatím nepočítá, i když podle Nového měl v budoucnosti potřebovat další odborníky. V roce 2006 v objektech pivovaru plánovali zřídit byty pro dojíždějící zaměstnance. Od roku 2006 černou desítku nahradí tmavé dvanáctistupňové pivo a uvažovali zde i o vícestupňovém speciálu. „Nyní plánujeme 80 % naší produkce do zahraničí,“ dodal Nový.
Na domácí trh v roce 2006 podle obchodního ředitele pivovaru Marka Simbartla směřovalo zhruba 4150 hl piva.
Pivovar v roce 2007 plánoval zvýšit export do Ruska. V roce 2007 by podle odhadu na východním trhu mohlo skončit do 25 000 hl Bakaláře. Na domácím trhu se pivovar chtěl nadále držet především v oblasti Rakovnicka, kde jen za poslední dva měsíce vzrostl zhruba o čtyři desítky počet restaurací odebírajících desítku a dvanáctku.
„Výroba se stabilizovala a vedle Ruska realizujeme drobné vývozy do 300 hektolitrů také do Německa, Švédska a na Slovensko,“ uvedl obchodní ředitel s tím, že pivovar nepočítal pro rok 2007 i přes zvýšené náklady se zdražováním. „Na 99 % zůstane naše lahvové pivo na 10,30 koruny včetně DPH za půllitr v láhvi a 11,50 koruny za půllitr v sudu,“ řekl v lednu 2007 Simbartl.
Před deseti lety visela v hospodě v Branově u Křivoklátu na Rakovnicku vlajka na půl žerdi a štamgasti přišli v černých kravatách, protože místní hostinský právě dotáčel poslední sud piva Bakalář. V únoru 2007 si hosté Rybářské bašty Oty Pavla zvláštně nasládlou chuť rakovnického piva znovu připomněli. Pivovar se postupně vzpamatovává z krachu a se svým pivem se vracel do míst, kde se mu dařilo. „Znovunaražení sudu rakovnického dvanáctistupňového Bakaláře v Branově doprovodí malá oslava, při které dostanou lidé prvních sto piv zdarma,“ potvrdil hospodský Milan Štiller. Odmítal ale, že by se bakalář v Branově vracel na stoly hostů. Tam i nadále zůstával především Gambrinus, který se v baště točil už několik let. „Nechám na lidech, jestli rakovnické pivo budou pít nebo ne. K ničemu je tlačit nebudu. Počítám ale spíš s tím, že by se Bakalář točil v létě při fotbale nebo o víkendech. Hlavním pivem však zůstane Gambrinus,“ trval na svém Štiller. Nebylo se čemu divit. Od majitele značky měl chladicí zařízení, pípu i další vybavení. „Víme, že vrátit se zpátky k lidem je těžké. Spíš se nám to daří v těch menších vesničkách, kde se Bakalář tradičně pil a lidé si na něj ještě vzpomínají,“ řekl obchodní ředitel pivovaru Marek Simbartl. V Branově se před krachem rakovnického pivovaru točil Bakalář 40 let. Místní obyvatel Vlastimil Král patřil mezi ty, kteří si na to pomatují. V Rybářské baště proto nechyběl: „Mně Bakalář chutná, v krámě si ho kupuju, takže jsem rád, že se vrací i do hospody.“ Když pivovar před deseti lety krachl, po chuti Bakaláře se mu zpočátku stýskalo. Teď je rád, že se vracel.
V květnu 2007 pivovar vařil i polotmavou 11°.
Slavnostní naražení prvního soudku Jubilejního speciálu Bakalář 555láhev piva Bakaláře proběhly 21. listopadu 2008 v Zájezdním hostinci v Petrovicích. „Jedná se o „sedmnáctku“ s obsahem alkoholu 7 %. Pivo zrálo 120 dní,“ uvedla Miloslava Rohlová. „Je to již 554 let, co se v našem rakovnickém pivovaru vaří pivo, a navázání na to je nejen výrazem úcty k tradici, ale především úcty k vynikající chuti našeho piva a práci kolem něj,“ uvedl Jan Fábry z pivovaru.
O tom, že se rakovnický pivovar zapíše do historie, nebylo pochyb. Rakovnické pivo se začalo vyrábět před stovkami let. Rakovničtí vařili pivo ve svých vlastních domech. Když byl o pivo velký zájem, založila se sdružení a začalo se vyrábět. Aby se o pivu vědělo a začali ho lidé kupovat, museli zástupci pivovaru přesvědčovat hospodské o tom, aby si Bakalář koupili. Situace se však zanedlouho změnila a Bakalář se dostal na špici…. Budova pivovaru, mimochodem bývalá kasárna, stojí v Havlíčkově ulici v Rakovníku. Za ta léta, co pivovar stojí, prošel několika rekonstrukcemi. Jedna z nich se konala také v roce 2001. „Do zprovoznění pivovaru vložil peníze investor, kterému bylo řečeno, že by investice měla trvat několik měsíců. Netušil, že se to protáhne na dva roky,“ řekla výkonná ředitelka pivovaru Ajgul Steinbachová. V té době došlo hlavně k provozním investicím. Dá se říci, že v tomto duchu se pokračovalo do teď. První várka piva se uskutečnila v roce 2004. Pivovar v Rakovníku vyráběl pivo klasickou českou technologií, jehož základem jsou kvalitní suroviny: slad plzeňského typu, chmel žatecký červeňák a chmelový extrakt, cukr z cukrové řepy a kvalitní voda z podzemního jezera pod městem Rakovník. Za klasickou českou technologii výroby piva se považuje dvoufázové kvašení: hlavní kvašení v otevřených spilkách 10-12 dnů, zrání piva v ležáckých tancích 21-60 dnů podle druhu vyráběného piva. Pivovar by rád obnovil i vnější části objektu. „Rádi bychom rekonstruovali. Problém je, že na to nejsou zatím prostředky. Mě osobně to mrzí v tom, že se pivovar nachází v centru města, v památkové chráněné zóně,“ uvedla Steinbachová. V roce 2008 se pivovar důrazně zaměřil na vývoz piva. „Spousta práce je s přípravou zakázek na export. Podrobně se musí zabývat zněním smluv,“ řekla Steinbachová. Na počátku roku 2009 se Bakalář dovážel nejvíce do Ruska, Velké Británie, Ukrajiny, Ameriky a Itálie. „O pivo je opravdu velký zájem. I v zahraničí začali chápat rozdíl mezi euro-pivem a českým pivem. Například v Rusku nemohli dlouhou dobu pochopit, proč se Bakalář točí na větší tlak. Museli jsme jim vysvětlit, že to není limonáda. Naše pivo je chuťově velmi bohaté,“ řekla se smíchem výkonná ředitelka.
První české pivovary, například rakovnický, přecházejí při exportu na východ od drahých nerezových sudů na jednocestné plastové. Důvodem bylo to, že zejména z Ruska se špatně dostávaly drahé nerezové obaly zpět. Řekl to v dubnu 2009 šéf obchodu Pivovaru Rakovník Jan Fabry. „Problémy s vracením sudů odpadnou. Jsou to jednocestné plastové PET sudy, které budou zohledněny v ceně piva a půjdou výhradně na export, protože tuzemský trh na to zatím není připraven,“ řekl Fábry. Hlavní výhodu viděl v tom, že odpadnou zálohy na obaly, jež firma distribuuje do vzdálenějších regionů. Navíc trvanlivost piva se prodlužuje, protože nápoj nemá kontakt se vzduchem nebo plynem z hnacího zařízení, a vydržel tak déle naražený. „Sudy mají v sobě igelitový vak, z něhož nemusí být pivo tlačeno biogenem nebo jiným plynem,“ vysvětlil Fábry. Obaly, které může odběratel vyhodit, nebyly zálohované, ale pivovar jejich cenu zohlednil v dodávaném pivu, od dvou do tří korun na půllitru. „Zkoušíme to. Do měsíce by měl běžet export do Ruska i Itálie, kam nyní sudové pivo hodně vyvážíme,“ řekl šéf obchodu v Rakovníku. Pivovar už několik měsíců testoval, jak dlouho vydrží pivo v těchto obalech naražené. Sládci pravidelně degustovali jeho kvalitu a podle Fábryho byli s trvanlivostí nápoje v obalu velmi spokojeni.
Pro maloobchodní sítě pivovar vyráběl Rakovar – světlé výčepní s 3.8% alkoholu.
Pivovar začal vyrábět nealkoholické pivo. V září 2009 bylo v lahvové podobě k dostání jen v podnikové prodejně. Do celostátní distribuce by se mělo dostat během dvou měsíců. „Bakalář alcohol free je nealkoholické světlé pivo vyráběné tradičním výrobním postupem. Jeho jemná hořkost, zlatavá barva, vůně mladiny a stabilní, bohatá pěna jistě potěší každého, kdo ochutná,“ uvedl vedoucí tuzemského trhu společnosti Jan Fábry. K dostání bylo v provedení 0,3litrových a 0,5litrových lahví a v 30litrových sudech pro výčep. Podle Fábryho bylo nealkoholické pivo současným trendem, který chtěl i rakovnický pivovar sledovat. Půllitrová láhev zatím stála v pivovaru 7,90 koruny.
Přímo k protinožcům zamířila na konci roku 2009 první zásilka rakovnického Bakaláře. Dvanáctistupňový světlý ležák tam v kontejneru cestoval téměř celý měsíc. Distribučním partnerem byl známý tamní výrobce piva značky Barons z Nového Jižního Walesu. V roce 2010 by měl pivovar dodat více než 4000 hl piva v půllitrových lahvích.
Výstav pivovaru za rok 2009 byl 13 233 hl, z toho tvoří třetinový podíl export.
Polotmavý speciál Bakalář 555 (17°) se těšil takové oblibě, že pivovar v jeho produkci pokračoval i na jaře 2010. Od dubna 2010 pivovar startoval s novým výrobkem, a to byl světlý výčepní Bakalář11%. V první fázi byl k dostání pouze v sudech, na podzim zařadili i lahve. K 31.12.2009 ukončil pivovar výrobu piva zn. Rakovar a to z ekonomických důvodů. Na jaře 2010 byl sládkem pivovaru Milan Maršálek. V dubnu 2010 byly v portfoliu výrobků dva druhy lahví. Na tuzemský trh se používala láhev s označením NRW (vratná). Pivo na export bylo plněno do lehčích, jednocestných lahví – typu ALE OW.
Zadlužený a v mnohamiliónové ztrátě zabředlý pivovar Bakalář změnil v červnu 2010 majitele. Ruský podnikatel Alexander Olenin, který stál za majitelem pivovaru společností Czech Brewery, respektive jejím na Kypru registrovaným vlastníkem společností Willgrade Engineering Limited, dojednával prodej zatím nezveřejněným dalším ruským investorům. Obě strany už podepsaly smlouvu o smlouvě budoucí a k převodu by mělo dojít v nejbližších týdnech. Původně vyjednávala o koupi Bakaláře skupina K Brewery, ale rozmysleli si to. Volba nakonec padla na ruské zájemce. Ředitelka pivovaru Ajgul Steinbachová se nechtěla k věci vyjadřovat. „Vyjádříme se později,“ uvedla bez dalších podrobností. Původní zájem skupiny K Brewery potvrdil Otakar Binder, manažer této společnosti. Rakovník by zapadl do portfolia skupiny především svou polohou – na západ od Prahy dosud neměla K Brewery žádný pivovar. Podle některých informací odradilo skupinu K Brewery blokování části majetku Pivovaru Bakalář věřiteli. Ruský podnikatel Olenin byl po kanadské společnosti International Brewery Company druhým vlastníkem, kterému se podařilo provoz pivovaru rozhýbat – poté, co byl od konce devadesátých let uzavřený. Ztráta ale narůstala. V roce 2008 vykázala společnost Czech Brewery ztrátu 31,5 miliónu korun, čísla roku 2009 pivovar nezveřejnil. Produkce roku 2009 víc jak 13 tisíc hektolitrů sice zdaleka nedosahovala instalované kapacity kolem 200 tisíc hektolitrů, ale Bakalář dokázal až třetinu uvařeného piva vyvážet. Export by měl být pro pivovar zásadní i pod novým vlastníkem – tradičně vařené a kvalitní české pivo mělo najít uplatnění především na ruském trhu.
Ruští investoři objevili české pivo a české pivovary. Největší podíl z toho připadalo na skupinu kolem Andreje Brajlovského v rakovnickém pivovaru. Od koupě Bakaláře v roce 2010 investovala dosud 60 milionů korun do rekonstrukce. Bakalář – pod novým názvem Tradiční pivovar v Rakovníku – představil nové lahve s novými etiketami, plněné na novém výrobním zařízení během června 2011. Skupina ruských investorů koupila pivovar za nezveřejněnou cenu loni ve zbědovaném stavu od ruského majitele Alexandra Olenina. Po chabé produkci 13 tisíc hektolitrů v roce 2010 byl v roce 2011 zaznamenán nárůst na 60 tisíc a v budoucnu se očekávalo 150 tisíc hektolitrů. Pivo se mělo prodávat nejen doma, ale významná část měla putovat i za hranice, především do Ruska. „Pivovar byl v hluboké platební neschopnosti, která narušila vztahy s dodavateli, limitovala možnosti pivovaru pracovat s kvalitními surovinami a přinášela spoustu dalších problémů,“ popsal situaci generální ředitel Pavel Gregorič. Pod jeho vedením Rusové dosud štědře investovali do rekonstrukce 60 milionů a vyšperkovali pivovar do moderních parametrů.
Na konec roku 2011 pivovar pro spotřebitele připravil pivo Bakalář 14° – medový speciál (alk.: 5,8 %).
Pivovar do konce listopadu 2011 uvařil 35 000 hl piva, což bylo takřka trojnásobné množství než za celý předchozí rok. Řekla to ředitelka marketingu pivovaru Drahoslava Pittnerová. (zdroj: www.denik.cz)
Pivovaru se dařilo. V roce 2010 ho koupila nadnárodní skupina obchodníků s pivem s hlavními aktivitami v Rusku. Prošel rekonstrukcí, změnil vzhled etikety a vaří třikrát víc piva než loni. S modernizací souvisel i plán na zřízení bytů pro dojíždějící zaměstnance v objektu pivovaru. „Kromě tradičního Bakaláře jsme začali vařit značky Pražačka a Černovar, které pro našeho obchodního partnera dosud vyráběl v licenci jiný český pivovar,“ uvedl v prosinci 2011 generální ředitel firmy Pavel Gregorič. Pivovar podle něj již déle než rok procházel rekonstrukcí a modernizací. Začal stáčet pivo do nových lahví, změnil vzhled etiket a obměňoval vybavení restaurací. Do stáčíren piva nový majitel investoval několik desítek milionů korun a postupně modernizoval další provozy. Kromě uvedených značek, které byly na ruském trhu prodávány již několik let, začal pivovar do Ruska vyvážet vlastní kmenovou značku piva Bakalář. „Pro některé zákazníky v Rusku bude Bakalář novinkou, přestože se do bývalého Sovětského svazu v minulých letech vyvážel,“ poznamenal Gregorič a doplnil, že pivo do Ruska neputovalo v takových objemech ani na tak prestižní trh, jakým bylo hlavní město Moskva. „Do zahraničí směřovala zhruba polovina roční produkce pivovaru, z toho přibližně 70 % představovaly vývozy značek Pražačka a Černovar,“ vysvětlila ředitelka marketingu pivovaru Drahoslava Pittnerová. Podle ní se pivovaru dařilo navyšovat prodej i na tuzemském trhu. (zdroj: praha.idnes.cz)
Výstav piva: rok 2003: 0 hl rok 2005: 4 227 hl (export: 264 hl) rok 2006: tuzemsko 4 150 hl rok 2007: 10 970 hl (export: hl) rok 2008: .. … hl (export: hl) rok 2009: 13 233 hl (export: třetina produkce)

Pivovar Březnice

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Zámecký obvod 31, 262 72 Březnice

www.pivovar-herold.cz

e-mail: info@pivovar-herold.cz


Základní sortiment:

 

 

Střízlík
světlé nealkoholické
alk.: 0,5 %

Herold světlé výčepní
světlé výčepní
alk.: 4,1 %

Světlý zámecký ležák Herold 11°
světlý ležák
alk.: 4,8 %

Světlý Březnický ležák Herold 12°
světlý ležák
alk.: 5,2 %

Světlé plné pšeničné pivo Herold 12°
svrchně kvašené pšeničné pivo
alk.: 5,1 %

Tmavé silné pivo Herold 13°
tmavý ležák
alk.: 5,2 %

Světlé silné pivo Herold 14°
světlý ležák
alk.: 5,8 %

Silné světlé pivo Bastard 14°
světlý ležák
alk.: 6,1 %

Polotmavé silné pivo Herold 14°
polotmavý ležák
alk.: 5,8 %

  • U příležitosti 515 let pivovaru v roce 2021 uvařili Výroční speciál 1506 – světlou šestnáctku.

Starší info:
Přesné datum založení pivovaru není známo, ale usuzuje se období let 1506-1512 za panství pana Zdeňka Malovce z Chejnova a na Vimperku. První dochovaná zmínka o něm pochází již z roku 1506, kdy Václav Zmrzlík ze Svojšína prodal zdejší panství i s pivovarem nejvyššímu písaři království českého Zdenku Malovcovi z Chejnova za čtyři tisíce pět set českých grošů. Další písemná zmínka pochází z dílčí cedule Petra Malovce z Chejnova z roku 1531, ve které Jan Malovec z Chejnova postoupil bratru Petrovi mimo jiné březnický zámek, k němuž patřil pivovar se sladovnou. Zámecký urbář z roku 1590 o pivovaru vypovídá: „pivovar jest při zámku, v němž se pivo vaří a vystavuje bílého piva 24 věrtele, do roka ječného se svařuje na 4 věrtele, patok několik varů, jak kdy, více i méně. Při témž pivovaru pod jednou střechou jest spilka klenutá, hvozd prostorný, humno klenutý, štok cihelný, pánev velká a všechny potřeby k tomu náležící. Na témž pivovaře půdy na slady, chmele, též sejpky na všeliké obilí, proti témuž pivovaru sklep na dvě přehrazený, buďto na stará nebo jakékoliv piva, prostorný na množství sudů, chmelnice při témž zámku jest, v kteréž spotřeba chmele bývá a podle úrody i několik drahně kop se prodati může“. Tehdy se zde vařilo pivo třikrát týdně po třiceti věrtelích, což bylo asi sto osmdesát hektolitrů. A bylo to pivo bílé, pšeničné, i staré, hořké nebo červené, jak se tehdy říkalo pivu z ječmene.Pivovar, v té době (po roce 1600) v majetku bratrů Lokšanů, zásoboval pivem tehdejší březnické a tochovské panství a ročně vystavil asi 1 800 sudů pšeničného a ječného piva. Voda se přiváděla po rourách z haltýře nad malým Radenínským rybníkem. V roce 1623 byl majetek pánů Lokšanů zabaven. Pivovar byl již z kamene a cihel. V polovině 17.století vlastnil pivovar pan František Přibík z Újezda. Ten zemřel v roce 1662. V té době se v pivovaru vařilo 30 varů ročně. Pánev z roku 1761 byla na 26 sudů. Konec Asi kolem roku 1700 pivovar postavil budovu, která stojí dodnes. Ihned po její dostavbě pivovar koupila rodina hrabat Kolowratů Krakovských, která ho vlastnila téměř sto padesát let. Kolowratský erb s orlicí zdobí etikety březnického piva Herold i v současnosti. Období 18.století znamenalo pro pivovar nepříznivé období. Neúroda způsobila nedostatek základní suroviny pro výrobu piva. Pivovar museli majitelé v roce 1831 pronajmout. V letech 1931-1852 byl nájemcem František Schönbeck, v letech 1853-1867 byl nájemcem Jan Tille (roční výstav asi 1 000 sudů), v letech 1867-1873 měl pivovar v nájmu Josef Temel, poté do roku 1876 si pivovar pronajal za 2 200 zl ročně Čeněk Šillinger. Od roku 1876 byl ředitelem panství Gabriel Tschapek, který prosadil vzít pivovar opět zpět do vlastní réžie. Čeněk Šillinger zůstal sládkem s odměnou 10 zlatých za var. V této době byl pivovar přestavěn na parní vyhřívání, firma Martínek a spol. dodala nové strojní zařízení. Byly rozšířeny i sklepy. Využity byly prostory bývalé „flusárny“, které spojily s pivovarem podzemní chodbou. V roce 1901 byla postavena nová kotelna. Do zařízení pivovaru se investovalo 16 890 korun. Opět byly rekonstruovány sklepy a zřízeny nové lednice. Tuto práci provedla pražská firma Josef Rosenberg nákladem 54 615 korun, a v roce 1903 v ceně 38 852 korun. V oboře byla vykopána nová studna a pořízena zvláštní nádrž (firma Raab z Písku v roce 1903 v ceně 8 062 korun). Vedení pivovaru se v těch letech snažilo zajistit větší odbyt piva. Nákladem 58 339 korun byla v roce 1903 až 1905 vybudována nová restaurace Karlův Týn. Požár v roce 1906 zcela zničil celé křídlo rozsáhlé pivovarské budovy. Následně majitel panství hrabě Hanuš Pálffy znovuobnovil zničenou část a pivovar zmodernizoval. Zaveden byl parní pohon a elektrické osvětlení. Pánev měla obsah 72 hl. Veškeré parní a strojní zařízení dodala pražská firma Novák & Jahn. Cílem přestavby byla roční kapacita 20-25 000 hl piva. V lednu 1908 byla vysvěcena březnickým děkanem Františkem Šáchem za asistence kaplana P.M. Nováka nová varna. V té době byl sládkem František Jílek. On a ředitel panství Josef Nevrla se nejvíce zasloužili o modernizaci pivovaru. V říjnu 1921 byl přijat za sládka Josef Chlad. I nadále byla zaváděna nová technologie. Pořízena byla moderní myčka na lahve, poloautomat na plnění piva do sudů, nový šrotovník a přistavěno bylo nové oddělení ležáckých sklepů. Tehdejší ředitel panství Jan Kovář, který docenil prospěch zdokonaleného zařízení pivovaru pro výrobu piva a prospěch velkostatku, prosadil i opravu sladovny a hvozdu. V těch letech pivovar produkoval 12 % světlý ležák a 12 % tmavý granát. V hospodářském roce 1929-30 dosáhla výroba 20 219 hl. „Pekař, farář, rolník, řeznice, všichni pijou pivo z Březnice,“ říkalo se prý za první republiky. Následná krize a válečná léta znemožnila další rozvoj podniku. Po roce 1945 byl pivovar jako majetek hrabat Pálffyů z Erdödů zkonfiskován.

dřívější názvy piv:
Březnické světlé pivo 10 %
Březnický světlý ležák 12 %
Lokšan 11 % (světlý ležák)
Březnický speciál 14 % (světlý ležák)

Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
1950-1950 Brdské pivovary n.p.
1951-1952 Berounsko-rakovnické pivovary n.p.
1953-1953 Chodské pivovary n.p.
1954-1957 Brdské pivovary n.p.
1958-1959 Berounsko-rakovnické pivovary n.p.
1960-1988 Středočeské pivovary n.p.

