Pivovar Malý Rohozec

   fotogalerie

   etikety

adresa: Malý Rohozec 29, 511 01 Turnov – Malý Rohozec

www.pivorohozec.cz

e-mail: pivorohozec@pivorohozec.cz

• V březnu 2023 novinka – Cecilka 11. Pivo bezlepkové, tradiční chuť, která je charakteristická svou lahodnou plností, vyváženou hořkostí, jemnou chmelovou vůní a bohatě hustou pěnou. Alk.: 4,8 %.

Starší info:
Hostinští ze Semil, Železného Brodu a později i okolí se rozhodli založit svůj vlastní pivovar, který by jim dodával levnější pivo než ostatní pivovary. Ty byly součástí kartelu, který prakticky určoval ceny piva. Zpočátku chtěli postavit vlastní nový pivovar, nakonec se jim však naskytla šance zakoupit pivovar již fungující, a to od šlechtice Karla Ungra. Hostinští zaplatili 2/3 pivovaru, zbytek ponechal dosavadní majitel jako podíl na společnosti. Pivovar Korbel vznikl v roce 1850 s roční kapacitou 14 500 hl piva. Výstav piva se v začátcích pohyboval mezi 25-35 tisíci hl ročně. Během první republiky se pivovar dvakrát ocitl v nesnázích a musel se i zadlužit.

Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Společenský pivovar a velkostatek hostinských v Malém Rohozci u Turnova“, Malý Rohozec u Turnova (okr. Turnov) (akciová společnost). Po znárodnění v roce 1948 byl začleněn do Pivovaru Trutnov a později do Východočeských pivovarů Hradec Králové. V roce 1994 byl pivovar privatizován soukromými osobami. Majitelem byla fyzická osoba Zdeňka Korbelová
dřívější názvy piv
Skalák 12 % (světlý ležák)
Skalák 10 % (světlé výčepní)
Skalák 11 % (světlý i tmavý ležák)
Podskalák 11 % (světlý i tmavý ležák)
Podskalák 10 % (světlé výčepní)
Malorohozecké světlé 12 % (světlý ležák)
Korbel 11 % (tmavý ležák)

V roce 1999 pivovar vyrobil na zakázku firmy ZEKI (Velkoobchod s pivem a nápoji) pivo Zekina 8o (světlé; alk.: 3,0 %) a Zeki – Beer 10 % (světlé; alk.: 3,5 %).
Kulaté výročí svého založení oslavil pivovar dne 29.7.2000 Velký úbytek zaměstnanců a také snížení výstavu piva měl pivovar za sebou v roce 2000. Teprve v roce 2000 po pěti letech vyrobil více piva, než v předcházejícím roce. Přesto fungoval jen na jednu desetinu své kapacity. „V roce 2000 vyrobíme asi 9 500 hl piva, o pět set hektolitrů víc, než v roce 1999. Je to však desetkrát méně než za komunistů a pětkrát od chvíle, kdy ho koupili v roce 1994 manželé Korbelovi. Snad jsme se už odrazili ode dna,“ doufal v prosinci 2000 ředitel pivovaru Josef Mikan. V roce 1995 vyšlo z pivovaru 40 000 hl piva a pracovalo tu 66 lidí. V roce 2000 jich podnik zaměstnávál třetinu. „Malé pivovary v minulých letech hodně zanikaly. Ničí je hlavně konkurence velkých nadnárodních společností. Takové giganty potom nasazují ceny, kterým se my nemůžeme rovnat,“ mínil Mikan. „Velké pivovary také nabízí drahé vybavení hospodským, kteří budou čepovat jejich pivo. Takhle jsme i my přišli o dost hostinců.“ Zákazníky Korbelu ubíraly i okolní pivovary. „V naší oblasti je snad nejvíc pivovarů na tak malém prostoru,“ vysvětlil Mikan. V Rohozci se vaří pivo už 150 let. „Chceme zůstat tradičním malým pivovarem, který pivo nevaří na velkých strojových linkách. Nebudeme se proto ani honit za množstvím,“ poznamenal Mikan. „Stále také používáme při výrobě piva český slad i chmel a nepřidáváme žádné chemikálie.“ Pivovar prodával své pivo v Turnově a okolí. „Nevyplatí se nám vozit pivo sto kilometrů daleko. Chceme zůstat na Turnovsku, kde máme také dnes své odběratele,“ řekl Mikan. Kvůli zvyšení cen sladu a chmele počítal pivovar i s tím, že od roku 2001 pivo zdraží. „Bude to ale jen o pár desetníků,“ dodal Mikan. Korbel také připravoval výrobu dalšího druhu piva. „Nyní máme světlou desítku a jedenáctku, rádi bychom vyráběli i třináctku,“ přiznal Mikan. Rohozecké pivo si odneslo i několik ocenění ze soutěží. „Desítka v roce 2000 získala na Radničních dnech v Brně Zlatou korunku za první místo v soutěži Českého svazu malých a nezávislých pivovarů a druhé místo v Žatecké Dočesné 2000,“ upřesnil Mikan. „Jedenáctka skončila na Dočesné 2000 na třetím místě a stala se tak nejlepším jedenáctistupňovým pivem z Libereckého kraje.“

Česko-německý projekt Pivní cesty měl udržet pivovar nad vodou. Náklady nutné na opravu budov spojené s důstojným zázemím hlavně pro německé turisty putující po pivních cestách odhadovalo vedení soukromého pivovaru na dva až tři milióny korun. Žízniví turisté mohou podle předpokladu pivovarníků výrazně zvýšit spotřebu malorohozeckého piva a zároveň přinést potřebné peníze. Pivovar, jehož produkce od začátku devadesátých let až do roku 2000 klesala, hospodařil s nezanedbatelnou ztrátou. Kapacita pivovaru, technologicky postaveného na roční výstav 120 tisíc hl piva, se navíc využíval z pouhých 8 %. V roce 2000 Korbel, kde 66 zaměstanců v roce 1995 ročně vyrobilo 40 tisíc hl, zaměstnával třetinu původních lidí s výstavem okolo 9 tisíc hl. Podmínkou alespoň minimálního zisku je přitom roční výstav 14 tisíc hl.
V roce 2001 se však očekávala produkce jen asi 9 400 hl piva. Oživit poptávku po malorohozeckém pivu se v roce 2000 podařilo zlepšením kvality včetně příznivé ceny.
S pivní novinkou vyrobenou klasickou ležáckou technologií přišel pivovar v červnu 2001 na trh. Místní mistři oboru totiž na konci března 2001 uvařili prvních 160 hl světlého speciálního piva, které by se podle původního značení řadilo mezi 13 – 14stupňová. První stáčení do lahví a sudů a jeho následný prodej je naplánován až na červen 2001. Do té doby totiž musí nový mok dozrávat v ležáckých sklepeních, aby měl tu správnou chuť, jež má být podle tvrzení odborníků sametově jemná a současně i lahodně hořká. V pivovaru připravili úpravu cen k 1.květnu 2001. „Zdražovat chceme v průměru o 5 %,“ řekl vedoucí obchodního oddělení Pavel Regner. Pivovar se zúčastnil ve dnech 25.a 26.5. 2001 již druhého ročníku degustační soutěže světlých výčepních piv Zlatá korunka, jejímž pořadatelem byl Český svaz malých a nezávislých pivovarů. V zápolení o nejchutnější pivo pivovarníci vsadili na desítku, což se vyplatilo. Pivo se mezi konkurencí neztratilo a obsadilo výborné třetí místo. „Do soutěže jsme jeli s očekáváním, neboť jsme byli naladěni skvělým úspěchem z roku 2000, kdy se nám podařilo získat prvenství. V roce 2001 byla porota obzvlášť důkladná a mnohá piva neprošla přes krutý vyřazovací systém. Uspěli jsme až v konečném hodnocení, kde jsme obsadili třetí příčku. Vítězem se stal Bernard, druhý skončil pivovar Vyškov. Avšak za třetím Korbelem zůstala celá řada piv zvučnějších jmen,“ informoval Pavel Regner. Pivovaru se potvrdilo, že bylo dobrým tahem vsadit na kvalitu.
