Vandry po historických pivovarech, díl první: Havlíčkův Německý Brod, poctivého piva zrod

Navštívit pivovar v Havlíčkově Brodě jsem měl již delší dobu v plánu. Původních měšťanských pivovarů, které u nás doposud vaří pivo, není mnoho (odhadem jsem jich napočítal asi deset) a dokonce jen dva z nich, kupodivu od sebe vzdálené sotva hodinu jízdy autem, se můžou pochlubit tím, že jsou stále ve vlastnictví potomků původních právovárečných měšťanů a tím pádem se právem mohou nazývat měšťanské i nyní. Jedním z nich je právě havlíčkobrodský Rebel, jehož v tomto ohledu doplňuje nedaleký pivovar v Poličce. Letos v únoru se mikonečně podařilo najít si čas a domluvit se na možnostijeho návštěvy. Komunikace ze strany pivovaru byla maximálně vstřícná, za což bych chtěl velmi poděkovat především paní Radce Vaňkátové. Z několika termínů jsem si vybral jedno páteční odpoledne, především proto, že se jednalo o menší skupinku asi sedmi lidí, což se nakonec ukázalo jako výborná volba, jelikožzrovna tuto exkurzi provázel člověk z nejpovolanějších, sládek pivovaru Pavel Pilař.

Kdo projížděl kolem pivovarunaposledy před pár lety, podobně jako já, první, čeho si všimne, je rekonstrukce vstupu do pivovaru včetně nové pivovarské prodejny, která proběhla v předloňském roce. A nutno dodat, že je to rekonstrukce docela zdařilá. Pivovarská prodejna sice není nijak veliká, nabízí ale velké množství reklamních předmětů a samozřejmě ipiva, ať už ve skleněných nebo PET lahvích (v PET lahvích naštěstí pouze pivo nefiltrované a příležitostné speciály určené k co nejrychlejší spotřebě).

Nově zrekonstruovaná pivovarská prodejna u vjezdu do pivovaru.

Samotná exkurze začíná na sladovně, i když abych byl přesný, s laskavým svolením pana sládka ji lze začít už ve sklepích, kde většina exkurzí končívá, s douškem výborného Rebela přímo z ležáckého tanku, jehož pár mázů si také bereme s sebou, aby nám exkurze ubíhala příjemněji.Historie havlíčkobrodského, do roku 1945 německobrodského měšťanského pivovaru, zmiňovaná v úvodu prohlídky, je poměrně známá a vydala by na samostatný článek, budeme se tedy věnovat spíše jeho současnosti.

Jak již bylo zmíněno výše, pivovar v Havlíčkově Brodě má jako jeden z nemnoha pivovarů u nás vlastní humnovou sladovnu, která zpracovává ječmen od místních pěstitelů. V roce 2004 zde bylo sladování z ekonomických důvodů na čtyři roky pozastaveno, dnes je naštěstí sladovna opět plně funkční. Vyrábí se zde slad plzeňského typu, ostatní slady potřebné pro výrobu tmavého piva a svrchně kvašených speciálů (v současné době IPA) jsou ze sladovny Weyermann z Bamberku, nakupované přes benešovský pivovar Ferdinand, který s touto bavorskou sladovnou úzce spolupracuje. Co se týče technologie sladování, jednoduše řečeno, ječmen se zde postupně namáčí, následně se rozprostře na humna. Tam za neustálého obracení po několik dnů klíčí a poté se přemístí na hvozd, kde se suší. V poslední fázi je zbavený klíčku arozemele se, čímžje připravený pro samotnou výrobu piva.

Klíčící ječmen na humnech havlíčkobrodské sladovny.

Varnu, kde proces výroby piva začíná, má pivovar celonerezovou, čtyřnádobovou, s velmi zajímavým rozmístěním vždy dvou nádob přímo nad sebou. V obou případechmají společné celonerezové opláštění, z pohledu na varně se tak jeví jako pouze dvě velké nádoby. Důvodem takto umístěných nádob je jednak úspora místa, neboť zdejší pivovar díky městské zástavbě nemá moc možností, kam se rozšiřovat, společné opláštění po dvou nádobách je dobré také z hlediska izolace a zabránění úniku tepla při výrobě mladiny. Varna má objem 165 hl horké mladiny, v roce 1994 ji zde instalovala firma ZVU Hradec Králové. Jednalo se tak zřejmě o poslední investici těsně předtím, než byl pivovar v lednu následujícího roku vydán v restitučním řízení potomkům původních vlastníků. Tato varna zcela nahradila předchozí dvounádobovou varnu o obsahu 120 hl z roku 1931 od plzeňských Škodových závodů, která zde vařila více než 60 let (před ní zde stála varna z roku 1901 na var 90 hl horké mladiny). Tyto varny ovšem byly umístěny v jiných prostorách, do kterých se ale ještě následně v rámci prohlídky podíváme. Jediné, co z původní dvounádobové varny zůstalo, je měděné zcezovací korýtko, slouží zde ovšem již pouze k dekoračním účelům. Jenom pro doplnění k surovinám, kvasnice pivovar odebírá z Hanušovic, chmely používá výhradně české v podobě granulí nebo chmelového extraktu. Pivo se zde vaří na stupňovitost (metodu HGB zde nicméně mají také) ana dva rmuty. IPA je samozřejmě vařena infuzně. Při výrobě mladiny pivovar používá v omezení míře také cukr (surogace cukrem).

