- Majitel a.s. Pivovary Staropramen se rozhodl k 31.3.2023 ukončit výrobu v pardubickém pivovaru.
Starší info:
Pivo se vařilo v Pardubicích již ve 14.století, ale žádné doklady se pro to nedochovaly. V roce 1491 zakoupil město bohatý moravský velmož Vilém z Pernštejna, který si jej vyvolil za centrum velkého panství a začal na počátku 16.století rozvíjet v Pardubicích pivovarnictví.
S rozvojem průmyslové výroby v 19.století se stal středověký systém právovárečnictví anachronismem a právě v této době se pardubičtí podnikatelé rozhodli založit novou společnost Akciový pivovar v Pardubicích. Dne 29.ledna 1871 se sešlo komité a rozhodlo, že bude postaven „nový, velkolepý, parostrojní pivovar“. Dne 20.června 1871 byla zvolena první správní rada a ze 17 kandidátů byl vybrán sládek František Chodounský z Protivína. Stavitelem pivovaru byl pan Štěpánek z Mladé Boleslavi. Výstavba byla dokončena 1.dubna 1872, tedy za necelý rok nákladem 272 305 zlatých 67 krejcarů. Dne 6.dubna byl pivovar vysvěcen a 8.dubna 1872 se začalo vařit pivo. První výstav byl 25.6. 1872 a v tomto roce bylo prodáno asi 6 000 hl piva. Pivovar se od počátku potýkal s finančními problémy, které se podařilo vyřešit teprve roku 1879. Byl to začátek období prosperity pivovaru a jeho postupné modernizace. Dne 1.října 1889 nastoupil nový sládek Antonín Šimonek, který je tvůrcem pardubického 19% Portera. Jeho výroba začala v březnu 1890 a je oblíbenou značkou i dnes. Vařil se také tmavý ležák Malvaz 12°. Výroba v pardubickém pivovaru neustále stoupala – v roce 1900 na 49 219 hl, v říjnu tohoto roku však také pivovar zčásti vyhořel. V listopadu 1900 se znovu začalo vařit pivo. Od těch dob se pivovar postupně modernizoval a s vyjímkou I.světové války zvyšoval výstav piva. Vrcholu se dosáhlo v roce 1911 prodejem 63 065 hl. Nejkritičtější byl naopak rok 1918, kdy výstav dosáhl 8 447 hl piva. Ve dvacátých letech došlo v pivovaru k významným změnám v investiční politice. Byly zakoupeny chladící kompresory, automatická myčka sudů a upraven dvůr a okolí pivovaru. Dobrým pivem se pivovar prosazoval a v roce 1930 dosáhl výstavu 94 746 hl. V té době také exportoval do Francie a v roce 1931 byl místem konání Pivovarsko-sladařského sjezdu při příležitosti 60 let trvání. Komplikace a změny v politickém vývoji na konci 30.let se dotkly také pivovaru. Vlivem válečných let poklesl prodej, vyrábělo se nízkostupňové pivo.
V roce 1945 byl převeden do národní správy. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Akciový pivovar v Pardubicích“, Pardubice (akciová společnost). Roku 1949 začleněn do firmy Východočeské pivovary, národní podnik Hradec Králové, pivovar Pardubice. Do roku 1960 byl místem podnikového ředitelství i pro ostatní pivovary Lanškroun, Česká Třebová, Choceň, Polička, Hlinsko, Golčův Jeníkov a Tupadly. Organizačně od roku 1960 podléhal pod Východočeské pivovary v Hradci Králové až do svého osamostatnění 1.ledna 1993, kdy se stal znovu akciovou společností. V roce 1989 byla postavena nová varna, poprvé v českých zemích řízena výpočetní technikou. V roce 1992 byla zahájena výstavba cylindrokónických tanků s uvedením do provozu v srpnu 1993. Na to navazovala výstavba nové stáčecí linky pro výrobu piva s dlouhou trvanlivostí a montáž moderní filtrace se stabilizací v roce 1993. V témž roce byla uvedena do provozu technologická linka na mytí a plnění KEG sudů.