Na pivních slavnostech 30.června 2001 bylo pokřtěno zbrusu nové třináctistupňové pivo Korbel – světlý speciál. Zvláštností nového druhu je přitom obsah daleko vyššího množství alkoholu, než je u podobných vícestupňových piv obvyklé. „Pivo má 6,5 % alkoholu a v tom je výjimečné, je to naše specialita. Je totiž silnější než podobná 13stupňová piva v okolí a to je dáno technologií naší výroby,“ řekl zástupce ředitele pivovaru Pavel Regner, podle nějž má nové pivo sametově hořkou chuť. Sedm stovek milovníků zlatavého moku přilákaly na Malý Rohozec pivovarské slavnosti, které počtvrté pořádal jedna z nejmenších váren v republice s ročním výstavem kolem 10 tisíc hl piva. „Zatím to byla největší návštěvnost, jakou jsme tu měli,“ konstatoval Pavel Regner. O zábavu se postarali orchestr Karla Lochmana, countryová skupina Ovango a herec Zdeněk Srstka. I jemu sličná Zdeňka měřila obvod pivního bříška. K nejzajímavějším atrakcím patřili pivaři, kteří v napjaté paži drželi korbel. Vyhrál silák, který přesáhl tři minuty. „Celkem se vypilo přes 30 hl piva, což je pro srovnání zhruba jedna třetina měsíční spotřeby velkých pivnic,“ podotkl Regner, který kvitoval, že návštěvníkem byl i člen managementu ze sousedních Svijan. Pivovar v roce 2001 za první měsíce zvýšil výstav o 3,8 %, což bylo přes 3600 hl piva. Na jaře 2001 pivovar zaměstnával 22 pracovníků. Podle Regnera se již nikdy nevrátí doby, kdy pivovar expedoval 120 tisíc hl. V roce 2001 byla kapacita výrobního zařízení nyní využívána asi na 8 %. „Na to, aby byl provoz ziskový, nám dnes stačí roční výstav kolem 30 tisíc hl piva. Naší zbraní je dobré pivo o tři až čtyři koruny levnější než pivo velkých pivovarů. Pivo vaříme bez chemických přísad a nikdy nepřistoupíme na výrobu takzvaného europiva s unifikovanou chutí,“ uvedl ředitel Josef Mikan. Nová třináctka, kterou pivovar prodával za 8,80 korun, měla podle Mikana pomoci pivovaru v boji o zákazníky na Jablonecku a Liberecku. Majitelé nejmenšího pivovaru na Liberecku, manželé Pavel a Zdeňka Korbelovi, potvrdili, že novinka jde dobře na odbyt. Pivovar byl svými 22 zaměstnanci a 9 189 tisíci hl výstavu roku 2000 na 53. místě mezi 62 registrovanými pivovary. Za ním již figurovaly jen minipivovary. Pivovar v červenci 2001 slovy chvály nehýřil. „Letos zatím prodáváme méně piva, než ve stejné době loni,“ postěžovala si ekonomka pivovaru Radmila Bernatová. Může za to podle ní hlavně letošní počasí. „Loni bylo v květnu a v červnu teplo, letos to zatím nebylo nic moc. Když je dobrý rok, prodáme v létě i dvojnásobek toho, co se prodává v zimě. Máme vlastní prodejnu, a tam cítíme, když přijedou Pražáci na víkend a nebo na prázdniny,“ dodala. „Byl to docela dobrý rok s řadou změn. Pozměnili jsme logo, zavedli nové etikety a především nové pivo – světlý třináctistupňový speciál. Snažili jsme se prosadit především na Turnovsku a celkově jsme posílili asi o 7 %,“ vysvětlil v prosinci 2001 za pivovar Pavel Regner. S dobrým vývojem počítali pro další rok. „Nejsem pesimista. Mám pocit, že lidem musí časem zevšednět značky, které potkávají všude – na jižní Moravě, stejně jako přes ulici ve městě na severu Čech, kde bydlí ,“ poznamenal Regner. „Je to trochu jako globalizace – velké značky přehlušují místní speciality a zvláštnosti. Ale ty speciality přežívají a znovu jejich čas přichází. My prostě chceme být něčím, co tradičně patří k tomuto kraji a na tom stavíme i svoji budoucnost.“ V roce 2001 stoupl výstav pivovaru o 7 % na celkových 9 819 hl. Pivovar Korbel je svými 22 zaměstnanci a objemem výroby na 53. místě mezi 62 registrovanými pivovary.
Bronzovou medaili v prestižní degustační soutěži Česká pivní pečeť 2002 získal pivovar mezi světlými speciálními pivy dne 25. ledna 2002. Potvrdil to zástupce ředitele pivovaru Pavel Regner. „Do devíti soutěžních kategorií se přihlásilo 187 piv z 45 českých pivovarů. Naše umístění za prestižními značkami Bernard a Regent považujeme za úspěch. Konečné pořadí totiž určil až los, protože první tři piva ze šesti finalistů získala stejný počet bodů,“ řekl Regner. O zdražení piva podnik uvažoval před letní sezonou 2002. „O kolik a kdy budeme zdražovat, jsme se však zatím nerozhodli,“ poznamenal vedoucí obchodního oddělení Pavel Regner. Dodal, že nejvíce se prodává jedenáctistupňové pivo, v sudech půllitr za 6,90 Kč a lahvové za 7,50 Kč (leden 2002).
Pivovar převzala na jaře 2002 s. r. o. Mivo Bohemia. Ta měla zastavit ztrátovost výroby jednoho z nejmenších producentů v republice. Dřívějším majitelem byla fyzická osoba Zdeňka Korbelová – Rekord (manželé Korbelovi).
Výstav se postupně pivovaru dařilo zvyšovat v létě 2002. „Letos v červenci jsme uvařili 1 212 hl piva, je to asi o 5 % více než před rokem,“ řekla 8. srpna 2002 Radmila Bernatová z obchodního oddělení.
Porotci na degustátorské soutěži piva Dočesná 2002 v Žatci opět potěšili pivovar v Malém Rohozci. Přesně v poslední srpnový den roku 2002 tu získal rohozecký světlý speciál Korbel druhé místo. Pivovar přitom nepropadl ani s dalšími soutěžními atributy. Jedenáctka byla pátá a klasické výčepní skončilo na devátém místě. Malý pivovar má na svém kontě již sedm diplomů a velmi se z úspěchu radoval.