Zajímavě řešená čtyřnádobová varna pivovaru z roku 1994. V pozadí nad sebou vystírací káď a rmutovací pánev, v popředí scezovací káď a varní pánev.

Původní měděné scezovací korýtko varny Škodových závodů v Plzni z roku 1931.

Pro hlavní kvašení pivovar používá jak otevřenou spilku, tak CK tanky. Otevřená spilka má dvě oddělení. Ve starším momentálně probíhá rekonstrukce, během pár týdnů by ale měla být opět v provozu. Celkem je v obou spilkách 21 kádí, které se využívají podle potřeby. Šestici moderních CK tanků o objemu jednoho tanku až 1 000 hl v pivovaru instalovala také firma ZVU Hradec Králové ve druhé polovině devadesátých let, a to především z kapacitních důvodů.Následně zde koncem minulého století roční výstav piva kulminoval při 167 tisíci hektolitrech, aby se pak v následujícím období ustálil na přibližně poloviční hranici. V současné době dle vyjádření Pavla Pilaře všechny piva pro tuzemský trh zrají v otevřené spilce, CK tanky se využívají především pro piva různých privátních značek určených na export (export tvoří do 10 % objemu výstavu).

Novější část otevřené spilky, kde dozrává většina sortimentu určeného pro český trh.

Dokvašování havlíčkobrodského piva probíhá výhradně v horizontálních ležáckých tancích o objemu 100 až 230 hektolitrů, kterých je ve sklepě 91. Využívá se však pouze jejich část, a to v závislosti na ročním období a poptávce po pivu.

Měděná spirála, nezbytný pomocník při degustacích piva přímo z ležáckého tanku. Bez ní by pivo příliš pěnilo.

Stáčírnu sudů má pivovar umístěnou v prostorách bývalé varny, nicméně vzhledem k poměru prodaného sudového a lahvového piva výrazně ve prospěch sudového, tato stáčírna přestává z kapacitních důvodů potřebám pivovaru vyhovovat a bude tak muset být v budoucnu rozšířená. Pivo je před plněním do sudů filtrováno (kromě nefiltrovaného ležáku) a průtokově pasterováno.

Pohled na část stáčírny sudů v budově bývalé varny pivovaru.

Původní pamětní deska v budově bývalé varny, dnes stáčírny sudů, upomínající na významnou modernizaci pivovaru v letech 1900 – 1901. V té době byly podle projektu inženýra Rosenberga z Prahy – Královských Vinohrad zřízeny nové sklepy s lednicemi, spilka i již zmiňovaná stará varna.

Co se týče sortimentu, pivovar vaří svá piva především pod značkou Rebel. Poprvé byl tento název použitý pro 14% tmavý speciál Rebel v roce 1967, po roce 1975 se toto označení začalo používat také pro další piva ze zdejšího sortimentu. V současné době jeznačka Rebel hlavním logem havlíčkobrodského pivovaru. Mimo klasická piva jako jsou výčepní piva Rebel Tradiční, Haškův C.K. (původně zrající v CK tancích, nyní už ale prý také v otevřené spilce) a ležáky Rebel Černý a Rebel Premium, pivovar v nedávné době zařadil do stálého sortimentu také světlé výčepní pivo Rebel Tudor, které je v ležáckém tanku dochmelované za studena českým chmelem Vital a oproti dřívějším havlíčkobrodským pivům tak získává výraznější hořkost. Mimoto pivovar nabízí také míchaný nápoj na bázi piva (Rebel Grep a Citron), kdy míchání ovocné složky s pivem probíhá po filtraci, než se stáčí do lahví nebo sudů a ochucené ovocné pivo (Rebel Višeň), které je ochucené přírodní ovocnou esencí na bázi lihu.

V pivovarské prodejně je možné ještě zakoupit také výroční speciál určený k oslavám 180 let existence pivovaru, ve 2 litrových PET lahvích byl k dispozici Rebel nefiltrovaný a Rebel IPA, svrchně kvašený speciál, vyráběný pouze příležitostně.

Ve sklepích zdejšího pivovaru momentálně dozrává také světlá čtrnáctka s názvem Drsoň, chmelená poměrně novým českým chmelem Kazbek, k dispozici by měla být kolem Velikonoc.

Celkově byla prohlídka pivovaru velice příjemná, havlíčkobrodský pivovar má zájemcům o historii a výrobu piva rozhodně co nabídnout a pro ty, co by měli v průběhu výkladu málo piva, můžou celou exkurzi zakončit posezením v přilehlém pivovarském hostinci Rebel s výbornou kuchyní. Budova pivovarského hostince má také poměrně dlouhou a zajímavou historii, postavena byla v roce 1724, v 18. století sloužila jako latinská škola, kterou navštěvoval mimo jiné i Josef Dobrovský. Roku 1834 se stala majetkem právovárečného měšťanstva.

další snímky Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod>>>

autor: Vladislav Kopřiva, 2015