dřívější názvy piv
Primát 14 % (světlý speciální ležák)
V roce 1995 pivovar hospodařil se ztrátou 9,8 mil.Kč, kterou převedl do dalších let s tím, že bude uhrazena z budoucích zisků. Propad byl způsoben mimo jiné odpisem špatných pohledávek. Celkové tržby v roce 1995 dosáhly 158,8 mil.Kč, což je o 6,8 milionu více než v roce 1994. Firma vyrobila 190 000 hl piva a 58 000 hl nealkoholických nápojů. Společnost vyvážela v roce 1995 asi 10 % produkce, především do Švédska, Itálie, na Ukrajinu, do Litvy a na Slovensko.
Ztrátou 12,5 mil.Kč zakončil pivovar rok 1996. Propad byl způsoben nižšími tržbami, odpisem pohledávek, odpisem KEG sudů a investicemi do vozového parku. Tržby roku 1996 činily 148 mil.Kč, což je asi o deset milionů méně než v roce 1995. Základní jmění společnosti zaměstnávající v roce 1996 asi 180 lidí činí 103,3 milionu korun. Největším akcionářem se 43,5 % akcií byl ještě na počátku roku 1997 stát, 14 % akcií držela fyzická osoba.
Pokles produkce piva i nealko nápojů potkal pivovar v roce 1998. Hospodaření roku 1998 skončilo ztrátou přes 33 mil.Kč. Produkce piva klesla v roce 1998 o 12 %, výroba limonád o 30 %. Produkce piva dosáhla v roce 1998 celkem 127 000 hl, limonád 27 000 hl. Celkové tržby společnosti v roce 1998 činily 114 mil.Kč.
Společnost požádala kvůli neschopnosti splácet dluhy na počátku roku 1999 soud o soudním vyrovnání a navrhla věřitelům splátku 45 % dlužné částky. Ačkoli měl Pivovar Pardubice od května 1999 nového vlastníka, dřívější majitelé ještě po prodeji učinili kroky, které podle nového vedení firmu poškodily. Jednalo se zejména o prodej lukrativního pozemku z majetku společnosti. Podniku, který požádal o soudní vyrovnání, se podle ředitele v poslední chvíli podařilo zamezit dalším aktivitám bývalých akcionářů, které by projekt vyrovnání mohly ohrozit a přiblížily by firmu konkursu.Předseda odvolané dozorčí rady považoval valnou hromadu, která jej odvolala, za neplatnou a tvrdil, že prodej pozemku za 10 mil.Kč a ostatní operace měly zlepšit finanční situaci podniku. Odvolaná dozorčí rada však požadovala, aby byl podán návrh na konkurs.
Souboj o značku se v polovině roku 1999 rozhořel mezi východočeskými pivovary ze Svitav a Pardubic. Svitavští obvinili své pardubické rivaly z neoprávněného používání značky Bruno, pod kterou několik let vyvážel pivo na slovinský trh Pivovar a sodovkárna Svitavy. O pardubickém tahu se přitom ve Svitavách dozvěděli náhodou. Odběratel zřejmě omylem vrátil do svitavského pivovaru použité lahve s etiketou Bruno, ovšem s označením Pivovar Pardubice. V říjnu 1999 podal svitavský pivovar na pardubického výrobce žalobu za neoprávněné využívání značky Bruno, která byla chráněna a byla vlastnictvím Svitav. Předtím již podal svitavský pivovar u soudu návrh na předběžné opatření, které mělo pardubickým další vývoz pod značkou Bruno zakázat. Soud žádosti vyhověl. Svitavský pivovar vyvážel pivo Bruno do Slovinska čtyři roky, v roce 1999 však tamní odběratel odběr ukončil. Bruno bylo jedno z nejprodávanějších zahraničních piv na slovinském trhu. Pardubický pivovar však svitavskému partnerovi nabídl stejnou značku za nižší cenu, a dostal tak svého soka z trhu. Škoda svitavského pivovaru činila za sezónu 1999 minimálně osm milionů korun. V pardubickém pivovaře však popřeli, že by svitavské konkurenty vyšachovali úmyslně. Značku Bruno použili až na přání slovinského odběratele, on ji dokonce sám vyrobil. Vůbec nevěděli, že ji tam již dříve použili Svitavští a že ji měli chráněnou. Navíc pardubický pivovar vyvezl do Slovinska pivo pouze za šest set tisíc korun. Bylo to asi šest kamionů. V pivovaru se stáčelo nějakou dobu pro havlíčkobrodský pivovar i pivo Lev (bývalá značka pivovaru v Hradci Králové)
Pivovar zvýšil ceny piva od 1.5.2000. Vedle brány do podniku existovala pivovarská prodejna, kde bylo možno koupit pardubické pivo nejlevněji a zároveň je zde nabízen různý reklamní (sběratelský) materiál. Pro ochutnávku čepovaného Pernštejna je doporučována zahradní pivnice Pivovarka, nacházející se rovněž hned vedle brány (V létě 2000 tu bylo možno ochutnat polotmavou desítku a kvasnicovou dvanáctku).