Zejména na Turnovsku a Semilsku měl v roce 2002 pivovar své odběratele. S výrobou 12 000 hl piva se soustředil hlavně na prodej ve svém okolí. „Nicméně, pivní patriotizmus, ten už se, myslím si, moc nepěstuje. Kdysi měly pivovary svou rajonizaci. Každému patřila oblast v jeho okolí, do něhož mu jiný pivovar nesměl. Na druhou stranu, vy jste si pak také nemohli vzit pivo jinam,“ podotknul v říjnu 2002 zástupce ředitele pivovaru Pavel Regner. „Dneska se vám všechny pivovary dostanou kamkoliv. A s těmi nadnárodními se zrovna moc soupeřit nedá.“ Své pivo vozili Malorohozečtí do 24 hospod. „Z našeho špatného období, kdy jsme například dost smolovatě měli potíže s kvalitou piva, s námi zůstali jen ti nejvěrnější z nejvěrnějších. Přetahovat hospodské nazpátek s tím, že na naši kvalitu se mohou spolehnout, je těžké,“ uvedl Regner. Prosadit se pivovar nemusel ani ve svém přímém okolí. „Hodně se tady točí Svijany. Pak také Gambrinus či Staropramen. Přesvědčit místní, aby si kupovali nás, je těžké,“ vysvětlil Regner. V roce 2002 získal pivovar 7 nových hospod. „Je to úspěch, hlavně ale pracujeme na tom, abychom si vztahy udrželi. Když někoho snadno přesvědčíte, ať točí vaše pivo, je jisté, že ho jednou stejně lehce zlanaří někdo jiný,“ sdělil Regner. „Všechno je to o práci s lidmi. Hospodské přesvědčujeme, že jim pivo přivezeme kdykoliv, že to k nim máme blízko, a že nemáme špatné ceny.“ Pivovar zaměstnával 20 lidí. „Sudového a lahvového piva vyrábíme tak půl na půl. Nejvíce na odbyt pak jde naše jedenáctka,“ řekl Regner.
Nové pivo 12 Korbel Premium – světlé pivo sametově jemné a lahodně hořké chuti s příjemným řízem – nabízel pivovar od poloviny října 2002. Jeho nabídka světlých piv tak od nynějška tvoří ucelenou řadu, protože „dvanáctka“ (ležák – premium) se zařadila po bok ostatních piv vyráběných pivovarem – 10 (výčepní), 11 (ležák) a 13 (speciál). Zda dosáhne takových úspěchů na degustačních soutěžích jako tato tři piva, je pak jen otázkou času. „Již od léta jsme o novém pivu Korbel Premium uvažovali, protože jsem chtěli zákazníkům nabídnout ucelenou řadu světlých piv a zároveň tak reagovat na vysokou poptávku a žádosti z jejich strany. Na trh se naše novinka dostává právě nyní, aby se s ním do Vánoc mohli zákazníci dostatečně seznámit a zásobit. Pivo Korbel Premium, vyrobené klasickou českou technologií z tradičních surovin, jsme stočili do lahví a KEG – sudů a na trh ho budeme dodávat průběžně,“ uvedl Pavel Regner, zástupce ředitele pivovaru. Nové pivo Korbel Premium poznají všichni podle modré etikety s tradičním erbem, která je velmi podobná etiketám ostatních malorohozeckých piv. Jediný rozdíl tkví zatím v tom, že na ostatních jsou zaznamenány četné úspěchy, kterých světlá piva z Malého Rohozce dosáhla v posledních letech: 10 Korbel – světlé výčepní získalo Zlatou korunku v Brně v roce 2000, umístilo se na 2. místě na Dočesné 2000 v Žatci a 3. na soutěži O zlatou korunku v Brně 2001, 11 Korbel – světlý ležák získal 3. místo na žatecké Dočesné 2000 a 13 Korbel – světlý speciál získal v roce 2002 bronzovou Pivní pečeť a také zabodoval 3. místem na Dočesné v roce 2001. Velký svátek zažili dne 24. května 2003 všichni milovníci malorohozeckého piva. Čekaly na ně první pivní slavnosti v Libereckém kraji, které jim nabídly nejen jejich oblíbený mok, ale také spoustu zábavy a soutěží. „Šestý ročník pivovarských slavností začal hodinu po poledni v areálu pivovaru, tedy přímo v prostředí, kde pivo vzniká. Pro návštěvníky, kteří měli vstup zdarma, jsme připravili všechny čtyři vyráběné druhy piva za jednotnou cenu 10 korun, bohaté občerstvení, kulturní program vhodný pro celou rodinu, ale také spoustu soutěží,“ uvedl Pavel Regner z pivovaru. Jak upřesnil, muži změřili své síly například v pití tupláku na čas nebo v držení plné sklenice předpaženou rukou. Na ženy čekalo klání v co nejrychlejším vyprázdnění půllitru. Zajímavá byla soutěž o největší pivní pupík nebo také tzv. brčkiáda, tedy pití piva pomocí brčka. V pití limonády na čas si zasoutěžili nejmenší návštěvníci slavností, které potěšil také závěrečný ohňostroj. Pivnímu svátku přálo i počasí, které až do závěrečného večerního ohňostroje ukazovalo svou prosluněnou tvář. „Návštěvníci šestých Pivovarských slavností na Malém Rohozci vypili na osm tisíc piv. Nejvíce šla na odbyt naše jedenáctka, ale zahanbit se nedala ani třináctka, která skončila druhá,“ uvedl Pavel Regner z Pivovaru Malý Rohozec. Desítka si zase zahrála hlavní roli v návštěvnických pivních soutěžích. Tuplák desítky do sebe vítěz „nasoukal“ za pouhých sedm vteřin. Vypití piva brčkem trvalo vítězi premiérové brčkiády o osm vteřin déle. Příprava na letošní pivní svátek začala již v zimě, kdy se promýšlel jeho program, podrobnosti se dolaďovaly týden před slavnostmi.
Pivovar na jaře 2003 otevřel v Praze 3 pivovarské prodejny lahvového piva – v Holešovicích, Žižkově, Smíchově. V prodejně byl k dostání celý sortiment pivovaru (lahvové pivo), pivní sklo a na objednání též sudové pivo.
Výrobci českého piva se nebáli, že by případný vstup do EU ztížil jejich pozici na trhu. Spoléhali se na věrnost svých konzumentů a odběratelů, kteří budou podle jejich slov i nadále stále vyhledávat tradiční české pivo. „Konkurence se neobáváme. Osobně si myslím, že český pivař bude nadále pít především české pivo,“ uvedl Pavel Regner. V současné době se pivovar zaměřuje především na domácí trh. „Exportu se však rozhodně nevyhýbáme. Do budoucna o něm uvažujeme, i když to pravděpodobně nebude v brzké době,“ dodal Pavel Regner. Po případném vstupu do EU se podle jeho názoru neměly podstatně měnit ani ceny piva.

Kolem pivovaru se v létě 2003 točilo mnoho zájemců. Společnost zkrachovala a správkyně konkursní podstaty připravovala její prodej. „O pivovar je značný zájem“ uvedla v červenci 2003 správkyně konkursní podstaty Ivana Velíšková. Neuvedla sice konkrétní uchazeče, naznačila však, že převážná část investorů je z oboru. Krajský soud v Hradci Králové vyhověl věřitelům, kteří vymáhali od dlužníka Pavla Korbela z Vrchlabí nejméně sto miliónů korun. Mezi největšími věřiteli byl Fond národního majetku, který sice už v roce 1994 prodal provozovnu bývalého státního podniku Pivovary Hradce Králové za 27 miliónů korun, ale peníze nikdy nedostal. Nejméně sto miliónů korun dlužil Pavel Korbel Finančnímu úřadu ve Vrchlabí, kterému neplatil spotřební daň, DPH ani daň z příjmů. Pivovar si od správkyně konkursní podstaty pronajala společnost Mivo Bohemia, která je mezi vážnými zájemci o koupi objektu.
Pivovar měl v říjnu 2003 pěkně zařízenou restauraci, jídlo dobré, pití také (pochopitelně je k dispozici celý sortiment). Otevřeno 10-22hod. Před pivovarem je stánek, místní si jezdí pro pivo.
