Březňák vařili naši předkové jako silné, výrazně hořké pivo. Nazývali jej pivem marcovním, marčím či ho označovali jako mařec. Termín březňák pochází z doby, kdy byl březen posledním měsícem, v němž se dalo vařit pivo. Později již teplejší počasí podnítilo rozšíření divokých kvasnic, což vedlo často ke znehodnocení fermentovaného nápoje. Březnové pivo používali staří Čechové jako lék a přisuzovali mu zvláštní, až nadpřirozenou moc. Bylo opředeno množstvím pověr a legend. Domnívali se, že na sílu březňáku působí období jeho vzniku, tedy jarní atmosféra oživení a obnovy. Oceňovali i magickou moc jarní vody na kvalitu a trvanlivost piva.