Hrozbu konkursu odvrátila a.s. Pivovar Pardubice, která v létě 2000 dokončovala soudní vyrovnání. V roce 1998 pivovar dlužil přes 30 miliónů Kč zhruba 50 dodavatelům, kteří již nebyli ochotni dodávat výrobky a služby. Dalších 60 miliónů pivovar dlužil Komerční bance. To ve spojení s druhotnou platební neschopností hrozilo vyhlášením konkursu a zastavením výroby. Kapacita 350 000 hl ročně byla využívána na necelou třetinu. V roce 1999 pivovar vystavil jen 107 154 hl piva. Při celkových tržbách 110 mil.korun v roce 1999 vykázal kumulovanou ztrátu 49 miliónů Kč. „Pivovar vlastnilo několik fyzických osob, které se snažily majetkoprávními kroky zpeněžit majetek v konkursu, rozvoj pivovaru jim byl lhostejný,“ uvedl předseda představenstva a ředitel pivovaru Karel Spilko. Akcie firmy se na čas dokonce dostaly do držení subjektů z republiky Černá Hora. V roce 1999 se za pomocí nizozemského investora podařilo odkoupit zpět majoritní balík akcií. V roce 2000 držel 45 % nizozemský podnikatel Carlo J. Bogard a zbytek management pivovaru. Podle Spilka nyní majitelé jednají ve shodě. V květnu 1999 vlastníci po schůzi s věřiteli požádali Krajský soud v Hradci Králové o soudní vyrovnání, které bylo povoleno s tím, že věřitelé dostanou 45 % z výše uplatněných pohledávek. Vedení podniku zahájilo revitalizační program. „Začalo to telefony, přes rušení předplatného nejrůznějších časopisů až po snížení počtu zaměstnanců z původních 145 na 85 a privatizaci dopravy,“ líčil úsporné opatření Spilko. Soudní vyrovnání bylo beze zbytku dokončeno do konce roku 2000. Pivovar meziročně v letech 1998 a 1999 vykázal pokles výstavu o 29 228 hl, tedy index 78,57 %. Pivovar vystavil ke konci července 2000 celkem 70 000 hl, což je meziroční růst o 16 %. Za první pololetí 2000 vykázal po dlouhé době zisk ve výši 2 milióny korun.