Nejméně deset investorů mělo na počátku roku 2004 zájem koupit zkrachovalý pivovar. Kromě současného provozovatele, společnosti Mivo Bohemia Ohrazenice, chtěla pivovar získat například společnost Sladovna Jablonec nad Nisou. „Je to strategická investice, která by umožnila zvýšit produkci sladu,“ reagoval v březnu 2004 spolumajitel firmy Jiří Tůma. Podnik ročně prodal 3 000 tun sladu do pivovarů Svijany, Klášter a Havlíčkův Brod. Tůma ale odmítl hovořit o částce, kterou nabídnou správkyni konkursní podstaty. Stejně zdrženlivý byl i ředitel Pivovaru Svijany František Horák. Správkyně konkursní podstaty Ivana Velíšková prodala majetek mimosoudní cestou a dala přednost nejvyšší nabídce. Očekávala, že za provozuschopný pivovar dostane dvanáct miliónů korun. Malý Rohozec měl vysokou výrobní kapacitu, která se blížila k ročnímu výstavu 100 000 hl. Řadu let ale prodával jen 10 000 hl ročně. Horák uvedl, že případný kupec musí počítat s další investicí ve výši nejméně 10 miliónů korun. Pivovaru chybělo strojní vybavení a měl značně opotřebovanou technologii. „Přesto tvrdím, že za jistých podmínek to je vysoce zajímavá investice,“ řekl Horák. Pivovar, který v roce 2003 vypustil z názvu Korbel, ještě před 16 lety uvařil 100 000 hl piva.
Malý Rohozec se držel v roce 2004 na Turnovsku, kde vozil pivo zhruba do dvaceti hospod. Budoucnost pivovaru byla alee otázkou. Pivovar byl v konkurzu a bojoval o svou záchranu.
Zkrachovalý Pivovar Malý Rohozec našel nového majitele. Stal se jím sousední Pivovar Svijany, který tak posílil svou pozici na trhu v Libereckém kraji. Konkurentem mu zůstával jen Pivovar Vratislavice. Alespoň tedy z ekonomického hlediska; podle chuti vařeného piva museli posoudit zákazníci. Rohozecký pivovar prodala mimosoudní cestou správkyně konkursní podstaty Ivana Velíšková. „O koupi se zajímalo asi deset investorů, přednost jsem dala nejvyšší nabídce,“ řekla Velíšková. Svijany zaplatily za rohozecký pivovar 12,3 milionu korun, což naplnilo očekávání správkyně konkurzní podstaty. Svijany podle ředitele Františka Horáka v dubnu 2004 teprve chystaly rozhodovat, jak s nově nabytým provozem naloží. „Zatím ještě úplně nevíme, sejdeme se kvůli tomu zítra,“ uvedl. Možností je několik. Logická je úvaha, že Svijany by mohly rohozecký pivovar zlikvidovat, a zbavit se tak konkurence. Výrobní kapacita na Rohozci byla asi 100 000 hl ročně, po léta ale výstav činil jen zhruba deset tisíc hektolitrů. Pivovar měl opotřebovanou technologii, do které je třeba dál investovat. Minimálně deset milionů. Malorohozecký pivovar ročně prodal 3 000 tun sladu pivovarům Svijany, Klášter Mnichovo Hradiště a také do Havlíčkova Brodu. Ekonomické problémy malorohozeckého pivovaru, založeného roku 1850, se táhly celá devadesátá léta. Do konkurzu se dostal v říjnu 2001 na návrh Fondu národního majetku. „Prodej se táhl dlouho, protože byl vázaný na vypořádání společného jmění předchozích majitelů pivovaru, manželů Korbelových,“ vysvětlila správkyně Velíšková. Posledním provozovatelem malorohozeckého pivovaru byla od roku 2002 společnost Mivo Bohemia Ohrazenice. V roce 2003 pivovar vypustil z názvu Korbel. Podle ředitele svijanského pivovaru Františka Horáka nebylo zatím na jaře 2004 o budoucnosti pivovaru rozhodnuto. „Zatím zachováme výrobu i značku piva, nikdo z 25 tamních zaměstnanců se nemusí bát, že přijde o práci,“ řekl 19.4.2004 Horák.
Nejrůznější soutěže, stánky se suvenýry, country i rock a hlavně spousta piva – tak to dne 29.května 2004 vypadalo v pivovaru. Konal se zde sedmý ročník slavností piva Rohozec. „Jsou to vůbec první letošní pivovarské slavnosti, které se v Libereckém kraji konají,“ uvedl za pořadatele Michal Draškovič. Jako na správných slavnostech piva, ani na Malém Rohozci nechyběly rozličné soutěže s pivním námětem. Mužské diváky tak čekal například klasický úkol – pití tupláku neboli litrové sklenice piva na čas. „Ženy budou místo tupláku pít jen půllitr,“ ubezpečil pořadatel. Pivaři mezi sebou zápasili i v držení plné sklenice předpaženou rukou a dalších disciplínách. „K těm netradičním soutěžím lze zařadit pití piva pomocí brčka či soutěž o největší pivní pupík,“ doplnil Draškovič. Organizátoři slavností nezapomněli ani na děti. „Protože sem se svými rodiči jistě přijdou i ony, připravili jsme pro ně podobné zápasy, jako pro dospělé. Jenom místo piva budou pít limonádu,“ ujistil Draškovič. „Mimoto se budou moci vydovádět ještě na dalších atrakcích. Celý program podbarvovala muzika. „Zazněla tu živá hudba různých žánrů – od dechovky přes country po hity z šedesátých let minulého století,“ podotkl pořadatel. „Pro sběratele pivních suvenýrů zde byl stánek s předměty, které souvisejí s malorohozeckým pivovarem například sklenice, tácky a trička.“ Na konci slavností, které začínaly v jednu odpoledne a potrvají až do setmění, se nebe nad Malým Rohozcem rozzářilo ohňostrojem. Vstupné bylo zdarma.
Rozšíření výroby připravoval na rok 2005 nový vlastník Pivovaru Malý Rohozec. „V nejbližších měsících dostane pivovar novou plnicí linku na lahve, jen ta přijde na 12 milionů,“ řekl v prosinci 2004 Miroslav Kučera, spolumajitel Pivovaru Svijany, který rohozecký podnik koupil, a rozšiřil tak svou kapacitu. Podnik se 40 zaměstnanci uvařil v roce 2003 13 tisíc hl piva, v roce 2004 asi 30 tisíc a v roce 2005 by to měl být dvojnásobek.
Dvanáct milionů korun hodlal investovat v roce 2005 Pivovar Svijany do pivovaru v Malém Rohozci. „Počítáme, že se v něm bude vyrábět stále pod stejnou značkou jako dosud,“ nastínil v březnu 2005 ředitel František Horák. Peníze šly hlavně do stáčírny lahvového piva.
Osmé slavnosti piva Rohozec připravil pivovar na sobotu 25.června 2005. „Cílem slavností je pozvat příznivce nejen malorohozeckého piva do prostředí, kde pivo vzniká a nabídnout jim ho přímo v pivovaru,“ uvedl za pivovar Pavel Regner. Aby se jen nepilo pivo, bylo připraveno občerstvení a zábava pro celou rodinu: ať už aktivní ve formě pivních soutěží nebo jen pasivní poslech živé hudby různých žánrů, od dechovky po hity z 60. let. Pro děti byla připravena cukrová vata a nafukovací maxiskluzavka. Pivní soutěže měly tradiční disciplíny – pití tupláku na čas či držení plné sklenice předpaženou rukou. Podle Pavla Regnera ale nechyběly ani méně obvyklé soutěže jako jsou pití piva pomocí brčka či soutěž o největší pivní pupík. Pivovar návštěvníkům slavností nabídl všechny čtyři v současnosti vyráběné druhy světlých piv: Rohozec 10°, 11°, 12° a 13° za jednotnou cenu 10,- Kč za 0,5l piva včetně kelímku. Již tradičně se nebylo vybíráno vstupné.