V roce 1995 začal pivovar vyrábět „pivní limonádu“ , tedy nízkoalkoholický mixovaný nápoj s citrusovou příchutí Herold mix. Novinka připomínající pěnivostí pivo byla vyráběna z přírodních surovin bez použítí konzervačních látek a měla trvanlivost 90 dnů. Litr nápoje byl obsahem alkoholu srovnatelný s 0,35 litru desetistupňového piva. Bývalý ředitel a majitel Bohemia Art i Poldi Ocel Kladno Vladimír Stehlík měl zájem o koupi rozhodujícího podílu akcií pivovaru. Cena, za kterou Stehlík měl pivovar získat, podle odhadů mohla být zhruba 35 milionů korun. „V obdobných případech bývá obvyklé, že se cena pohybuje kolem jednoho milionu korun na každých tisíc hektolitrů roční produkce pivovaru,“ připustil ředitel pivovaru Stanislav Janoštík v lednu 1996. Roční výroba byla právě 35 000 hl, což podnik řadilo mezi menší pivovary. Ve spojení s Poldovkou vidělo vedení pivovaru cestu, jak obstát v silné konkurenci na pivovarském trhu. „Navíc může mít pan Stehlík k našemu podniku ještě zvláštní vztah, protože je původně architekt a budova pivovaru je mimo jiné významnou architektonickou památkou,“ mínil v roce 1996 ředitel Janoštík. Podle něho již Vladimír Stehlík získal složením jednoho milionu korun předkupní právo na 51 % akcií pivovaru. Tento podíl prodával Fond národního majetku. Stehlík je ovšem nemohl získat přímo, protože podle privatizačního projektu na ně měly přednostní právo pivovarské a sladovnické firmy a teprve od nich je mohl koupit jiný zájemce. Předmětem privatizace byla totiž společnost Pivovary a sladovny, výzkum a služby, jejíž součástí byl kromě pivovaru také Výzkumný ústav pivovarský. Jeho zachování bylo podle odborníků pro domácí pivovarnictví natolik významné, že privatizační projekt dal přednost při prodeji celé společnosti podnikatelům v oboru. „Tyto podniky však chtějí jen výzkumný ústav, pivovar jsou ochotny prodat panu Stehlíkovi,“ předpokládal v lednu 1999 ředitel pivovaru Stanislav Janoštík. Představitelé Českého svazu pivovarů a sladoven ovšem zmíněné předpoklady nepotvrdili. Pivovar ročně vyprodukoval kolem 30 000 hl piva, které vyvážel v roce 1996 i do Švédska, Finska, Ruska a na Ukrajinu. Jako jediný pivovar na světě exportoval sudové pivo i na Kubu.
Pivovar v roce 1997 podílem vývozu na celkové produkci patřil mezi špičku českých pivovarů. V roce 1996 byl na třetím místě za Budvarem a Starobrnem. Pivo vyvážel například do Německa, Švédska, Finska, Francie, zemí bývalého Sovětského svazu i na Kubu. V tuzemsku zásoboval svým zlatavým mokem především Příbramsko. V roce 1997 vařil pivovar šest druhů piva. Přechod mezi alkoholickými a nealkoholickými nápoji tvořila takzvaná pivní limonáda s obsahem 1,4 % alkoholu. Pivovar se rovněž v roce 1997 podílel na výrobě mladinových koncentrátů, což jsou trvanlivé mladinové konzervy pro následnou výrobu piva v domácích či průmyslových podmínkách. Mezi nejvýznamnější ocenění, která pivovar získal, patřilo druhé místo v kategorii dvanáctistupňových piv na tuzemském veletrhu Pivex v roce 1995 a první místo za tmavé pivo na světovém veletrhu roku 1996 ve Stockholmu. Pivovar obhájil v říjnu 1997 se svým třináctistupňovým tmavým ležákem své prvenství roku 1996 na pivním festivalu ve švédském Stockholmu. Přes veškeré úspěchy na trhu i v různých soutěžích však žilo v roce 1997 pětatřicet zaměstnanců pivovaru v nejistotě o svou budoucnost.
Představenstvo akciové společnosti Pivovary a sladovny Praha, která pivovar dosud vlastnila, rozhodlo konečnou platností v únoru 1997 o změně majitele pivovaru. Pivovary a sladovny Praha se snažily pivovar prodat déle než rok. Jen za posledních šest měsíců roku 1996 klesla jeho cena z osmatřiceti na pětadvacet milionů korun. Jedním ze zájemců o jeho koupi byla například i společnost Bohemia Art Vladimíra Stehlíka. Ten dokonce získal na pivovar předkupní právo, po problémech v Poldi Kladno od svého záměru však ustoupil. Pražská společnost s ručením omezeným S-Progres, která podnikala v potravinářství, si od akciové společnosti Pivovary a sladovny – výzkum a služby Praha pronajala pivovar od září do konce roku 1997. Od ledna 1998 se měla stát jeho majitelem. Jednatelem společnosti S-Progres a zároveň i novým ředitelem pivovaru byl kazašský Čech Alexej Samik. „Hodláme zachovat současnou produkci pivovaru i název piva, které vyrábí, a připravujeme rekonstrukci historických objektů i technologického zařízení. Nikdo ze zaměstnanců se nemusí obávat, že přijde o práci,“ shrnul záměry své firmy Alexej Samik, který se přestěhoval do Čech před třemi lety. Pivovary a sladovny Praha se marně snažily pivovar prodat již téměř dva roky. Každý z potenciálních kupců však odstoupil od kupní smlouvy ve chvíli, kdy měl zaplatit dohodnutou částku. „Pivovar jsme chtěli koupit již na jaře 1997, ale nenabídli jsme nejvíc,“ řekl v září 1997 Alexej Samik, který řadu let pracoval v jednom z kazašských lihovarů. Pivovar v roce 1997 zaměstnával 37 lidí a ročně vyprodukoval kolem třiceti tisíc hektolitrů piva.
V roce 1998 podnik ukončil výrobu piva Herold 12 % (pšeničný kvasnicový ležák alk.: 5,2 %; plněno do 0,5 l lahví; speciální pivo vyrobené z pšeničného sladu technologií svrchního kvašení používanou v Bavorsku, specifickou chuť i vůni vytváří především odlišný druh kvasinek, které trvale zůstávají v pivu, pivo se vyznačovalo bohatou pěnou a charakteristickým zákalem)
V roce 1999 vlastnila majoritu v pivovaru společnost Childe Herold s.r.o (Praha 9, Peluškova 1398; založena: 12.10.1992) s americkou kapitálovou účastí. Název Pivovar Herold Březnice, a.s. platil od 3.3.1999.
Pivovar zvýšil v roce 1999 objem výroby téměř o 300 % na 26 000 hl piva. Důvodů bylo několik. Vedení výrazně zkvalitnilo především obchodní politiku, a to ve vytvoření sítě obchodních zástupců. Zlepšila se i kvalita sortimentu piva, v němž se nově objevil čtrnáctistupňový speciál. Za světlou desítku dostal pivovar na veletrhu Pivex 1999 druhou cenu. Pivovar opustil zahraniční trhy a zaměřil se pouze na tuzemského zákazníka.
V pivovaru se chystali zdražovat od ledna 2001. „Zřejmě to bude jen u nízkoalkoholických piv. O kolik? To budeme vědět až v polovině prosince, kdy dokončíme kalkulaci nových cen,“ tvrdila v listopadu 2000 Vendula Rybárová, obchodní ředitelka pivovaru.
Pivovar na jaře 2001 pivo nezdražil. „Od 1. dubna rozhodně ne. Možná v sezóně, ale pokud k tomu dojde, tak to odběratelům v předstihu oznámíme měsíc předem,“ řekl sládek František Pinkava. V dubnu 2001 podnik prodával svou desítku v sudech za 5,50 kč, v lahvích za 5,80 Kč za půllitr. Do USA pivovar v roce 2001 exportoval piva s názvy Old Stork Herold („starý čáp“) (světlý ležák; alk.: 4,8 %) a Herold Bohemian Black Lager (tmavý ležák; alk.: 5,2 %). „Letos v létě jsme tři týdny pivo vůbec nestáčeli, neboť jsme vyměňovali myčku. To se samozřejmě projevilo na mírném poklesu výroby. Jinak jsme ale snížení spotřeby piva nijak nepocítili,“ řekla v prosinci 2001 ekonomka pivovaru Ivana Klimešová.
Tesco 10 % bylo světlé výčepní pivo (alk.: 4,1 %; plněno do 0,5 l lahví) vyráběna od července 2002 pro maloobchodní síť Tesco.
Na dvoře pivovaru se 21.9.2002 konaly oblíbené pivní slavnosti. Během odpoledne na návštěvníky čekala zábava a různé soutěže. Rekordman v soutěži o nejlepšího držáka, domácí Josef Kratochvíl, tuplák s litrem piva dokázal v napjaté paži držet pět a půl minuty. Herec a producent Jiří Pomeje předal sládkovi Františku Pinkavovi cenu Zlatý korbel, kterou pivovaru udělilo Sdružení sběratelů pivovarských suvenýrů a historie pivovarnictví za dlouholetou činnost ve prospěch sběratelů. „Slavnosti pořádal pivovar již popáté, v loňském roce jsme je však vynechali,“vysvětlil sládek František Pinkava. „Po čtyřech ročnících jsme museli loni vyčkat, protože akci děláme v bývalém areálu školního statku, který jsme měli pronajatý a zrovna se prodával jinému majiteli. Nyní je statek v rukou jedné stavební firmy, která tu vytvořila ještě vhodnější zázemí pro podobnou akci. Vstup na pivní slavnosti byl tak díky firmě, která tu vybudovala venkovní občerstvení, nejenom od nás z pivovaru, ale i ze zámku. Návštěvníci zámku si tak mohli zpestřit svůj sobotní výlet.“ Na slavnost platily dvě ceny za vstup. Jedna stála padesát korun. Ti, kteří prošli brankou vysokou 150 cm, zaplatili pouhou dvacetikorunu. „K ochutnání byl pochopitelně prakticky celý sortiment naší výroby,“ dodal sládek. „Všichni mohli ochutnat desetistupňové pivo, ale i dvanáctistupňové, naši třináctku i čtrnáctku.“ „Po šesti letech jsme se vrátili k výrobě světlé dvanáctky svrchně kvašené. Tak zvané kvasnicové pivo vaříme především na přání amerického zákazníka.“ Právě až ze USA byli nejvzdálenější z přibližně tří stovek návštěvníků pivobraní. „Děláme okružní jízdu po evropských městech a ochutnáváme pivo,“ řekl nám Mike Saxton, prezident společnosti BeerTrip z Montany. „Březnické pivo patří k těm nejlepším, co jsme v ČR dosud pili. Já dávám přednost tmavému. Vaše české pivo je lepší než bavorské, ale nejvíce mi zatím chutnalo pivo v Belgii.“
V pivovaru měli v roce 2002 nejprodávanější světlou desítku, nejvíce piva prodali v Praze a na Klatovsku. Pokud šlo o region, pochvalovali si okolí Březnice a Příbrami. „Jde však jen o 20 % naší produkce,“ upozornil v říjnu 2002 obchodní zástupce pivovaru Jan Belanský. Když mluvil o přežití na trhu, přišel s netradičním argumentem. „Nás to prostě baví, proto tady ještě stojíme. My jsme totiž jeden z nejmenších pivovarů v Čechách a daří se nám přežívat hlavně kvůli exportu do zahraničí,“ vysvětlil.
Pivovar získal v lednu 2003 stříbro v kategorii tmavý speciál za třináctistupňové pivo na 13.pivních slavnostech v Táboře. „Prakticky od roku 2000 se nám daří držet šňůru ocenění s našim pivem,“ pochválil si výsledky České pivní pečetě 2003 v Táboře František Pinkava z pivovaru. „Táborské soutěže se účastníme od roku 2000, a tehdy jsme si za třináctistupňový tmavý speciál přivezli zlato,“ vzpomínal Pinkava. „Stejný úspěch jsme si zopakovali i za rok. Vloni jsme s třináctkou vyhráli třetí místo.“ Na jaře 2003 pivovar vyrobil speciální pivo Kameňák (světlý ležák; alk.: 4,9 %; plněno do 0,5 l lahví) v souvislosti se stejnojmennou českou komedii režiséra Trošky.
Společnost pro záchranu vojenských historických památek spolu s městem pořádala v květnu 2003 oslavy výročí konce 2. světové války. Byla uspořádána bitva o pivovar a osvobození Březnice.
Nádvoří pivovaru celé odpoledne a večer patřilo tradičním pivním slavnostem. Pro tanečníky bylo připraveno od
Pivovar, který patřil k nejmenším českým producentům piva, se chtěl v roce 2003 více prosadit na regionálním trhu. „Po investicích do technologie začínáme postupně budovat i novou obchodní síť,“ řekl v červenci 2003 sládek František Pinkava. Kapacita pivovaru byla až 53 000 hl. Významné postavení na regionálním trhu pivovar ztratil v minulých letech kvůli častému střídání nájemců. V roce 2002 na Příbramsku prodal zhruba 20 % produkce. Vedle Příbramska pivo prodal hlavně v Praze, Klatovech. Zhruba 7 % produkce šlo na export, a to do USA, Anglie, v roce 2002 i do Ruska. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarsko-sladařským vyrábí v Březnici také mladinové koncentráty. Vyváží je do Japonska, Austrálie a Ruska, kde se z nich vyrábí domácí pivo. Nejprodávanějším produktem bylo v roce 2002 světlé výčepní pivo. Pivovar měl v sortimentu také světlý ležák, třináctiprocentní tmavý a čtrnáctiprocentní světlý speciál. Od výroby „pivní limonády“ – nízkoalkoholického mixovaného nápoje s citrusovou příchutí už upustil. Naopak po šesti letech v roce 2002 obnovil produkci dvanáctiprocentního pšeničného svrchně kvašeného ležáku. V roce 2002 také začal na zakázku hypermarketů Tesco vyrábět stejnojmenné světlé výčepní pivo.
Letní teploty přilákaly na nádvoří pivovaru 18. července 2003 několik stovek návštěvníků. Konaly se zde totiž oblíbené Pivní slavnosti, jejichž kmotrem se v roce 2003 stal režisér Zdeněk Troška. Jeho účast na slavnostech nebyla náhodná – pro jeho film Kameňák, který byl v letošním roce uveden do kin, se totiž v Březnici vařilo pivo. „Jedná se o jedenáctistupňový světlý ležák Starý čáp, který se ve filmu objevuje a který vyrábíme pro americký trh,“ vysvětlil sládek František Pinkava. „Spolu s premiérou filmu Kameňák jsme však na tuzemský trh uvedli stejnojmennou značku piva, které je dostupné v běžné prodejní síti nebo v naší pivovarské podnikové prodejně a které nese logo filmu na své etiketě.“ „Poslední šlechtický rod Pállfyů z Erdödu, jimž pivovar patřil až do konfiskace v roce 1945, vynikal dokonale promyšleným hospodářským systémem. Všechny zužitkovatelné odpady z pivovaru prošly živočišnou výrobou sousedního statku, která pak skončila na bohatých tabulích při hostinách. A čím jiným se mohlo zapíjet, než právě pivem ze zámeckého pivovaru,“ vyprávěl sládek Pinkava. Na slavnost připravili organizátoři slavností pro každého něco: zatímco starším a nesoutěživým vyznavačům zlatého chmelového produktu vyhrávaly k poslechu skupiny Přescent a Toulavá kapela, ti ostatní včetně pivovarského dorostu mohli své schopnosti změřit v řadě soutěží. Svou tradici mezi nimi má Březnický tuplák, v němž zvítězí ten, kdo nejdéle udrží litr piva ve skleněném korbelu v natažené ruce svírající s tělem pravý úhel. Nejlepší loňský „držák“ zvítězil s časem 5,5 minuty. Zajímavou a pro pivní slavnosti typickou soutěží je také štafeta, v zahraničí nazývaná také loď. Účastní se jí dvě družstva po pěti hráčích, jejichž úkolem je postupně co nejrychleji vypít půllitr piva a předat štafetu dalšímu soutěžícímu ťuknutím prázdné sklenice. Konzumační soutěží je také závod v rychlosti pití piva, v němž zvítězí ten, kdo nejrychleji prolije hrdlem jedno lahvové pivo. K večeru pak přišla vhod i záchranářská soutěž spočívající v přesunu „postiženého pivaře“ na trakaři.
Sobotní odpoledne dne 11.října 2003 patřilo v Březnici setkání motorkářů Harley Davidson z celé republiky. Do areálu pivovaru se sjelo přes padesát nablýskaných dvoukolových krasavců, které si přišlo prohlédnout dvě stě obdivovatelů. Motocyklisté, mezi nimiž nechyběly ani ženy, měli možnost při exkurzi do pivovaru nahlédnout „pod pokličku“ výroby chmelového moku, ale hlavně se sejít se svými přáteli. O hudební kulisu příjemného odpoledne se postarala oblíbená rožmitálská kapela Venkovanka.
Pivovar pořádal 20. února 2004 reprezetační pivovarský ples. Konal se v Kulturním domě v Březnici. K tanci a poslechu hrála country skupina Přescent a Toulavá kapela. Předtančení zajistil taneční kroužek z Bělčic. Pivovar se mohl pochlubit mnoha oceněními. Zatím posledním bylo třetí místo v soutěži O pivní pečeť, která se konala na konci ledna 2004 v Táboře. Bronzovou pivní pečeť získal Herold za speciální tmavou třináctku. Uspěl v konkurenci 47 pivovarů. Informovala o tom Květa Soldátová z obchodního oddělení pivovaru.
Nejrůznější druhy piva nechyběly dne 4.března 2005 na pivovarnickém plese Herold v Kulturním domě v Březnici.
Pivovar v roce 2005 exportoval pivo s názvem Herold Bohemian Bronze Lager 14° (světlý speciál; alk.: 5,8 %).
Pivovar plánoval na podzim 2005 zvýšení cen moku. „Vyčkáváme,jak se zachovají velké pivovary,“ uvedl v listopadu 2005 obchodní ředitel Jiří Turek.
Pivovar v roce 2006 oslavil už 500. výročí založení. Při té příležitosti v průběhu celého roku pořádal různé společenské akce. Mezi jinými i Herold Music Fest, který se konal v sobotu 2.září 2006 v areálu bývalé nafukovací tenisové haly. Počasí jako na objednávku přilákalo mnoho příznivců zlatavého moku a také dobré rockové hudby. Návštěvníci od rána soutěžili o pivní ceny v Pivní maturitě. Úkolem soutěžících byla ochutnávka a rozpoznání nového výrobku pivovaru Bastard vedle ostatních produktů. K dobré zábavě hrála dechová kapela Rožmitálská Venkovanka, kterou v průběhu dopoledne vystřídala country skupina Křemeňáci. Odpoledního rockfestu se zúčastnilo více než 620 návštěvníků.
Pivovar zabodoval v soutěži v Táboře. Sdružení klubů sběratelů pivovarských suvenýrů a historie pivovarnictví ČR udělilo pivovaru čtyři diplomy. Ze 13. ročníku soutěže si v březnu 2007 přivezl pivovar 2. místo za nejhezčí sérii pivních etiket. Třetí místo získal v soutěži o nejhezčí pivní korunku roku 2006. Pivo Bastard přineslo druhé místo v soutěži o nejhezčí etiketu. Pivovar sebral i druhé místo za nejhezčí sérii pivních etiket.
Pivovar se v roce 2007 zdražit nechystal. „V příštím roce se tomu ale pravděpodobně nevyhneme, nezáleží na nás, ale na ceně surovin, takže konečná částka, o kterou bude pivo zdraženo, není známa,“ řekla v říjnu 2007 Květuše Soldátová z obchodního oddělení pivovaru.
Na 18.Reprezentačních slavnostech piva v lednu 2008 v Táboře získal pivovar v kategorii tmavé speciální pivo Českou pivní pečeť roku 2008 za pivo Herold Bohemia Black Lager 13%.
Američany ovládaný pivovar Herold v roce 2007 vyexpedoval za hranice, především do Anglie, 40 % své celkové výroby a v roce 2008 podíl podle ředitele Davida Porteouse vzroste zhruba na padesát procent. Ani on neprodával lacino. V Anglii někde i za dvě libry, srovnatelně s nejdražšími tamními značkami. „Levné pivo si může zákazník koupit kdekoliv. V tom konkurují hlavně laciná polská piva. Naše šance uspět je ale založena na tradiční české kvalitě, a tedy za odpovídající cenu,“ řekl Porteous.
Deset let vládli pivovaru Američané. S tím měl být v létě 2008 konec. Malý pivovar se známou značkou byl na prodej. Důvodem byla ekonomická situace Heroldu, který byl už několik let ve ztrátě a vyráběl jen něco přes 14 tisíc hektolitrů ročně – tedy ani ne polovinu toho, jakou měl kapacitu. Podle starostky Březnice Jany Krajmerové bylo zájemců o pivovar několik, podle neoficiálních informací byl favoritem blíže nespecifikovaný český investor. Lidé z pivovaru ale naznačovali, že oním investorem tentokrát nebyla tajemná skupina českých akcionářů ze společnosti K Brewery, která už druhým rokem skupovala podíly v regionálních pivovarech. Ředitel Heroldu byl dosud David Porteous, Američan, žijící už 16 let v Česku. „Herold je vynikající pivo. Ale tím, že využívá jen menší část své kapacity, se výrobní náklady prodražují,“ hodnotil situaci Karel Košař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS), pod který Herold až do privatizace v roce 1997 patřil. Příchod nového vlastníka mohl být podle Košaře pro pivovar dobrou zprávou. Porteous od počátku sázel na tradiční českou technologii. A pivo, zejména speciální značky, které vyhrávaly nejednu degustační soutěž, odmítal prodávat doma i v cizině lacino. „Levné pivo si může zákazník koupit kdekoliv. Naše šance uspět je ale založena na tradiční české kvalitě za odpovídající cenu,“ uvedl nedávno ředitel Heroldu. Od roku 2005 vlastnila pivovar společnost Pivovar Herold Breznice Holdings USA, ovládaná americkými finančními fondy. Před ní patřil Herold Američanovi Charlesi Corrymu, který měl stejně jako Porteous českou manželku a který Herolda v roce 1997 koupil od VÚPS. Dva roky před Corrym řídil pivovar na základě pronájmu Kazach Alexej Samik a jeho firma S-Progres.
Pivovar koupila pražská investiční a konzultační společnost Ballena podnikatele Marka Šoltése. Pivovar od roku 2005 vlastnila společnost Pivovar Herold Breznice Holdings USA ovládaná americkými finančními fondy a důvodem prodeje byla špatná ekonomická situace pivovaru. Pivovar, který vyráběl značky Herold, Bastard, Porter a Kameňák, vyvážel podstatnou část své produkce do zahraničí, především USA, Anglie a Finska. Na domácím trhu ale prodej klesal a podnik byl už několik let ve ztrátě. V roce 2008 vyráběl přes 14 tisíc hektolitrů piva ročně, což byla necelá poloviny jeho kapacity. Nový vlastník chtěl vybudovat silnou regionální značku, obnovit českou distribuční síť i některé chátrající objekty. Podle nového ředitele pivovaru Miroslava Abraháma byla obchodní politika orientovaná na vývoz do USA a Británie díky neustálému posilování kurzu české koruny pro malý pivovar neudržitelná. Prodeje piva podle něj klesaly i přesto, že pivovar vybudoval v minulých letech v devíti státech USA síť 60 odběratelů.
V květnu 2009 pivovar znuvuobnovil výrobu pšeničného piva.
Pivovaru se v červenci 2009 zvýšil proti předchozímu roku výstav trojnásobně. Zatímco v roce 2008 vyrobil 504 hektolitrů, v roce 2009 celkem 1562 hektolitrů.
Ochrannou značku Evropské unie získal další český výrobek. Šlo o pivo Březnický ležák. Informovala o tom Evropská komise. V případě Březnického ležáku šlo o první kategorii, tedy chráněné zeměpisné označení.
Pšeničné pivo je vařeno bavorským způsobem bez surogace cukru a je svrchně kvašené. Při výrobě mladiny jsou v pivovaru používány čistě české odrůdy chmele z žatecké oblasti a to granulovaný chmel žatecký poloraný červeňák a další granulovaný chmel poloraný červeňák odrůdu Sládek. U některých vybraných druhů mladiny dolaďují hořkost piva přidáním chmelového extraktu.
V Březnici se dosud mohl koupit sud desetistupňového piva za 948 korun, od ledna 2010 to bylo o 92 korun víc. „Nebojíme se, že bychom ztratili klientelu. Pivo máme kvalitní, jde o klasickou výrobu. Rozšířili jsme nyní sortiment o pšeničný kvasnicový ležák, který tolik pivovarů nevyrábí, takže se snažíme vyjít zákazníkům vstříc,“ vysvětlil Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel Heroldu s tím, že jim pomáhal export.
Nejhezčí pivní etiketu roku 2009 měl kvasnicový pšeničný ležák pivovaru Herold Březnice. Rozhodli o tom sběratelé pivních etiket a pivovarských suvenýrů. Na 36. setkání sběratelů v Táboře řekl tajemník sdružení klubů sběratelů pivovarských suvenýrů František Pinkava. Sběratelé vybírali z téměř 600 pivních etiket, 66 tácků a 84 pivních korunek, které se objevily v roce 2009.
Když se před lety řeklo pivo Herold, nenašlo se mezi pivaři mnoho nadšených tváří. Ale mnozí z těchto odpůrců dnes už možná nevědí, oč přicházejí. Pivovar už dva roky patřil českému majiteli, a zdálo se, že šlape. Alespoň se tak dá soudit podle dosavadních úspěchů. Březnický Herold se totiž v roce 2009 dočkal ocenění Pivovar roku v soutěži mezi malými pivovary České republiky. Když se vejde do dvora barokní stavby pivovaru, oči nevědí, kam by pohlédly dříve, jestli na pivovar nebo na sladovnu. Krásné architektuře z roku 1720 dominuje pivovarský komín, na kterém nyní sídlí čapí rodinka s třemi mláďaty. František Trantina je prý pravidelně pozoruje z vikýře na půdě sladovny, kde se skladuje zrno. „Jsou to naši miláčci a pivovarští věří, že čápi přinášejí štěstí. To, že zde hnízdí a vyvedou mláďata znamená, že je v okolí pivovaru zdravá příroda,“ řekl František Trantina, který měl na starosti marketingové záležitosti pivovaru. Pivovar si vyrábí vlastní slad ze sladovnického ječmene z okolí Březnice. K výrobě piva se používala kojenecká voda ze zámecké studny, v jejímž okolí se široko daleko nehnojilo. Sortiment piv byl v roce 2010 poměrně široký. Měli zde klasickou desítku, dvanáctku, tmavé pivo a granátové pivo, což byla čtrnáctka. „V poslední době jsme se vrátili k výrobě pšeničného piva. V něm nejsou žádné přísady, je to stoprocentně přírodní produkt. Kvasinky mají regenerační účinky, je dobré při únavě k celkovému povzbuzení,“ vyzdvihl kvality kvasinkového piva František Trantina. Zaměstnanci jsou tady poměrně stálí, někteří tu pracují už desítky let. Důkazem může být Bohumil Kočka. Vaří pivo už sedmačtyřicet let. „Dříve jsem byl sladovník, dneska už jsem biochemik. Pořád ale vařím pivo,“ řekl Bohumil Kočka a vyprávěl, jak si pro pšeničné pivo do Březnice pravidelně jezdí několik lidí z Příbrami. Prý ho užívají jako žaludeční lék. Zapomenout nelze na sládka pivovaru Františka Pinkavu, kterého si tu prý lidé moc váží. „Nebudete věřit, ale ve stáčírně mají chlapci vodku,“ směje se František Pinkava a vede nás na pravidelnou kontrolu do stáčírny. Ukazuje nám novinku v podobě plastových sudů, které jsou výborné hlavně na export. A právě zátky k těmto sudům se namáčejí ve vodce. Minulí majitelé, Američané, prý zanechali pivovar ve zcela zdevastovaném stavu, který se nechvalně podepsal nejen na celkovém vybavení, ale hlavně na domácím trhu. „Dva roky se věnujeme dokupování zařízení a vozového parku. Zároveň se snažíme, aby se Herold dostal do povědomí lidí. Dostat se do hospod není zrovna jednoduché. Každý hospodský dnes čeká, že mu pivovar hned hospodu vybaví. Něco dobrého nám ale předchůdci přeci jen zanechali, a to byly kontakty do zahraničí,“ kvitoval obchodní ředitel pivovaru Tomáš Kopřiva. „Ještě ale budeme muset prodat několik hektolitrů piva, než bude možné obléknout tuto krásnou historickou památku do nového kabátu,“ doplnil Tomáš Kopřiva. Připomínal také, jak nákladná je tradiční výroba piva, které dlouho zraje. Desítka třeba zrála třicet dní. Pět dní ve spilce, tam začne kvasit, a potom jde do ležáckého tanku. Neustále potřebuje obsluhu, a ta se musí zaplatit.
Pivovar zaznamenal v letních měsících roku 2010 rapidní nárůst tržeb, vyvolaný větší žízní dospělých i turistickou sezonou. „Teplé počasí opravdu zvýšilo spotřebu piva, ale někdy je už takové horko, že lidé, bohužel, ani pivo přes den nepijí. Také se někdy stane, že pivo v hospodách dojde, a proto musíme operativně zavážet, což se nám, díky nonstop službě naší vrátnice, daří,“ potvrdil v červenci 2010 Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel Pivovaru Herold. Pivo v létě nejen osvěží, ale jeho spotřeba roste také na různých akcích, jako jsou turnaje ve volejbale, tenise a na jiných soutěžích. „Na takové akce půjčujeme vlastní výčepní zařízení a našeho piva se tam vypije dost, což nám samozřejmě dělá radost,“ řekl Tomáš Kopřiva. „Letos jsme se na sezonu připravili, takže jsme navařili několik sudů dopředu, ale dnes už jsou sklady téměř prázdné. Lidé se však nemusejí obávat, že by nám alkoholický nápoj došel,“ dodal Kopřiva. Pivovar Herold totiž pracoval na všechny obrátky, čemuž přispěli i sezónní brigádníci, kterými podnik posílil své řady. Pivovaru pomáhal i trend posledních let, kdy lidé upřednostňují značky z malých pivovarů před velkými pivovarskými řetězci, které vyrábějí takzvané europivo. „Za dosavadních šest měsíců jsme prodali tolik piva, jako za celý loňský rok,“ potvrdil František Pinkava, vrchní sládek pivovaru. Herold nezůstával pouze na Příbramsku, ale vyvážel do několika zemí. „To je pivo do Ruska, tohle zase do Velké Británie. A tady ty sudy jsou určeny do Švédska, kde je naše značka hodně oblíbená,“ popsal obchodní ředitel při průchodu skladem. Pivovar v létě 2010 vyráběl šest druhů piv: deseti a dvanáctistupňové, dvanáctistupňové pšeničné, třináctistupňové tmavé a polotmavé a nakonec pivo, které je přímo určené do parného léta, čtrnáctistupňové polotmavé granátové pivo. „Je to pivo pro letní měsíce. Má v sobě živiny a vitamíny, je zdravé, nefiltrované a přírodní. Obsah alkoholu je 6,1%, ideální pro sportovce“ popsal sládek Pinkava.
Jeden z nejmenších průmyslových pivovarů, pivovar Herold, v roce 2010 zvýšil výstav o procento na 11 330 hl piva. Přes 50 % výstavu pivovar vyvezl do zahraničí. Řekl to obchodní ředitel pivovaru Tomáš Kopřiva s tím, že na nárůstu se projevila zejména vyšší výroba pšeničného piva. Celý tuzemský trh s pivem přitom pivovarů klesl o 12 % a pokles.
V roce 2010 ale pivovar začal vyrábět i pivo nealkoholické s názvem Střízlík.
Obchodní ředitel pivovaru Tomáš Kopřiva očekával v roce 2011 zostřený konkurenční boj na tuzemském trhu. „Letos bychom chtěli vyrobit zase o něco více piva, ale bude to těžké,“ uvedl. Hlavní část výroby obstarávalo světlé výčepní pivo a ležák.
V pravidelné rubrice Naše řemeslo vyzpovídal Deník sládka březnického pivovaru Františka Pinkavu. Popsal samotnou výrobu piva, produkty Pivovaru Herold a také historii znaku, který březnické pivo reprezentuje.
• Jak jste se dostal k řemeslu sládka?
Bydlel jsem v Plzni, takže jsem vztah k pivu měl od útlého věku. V té době bylo v Plzni jen několik možností uplatnění. Buď jít pracovat do Plzeňského pivovaru Prazdroj, či do Škodových závodů nebo k Pozemním stavbám Plzeň. Máma byla zaměstnaná v pivovaře, takže jsem k pivu měl vztah už od mládí. Při stěhování z Plzně v roce 1979 jsem si mohl vybrat mezi pivovarem Vysoký Chlumec nebo Březnicí. Druhá varianta se mi líbila více. Prošel jsem si tady všemi provozy. Od sladovny až po rozvoz piva. Některé partie jsem dělal několik let, jiné jen chvíli. Sládkuji od roku 1993.
• Co všechno je náplní vaší práce?
Je to vše od příjmu surovin, plánování výroby až po stáčení piva a jeho přípravu k samotnému prodeji. Dopodrobna bychom o jednotlivých fázích mohli mluvit hodně dlouho. Důležité je, aby si každý uvědomil, že pivo je živý organizmus a probíhá v něm spousta mikrobiologických procesů, a to nejen při jednotlivých fázích výroby, ale po celou dobu tj. od nákupu surovin až po jeho konzumaci – vypití.
• Do jaké velikostní kategorie se pivovar Herold řadí?
Součastným výstavem by se dalo říci, že mezi minipivovary, s tím rozdílem, že pivovar je technologicky vystavěn jako průmyslový pivovar a ne restaurační pivovárek. Jsme nejmenší průmyslový pivovar v barokním stylu postavený do historického jádra města.
• Jste vy osobně vyloženě pivař nebo máte rád také jiné nápoje?
V současné době rád ochutnám každé pivo. Když někdo přiveze pivo z jiného kraje, děláme si různé degustace. Jsem tedy spíše profesní pivař. Rád porovnávám chuť našeho piva s jinými. Člověk si tak porovnává úroveň jednotlivých piv a rozšiřuje si své obzory. Toto jsou tzv. naše interní degustace, ale pak jsou různé odborné degustační soutěže, v kterých jsme získali i několik významných ocenění. Za tento rok máme šest cen. Poslední ocenění získal tmavý třináctiprocentní speciál Herold Bohemian Black Lager.
• Co je reprezentativní pro březnické pivo Herold? Je to chuť, sortiment, kterým disponuje, nebo jiné tajemství?
Zakládáme si na úspěšnosti při odborných degustacích. Největší ohlas má naše pšeničné svrchně kvašené pivo, které vyrábíme podle bavorského způsobu. Dalším úspěšným reprezentantem je tmavá třináctka, která také získala hodně ocenění. Mladší generace si oblíbila pivo Bastard s twist-off uzávěrem. U žen má úspěch čtrnáctka polotmavá, která je spíše jemnější chuti. Opakem je nealkoholické pivo Střízlík, které je extra hořké. Herold tedy dokáže vyhovět mnoha chuťovým požadavkům. Máme také samozřejmě klasickou dvanáctku a desítku.
• Proč bylo březnické pivo pojmenováno zrovna Herold?
Herold je postava ceremoniáře, která chodila před průvodem krále a zvěstovala dobré zprávy a určovala směr. Náš pivovar fungoval jako určitá zkušebna piva, která poté sdělovala zprávy o výsledcích a možnostech práce s pivem. My jsme postavu Herolda umístili i na etiketu. Název Herold má březnický pivovar od roku 1989, ale první zmínky o místním pivovaru jsou již z roku 1506.
• Co vás nejvíce baví na vaší práci?
Je to kontakt s lidmi. Pokud kolem sebe máte dobrý kolektiv, tak vás práce baví. Můžete za sebou vidět kus práce a kvality. Moje práce není stereotypní. Stále něco upravuji a dělám, jak už jsem podotkl, pracujeme s živým organizmem.
• Do jakých koutů světa je Herold vyvážen? Má někde v zahraničí velkou fanouškovskou základnu?
V době, kdy mezi vlastníky patřili Američané, jsme získali velkou klientelu za hranicemi. Bohužel se v té době ekonomicky příliš nedařilo, takže nyní musíme znovu získávat přední pozice. Paradoxem je, že máme větší klientelu ve světě než na tuzemském trhu. Dodáváme pivo do Švédska, Finska, Anglie, Irska, Slovensko, do Ruska a minulý týden jsme dělali vzorky do Japonska a do Číny. Padesát pět procent piva jde na export a zbytek na domácí trh. Za výzkumného ústavu jsme také vyváželi do Německa, Mongolska i na Kubu.
• Jak dlouho trvá výroba piva? Mohl byste ji v krátkosti popsat?
Nejdříve si vybereme optimální suroviny např. odrůdu ječmene, chmele, kvasinek…, která nám podle výzkumu nejvíce vyhovuje. Náš pivovar má vlastní sladovnu, kde probíhá proces sladování. Musíme přijmout ječmen, poté přijde na řadu namáčení, které trvá sedmdesát dva hodin. Pak šest až sedm dní ječmen klíčí na humnech. Dva dny se zelený slad hvozdí a pak se slad čistí. Dále se umístí na půdu, kde leží tři týdny až měsíc. Než dojde k na navařování. Takto si připravíme ostatní surovinu. Používáme celkem pět druhů sladů a dva druhy žateckého chmele, který nakupujeme. Připravený slad, pak rozšrotujeme a osm hodin vaříme mladinu. Následuje ochlazení a zakvašení. Poté se mladé pivo přesune do ležáckého sklepa, kde dokvašuje podle vyráběného druhu minimálně dvacet až osmdesát dní. Potom se ještě pivo filtruje a rozdělí se do sudů, lahví či cisterny. Celý proces je děje v areálu pivovaru, a to klasickou technologií výroby bez použití CK-tanků či HGB přístroje za přísné kontroly naší závodní laboratoře. (zdroj: pribramsky.denik.cz)