V roce 2001 si pivovar připomněl 130 let svého vzniku. Při té příležitosti pořádal jubilejní ples, jenž se konal dne 2.února 2001 v Domě kultury Paramo. K tanci a poslechu hrála např. skupina Pernštejnka. Připomínka výročí se také objevila na vršcích etiket. Pivovar zdražil pivo od 1.dubna 2001 v průměru o 30 až 50 haléřů na půllitru. Pivo Porter bylo ve své době nejsilnější tmavé pivo na evropském kontinentu. O devatenáctku Porter ostatně zájem neklesal ani v roce 2001, a dokonce v zámoří. „Společně se světlou dvanáctkou Boom ho nově vyvážíme do New Yorku v USA,“ uvedla v červenci 2001 obchodní náměstkyně pivovaru Ivana Brendlová. Pivo bylo baleno do třetinkových lahví a exportováno v papírových kartonech. „Naposledy odešel v pondělí kamión piva s 21 paletami a američtí odběratelé mají zájem o další dodávky,“ doplnila Brendlová. Pochopitelně, že nadále byly těžištěm odbytu zlatavého moku okresy Pardubice a Chrudim. Na Slovensku byl o pivo tradičně největší zájem v okresech Galanta a nedávno nově přibyla i Dunajská Streda. Tady šlo na odbyt hlavně lahvová desítka a dvanáctka. Dne 15.září 2001 od 10.00 pořádal pivovar ve svém areálu devátý ročník Velkého dnu piva, kterým oslavil také 130. výročí svého založení. Pro návštěvníky slavnosti byl připraven bohatý doprovodný program. Po celá devadesátá léta společnost bojovala o svoji existenci, v roce 2000 poprvé po osmi letech zaznamenala zisk přesahující dva miliony korun.Ředitel pivovaru Karel Spilko v této souvislosti řekl:
* Co říkáte tomu, že pardubické pivo v místních restauracích a hospodách prakticky není k dostání?
– Pardubický pivovar patří mezi menší a střední pivovary, proto nemáme takové finanční prostředky na propagaci jako velké pivovary. Mimo to na trhu je celá řada jiných a známějších značek piv, které nám konkurují. V budoucnu bychom chtěli naše pivo v místních hospodách prosadit jako druhé, doplňkové pivo.
* Kde tedy mohou lidé pardubické točené pivo ochutnat?
– Máme zhruba 1200 odběratelů, ale jejich počet se čas od času mírně mění. Občas přestane nějaký hostinec odebírat naše pivo, a naopak jiný začne. Jsme regionální pivovar, takže nejvíce hospod s našim pivem je ve východních Čechách. Za hranice našeho regionu se dostává většinou jenom Porter, a to především do severních a západních Čech.
* Pivo Porter vyrábíte řadu let jako originální devatenáctistupňové pivo. V čem se liší jeho výroba od klasického piva?
– Při výrobě přidáváme do piva karamelizovaný slad, který nakupujeme v Bavorsku. Další speciální postupy při výrobě nemohu prozradit, je to výrobní tajemství. Porter je velice silné pivo a na našem trhu mu může konkurovat pouze pivo dovážené ze zahraničí.
* Jak hospodařil pardubický pivovar v minulosti a v současné době?
– Nejvíce piva vyráběl pivovar v sedmdesátých a osmdesátých letech, protože byl součástí státního podniku. Dodával na trh okolo 300 000 hl piva, ale tehdy neexistovala konkurence. Po privatizaci se dostal v roce 1997 pivovar do konkurzu, ale nepříznivou situaci se nám podařilo zvrátit. V loňském roce jsme poprvé po osmi letech dosáhli asi dvouapůl milionového zisku. Předtím jsme hospodařili vždy se ztrátou. Letos jsme zatím utržili za prodej našich výrobků téměř sto milionů korun a předpokládáme, že zisk bude vyšší než v minulém roce.
* Získalo v minulosti některé z piv pardubického pivovaru ocenění?
– Na největším pivním veletrhu Pivex v Brně se nám bohužel nedaří, ale na soutěži Táborská pečeť získáváme v posledních letech medailové umístění. Minulý rok jsme v Táboře obsadili první místo s nealkoholickým pivem Pito a Dia pivo získalo bronzovou příčku. V soutěži Pivo České republiky, kterou vyhlásil pivovarský svaz, jsme obsadili stříbrnou pozici v kategorii světlých dvanáctek.
* Které z pardubických piv se nejlépe prodává?
– Lidem nejvíce chutná světlý dvanáctistupňový ležák. Tohoto piva se prodává rok od roku víc.