Ke staré značce Skalák a Podskalák se vraceli noví majitelé pivovaru v roce 2005. „V osmdesátých letech to byla velmi populární značka. Když jsme si dělali marketingový průzkum, více jak polovina dotazovaných nad 35 let ji ještě znala,“ vysvětlil v srpnu 2005 jednatel pivovaru Tomáš Kučera. „Chceme navázat na místní tradici,“ dodal. „Chceme dosáhnout stejně kvality, jako ve Svijanech. Díky nižším nákladům ale můžeme nabízet pivo levněji,“ dodal ředitel pivovaru František Jungmann. Pivovar už měl například novou moderní stáčírnu. Právě do lahví totiž směřovalo nejvíce v Rohozci uvařeného piva – devadesát procent. S ním se dostali například už do Hypernovy, plánovali expanzi do dalších řetězců i do zahraničí. „Nechceme jít ale cestou příliš levných piv,“ podotkl Kučera. „Náš cíl je sto tisíc hektolitrů, možnosti expanze tu na rozdíl od Svijan stále jsou,“ dodal Kučera, který nevyloučil, že se tu jednou bude vařit i právě svijanské pivo. „Není to ale náš cíl, možná se tomu nevyhneme,“ dodal. Obě značky si neměly konkurovat, ale naopak doplňovat. „Skalák a Podskalák budou levnější alternativou, která by se měla objevit tam, kde se točí už Svijany,“ nastínil Kučera.
V září 2005 se již objevilo pivo s novými etiketami – Skalák 12 % (světlý ležák; alk.: 5,3 %), Skalák 11 % (světlý ležák; alk.: 5,0 %), Podskalák (světlé výčepní; alk.: 4,2 %).
Pivovar prošel v roce 2005 velkými změnami, které odstartoval nový majitel – nedaleký Pivovar Svijany. „Vrátili jsme na trh značku Skalák a Podskalák, čekáme její růst,“ dodal Maurer. Pivovar se zaměřil na kvalitu, aby rohozecké pivo znovu získalo lepší pověst. Pivovar uvařil stejné množství piva jako v roce 2004, zhruba třicet tisíc hektolitrů.
Pivovar v roce 2005 zaměstnával zhruba 30 lidí a jeho tržby v roce 2005 dosáhly 28 milionů korun. Zatímco v roce 2005 na trh dodal 29 000 hl piva, v dalším roce by se měl výstav přiblížit 40 000 hl. Zhruba sedmina produkce byla určena na export.
„Začali jsme s dodávkami piva do Polska. Věříme, že budou pravidelné,“ uvedl v lednu 2006 Jan Maurer z pivovaru. Právě polský trh považovali odborníci za jeden z nejperspektivnějších, spotřeba piva tam ještě zdaleka nedosahovala takové úrovně jako v Čechách „Pro letošní rok ale počítáme s růstem produkce na čtyřicet tisíc hektolitrů, přičemž kolem 17 % bychom chtěli vyvézt do zahraničí,“ řekl ředitel pivovaru František Jungmann.
Pivovar na počátku roku 2006 zatím podle ředitele Františka Jungmanna zvyšovat ceny piva nechtěl.
Zatímco jiné české pivovary kvůli zvyšujícím se nákladům zdražovaly, Pivovar Rohozec naopak v únoru 2006 až o osm procent zlevnil. Sudovou desítku a jedenáctku prodával o 50 haléřů levněji – za 5,90, respektive 6,90 Kč. Zlevnění mělo pivovaru pomoci proniknout do hostinců a restaurací v sousedním Ústeckém kraji, řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Pivovar se musel v regionu vyrovnávat se silnou konkurencí mateřské společnosti Pivovar Svijany, která malý pivovar před dvěma roky koupila, a také s Pivovarem Hols. I proto se rozhodl zaměřit na dobývání trhů i mimo Liberecký kraj, a to nejen na území Česka. Na rozdíl od Svijanského pivovaru mířil i do zahraničí. „Máme podepsané kontrakty na dodávky do Německa a Polska, jednáme i s Finskem a Gruzií,“ řekl Jungmann. Export by měl podle Jungmanna pivovaru pomoci zvýšit produkci. Vývozu podle Jungmanna v minulosti bránila malá trvanlivost piva. Díky investicím do nové stáčecí linky a vylepšení receptury se ale v průběhu roku podařilo prodloužit trvanlivost ze tří měsíců na půl roku. Do modernizace stáčecí linky investoval v roce 2005 pivovar 13,5 milionu korun. Investice přinesla vyšší výkon a kvalitu a také snížila provozní náklady. Podnik podle Jungmanna také investoval do úpravy kotelny. „Původně jsme uvažovali o tom, že kotle na uhlí vyměníme za plynové, nakonec ale kotle jen modernizujeme a zůstaneme u tuhých paliv,“ řekl Jungmann. Vysoké náklady na vybudování plynové kotelny a drahé palivo by totiž podle něho firmu donutily zdražit pivo.
Pivovar připravil na Velikonoce novinku. Na trh uvedl tmavou třináctku (alk.: 5,9 %), která rozšířila sortiment pivovaru, jenž zatím vyráběl jen piva světlá, řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Pivovar zatím ve své nabídce tmavé pivo neměl. „Rozhodli jsme se pro něj na základě poptávky ze zahraničí,“ řekl v březnu 2006 Jungmann. Tmavé pivo chtěl pivovar vařit jen v omezené míře hlavně na export. Rohozečtí vyváželi hlavně do Polska a Německa, jednali také s Finskem a Gruzií.
Již deváté slavnosti piva Skalák připravil pivovar na sobotu 17. června 2006. Cílem slavností bylo pozvat příznivce nejen malorohozeckého piva do prostředí, kde pivo vznikalo a nabídnout jim ho přímo v pivovaru. Aby se jen nepilo pivo, bylo připraveno občerstvení a spousta zábavy pro celou rodinu: ať už aktivní ve formě pivních soutěží nebo jen pasivní poslech živé hudby různých žánrů (od dechovky po hity z 60. let). Součásti programu bylo i představení nejnovějších rohozeckých úspěchů z degustační soutěže v Českých Budějovicích Pivo ČR 2006: Skalák 11° bylo druhé nejlepší mezi „jedenáctkami“ a Skalák 13° byl čtvrtý mezi světlými speciálními pivy. Obe se zde točily. Pivní soutěže měly tradiční disciplíny (pití tupláku na čas v kategorii mužů, resp. 0,5l u žen, držení plné sklenice předpaženou rukou apod.). K méně častým soutěžím šlo zařadit pití piva pomocí brčka či soutěž o největší pivní pupík. Pro sběratele pivních suvenýrů byl připraven stánek s předměty podpory prodeje související s pivovarem, jako byly sklenice, tácky, trička apod. Pivovar návštěvníkům slavností nabídl všechny tradiční druhy piv řady Skalák/Podskalák: 10°, 11°, 12° a 13° za jednotnou cenu 13,- Kč za 0,5l piva včetně kelímku. Již tradičně se nevybíralo vstupné. Pochopitelně byla nabízena i novinka roku 2006: Tmavý Skalák 13% – tmavé speciální pivo 13° s obsahem alkoholu 5,9%. Pro Tmavý Skalák byla charakteristická dokonale vyvážená hořká i sladká chuť dokreslená jemným karamelovým aroma typickým pro tmavá piva. Na závěr slavností nebe nad pivovarem opět rozzářil velký ohňostroj.
Pivovar měl za sebou úspěšný rok 2006. Pivo z Českého ráje se vracelo na před lety vyklizené pozice. „Ještě není účetně uzavřen celý rok, ale už nyní lze říci, že oproti roku 2005 jsme produkci zvýšili o deset procent,“ řekl v prosinci 2006 František Jungmann, ředitel pivovaru. Podle Františka Jungmanna pivovaru pomohlo i druhé místo v prestižní soutěži Pivo roku. Oceněno bylo jedenáctistupňové pivo.