O výrobě dobrého českého piva si Příbramský deník v únoru 2013 povídal se sládkem březnického pivovaru Herold Františkem Pinkavou:
• Jak dlouho pracujete v Pivovaru Herold? Na jaké pozici jste začínal?
Do Březnice jsem nastoupil 1. srpna 1978. Profesně jsem si prošel, dá se říci vším, co je s pivovarem společné. Směnař na sladovně, sladmistr, vařič, kaďomyč, spilečný, tankomyč, sklepmistr, zaměstnanec filtrace piva, stáčeč sudů, zaměstnanec přípravny sudů, pracovník lahvovny, závozník na rozvozu piva, sanitační technik, záskok za nočního hlídače, vrátného, skladníka, dispečera expedice, ředitel pivovaru, sládek, plánovač, nákupčí… Bylo to takové pivovarské kolečko – někde jsem byl měsíce jinde roky. Po roce 2008 jsem se stal opět ředitelem výroby čili sládkem Pivovaru HEROLD Březnice a.s.
* Být vrchním sládkem v pivovaru je snem mnoha lidí. Co je vlastně náplní vaší práce? Asi to není jen o ochutnávání piva …
Ochutnávání piva je až vlastní finále. To, co tomu předchází, si mnozí vůbec neuvědomují. Je to mravenčí práce, která začíná výběrem surovin, jejich uchování a zpracování. Vytvoření a dodržování jednotlivých receptur pro daný sortiment. Sledování a snižování výtrat. Vedení základní výrobní evidence. Plánování zabezpečení výroby, jednotlivých postupů. Vstupní a výstupní kontrola. Hlavně, je to kolektivní práce se všemi zaměstnanci, kteří se podílejí na výrobě. Nejhorší však je to, že se někdy můžete snažit jak chcete.Vše od samého začátku hlídat jako oko v hlavě a na samém konci pak někdo špatně ošetří pivní vedení u čepu či pivní sklo a celá práce vyzní úplně jinak. Zde si můžeme připomenout staré přísloví, které přetrvává dodnes: „Pivovar pivo vyrábí, ale hostinský ho dělá!“
* V čem je chuť piva Herold specifická?
Za jakostní pivo považujeme takové, které má čistou chuť prostou pachutí, je řízné, chlebnaté, jiskrné, které má hustou, přiměřenou, trvalou pěnu a odpovídá typu a místním zvyklostem. Toto hovoří samo za sebe. Charakter jednotlivých druhů našeho piva je dán především použitím specifické surovinové skladby, různých pivovarských kvasinek, přírodní pramenité vody čerpané ze zámecké obory, ale hlavně je volena tak, aby oslovila jednotlivé konzumenty pro danou chvíli s daným sortimentem.
* Změnila se během let i receptura, či se vracíte k lety prověřeným?
Máte pravdu, jsou receptury, které se nemění, ale jsou věci, se kterými se člověk musí poprat a upravit je k obrazu svému. Hodně věcí jsem po škole okoukal od svých kolegů i přímo u nás v pivovaru, ale největší školu do života jsem absolvoval asi v době, kdy Březnici vlastnil Výzkumný ústav pivovarsko sladařský Praha. Zde se jednalo o různé zkoušky chmelových odrůd, produkci mladinových koncentrátů, sladinových nápojů na bázi piva s grepovou nebo citrónovou příchutí, různé altbiery, bocky, pšeničná svrchně kvašená piva, portery, dochmelování v tanku za studena. V roce 2011 náš pivovar získal celkem osm ocenění z výstav a degustačních soutěží. V roce 2012 jsme jich získali devět.
* Jaké jsou výhody menších pivovarů oproti velkým koncernům?
Protože jsme nejmenší průmyslový pivovar v barokním stylu, tak si dovolím říct, že my s velkými pivovary již léta nesoutěžíme. My si hlavně chceme zachovat svoji tvář, nabízet konzumentům tradiční, postaru vyráběnou potravinu, kde dáváme velký důraz na kvalitu než kvantitu. A jak přesvědčujeme lidi? Rozšířili jsme nonstop prodej na vrátnici pivovaru, nabízíme pivo na prodejních farmářských dnech, jezdíme na různé pivní slavnosti, kde se každý osobně může přesvědčit o tom, zda nalezne v některém našem druhu zalíbení či nikoliv. (zdroj: pribramsky.denik.cz)
Pivo z březnického pivovaru, které na jaře 2013 obdrželo cenu Potravinářský výrobek Středočeského kraje za Polotmavé speciální pivo Herold a Tmavé speciální pivo Herold. „K nejnovějším oceněním patří cena Pivo České republiky 2013 pro třináctistupňové tmavé speciální pivo Herold Czech Black Lager 13%, které jsme získali 8. června,“ sdělil Příbramskému deníku sládek František Pinkava. Pivovar vyvážel 60 % své produkce do zahraničí, takže březnické pivo lidé ochutnávali v Řecku, Rusku, na Ukrajině, v Číně, ve Švédsku, na Slovensku a dokonce i ve Finsku.
A kde ochutnají březnické pivo krajané? „V Březnici čepují Herold v café restaurantu Na statku, kde je pivo celoročně. Dále také naše pivo točí i v restauraci na kurtech a na stadionu. U Jehudy teď můžete ochutnat nefiltrovanou dvanáctku,“ zval nejen pivaře Pinkava. Herold měl navíc zastoupení i v Praze a Plzni. Pivovar také pravidelně pořádal pivní slavnosti, které mají dlouholetou tradici. „Loňský rok jsme slavnosti pořádali za podpory Středočeského kraje a města Březnice. Letos se spojí s otevíráním březnického náměstí 6. července. Typické pivní slavnosti se soutěžemi a programem plánujeme na podzim. V současné době chystáme také nový druh piva, ale vše je zatím ještě v plenkách,“ prozradil Pinkava. A jaké pivo doporučil sládek v letním období? „Na zahnání žízně je vhodné výčepní pivo a nealko, na večerní grilování pak tmavé třináctistupňové pivo či Granát,“ doporučil Pinkava a vzápětí dodal, že cyklisté pak mohou iontový nápoj vyměnit za pšeničné pivo, jehož obliba stále stoupala . „Navíc prodáváme na vrátnici i pivo nonstop, takže fungujeme i jako taková pivní pohotovost,“ vtipkoval sládek. (zdroj: pribramsky.denik.cz)
Pivovaru se v roce 2013 podařilo najít nové exportní odbytiště. Svá piva začal vyvážet do Číny. Malý pivovar s 23 zaměstnanci v roce 2013 dosáhl výstavu 8885 hl, což bylo o 1600 hl víc než v předchozím období. Na vývoz mířila z Heroldu polovina produkce a tento poměr se už několik let neměnil. „Nejvíce se na exportu podílel prodej do Anglie a Irska, který se nám po letech podařilo obnovit. Novým exportním odbytištěm se stala Čína. Stabilně vyvážíme do Ruska, Ukrajiny, na Slovensko, v malé míře pak do Finska a Švédska,“ shrnul obchodní ředitel Tomáš Kopřiva. V roce 2008 pivovar koupila pražská investiční a konzultační společnost Ballena podnikatele Marka Šoltése. Předtím ho vlastnila společnost Pivovar Herold Breznice Holdings USA, ovládaná americkými finančními fondy. Kvůli špatné ekonomické situaci ho ale prodala. Nový vlastník musel nakoupit drahé laboratorní přístroje a čerpadla, kvůli investicím byl ve ztrátě. To se už ale podle Kopřivy zlomilo. „Pokud se týká ekonomických výsledků, jsme v mírném zisku, tedy kladná nula,“ uvedl. V minulosti se v pivovaru vystřídala řada nájemců. Zájem o jeho koupi kdysi projevil i bývalý majitel Bohemia Art a Poldi Ocel Vladimír Stehlík. Pivovar kdysi produkoval ročně kolem 30 tisíc hektolitrů piva, obchodní podmínky už ale takový výstav neumožňují.: (zdroj: zpravy.e15.cz)
V roce 2014 pivovar uvařil košér pivo do Izraele.

Rok Výstav piva
1994
1995 35 000 hl
1996
1997 18 826 hl
1998 10 243 hl
1999 25 238 hl
2000 22 641 hl
2001
2002 20 182 hl
2003 13 824 hl
2004 9 379 hl
2005 10 247 hl (export: 3 129 hl)
2006 13 632 hl (export: hl)
2009 10 000 hl (export: hl)
2010 11 330 hl (export: 50 %)
2012 7 285 hl (export: 50 %)
2013 8 885 hl (export: 50 %)

Pivovar Pardubice

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Palackého třída 250, 530 02 Pardubice I – Zelené Předměstí

www.pernstejn.cz

e-mail: pivovar@pernstejn.cz


Základní sortiment:

 

 

Vilém 11
světlý ležák
alk.: 4,7 %

Pernštejn Premium 12
světlý ležák
alk.: 5,0 %

Granát 13
tmavý speciál
alk.: 5,7 %

Taxis
světlý speciální ležák
alk.: 6 %

Pardubický Porter 19
porter
alk.: 8 %

Klasik
světlé výčepní
alk.: 4 %

Polotmavé
polotmavé výčepní
alk.: 4 %

Nealkoholické
světlé nealkoholické
alk.: ALKOHOL %

Pernštejn Kvasňák
světlé speciální nefiltrované
alk.: 5,6 %

Hořká 12
světlý ležák
alk.: 5 %

  • Majitel a.s. Pivovary Staropramen se rozhodl k 31.3.2023 ukončit výrobu v pardubickém pivovaru.

Starší info:
Pivo se vařilo v Pardubicích již ve 14.století, ale žádné doklady se pro to nedochovaly. V roce 1491 zakoupil město bohatý moravský velmož Vilém z Pernštejna, který si jej vyvolil za centrum velkého panství a začal na počátku 16.století rozvíjet v Pardubicích pivovarnictví.
S rozvojem průmyslové výroby v 19.století se stal středověký systém právovárečnictví anachronismem a právě v této době se pardubičtí podnikatelé rozhodli založit novou společnost Akciový pivovar v Pardubicích. Dne 29.ledna 1871 se sešlo komité a rozhodlo, že bude postaven „nový, velkolepý, parostrojní pivovar“. Dne 20.června 1871 byla zvolena první správní rada a ze 17 kandidátů byl vybrán sládek František Chodounský z Protivína. Stavitelem pivovaru byl pan Štěpánek z Mladé Boleslavi. Výstavba byla dokončena 1.dubna 1872, tedy za necelý rok nákladem 272 305 zlatých 67 krejcarů. Dne 6.dubna byl pivovar vysvěcen a 8.dubna 1872 se začalo vařit pivo. První výstav byl 25.6. 1872 a v tomto roce bylo prodáno asi 6 000 hl piva. Pivovar se od počátku potýkal s finančními problémy, které se podařilo vyřešit teprve roku 1879. Byl to začátek období prosperity pivovaru a jeho postupné modernizace. Dne 1.října 1889 nastoupil nový sládek Antonín Šimonek, který je tvůrcem pardubického 19% Portera. Jeho výroba začala v březnu 1890 a je oblíbenou značkou i dnes. Vařil se také tmavý ležák Malvaz 12°. Výroba v pardubickém pivovaru neustále stoupala – v roce 1900 na 49 219 hl, v říjnu tohoto roku však také pivovar zčásti vyhořel. V listopadu 1900 se znovu začalo vařit pivo. Od těch dob se pivovar postupně modernizoval a s vyjímkou I.světové války zvyšoval výstav piva. Vrcholu se dosáhlo v roce 1911 prodejem 63 065 hl. Nejkritičtější byl naopak rok 1918, kdy výstav dosáhl 8 447 hl piva. Ve dvacátých letech došlo v pivovaru k významným změnám v investiční politice. Byly zakoupeny chladící kompresory, automatická myčka sudů a upraven dvůr a okolí pivovaru. Dobrým pivem se pivovar prosazoval a v roce 1930 dosáhl výstavu 94 746 hl. V té době také exportoval do Francie a v roce 1931 byl místem konání Pivovarsko-sladařského sjezdu při příležitosti 60 let trvání. Komplikace a změny v politickém vývoji na konci 30.let se dotkly také pivovaru. Vlivem válečných let poklesl prodej, vyrábělo se nízkostupňové pivo.
V roce 1945 byl převeden do národní správy. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Akciový pivovar v Pardubicích“, Pardubice (akciová společnost). Roku 1949 začleněn do firmy Východočeské pivovary, národní podnik Hradec Králové, pivovar Pardubice. Do roku 1960 byl místem podnikového ředitelství i pro ostatní pivovary Lanškroun, Česká Třebová, Choceň, Polička, Hlinsko, Golčův Jeníkov a Tupadly. Organizačně od roku 1960 podléhal pod Východočeské pivovary v Hradci Králové až do svého osamostatnění 1.ledna 1993, kdy se stal znovu akciovou společností. V roce 1989 byla postavena nová varna, poprvé v českých zemích řízena výpočetní technikou. V roce 1992 byla zahájena výstavba cylindrokónických tanků s uvedením do provozu v srpnu 1993. Na to navazovala výstavba nové stáčecí linky pro výrobu piva s dlouhou trvanlivostí a montáž moderní filtrace se stabilizací v roce 1993. V témž roce byla uvedena do provozu technologická linka na mytí a plnění KEG sudů.
dřívější názvy piv
Primát 14 % (světlý speciální ležák)