Nejen plzeňské pivo, jež bylo čepováno v jednom z „dvojčat“ zničeného obchodního centra na newyorském Manhattanu (15.9.2001), znali američtí milovníci zlatavého pěnivého moku. Pivovar v roce 2001 velmi intenzivně expedoval své pivo do USA. „Zatím nemáme informace, že by dodávky byly přerušeny. Právě nyní chystáme kontejner s obsahem téměř třiceti tisíc lahví piva, který vypravíme už toto pondělí (17.9.2001),“ uvedla obchodní náměstkyně Ivana Brendlová. Z pivovaru poputuje plně naložený kontejner nejprve do německého Hamburgu a poté lodí do New Yorku, kde je cílem jeho trasy proslulá čtvrť Brooklyn. Jen od jara roku 2001 vypravili pracovníci z expedice pivovaru do USA na deset kontejnerů vždy s dvaceti paletami chmelového moku. „Pro Američany připravujeme speciálně upravené pivo Porter Boom, které plníme do třetinek i půllitrových lahví,“ dodala Brendlová.Kvůli stále rostoucí ceně energií se rozhodlo v září 2001 vedení pivovaru postavit si vlastní kotelnu a zbavit se tak závislosti na dodávkách tepla z nedaleké opatovické elektrárny. „Dosud jsme topili parou, ale koncem října 2001 byla zkolaudována nová plynová kotelna, za kterou zaplatíme téměř dvanáct milionů korun,“ řekl ředitel Karel Spilko. Pivovar koncem listopadu 2001 uvedl do zkušebního provozu nový kotel, který převzal vytápění podniku. Zároveň s tím bude také po téměř pětašedesáti letech ukončena dodávka páry z Teplárny Pardubice. Pivovar byl posledním podnikem, který dosud vytápěl parou z pardubické teplárny.
Pivovar hospodařil v roce 2001 s mírným ziskem a nedostal se do červených čísel již třetím rokem za sebou. Byl však o něco nižší než v roce předešlém, kdy pivovar dosáhl zisku zhruba tři čtvrtě milionu, zatímco v roce 2001 to bylo půl milionu. „Zisk nám meziročně poklesl o tři a čtyři procenta, což způsobila především investice okolo třinácti milionů do kotelny, kterou jsme z větší části hradili z vlastních zdrojů,“ uvedl ředitel Karel Spilko. Většinu půlmilionového zisku podle něj použil pivovar na pokrytí ztráty z předešlých let, kdy se podniku tolik nedařilo. „Pět procent však musíme podle zákona uložit do rezervního fondu,“ dodal Spilko.
Dne 1. 6. 2002 se na nádvoří pivovaru konala akce Polka-Fest 2002.
Přehlídka rockových kapel Pershing Fest 2002 se uskutečnila 29.června 2002, hlavní program se konal v pivovaru.
„Do května tohoto roku jsme dosáhli zisku téměř jeden a půl milionu korun,“ sdělil v červenci 2002 ředitel Spilko. Pivovaru pomáhaly vysoké teploty jara a léta 2002. „Květen a červen byly teplé měsíce a produkce našeho piva stoupla stejně jako v jiných pivovarech. U nás to bylo konkrétně o 20 %, což se zřejmě také projeví na dalším zlepšení hospodářského výsledku v letošním roce,“ mínil ředitel.
Podle Karla Spilka o pardubické pivo roste zájem:
* Co říkáte tomu, že pardubické pivo není v restauracích a hospodách v centru Pardubic prakticky k dostání?
Pardubický pivovar patří mezi menší a střední pivovary, proto nemáme takové finanční prostředky na propagaci jako velké firmy. Mimo to na trhu je celá řada jiných a známějších značek piv, které nám konkurují. V budoucnu bychom chtěli naše pivo v místních hospodách prosadit jako druhé, doplňkové pivo.
* Kde tedy mohou lidé pardubické točené pivo ochutnat?
Máme zhruba 1750 odběratelů, což je zhruba o pět set víc, než jsme měli v loňském roce. Zájem o naše pivo tedy zřejmě roste. Počet odběratelů se však čas od času mírně mění, občas totiž přestane nějaký hostinec odebírat naše pivo, a naopak jiný zase naopak začne. Jsme regionální pivovar, takže nejvíce hospod s naším pivem je ve východních Čechách. Konkrétně na Pardubicku je naše pivo k dostání především v hospodách v obcích okolo Pardubic. Za hranice našeho regionu se dostává většinou jenom Porter, a to především do severních a západních Čech.