Pivovar v roce 2006 zaznamenal rekordní dvanáctiprocentní nárůst výroby zlatavého moku. „Letos jsme vyprodukovali více jak 32 tisíc hektolitrů, což je v novodobé historii našeho pivovaru nejvyšší číslo,“ řekl v prosinci 2006 ředitel pivovaru František Jungmann. Pivovar začal s exportem do Německa, Polska a Švédska. „Prodej chceme rozšiřovat, ale podobně jako Svijany se soustředíme především na domácí trh,“ dodal František Jungmann.
Zhruba třicet dva tisíc hektolitrů piva, což bylo o 12 % více než v předchozím roce, vyrobil v roce 2006 v pivovaru. „Zvýšení produkce pomohlo získání nových odběratelů v Česku, ale postupně se daří prodávat i do zahraničí,“ řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Do modernizace už musela firma investovat dalších zhruba osmnáct milionů korun a další investice se chystaly. „V roce 2006 jsme se zaměřovali především na investice, které pomáhají zajistit kvalitu piva,“ řekl Jungmann. Pivovar v roce 2006 zaměstnával 29 lidí a jeho tržby dosáhly 28 milionů korun.
Hasiči dne 17.ledna 2007 v pivovaru likvidovali čpavek, který zde unikl. Několik kilogramů chemikálie se rozptýlilo ve výrobní hale, jeden pracovník se jí nadýchal. Lidem mimo areál nebezpečí nehrozilo. Příčinou havárie byla podle hasičů netěsnost ventilu u potrubí se čpavkem. „Při manipulaci s ventilem došlo k jeho poškození a tím došlo k drobnému výronu čpavku. Zařízení se nám podařilo odstavit a vedlejší ventil zavřít, samozřejmě nějaký čpavek se dostal do ovzduší, protože kapalný čpavek kápnul na podlahu a odpařil se,“ popsal nehodu ředitel pivovaru František Jungmann. Hasiči v protichemických oblecích výrobní halu odvětrávali a skrápěli vodou, aby se čpavek nemohl rozšířit do okolí. Podle oddělení krizového řízení turnovské radnice koncentrace látky mimo areál nepřekročila povolené hodnoty.
Pivovar Svijany a pivovar Rohozec z holdingu LIF, zahrnujícího celkem 15 společností, jsou prvními společnostmi, v nichž začali pracovat s novým informačním systémem Helios Green.
Pivo Skalák a Podskalák získaly ocenění za třetí nejhezčí pivní etiketu roku 2006. Shodla se na tom Generální rada sdružení klubů sběratelů pivovarských suvenýrů a historie pivovarnictví ČR. „V kategorii „Nejhezčí serie pivní etiket“ sběratelé vyhodnotili, že v pořadí třetí nejhezčí etikety mají piva Skalák a Podskalák,“ uvedl vedoucí výroby Pavel Regner. Tyto etikety začal pivovar používat v létě 2005. Kvalitu a chuť piva Skalák 11° ocenili již v roce 2006 odborníci druhým místem na degustační soutěži o titul Pivo České republiky. „Že se nejednalo o žádnou náhodu svědčí i šesté místo v soutěži Pivní pečeť 2007,“ dodal Pavel Regner.
Od dubna 2007 zdražil pivovar své produkty. Pivo přitom v kraji patřilo k nejlevnějším. Ještě na začátku roku 2007 prodávala firma půllitr desetistupňového piva za šest korun, jedenáctku za 7,50 Kč a dvanáctku za osm korun. V dubnu zdražila o 50 haléřů půllitr sudového a o 70 haléřů pivo lahvové. Důvodem byl růst nákladů na výrobu.
Na konci března 2007 připravili v pivovaru pro spotřebitele novinku na tuzemském pivním trhu: Skalák 11 % – řezaný ležák. Nové pivo bylo namícháno přímo v pivovaru pod dozorem sládka v optimálním poměru tak, aby byla zajištěna dokonalá harmonie chuti a barvy. Netradiční lahvové pivo si ovšem zasloužilo i netradiční etikety, podle kterých ho jednoznačně a okamžitě rozpoznali mezi ostatními řadovými „lahváči“. Etikety totiž zdobily obnažené dívky – světlovláska a tmavovláska. Tak jako rohozečtí namíchali řezané pivo ze světlého a tmavého piva, tak k němu namíchali i různé etikety s blondýnou a brunetou. Dívky na etiketách spotřebitele provázely po celý rok a obměňovaly podle aktuálního ročního období.
Pivovar za pět měsíců roku 2007 dodal odběratelům zhruba o pětinu piva více než před rokem. „Letos zřejmě překročíme 40 000 hl,“ řekl v červnu 2007 Jungmann. O růst odbytu se podle něj zasloužila zřejmě i jarní novinka – řezaný jedenáctistupňový ležák. „Jde na odbyt lépe, než jsme čekali,“ poznamenal.
Sortiment pivovaru byl v červnu 2007: 10° světlá, 11° světlá, 11° řezaná, 12° světlá, 13° světlá a 13° tmavá. Na pivní slavnostech bylo také čepováno pivo malinové.
Export pomáhal zvyšovat výrobu v pivovaru Rohozec. Firma chtěla v roce 2007 vyrobit kolem 40 tisíc hl, což představovalo nárůst o čtvrtinu. „Roste nám zhruba stejnou měrou odbyt v tuzemsku jako export,“ uvedl ředitel František Jungmann. O růst odbytu se podle něj zaslouží zřejmě i jarní novinka – řezaný jedenáctistupňový ležák, který se prodával lépe, než firma čekala.
Pivovar začal dodávat pivo krajanům do Austrálie. První kontejner lahví se světlým dvanáctistupňovým ležákem odeslala firma v říjnu 2007 do Hamburku, odkud šest týdnů poputovalo po moři do Mitchamu nedaleko Melbourne. Zatímco v Česku rohozecké pivo patřilo k těm levnějším a pivovar lahev dvanáctky prodával za devět korun, Australané si museli dost připlatit. „Tam bude mezi pivy patřit k těm drahým,“ řekl ředitel František Jungmann. Dodal, že zatím nešlo odhadnout, jak budou dodávky pokračovat. Žádný z dalších dvou pivovarů v Libereckém kraji tak daleko pivo nedodával. Pivovar vyvážel zhruba 12 % své produkce, Austrálie byla co do vzdálenosti rekordem. „Vyvážíme hlavně do sousedního Německa a Polska a také do Finska,“ řekl Jungmann. Zájem o rohozecké pivo projevili i ve Švédsku a v říjnu 2007 odjel první kamion do Ruska. I tam ale bylo rohozecké pivo vzhledem k nákladům na dopravu patřit k těm drahým.
Pivovar se kvůli rostoucím cenám vstupních surovin a energií rozhodl od listopadu 2007 zdražit pivo zhruba o pět až šest procent. Ceny sladu v roce 2007 kvůli nižší úrodě vzrostly zhruba o 50 až 60 %, o třetinu zdražil slad. Pivovar zdražoval už v dubnu 2007, na podzim 2007 zvyšoval ceny podruhé. Přesto patřil v kraji k nejlevnějším. Nejprodávanější sudové jedenáctistupňové pivo zdražilo od listopadu ze 7,70 Kč o padesátihaléř na 8,20 Kč. Podobně se zvýšila cena i u ostatních piv. „Při rostoucích cenách elektřiny a hlavně sladu a chmele je současná cena našeho piva neudržitelná a my nechceme snižovat náklady na úkor kvality,“ řekl ředitel pivovaru František Jungmann.