V roce 1995 pivovar hospodařil se ztrátou 9,8 mil.Kč, kterou převedl do dalších let s tím, že bude uhrazena z budoucích zisků. Propad byl způsoben mimo jiné odpisem špatných pohledávek. Celkové tržby v roce 1995 dosáhly 158,8 mil.Kč, což je o 6,8 milionu více než v roce 1994. Firma vyrobila 190 000 hl piva a 58 000 hl nealkoholických nápojů. Společnost vyvážela v roce 1995 asi 10 % produkce, především do Švédska, Itálie, na Ukrajinu, do Litvy a na Slovensko.
Ztrátou 12,5 mil.Kč zakončil pivovar rok 1996. Propad byl způsoben nižšími tržbami, odpisem pohledávek, odpisem KEG sudů a investicemi do vozového parku. Tržby roku 1996 činily 148 mil.Kč, což je asi o deset milionů méně než v roce 1995. Základní jmění společnosti zaměstnávající v roce 1996 asi 180 lidí činí 103,3 milionu korun. Největším akcionářem se 43,5 % akcií byl ještě na počátku roku 1997 stát, 14 % akcií držela fyzická osoba.
Pokles produkce piva i nealko nápojů potkal pivovar v roce 1998. Hospodaření roku 1998 skončilo ztrátou přes 33 mil.Kč. Produkce piva klesla v roce 1998 o 12 %, výroba limonád o 30 %. Produkce piva dosáhla v roce 1998 celkem 127 000 hl, limonád 27 000 hl. Celkové tržby společnosti v roce 1998 činily 114 mil.Kč.
Společnost požádala kvůli neschopnosti splácet dluhy na počátku roku 1999 soud o soudním vyrovnání a navrhla věřitelům splátku 45 % dlužné částky. Ačkoli měl Pivovar Pardubice od května 1999 nového vlastníka, dřívější majitelé ještě po prodeji učinili kroky, které podle nového vedení firmu poškodily. Jednalo se zejména o prodej lukrativního pozemku z majetku společnosti. Podniku, který požádal o soudní vyrovnání, se podle ředitele v poslední chvíli podařilo zamezit dalším aktivitám bývalých akcionářů, které by projekt vyrovnání mohly ohrozit a přiblížily by firmu konkursu.Předseda odvolané dozorčí rady považoval valnou hromadu, která jej odvolala, za neplatnou a tvrdil, že prodej pozemku za 10 mil.Kč a ostatní operace měly zlepšit finanční situaci podniku. Odvolaná dozorčí rada však požadovala, aby byl podán návrh na konkurs.
Souboj o značku se v polovině roku 1999 rozhořel mezi východočeskými pivovary ze Svitav a Pardubic. Svitavští obvinili své pardubické rivaly z neoprávněného používání značky Bruno, pod kterou několik let vyvážel pivo na slovinský trh Pivovar a sodovkárna Svitavy. O pardubickém tahu se přitom ve Svitavách dozvěděli náhodou. Odběratel zřejmě omylem vrátil do svitavského pivovaru použité lahve s etiketou Bruno, ovšem s označením Pivovar Pardubice. V říjnu 1999 podal svitavský pivovar na pardubického výrobce žalobu za neoprávněné využívání značky Bruno, která byla chráněna a byla vlastnictvím Svitav. Předtím již podal svitavský pivovar u soudu návrh na předběžné opatření, které mělo pardubickým další vývoz pod značkou Bruno zakázat. Soud žádosti vyhověl. Svitavský pivovar vyvážel pivo Bruno do Slovinska čtyři roky, v roce 1999 však tamní odběratel odběr ukončil. Bruno bylo jedno z nejprodávanějších zahraničních piv na slovinském trhu. Pardubický pivovar však svitavskému partnerovi nabídl stejnou značku za nižší cenu, a dostal tak svého soka z trhu. Škoda svitavského pivovaru činila za sezónu 1999 minimálně osm milionů korun. V pardubickém pivovaře však popřeli, že by svitavské konkurenty vyšachovali úmyslně. Značku Bruno použili až na přání slovinského odběratele, on ji dokonce sám vyrobil. Vůbec nevěděli, že ji tam již dříve použili Svitavští a že ji měli chráněnou. Navíc pardubický pivovar vyvezl do Slovinska pivo pouze za šest set tisíc korun. Bylo to asi šest kamionů. V pivovaru se stáčelo nějakou dobu pro havlíčkobrodský pivovar i pivo Lev (bývalá značka pivovaru v Hradci Králové)
Pivovar zvýšil ceny piva od 1.5.2000. Vedle brány do podniku existovala pivovarská prodejna, kde bylo možno koupit pardubické pivo nejlevněji a zároveň je zde nabízen různý reklamní (sběratelský) materiál. Pro ochutnávku čepovaného Pernštejna je doporučována zahradní pivnice Pivovarka, nacházející se rovněž hned vedle brány (V létě 2000 tu bylo možno ochutnat polotmavou desítku a kvasnicovou dvanáctku).
Hrozbu konkursu odvrátila a.s. Pivovar Pardubice, která v létě 2000 dokončovala soudní vyrovnání. V roce 1998 pivovar dlužil přes 30 miliónů Kč zhruba 50 dodavatelům, kteří již nebyli ochotni dodávat výrobky a služby. Dalších 60 miliónů pivovar dlužil Komerční bance. To ve spojení s druhotnou platební neschopností hrozilo vyhlášením konkursu a zastavením výroby. Kapacita 350 000 hl ročně byla využívána na necelou třetinu. V roce 1999 pivovar vystavil jen 107 154 hl piva. Při celkových tržbách 110 mil.korun v roce 1999 vykázal kumulovanou ztrátu 49 miliónů Kč. „Pivovar vlastnilo několik fyzických osob, které se snažily majetkoprávními kroky zpeněžit majetek v konkursu, rozvoj pivovaru jim byl lhostejný,“ uvedl předseda představenstva a ředitel pivovaru Karel Spilko. Akcie firmy se na čas dokonce dostaly do držení subjektů z republiky Černá Hora. V roce 1999 se za pomocí nizozemského investora podařilo odkoupit zpět majoritní balík akcií. V roce 2000 držel 45 % nizozemský podnikatel Carlo J. Bogard a zbytek management pivovaru. Podle Spilka nyní majitelé jednají ve shodě. V květnu 1999 vlastníci po schůzi s věřiteli požádali Krajský soud v Hradci Králové o soudní vyrovnání, které bylo povoleno s tím, že věřitelé dostanou 45 % z výše uplatněných pohledávek. Vedení podniku zahájilo revitalizační program. „Začalo to telefony, přes rušení předplatného nejrůznějších časopisů až po snížení počtu zaměstnanců z původních 145 na 85 a privatizaci dopravy,“ líčil úsporné opatření Spilko. Soudní vyrovnání bylo beze zbytku dokončeno do konce roku 2000. Pivovar meziročně v letech 1998 a 1999 vykázal pokles výstavu o 29 228 hl, tedy index 78,57 %. Pivovar vystavil ke konci července 2000 celkem 70 000 hl, což je meziroční růst o 16 %. Za první pololetí 2000 vykázal po dlouhé době zisk ve výši 2 milióny korun.
V roce 2001 si pivovar připomněl 130 let svého vzniku. Při té příležitosti pořádal jubilejní ples, jenž se konal dne 2.února 2001 v Domě kultury Paramo. K tanci a poslechu hrála např. skupina Pernštejnka. Připomínka výročí se také objevila na vršcích etiket. Pivovar zdražil pivo od 1.dubna 2001 v průměru o 30 až 50 haléřů na půllitru. Pivo Porter bylo ve své době nejsilnější tmavé pivo na evropském kontinentu. O devatenáctku Porter ostatně zájem neklesal ani v roce 2001, a dokonce v zámoří. „Společně se světlou dvanáctkou Boom ho nově vyvážíme do New Yorku v USA,“ uvedla v červenci 2001 obchodní náměstkyně pivovaru Ivana Brendlová. Pivo bylo baleno do třetinkových lahví a exportováno v papírových kartonech. „Naposledy odešel v pondělí kamión piva s 21 paletami a američtí odběratelé mají zájem o další dodávky,“ doplnila Brendlová. Pochopitelně, že nadále byly těžištěm odbytu zlatavého moku okresy Pardubice a Chrudim. Na Slovensku byl o pivo tradičně největší zájem v okresech Galanta a nedávno nově přibyla i Dunajská Streda. Tady šlo na odbyt hlavně lahvová desítka a dvanáctka. Dne 15.září 2001 od 10.00 pořádal pivovar ve svém areálu devátý ročník Velkého dnu piva, kterým oslavil také 130. výročí svého založení. Pro návštěvníky slavnosti byl připraven bohatý doprovodný program. Po celá devadesátá léta společnost bojovala o svoji existenci, v roce 2000 poprvé po osmi letech zaznamenala zisk přesahující dva miliony korun.Ředitel pivovaru Karel Spilko v této souvislosti řekl:
* Co říkáte tomu, že pardubické pivo v místních restauracích a hospodách prakticky není k dostání?
– Pardubický pivovar patří mezi menší a střední pivovary, proto nemáme takové finanční prostředky na propagaci jako velké pivovary. Mimo to na trhu je celá řada jiných a známějších značek piv, které nám konkurují. V budoucnu bychom chtěli naše pivo v místních hospodách prosadit jako druhé, doplňkové pivo.
* Kde tedy mohou lidé pardubické točené pivo ochutnat?
– Máme zhruba 1200 odběratelů, ale jejich počet se čas od času mírně mění. Občas přestane nějaký hostinec odebírat naše pivo, a naopak jiný začne. Jsme regionální pivovar, takže nejvíce hospod s našim pivem je ve východních Čechách. Za hranice našeho regionu se dostává většinou jenom Porter, a to především do severních a západních Čech.
* Pivo Porter vyrábíte řadu let jako originální devatenáctistupňové pivo. V čem se liší jeho výroba od klasického piva?
– Při výrobě přidáváme do piva karamelizovaný slad, který nakupujeme v Bavorsku. Další speciální postupy při výrobě nemohu prozradit, je to výrobní tajemství. Porter je velice silné pivo a na našem trhu mu může konkurovat pouze pivo dovážené ze zahraničí.
* Jak hospodařil pardubický pivovar v minulosti a v současné době?
– Nejvíce piva vyráběl pivovar v sedmdesátých a osmdesátých letech, protože byl součástí státního podniku. Dodával na trh okolo 300 000 hl piva, ale tehdy neexistovala konkurence. Po privatizaci se dostal v roce 1997 pivovar do konkurzu, ale nepříznivou situaci se nám podařilo zvrátit. V loňském roce jsme poprvé po osmi letech dosáhli asi dvouapůl milionového zisku. Předtím jsme hospodařili vždy se ztrátou. Letos jsme zatím utržili za prodej našich výrobků téměř sto milionů korun a předpokládáme, že zisk bude vyšší než v minulém roce.
* Získalo v minulosti některé z piv pardubického pivovaru ocenění?
– Na největším pivním veletrhu Pivex v Brně se nám bohužel nedaří, ale na soutěži Táborská pečeť získáváme v posledních letech medailové umístění. Minulý rok jsme v Táboře obsadili první místo s nealkoholickým pivem Pito a Dia pivo získalo bronzovou příčku. V soutěži Pivo České republiky, kterou vyhlásil pivovarský svaz, jsme obsadili stříbrnou pozici v kategorii světlých dvanáctek.
* Které z pardubických piv se nejlépe prodává?
– Lidem nejvíce chutná světlý dvanáctistupňový ležák. Tohoto piva se prodává rok od roku víc.
Nejen plzeňské pivo, jež bylo čepováno v jednom z „dvojčat“ zničeného obchodního centra na newyorském Manhattanu (15.9.2001), znali američtí milovníci zlatavého pěnivého moku. Pivovar v roce 2001 velmi intenzivně expedoval své pivo do USA. „Zatím nemáme informace, že by dodávky byly přerušeny. Právě nyní chystáme kontejner s obsahem téměř třiceti tisíc lahví piva, který vypravíme už toto pondělí (17.9.2001),“ uvedla obchodní náměstkyně Ivana Brendlová. Z pivovaru poputuje plně naložený kontejner nejprve do německého Hamburgu a poté lodí do New Yorku, kde je cílem jeho trasy proslulá čtvrť Brooklyn. Jen od jara roku 2001 vypravili pracovníci z expedice pivovaru do USA na deset kontejnerů vždy s dvaceti paletami chmelového moku. „Pro Američany připravujeme speciálně upravené pivo Porter Boom, které plníme do třetinek i půllitrových lahví,“ dodala Brendlová.Kvůli stále rostoucí ceně energií se rozhodlo v září 2001 vedení pivovaru postavit si vlastní kotelnu a zbavit se tak závislosti na dodávkách tepla z nedaleké opatovické elektrárny. „Dosud jsme topili parou, ale koncem října 2001 byla zkolaudována nová plynová kotelna, za kterou zaplatíme téměř dvanáct milionů korun,“ řekl ředitel Karel Spilko. Pivovar koncem listopadu 2001 uvedl do zkušebního provozu nový kotel, který převzal vytápění podniku. Zároveň s tím bude také po téměř pětašedesáti letech ukončena dodávka páry z Teplárny Pardubice. Pivovar byl posledním podnikem, který dosud vytápěl parou z pardubické teplárny.
Pivovar hospodařil v roce 2001 s mírným ziskem a nedostal se do červených čísel již třetím rokem za sebou. Byl však o něco nižší než v roce předešlém, kdy pivovar dosáhl zisku zhruba tři čtvrtě milionu, zatímco v roce 2001 to bylo půl milionu. „Zisk nám meziročně poklesl o tři a čtyři procenta, což způsobila především investice okolo třinácti milionů do kotelny, kterou jsme z větší části hradili z vlastních zdrojů,“ uvedl ředitel Karel Spilko. Většinu půlmilionového zisku podle něj použil pivovar na pokrytí ztráty z předešlých let, kdy se podniku tolik nedařilo. „Pět procent však musíme podle zákona uložit do rezervního fondu,“ dodal Spilko.
Dne 1. 6. 2002 se na nádvoří pivovaru konala akce Polka-Fest 2002.
Přehlídka rockových kapel Pershing Fest 2002 se uskutečnila 29.června 2002, hlavní program se konal v pivovaru.
„Do května tohoto roku jsme dosáhli zisku téměř jeden a půl milionu korun,“ sdělil v červenci 2002 ředitel Spilko. Pivovaru pomáhaly vysoké teploty jara a léta 2002. „Květen a červen byly teplé měsíce a produkce našeho piva stoupla stejně jako v jiných pivovarech. U nás to bylo konkrétně o 20 %, což se zřejmě také projeví na dalším zlepšení hospodářského výsledku v letošním roce,“ mínil ředitel.
Podle Karla Spilka o pardubické pivo roste zájem:
* Co říkáte tomu, že pardubické pivo není v restauracích a hospodách v centru Pardubic prakticky k dostání?
Pardubický pivovar patří mezi menší a střední pivovary, proto nemáme takové finanční prostředky na propagaci jako velké firmy. Mimo to na trhu je celá řada jiných a známějších značek piv, které nám konkurují. V budoucnu bychom chtěli naše pivo v místních hospodách prosadit jako druhé, doplňkové pivo.
* Kde tedy mohou lidé pardubické točené pivo ochutnat?
Máme zhruba 1750 odběratelů, což je zhruba o pět set víc, než jsme měli v loňském roce. Zájem o naše pivo tedy zřejmě roste. Počet odběratelů se však čas od času mírně mění, občas totiž přestane nějaký hostinec odebírat naše pivo, a naopak jiný zase naopak začne. Jsme regionální pivovar, takže nejvíce hospod s naším pivem je ve východních Čechách. Konkrétně na Pardubicku je naše pivo k dostání především v hospodách v obcích okolo Pardubic. Za hranice našeho regionu se dostává většinou jenom Porter, a to především do severních a západních Čech.
* Pivo Porter vyrábíte řadu let jako originální devatenáctistupňové pivo. V čem se liší jeho výroba od klasického piva?
Při výrobě přidáváme do piva karamelizovaný slad, který nakupujeme v Bavorsku. Další speciální postupy při výrobě nemohu prozradit, je to výrobní tajemství. Porter je velice silné pivo a na našem trhu mu může směle konkurovat pouze pivo dovážené ze zahraničí.
* Získalo v minulosti některé z piv pardubického pivovaru ocenění?
Na největším pivním veletrhu Pivex v Brně se nám bohužel nedaří, ale na soutěži Táborská pečeť získáváme v posledních letech medailové umístění. Minulý rok jsme v Táboře obsadili první místo s nealkoholickým pivem Pito a Dia pivo získalo bronzovou příčku. V soutěži Pivo České republiky, kterou vyhlásil pivovarský svaz, jsme obsadili stříbrnou pozici v kategorii světlých dvanáctek.
* Připravujete pro pivní labužníky nějakou novinku?
Ano, od června jsme začali do obchodů a restaurací dodávat zcela nové jedenáctistupňové pivo pod názvem Vilém z Pernštejna pojmenované podle významného rodu sídlícího v Pardubicích. (Tento ležák nahradil dříve vyráběné pivo Pernštejn Jedenáctka (světlý ležák; alk.: 4,7 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů). Novinkou je také dvanáctistupňové Pardubické Premium, které má o něco jinou chuť než jeho předchůdci.
V srpnu 2002 pivovar nabízel na trhu obě „dvanáctky“.
Zvýšení počtu hospod v kraji by přivítala vedoucí obchodu pivovaru Ivana Brendlová. „Pochopitelně pokud by odebíraly pivo od nás, znamenalo by to pro nás i možnost zvětšit výstav. Ovšem už nyní hodně hostinských odebírá pivo z pivovarů, které nejsou z kraje. Vlivů, které působí na to, jaké pivo se v restauracích točí, je totiž víc než jen samotná kvalita piva,“ řekla v srpnu 2002 Brendlová. Pivovar proto hledá trhy pro své pivo také v zahraničí. „Dovážíme hlavně na Slovensko, pak i do Ameriky a Itálie. V západních Čechách je zase zájem o naše vícestupňové tmavé pivo Porter,“ dodala Brendlová.
Pivovar v pololetí ohlásil přes 33 000 hl vyrobeného piva, což představovalo meziroční pokles zhruba 19 %. Export činil 7 % produkce.
Dne 21.září 2002 se na nádvoří pivovaru konal 10.ročník Dnů piva. Vyhrávala dechovka Pernštejnka, na rožni mistři kuchařští opékali sele a děti se mohly vyřádit v nafukovacím hradu nebo se svézt na historické hasičské stříkačce. Dospělí mezitím ochutnávali vzorky piv. Jednoznačně nejžádanějším druhem byl tmavý devatenáctistupňový Porter.
„Náš pivovar patří mezi menší a střední, proto nemáme takové prostředky na propagaci jako velké firmy. Mimo to na trhu je celá řada jiných a známějších značek piv, které nám konkurují. V budoucnu bychom chtěli naše pivo v místních hospodách prosadit jako druhé, doplňkové,“ vysvětlil v říjnu 2002 nepřítomnost piva Pernštejn v pardubických restauracích ředitel pivovaru Karel Spilko.
Zelené ovály připomínající lampión či přerostlý meloun, tak vypadal obal na nový druh piva. Jeho první várku uvařili v pivovaru v listopadu 2002. „Jde o nový druh nápoje, který u nás nikdo neprodukuje,“ řekl sládek pivovaru Václav Dítě. Pivovar si po dlouhém vybírání v Česku zvolila anglická společnost Kenex Ltd. Podnik připravil během tří měsíců nápoj, který se vizuálně nelišil od piva, ale obsahoval jen 0,1 % alkoholu, což je méně než pito. Zato byl obohacen o žen-šen, B-vitamíny a další látky. Tím se řadil mezi povzbuzující energetické drinky. „Na složení ingrediencí mají Britové exkluzivitu, to samé platí i o obalech, jsou jen na jedno použití a jeden stojí v přepočtu 450 korun,“ dodal Dítě. Předvedl rozříznutý zelený lampión, v jehož útrobách byl plastikový pytel, do něhož se pod tlakem energetické pivo plnilo. Vešlo se ho tam 30 litrů. Vzhledem k ceně jednorázového obalu by takové pivo bylo na našem trhu neprodejné. „Navíc český pivař je natolik konzervativní, že by asi tento nápoj nepřijal,“ mínil Dítě. V Anglii se bude prodávat v rychlých občerstveních typu McDonald’s nebo u benzínových stanic, cílovou skupinou zákazníků má být mládež a řidiči. Zástupci firmy Kenex do pivovaru dodali první stáčecí stroj, další tři měli instalovat v roce 2003. Roční dodávky nového nápoje na ostrovy měly v roce 2003 dosáhnout 100 tisíc hl. Bohužel slibný kontrakt podniku nevyšel. Ze tří pivovarů v Pardubickém kraji chtěl zdražit na přelomu roku jen pivovar v Pardubicích. Od 1. ledna měl v úmyslu zvýšit postupně ceny piv v průměru o tři až čtyři procenta. „Začneme u speciálů, jako poslední zdražíme dvanáctku a desítku,“ řekl ředitel Karel Spilko. Ještě v roce 2002 neslo světlé výčepní pardubické pivo název Desítka.
Pivovar sice měl záměr od 1. ledna 2003 zvýšit postupně ceny piva v průměru o tři až čtyři procenta, avšak v prosinci 2002 se rozhodl, že tento krok odloží na pozdější dobu.
Podnik byl jediným pivovarem v Pardubickém kraji, který v první polovině roku 2003 zdražil. Od začátku dubna 2003 firma zvýšila ceny podle druhu zlatavého moku o 25 až 40 haléřů za půllitr piva. „S dalším zdražováním zatím nepočítáme,“ řekla v červnu 2003 vedoucí obchodu pivovaru Ivana Brendlová. V roce 2003 přestal podnik vyrábět levné pivo Peršink (světlé výčepní; alk.: 4,2 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů).
Pivovar od 1.června 2003 pozměnil veškeré etikety.
„Skutečně platí, že když je teplo, lidé vypijí více piva. A my jsme velmi rádi, že tomu tak je. Letošní léto je zvláštní v tom, že teplé letní počasí vydrželo poměrně dlouho, jindy se většinou střídají horka s deštěm,“ řekla v srpnu 2003 vedoucí obchodního oddělení pivovaru Ivana Bendlová.
Pivovar očekával v roce 2003 výrazné zvýšení produkce. „Hlavním důvodem je bezpochyby letošní příznivé počasí,“ řekl v září 2003 ředitel pivovaru Karel Spilko s tím, že pomohlo též otevření dvou patronátních prodejen ve městě. V průběhu roku 2003 pivovar rovněž přestal vyrábět levné světlé výčepní pivo Peršink. Zhruba 90 % produkce pivovaru končí na tuzemském trhu, zbylou část exportuje především do Itálie a Spojených států amerických. Nyní se pivovar snaží rovněž expandovat na rozsáhlý ruský trh. Pivovar přibližně polovinu vyrobeného zlatavého moku plní do sudů a druhou polovinu stáčí do lahví. Pivovar má zhruba tisíc dvě stě odběratelů. Ve firmě pracuje 75 zaměstnanců. Základní kapitál činí 103 milionů korun, akcionáři podniku jsou fyzické osoby. Již pojedenácté uspořádal pivovar dne 20.9.2003 slavnosti na dvoře svého pivovaru. Kolem 2,5 tisíce lidí vypilo 50 hektolitrů piva. Pivovar se předvedl neuvěřitelnými cenami, když desítka piva Pernštejn přišla na rovných deset korun a dvanáctka, jak jinak, na dvanáct korun.
Pivovar vystavil v roce 2003 přibližně 75 000 hl piva, což bylo na úrovni předchozího roku. Z trojice významnějších producentů piva v kraji tak vyrobil nejméně, když skončil za pivovary v Hlinsku a Poličce. „Malý úbytek jsme zaznamenali ve výrobě lahvového piva, což jsme vyrovnávali zvýšeným odbytem sudového piva,“ řekl ředitel Karel Spilko. „Velké vedro léta 2003 se odrazilo ve zvýšení výroby sudového piva, které se pilo v hospodách“. Na druhé straně byl v obchodech nižší zájem o lahvové pivo, jehož podíl na celkovém výstavu klesl na 52 %. Výroba do sudů zaznamenala růst na 48 %.Nejoblíbenějšími moky v roce 2003 byly světlá desítka a dvanáctka Pernštejn, největšího vzestupu dosáhla produkce sudové jedenáctky. Vývoz se na výstavu podílel asi deseti procenty a mířil hlavně do Itálie a USA. V tuzemsku měl pivovar asi 1400 odběratelů, a to především na Pardubicku a okolních lokalitách, ale třeba i na Trutnovsku. Pivovar také vařil známou černou devatenáctku Porter, kterou vozil i do severních a západních Čech a hotelů v Krkonoších. Ta ale představovala zhruba jedno procento celkové produkce. Hlavními vlastníky pivovaru byly v roce 2003 tři fyzické osoby, jež dohromady drželi asi 67 %. Ve firmě pracovalo přibližně 75 zaměstnanců.
„Do 1. května pravděpodobně zvýšíme ceny maximálně o 5 %. Důvodem ani nejsou výrobní náklady, ale nárůst DPH u pohonných hmot. Vyšší cena nafty zdražuje jak dopravu, tak prakticky všechny další služby,“ vysvětlila v únoru 2004 vedoucí ekonomka pivovaru Ivana Brendlová.
Dne 30.dubna 2004 proběhlo na nádvoří pivovaru tradiční pálení čarodějnic.
Pivovar se snažil v roce 2004 proniknout na evropský trh. Kromě tradičního výběru světlých piv nabízel oblíbenou tmavou devatenáctku Porter, o kterou byl zájem nejen v Evropě, ale například i v Japonsku. Podle náměstka ředitele pivovaru Pavla Faltuse se v Evropě objevuje nový trend: Vzrůstá obliba regionálních značek. V červenci 2004 k tomu řekl:
„* Měl na fungování pivovaru vliv vstup země do Evropské unie ?
V únoru jsme byli na jednání v Lotyšsku a Estonsku a nedopadlo to tam dobře. Pivo jim moc chutnalo, cena byla dobrá, ale díky importní a ekologické dani ta cena narostla o tři sta procent. A to pro ně bylo nereálné. Teď od prvního května se ty podmínky změnily a my s nimi povedeme další jednání. Věřím, že to dopadne dobře.
* Máte obchodní kontakty i v dalších zemích EU ?
V poslední době se s nabídkami roztrhl pytel. Nedávno jsme například podepisovali smlouvu s Řeckem a Itálií. Byla zde dokonce i nějaká obchodnice z Tokia, která měla velký zájem o našeho Portera.
* A co západní a jižní sousedi ?
Rakušani jsou na dovoz velmi opatrní. S Němci, to je něco jiného. V nejbližší době se má rozjet masivní vývoz, což nám trochu podlamuje kolena. Nese to s sebou totiž velké počáteční investice, například do sudů, kterých musíme hromadu připravit. Trochu jsou problémy s Poláky, kteří mají přehnané nároky na doplňkové věci: sklo, slunečníky a podobně. My to ale poskytujeme až dlouhodobým zákazníkům. Každopádně ale s nimi dále jednáme.
* O jaké značky mají cizinci největší zájem ?
Jednoznačně vede Porter. Ten chutnal jak Řekům, tak Italům. Moc ho pochválil dokonce i rabín, který sem přijel z New Yorku, a označil pardubické pivo jako košer.“
V červenci 2004 výstav pivovaru přesáhl 10 000 hl. Pomohlo tomu podle představitelů pivovaru nejenom teplo, ale společnosti se také podařilo zahájit další významné exportní dodávky do zemí Evropské unie.
Pivovar jednal v létě 2004 nejméně v šesti zemích Evropské unie, do kterých chtěl vyvážet své pivo. „Když nás nespolkne konkurence, budeme velice silně vyvážet. Největší zájem je o tmavou devatenáctku Porter, kterou nám chválí po celé Evropě,“ uvedl náměstek ředitele pivovaru Pavel Faltus.
Pivovar na konec roku 2004 připravil speciální etiketu s vánočním motivem.
Pivovar v průběhu měsíce března 2005 přistoupil k celkové výměně etiket lahvového piva. Poslední obměna etiket piv Pernštejn byla realizován v červnu 2003. Dle některých názoru dosavadní design etiket nebyl příliš vhodný.
Pivovar od 4.dubna 2005 vstoupil na maloobchodní i gastronomický trh s novou vizáží svých výrobků. Jednou z největších změn byla nová image loga a etiket. Pro podporu této nové vizáže byla od 4.4.2005 spuštěna reklamní kampaň, která zahrnovala billboardy, radia, denní tisk i zákaznické soutěže. Soutěž pro maloobchodní trh byla zaměřena na podporu prodeje lahvového piva, konkrétně světlého výčepního piva, světlých ležáku a nealkoholického piva. Zákazníci mohli sbírat soutěžní etikety, zasílat je na adresu pivovaru, a tak se zařadit do slosování o hodnotné ceny. Principem soutěže pro gastronomické provozovny bylo odměňování zákazníků dárky za určitý počet vypitých piv. Cenami byly otvíráky, sklenice a trička. Restaurace ve které se soutěže zúčastnilo nejvíce zákazníků, navíc vyhrála erotický večer.
Od 4.května 2005 prodával pivovar své výrobky dražší o pět až osm procent, což pro odběratele znamenalo navíc 40 až 50 haléřů za půllitr. „Potřebovali bychom zvýšit ceny více, jako to udělaly velké firmy, ale nedovolí nám to konkurence,“ tvrdila vedoucí obchodního oddělení Ivana Brendlová.
V pořadí již třináctý Velký den piva přichystal pivovar na 1.října 2005. Předzvěstí této akce byl už ve 12.30 hodin průvod mažoretek, halapartníků a kapel, který vyrazil od obchodního centra Grand a zamířil k pivovaru. V jeho areálu pak ve 13 hodin odstartoval program s celou řadou lákadel pro děti i dospělé. Zlatým hřebem jistě byl koncert zpěvačky Anny K. či kapely Ready Kirken.
Na podzim 2005 pivovar spustil internetovou prezentaci, zaměřenou na svou proslulou pivní specialitu – devatenáctistupňového Portera. Byla na adrese: www.porter.cz.
Pivovar vyvážel v roce 2005 světlý ležák do Itálie s označením Patriot Birra Chiara.
Pamětníci si možná ještě vzpomenou na billboardy s černou devatenáctkou. Dívka v koženém obleku na Harley Davidson před sedmi lety propagovala černé devatenáctistupňové pivo Porter Pivovaru Pardubice. V roce 1998 to však pro pivovar bylo trochu velké sousto. Černá devatenáctka nakonec zmizela z ulic. Na republikovou kampaň nebyly peníze. „Hrát si na celoplošný pivovar nemělo cenu. I když uznávám, že černá kočka na motorce byl dobrý nápad,“ řekl ředitel pivovaru Karel Spilko. Pivovar se vydal cestou vlastních restaurací a propagace, která nepřesahovala hranice kraje. Rok 2005 si v Pardubicích pochvalovali. Vyrobili o 15 % piva více než v roce 2004. Z pivovaru rozvezli zákazníkům 89,5 tisíc hektolitrů. „Němci si rádi dají černé pivo, Italové k tomu také světlou dvanáctku. V roce 2005 jsme vyvezli o 50 % víc piva, tedy zhruba 20 tisíc hektolitrů,“ uvedl ředitel pivovaru. . „Máme obrovskou kapacitu, můžeme vyrobit 350 tisíc hektolitrů ročně. Ve východních Čechách jsme bývali jediným regionálním pivovarem. Ale buďme skromní, v roce 2006 chceme překročit 90 tisíc hektolitrů,“ řekl Spilko.
Sládek Václav Dítě zkušenosti nabíral například v pivovaru v Hradci Králové a v roce 2006 šéfoval výrobě piva v Pardubicích. A pevnou rukou. Podřídit se mu musel někdy i ředitel Karel Spilko. Když totiž došlo na lámání chleba, zda vařit pivo z amerického, nebo českého chmelu, měl sládek jasno. „Český chmel je méně výnosný, pětkrát dražší, ale aromatičtější a lepší. Přesvědčil jsem všechny, kteří do vaření piva mají co mluvit. I pan ředitel uznal, že mám pravdu,“ smál se v lednu 2006 Dítě. Sladovna, varna a vůbec celé pivovarské království znal sládek do posledního detailu. Pivovar vypadal uvnitř téměř jako sterilní nemocnice. V každé části pivovaru spustil sládek odbornou přednášku. Byl zvyklý z exkurzí, když provádí návštěvníky. „Každá součást výroby piva je důležitá. Kvasný proces přirovnávám k zrání jablka, které v srpnu sice vypadá nádherně, ale je kyselé. Za dva tři měsíce uzraje a pak má vynikající chuť, stejně jako ležák,“ řekl Dítě. Každý den měl sládek ranní rituál. Prošel si pivovar a rozdělil úkoly. I posvátná povinnost ochutnávání jednotlivých fází výroby piva ležela na jeho bedrech. „Musím bohužel i ochutnávat pivo ve varně, kdy má ještě příšernou chuť, ale patří to k mým povinnostem. Je potřeba také testovat ležácké tanky,“ usmíval se. Denně se pak sešla degustační komise, která okusí stáčené pivo v lahvích. Sládek si jej nejprve prohlédnul a pak si dal doušek. „Je dobré,“ spokojeně zamručel. „Jiné pivo ani dělat neumíme,“ dodal.
Pivovar v únoru 2006 po 14 měsících zvýšil ceny u tří z devíti druhů lahvového piva o 60 haléřů. Z osmi druhů sudového piva zdražil sedm o 60 až 80 haléřů. Podle obchodního manažera firmy Miloše Flégra by se v restauracích měly prodávat zhruba o korunu dráž. „Hlavně zemní plyn výrazně podražil, což představuje zvýšení nákladů o miliony korun,“ tvrdil.
V restauracích, kde točilo místní pivo, se zdražení projevilo o týden později. „Přeceňovat budeme nejspíš příští týden, zatím točíme dvanáctku Pernštejn za 17 korun,“ řekla zaměstnankyně z restaurace Na Špici v pardubické části Svítkov. „Určitě budu muset zvednout ceny, ale počkám tak týden nebo čtrnáct dní,“ uvedl například majitel restaurace U Kapitána v Pardubicích Jiří Provazník.
Nejen dražší energie a voda přesvědčila pivovar, aby investoval do úpravy stáčecí linky. Třímilionová investice vylepšila mimo jiné předmyčku a myčku sudů, která se stará o čistotu vnějších i vnitřních částí sudů. „Investici jsme svěřili výhradně českým firmám. Chceme zvýšit kvalitu stáčeného piva a také uspořit energie a vodu,“ uvedl v únoru 2006 ředitel Karel Spilko.
Pivovar pro své zákazníky v roce 2006 připravil několik novinek. Tou největší událostí roku byla oslava 135 let od založení pivovaru. Všichni byli zváni na oslavu s názvem „Pernštejn 2006“, která se konala 10.6.2006 od 15,00 do 22,00 hod. na Pernštýnském náměstí v Pardubicích. Součástí programu byly např. kapela Pernštejnka, Těžkej Pokondr, ohňostroj a další bohatý program. Další velkou událostí spojenou s výročím, byla výroba 13-ti stupňového světlého kvasnicového ležáku Arnošt z Pernštejna. Oproti běžným ležákům bylo u tohoto piva výrazná změna jak ve vzhledu – bude se jednat o nefiltrované „panenské“ pivo, tak i v ostatních senzorických vlastnostech tj. hořkosti, vůni a plnosti. Protože nebylo filtrované, bylo zdrojem většího vitamínu B. Toto pivo bylo stáčeno výhradně do 50l sudů a distribuce začala 1.6.2006. Vyrobeno bylo jen omezené množství – 250 hl. Pivovar rozšířil ale i stálou nabídku výrobků. Od jara 2006 dodává na trh nové balení multipacku, tentokrát obsahující 10 ks piva Pernštejn světlé výčepní a před letní sezónou byl prodej podpořen plakáty A2.
Od 1.června 2006 vstoupil pivovar na trh s novým druhem piva „Arnošt z Pernštejna“. Speciální várka 250 hl byla připravena k výročí 135 let od založení pivovaru. Jednalo se o 13-ti stupňový ležák, u něhož byla oproti běžným pivům výrazná změna jak ve vzhledu – jednalo se o nefiltrované „panenské“ pivo, tak i v ostatních senzorických vlastnostech tj. hořkosti, vůni a plnosti. Pivovar tímto krokem reagoval na stále stoupající poptávku po netradičních pivech a nabízel tak zpestření pro labužníky pivního moku. Pivo bylo stáčeno výhradně do sudů.
Červenec 2006 byl pro pivovar rekordním měsícem v 21. století. Celkem bylo vyrobeno 11 059,2 hl piva. Přesně 6684,6 hl spotřebovali tuzemští příznivci pardubického moku, 4 374,6 hl mířilo za hranice ČR, především pak do Německa. Oproti stejnému měsíci roku 2005 to byl nárůst o 78,5 %. „Za nárůstem v tuzemsku stojí především stoupající obliba výrobků značky Pernštejn v Pardubickém kraji a velmi vydařené červencové počasí. Díky této kombinaci jsme vystavili pro domácí trh o 14 % piva více než v červenci 2005. Největší poptávka byla po desetistupňovém a dvanáctistupňovém pivu,“ řekl vedoucí obchodu a marketingu pivovaru Miloš Flégr. Prodeje se však navýšily nejen u piv alkoholických, ale více se prodalo i nealkoholického piva Pito a sudových limonád bylo vyrobeno téměř dvakrát více. „U Pita se pravděpodobně podílel na vyšší spotřebě i nový silniční zákon, který vyšší množství alkoholu za volantem hodnotí jako trestný čin,“ dodal Flégr. Pivovar vyráběl piva značky Pernštejn, Porter, Granát, Arnošt a Pito. Dále pak čtyři druhy sudových limonád.
Dne 16.září 2006 se na nádvoří pivovaru uskutečnil 14. ročník slavností „Velký den piva“. Akce začala průvodem ve 14:00 hod od OC Grand přes Třídu míru do pivovaru. Návštěvníci shlédli hudební vystoupení skupin Pernštejnka, Pádlo a Teplá Buchta, diskotéku s Pájou Cejnarem, nebo mnoho soutěží. Novinkou v programu byl 1. ročník mistrovství v pojídání tlačenky na čas. Deset soutěžících mělo půl hodiny na to, aby snědli co nejvíce plátků tlačenky nakrájené po 2 centimetrech. Vítěz získal 100 piv Pernštejn a ani další „jedlíci“ neodešli s prázdnou. Program byl dále zpestřen prohlídkou historických vozů, šermířským vystoupením a ohňostrojem.
V prosinci 2006 se dočkali příznivci zlatavého moku speciální vánoční várky piva Arnošt. Jednalo se o druhou várku tohoto typu piva. První byla uvařena v červnu 2006. „V červnu měl Arnošt u milovníků piva velký úspěch a tak jsme se rozhodli pro uvaření další várky“, uvedl vedoucí obchodního oddělení Miloš Flégr. „Jedná se o 13 stupňový ležák, u něhož je oproti běžným pivům výrazná změna jak ve vzhledu – bude se jednat o nefiltrované „panenské“ pivo, tak i v ostatních senzorických vlastnostech tj. hořkosti, vůni a plnosti. Protože pivo není filtrované, je tak zdrojem většího obsahu vitamínu B“, dodal sládek Martin Gruntorád. sládek Martin Gruntorád.
V roce 2006 vyráběl pivovar řadu druhů piv. „Vaříme Dia pivo se sníženým obsahem cukru, nealkoholické pivo Pito, světlé výčepní pivo, polotmavé výčepní pivo, Granát, jedenáctku Světlý ležák, Zlatý ležák a speciální tmavé pivo 19% Porter,“ řekl ředitel Karel Spilko. V roce 2006 oslavil pivovar 135 let od doby, kdy s vařením piva začal. K tomuto výročí uvedl na pivní trh novinku v podobě nefiltrovaného třináctistupňového kvasnicového ležáku Arnošt z Pernštejna. „Kvasnicové pivo má menší trvanlivost a je náchylné na výkyvy teplot. Proto ho zatím rozvážíme jenom do restaurací, u kterých je jisté, že ho stačí vytočit během jednoho měsíce. Řekl bych, že jeho čas teprve přijde, protože lidem chutná,“ řekl Spilko. Pivo z Pardubic získalo za svou vynikající chuť mnoho ocenění nejen u nás, ale i ve světě. Na mezinárodní soutěži ve Švédsku se pivo Pernštejn umístilo na druhém místě. a stejnou pozici obsadilo i na soutěži Pivo České republiky. „Vývoz se v roce 2006 podařilo rozšířit na Francii, Itálii a Rusko,“ pochlubil se vedoucí obchodu a marketingu pivovaru Miloš Flégr, podle nějž ale hlavním zahraničním trhem zůstalo Německo.
Přestože pivovar v minulých letech rozšířil počet svých restaurací na Pardubicku, v roce 2006 pro tuzemský trh vyrobil přibližně o pět procent méně piva. Produkce v roce 2005 činila 60 717 hl. „Přikládáme to dlouhé zimě, která skončila v dubnu. Také jsme podražili lahvový světlý ležák Pernštejn. V obchodě stál původně 7,90 a nyní se prodává za 9,50 Kč,“ řekl v březnu 2007 manažer marketingu Miloš Flégr. Celkové výsledky pivovaru vylepšil export. Díky němu vyrobili v Pardubicích o 7,8 % více piva. Zatímco v roce 2005 mířilo za hranice, především do Německa, 22 708 hl piva, v roce 2006 vyvezli z Pardubic 32 438 hl piva. „Německo je náš největší zákazník a prodeje zde za poslední tři roky rostou. V letošním roce očekáváme, že vyvezeme do zahraničí až 40 000 hl piva,“ uvedl Flégr.
Pivovar zdražoval sudové a lahvové pivo v únoru 2007. V roce 2007 se další navyšování cen nepřipravovalo, uvedl v červnu 2007 vedoucí marketingu Miloš Flégr. „Cenu jsme zvyšovali okolo tří procent. Zakalkulovali jsme do navýšení cen předpoklad vývoje vstupních nákladů, teď není důvod zdražovat,“ dodal.
Vedoucí obchodního oddělení pivovaru Pernštejn Miloš Flégr potvrdil, že nárůst spotřeby piva byl v létě 2007 znatelný. „V lednu jsme prodali asi 7912 hl piva. V červenci už to bylo 10 113 hl. Sudového piva se prodává asi 58 %,“ sdělil v srpnu 2007 Miloš Flégr. Pivovar vyvážel mimo jiné do Německa, Ruska, Dánska nebo Finska a vyráběl deset druhů piva. „Nejvíce se prodává Pernštejn dvanáctka. Tvoří asi třicet procent prodeje. V létě je ale větší zájem o desítku,“ dodal Flégr s tím, že v Pardubickém kraji byla spotřeba piva vyšší než na Královéhradecku.
Správce pivovaru Francin byl na majitele hospod ve filmu Postřižiny tvrdý. Pokud měli v hospodě špinavé trubky nebo špatně vychlazené pivo, tak jim přestal dodávat. Lidé z pardubického pivovaru by si už něco takového vůči hospodským nedovolili. Starali se spíše jen o to, aby z pivovaru odcházelo prvotřídní pivo. „My chodíme kontrolovat pivo jen občas k větším odběratelům. Spíše kontrolujeme pivo v hospodách dobrovolně,“ žertoval podsládek pivovaru Karel Nevřala. Sládci mají na starosti kontrolu výroby piva. Pokud ve zrovna vyrobeném pivu objeví nějakou výraznou cizí chuť, pivo se na jejich příkaz může klidně i vylít. „Ideální čas na degustaci je devět hodin ráno. V takovou dobu to provádíme v našem pivovaru. Stane se, že člověk ráno vstane a má hned před sebou patnáct druhů piv na degustaci. Mezi každým vzorkem se musí sníst nějaká potravina s málo výraznou chutí, jako například sýr nebo dietní salám,“ řekl Nevřala. V pivovaru se při degustacích zaznamenávají výsledky na papír, kde se hodnotí například hořkost piva nebo cizí vůně. „Za tu dobu, kterou člověk degustuje, si zvykne na nějakou škálu chutí a ví, kam je zařadit,“ řekl Nevřala. Málokde má zaměstnanec v popisu práce pít alkohol. Ale nesmí to přehánět. „Já osobně vypiju za den dvě až tři piva. Čtyři piva jsou pro mě ideální maximum,“ dodal Nevřala.
Pivovar uvedl v září 2007 do provozu zmodernizované části výroby piva. Důvodem modernizačních změn byla na jedné straně zastaralost některých zařízení, na druhé nedostatek mladé pracovní síly přímo ve výrobě. Od roku 1998, kdy hrozil konkurz, prodělal pivovar řadu oživujících změn. Během posledních let pak vedení investovalo do pivovarského zařízení kolem čtyřiceti milionů korun, včetně dodací z Evropské unie. Přesto některé problémy zůstávaly. „Trápí nás především generační problém, protože velká část našich zaměstnanců dosahuje či brzy dosáhne důchodového věku. Mladých do výroby je nedostatek, a proto jsme se rozhodli jít cestou modernizace technologie, která nahradí chybějící ruční sílu,“ konstatoval ředitel společnosti Karel Spilko. Nákup nové paletizace, k jejímuž spuštění došlo na podzim roku 2007, byl tedy další úsporou personálních nákladů. Jednou z renovovaných částí je spilka, kde byly staré železobetonové nádrže nahrazeny nádržemi z nerezové oceli. „Ty mají speciální plášťové chlazení umožňující kvalitnější kvasný proces,“ prozradil sládek Martin Gruntorád a dodal, že nové zařízení přináší jak chuťové, tak i ekonomické výhody. Nová spilka poslouží hlavně k výrobě „speciálů“, neboť ty jsou náchylnější na kvalitu výroby. Pivovar patřl mezi ryze české regionální pivovary. Jako takový kladl velký důraz na patriotismus. „V minulosti neměla kvalita pardubického piva valnou pověst. Dnes je ale situace úplně jiná a my usilujeme o návrat na tradiční místa a chtěli bychom opět zaujmout odpovídající postavení v Pardubicích a celém regionu,“ vysvětlil strategii ředitel Karel Spilko. Pivovar proto navázal úzkou spolupráci s městem Pardubice a podporuje řadu kulturních či sportovních akcí, například Pardubické letní kino a po dlouhé době i dostihový sport, včetně Velké pardubické steeplechase.
Pivovar připravil dne 15.září 2007 pro milovníky zlatavého moku Velký den piva. Akce, na kterou se přišlo pobavit více jak tři tisíce návštěvníků, se uskutečnila již po patnácté. Pivovarské nádvoří bylo lemováno mnoha výčepními a uzenářskými stánky, nechyběly ani atrakce pro děti, takže na své si přišel opravdu každý. „Velkým dnem piva chceme ukázat náš pivovar z jiného pohledu – zevnitř. Po loňských zkušenostech jsme se rozhodli, že rozšíříme přístupné prostory a zpestříme tak program o nové atrakce,“ řekl ředitel Karel Spilko. Moderátoská dvojice Petra Polanská a Jiří Ševčík měla připravenou řadu soutěží. Zájemci tak měřili své síly v předpaženém držení plných tupláků či v rychlosti jejich vypití. Napjatě očekávanou soutěží však byl druhý ročník neoficiálního mistrovství světa v pojídání tlačenky na čas. K oslavám piva neodmyslitelně patří i hudba. O tu se v postarala Pernštejnka, dámská skupina Inflagranti, kapela Yo Yo Band či pardubičtí Ready Kirken. Zlatým hřebem večera pak bylo vystoupení skupiny Kryštof v čele s Richardem Krajčem, kterému předcházel slavnostní ohňostroj.
„Momentálně děláme kalkulace. Předpokládáme ale, že na nový rok podražíme,“ řekl v září 2007 sládek pivovaru Martin Gruntorád.
Za pivo zaplatili na počátku roku 2008 více ti, kteří měli v oblibě pardubickou značku Pernštejn. „Nebude to ale o koruny, nýbrž o desítky haléřů. A důvod? Vyšší ceny energií a několikanásobný nárůst ceny ječmene,“ potvrdil v lednu 2008 trend vedoucí obchodního oddělení pardubického pivovaru Pernštejn Miloš Flégr. Za zlepšené výsledky Pernštejnu mohl především export piva za hranice ČR. „Navíc naše strategie v minulém roce byla zaměřena na Pardubicko. Získali jsme pro naši značku šedesát nových místních hospod,“ řekl Flégr.
V lázeňském penzionu U Čtyřlístku v obci Hořelec na Chrudimsku v únoru 2008 otevřeli pivní lázně „Ve spolupráci s pardubickým pivovarem Pernštejn jsme pro hosty připravili příjemné překvapení. K pivní lázni bude podáván dvanáctistupňový kvasnicový ležák,“ podotkl místní provozní.
Největší zájem ze strany konzumentů byl v roce 2008 podle předsedy představenstva pivovaru Karla Spilka o deseti a dvanácti stupňové pivo. „V této oblasti je naším největším konkurentem pivo Gambrinus,“ sdělil Spilko a dodal, že Pivovar Pernštejn patří mezi ryze české regionální pivovary. „Vazbu na region proto vnímáme velmi silně a důraz tedy klademe na patriotismus. Na rozdíl od minulosti, kdy nebyla kvalita pardubického piva valná, je dnes situace úplně jiná. Naším cílem je návrat na tradiční místa a chtěli bychom opět zaujmout odpovídající postavení v Pardubicích a celém regionu,“ vysvětlil strategii předseda představenstva Karel Spilko. Pivovar proto navázal úzkou spolupráci s městem Pardubice a podporoval řadu kulturních či sportovních akcí, například Pardubické letní kino a po dlouhé době i dostihový sport, včetně Velké pardubické steeplechase. „Nápoje dodáváme každoročně i na Aviatickou či Dukelskou pouť,“ dodal Karel Spilko. Více jak sto let byla specialitou pivovaru výroba tmavého devatenácti stupňového piva značky Porter. Zájem o něj stoupl zejména v zahraničí, ale i místní pivaři jím neopovrhovali. „Je sice sladký, ale když se řízne s desítečkou, příjemně osvěží,“ svěřil se se svými chutěmi pětatřicetiletý Martin z Pardubic, který nedal na místní mok dopustit. Ostatně narůstající výtoč Porteru potvrdil i předseda představenstva. „Dříve se Porter prodával jen v lahvích, ale začali jsme jej distribuovat i v točené podobě a jeho obliba mezi lidmi narůstá,“ řekl Karel Spilko.
Na českobudějovickém Výstavišti proběhly v červnu 2008 Slavnosti piva, jejichž součástí byl i 12. ročník degustační soutěže „Pivo České republiky 2008“. Ocenění za nejlepší pivo se sníženým obsahem cukru připadlo Pivovaru Pernštejn za Pernštejn D-pivo.
Pivovaru poklesla v prvním pololetí roku 2008 výroba piva na zhruba devadesát procent. Obchodní ředitel Václav Moravec uvedl, že je to v souladu s prodejem piva všech pivovarů v tomto období. „Především pivovar Pernštejn musí o sobě dávat více vědět, musí se více zviditelňovat a tím trošku stavět hráz megapivovarům, které dávají ukrutné prostředky do marketinku a do reklamy, což si tento pivovar nemůže dovolit v této oblasti konkurovat.“
O šest tisíc hektolitrů piva méně uvařil pivovar za první pololetí 2008. „Výsledky prvních šesti měsíců, které byly o 12,8 % nižší než v loňském srovnatelném období, ovlivnilo zejména počasí. Prodej piva vždycky závisí zejména na něm a taky vždycky trvá, než se prodej nastartuje. Současné výsledky již přesahují ty loňské,“ řekl vedoucí marketingu pivovaru Václav Moravec. Pivovar do konce června 2008 vyrobil bezmála 44 tisíc hektolitrů piva, v minulém období to bylo přes 50 tisíc hektolitrů. Vývoz se na produkci piva podílel zhruba 17 tisíci hektolitry. Výsadním exportním státem bylo tradičně Německo, kde pravidelně dominovalo lahvové pivo.
Konzumenti pardubického Pernštejnu se na podzim 2008 nemuseli obávat zdražení svého oblíbeného moku. „V současné době o něm neuvažujeme, po Novém roce se uvidí,“ poznamenal v říjnu 2008 vedoucí obchodního oddělení Václav Moravec. Pivovar se mohl pochlubit tím, že získal v pražské soutěži Pivo roku 2008 třetí místo v soutěži tmavých ležáků.
Pivovar v posledních letech vařil každoročně víc piva. V roce 2008 se ale produkce zpomalila zhruba o 5 000 hl a společnost dodala na tuzemský a zahraniční trh 91 000 hl piva. „Celkově klesla kupní síla a koncem roku byl nižší export z důvodu finanční krize,“ uvedl Spilko. Prostor ale vedení firmy vidělo v dalším rozšíření sítě provozoven, kde se točilo pardubické pivo. V roce 2008 už bylo k mání na 300 místech, dalších deset restaurací by mělo ještě přibýt. Do zahraničí dodával pivovar zejména lahvové pivo německým, slovenským, italským či polským zákazníkům.
Zatímco plzeňský pivovar zdražil v listopadu 2008 v průměru o čtyři procenta, pardubický o 6 %. A to jak sudové, tak lahvové pivo. V praxi to tak znamenalo, že návštěvníci hospod a restaurací obvykle připlatili na jednom půllitru jednu až dvě koruny. Důvodem zdražení byly výrazné nárůsty cen ječmene a chmelu i dalších nákladů. „Je to přirozené zdražení, protože jsme se drželi navýšení vstupů v minulém a předminulém roce. Dosud jsme ho do svých cen nepromítli. Naše pivo patří k levnějším, takže si myslíme, že se to jeho odběru nedotkne,“ řekl v lednu 2009 ředitel Karel Spilko. Jeho tvrzení podpořily i dosavadní zkušenosti, podle průzkumů většina českých pivařů upřednostňuje chuť piva před jeho cenou.
Podle ředitele měl pivovar už tak široké portfolio výrobků, že pivní novinky nechystal. V roce 2009 nabízel devět druhů lahvového a šest druhů sudového piva. Tamní specialitou bylo 19-ti stupňové tmavé pivo Porter, které se v Pardubicích vaří od roku 1890.
Celkem 24 pivovarských odborníků, sládků, vědeckých a pedagogických pracovníků vybralo z nabídky 64 značek nejlepší piva v degustační soutěži České pivo 2008. Mezi 7 přihlášenými tmavými ležáky obsadil třetí místo Pernštejn, tmavý ležák.
Nový ředitel pivovaru Jan Kvasnička to neměl mít lehké. Do své funkce nastoupil v červnu 2009, tedy ve chvíli, kdy šla produkce pivovaru prudce dolů. „V červnu byl propad velký, při meziročním srovnání jsme uvařili téměř o padesát procent méně piva,“ řekl manažer, který není úplně z obliga, předtím totiž vykonával šest let funkci předsedy dozorčí rady pivovaru.
* Co způsobilo tak velký pokles výroby?
Výpadek byl způsoben tuzemskem jen minimálně, především za to může chybějící export. Zahraničnímu odběrateli vypršela dovozní licence a na nějakou dobu musel přerušit dodávky. Až bude licence importéra obnovena, zlepší se to.
* Jak se propad projevil na jednotlivých druzích nápojů?
Tuzemské sudové pivo je v porovnání s loňským rokem na 90 procentech, nealkoholické nápoje na 80 procentech.
* Předloni jste uvařili 106 tisíc a loni 93 tisíc hektolitrů piva. Jaké výsledky odhadujete na konci roku?
Máme plán 60 tisíc pro tuzemsko a 5 tisíc pro export. Zvláště na Slovensku se však snad podaří dodávky zvýšit více. Hlavní export v loňském roce směřoval do Německa. Pro letošní rok počítáme rozšířit export také na Ukrajinu a do Polska. Výpadek půl roku exportu je vidět. V minulosti šlo do zahraničí kolem 30 tisíc hektolitrů piva, věřím, že se na toto číslo časem zase dostaneme.
* Proč se letos pije méně piva?
Krize je ve spotřebě vidět. Promítá se do rodin konzumentů – ti, co chodili do restaurací, kupují lahvové pivo domů, protože je to pro ně lacinější. Vidíte to i na prázdných předzahrádkách restaurací a na grilovacích akcích, jejichž součástí je pití piva. Výpadky způsobuje i proměnlivé počasí, tyto výkyvy expedice piva kopíruje se zpožděním jednoho či dvou dnů. V teplých dnech máme velkou spotřebu i nealkoholického piva a limonád.
* Jakou roli hraje konkurence?
I ta má svůj význam, zvláště když si na rozdíl od konkurentů nemůžeme dovolit vydat peníze na tak masivní reklamní kampaně v televizi. Ale v tom to máme s ostatními regionálními pivovary podobné. Proto spoléháme hlavně na svoje pravidelné odběratele, restaurace a některé obchodní řetězce.
* Zdražení vaší značky nyní asi nepřichází v úvahu?
Ano, momentálně o něm už kvůli konkurenci neuvažujeme. Je závislé na vstupních surovinách a na energiích. Jestliže však jednou zdraží i další pivovary, začneme o zdražení uvažovat, protože náklady jsou pro všechny stejné.
* Teď není čas ani na úvahy o investicích…
S těmi musíme přibrzdit. Ale v poslední době jich bylo dost, plynová kotelna, paletizace a myčka lahví.
* Nový šéf rovná se nová chuť piva?
Toho se pivaři nemusí obávat, vaříme podle tradičních receptur. Pernštejnu jsem na chuť přišel a preferuji hlavně světlou jedenáctku, pro slavnostní chvíle tmavou devatenáctku Portera.
* Mluvili jsme o negativním trendu výroby, co můžete říci také pro změnu pozitivního?
O kvalitě našeho piva svědčí nedávné úspěchy, když jsme získali za světlé výčepní první místo v soutěži Česká pivní pečeť. V soutěži Pivo České republiky pak druhé místo za jedenáctku světlý ležák a třetí místo za devatenáctku Porter. Také mohu pozvat naše příznivce na den otevřených dveří v pivovaru první zářijovou sobotu, kdy budou moci degustovat různé druhy ovocných piv formou soutěží. „
Pivovar používal i technologii HGB. Asi 80 % piva se distribuovalo v Pardubickém kraji, zbylých 20% připadlo na ostatní kraje ČR. Export tvořil jen asi 7% celkového prodeje.
„Výstav za rok 2009 očekáváme v souladu s plánem na tento rok, to je okolo 60 tisíc hektolitrů,“ řekl ředitel Jan Kvasnička. Přitom v roce 2008 v Pardubicích uvařili 93 tisíc hektolitrů piva. Za menší produkci mohl především export. Zahraničnímu odběrateli vypršela dovozní licence a na nějakou dobu musel přerušit dodávky.
Pivovar zdražil pivo přesně před rokem kvůli zvýšení vstupních cen surovin a energií. V lednu 2010 kvůli daním zvýšil ceny půllitru sudového i lahvového piva v průměru o padesát haléřů, u dvanáctky o šedesát haléřů. Ceny piva Porter zůstaly zachovány. Další zdražení již nepředpokládali.
Kdo chtěl ochutnat nové pivo, které neslo jméno po hrdinovi slavného seriálu Comeback, měl by vyrazit do Orlických hor. Herec Martin Dejdar pokřtil v Deštném novou jednáctku pivovaru Pernštejn – Ozzobír ( láhev ). „Představíme ho v sobotu 13. března 2010 na tradiční akci Rampušák v Deštném v Orlických horách. Tam ho také Ozzák alias Martin Dejdar pokřtí,“ řekl ředitel pivovaru Pernštejn Jan Kvasnička. Ozzobír byla jedenáctistupňové světlé pivo, ale obsahovalo více alkoholu. „Je mírně silnější a hořčejší. To pivař pozná,“ řekl Kvasnička, který se s Dejdarem seznámil v létě během jeho návštěvy v pivovaru. Řeč přišla na Ozzáka, jeho pivo a myšlenka vyrobit nový druh piva byla na světě. „Pak jsme se v srpnu spojili s televizí Nova, které se nápad zalíbil a Ozzobír podpořila. Televize je zároveň majitelem ochranné známky,“ řekl Kvasnička.
„Zatímco lahvové pivo jsme před několika dny pokřtili, sudové pivo tato slavnost teprve čeká. Křest chystáme na 18.června 2010, kdy se přímo v pivovaru uskuteční koncert skupiny Tři sestry. Na tuto akci by měl dorazit i Ozzák,“ slíbil ředitel Jan Kvasnička. Ozzobír však pivovar hodlal propagovat i na dalších akcích, na nichž se podílel. „Ozzák by se měl objevit také 22. května na koncertě v Opatovicích nad Labem,“ pravil šéf pivovaru. „Dokud se bude Comeback vysílat, chtěli bychom Ozzobír maximálně vytěžit. Když mám čas, tak se sám na tento seriál dívám, byť je zaměřen na trochu jinou cílovou skupinu, tedy na mladou generaci do pětatřiceti let. Ale i moje žena, která Comeback původně odmítala, se mi nedávno svěřila, že se při něm docela dobře pobavila,“ uzavřel ředitel pivovaru.
Pivovar doufal, že Ozzákova speciální jedenáctka pomůže po propadu výroby v roce 2009 k lepšímu prodeji piva. V roce 2009 Pernštejn nesplnil své plány, uvařil jen 60 tisíc hektolitrů piva a skončil za produkcí pivovarů v Hlinsku i v Poličce. „Letošním cílem je 80 až 100 tisíc hektolitrů. Věříme, že Ozzákovo pivo budou pít návštěvníci rockových festivalů, ale nejen ti. O prodej Ozzobíru mají velký zájem i obchodní řetězce,“ řekl ředitel pivovaru Jan Kvasnička. Pijáky lahvového piva měla přilákat etiketa s obrázkem Martina Dejdara coby Ozzáka i s jeho typickým prstovým pozdravem, na etiketě na krku lahve byl pak slogan „To se vsákne“. Pernštejn na jaře 2010 vyráběl deset druhů piva, Ozzobír neměl být nadlouho posledním. Pivovar hodlal přijít v létě 2010 na trh i s novým nefiltrovaným kvasnicovým pivem, jeho název se zatím hledal. Po určitém propadu tržeb v době krize Pernštejn pod novým vedením zase ožíval. Po nulovém zisku v roce 2008 měla firma o rok později zisk vyšší, než se čekalo, kolem sedmi milionů korun. Podnik exportoval přibližně pětinu produkce, a to na Slovensko, do Švédska, Itálie, Slovinska, Chorvatska i Ruska, možná i do Kanady a po přestávce hodlal obnovit prodej v Německu.
Pivovar si za mimořádně teplý počátek července roku 2010 také polepšil. U piva vzrostl prodej o 12 %, u limonád o 20 % a u nealkoholického piva o 5 %. „Je mi líto zemědělců, ale jen ať je horko,“ prohlásil ředitel pivovaru Jan Kvasnička. Spotřeba nápojů úměrně stoupala při teplém počasí. Květen 2010 tedy pro Pernštejn příliš příznivý nebyl. Teplý červen a červenec meziroční propady vyrovnal. Pivovaru polepšila i dodávka na nové zahraniční trhy.
Pivovar změnil kvůli expanzi na domácí i zahraniční trhy název na Pardubický pivovar. Plánoval do konce roku 2010 přejmenovat některá piva. Značka Pernštejn jako taková ale zcela nezmizí. Novinářům to řekl ředitel Jan Kvasnička. „Chceme expandovat do celé republiky a zahraničí. Pro cizince je slovo Pernštejn těžko vyslovitelné, Češi o Pernštejnu vědí, že je to hrad na Vysočině. Každý dobrý pivovar nese v sobě název města, odkud pochází,“ řekl Kvasnička. Značku Pernštejn si pivovar chtěl ponechat a ze sortimentu nezmizí, ovšem některá piva přejmenovala na Pardubická desítka, Pardubická dvanáctka a podobně. Stejně se mělo i nadále jmenovat devatenáctistupňové pivo Porter, protože šlo o zavedený výrobek. „Porter bychom rádi dostali do více restaurací a zaměříme se hlavně na Prahu. Proti tomu připravujeme nízkostupňové pivo pro sportovce a turisty,“ uvedl Kvasnička. Pivovar nyní připravoval změnu loga či nové etikety. V názvu bude stále charakteristické písmeno P a doplní jej skákající polovina koně (znak Pardubic). Proměna byla podle Kvasničky drahá, ale určitě se vyplattla, řekl. Pivovar se postupně prosazoval v Kanadě, na Slovensku zřídil dceřinou společnost a připravoval kontrakt s Ruskem.
Na podzim 2010 pivovar nabízel i světlou čtrnáctku Pernštejn Taxis.
Produkce pivovaru roku 2010 by měla být opět kolem 55 tisíc hektolitrů jako v předchozím roce, což ředitel Jan Kvasnička považoval vzhledem k obecnému trendu ještě za úspěch. „Zatím si netroufnu říci, zdali o nějakých 20 až 30 haléřů podražíme, musíme si to ještě přepočítat. Neradi bychom vybočovali z řady jiných pivovarů, které nezdraží, ale ještě nejsme zcela rozhodnuti. Pokud zdražíme, tak určitě ne od 1. ledna,“ řekl v prosinci 2010 ředitel pivovaru Jan Kvasnička. Pivo balené v plastu se kupovalo stále víc. V názoru na něj se lišili laici i odborníci. „V únoru poprvé představíme naše plastové výrobky, zákazník si to žádá, protože nemusí vracet lahve,“ řekl Kvasnička.
Obrovský úspěch zaznamenal pivovar v únoru 2011 na 21. ročníku Slavností piva v Táboře. Na stupně vítězů vystoupil hned dvakrát, z toho jednou získal cenu nejvyšší. Zlatou pivní pečeť vybojovalo 12° pivo Kvasňák v kategorii kvasnicových a nefiltrovaných piv. Stříbrnou pivní pečeť si pak odnesla také Pardubická jedenáctka, v minulosti známá pod názvem Vilém. V současné době nabízí Pardubický pivovar devět druhů piv pod značkou Pernštejn, speciální 19° pivo Porter, 14° pivo Taxis a Ozzákovo pivo Ozzobír.
Pivovar plánoval v roce 2011 zvýšit výstav na 80 000 hl. Na tiskové konferenci Českého svazu pivovarů a sladoven to v dubnu 2011 uvedl ředitel společnosti Jan Kvasnička. Dodal nicméně, že důležitější než růst objemu výroby byly ekonomické výsledky firmy. Pivovar chtěl také více expandovat do jiných regionů republiky, což se již dařilo. Kromě šesti míst v Praze se pardubické pivo už prodávalo v hospodách a restauracích zejména na jižní Moravě. Pivu z východu Čech se podle zástupců pivovaru dařilo zejména na Znojemsku, kde části zákazníků nahradilo ztracenou produkci tamního pivovaru. Pardubickým se také nedávno podařilo se svým pivem dostat do restaurace v turisticky oblíbeném Národním Hřebčíně Kladruby nad Labem. „Patříme do tohoto kraje,“ řekl k tomu Kvasnička. Pivovar hodlal také dále zvyšovat vývoz. Zaměřil se především na prodej na Slovensku, kde nedávno založil dceřinou společnost. Uplatnit se chtěl rovněž na dalších zahraničních trzích, například na Ukrajině. „Do Kyjeva už jezdí kamiony,“ uvedl ředitel. Ještě nedávno nesl pivovar název Pernštejn, kvůli expanzi na domácí i zahraniční trhy se přejmenoval na Pardubický pivovar, aby případní zákazníci lépe poznali, odkud pivo je. Značka Pernštejn si ovšem v jeho nabídce udržela přední pozici. Pivovar připravoval na jaře 2011 pro svá piva nové, vizuálně výraznější etikety, jimiž chtěl zákazníky více zaujmout. Pivovar vyráběl jedenáct druhů piva včetně nealkoholického typu Backer a devatenáctistupňového tmavého piva Porter či jedenáctky Ozzobír.
Pivovar začal v průběhu června 2011 nabízet pod Orlickými horami novou značku piva. Pivo Sněžník mělo být konkurencí oblíbené značce Holba. „Hrdě se hlásíme k oblasti pod Králickým Sněžníkem. Novým druhem piva chceme obohatit nabídku a podpořit lokální patrioty,“ uvedl ředitel pivovaru Jan Kvasnička. Zda zdejší region nové pivo importované z krajského města přijme, zatím nebylo jisté. Nový ležák Sněžník by měl podle ředitele pivovaru Kvasničky zaútočit na city konzumentů a nabídnout jim alternativu či doplněk k hanušovickému pivu Holba, které je v Králíkách i celém okolí nejrozšířenější. Podle něj sládkové přizpůsobili nové pivo chuti pijáků. „Několikrát jsme chuť zkoušeli a upravovali. Nakonec jsme museli přidat na hořkosti, aby byli konzumenti co nejvíce spokojeni a přijali pivo za své,“ dodal ředitel.
Pivovar při příležitosti 140. výročí přichystal hned několik významných změn. Ty by měly podpořit zájem o pardubické pivo a následně přispět také k navýšení prodeje piva Pernštejn. Jednou z nejzásadnějších změn byl redesign značky Pernštejn. Pardubické pivo na jaře 2011 vyráželo do trhu ve zcela novém kabátě. S novým balením se měnil také slogan i logo, kterému stejně jako v minulosti dominoval kůň v červeném erbu. V novém bylo uvedeno na trh i Nealkoholické pivo pod názvem Pernštejn. Od 1. června 2011 bylo tedy možné koupit celé portfolio značky Pernštejn ve zcela novém balení. „Změna značky byla dlouhodobě a pečlivě připravována. Jak jsme tento úkol zvládli, nám ukáže čas. My jsme s proměnou velice spokojeni a považujeme ji za více než zdařilou.“ řekl ředitel Jan Kvasnička. Nové etikety byly laděny do stříbrné barvy s dominantním koněm v červeném erbu. Ten by měl zákazníkům připomínat, že se jedná o pivo z Pardubic. Na všech obalech byl umístěn slogan „Pivovar s tradicí“. Jak dodal Jan Kvasnička: „Pardubický pivovar je regionální pivovar, který tu působí již od roku 1871. Od té doby uběhlo 140 let a my stále navazujeme na tradici vaření piva tak, abychom uspokojili naše stávající i nové zákazníky.“ Redesign značky se promítl také do všech reklamních materiálů. Především pak i v označení jednotlivých provozoven. V současné době měl pivovar osm vlastních provozoven, které sloužily jako vlajkové lodě zn. Pernštejn.
V roce 2011 pivovar pro maloobchodní sítě vařil světlou desítku Delegát. ( láhev )
Jedno staré přísloví říká: Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Jestli je to pravda, mohou být Pardubáci spokojení. Zdejší pivovar funguje ve městě už několik století. Než se ale Pernštejn, Porter, Vilém, Kovář nebo Taxis, jak se místní piva jmenují, dostanou do půllitrů, čeká je dlouhá cesta. Srdcem každého pivovaru je varna. Tajemná kuchyně, kde se podle osvědčených receptur připravuje jeden z nejoblíbenějších českých nápojů. Voda, slad a chmel, to jsou základní přísady. Zdá se to být jednoduché, ale stačí, aby jedna ze surovin nebyla v pořádku, a o lahodné chuti si štamgasti mohou nechat jen zdát. „Nejdůležitější ze všeho je voda. Záleží na její tvrdosti, obsahu minerálů a solí. My používáme běžnou pardubickou, stejnou, jaká lidem teče z kohoutků. Je ideální. Slad nakupujeme na jižní Moravě,“ poodhaloval v listopadu 2011 tajemství pardubického piva Martin Gruntorád, který z pozice sládka hlídal v pivovaru jeho kvalitu už čtvrtý rok. Stejně jako většina velkých pivovarů i v Pardubicích nahrazovali chmel extraktem. Všechny suroviny pak putovaly do obřích naleštěných kotlů. Za tři hodiny byla várka piva na světě. „V naší varně jsme schopni udělat až čtyři sta hektolitrů piva,“ řekl Gruntorád. O této fázi mluvil jako o mladině. Horkou mladinu čekaly pořádné změny. Budoucí pivo, ochlazené na zákvasnou teplotu šesti až sedmi stupňů Celsia, zakvašené pivovarskými kvasnicemi a provzdušněné, skončilo na spilce v otevřených nerezových kádích. Tady probíhal nefalšovaný tradiční způsob spodního kvašení, který je snad nejpozoruhodnější a nejkrásnější fází vaření piva. Kvasinky tu změnily cukr na alkohol. Právě v této chvíli se rozhodovalo, jakou chuť bude pivo mít. „Kvašení trvá obvykle tři až deset dní,“ doplnil Gruntorád. Hustou pěnu, která je signálem, že vše probíhá, jak má, bylo potom třeba stáhnout. Spodní kvašení lze přirovnat k burčáku. „Kvasinky se bouřlivě namnoží, a když už nemají co dělat, klesnou ke dnu. My je sebereme a použijeme pro další várku. Dá se říct, že pernštejn, stejně jako každé tradiční české pivo je připravován dvourmutovým způsobem na varně a spodním kvašením,“ popisoval sládek. To ale zdaleka nebylo vše. Po hlavním kvašení musí mladé pivo dozrát. Určitý čas si poležet v klidu, a hlavně v chladu. V ležáckých sklepích klasické dřevěné sudy už dávno vystřídaly ocelové tanky. Do jednoho se vejde až sto třicet hektolitrů piva. Ležáky si tu pobudou zhruba šedesát dní, „desítky“ a nižší výčepní piva dvacet jedna. Chuť a kvalita se stabilizuje, dokvašením vzniká v pivu kysličník uhličitý. V této fázi se dá pivo čepovat jako nefiltrované, „kvasnicové“. To ale neznamená, že by si sem mohl kdokoliv přijít s půllitrem. „Veškeré pivo je tu pod kontrolou celní správy. Přístup k tankům mám já a pár dalších lidí,“ řekl sládek. Jedním z „vyvolených“byl i filtrák Jaroslav Kolář. Ten kontroloval, zda se náhodou pivo nekazí. Pokud je všechno v pořádku, čekala nápoj filtrace a pak hurá do stáčírny. „Cílem filtrace je upravit pivo tak, aby v sudech a láhvích zůstalo i po několika měsících čiré jako po stáčení a nedocházelo k jeho zakalení,“ vysvětlil Gruntorád. Ovšem nic netrvá věčně. „Zhruba tři a půl měsíce po stáčení se chuť každého piva začne měnit, tomu se nevyhne nikdo,“ upozornil sládek. Stáčírna připomíná skutečnou továrnu. Nekonečné fronty láhví putují sem a tam. Důležitá je dokonalá čistota. Plně automatizované linky je důkladně vymyjí, pod ochrannou atmosférou naplní, uzavřou a nalepí na sklo etiketu. Pivo se tak během stáčení prakticky nedostane do kontaktu se vzduchem, čímž se zabraňuje možnosti sebemenší infekce nebo oxidace. Pardubické pivo se navíc pasteruje. „Stáčí se při čtyřech stupních, pak ho zahřejeme na šedesát dva,“ řekl Gruntorád. Podobně jako skleněné láhve popojíždějí po lince i sudy. V nich kromě piva končí také limonády. Za hodinu se tu vystřídá čtyřicet nablýskaných nerezových obalů. Legendární hliníkové už jsou dávno ty tam. Ten poslední projel pardubickou linkou 16. listopadu 1995. Z nakládací rampy pak už vše míří do náklaďáků a konečně na stoly pivařů. A jak je to s onou věčnou rivalitou mezi točeným a lahvovým? „Záleží na každém. Je ale pravda, že sládek pivo vaří a hospodský ho dělá. Špatné čepování nebo špinavé trubky můžou chuť piva úplně zničit,“ podotkl sládek „Každé pivo má specifickou chuť. Byla by škoda o ni přijít. Osobně bych pernštejn charakterizoval jako sladší se slabou kvasničnou příchutí. Myslím, že můžeme směle říct, že na rozdíl od některých jiných pivovarů děláme už roky pivo s chutí,“ uzavírá Gruntorád.
Sortiment piva v roce 2011:
Kovář 9° (Lehké pivo světlé barvy, nižší chmelové hořkosti, výborné chuti. )
Vilém 11° (Světlé pivo s lahodnou hořkostí a vyváženou chutí, která je docílena použitím výhradně žateckého chmele. Pivo s prodlouženou dobou zrání. )
Taxis 14° * (Hluboce prokvašené pivo plné chuti, s výrazným řízem, chmelovou vůní, slabou kvasničnou chutí a krásnou hustou pěnou. )
Granát (Tmavé pivo s charakteristickou plnou chutí a vůní po speciálních sladech. Zaujme hnědočervenou barvou a kompaktní pěnou. )
Porter 19° Výrobu tradičního piva začal v roce 1891 sládek Alois Šimonek, tvůrce originální receptury, podle které se vaří dodnes. Skládá se z pečlivě vybraných čtyř druhů sladů, má třikrát delší dobou zrání a další speciální postupy výroby. (zdroj: sedmicka.cz)
„Zatím o zdražování neuvažujeme, lépe řečeno uvažujeme, ale nemáme termín. Nejsme vůbec rozhodnutí, přemýšlíme, jestli nám to vůbec něco přinese. Ale jestli budeme zdražovat, tak v prvním kvartále,“ řekl v lednu 2012 předseda představenstva Jan Kvasnička. (zdroj: pardubice.idnes.cz)
Kvalita pardubického piva byla opět potvrzena. A to hned dvakrát. Dne 11. února 2012 převzal ředitel pivovaru Jan Kvasnička ocenění Stříbrná pivní pečeť, kterou získalo pivo Pernštejn Vilém 11°. „Jsem rád, že se naše jedenáctka těší oblibě nejen u našich zákazníků, ale má také pozitivní ohlas u odborné veřejnosti. Těší mě to o to víc, že Stříbrnou pivní pečeť si Vilém přivezl již po druhé.“ řekl Jan Kvasnička. V soutěži si také vedlo výborně pivo Pernštejn Kvasňák, které bylo oceněno Stříbrnou pivní pečetí a obhájilo tak medailové umístění z předchozího roku mezi dalšími 30 hodnocenými pivy.
V restauraci Pivovarka se na konci dubna 2012 točilo: Pernštejn 10° polotmavá (20 Kč), světlá 11° (22 Kč), 12° Kvasňák (26 Kč), Porter 19° (0,4 l za 29 Kč).
Pardubický pivovar v roce 2012 zvýšil produkci o více než deset procent a uvařil 70 tisíc hektolitrů piva, opravil například chladicí zařízení za 15,5 milionu korun nebo investoval do modernizace řízení varny a ovládání plniče lahví.
Prodej v roce 2012 navýšila především větší poptávka po sudovém pivu. „Zvýšení produkce sudového piva je reakcí na poptávku restaurací, jež hledají v ekonomicky složitém období pro své zákazníky kvalitní sudové pivo za přijatelnou cenu,“ uvedl Roman Marčák z marketingového oddělení pivovaru. Pivovar točil pivo ve stovkách restaurací především ve východních Čechách. Pardubické pivo měly i některé restaurace v Brně a Praze. Přes deset procent produkce pivovar vyvezl za hranice. Nejvíc piva prodal na Slovensku, Ukrajině a Německu. Tmavý pardubický speciál Porter 19° exportoval i do exotičtějších zemí, jako je třeba Dominikánská republika. „Jako součást naší současné produkce budeme zákazníkům nabízet další druhy balení, například multipacky s více druhy našeho piva najednou. Chceme také čtrnáctistupňový světlý ležák Pardubický Taxis představit a nabízet jako sváteční pivo pro vhodné příležitosti v období kolem konání Velké pardubické,“ konstatoval Roman Marčák. (zdroj: pardubicky.denik.cz)
V roce 2013 probíhala rekonstrukce automatické plnicí linky sudů, stáčírny sudů a skladovací prostory.
Na sváteční pivaře myslel pivovar i o Velikonocích 2012. „Naším pivem pro sváteční chvíle je Taxis, který vaříme pro období Velikonoc, dostihů a Vánoc. Má vynikající lahodnou chuť, skvělý říz a hodí se právě pro období kolem svátků,“ řekl mluvčí pivovaru Roman Marčák. Ten sliboval na pozdější období všedních dnů i novinku, společné balení více značek lahvových piv z tohoto pivovaru.
I přes propad výroby piva na celém českém trhu o několik procent, pivovar naproti tomu rostl. „Uvařili jsme o 12 % piva víc. Zatímco předloni jsme měli 64 tisíc hektolitrů piva, loni jsme vzrostli na 72 tisíc,“ řekl ředitel pivovaru Luděk Štěpán. Pomohla i modernizace a zvýšení kapacity expedičního skladu, export už do patnácti zemí a také nové sudové pivo Radler s citronovou příchutí. V roce 2013 ho pivovar testoval ve vybraných restauracích.
Další významný úspěch zaznamenal pivovar v únoru 2014. V degustační soutěži o Zlatou pivní pečeť, která byla součástí XXIV. ročníku Reprezentačních slavností piva v Táboře, obsadil v silné konkurenci světlý ležák Pernštejn skvělé 3. místo v kategorii Světlý ležák Premium s oceněním bronzovou pivní pečetí. Táborské slavnosti jsou pokládány za největší akci svého druhu v České republice.