* Pivo Porter vyrábíte řadu let jako originální devatenáctistupňové pivo. V čem se liší jeho výroba od klasického piva?
Při výrobě přidáváme do piva karamelizovaný slad, který nakupujeme v Bavorsku. Další speciální postupy při výrobě nemohu prozradit, je to výrobní tajemství. Porter je velice silné pivo a na našem trhu mu může směle konkurovat pouze pivo dovážené ze zahraničí.
* Získalo v minulosti některé z piv pardubického pivovaru ocenění?
Na největším pivním veletrhu Pivex v Brně se nám bohužel nedaří, ale na soutěži Táborská pečeť získáváme v posledních letech medailové umístění. Minulý rok jsme v Táboře obsadili první místo s nealkoholickým pivem Pito a Dia pivo získalo bronzovou příčku. V soutěži Pivo České republiky, kterou vyhlásil pivovarský svaz, jsme obsadili stříbrnou pozici v kategorii světlých dvanáctek.
* Připravujete pro pivní labužníky nějakou novinku?
Ano, od června jsme začali do obchodů a restaurací dodávat zcela nové jedenáctistupňové pivo pod názvem Vilém z Pernštejna pojmenované podle významného rodu sídlícího v Pardubicích. (Tento ležák nahradil dříve vyráběné pivo Pernštejn Jedenáctka (světlý ležák; alk.: 4,7 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů). Novinkou je také dvanáctistupňové Pardubické Premium, které má o něco jinou chuť než jeho předchůdci.
V srpnu 2002 pivovar nabízel na trhu obě „dvanáctky“.
Zvýšení počtu hospod v kraji by přivítala vedoucí obchodu pivovaru Ivana Brendlová. „Pochopitelně pokud by odebíraly pivo od nás, znamenalo by to pro nás i možnost zvětšit výstav. Ovšem už nyní hodně hostinských odebírá pivo z pivovarů, které nejsou z kraje. Vlivů, které působí na to, jaké pivo se v restauracích točí, je totiž víc než jen samotná kvalita piva,“ řekla v srpnu 2002 Brendlová. Pivovar proto hledá trhy pro své pivo také v zahraničí. „Dovážíme hlavně na Slovensko, pak i do Ameriky a Itálie. V západních Čechách je zase zájem o naše vícestupňové tmavé pivo Porter,“ dodala Brendlová.
Pivovar v pololetí ohlásil přes 33 000 hl vyrobeného piva, což představovalo meziroční pokles zhruba 19 %. Export činil 7 % produkce.
Dne 21.září 2002 se na nádvoří pivovaru konal 10.ročník Dnů piva. Vyhrávala dechovka Pernštejnka, na rožni mistři kuchařští opékali sele a děti se mohly vyřádit v nafukovacím hradu nebo se svézt na historické hasičské stříkačce. Dospělí mezitím ochutnávali vzorky piv. Jednoznačně nejžádanějším druhem byl tmavý devatenáctistupňový Porter.
„Náš pivovar patří mezi menší a střední, proto nemáme takové prostředky na propagaci jako velké firmy. Mimo to na trhu je celá řada jiných a známějších značek piv, které nám konkurují. V budoucnu bychom chtěli naše pivo v místních hospodách prosadit jako druhé, doplňkové,“ vysvětlil v říjnu 2002 nepřítomnost piva Pernštejn v pardubických restauracích ředitel pivovaru Karel Spilko.
