Zdibský pivovar

Zdiby byly založeny neznámo kdy a kým. Ví se však, že existovaly již roku 1266. Nelze vyloučit, že již ve 13. století tvořila část obce svobodný statek. Že Zdiby záhy nabyly většího významu, svědčí založení kostela, zmiňovaného nepřímo k roku 1352.
Zdibský zámeček s hospodářským dvorem, jehož součástí byl také objekt sladovny a pivovaru, patřil do kategorie malých vrchnostenských sídel s vlastním hospodářským zázemím. Základy nynějšího zámku jsou postaveny na základech tvrze, jejíž vznik se datuje těsně po roce 1608.

První pramenná zmínka o existenci pivovaru ve Zdibech je z roku 1727. Ale již od poloviny 17. století existují zprávy o zdejší „hospodě nebo krčmě výsadní se svobodným šenkem“, což však ale ještě neznamená, že musela odebírat pivo z místního vrchnostenského pivovaru. Má se za to, že k založení pivovaru mohlo dojít v době, kdy panství vlastnil František Maxmilián Hartman z Klarenštejna a to v letech 1700 až 1725.

V přiznávacích tabelách z října 1749 se hovoří o produkci pivovaru, která nepřekračuje 100 sudů, čemuž ale protiřečí údaj opravených konečných výtahů z let 1755–56, podle nichž roční produkce dosáhla 610 sudů s celkovým výnosem 2.440,-zl.

Cenný popis objektu se zachoval z 10. dubna 1777, jenž byl součástí úředního odhadu nemovitosti. Zde se můžeme dočíst, že „pivovar stojí u vchodu do dvora na pravé straně, je od základu nově postavený, má dvě křídla a zadní díl (půdorys ve tvaru písmena U), všechny jeho části jsou vystavěné z kamene a dvě patra vysoké. Celý je pokryt taškovou střechou, v jednom oddělení je nahoře byt sestávající se z dvou pokojů s rákosovými stropy a kuchyně, pod ním je sušárna v druhém křídle jsou pak humno s kamenným štokem a válečky, střední část pak obsahuje vlastní pivovar s dobrou měděnou pánví s kapacitou 10 sudů a dalším příslušenstvím, avšak ne vždy je pivovar trvale využíván a v provozu a vaří se v něm pivo, někdy byl obýván také zdibským pošmistrem za roční činži 40 zlatých, v takovém případě je v provozu pouze sladovna….“ Pro zajímavost odhadní cena pivovaru je zde stanovena na 1.000,-zl.. Pro srovnání, zámek je ve stejném odhadu šacován na pouhých 800,-zl, hospodářský dvůr na 1.200,-zl., špýchar na 900,-zl.

Objekt pivovaru byl od druhé poloviny 19. stol. využíván k bytovým účelům. Od konce 19. století až do šedesátých let minulého století můžeme i zde sledovat celou řadu necitlivých zásahů, které postupně zbavily stavbu jejího historického charakteru. Po roce 1948, kdy celý zámecký areál byl převzat do „všelidového vlastnictví“ ve velice dobrém stavu, došlo k jeho přeměně v ubohý zbytek s perspektivou jeho úplného zániku.

V polovině roku 2005 byla započata rekonstrukce objektu s maximální snahou navrátit stavbě její historický charakter. I když objekt bude sloužit jinému účelu než výrobě piva, bude charakteristický komínem nad bývalým sladovnickým hvozdem a velkým větrákem v hřebeni střechy v místech, kde skutečně historicky byl.

Objekt je přestavován na hotel „PIVOVAR“. Přízemí, s krásnými klenutými prostory, bude využito pro restauraci, snack-bar, vstupní halu, příslušenství a místo pro prezentaci historie tohoto objektu. V patře a podkroví objektu jsou umístěny hotelové pokoje. Pro nutné zázemí hotelu (kuchyně, sklady a kotelna) bylo nutné objekt částečně podsklepit. Podsklepování bylo technicky velice náročné. Problémy byly s jílovitým podložím, které bylo málo únosné a kluzké. Před vytěžením prostoru suterénu se musely stávající základy objektu provrtat a vynést pomocí mikropilot. Podbetonování základů se provádělo postupně. Pod železobetonovou desku podlahy byla provedena drenáž, pro snížení hladiny spodní vody.

Při hloubení suterénu byly odhaleny původní konstrukce objektu pivovaru, které byly zdokumentovány a doplnily již existující stavebně historický průzkum. Na základě toho, byla odhalena tajemství objektu a lze dnes naprosto přesně určit, jak pivovar v prvopočátku fungoval a jak se následně modernizoval. I dochovaná kresba z r. 1815 F.K.Wolfa, zachycující Zdiby se zámkem a okolím, se ukazuje jako věrohodný záznam.

Rekonstrukce tak starého objektu je po všech stránkách náročná záležitost, ale zároveň velmi zajímavá a napínavá, která připomíná detektivku a v případě našem i s vyřešeným koncem.

autor: Ing. Miloš Krejcar, 2008