Na Slavnostech piva 2014, které patří k nejvýznamnějším oborovým akcím pořádaným v České republice, zaznamenal se svými výrobky další pozoruhodné úspěchy Pardubický pivovar. Z budějovického výstaviště, kde se uskutečnila degustační soutěž Pivo České republiky 2014, si odvezl hned dvě ocenění. Zlatou medailí v kategorii tmavých speciálních piv se může pyšnit Pernštejn Granát 13%, bronzovou příčku mezi ochucenými pivy vybojoval Pernštejn s příchutí citronu. Do soutěže bylo letos přihlášeno rekordních 322 vzorků od třiapadesáti pivovarů z České republiky, ale i ze Slovenska a Ruské federace. „Jsem velmi rád, že zabodoval právě náš Granát,“ prozradil Deníku tiskový mluvčí pivovaru Roman Marčák. „Považuji jej za velmi kvalitní pivo a vždycky mě poněkud mrzelo, že pro naše zákazníky na domácím trhu zůstává tak trochu v pozadí. Snad se to nyní začne zlepšovat,“ dodal mluvčí pivovaru. O Pernštejn Granát mají zájem pravidelní odběratelé Pardubického pivovaru v zahraničí. V sudech i lahvích se vyváží na Slovensko, do Maďarska a na Ukrajinu, velmi oblíbený je také v Estonsku. „Pernštejn s příchutí citronu je v Pardubicích stáčen pouze do sudů. Především pro letní dny, které nás čekají, je jako stvořený. I tento výrobek se úspěšně exportuje, především na Slovensko,“ nechal se slyšet Roman Marčák. „Byli bychom rádi, kdyby se budějovický úspěch Granátu projevil. Tam, kde se o něj dobře starají, sklízejí úspěchy již dnes. Nedávno jsem byl například na hradě Svojanov na Poličsku, kde se od letošního jara točí pardubické pivo, a s potěšením jsem zaznamenal, že Granát si zde oblíbily především návštěvnice,“ uzavřel tiskový mluvčí Pardubického pivovaru. (zdroj: pardubicky.denik.cz)

V roce 2019 koupila 89 % pivovaru skupiva Pivovary Staropramen.