Jedno ocenění za druhým. Tak to na podzim 5007 vypadalo v pivovaru Rohozec, jehož řezaný jedenáctistupňový ležák získal titul Pivo roku 2007 v kategorii polotmavých piv. Turnovský pivovar tak po hubených létech, kdy jeho pivo takřka zmizelo z trhu, znovu nabral nový dech. „Je pro nás čest, že jsme uspěli v soutěži, která není anonymní. Naše pivo degustovali spotřebitelé a upřednostnili ho před velmi silnou konkurencí,“ pochválil svoji práci ředitel pivovaru František Jungmann. Soutěž vyhlašovalo Sdružení přátel piva a celá akce probíhala ve Zvíkovském podhradí 6.listopadu 2007. Podle Jungmannových slov pomohla rohozeckému pivu k vítězství nejen chuť, ale i netradiční etiketa, na níž byla vyobrazena spoře oděná dívka. Etiketa navíc existovala již ve dvanácti podobách, v letní nebo zimní verzi. „Nepopírám, že holky na etiketách budí pozornost. Použít je byl dobrý tah,“ přiznal ředitel. František Jungmann měl strategii dobře promyšlenou. Věděl, že pravý pivař se nerad nechá šálit. „Naše pivo jsme odmítli nazvat polotmavým. My ho totiž nevyrábíme rovnou, my ho na závěr mícháme. Proto jsme použili název řezané. A pivaři to oceňují,“ dodal ředitel. Teď ještě zbývalo vymyslet rohozeckému pivu etiketu, která by k němu přilákala také pozornost žen.
Rekordně, o 28 %, vzrostla v roce 2007 výroba pivovaru. Podnik, který před čtyřmi lety koupil na pokraji krachu právě konkurenční svijanský pivovar, byl na tom rok od roku lépe. Zatímco ještě v roce 2004 vyrobili v Rohozci pouhých 10 tisíc hektolitrů piva, v roce 2006 už to bylo 32 tisíc hektolitrů a v roce 2007 už 41 tisíc. Odbytu rohozeckého piva pomáhal podle Jungmanna zájem ze zahraničí. Pivovar vyvážel zhruba 12 % své produkce. „Vyvážíme hlavně do sousedního Německa a Polska a také do Finska,“ řekl Jungmann. Zájem o rohozecké pivo projevili ve Švédsku a Rusku a první kontejner piva putoval i do Austrálie. „Jak se zlepšuje kvalita, vracejí se k našemu pivu postupně i místní hospody a restaurace, a to nás těší,“ dodal.
Firma K Brewery Group od roku 2007 majetkově vstupovala do malých a středních nezávislých pivovarů v tuzemsku. Nová investiční skupina měla již majetkový podíl i v pivovaru Rohozec.
Pivovaru se v roce 2008 podařilo výrazně zvýšit výrobu. Zatímco v roce 2007 firma uvařila 41 000 hl, v roce 2008 její výstav vzrostl zhruba o 29 % na 53 700 hl piva. Jen kolem deseti až 15 % produkce přitom mířilo do zahraničí, většina rohozeckého piva se prodá v Libereckém a Ústeckém kraji. „Nabízíme velice dobrou kvalitu za poměrně nízké ceny, což je v současné ekonomické krizi dobrou devizou,“ řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Stále více spotřebitelů podle něho navíc dává přednost pivům z malých a středních pivovarů, které vaří tradičním způsobem, před takzvaným europivem z mamutích podniků.
Novinku pro milovníky neobvyklých chutí chystal pivovar na rok 2009. Vedle tradičního piva chtěl nabídnout nápoj s malinovou příchutí. Malinové pivo bylo jedenáctistupňové a barvou odpovídá polotmavému pivu. „Chutnalo hlavně ženám, které mají radši sladší piva,“ dodal Jungmann.
Pivovar expandoval i za hranicemi republiky, již tradičně měl dobrý zvuk ve Skandinávii, hlavní gró importu však leželo u sousedů. „Zvláště dobrou pozici máme v příhraničních částech Polska. zajímavě se daří rozjezd spolupráce s Ruskem a Španělskem,“ upřesnil František Jungmann. Propad cítil pivovar jen ve vývozu do Anglie. „Od začátku roku tam nemáme žádnou objednávku. Nejvíce se na situaci podepsal strmý propad kurzu libry,“ popsal Jungmann, kterého těšil, že pivo z Rohozce získávaloá stále nové obdivovatele a sbíralo ceny degustačních soutěžích. Jen od roku 2006 získalo zdejší pivo mnoho ocenění, některé z piv se namátkou staly Pivem České republiky, bodují i v další soutěži Česká pivní pečeť. Samo vedení pivovaru cítilo úspěch s uvedením řezaného piva na tuzemský trh. „Tím jsem vyplnili mezeru na trhu, již dnes řezané pivo pokrývá více než 15 % naší produkce,“ uvedl Junmann. Jedním ze speciálů pivovaru bylo nově lehké pivo Skaláczech. „Je určeno lidem zaměřených na zdravý životní styl a na exporty do Skandinávie. Již stačil získat druhé místo v soutěži Česká pivní pečeť,“ přiblížil František Jungmann. Ten zároveň potvrdil, že nejsilnější pozici měl pivovar v Libereckém kraji. „Ale dobře se prodáváme i na Ústecku a Královéhradecku,“ doplnil ředitel. Do zahraničí odcházelo zhruba 16 % produkce pivovaru.
Pivovar zůstal za první tři měsíce roku 2009 s produkcí na úrovni předchozího roku, na domácím trhu mu ale odbyt stoupl zhruba o pět procent, zatímco do zahraničí vyvezl kvůli krizi méně. Uvedlo to jeho ředitel František Jungmann. „Nestačíme expedovat, máme odbyt jako v létě,“ poznamenal Jungmann. Díky oteplení podle něj stoupl zájem hlavně o sudové pivo. „Nejvíc prodáváme světlé jedenáctky a stále lépe na odbyt jde také řezaná jedenáctka,“ poznamenal.
Titul Pivo České republiky 2009 za nejlepší pivo se sníženým obsahem cukru z 13. ročníku degustační soutěže v Českých Budějovicích připadl pivovaru za Rohozec Skalák Czech. O titul letos ve 13 kategoriích usilovalo 40 pivovarů z Česka i Slovenska s více než 180 pivy. Soutěž Pivo ČR patří počtem přihlášených značek piv k nejvýznamnějším akcím svého druhu v zemi. S výjimkou největších pivovarů, jako jsou Budvar, Prazdroj či Staropramen, se akce zúčastní téměř všichni producenti piva z celé ČR.
Vyšší produkci hlásil pivovar v létě 2009. „Ve srovnání s loňskem o deset procent větší. Kdyby nebyla krize, vyrobili bychom ještě víc,“ uvedl ředitel František Jungmann. Předpokládal, že pivovar za rok vyrobí 60 tisíc hektolitrů. Loni to bylo o 7 tisíc hektolitrů méně.
Pivovar v roce 2009 pro pražskou restauraci Jedová chýše vyráběl světlé 11% pivo s názvem Pražské bahno.
