Pivovar Bouzov

Tak jako každé větší panství mělo pro svou potřebu vlastní pivovar, bouzovské panství mělo pivovary dva. Jeden stojí v nejstarší části Bouzova, v blízkosti nejstaršího kostela v regionu, Sv.Maří Magdalény, vzdáleného od hradu asi 1 km v lokalitě zvané „V Pivovaře“.

Bouzovský pivovar má 3 budovy:

č.p.21. tedy Panská palírna s panskou hospodou Na Špici
č.p.22 tedy Panský pivovar
č.p.23 tedy Bednárna

K pivovaru ještě patřilo velké humno naproti pivovaru přes cestu.

pivovar Bouzov roku 1899

K pivovaru dále náležely tři rybníky v blízkosti pivovaru, na kterých se v zimě ledoval led pro chlazení piva v teplých měsících roku. Kdy byl pivovar postaven, se nedá dnes již přesně zjistit.

Mimo bouzovský pivovar mělo panství ještě pivovar v Červené Lhotě. Zemské desky v roce 1586 uvádějí, že došlo k novinkám na bouzovském panství, kdy „byl zde pivovar s pánví, káděmi a s jinými náčením pivovarným“. Provoz měl varnu, sladovnu, spilku.

Podnik byl rozšířen za Mikuláše Pergara (zemřel v roce 1647). V době vlastníka bouzovského panství Jindřicha Podstatského v letech 1560-1571, kdy spadaly Loštice pod bouzovské panství, došlo mezi vrchností a loštickými měšťany k projevům nevole. Mimo jiné hradní pan sáhl na největší výsadu měšťanů, na právo várečné, tím, že začal do Loštic vozit pivo z bouzovského pivovaru. Jednou, když dojela fůra z bouzovského pivovaru, loštičtí se shlukli na rynku, kde Jindřich čepoval bouzovské pivo ve čtyřech panských domech a sudy s pivem prostříleli. Pan Podstatský sebral svoji čeleď, vtrhl do města, vypálil a zbořil masné krámy na rynku. Došlo na soudní dohru, kdy bylo Jindřichovi uloženo, že nesmí rušit loštické právo várečné a musí postavit na vlastní náklad zbořené masné krámy.

V pivovaru jsou uváděni sládci: 1649-1678 Jiřik Otipka, 1679 Jakub Wostinka, 1686 Jakub Hromádka, 1688 Jirka Kamenický.

V roce 1712 dodávalo bouzovské panství pivo z pivovarů Bouzov a Červená Lhota do hospod: Bouzov 100 sudů, Jeřman 20, Podolí 40, Olešnice 16, Obectov 40, Řimice 60, Vojtěchov 40, Milkov a Ospilov 25, Kozov a Svánov 30, Javoříčko, Veselíčko a Březina 30, Červená Lhota a Hrabí 50, Hvozdečko 30. Celkem 616 sudů.

V době majetku Řádu německých rytířů zodpovídal za pivovar a palírnu sládek, o přívod vody se staral vrchnostenský úředník zvaný rormajstr.

V roce 1844 byl pivovar s palírnou pronajat. Roční produkce pivovaru činila 360 sudů piva, palírna produkovala 300 věder třicetistupňové pálenky.

V roce 1905 přestal pivovar, sladovna a palírna fungovat. Do panského hostince Na Špici bylo dováženo pivo z Loštic, do dalších hospod z Litovle.

pivovar Bouzov – současný stav

V budově palírny bylo mimo technologii palírny, také byty pro zaměstnance, ledovna a sklad.

V roce 1938 byl pivovar a bednárna prodány soukromé osobě. Budova palírny s byty přešla v roce 1954 ze státu na JZD Bouzov, které areál využívalo k pěstování dobytka.

Autor: Jiří Ženožička
Pro web Pivovary.Info poskytl Filip Vrána

*********
zrušen asi 1900; 1 000 hl; OL
Obec nese jméno patrně po svém zakladateli Búzovi z Búzova, který byl prvním známým držitelem obce počátkem 14. století. Ten také dal postavit zdejší hrad, jenž měl střežit obchodní stezku vycházející z Olomouce údolím Třebůvky až k Jevíčku. Z této doby jsou také první zmínky o pivovaru, který si nechal postavit pro svoji potřebu.
Současný pivovar je rozdělen na dvě části. První sloužila pro výrobu piva, skladování surovin a druhá sloužila pro bydlení. V přízemní části se vařilo a skladovalo pivo. Přízemí na první pohled vyhlíží jako sklepní prostory, ale není umístěno pod úrovní okolního terénu. Tyto prostory, které mají 120 cm silné zdi a klenuté stropy, které podepírají uprostřed stavby nosné sloupy.