Rok Výstav piva Tržby (tis.Kč) Hrubý HV (tis.Kč)
1994 152 000
1995 190 000 hl 158 800 – 9 800
1996 148 000 -12 500
1997 183 677 hl
1998 136 382 hl 114 000 – 33 000
1999 107 154 hl
2000 99 231 hl
2001
2002 68 500 hl
2003 68 674 hl
2004 72 332 hl
2005 83 426 hl (export: 22 709 hl)
2006 88 536 hl (export hl)
2007 96 149 hl (export hl)
2008 93 000 hl (export hl) HV = 0
2009 60 000 hl (export hl) zisk 2 mil.Kč
2010 55 000 hl (export hl) zisk 2 mil.Kč
2011 61 000 hl (export hl) zisk 2 mil.Kč
2012 64 000 hl (export hl)
2013 72 000 hl (export hl)

Pivovar Krakonoš Trutnov

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Křižíkova 486, 541 01 Trutnov 1

www.pivovar-krakonos.cz

e-mail: pivovar@pivovar-krakonos.cz


Základní sortiment:

 

 

Krakonoš Výčepní pivo 10 světlé
výčepní pivo světlé
alk.: 3,9 %

Krakonoš Výčepní pivo 10 tmavé
výčepní pivo 10 tmavé
alk.: 3,9 %

Krakonoš Světlý ležák 11
světlý ležák
alk.: 4,3 %

Krakonoš Světlý ležák 12
světlý ležák
alk.: 5,1 %

Krakonoš Velikonoční silné pivo 14
světlé silné pivo
alk.: 5,8 %

Krakonoš Vánoční silné pivo 14
světlé silné pivo
alk.: 5,8 %

  • TEXT

Starší info:
Roku 1582 se spojili trutnovští právovárečníci v měšťanský pivovar. První počátky mechanizované výroby piva spadají do roku 1882. V roce 1900 již vyrobilo 70 zaměstnanců 81 648 hl piva. Další rozšíření proběhlo v roce 1920 a poté v letech 1929-1935. V té době výroba stále rostla, ale do 2. světové války 100 000 hl nedosáhla. Po válce se vařilo okolo 50 000 hl a od roku 1951 opět alespoň 10o pivo. Sta tisíc hektolitrů dosáhl závod poprvé v roce 1962, kdy vypomáhal s dodávkami na Slovensko. V roce 1969 vyhořela sladovna v Horské ulici, což přineslo nejen problémy se zásobováním sladem. Spáleniště zůstalo 15 let nevyužito a jelikož ani pivovar nebyl řádně opravován, fasády i celkový vzhled byl žalostný, vznikla polemika o oprávněnosti pivovaru ve středu města. V té době se objevily návrhy na stavbu nového velkopivovaru v Horním Starém Městě. Tahanice trvaly až do roku 1980, kdy se rozhodlo, že pivovar zůstane ve středu města a přistoupí se k rekonstrukci a ke zvýšení kapacity až na 225 000 hl.
Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
Hradecké pivovary n.p., pivovar Trutnov
Východočeské pivovary n.p., k.p. Hradec Králové

Po privatizaci se stala majitelem společnost Krakonoš spol. s r.o.. V roce 1990 vyvezl pivovar 7 200 hl piva v cisternách do Polska. Pivovaru se podařilo ztrátu roku 1994 v roce 1995 dohnat a vykázat zisk. Zvýšil se i výstav na zhruba 173 tisíc hl. Nižší tržby i zisk proti předchozímu roku vykázal v roce 1997. Zisk dosáhl podle auditovaných výsledků 1,8 mil.Kč oproti 2,8 milionům v roce 1996. Tržby pivovaru poklesly ze 121 na 117 milionů. Prodej klesl o více než deset procent. Na trhu severovýchodních Čech byla stále větší konkurence, navíc na horách, kde měl pivovar solidní odbytiště, se nevydařila ani letní, ani zimní sezóna. Do poklesu se promítl i vliv povodní. Čistý zisk roku 1998 byl ve výši 1,8 mil.Kč, tržby se pohybovaly kolem 120 mil.Kč. Pivovar v roce 1999 zvýšil výstav o necelý tisíc hektolitrů na 125 782 hl, a zastavil tak tři roky trvající pokles výroby. Tržby roku 1999 se pohybovaly kolem 121 milionů korun (nárůst o 1%), čistý zisk byl 11 miliónů korun (6x více než v roce 1998). Pivovar v roce 1999 dosáhl čistého zisku 11 miliónů Kč, což bylo zhruba šestkrát více než 1,8 miliónu korun v roce 1998. Ještě v roce 1995 podnik uvařil 173 000 hl piva, pak mu však výroba postupně klesala až k necelým 125 000 hl v roce 1998. Neustálý růst cen pohonných hmot, energií, surovin a dalších vstupů přinutil pivovar ke zdražení výrobků od 1.července 2000. Ekonom František Pechek připomněl, že jeho podnik prodával pivo již tři roky za stejné ceny. U půl litru šlo zhruba o dvacetihaléřové zdražení. U desítky činil růst ceny 4 %, u dvanáctky šlo ještě o menší navýšení. Za první pololetí roku 2000 zaznamenal pivovar zvýšení výstavu o 11 % na 65 000 hl piva. „Vyšší odbyt je dán celkovým zlepšením hospodářské situace v ČR a částečně i zvyšováním cen velkých pivovarů. Svůj vliv mělo i teplé počasí v dubnu a květnu 2000,“ řekl ekonom společnosti František Pechek. Zvýšení se týkalo všech druhů piva. Pivovar v roce 2000 zvýšil výstav o necelá 2 % na 128 tisíc hl a druhý rok po sobě vykázal růst. Hlavní část odbytu pivovaru směřovala do okresu Trutnov a do Krkonoš. Necelé jedno procento výstavu podnik v roce 2000 exportoval do Německa. Tržby roku 2000 mírně překročily 121 milionů korun roku 1999. Čistý zisk byl nižší než 11 milionů korun v roce 1999. Zhruba 80 % produkce tvořil světlý dvanáctistupňový ležák. Kromě piva dodával odběratelům minerálky a limonády od jiných výrobců, v roce 2000 v množství kolem 5 000 hl. Majiteli pivovaru zaměstnávajícího kolem 70 lidí byli v roce 2000 tři fyzické osoby.

Pivovaru v prvním pololetí 2001 výroba klesla o 7 % na 60 000 hl a vyvezl necelého půl procenta produkce. Pivovar na konec roku 2001 připravil tradičně světlou čtrnáctku. Pivovaru v roce 2001 klesl výstav o 6 % na 121 tisíc hl. Současně šlo o nejnižší výstav pivovaru v jeho novodobé historii. Příčinou poklesu bylo zejména chladnější počasí v první polovině roku a zostřené konkurenční prostředí v restauracích, sdělil ekonom pivovaru František Pechek. Tržby pivovaru se pohybovaly na úrovni 128 miliónů korun. Tržby firma při nižším výstavu udržela kvůli květnovému zdražení piva v průměru o 30 až 40 haléřů na půllitr. Hospodaření pivovaru bylo podle Pechka i v roce 2001 ziskové. Základní kapitál podniku činil 1,8 miliónu korun.
Pivovar dne 8.května 2002 uspořádal kvůli výročí 420 let vaření piva v Trutnově den otevřených dveří. Kdo chtěl, uviděl, jak se pivo vyrábí. Za deset korun mohl i ochutnat. Navíc se pobavil při dechovce a folkové muzice. „Tolik lidí na jednom fleku jsem naposledy viděl před lety při oslavách prvního máje,“ uvedl jeden z účastníků oslav. A měl opravdu. Od desáté hodiny dopoledne byl areál pivovaru doslova nacpaný milovníky lahodného moku. Pro ty nejzvědavější byla připravena i exkurze po pivovaru. „Jsem překvapený, jak se pivo v Trutnově vaří. Přiznám se, že místní pivo mám rád a nedám na něj dopustit. Ale teď ho mám ještě radši,“ uvedl Petr Holomíček z Pardubic. Na Trutnovsku měl chalupu a zdejší pivo si vozil domů i pro konzumaci ve všedních dnech. Na oslavě navíc ochutnal sváteční čtrnáctistupňové pivo.
Pivovar již přes rok držel ceny svých výrobků na stejné úrovni. Jak uvedl v červnu 2002 ředitel Karel Janko, zdražovat nechtěl ani v roce 2002. „Ceny vstupů se nezvyšovaly tak markantně, abychom zdražovali i my. Musíme dobře hospodařit. Konkurence je velká, proto investujeme do modernizace výroby, abychom zvyšovali kvalitu. Už pátý rok máme stabilní odbyt,“ řekl.
Pivovaru v 1.pololetí 2002 výstav klesl o 4 % na 58 000 hl, pivo nevyvážel.
Klidní mohli být zákazníci pivovaru, který měl pevné ceny od května 2001. „Pokud nedojde k většímu nárůstu cen vstupů, zdražovat nebudeme přinejmenším do léta 2003,“ ubezpečil v prosinci 2002 ředitel Karel Janko.
Pivovar v roce 2002 snížil výstav o 3,5 % na 117 000 hl. To byl nejnižší výstav v jeho novodobé historii. Klesající výkon podnik přičetl sílícímu tlaku velkých pivovarů na obsazení restaurací i v regionech, kde dříve měly silné postavení místní pivovary.
„Myslíte si, že Krakonoš je starý chlap? Tak se podívejte na etiketu trutnovského piva – je na ní muž v nejlepších letech, v plné síle. To je jasné. Protože po pivu se mládne,“ vysvětlil v březnu 2003 s přehledem Jan Špalek, jeden ze spolumajitelů pivovaru. Přestože české pivo je fenomén a vypije se ho v tuzemsku snad nejvíc „na hlavu“ na světě, stále víc pivovarů se dostávalo buď do rukou zahraničního kapitálu, nebo zaniklo. Trutnovský byl jedním z těch, který odolával. Svou tradici udržoval již od roku 1582 (obrázek Krakonoše je ovšem mladší, pochází z roku 1895). Vaření piva v Trutnově má kořeny ještě starší. Podle historických záznamů mělo město „právo várečné“ již v roce 1260, o osmdesát let později je potvrdil český král Jan Lucemburský. Tohle právo znamenalo, že pivo směly vařit vybrané měšťanské domy, které se střídaly podle předem stanoveného pořadí. Vypráví se, že Trutnovští si je ochraňovali stejně jako „právo mílové“, které hájilo měšťany před konkurencí šlechty. Jakmile bylo za branami města objeveno jiné než místní pivo, dali konšelé sudy rozbít – stalo se tak například Janu Zilvarovi z Vlčič, který do Trutnova propašoval tři sudy svého moku. Pro pivovarníky to byly zlaté časy. Dnes si v trutnovských hospodách můžete objednat kdekteré pivo, a nejen z Čech. Ale Krakonoš, to je něco, na co jsou horalé hrdí. Se stejnou hrdostí vás Jan Špalek provede pivovarem. Vyučil se tu tak trochu nedobrovolně, za minulého režimu nesměl studovat. Ale od té doby prošel všemi provozy. Dalo by se říct, že umí všechno, kdekoli může dnes, pár let před důchodem, něco zkontrolovat nebo v něčem pomoci. Přestože už dávno nevypadají pivovary jako ve filmu Postřižiny, s historií vaření piva se v trutnovském setkáváte na každém kroku. Tak například pro pivovar, předchůdce toho dnešního, který vznikl v roce 1582 spojením všech právovárečníků, se dokonce tady na horách pěstoval i chmel. Jedno z trutnovských návrší se proto jmenuje Chmelnice. Dnes se chmel dováží – stejně jako slad. Sladovna vyhořela v roce 1962 a nebyla už obnovena. Historickým kouskem je samotná varna, kde výroba piva začíná. Obrovské měděné kotle dodala do Trutnova První brněnská strojírna při rekonstrukci ve třicátých letech minulého století a vaří se v nich dodnes. Zajímavé je, že tehdy byla varna stavěna na kapacitu 500 000 hl piva za rok. Nikdy tedy nebyla plně využita. Současná roční produkce, nejvyšší za poslední dobu, byla přibližně 130 000 hl. Z varny teče pivo do spilky. To jsou nádrže, v nichž po přidání pivovarských kvasnic pivo deset až dvanáct dnů kvasí, cukry z varny se mění na alkohol. Pak pivo zraje – dnes už ne v dřevěných sudech jako kdysi, ale ve velkých nerezových tancích. Leží tu čtyřicet až padesát dnů, stane se z něj tedy ležák. Kdysi ležely sudy s pivem v bočních křídlech sklepení a „hlavní loď“ se pěchovala ledem. Vydržel od zimy do podzimu. Z ležáckých tanků pak stačí jen pivo přefiltrovat a plnit – do sudů či lahví. Do plastových lahví se v Trutnově plnit pivo nechystali. Jednak je to prý špatná míra (půl litru člověk vypije, větší dávka zvětrává) a jednak je používání skla ekologické, neboť jde o vratný obal. Jan Špalek navíc tvrdil zajímavou věc – dnes už si jen minimálně chodí lidé do hospody se džbánem pro pivo. Buď jdou „na pivo“, nebo si koupí lahvové. „Vidíme to na produkci. Nikdy v minulosti nebyl takový zájem o lahvové pivo, jako je dnes,“ konstatoval. Jan Špalek jako zkušený pivař tvrdil, že skoro každé pivo je dobré. Záleží na náladě zákazníka, na jeho momentální chuti a samozřejmě na tom, jak s pivem nakládá hostinský. Pivovar byl jeden z mála u nás, který stále pro vaření piva používal hlávkový chmel, zatímco jiné podniky už přešly na chmelové granule. „Vaříme klasicky a máme za to, že pro přírodní pivo jsou nejlepší přírodní, základní suroviny,“ vysvětlil Jan Špalek. Voda z pivovarské studny stačí zásobovat výrobu celoročně, dovážený slad se vybírá velice pečlivě. Pivo nebylo ani pasterizováno, ani chemicky stabilizováno. Nejmodernější vymožeností tu byl nový „dolešťovací a dočišťovací“ filtr. Dobře filtrované pivo vydrží bez dalších úprav (při dodržení skladovacích podmínek – významně dodává Jan Špalek) minimálně padesát dní. A lidé, kteří tu pracují, se nemění. I to je pro kvalitu piva důležité. Jsou svému pivovaru věrní. Ubývá jich však. Když Jan Špalek začínal v ležáckém sklepě, pracovalo tam jedenáct lidí. Dnes stačí tři. „Jak se provoz automatizuje, potřebujeme méně lidí. Ale přece nepřipravíme lidi o práci, kterou dělají řadu let,“ zjednodušil Jan Špalek personální filozofii firmy. „Počkáme, až jdou do penze, a nebereme nikoho nového. I penzisté sem pak chodí na dva či tři dny v týdnu na brigádu a mohou si něco přivydělat. Je to dobře a lidé už si dneska práce váží, jsou ochotni všechno se naučit, kdokoli tu může za jiného všude zaskočit,“ dodal. Možná právě proto, že sám prošel celou výrobou, je podle něj nesmírně důležité dodržovat veškeré bezpečnostní předpisy: „Spousta lidí to považuje za vyhazování peněz. Ale na tom se nedá šetřit.“ Když přešel Krakonoš do soukromých rukou několika podnikatelů (všichni v pivovaru pracovali a znali ho jako své boty), málokdo jim dával šanci přežít. „Smáli se nám, že vozíme pivo v otlučených autech. Přežili jsme dvanáct let, dnes máme mercedesy. Jen se musí umět všude šetřit, držet kvalitu,“ vysvětlil Jan Špalek. Majitelé pivovaru netoužili po tom, rozvážet pivo do velké dálky, ale nebránili se tomu. Pivovar zásoboval hospůdky, restaurace a horské boudy od Trutnova až k Bydžovu, Červenému Kostelci, na Rýchory, dodával lahvové pivo do obchodní sítě, ale neodmítal zákazníky z větší dálky. Před časem se trutnovské pivo zabydlelo až v hospodách na jižní Moravě v okolí Znojma.
„Ve výstavu piva jsme letos zhruba na stejné úrovni jako loni. Dokazují to i čísla. Ke konci srpna jsme v roce 2002 uvařili přibližně jen o 100 hl piva méně než za stejné období letos. Náš pivovar tedy nějaké enormní zlepšení kvůli teplému letnímu počasí nezaznamenal,“ uvedl v září 2003 ředitel Karel Janko.
Pivovaru teplé počasí roku 2003 nepomohlo a výstav mu třetí rok po sobě klesl, tentokrát asi o 2 % na 115 000 hl. Současně to byl nejnižší výstav v novodobé historii podniku. Klesající výstav firma přičetla stále silnějšímu tlaku velkých pivovarů. „Ve vedrech mají lidé největší zájem o desítku, zatímco náš pivovar vyrábí z 80 % světlý dvanáctistupňový ležák,“řekl ekonom pivovaru František Pechek. Desítka tvořila asi 17 % produkce, zbytek připadl na jedenáctku a dvě speciální piva. Přes nižší prodej by měl pivovar vykázat zisk, jeho výši ale Pechek neupřesnil. Tržby by se měly pohybovat kolem 115 milionů korun, když v roce 2002 byly asi o milion korun vyšší. I po snížení výstavu zůstal Krakonoš po Pivovaru Náchod druhým největším pivovarem v Královéhradeckém kraji. Hlavní část odbytu pivovaru směřovalo do okresu Trutnov, do Podkrkonoší a na Hradecko, celkem měl přes 1000 zákazníků. Kromě piva podnik dodával odběratelům minerálky a limonády od jiných výrobců, v roce 2003 to byly necelé 3 000 hl.
„Zatím všechno ekonomicky utáhneme sami. Nereagujeme na kroky velkých pivovarů,“ poznamenal v únoru 2004 k vlně zdražování ředitel pivovaru Karel Janko.
Prodej piva během léta 2004 pivovaru stoupl. „Výstav se nyní zlepšil, přesná čísla zatím nemáme k dispozici, ale mám obavu, že pokles prodeje z letošního května a chladného začátku léta již nedoženeme,“ řekl v srpnu 2004 ekonom společnosti František Pechek s tím, že v květnu prodal pivovar o zhruba 15 % méně než v roce 2003.
Pivovaru v roce 2004 klesl prodej piva o 6 % na 107 900 hl. Hlavním důvodem snížení prodeje byl výpadek dodávek cisternového piva, kterého pivovar ročně prodával od 3 000 do 6 000 hl. „Odbyt lahvového a sudového piva zůstal v roce 2004 téměř stejný,“ řekl jednatel pivovaru Karel Janko. Přes nižší prodej pivovar vykázal zisk.
Klidní zatím mohli být v roce 2005 ti, kteří si oblíbili pěnivý mok z Trutnova. Ředitel pivovaru Karel Janko 1.dubna 2005 ujistil, že jeho podnik žádné zvyšování cen, které držel nezměněné již několik let, v tomto roce nechystal. „Stalo by se tak pouze v případě, že by výrobní vstupy výrazně vzrostly,“ podotkl ředitel.
„Tropické teploty vždy zvyšují odbyt piva, kterého jsme pro nadcházející letní sezonu navařili dost,“ potvrdil v červnu 2005 ředitel pivovaru Karel Janko. Na konec roku 2005 uvařil pivovar již tradičně světlou čtrnáctku.
Pivovar v roce 2005 zopakoval prodej 108 000 hl piva z roku 2004. Podařilo se mu tak zastavit pokles odbytu trvající od roku 2001. Pivovar byl druhým největším v Královéhradeckém kraji. Zhruba 60 % odbytu pivovaru našlo kupce v regionu Krkonoš a Podkrkonoší. Na rozdíl od jiných menších pivovarů trutnovský podnik žádné pivo nevyvážel. Asi 80 % výstavu pivovaru v roce 2005 připadlo na světlý ležák. Zbytek tvořila světlá a tmavá desítka, světlá jedenáctka a speciální čtrnáctistupňový ležák. V červenci 2005 pivovar rozšířil své podnikání o hotelnictví, když nákladem přibližně 30 milionů korun přestavěl na hotel a restauraci objekt bývalé pivovarské hospody. Počet zaměstnanců díky tomu pivovar zvýšil o 24 na nynějších více než 80 lidí. Základní kapitál podniku byl 1,8 milionu korun. Jeho majiteli byly tři fyzické osoby.
„Přes velkou konkurenci se snažíme držet pozice v regionu a posilovat je. Letos bychom chtěli zopakovat loňský výsledek,“ řekl v únoru 2006 jednatel firmy Karel Janko. Ceny piva podnik držel stejné od května 2001. „Snažíme se šetřit, ale růst cen energií je obrovský. Případné zdražení tak po rozboru situace v prvním čtvrtletí nemůžeme vyloučit,“ řekl Janko.
Od 28.března 2006 byla v prodeji sezónní specialita pivovaru, 14% světlé pivo Krakonoš. Velikonočního speciálu bylo uvařeno 187 hl a k mání byl v lahvích i sudech.
Od 4.prosince 2006 expedoval pivovar svou tradiční vánoční světlou čtrnáctku.
Trutnovskému pivovaru se v roce 2006 snížil výstav piva přibližně o osm procent na 99 000 hl. Pokles podnik přičetl především špatnému počasí, které negativně ovlivnilo odbyt v turistických střediscích Krkonoš v srpnu a na konci roku. Krkonoše a Podkrkonoší byly hlavním odbytištěm pivovaru. Podnik, jehož roční tržby činí přes 100 milionů korun, v tomto regionu prodával kolem 60 % produkce. Na rozdíl od jiných menších pivovarů trutnovský pivovar žádné pivo nevyvážel. Asi 80 % výstavu pivovaru v roce 2006 připadlo na světlý ležák. Zbytek tvořila světlá a tmavá desítka, světlá jedenáctka a speciální čtrnáctistupňový ležák.
Pivovar vyráběl pivo na přírodní bázi, které mělo kratší trvanlivost. Proto v létě 2007 nikam nevyvážel. „V letních měsících se piva prodá o třetinu více než v zimě, 65 % tvoří točené pivo, o které je větší zájem,“ konstatoval v srpnu 2007 podílník společnosti František Pechek. Pivovar se soustřeďoval především na výrobu dvanáctky. Právě po ní poptávka v letních měsících stoupala.
Pivovaru v roce 2007 klesla produkce piva o sedm procent na 92 360 hl. „Pokles podnik přičítá sílící konkurenci ze strany velkých pivovarů a loňské slabé zimní sezoně na horách. Právě do Krkonoš a Podkrkonoší směřuje významná část produkce pivovaru,“ řekl ekonom pivovaru František Pechek. Pivovar byl druhým největším v Hradeckém kraji. Přes nižší prodej pivovar podle Pechka i za rok 2007 čekal zisk. V roce 2006 firma vykázala zisk sedm milionů korun a tržby 122 milionů korun. Přes 80 % výstavu piva v pivovaru v roce 2007 připadlo na světlý ležák.
„Nejsem si však jist, zda byla někdy výroba přerušena na delší dobu, možná v průběhu války,“ řekl ekonom pivovaru Krakonoš František Pechek. Pivovar měl na jaře 2008 55 zaměstnanců, na výrobě piva se podílelo okolo čtyřiceti lidí. „Existuje pivovarská škola, kde se učí technologie a základy výroby. Není to jednoduché, protože se často mění výrobní postupy a záleží na tom, jakou technologii pivovar zrovna používá. My vyrábíme pivo klasicky – varna, spilka a sklep,“ vysvětlil v dubnu 2008 Pechek. Ve výrobě bylo 5 druhů piv: Krakonoš výčepní desítka, jedenáctka, dvanáctka, tmavé pivo desítka a speciál čtrnáctka. Speciální pivo se vyrábělo na Velikonoce a Vánoce, u zákazníků se těšilo velké oblibě. Krakonoš bylo nepasterované a nestabilizované pivo. „Nepoužíváme žádné konzervační látky, je to přírodní živé pivo. Záleží, zda se jedná o pivo výčepní, ležák nebo speciál. Rozdíl je v koncentraci a době zrání piva. Výčepní pivo zraje ve sklepě 3 týdny, ležák okolo 60 dnů a speciál okolo 70 dnů,“ podotkl Pechek. Pivovar neměl sladovnu, takže slad dovážel. Naopak vodu měl vlastní a čerpal ji z vlastní 80 metrů hluboké studny. Chmel měli Trutnovští z úštěcké oblasti. „Zásobujeme okolí Trutnova zhruba v okruhu 100 kilometrů. S pivem ale jezdíme i na Moravu,“ konstatoval ekonom a pokračoval: „Začali jsme také s vývozem piva do zahraničí – do Polska. Je s tím ale problém. Protože nepasterujeme a chemicky nekonzervujeme, tak má pivo trvanlivost 50 dnů. V zahraničí jsou zvyklí, že jsou piva stabilizována a vydrží třeba rok. To u nás nepřichází v úvahu, proto je možnost exportu snížena.“ Trutnovský pivovar spolupracuje s pivovarem v Náchodě. „Nakupujeme od nich diapivo a pito, protože nemáme technologii k výrobě,“ dodal Pechek.
Ředitel pivovaru Karel Janko prý zatím o krizi jen slyšel. „A to od lidí, kteří sem jezdí třeba nabízet suroviny k výrobě piva. Ale nás se zatím krize ještě moc nedotkla,“ řekl v lednu 2009 a dělal si legraci, že zrovna stojí na vrátnici s koštětem v ruce a případnou krizi z pivovaru vymetá. Potvrdil, že ani pivovar v současnosti o zdražování piva neuvažoval. Pivovar vařil pět druhů piv: Krakonoš výčepní desítku, jedenáctku, dvanáctku, tmavé pivo desítku a speciál čtrnáctku. Speciální pivo, které se vyrábělo na Velikonoce a na Vánoce, se u zákazníků těšilo velké oblibě. Krakonoš bylo nepasterované a nestabilizované pivo. „Nepoužíváme žádné konzervační látky, je to přírodní živé pivo. Záleží, zda se jedná o pivo výčepní, ležák nebo speciál,“ řekl ekonom pivovaru Krakonoš František Pechek.
„Jsme na tom sice lépe, než je odhadovaný celostátní sedmiprocentní pokles, ale piva jsme vyrobili o něco méně. Zásobujeme 60 procent Krkonoš, kde není tolik lidí, co jindy,“ řekl v červenci 2009 ředitel pivovaru Karel Janko.
Pivovar přispěl do východočeského svátečního pivního lístku roku 2009 tradiční speciální čtrnáctkou.
Pivovar v roce 2009 zvýšil výstav přibližně o procento na 88 060 hl. O růst se zasloužil prodej do Polska, kam pivovar vyvezl přes 800 hl. Řekl to ředitel a spolumajitel pivovaru Karel Janko.
Ředitel pivovaru Karel Janko v srpnu 2010 připustil, že v tomto roce se prodej jejich piva zatím nepatrně snížil: „Jsme na tom přibližně stejně jako vloni. Jeden měsíc prodáme piva méně, jiný více. Jinak jedeme řádově na devadesát osm procent loňska.“
Trutnovský Krakonoš navařil i v roce 2010 Vánoční speciál. „Je to čtrnáctka a máme jí řádově šest set hektolitrů,“ řekl ředitel Karel Janko. Také jeho pivovar se i v dnešní krizi a při úbytku hostů v hospodách vcelku slušně držel.
Deštivé léto roku 2011 neuškodilo jen plovárnám, ale i pivovarníkům. Méně lidí si sedlo na hospodské zahrádky, klesl i odbyt na festivalech. Ředitel pivovaru Krakonoš v Trutnově Karel Janko v srpnu 2011 konstatoval, že dosavadní počasí nestálo poslední měsíc za moc. Přesto prý pivovar v Trutnově nepozoroval žádný velký výkyv v prodeji. „Jsme přibližně na loňské produkci a prodeji,“ řekl. Na otázku, zda pivovaru nemůže pomoct hlášené letní počasí o víkendu a v příštím týdnu, se však moc optimisticky netvářil: „Krkonoše jsou dnes už poloprázdné, takže nás už se to asi nebude týkat.“
Trutnovský Krakonoš na konec roku 2012 zase navařil poctivou světlou čtrnáctku, podle sládka výjimečnou silou i chutí.
Výstav piva:
rok 1995: 173 000 hl
rok 1996: 173 000 hl
rok 1997: 142 119 hl
rok 1998: 124 848 hl
rok 1999: 125 782 hl
rok 2000: 128 760 hl
rok 2001: 121 200 hl
rok 2002: 116 943 hl
rok 2003: 114 708 hl
rok 2004: 107 868 hl
rok 2005: 108 126 hl (export: 0 hl)
rok 2006: 99 303 hl (export: 0 hl)
rok 2007: 92 360 hl (export: 0 hl)
rok 2008: 87 000 hl (export: 0 hl)
rok 2008: 88 060 hl (export: 800 hl)
Tržby 2003: 115 mil.Kč
Tržby 2006: 122 mil.Kč
HV 2003: zisk 6 mil.Kč
HV 2004: zisk
HV 2006: zisk 7 mil.
HV 2007: zisk

Pivovar Klášter Hradiště nad Jizerou

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Klášter Hradiště nad Jizerou 38, 294 15 Klášter Hradiště nad Jizerou

www.pivovarklaster.cz

e-mail: zakaznicky.servis@pivovary-lobkowicz.cz


Základní sortiment:

 

 

Klášter světlé výčepní
světlé výčepní
alk.: 4,0 %

Klášter Ležák
světlý ležák
alk.: 4,6 %

Klášter Premium
světlý ležák
alk.: 5,0 %

  • Poslední pivo v tomto pivovaru bylo uvařeno na konci prosince 2020. Pak byl uzavřen.