Zelené ovály připomínající lampión či přerostlý meloun, tak vypadal obal na nový druh piva. Jeho první várku uvařili v pivovaru v listopadu 2002. „Jde o nový druh nápoje, který u nás nikdo neprodukuje,“ řekl sládek pivovaru Václav Dítě. Pivovar si po dlouhém vybírání v Česku zvolila anglická společnost Kenex Ltd. Podnik připravil během tří měsíců nápoj, který se vizuálně nelišil od piva, ale obsahoval jen 0,1 % alkoholu, což je méně než pito. Zato byl obohacen o žen-šen, B-vitamíny a další látky. Tím se řadil mezi povzbuzující energetické drinky. „Na složení ingrediencí mají Britové exkluzivitu, to samé platí i o obalech, jsou jen na jedno použití a jeden stojí v přepočtu 450 korun,“ dodal Dítě. Předvedl rozříznutý zelený lampión, v jehož útrobách byl plastikový pytel, do něhož se pod tlakem energetické pivo plnilo. Vešlo se ho tam 30 litrů. Vzhledem k ceně jednorázového obalu by takové pivo bylo na našem trhu neprodejné. „Navíc český pivař je natolik konzervativní, že by asi tento nápoj nepřijal,“ mínil Dítě. V Anglii se bude prodávat v rychlých občerstveních typu McDonald’s nebo u benzínových stanic, cílovou skupinou zákazníků má být mládež a řidiči. Zástupci firmy Kenex do pivovaru dodali první stáčecí stroj, další tři měli instalovat v roce 2003. Roční dodávky nového nápoje na ostrovy měly v roce 2003 dosáhnout 100 tisíc hl. Bohužel slibný kontrakt podniku nevyšel. Ze tří pivovarů v Pardubickém kraji chtěl zdražit na přelomu roku jen pivovar v Pardubicích. Od 1. ledna měl v úmyslu zvýšit postupně ceny piv v průměru o tři až čtyři procenta. „Začneme u speciálů, jako poslední zdražíme dvanáctku a desítku,“ řekl ředitel Karel Spilko. Ještě v roce 2002 neslo světlé výčepní pardubické pivo název Desítka.
Pivovar sice měl záměr od 1. ledna 2003 zvýšit postupně ceny piva v průměru o tři až čtyři procenta, avšak v prosinci 2002 se rozhodl, že tento krok odloží na pozdější dobu.
Podnik byl jediným pivovarem v Pardubickém kraji, který v první polovině roku 2003 zdražil. Od začátku dubna 2003 firma zvýšila ceny podle druhu zlatavého moku o 25 až 40 haléřů za půllitr piva. „S dalším zdražováním zatím nepočítáme,“ řekla v červnu 2003 vedoucí obchodu pivovaru Ivana Brendlová. V roce 2003 přestal podnik vyrábět levné pivo Peršink (světlé výčepní; alk.: 4,2 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů).
Pivovar od 1.června 2003 pozměnil veškeré etikety.
„Skutečně platí, že když je teplo, lidé vypijí více piva. A my jsme velmi rádi, že tomu tak je. Letošní léto je zvláštní v tom, že teplé letní počasí vydrželo poměrně dlouho, jindy se většinou střídají horka s deštěm,“ řekla v srpnu 2003 vedoucí obchodního oddělení pivovaru Ivana Bendlová.
Pivovar očekával v roce 2003 výrazné zvýšení produkce. „Hlavním důvodem je bezpochyby letošní příznivé počasí,“ řekl v září 2003 ředitel pivovaru Karel Spilko s tím, že pomohlo též otevření dvou patronátních prodejen ve městě. V průběhu roku 2003 pivovar rovněž přestal vyrábět levné světlé výčepní pivo Peršink. Zhruba 90 % produkce pivovaru končí na tuzemském trhu, zbylou část exportuje především do Itálie a Spojených států amerických. Nyní se pivovar snaží rovněž expandovat na rozsáhlý ruský trh. Pivovar přibližně polovinu vyrobeného zlatavého moku plní do sudů a druhou polovinu stáčí do lahví. Pivovar má zhruba tisíc dvě stě odběratelů. Ve firmě pracuje 75 zaměstnanců. Základní kapitál činí 103 milionů korun, akcionáři podniku jsou fyzické osoby. Již pojedenácté uspořádal pivovar dne 20.9.2003 slavnosti na dvoře svého pivovaru. Kolem 2,5 tisíce lidí vypilo 50 hektolitrů piva. Pivovar se předvedl neuvěřitelnými cenami, když desítka piva Pernštejn přišla na rovných deset korun a dvanáctka, jak jinak, na dvanáct korun.
