Vimperk – město s pivovarnickou historií a současností

Vimperk vznikl jako osada pod strážným hradem někdy v polovině 13.století. Kolem obchodní stezky z Bavor přes Šumavu do Čech se začalo osídlení rychle rozrůstat. Status města sídlo získalo roku 1479.
V roce 1598 Petr Vok z Rožmberka potvrdil městu mj. právo várečné. Předpokládá se však, že měšťané ve svých domech vařili mok již od první poloviny 16.století.

Roku 1641 je doložena stavba Měšťanského pivovaru v místě, kde budovy stojí dodnes. Vznikl z původní radnice.

Někdy od druhé poloviny 16.století začala i vrchnost vařit pivo v hospodářských budovách vedle zámku.

Posléze přestaly prostory v rámci hospodářského dvora vyhovovat. Rožmberkové proto postavili kolem roku 1587 zcela nový panský pivovar v údolí Křesanovského potoka.

V roce 1719 získali vimperské panství Schwarzenberkové. Tento rod byl podnikání v pivovarnictví nakloněn. Fürstliche Brauerei Winterberg byl modernizován, rekonstruován.

V polovině 18.století Bürgerliche Bräuhaus Winterberg vařil ročně 500 hl piva, panský až 2 000 hektolitrů.

Právovárečenský podnik zavážel oblíbený nápoj povětšinou v rámci Vimperka, Schwarzenberský pivovar naopak do okolí, do šumavských vesnic, včetně těch nejzapadlejších hostinců na hranicích.

V polovině 19.století patřil vimperský šlechtický podnik v rámci schwarzenberského pivovarského uskupení mezi nejproduktivnější, předstihoval ho jen ten třeboňský.

Měšťanský pivovar Vimperk v letech před první světovou válkou útočil na hranici 10 000 hl uvařeného piva za rok, Schwarzenbergsche Brauerei Winterberg překračoval výstav 20 000 hektolitrů.

V průběhu nacistické okupace byla z důvodu nedůvěryhodnosti Schwarzenberků v knížecím pivovaru německá správa, v roce 1945 ji nahradila správa národní.

Od roku 1945 byl Měšťanský pivovar taktéž v národní správě. Vaření piva bylo zastaveno roku 1946.

V letech 1950-1952 byl provoz pod vimperským zámkem součástí skupiny Jihočeské pivovary n.p., v letech 1953-1957 byl začleněn do n.p. Pošumavské pivovary, pod hlavičkou Jihočeské pivovary n.p. byl opět v období 1958-1968.

Jak v dobách „knížecí pivovarské skupiny“, tak v letech národních podniků pivovar vařil převážně nízkostupňová piva.

V září roku 1956 obrovský oheň zničil celý objekt sladovny. Společnost Jihočeské pivovary n.p. ještě provedla částečné opravy, ale pivo se zde již nevařilo a celý areál byl využit pouze ke stáčení a skladování piva.

V roce 1968 pak byl provoz pivovaru zcela ukončen.

Oba staré vimperské pivovary doposud stojí, byť v pozměněné podobě.
Najít ve městě pod Boubínem pivovar měšťanů není vůbec nijak složité, název Pivovarská ulice je snadnou nápovědou. Snad nejzajímavější pohled se naskytne od náměstí Svobody, jdete-li dolů ulicí Svornosti.

Dobře dochovaná budova hvozdu s šestibokým komínem z režných cihel nejde přehlédnout, i když je pivovar zastavěný okolními domy.

Bývalý panský pivovar stojí nadohled podniku právovárečníků.
Na první pohled, a to hned z několika různých koutů a uliček, zaujme oko vysoká stavba hvozdu z režných cihel, korunovaná atypicky šestibokým komínem.

Novogotické schwarzenberské stavby typické svými kamennými zdmi s cihlovými nárožími, cimbuřími a různými věžičkami oku lahodí.

Na mnoho let pivovarská tradice, s tak významnou minulostí, ve městě na říčce Volyňce utichla.

V roce 2010 manželé Ing. Ivan a MUDr. Alena Hojdarovi založili ve Vimperku minipivovar.

Tzv. Šumavský pivovar stojí pár metrů od radnice a začal fungovat v srpnu 2010. Jeho součástí je i restaurace. Do města se tak tradice vaření piva vrátila po 43 letech a na městské slavnosti už si Vimperk nemusel nechávat vařit pivo ve strakonickém pivovaru.

V restauraci čepovali po otevření světlou jedenáctku, polotmavou dvanáctku a černou jedenáctku.

Na Šumavu se Hojdarovi přestěhovali před pěti lety z Prahy, kde Ivan původně pracoval v oblasti IT systémů a manželka jako lékařka.

Měšťanský dům z 16. století, v němž dnes pivovar sídlí, patřil původně obci. Byl však ve špatném technickém stavu a radnice se ho rozhodla prodat.

Nemovitost koupili Hojdarovi v červnu 2008 a rekonstrukci připravovali až do září dalšího roku. Od začátku bylo třeba v restauraci počítat se dvěma měděnými varnami a ve sklepích pak i s vlastní technologií na výrobu piva. Vše přibrzdila a zkomplikovala ekonomická krize.
Na rozjezd minipivovaru dohlížel sládek s třicetiletými zkušenostmi – Oldřich Koza. Právě s ním majitel ladil chuť nových vimperských piv.

Kromě základního sortimentu (světlý ležák 11°, polotmavý ležák 12°, tmavý speciál 13°) minipivovar uvařil během svého provozu také mnoho speciálů.
Například na Velikonoce 2011 připravili Medovo-zázvorový speciál 14°. V lednu 2012 se čepoval i Zázvorový speciál 13°. Na počátku dubna 2012 minipivovar nabízel také pivo Vimperský Märzenbier 14°. Na počátku července 2012 nově na čepu Ibiškový ležák 11°. V prosinci 2012 na čepu Vánoční medový speciál 15°. Od 27.3.2013 – novinka 7 sladový speciál 17°.

Od 10.9.2014 na čepu Středověká 12°. Pivo uvařené na vimperském zámku 30.8.2014 během zámeckých slavností. Vařeno v historických kádích s otopem dřevem a scezováním přes slámu. Použit divoký chmel. Svrchně kvašené pivo uvařené převážně ze pšeničného sladu.
Od 24.4.2015 nabízen tmavý Doppelbock 19° nesoucí název sv.Inocence, patrona města Vimperk.

V květnu 2015 k připomenutí osvobození Vimperku americkou armádou pod velením generála George Smithe Pattona 4.května 1945 uvařil pivovar Vimperský světlý ale 13°, pivního stylu american strong pale ale.
Od 12.10.2018 na čepu první dva australské ejly z nové řady piv. Piva uvařili ve spolupráci s minipivovarem v Sydney, který již několikrát osobně navštívili. Blond Beach Girl 13° – Australian Pale Ale, single hop s australským chmelem Victoria Secret, dvojité studené chmelení a – Red Haired Beach Boy 14° – Australian Red Ale, single hop s australským chmelem Enigma, dvojité studené chmelení.

V březnu 2019 v prodeji Blue Whale 13° – borůvkový svrchně kvašený speciál typu australský ale kvašený na šumavských borůvkách.

V červenci 2021 byla pivnice otevřena jen každý pátek 17-22.