Starší info:
Zakladatelem byl v roce 1570 Jiří Labounský z Labouně, přičemž původní sídlo se nacházelo v domě čp.38. Po roce 1830, za Kristiána z Valdštejna, se výroba piva přestěhovala do domu čp.32, k jejímu výraznějšímu rozšíření však došlo až po přesídlení do západního křídla zámku v roce 1864, kam byla instalována i moderní technologie. Původní budova byla nadále využívána jako sladovna, pivovar tedy nemusel dovážet základní surovinu z jiného zdroje. Urychlení technického rozvoje podniku pak bylo paradoxně podníceno rozsáhlým požárem v roce 1869. Za sládků Matěje Brejchy, Emila Weisse a Theodora Sudy, mezi léty 1870-1910, pak pivovar prodělal zásadní modernizaci a zařadil se mezi špičkové podniky svého druhu v českých zemích. Výroba byla rozšířena do celého zámeckého areálu. V sezóně 1884 – 1885 zásobil klášterský pivovar své zákazníky více než 5700 hl piva a zaujal sedmé místo v rámci českých zemí. V intencích svého předchůdce pokračovali v rozvoji podniku také Emil Weiss (od roku 1896) a zejména jeho nástupce od roku 1903 Theodor Suda, který krátce po svém příchodu postoupil z funkce vrchního sládka na post výrobního ředitele. Jeho působení je spjato s další, nyní již zcela zásadní rekonstrukcí podniku, zahrnující kromě instalace nového výrobního zařízení také značné rozšíření sklepů pro umístění 180 mohutných kvasných kádí. V roce 1909 dokázalo 70 dělníků (z toho 43 přímo v pivovaru a 27 ve sladovně) vyrobit ze 40000 q ječmene přes 12000 hl piva, přičemž část produkce byla vyvážena na německý trh. Zároveň byly instalovány linky na výrobu kvasnic, sodové vody a limonád. V roce 1914, krátce před vypuknutím 1. světové války, tak nabídka firmy obnášela 11° klášterské pivo, 12° ležák, 13° granát a stejně silný světlý ležák, zvaný Převor. Klášterský pivovar si po období určité stagnace za 1. světové války udržel vedoucí postavení v regionu i po roce 1918, kdy došlo k obnovení a postupně i neustálému navyšování produkce. Od roku 1926 navíc fungoval jako akciová společnost s významným majetkovým podílem Alexandra Thurn-Taxise, a to v podobě začlenění podniků v Dobrovici a ve Vlkavě do společnosti. Téměř současně do firmy vstoupil také Jindřich Šlik, jehož pivovar ve Vokšicích zrušil výrobu a nadále byl využíván jen jako skladovací prostor. Šlechtický triumvirát na čele pivovaru doplnil Karel Valdštejn, finančně však jejich společný podíl představoval jen necelou polovinu jmění, kterým ve firmě disponovaly finanční ústavy. Za této konstelace dosáhl pivovar v roce 1932 rekordního výstavu přes 75000 hl piva. Mimo běžných způsobů distribuce bylo v této době po blízkém okolí využito také poněkud kuriózního vozidla – automobilu na parní pohon pohybujícího se na plných pneumatikách. Ztráta odbytišť po Mnichovu a zejména v období nacistické okupace byla ještě znásobena nuceným vstupem podniku do Svazu pro chmel a pivo (což ostatně platilo pro všechny zde zmiňované pivovary). Ten určoval veškeré ceny, zrušil výhody stálých odběratelů, nařídil prodej výhradně za hotové peníze a zavedl nucené kontingenty. Nevydařily se naštěstí snahy o úplné zastavení produkce, datované k přelomu let 1944 – 1945. Proslulost a úspěšnost klášterského pivovaru jakoby zastínily činnost dalších vrchnostenských podniků, jejichž produkce byla ovšem výrazně nižší a z nichž mnohé ve 2. polovině 19. století v rostoucí konkurenci nestačily a zanikly. Patřily k nim malé a v podstatě potřebu obce nebo části panství zajišťující pivovary ve Skalsku, Dolním Slivně, Zámostí, Krnsku a Březně. Pouze několik z nich přežilo až do 20. století.
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Klášter, akciová společnost spojených pivovarů a vývozní sladovny“, Klášter, Hradiště nad Jizerou (okr. Mnichovo Hradiště), se závody v Klášteře Hradišti n. J. a v Dobrovici (akciová společnost) (okr. Ml. Boleslav).

Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
1948-1952 Severočeské pivovary n.p.
1953-1957 Pojizerské pivovary n.p.
1958-1960 Severočeské pivovary n.p.
1961-1990 Středočeské pivovary n.p.
Pivovar vyrábí stále tradiční pivo klasickou technologií, což znamená, že pivo po uvaření podstupuje proces kvašení ve spilce a dozrávání v ležáckých sklepích.Pivo se vaří a uzrává ve sklepích (18 m hluboké) vytesaných ve skále již od roku 1570. V roce 1997 poklesl výstav na polovinu předchozí produkce (1997 – 80 000 hl), v roce 1998 již bylo vykázáno zvýšení výstavu. Klášterští využili uzavření vratislavického pivovaru v roce 1998 a získali spoustu nových odběratelů na Liberecku, Jablonecku i Českolipsku. I díky tomu se výstav piva zvýšil v roce 1998 tak, jako v žádném jiném českém pivovaru. Pivovar zvýšil výstav piva v roce 1998 o čtyřicet tisíc hektolitrů (110 000 hl) v porovnání s předchozím rokem. Převážná část produkce byla určena pro domácí trh. Jen malá část produkce se vyvezla do Německa a Švédska. Pivovar neuspěl díky ruské ekonomické krizi roku 1998 ve snaze prosadit se na ruském trhu. V lednu 1999 pivovar zavedl opět vlastní autodopravu na základě zjištění, že je levnější pravidelné trasy zavážet z vlastních zdrojů a pouze na mimořádné akce si najímat další dopravce. Pivovar, ač neleží poblíž významných turistických atrakcí, hodlal do regionu přitáhnout zejména cizince. Ve sklepích, které kdysi vytesali pod pivovarem ve skále mniši, a které byly již po léta nevyužívané, otevřeli na jaře 1999 velkou jeskynní pivnici.
dřívější názvy klášterských piv
Klášterský Mnich 10 % (světlé výčepní)
Klášterská tmavá 10 % (tmavé výčepní)
Klášterský Opat 11 % (světlý ležák)
Klášterský Převor 12 % (světlý ležák)
Klášterský Ležák 12 % (světlý ležák)
Budovec 14 % (světlý ležák)
Hradišťan 11 % (světlý ležák)
Klášterská 11 % tmavá (tmavý ležák)
Klášterská Osma (světlé lehké)
Jubilant 12 % (světlý ležák; ke 400 letům od založení pivovaru v roce 1970 a v roce 1979 k 700 letům od založení města Mnichova Hradiště v roce 1279)
Šotek 12 % (světlý ležák; alk.: 5,8 %; vyrobeno na zakázku)

