Návraty pivovarnictví – Kbely

Podle záznamu v Zemských deskách český kníže Soběslav I. roku 1130 daroval vyšehradskému klášteru usedlost na rozlehlé náhorní planině východně od Prahy, prapočátek současných Kbel.
Roku 1395 se v těchto místech připomíná již stojící tvrz.
Osada při starodávné cestě z Boleslavi do Prahy se postupně rozrůstala, lesy se proměňovaly v úrodná pole a charakter místa začínal být zemědělský.
Roku 1722 vesnici koupil v dražbě majitel vinořského panství hrabě František Josef Černín.
Na konci 18.století byla stará Žitavská cesta přebudována na strategickou (císařskou) silnici a obec začala těžit z výhodné polohy při této komunikaci.

Velký rozvoj průmyslu nastal ve Kbelích po skončení 1. světové války a vyhlášení samostatné republiky.
Planina mezi obcemi Kbely, Letňany a okrajem Vysočan byla jako vhodná pro výstavbu letiště vybrána v listopadu roku 1918. Počal ustupovat zemědělský charakter obce.

V roce 1758 založil majitel části Kbel hrabě Prokop Vojtěch Černín v obci pivovar.

 

Černínové ho provozovali do roku 1923.

Pro vaření piva byla potřeba voda. Pivovaru sloužil Velký rybník na Vinořském potoce, později upraven na požární nádrž, a Malý rybník, jež byl posléze zasypán a upraven na parčík. U rybníka byla vyhloubena studna hluboká 25 m a také tzv. chladnice.

Po změně vlastníka byl podnik přejmenován na Družstevní pivovar Kbely u Prahy. Zmodernizovaný provoz vařil kbelské pivo až do roku 1929 (resp. 1930).
Za Černínů výstav překračoval 10 000 hl, za vlastnictví Družstva se zvýšil na 17 000 hl.

 

Poté co kbelské varny definitivně vychladly se zde nějakou dobu stáčel chmelový mok z jiných pivovarů.

Za protektorátu odkoupila obec od stavebního a pivovarského družstva v Praze jak pozemky rybníka, tak i celý pivovar. Pivovarské sklepy sloužily v roce 1944 jako protiletecký kryt. V pivovarském dvoře byla zřízena obecní úřadovna.

 

Ani po druhé světové válce, ani po únoru 1948 zde vaření či stáčení piva již nebylo obnoveno.
Postupně chátrající areál byl nakonec zbořen po roce 1962.

 

K 1. lednu 1968 byly Kbely vyjmuty ze Středočeského kraje a staly se součástí Prahy.

Pivovar stál v centru obce mezi ulicemi Vrchlabská, Železnobrodská a Žacléřská. Dnes zde stojí nové bytové domy.

 

Studna, zvaná Barborka (pojmenována snad po posledním sládkovi jménem Josef Barborka), byla obezděna a zakryta silným betonovým příklopem. V roce 2017 se podařilo objevit původní chladnici, která se při odkrytí částečně rozpadla. Vedení radnice rozhodlo celý objekt opravit a zhotovit repliku chladnice. Ta byla slavnostně odhalena dne 24. března 2018 při Velikonočním jarmarku.

 

Na začátku příběhu obnovení tradice výroby kbelského chmelového moku bylo domácí vaření piva, jak to často v podobných případech bývá.
Dne 29. února 2016 třináct akcionářů převážně z nejbližšího okolí založilo společnost Kbelský pivovar.
S respektem k lokalitě a okolní zástavbě záhy vyrostl nový pivovar.

 

Koncem roku 2018 uvařili ve Kbelích první pivo. Jen kousek od místa, kde stával historický pivovar.
Celého projektu se ujal architekt Petr Švanda, který uplatnil své zkušenosti v navrhování jiných minipivovarů, jako například Muflon v Kunraticích nebo Továrna ve Slaném. Při řešení interiéru byl kladen důraz na to, aby vynikla samotná technologie a byla viditelná jak zevnitř, tak zvenku.

 

Dominantou restaurace je mohutný bar obložený dřevem a opatřený pivní pípou. Veškeré neprosklené části lemují lavice doplněné stoly z masivního dubu a židlemi. Příjemnou atmosféru pomáhá dotvořit obklad stěn i dřevěná podlaha v kombinaci s černým čedičem.

 

Místo, na trase dávné poutní cesty lemované kapličkami, v pivovaru ožívá v podobě symbolického panoramatu, které znázorňuje, koho nebo co lze na takové cestě potkat. Autorem myšlenky je Petr Voborský a s motivem se setkáme jak v názvech piv, tak v různých částech v interiéru.

Pivovarská restaurace se pro veřejnost poprvé otevřela 19. ledna 2019. Na čepu nabízeli světlé ležáky 11 a 12, Ale 14 a IPA 15.

 

Technologii v červnu 2024 tvořily třínádobová varna o objemu 20 hl a 11 stejně objemných cylindrokonických tanků.

Stálé portfolio pivovaru bylo zformováno do sestavy: světlý ležák 11 pocestných, světlý ležák 12 pilotů, tmavé silné pivo 13 havranů, světlé plné pivo typu ale 14 jepic, polotmavé silné pivo typu IPA 15 sirén.

V prosinci 2022 měli v nabídce vánoční speciál 13 andělů. Bylo to polotmavé pivo typu Ale ve stylu Abbey. Charakteristickou příjemně karamelovou chuť a lehce banánové aroma s tóny tropického ovoce a bylin mu dodaly speciální belgické kvasnice s chmely Sabro a Callista.

Od 27.9.2022 bylo ve Kbelích na čepu Svatováclavské Poutní pšeničné pivo 12 dukátů.

Když vznikala receptura pro svrchně kvašené pivo s názvem 14 jepic, nebyli si jisti, jestli se mohou spolehnout na stabilní dodávky zahraničních chmelů. A dostali nápad. Každou z várek jepice chmelí jinými odrůdami, takže se liší její vůně a chuť. Každá várka má jméno podle svátku v kalendáři toho dne, kdy byla uvařena. Chmely mají původ ze všech koutů světa, od Austrálie až po Severní Ameriku.

Kdo na velikonoční svátky roku 2021 navštívil minipivovar ve Kbelích , mohl ochutnat ležák 12 proutníků, polotmavý, za studena chmelený.

V červenci 2019 měli na pípě letní speciál 10 syslů. Šlo o svrchně kvašené lehké světlé pivo ve stylu weizen s vyšší intenzitou řízu, nízkou hořkostí a charakteristickým zákalem. Receptura byla vytvořena z kombinace pšeničného a ječného sladu, chmely byly použity výhradně české. V chuti a vůni šlo objevit tóny banánu a hřebíčku.

Zdroje:
www.marel.praha19.cz/2019/studna_barborka.html
www.web.archive.org/web/20191227151314/https://www.praha19.cz/documents/historie.html
www.web.archive.org/web/20191228101802/https://www.kbelynasdomov.cz/studna_barborka.html
www.prazsky.denik.cz/zpravy_region/jak-jsme-zili-v-ceskoslovensku-kbely-ctvrt-vojenskeho-letiste-20190208.html
https://www.czechdesign.cz/temata-a-rubriky/kde-pivo-voni-designem-5-prazskych-minipivovaru-ktere-sazi-na-vkus-a-originalni-interier
http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5719