Sdružení přátel piva ocenilo produkt pivovaru, jeho světlé výčepní pivo Podskalák se stalo Desítkou roku 2009. Podskalák byl podle Františka Jungmanna z pivovaru klasickým představitelem tradičních poctivých českých piv. „Je to pivo se svěží chutí a lehkou hořkostí, které je vhodné po těžké práci nebo po náročném sportovním výkonu. Zažene každou žízeň, optimálně doplní ztracené tekutiny a energii,“ chválil v listopadu 2009 Jungmann „svou“ desítku. „Zisk tohoto titulu je pro náš pivovar velmi cenný, protože právě mezi desítkami je velmi tvrdá konkurence,“ pochvaloval si František Jungmann. Pivovar Rohozec tímto vítězstvím navázal na předchozí úspěch Podskaláka, kterým bylo rovněž 1. místo na prestižní degustační soutěži Dočesná 2009, která se konala v září. Další úspěch zaznamenal pivovar v kategorii polotmavých piv. Ta se vyhlašovala mezi pivy od polotmavých a řezaných jedenáctek až po piva vícestupňová. Řezaný Skalák v této kategorii skončil na třetím místě. „Myslím si, že toto umístění jen podtrhlo celkový úspěch Pivovaru Rohozec v soutěží,“ dodal Jungmann. Pivovar již začátkem listopadu dosáhl úrovně prodeje jako za celý rok 2008, tedy více než třiapadesát tisíc hektolitrů.
„Hlavním důvodem větší výroby je zřejmě rostoucí zájem odběratelů o regionální značky a také vysoká kvalita piva z menších pivovarů,“ řekl ředitel pvovaru František Jungmann. Rohozečtí v roce 2009 dodali na trh zhruba 62 500 hl piva, což představovalo ve srovnání s předchozím rokem šestnáctiprocentní nárůst. Za posledních pět let se produkce pivovaru Rohozec více než zdvojnásobila. „Pomáhají nám i ocenění z nejrůznějších degustačních soutěží,“ řekl Jungmann. Stoupal podle něj také odbyt do zahraničí, který se na tržbách podílel 12 %.
Na rozdíl od většiny svých konkurentů promítl pivovar zvýšení daní do ceny svých piv až od února 2010. Odběratelé tak dostali čas zvyknout si na plošné zdražení v tuzemsku po Novém roce. „Ceny ale musíme zvýšit také,“ uvedl ředitel pivovaru František Jungmann. Podle něj ale firmě ze zdražení žádný zisk nezůstal. Peníze, které navíc od února zaplatí spotřebitel, dostane stát. Cenu piva totiž zvedá vyšší DPH a spotřební daň. „V průměru zdražíme o 70 haléřů. Méně stoupne cena u lahvového piva, kde je větší konkurence na trhu,“ popsal ředitel pivovaru.
„Titul Pivo České republiky 2010 v kategorii tmavých speciálních piv získal první cenu náš Skalák 13% tmavý, který tento titul získal i již v roce 2007,“ pochlubil se v červnu 2010 ředitel pivovaru František Jungmann a dodal, že k tomu v kategorii ochucených piv obsadili s malinovým ležákem Skalák třetí místo.
* Kdo jsou degustátoři?
Odborná komise je složená ze sládků a podsládků jednotlivých přihlášených pivovarů.
* Byl tam tedy i váš zástupce. Jak sama sebe hodnotil?
Byl tam podsládek Pavel Blaževič. Určitě naše piva hodnotil nejlíp, jinak bych ho… Každý sládek by měl poznat své pivo. Ve speciálních pivech je to trochu jednodušší poznat, než v ležácích a výčepních pivech. Tam ty vzorky jsou více chuťově podobné.
* Zasedl jste někdy v podobné komisi?
Často ale už tam nerad jezdím. Těch vzorků je moc a byl jsem z toho trochu utahaný. Při té degustaci toho člověk musí dost vypít, když má být hodnocení odpovídající. Je to náročné.
* Není to pak trochu nerelevantní? Stíhá poslední vzorky ještě degustátor vnímat?
Postupuje se profesionálně a degustační dávka není tak velká. Jen od každého vzorku trošku. Ale je jich hodně a ono se to nastřádá. Ale ty degustace trvají i čtyři dny, protože je více kategorií a nejde udělat všechno najednou. To by degustátoři už nezvládli.
* Je to podobné jako u vína, vyplachují se ústa vodou a zajídají se vzorky?
Vodou se nevyplachuje, ale degustační sousto je. Používá se neutrální tvrdý sýr a eventuálně bílé pečivo.
* Pivo je více méně doménou mužů. Jsou i mezi degustátory i ženy?
Objevují se. Za svou kariéru jsem s řadou z nich spolupracoval.
* Kdo má vytříbenější chuť?
Těžko odpovědět. Říká se ale, že ženy mají tyto smysly vytříbenější, ale my máme zase větší zkušenost.
* Pokud bychom vám zavázali oči, poznal byste mezi deseti pivy bezpečně to vaše?
Těžký úkol, to je individuální. Záleží, jak moc jsou ta piva rozdílná. Každopádně bezpečně řeknu, mezi kterými není. To vyloučím okamžitě. Pak mohou být dvě tři, která jsou už si natolik blízká chuťově, že pak už je nemožné říct stoprocentně ano. Znám řadu značek, se kterými je naše chuť podobná.
Na slavnostech rohozeckého piva 19.6.2010 bylo nabízen i speciál Skunk, pivo s konopným extraktem.
Pivovar v roce 2010 vyrobil 67 tisíc hektolitrů piva. „Hlavním důvodem větší výroby je rostoucí zájem odběratelů o regionální značky a také vysoká kvalita piva z menších pivovarů,“ poznamenal ředitel František Jungmann.
Arbitrážní komise Rada pro reklamu v roce 2010 uznala mj. stížnost, kterou na Pivovar Rohozec podal Český svaz pivovarů a sladoven. Svazu se nelíbilo, že na etiketě řezaného ležáku je vyobrazena spoře oděná žena, která nemá žádnou souvislost s pivem a jejímž jediným úkolem je přitáhnout pozornost mužů. „Členové (arbitrážní komise) odsoudili nízkou úroveň tohoto kreativního pojetí a celkově označili formu komunikace za pokleslou,“ stálo v rozhodnutí komise.
V roce 2011 pivovar na zakázku vařil a plnil i do lahví polotmavý Karlštejnský ležák.
V roce 2011 pivovar uvařil ochucené pivo Skalák Malina ( láhev ).
V Pivovarské restauraci Malý Rohozec se v srpnu 2012 točilo pivo Skalák 11° kvasnicové (21 Kč).
„Letošní výroba je zhruba na úrovni loňského roku, tedy kolem 70 000 hektolitrů, zhruba 14 % jde na export,“ řekl v prosinci 2012 ředitel František Jungmann.
V dubnu 2013 se objevila novinka v sortimentu – Tmavá desítka (mnichovský a karamelový slad).
Nová tmavá desítka Rohozec X byla od 4.6. k mání už i v lahvích.
Při krajských dožínkách v Brništi v září byl Rohozec X-tmavá desítka vyhlášen Výrobkem roku 2013. V prosinci 2013 v prodeji lahvová novinka – Pivní punč.
V dubnu 2014 na trh uvedena novinka – Rohozec Y. Bylo pivo určené pro mladou generaci a studenty, ale nejenom pro ně… od poloviny dubna bylo k mání ve vybraných hospodách v Liberci a Hradci Králové. Lišit se zejména obsahem alkoholu a hlavně jiným chmelením.
Na konci roku 2014 se na lahvích objevily nové etikety.
Výstav piva:
rok 1995: 40 230 hl
rok 1997: 16 430 hl
rok 1998: 10 520 hl
rok 1999: 8 879 hl
rok 2000: 9 190 hl
rok 2001: 9 819 hl
rok 2002: 10 233 hl
rok 2003: 12 500 hl
rok 2004: 31 000 hl
rok 2005: 28 794 hl (export: 13 hl)
rok 2006: 32 000 hl
rok 2007: 41 000 hl
rok 2008: 53 700 hl
rok 2009: 62 500 hl
rok 2010: 67 000 hl
rok 2011: 70 000 hl
rok 2012: 70 000 hl
Tržby:
rok 2005: 28 mil.Kč
rok 2006: 28 mil.Kč