Majitelem provozu byla v roce 1999 společnost Pivovar Klášter a.s., Na slupi 2a, Praha 2. Pro švédského zákazníka vyráběl pivovar v roce 1999 sedmičku, kde objemová procenta alkoholu nesměla překročit hranici 2,8. K vaření piva používal pivovar tuzemský slad a chmelový extrakt tvořený ze čtyřiceti procent žateckým a z šedesáti procent německým chmelem. V roce 1999 dosáhl pivovar výstav téměř 130 000 hl, což bylo v porovnání s předchozím rokem vzrůst o 10 %. Do plného využití kapacitních možností zbývalo dvacet tisíc hektolitrů. Pivovar dodával lahvové pivo také do tuzemských obchodních řetězců. V Klášteře vařili v roce 1999 sedm druhů piv, včetně nealkoholického. V roce 1999 dokončili budování pivnice v historickém interiéru pivovaru, čtrnáctistupňovým světlým pivem obhájili titul nejlepšího piva roku v kategorii speciálních piv a klášterský sládek Ladislav Pelant získal titul sládek roku 1999. Společnost v roce 1999 vytvořila tržby 108 miliónů Kč, oproti předchozím 78 miliónům. Provozní hospodářský výsledek skončil ziskem. Až dvacet tisíc hektolitrů piva měl v roce 2000 pivovar vyvézt do USA. Uzavřený kontrakt přitom počítal s dalším prodloužením smlouvy. Celkový podíl exportu tak v roce 2000 v regionálním středočeském pivovaru měl dosáhnout pětinový podíl. Pivovar urychlil svou expanzi zvýšenými zahraničními aktivitami. Ty mu přinesly i rozsáhlou spolupráci s odběratelem ve Švédsku,kam každý měsíc dodával až osm kamiónů s lahvovým pivem. Před podpisem byl v březnu 2000 také kontrakt na pravidelné dodávky do Řecka. „Ještě v roce 1999 jsme exportovali zhruba 5 % produkce, v roce 2000 se dostaneme na dvacet procent. Vývoz nám částečně pomáhá řešit složitou domácí situaci v odbytu,“ řekl v březnu 2000 ředitel pivovaru Josef Svoboda. Za poslední čtyři roky (1996-2000) pivovar proinvestoval přes sto miliónů korun. Zmodernizoval varnu, chlazení ležáckých tanků, rozšířil kvasné sklepy a dokončil stáčecí linku. Vrátil se rovněž k systému vlastní dopravy. V roce 2000 chtěl vložit část investičních prostředků do nové etiketovací linky. Technologie výroby a odbytu umožnila zvyšovat výstav, ale současně snížila potřebu na pracovní síly. Pivovar měl za poslední čtyři roky dynamické přírůstky ve výstavu. Společnost v roce 2000 zcela naplnila současnou výrobní kapacitu a stála před rozhodnutím, zda investovat prostředky do nového zařízení umožňující zvýšit výrobu. Pivovar v roce 1999 zaměstnával asi 100 lidí.
Téměř čtyři tisíce lidí přišly dne 1.července 2000 na Klášterské pivní slavnosti. Účastníci akce při nich vypili 250 padesátilitrových sudů piva, které bylo k mání za lidové ceny – desetistupňové pivo za deset, dvanáctistupňový ležák za dvanáct korun. Pořadatelé 7. ročníku pivních slavností připravili i nabídku nealkoholického piva, ale toho se vypilo pouze několik desítek lahví. Chladnější léto 2000 zaznamenali i v pivovaru Klášter. „V porovnání s horkými měsíci květnem a červnem 2000 pozorujeme nyní stagnaci odbytu, protože na koupalištích a v rekreačních oblastech není klasická letní špička,“ uvedl v červenci 2000 Pavel Dvořák z obchodního oddělení pivovaru. Dvořák však dodal, že ekonomiku pivovaru to neovlivňovalo, neboť se neustále zvyšoval odbyt do zahraničí. Pivovar, jehož historie sahá až do šestnáctého století, dostal dne 6.prosince 2000 v pražské Baráčnické rychtě ocenění. „Naše jedenáctka byla ohodnocena Sdružením přátel piva jako nejlepší v ČR. U zákazníků sní máme největší úspěch na Jablonecku a Liberecku,“ sdělil ředitel pivovaru Josef Svoboda. „Na vánoční trh už máme vařenou tradiční čtrnáctku, kterou v příštích dnech začneme stáčet,“ dodal Svoboda. V posledních pěti letech patřil k trvalým obyvatelům pivovaru archeologové. „První zmínky o této lokalitě se datují k přelomu 12. a13. století. Tehdejší klášter vypálili roku 1420 husité. Teprve až v polovině devadesátých let jsme objevili původní románsko-gotické stavební prvky,“ řekl Luděk Beneš, ředitel Okresního muzea v Mladé Boleslavi. Bohatou historii využíval pivovar i k obchodním účelům. Ve velkých jeskyních hluboko ve skalním masivu pod pivovarem je vybudovaná klášterská pivnice, která je svými rozměry, tvarem a pojetím ojedinělá nejen u nás, ale i ve střední Evropě. „Pivnice je přístupná pouze pro skupiny na objednávku. Před koncem roku 2000 byl velký zájem. Minulé úterý se tu jen tak sešli například čtyři ministři práce a sociálních věcí, zemědělství, školství a zdravotnictví. O čem jednali nevím, ale pivo jim chutnalo, “ uzavřel ředitel pivovaru, který do konce roku 2000 pivo nezdražil.
Svou podnikovou prodejnu otevřel pivovar na počátku roku 2001 v areálu uzavřeného pivovaru v Hradci Králové. V prodejně se prodávalo lahvové a sudové pivo, a bylo zde také k dispozici zařízení pro plnění vlastních pětilitrových soudku. O pivo bylo mezi Hradečáky značný zájem. Pivovar chystal na konec března 2001 první dodávky světlého i tmavého piva do USA. V rámci kontraktu, jehož příprava trvala přes rok, vyvezl v roce 2001 asi 10 000 hl piva americkým odběratelům. Ozvalo se o hodně více amerických odběratelů, než se předpokládalo. Zvýšení cen lahvového piva v průměru o 5 % postihl zákazníky pivovaru na jaře 2001. „Právě rozesíláme informaci odběratelům o zdražení,“ konstatoval obchodní ředitel pivovaru Pavel Dvořák. Od 1. května 2001 tak vzrostla cena hektolitru světlé i tmavé lahvové desítky z 1167 Kč na 1230 Kč a dvanáctky z 1569 na 1630 Kč. „Tím se vyrovnají ceny lahvového i sudového piva, které nyní nezdražujeme,“ dodal Dvořák. V praxi to znamenalo, že cena jedné lahvové desítky klášterského piva se zvýšila zhruba o 30 haléřů. „Třicet haléřů? No a co? Platíme za jiný věci daleko nehoráznější ceny. Pár haléřů na pivu nikoho nepoloží,“ uvedl v jedné z restaurací v centru Mladé Boleslavi pětatřicetiletý muž. Dne 30.června 2001 se uskutečnilo již 8.Pivobraní v areálu pivovaru. Klašterské pivo bylo v obchodních domů Mladé Boleslavi, což bylo pro listopadu 2001 v nabídce všech třech velkých zejména menší pivovary obtížný krok. Pivo vyráběné tradiční cestou zrání od roku 2001 putovalo v lahvích přes oceán i na americký kontinent, přesto však výstav díky chladnému jaru i létu poklesl. „Letos přepokládáme 100 tisíc hektolitrů, v loni to bylo 108 tisíc,“ řekl Josef Svoboda, ředitel pivovaru, který měl výrobní kapacitu 135 tisíc hl piva ročně. V roce 2001 pivovar na zakázku vyrobil pivo na export do Německa s názvem Cesar Bier (alk: 3,5 %). Existenční potíže z chladného léta roku 2001 a poklesu spotřeby pivovar neměl, ale po předchozích sezonách, kdy výstav rok od roku průběžně zvyšoval, to bylo nemilé překvapení. Nepovedené léto srazilo odbyt pivovaru poprvé po pěti letech pod hranici 100 tisíc hl. Největší propad byl v červenci a srpnu. Částečnou náplastí na pokles výstavu bylo pro pivovar opakované ocenění Sdružení přátel piva pro jedenáctistupňové pivo, které na Klášteře začali vyrábět především pro zákazníky ze severních Čech. V roce 2001 pivovar vyvezl své pivo do Švédska pod názvem Bohemia Gold (alk.: 3,5 %).
Klášterské pivo měl v roce 2001 na skladě Kaufland, Interspar i Hypernova. Výstav pivovaru v roce 2001 dost nečekaně poklesl pod magickou pivovárečnou hranici sto tisíc hektolitrů. V porovnání s předchozím rokem činil úbytek přibližně 10 % produkce a ta dosáhla hodnoty 95 tisíc hl. „Pokles ovlivnily dva faktory. V tuzemsku chladné léto a tím pádem menší žízeň zákazníků, v zahraničí nás konkurence z některých teritorií vytlačila (Švédsko),“ uvedl podsládek Jiří Zikmund. Export tvořil v roce 2001 přibližně desetinu expedovaného množství piva. Tradičním odbytištěm piva bylo Mladoboleslavsko. Své příznivce mělo i na Kladensku, Chomutovsku, Děčínsku, v Praze a v některých moravských regionech. Sortiment byl klasický, bez chuťových výstředností a experimentů. Z pivovaru expedovali pět druhů světlého piva, tmavou desítku a nealkoholický nápoj.
Pivovar zdražil od 1. března 2002 ceny sudového piva asi o 5 %. Ceny lahvového piva šly nahoru až od května. Důvodem byly především zvýšené vstupní náklady. „Ceny pohonných hmot se sice snížily, ale hodně vyskočily ceny plynu a pomalu rostly i ceny surovin,“ řekl ředitel pivovaru Josef Svoboda. Pivovar tak prodával půllitr sudového i lahvového desetistupňového piva za 6,15 koruny a dvanáctistupňového za 8,15 koruny. Zdražení pivovaru navazovalo na podobný krok největších tuzemských pivovarnických skupin ze začátku února 2002. V prvních měsících roku 2002 vzrostl zájem zahraničních zákazníků. Pivo z Kláštera Hradiště nad Jizerou putovalo především do Švédska, Mongolska a USA. „Exportujeme zatím více než dvojnásobek piva v porovnání se stejným loňským obdobím,“ tvrdil v březnu 2002 podskládek Zikmund. Novinkou roku 2002 v cestě za zákazníkem bylo vybudování Klášterské pivnice v Kosmonosech. Tradiční pivní slavnost byla opět poslední sobotu v červnu (29.6.) na pivovarském dvoře.
V roce 2002 vyrobil pivovar pro export do Švédska pivo Alex (alk.: 2,8 % a 3,5 %).
Výstav necelých 90 tisíc hl v roce 2001 zcela naplnil představy vedení pivovaru. „Naším cílem není zvyšovat produkci za každou cenu, ale sázíme především na vysokou kvalitu. V současné době je pro pivovar ekonomicky nejvýhodnější udržovat výstav mezi devadesáti a sto tisíci hektolitry a maximálně se zaměřit na kvalitu výroby,“ naznačil hospodářskou strategii pro nejbližší období ředitel Josef Svoboda. Proto v roce 2002 investovali více než 2,5 milionu Kč do modernizace technologie. Kvasné kádě v historických sklepeních opatřili speciálním švýcarským nátěrem obrit, který má hygienické vlastnosti výrazně lepší než nerezový ocelový materiál, a z technologického procesu vyloučili pasterizaci, kterou od května 2002 nahradila nejmodernější biologická filtrace MMS německé výroby. Toto účinné zahraniční filtrovací zařízení dokáže hotové pivo dokonale sterilizovat při zachování jeho přirozených vlastností a chutí. Trvanlivost piva při této nové technologii je dokonce delší než při použití pasterizace. Sládek Vladimír Pelant zdůraznil, že vaří pivo plzeňského typu při zachování tradičních postupů. „Klasická technologie je naše přednost, kterou jsme se dokonce prosadili i na americký trh,“ říká. V žádném případě vedení klášterského pivovaru neuvažuje rozšiřovat sortiment o módní výstřelky ochucených piv, neboť respektuje konzervativnost tuzemských konzumentů, kteří tvoří rozhodující část spotřebitelů. Z produkce šlo více než 10 % na export. Pivovar si uchovával své zákazníky na Mladoboleslavsku i v okolních regionech, ze zahraničních trhů si držel zákazníky v Německu, Švédsku, Finsku, Mongolsku a také USA. Pivovar na jaře 2002 vařil světlé pivo sedmistupňové, osmistupňové (pouze pro švédského odběratele), desetistupňové, jedenáctistupňové, dvanáctistupňové, čtrnáctistupňové, ale také černé desetistupňové pivo a nealkoholické pivo.
Klášterské Pivobraní uskutečnilo 29.června 2002. Návštěvníky nepřivítaly žádné převratné novinky. „Není dobré dělat větší organizační změny. Pivobraní se opět uskutečnilo v areálu pivovaru,“ řekl Svoboda. První ročníky se konaly v místním sportovním areálu, ale při nepříznivém počasí se areál stal jedním velkým oraništěm, z čehož neměla radost ani jedna strana – obec provozující areál, ani pivovarští. A tak se v roce 2002 pošesté setkali příznivci piva na hradním nádvoří, celkově to byl už devátý ročník. Na pivovarských slavnostech v Klášteře se čepovalo sedm druhů piva včetně kvasnicového nefiltrovaného.
Milion korun v roce 2002 investovali v pivovaru do obměny kvasných kádí. Už v červnu byly dvě třetiny investic provedeny. „Kádě mají nové povrchy od švýcarského výrobce. Zbytek nás čeká v závěru roku,“ uvedl ředitel Josef Svoboda. Další investicí v pivovaru byl filtr MMS z Německa. „Je to další filtrace, která pivo dokonale vyleští, pivo tak dostane blýskavou jiskru,“ vysvětlil ředitel jednoduše princip filtru, který je umístěn v závěrečné fázi výroby piva. Filtr se používal při ošetření sudového piva. „Touto technologií je zaručen mizivý mikrobiologický výstup a tím je garantováno i prodloužení trvanlivosti,“ podotkl obchodní náměstek Pavel Dvořák. Za první měsíce roku 2002 tak v Klášteře investovali více jak 2,5 milionu korun, v létě připravovali výběrové řízení na dodávku nové kotelny. Pokud se o jakékoliv výrobky zajímá zahraniční trh, pak je to pro majitele signál, že výrobek je kvalitní. To mohou tvrdit i v klášterském pivovaru. V roce 2001 na export z jejich výstavu 90 000 hl směřovalo za hranice 10 %. „Exportní trh je vrtkavý, každý vzorek zaslaný ven ale může být do budoucna pro podnik velice zajímavý,“ řekl ředitel Josef Svoboda. Dva roky obchodní oddělení dojednával kontrakty v Americe. V závěru roku 2001 pak putoval první kontejner se 400 hl vzorků piva za moře. V New Yorku byl zájem o pivo v taškách z tvrzeného papíru a o sudové černé, Chicago hlásilo zájem o pivo v dárkovém balení. „Rozjednány jsou kontrakty v Illinois, na Floridě, v Chicagu i v New Yorku. V roce 2002 bychom do Ameriky rádi vyvezli 600 – 700 hl. Cílem pro Ameriku je ale 10 tisíc hl ročně,“ řekl ředitel Svoboda. Stabilním trhem se jevilo Německo, byť je to jeho východní část, zejména oblast Cottbusu a Berlína, kam putovalo kolem 150 – 200 hl měsíčně. „V Německu nám nejde ani tak o množství. Uchytit se na tamním trhu je známkou, že výrobek je kvalitní. Je to vlastně taková vstupní image pro Evropu. Je to takový prubířský kámen,“mínil ředitel. Zájem o pivo z Kláštera byl i v Mongolsku. „V Ullanbátáru je majitel jedné z tamních velkopivnic a zároveň lihovaru příznivcem našeho piva. V současnosti už do Mongolska pivo dodáváme. Věříme že to bude 15 až 20 kontejnerů ročně,“podotkl ředitel Svoboda. Nedílnou součástí exportní politiky klášterského pivovaru zůstává i Skandinávie, konkrétně Švédsko a Finsko, kde je o pivo zájem. „Jsou i další zájemci, postupně se všemi jednáme,“ dodal ředitel.
Pivovar, jehož polovinu produkce pro Středočeský kraj vypijí v okrese Mladá Boleslav, uvedl v roce 2002 jako nejprodávanější pivo světlou desítku. A vládla zde spokojenost. „Letni sezóna byla hodně úspěšná, v září sice nastal mírný pokles, ale vypadá to, že taky bude docela dobré. Novinky chystáme jenom pro zahraniční trh, na českém trhu je těžké se prosadit s nějakou pivní novinkou,“ přiznal v říjnu 2002 ředitel Josef Svoboda.
Novým ředitelem pivovaru byl od poloviny června 2003 Josef Špryňar. Ve funkci vystřídal Josefa Svobodu poté, co do pivovaru vstoupila společnost Eco Holding. Ta podle nového generálního ředitele odkoupila pohledávky a stala se majoritním vlastníkem pivovaru. Změna vlastníka neznamenala změnu v orientování pivovaru. Pivovar v tuto chvíli nechystal zásadní změny ve spektru výrobků. „Pro trh je to vyhovující,“ podotkl ředitel. Výrobky z pivovaru by měly být nepřehlédnutelné v okolním regionu. Odběratele měly i nadále v USA a v Německu. „Nyní rozvíjíme spolupráci s Finskem a Polskem,“řekl Špryňar. V pivovaru pracovalo 100 zaměstnanců. Vedení nechystalo propouštění, ale ani přibírání.“I při zvýšeném výstavu by k personálním změnám zatím nemělo dojít,“ podotkl ředitel. Výsledky pivovaru ředitel Špryňar neupřesnil. Přiznal, že společnost se dostala do ekonomické ztráty, více však neřekl. Vlastnictví pivovaru bylo dlouhodobým zájmem společnosti Eco Holding. Ta se věnovala obchodní společnosti se zaměřením na potraviny.
Čtyři stánkaři byli dne 28.června 2003 popáleni při požáru na pivních slavnostech pivovaru Klášter. Přibližně 200 lidí bylo evakuováno, škoda se odhaduje na 600 000 Kč. V jednom z prodejních stánků podle hasičů došlo k převrhnutí nezajištěné lahve s propan-butanem, která byla spolu s další lahvi součásti grilovací soupravy. Pádem se poškodila příruba, plyn z obou lahví začal unikat a hořet. Oheň zachvátil další 4 stánky a administrativní budovu.
Pivovar v roce 2003 používal vodu z vlastního zdroje, slad dovážel ze Mšena a chmel z Žatce.
Dne 1. listopadu 2003 pivovar otevřel novou podnikovou prodejnu piva v Mnichově Hradišti.
Pivovar v roce 2003 rozvážel pivo v sudech a lahvích po celé ČR a v exportním lahvovém balení i do USA, Německa, Finska a Ruska. Přibližně polovina produkce se vypila v mladoboleslavském regionu, na čemž se výrazně podíleli štamgasti skoro padesáti hospod i zákazníci obchodních řetězců Kaufland, Spar, Ahold a Plus. Vedení pivovaru navíc zvažovalo zřizování sítě vlastních prodejen a případné investice do speciálních hospod.
Pivovar, který v roce 2003 získal nový majoritní vlastník, zvýšil v tomto roce vývoz piva zhruba o 10 % a pokračoval v průniku na zámořské trhy a trhy západní Evropy. V plánu je rovněž spolupráce se švédskou firmou na projektu podpory pivní turistiky, řekl to generální ředitel Josef Špryňar. Podnik vyvezl své výrobky v roce 2003 především do USA, Německa, Finska a Švédska. Celkový výstav pivovaru byl v roce 2003 asi 75 000 hl, tedy o 5 000 hl méně než v roce 2002.
Na konec roku 2003 pivovar uvařil Vánoční speciál 12 % (světlý ležák; alk.: 5,3 %¨).
V Klášteře nad Jizerou chystali průnik na americký trh přes pět let. Pomáhali přitom lidé, kteří odešli z mladoboleslavského regionu do USA. Příprava se vyplatila. Malý pivovar s ročním výstavem kolem 80 000 hl se zařadil po bok největších tuzemských pivovarů, jako je Plzeňský Prazdroj nebo Budvar, které se uchytily na vzdáleném trhu. Problém byl se schvalovacím řízením, které se provádí v každém státě USA zvlášť. Pivo z Kláštera se prodává v sedmi státech USA. Pivovar vyváží na severoamerický kontinent lahvové pivo, které stáčí do lahví o objemu 0,335 litru. Balení po šesti lahvích stojí v USA šest až sedm dolarů. Pivo má roční záruku. Expeduje se v kontejnerech po 130 hl. Za moře se vozí lodí, cesta trvá 12 dní, při větších vlnách až dva týdny. Donedávna expedoval pivovar dva kontejnery měsíčně. Nyní se zvýšila objednávka na tři kontejnery. Pivovar pro americké zákazníky nemění chuť piva, jde o stejný mok, jaký nabízí na českém trhu. Pouze pivo stáčí v ochranné zóně, aby se vyloučil negativní vliv kyslíku na trvanlivost. České pivo má podle představitelů pivovaru v USA dobrý zvuk. Je to značka kvality sama o sobě. Ve Spojených státech se pivo nepije v hospodách našeho stylu, ale v barech. Pivo se prodává hlavně v plechovkách. Pivovar Klášter chce podle svého generálního ředitele Josefa Špryňara zvýšit během několika let výstav na 100 tisíc hl piva. Současný počet zhruba 100 zaměstnanců by se neměl měnit.
Pivovar chystal v roce 2004 ve spolupráci se švédskou firmou projekt na podporu pivní turistiky. Ještě v únoru 2004 do pivovaru přijelo 40 autobusových zájezdů ze Švédska. Zájemci absolvují prohlídku pivovaru, ochutnávku piva ve sklepě, pohoštění v unikátní skalní restauraci, a především si budou moci objednat libovolné množství klášterského piva v rámci takzvaného distančního prodeje. Zprostředkovatelská firma jim podle jejich objednávek pivo připraví k expedici a zajistí dodávku až do švédských domovů. Podle generálního ředitele Josefa Špyňara se nové vedení pivovaru zatím zaměřilo především na zlepšení kvality piva, která byla v předchozích letech kolísavá. „Kvalitu se nám podařilo upevnit tak, že dnes nemáme žádné oprávněné reklamace,“ řekl Josef Špryňar. V roce 2004 se pivovar chystal dokončit opravy kotelny a rozvodů dusíku, kyslíku a kysličníku uhelnatého za několik desítek milionů korun.
Pivovar v roce 2004 produkoval sedm druhů piva, z nichž většinu stáčí do sudů a půllitrových lahví. Jedinou výjimkou je světlé nealkoholické pivo, které pivovar dodává na trh výhradně v půllitrových lahvích. Specialitou byly lahve o obsahu 0,35 litru využívané převážně pro exportní a dárkové balení. V nich byly k dostání tři druhy klášterského piva: světlý ležák (12%), speciální světlý ležák (14%) a tmavá desítka.
V letech 1996 až 2000 vlastníci pivovaru proinvestovali více než sto miliónů korun při modernizaci varny, chlazení ležáckých tanků, rozšíření kvasných sklepů, obnově stáčecí linky a zavedení systému vlastní dopravy pro expedici piva především k odběratelům v nejbližším okolí pivovaru. Na Mladoboleslavsku se totiž vypije více než polovina z ročního výstavu klášterského piva. V dalších letech část investičních prostředků pivovar vložil do nové etiketovací linky a více než 2,5 milionu Kč do další modernizace technologie. Kvasné kádě v historických sklepeních mají nyní speciální švýcarský nátěr obrit s hygienickými vlastnostmi lepšími než nerezový ocelový materiál. A od května 2002 se klášterské pivo už nepasterizovalo, neboť součástí technologického procesu byla nejmodernější biologická filtrace MMS německé výroby. „Toto účinné zahraniční filtrovací zařízení dokáže hotové pivo dokonale sterilizovat při zachování jeho přirozených vlastností a chutí. Trvanlivost piva při této nové technologii je dokonce delší než při použití tradiční pasterizace,“ zdůraznil v březnu 2004 sládek Josef Svoboda. V roce 2004 by chystané investice měly směřovat do rozšíření a zatraktivnění nabídky klášterského piva. Obchodním záměrem vedení pivovaru bylo podstatně výrazněji se prosadit v Praze a to nejen ve zdejších zavedených restauracích, ale také vybudováním nové reprezentativní Klášterské pivnice v české metropoli.c Klášterské pivo se v Praze na jaře 2004 točilo na čtyřiceti místech. Jedním z nich byla pivnice hotelu Olympik, kde se v posledním březnovém týdnu konala oficiální prezentace kompletní produkce pivovaru za přítomnosti mnoha vzácných hostů a známých společenských celebrit. V příjemném interiéru, který po povodni prošel kompletní rekonstrukcí si na klášterském pivu pochutnávali například Karel Vágner, Jan Čimický, Jiří Stědroň, Robert Bakalář, Standa Berkovec, Honza Vyčítal, kubánská velvyslankyně v ČR Aymeé Hernández Quezada a zástupci tuzemských médií. Především kvůli novinářům ředitel Josef Špryňar v přivítací řeči zdůraznil, že pivovar vaří klasické české pivo z kvalitních českých surovin. Obchodní ředitel Vladimír Jindřich z přítomných hostů upozornil na zvláštní poslání kreslíře a hudebníka Vyčítala, kterého označil za dokonalý indikátor kvality piva. „Jak ho znám, tak upřímně a bez obalu zhodnotil každý druh piva, které ochutnal. Honza je tady od toho, aby s chutí pil, my ho večer odnesli a druhý den ráno nám řekne, jaké to pivo opravdu je,“ prohlásil za všeobecného veselí Jindřich. Na slova uznání nemusel čekat až do druhého dne. Klášterské pivo v pivnici hotelu Olympik chutnalo Vyčítalovi i všem ostatním hostům.
Velikonoční ležák bylo světlé pivo (alk.: 5,2 %), které pivovar připravil pro své zákazníky jako dárek k velikonočním svátkům roku 2004. Podle sládka Svobody byl Velikonoční ležák trochu lepší dvanáctka. „Skoro třináctka, ovšem v ceně dvanáctky,“ prohlásil Svoboda. „Prostě větší kvalita za menší peníze,“ doplnil ho obchodní ředitel Jindřich.
Dolly Buster, vysloužilá pornohvězda a začínající politička v jedné osobě, při svém předvolebním putování po Česku, které chtěla od června zastupovat v Evropském parlamentu, navštívila 26.dubna 2004 pivovar. Doprovázel ji Richard Knot, předseda Nezávislé erotické iniciativy, na jejíž volební kandidátce je Buster nepřehlédnutelnou jedničkou. Při exkurzi ve výrobních prostorech pivovaru se Dolly Buster zajímala o pivovárečný proces natolik upřímně, jako by se chystala v této podnikatelské oblasti angažovat. Vzápětí však potvrdila, že svůj erotický byznys, v němž se jí náramně daří, nehodlá za žádný jiný vyměnit. Ve varně pivovaru odmítla přičichnout k otevřenému pytli s chmelovým extraktem s vysvětlením, že trpí sennou rýmou a nerada by si zadělala na nějakou nečekanou alergickou reakci. V podzemních prostorách spilky ji trochu zaskočil chlad. Zapomněla však na něj hned, jakmile ji fotografové požádali, aby se co nejvíce předklonila nad káď s mladinou. “ Stačí takhle, nebo ještě víc?“ nabízela objektivům poprsí vzdouvající se v černém prádle nad bílou pěnou kvasícího mladého piva a požitkářsky si užívala pozornosti přítomných mužů. “ To by asi mniši žasli,“ pronesl jeden ze zaměstnanců pivovaru, který v 16. století založili příslušníci cisteriánského mnišského řádu. S prohlídkou pivovaru souvisela i nezbytná ochutnávka zdejšího produktu. “ Na alkohol nejsem zvyklá, protože ho nepiji, ale pivo mě snad nepoloží,“ uculovala se do kamer a fotoaparátů, než si s chutí, ale s ohledem na výrazně namalované rty, přihnula s ředitelem Josefem Špryňarem. Kam extravagantní kandidátka do Evropského parlamentu v pivovarském areálu vstoupila, tam ochromila pracovní aktivitu přítomných dělníků. Práci přerušili i řemeslníci pracující na zabezpečení pozůstatků historického mnišského chrámu v sousedství pivovaru.
Pivní slavnost přímo v areálu pivovaru začaly 26. června 2004 ve 12 hodin a trvaly až do následujícího nedělního rána. Účastníci této tradiční akce se mohli těšit na přírodní nepasterované pivo ve všech variantách vyráběných v místním pivovaře. Točilo se i kvasnicové nefiltrované pivo. V doprovodném hudebním programu se na pódiu vystřídali Mirek Hoffmann a skupina Zelenáči, dámská kapela Viktorky, regionální skupiny KTP a Seven. Samozřejmě nechyběly soutěže a prodeje pivních suvenýrů. Novinkou byl stánek specializovaný na prodej replik historických kuriozit s pivní tématikou. K nejžádanější sběratelské zajímavosti patřila zdařilá napodobenina historické kovové cedule s logem klášterského pivovaru, jejíž originál z roku 1904 pracovníci pivovaru objevili na jedné z klášterských králikáren. Firma v rámci pivních slavností připravila křest nového oficiálního loga Pivovaru Klášter, které mělo symbolizovat novou éru klášterského piva.
Během srpna 2004 vrcholily přípravy na obměnu etiket klášterského piva. Pivovar nabízel sedm druhů piva.
V hodnocení Sdružení přátel piva vyhlášeném v listopadu 2004 se stalo Ležákem roku tentokrát pivo Klášter.
Pivovar začal na jaře 2005 vyvážet do Číny, Libanonu, Sýrie a Indie. Vedení podniku na rok 2005 plánovalo díky posílení exportu i prodeje na domácím trhu zvýšení výstavu o třetinu z 75 tisíc roku 2004 na 100 000 hl. Řekl to 3.března 2005 generální ředitel pivovaru Josef Špryňar. Dosažením výstavu 100 tisíc hl mělo splnit vedení pivovaru svůj střednědobý cíl, který si dalo při svém nástupu v roce 2003.
Pivovar připravil v roce 2005 již tradičně světlý Velikonoční ležák. Nejnovější výrobek jara 2005 byl Fitness Bier. Pivo pro sportovce.
Generální ředitel pivovaru Josef Špryňar přišel vést oblíbený pivovar před necelými dvěma lety. Od té doby se mnohé změnilo. Jeho marketingové a manažerské nápady byly však velice zajímavé a přinášely pozitivní výsledky. V poslední době šlo třeba jmenovat dokončení náročných jednání o dodávkách klášterského piva do několika asijských zemí, ale především zajímavé kontrakty v Německu, a pak také i v jiných zemích. Rozjednané byly další lukrativní zakázky, o kterých se zatím nahlas nehovořilo. Do sféry Špryňarových aktivit šlo bezesporu zařadit nový výrobek – nízkostupňové pivo Fitness Bier určené jako vhodný doplněk při cvičení fitness. Tváří tohoto piva se stal oblíbený herec Jiří Krampol. Pivovar se svým chutným pivem prorážel i do pražských hospůdek a restaurací. Záměrem pivovaru však bylo udržet a doslova hýčkat i příznivce klášterského piva takzvaně kolem komína, tedy v nejbližším okolí pivovaru. A tady přišel další, doslova geniální nápad ředitele. Do party zkušených obchodních zástupců se mu podařilo zařadit známého místního zpěváka Luboše Odháněla. Právě jeho postava mohla přinést zajímavé kontakty, vždyť Odhánělova kapela Nastarýkolena, která vydala už čtyři cédéčka, plnila sály na Semilsku, Jičínsku, Mladoboleslavsku, začínala prorážet i do dalších regionů. Obchodníní zástupci tráví mnoho času péčí o stálé klienty i jednáním o nových odběratelích. Přesně to bylo i náplní práce Luboše Odháněla. Včetně vysvětlování, proč by měli ve své provozovně nabízet právě pivo z Kláštera. „Konkurence v této branži je obrovská. Já jsem ale v pohodě. Tohle pivo je dobré, kvalitní a chutná mi. Já nenabízím něco, čemu bych nevěřil. Je ale pravda, že není lehké prorazit. Na druhou stranu to, že jsem určitým způsobem známý, může někde otevřít vrátka trochu rychleji,“ dodal v dubnu 2005 Luboš Odháněl. O neutuchajících marketingových nápadech generálního ředitele Špryňara hovořila i poslední aktivita pivovaru, která se pojila s dlouhodobým seriálem ve sjezdovém lyžování Česká pojišťovna Cup.
Dvanáctý ročník pivních slavností pivovaru se konal dne 2.července 20005 na pivovarském nádvoří v Klášteře Hradišti . Kulturní program začal hodinu po poledni a na pódiu se vystřídali Luboš Odháněl s kapelou Nastarýkolena, rocková legenda Aleš Brichta a kapela s příznačným názvem Alkehol. V průběhu pivní slavnosti v Klášteře došlo i na křest knihy Sex a chlast. Pivem ji pokřtil herec Jiří Krampol a sexuolog Radim Uzel. „Jsem absolutně spokojen a děkuji návštěvníkům a všem pořadatelům, kteří odvedli obrovský kus práce. Smekám přede všemi. Tohle pivobraní bylo mimořádně úspěšné, je vidět, že vyrábíme kvalitní pivo. Jinak by lidé nepřišli,“ uvedl ředitel pivovaru Josef Špryňar.
Před vedením pivovaru stálo v roce 2005 historické a životně důležité rozhodnutí. Měsíce intenzivních jednání na mnoha světových trzích ukázaly, že o klášterské pivo je veliký zájem. To s sebou ale přineslo pro pivovar nutnost přemýšlet o rozvoji výroby. Současná kapacita výstavu už totiž přestala stačit. Bezesporu tím hlavním kritériem pro další vývoj byla dvanáctiletá smlouva s německým odběratelem. „V současné době je zájem z Německa takový, že jsme na hranici našich kapacitních možností. Musíme uvažovat dále. To znamená, jednáme o rozšíření výroby v našem areálu a také o možnosti zajistit kooperaci s jiným výrobcem piva v jiné provozovně než u nás,“ naznačil v srpnu 2005 pouze stručně varianty budoucnosti ředitel pivovaru Josef Špryňar. V Německu se v létě 2005 klášterské pivo prodávalo na zhruba 900 prodejních místech. Do Německá mířilo týdně 10 kamionů světlého desetistupňového a speciálně pro německý trh vařeného tmavého dvanáctistupňového piva. „Jeden kamion znamená 250 hl piva,“ upřesnil Špryňar. Ve stádiu rozpracovanosti byla i řada dalších projektů. „Velký zájem je o dodávky piva do severních provincií Číny. Generální manažerka distribuční firmy nás navštíví na podzim. Jednáme s dalším německým distributorem o dodávkách sudového piva, další odbytiště se rýsují na jihu Číny a v Indii. Míříme také do skandinávských zemí,“ podotkl ředitel Špryňar. Ředitel i přes rozsáhlé aktivity v zahraničí tvrdil, že prioritním trhem pro pivovar zůstával tuzemský trh. „Právě po zkušenostech z německého trhu jsme se rozhodli, že uvedeme na český trh nový výrobek. Rozhodli jsme se, že současnou tmavou desítku nahradí brzy tmavá jedenáctka,“ dodal Špryňar.
Po mládežnických fotbalových týmech Jiskry Mimoň, SK Ralsko a SKP Mladá Boleslav se rozhodli v pivovaru podpořit i fotbal dospělých v sousedním Mnichově Hradišti. Smlouvu s tamním Mnichovohradišťským sportovním klubem podepsali v srpnu 2005 ředitel pivovaru Josef Špryňar a prezident klubu Tomáš Ježek. „Smlouva byla podepsána na dobu neurčitou. Klub dostane od nás peníze a po dobu sportovních utkání dospělého A týmu je garantováno, že se v areálu bude prodávat klášterské pivo za devět korun,“uvedl ředitel pivovaru Josef Špryňar. „Hlavní tým dospělých bude nastupovat ke svým utkáním v černobílých dresech s logem pivovaru na prsou. Rovněž B tým bude mít na dresech pivovarské logo. Dále naproti hlavní tribuně bude umístěn velký bilboard a za brankou, která odděluje hlavní hřiště od vedlejšího se objeví plachta dlouhá deset metrů, rovněž s logem pivovaru,“uvedl prezident klubu Tomáš Ježek. Pivovar financoval také opravu budovy, kde původně byla časomíra. „Počítám s dlouhodobou perspektivou, „podotkl ředitel Josef Špryňar.
Každej je nějakej. To byl název prvního samostatného cédéčka písničkáře Miroslava Palečka. Cédéčko se v srpnu 2005 křtilo ve zcela netradičních prostorech. Zhruba dvě stovky návštěvníků přijaly pozvání do restaurace umístěné v areálu benediktinského arciopatství v Břevnově. Pivovar se stal nejen tím, kdo finančně přispěl na vydání cédéčka, ale zajistil i netradiční prostory a byl součástí programu. V losování navštívenek pak každý vyhrávající získal lahodný klášterský mok. „Je tu nádherné prostředí, atmosféra je uvolněná, je to tu zkrátka příjemné. Mám z křtu velice dobrý pocit. Navíc klášterské pivo je velice dobré a chutná mi. Tohle spojení se vyvedlo,“přiznal po křtu svého cédéčka Miroslav Paleček. Historii i současnost pivovaru připomněl jeho ředitel Josef Špryňar. „Všechny ohlasy na tuto akci byly pozitivní. Mám z toho velice dobrý dojem a řeknu na rovinu, že i velkou radost,“uvedl ředitel Josef Špryňar. A proč právě pivovar podpořil Palečkovo cédéčko? „Tahle hudba a texty jsou strašně příjemné. Navíc já už pětatřicet let jezdím do přírody na Pecku u Nové Paky. A tam s kamarády zpíváme snad všechny Palečkovy písně. Byl jsem osloven agenturou, se kterou na některých projektech spolupracuji, zda bychom nenašli vhodný projekt pro křest. A právě restaurace v břevnovském klášteře vznikla za naší pomoci. Tak proto tohle místo,“podotkl Josef Špryňar. Klášterské pivo při křtu sklidilo velký ohlas. „Jak to, že tohle pivo neznám,“brumlal si jeden z pozvaných novinářů. „Dobré je to,“přiznal zpěvák Wabi Daněk. Klášter chutnal i ženám. „Tak tohle nemá chybu, klidně to tam napište,“řekla a labužnicky se napila tmavého klášterského piva dáma středních let.
V říjnu 2005 pivovar vystavil 8 400 hl piva, z toho byl export 4 000 hl.
Sdružení přátel piva, které usiluje o povznesení kultury pohostinství a pití zlatavého moku, dne 10.listopadu 2005 vyhlásilo jedenáctkou roku ležák z pivovaru Klášter.
Vánoční speciální světlou třináctku připravil pivovar na konec roku 2005.
Sortiment pivovaru na podzim 2005: 7° světlá, 10° světlá, 11° tmavá, 11° světlá, 12° světlá. Pivovar tudíž již nevařil pivo Klášter Tmavé (tmavé výčepní; alk.: 4,0 %; plněno do 0,35 a 0,5 l lahví a sudů) , Klášter Speciál 14 % (speciální světlý ležák; alk.: 5,8 %; plněno do 0,35 a 0,5 l lahví a sudů. Pivo zrálo 60 dní, do vánoc 1997 se připravovalo pouze v omezeném množství před vánočními svátky, poté se začalo vařit trvale po celý rok. Pivo získalo od Sdružení přátel piva titul nejlepší české vícestupňové pivo za rok 1998 a 1999.) a Klášter nealkoholické (světlé; alk.: 0,5 %; plněno do 0,5 l lahví). Nízkoalkoholické pivo Klášter Fitness Beer (lehké světlé; alk.: 2,6 %; nápoj určený pro sportovce vyráběn od jara 2005. Na etiketě byl herec Jiří Krampol.) se na trhu neuchytilo a jeho výroba už na podzim 2005 nepokračovala.
Když se objevili zástupci pivovaru v nově zrekonstruované a slavnostně vyzdobené přístavbě náchodského pivovaru, mezi lidmi to jen zašumělo. Místností totiž procházeli zástupci pivovaru, o němž všichni věděli, že za jeho zdi poputuje vysoce prestižní ocenění Pivo roku v kategorii jedenáctistupňových ležáků. Ing. Josef Špryňar mohl být navýsost spokojený. A když se k tomu přidá fakt, že stánek, kde ředitel spolu s dalšími dvěma kolegy z Kláštera působil, byl neustále obležen zájemci o degustaci i vzorky, byla spokojenost ještě umocněna. Management pivovaru a stovka zaměstnanců vyráběli takové pivo, které snese ta nejpřísnější měřítka hodnocení. A když ho Sdružení přátel piva, které v Náchodě 10. listopadu 2005 slavnostní vyhlášení v deseti kategoriích pořádalo, vyhodnotilo jako jedničku mezi jedenáctkami, bylo to nejvyšší měřítko kvality.“Díky za tohle ocenění patří ke všem zaměstnancům pivovaru, k našim obchodním přátelům a vlastně i ke každému konzumentovi, který je našemu pivu věrný,“ uvedl ředitel Josef Špryňar. O vítězství v pivovaru už věděli zhruba dva týdny před vyhlášením, nebylo to tedy přímo v Náchodě překvapení, o to si ho více Klášterští užívali. „I když je to přátelské setkání zástupců všech pivovarů, konec konců, jde tu o velikou prestiž. Každý přece chceme vyhrát. A na vrcholu jsme byli tentokrát my. A když víte, že to není naše prvenství premiérové, jsme nadmíru spokojeni,“ podotkl Josef Špryňar. Kromě zástupců pivovarů se vyhlášení, které proběhlo na vysoké společenské úrovni,zúčastnilo i celé představenstvo Sdružení přátel piva, vše moderovali profesionálové z Rádia Metuje.“Ocenění je pro nás zadostiučiněním – jak pro vedení pivovaru, tak pro zaměstnance. Právě jedenáctce jsme se poměrně intenzivně věnovali a je to pro nás nyní takřka nosný program. Tohle pivo je stále více oblíbenější na německém trhu, kam expandujeme. Jeho obliba vzrůstá ale i na domácím trhu,“ dodal ředitel Josef Špryňar.
Jen se objevila v areálu pivovaru Číňanka Liu feng hua, už obchodní ředitel společnosti Eco holding, která klášterský pivovar vlastní, Josef Špryňar začal tušit problémy. Je třeba po dotknout, že ale příjemné. Vypadalo to, že by se čínský trh mohl stát významným odbytištěm klášterského piva. Bezmála celý rok trvalo, než mohl Josef Špryňar přivítat v pivovarském areálu manažerku významné čínské distribuční společnosti, půvabnou Liu feng hua. Když se tak 13.prosince 2005 stalo, jeho překvapená tvář dávala tušit, že je zaskočen. Mile. „Zaprvé z toho, že se o pivo zajímá tak krásná žena, za druhé, že paní Liu je perfektně na jednání připravena, a za třetí že se jí naše pivo tak zamlouvá a že s ním má velké plány,“ uvedl spokojeně Špryňar. Liu feng hua prochodila pivovar doslova křížem krážem. Do Kláštera se dostala díky čínskému obchodnímu radovi, se kterým ředitel Špryňar začal jednat před rokem. Hlavní důraz její návštěvy, která skončila 26. prosince, byl kladen právě na kontakty s klášterským pivovarem. „Naši začínající spolupráci vidím velice optimisticky. Věřím, že už brzy dojde ke konkrétním krokům a v Číně budeme distribuovat toto pivo. Tenhle mok je podle mne kvalitní a velice mi chutná,“ podotkla Liu feng hua. Zároveň přiznala, že pivo jako nápoj má velice ráda. Do Číny by chtěla distribuovat jedenáctistupňový ležák, který se těšil velké oblibě v Německu.
Pivovar v roce 2005 dosáhl největšího podílu exportu na vlastní produkci v ČR. Z celkového objemu uvařeného piva okolo 100 tisíc hektolitrů šla na vývoz plná polovina. V roce 2004 to přitom bylo jen pět procent. Podle Josefa Špryňara, ředitele firmy Ecoholding, která pivovar vlastnila, bylo hlavním důvodem smlouva, uzavřená v roce 2005 s německým partnerem na dvanáct let. Firma navíc chystala významnější dodávky do Číny.
Pivovar v roce 2005 vystavil 98 tisíc hektolitrů piva. Na tuto velice pozitivní statistiku měl vliv především podpis desetiletého kontraktu s německým odběratelem.
Na rok 2006 se počítalo v pivovaru s tím, že díky smlouvě s čínskou obchodní společností se výstav dostane až na samotnou hranici kapacity pivovaru, což bylo zhruba 115 tisíc hektolitrů piva za rok.
„Je naším cílem nezdražovat, pokud to není nezbytně nutné,“ řekl v únoru 2006 Josef Špryňar, obchodní ředitel firmy Ecoholding, která pivovar vlastnila.
Pivovar s vývozem svého piva do Číny chtěl začít v polovině roku 2006. Původně počítal, že jej zahájí začátkem března, jeho plány ale zbrzdilo schvalování potřebných povolení pro čínský trh. Firma přesto počítala s tím, že by v roce 2006 mohla výrazně zvýšit výstav, a atakovat tak svoji výrobní kapacitu 140 000 hl piva. Řekl to Josef Špryňar, obchodní ředitel firmy Ecoholding, která pivovar vlastnila. Pivovar v roce 2005 zvýšil výstav zhruba o polovinu na 98 000 hl. Podstatně k tomu pomohl vývoz do Německa, který se podle Špryňara i v roce 2006 vyvíjel slibně. Pokud se nyní podařilo firmě spolu s dalšími tuzemskými i exportními plány prosadit také na čínském trhu, dosáhla by k hranici výrobní kapacity a musela by zvažovat investice do rozšíření výroby. Zatímco ještě v roce 2003 export představoval asi 5 % produkce pivovaru, v roce 2005 dodávky do zahraničí dosáhly zhruba 50 %. V prosinci 2005 firma podepsala smlouvu s významnou čínskou distribuční firmou, a ta se od té doby snažila vyjednat potřebná povolení. Bylo to ale složitější, než obě strany předpokládaly. „Nyní odhaduji, že první dodávky by mohly být v červnu. Jak my, tak naši čínští partneři velmi o tuto zakázku stojíme,“ řekl v dubnu 2006 Špryňar. Vedení pivovaru na jaře 2006 jednalo také o dalších zakázkách, například do Itálie a Švédska, šlo by ale o menší objem než plánovaný export do Číny. Čínský trh byl však podle Špryňara zatím neprobádaný. Na domácím trhu se klášterské pivo prodralo do významných restaurací na Mladoboleslavsku, ale také v Praze, v lyžařských střediscích v Krkonoších i do řetězce supermarketů Norma.
Rok a několik měsíců trvala jednání, než se podařilo dojednat všechny potřebné administrativní povinnosti předpokládaného kontraktu pivovaru s Čínou. Během června 2006 už vyrazila do Číny první várka s 23 tisíci třetinkových lahví klášterské jedenáctky. A k tomu Klášterští poslali do Číny 240 kartonů se vzorky z celé produkce pivovaru, o které měl čínský trh rovněž zájem. Hovořilo se i o pětilitrových „párty“ soudkách. Za úspěšnými obchody často stojí náhoda. Bylo tomu tak i v případě pivovaru a kontraktu do Číny. Ten mohl znamenat pro pivovar zásadní zlom v jeho existenci. Čínský trh byl obrovský a tamní úspěch byl pro českou firmu nezanedbatelný. Za vším stojí setkání. „Zhruba přede dvěma lety se našeho slavnostního setkání s obchodními partnery zúčastnil i čínský obchodní rada v ČR. On je velkým znalcem obou trhů. Když jsem se dozvěděl, že za svého šestiletého působení v ČR dokázal asi stošedesátkrát zvýšit import čínského zboží do naší republiky, napadlo mne, že se musejí prázdné kontejnery vozit zase zpět do Číny. A tak jsem naznačil, co je takhle naplnit klášterským pivem,“ popsal myšlenku, která byla nakonec rozhodujícím impulsem pro zrod obchodního případu, obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která provozovala pivovar, Josef Špryňar. Čínský rada naznačil, že to není zásadní problém. A začala intenzivní jednání obou stran s potencionálními odběrateli. „Za podstatné považuji, že jsme se od začátku rozhodli postupovat zcela korektně, v souladu se všemi možnými zákony a předpisy. Nic jsme nechtěli uspěchat za cenu, že se nám to vymstí,“ tvrdil ředitel Špryňar. Jedno z nejdůležitějších jednání se uskutečnilo v závěru roku 2005, kdy do Kláštera přijela na návštěvu Liu Fen Gua, generální manažerka distribuční firmy z provincie Harbin na severu Číny. „Tam je pro zajímavost spotřeba piva na osobu vyšší než v ČR,“ naznačil možnosti čínského trhu Špryňar. A dodávky klášterského piva směřovaly do města Habin, kde žilo bezmála pět milionů obyvatel. „Paní Liu se u nás detailně seznámila s výrobou, firmou, českým trhem i s českým pivem a výsledkem byl podpis kontraktu,“ podotkl Špryňar.
Stovky lidí zaplnily dne 1.července 2006 víkendu areál pivovaru. Pivovar nabízel šest druhů piv. Na pivobraní nechyběla výrazná skupina trampů ve stejnokrojích Medvědi z Liberce. „Jsme tu pravidelně už po dvanácté. Trička s logem pivobraní a rokem si necháváme tisknout každý rok speciálně pro tuto akci. Přijeli jsme vlakem a po pivobraní vyrazíme do okolních chvostů,“ řekl jeden z medvědů, tramp Jan Bitman. Hudební maraton odstartovala na pivobraní mladoboleslavská country kapela K. T. P., následovalWalda Band, Yo Yo Band, Aleš Brichta, Jakub Smolík, Luboš Odháněl a další. Na malé scéně pobavilo děti i dospělé loutkové divadlo Martínek a plno soutěží.
Den otevřených dveří uspořádal pivovar dne 30.září 2006. Připravena byla prohlídka pivovaru i ochutnávka piva ve sklepních prostorách. Každý příchozí získal zdarma cédéčko s hudebními hity. Hrály kapely Tuplák a Seven. V rámci ochutnávky veškerého sortimentu pivovaru byla připravena i novinka Svatováclavská čtrnáctka.
Den otevřených dveří v pivovaru přilákal na tři tisícovky lidí. Tak velký zájem překvapil i vedení pivovaru, které očekávalo jen několik stovek lidí. Na exkurzi však museli lidé vystát i několik desítek minut dlouhé fronty. Těm, kteří vydrželi, se následně naskytla možnost podívat se do tajů výroby klášterského piva. Od průvodců se návštěvníci nejprve dozvěděli něco málo z historie pivovaru a výroby piva a následně měli možnost zhlédnout pivovarskou varnu. Největší zájem však projevili lidé při návštěvě spilky, neboli kvasírny. Ti, kteří si s sebou přinesli prázdné kelímky, ihned ochutnávali pivo přímo z kádí. „Zajímavě to chutná,“ prohlásila po první ochutnávce jedna z návštěvnic. Všichni návštěvníci pak mohli ochutnat kvasnicové pivo v ležáckém sklepě, kde probíhá fáze dozrávání. „Je to nejlepší pivo – nefiltrované, s velkým obsahem kvasinek, které má blahodárný účinek,“ informoval návštěvníky průvodce a bývalý pivovarský sládek Zdeněk Čermák.
Podruhé v krátké době potěšil pivovar sběratele pivních etiket. A nebylo to naposledy. Pivaři jásali z nového přírůstku do sbírky. V prvním případě se nemuseli obávat, že etiketu neseženou, ve druhém a ve třetím museli být ostražití a museli zvolit rychlý postup. Oco šlo? Před pár týdny vyrazila do Číny první várka klášterského piva. A tamní trh potřeboval mít na pivu etiketu v čínštině. Protože byl kontrakt s čínským distributorem v rozjezdu a zájemohla vyšplhat na vysokou částku. Klášterské pivo totiž ve zcela unikátním balení s novou etiketou okořenilo filmový festival evropských úsměvů, který proběhl v září 2006 v Mladé Boleslavi. Festivalový ležák se neprodával, ale byl součástí dárkového balení ve třetinových lahvích.
Pivovar tradičně připravil spolu s Boleslavským deníkem dlouhodobou čtenářskou soutěž Pivo na rok. Již od 6.listopadu 2006 měli čtenáři možnost si ověřit své znalosti z pivovarnictví. A ceny, které v pivovaru s Deníku připravili, byly určitě velice zajímavé Od 10. listopadu 2006 každý pátek až do 12. ledna 2007 byl na stránkách Boleslavského deníku otištěn soutěžní kupon, na kterém mimo soutěžní otázky byl pro milovníky klášterského piva připraven i vtipný slogan. Soutěžící museli vždy zaškrtnout správnou odpověď a soutěžní kupon doručit do redakce Boleslavského deníku. Z každého kola bylo vylosováno vždy deset výherců, kteří obdrželi pozvánku