Pivovar vystavil v roce 2003 přibližně 75 000 hl piva, což bylo na úrovni předchozího roku. Z trojice významnějších producentů piva v kraji tak vyrobil nejméně, když skončil za pivovary v Hlinsku a Poličce. „Malý úbytek jsme zaznamenali ve výrobě lahvového piva, což jsme vyrovnávali zvýšeným odbytem sudového piva,“ řekl ředitel Karel Spilko. „Velké vedro léta 2003 se odrazilo ve zvýšení výroby sudového piva, které se pilo v hospodách“. Na druhé straně byl v obchodech nižší zájem o lahvové pivo, jehož podíl na celkovém výstavu klesl na 52 %. Výroba do sudů zaznamenala růst na 48 %.Nejoblíbenějšími moky v roce 2003 byly světlá desítka a dvanáctka Pernštejn, největšího vzestupu dosáhla produkce sudové jedenáctky. Vývoz se na výstavu podílel asi deseti procenty a mířil hlavně do Itálie a USA. V tuzemsku měl pivovar asi 1400 odběratelů, a to především na Pardubicku a okolních lokalitách, ale třeba i na Trutnovsku. Pivovar také vařil známou černou devatenáctku Porter, kterou vozil i do severních a západních Čech a hotelů v Krkonoších. Ta ale představovala zhruba jedno procento celkové produkce. Hlavními vlastníky pivovaru byly v roce 2003 tři fyzické osoby, jež dohromady drželi asi 67 %. Ve firmě pracovalo přibližně 75 zaměstnanců.
„Do 1. května pravděpodobně zvýšíme ceny maximálně o 5 %. Důvodem ani nejsou výrobní náklady, ale nárůst DPH u pohonných hmot. Vyšší cena nafty zdražuje jak dopravu, tak prakticky všechny další služby,“ vysvětlila v únoru 2004 vedoucí ekonomka pivovaru Ivana Brendlová.
Dne 30.dubna 2004 proběhlo na nádvoří pivovaru tradiční pálení čarodějnic.
Pivovar se snažil v roce 2004 proniknout na evropský trh. Kromě tradičního výběru světlých piv nabízel oblíbenou tmavou devatenáctku Porter, o kterou byl zájem nejen v Evropě, ale například i v Japonsku. Podle náměstka ředitele pivovaru Pavla Faltuse se v Evropě objevuje nový trend: Vzrůstá obliba regionálních značek. V červenci 2004 k tomu řekl:
„* Měl na fungování pivovaru vliv vstup země do Evropské unie ?
V únoru jsme byli na jednání v Lotyšsku a Estonsku a nedopadlo to tam dobře. Pivo jim moc chutnalo, cena byla dobrá, ale díky importní a ekologické dani ta cena narostla o tři sta procent. A to pro ně bylo nereálné. Teď od prvního května se ty podmínky změnily a my s nimi povedeme další jednání. Věřím, že to dopadne dobře.
* Máte obchodní kontakty i v dalších zemích EU ?
V poslední době se s nabídkami roztrhl pytel. Nedávno jsme například podepisovali smlouvu s Řeckem a Itálií. Byla zde dokonce i nějaká obchodnice z Tokia, která měla velký zájem o našeho Portera.
* A co západní a jižní sousedi ?
Rakušani jsou na dovoz velmi opatrní. S Němci, to je něco jiného. V nejbližší době se má rozjet masivní vývoz, což nám trochu podlamuje kolena. Nese to s sebou totiž velké počáteční investice, například do sudů, kterých musíme hromadu připravit. Trochu jsou problémy s Poláky, kteří mají přehnané nároky na doplňkové věci: sklo, slunečníky a podobně. My to ale poskytujeme až dlouhodobým zákazníkům. Každopádně ale s nimi dále jednáme.
* O jaké značky mají cizinci největší zájem ?
Jednoznačně vede Porter. Ten chutnal jak Řekům, tak Italům. Moc ho pochválil dokonce i rabín, který sem přijel z New Yorku, a označil pardubické pivo jako košer.“
V červenci 2004 výstav pivovaru přesáhl 10 000 hl. Pomohlo tomu podle představitelů pivovaru nejenom teplo, ale společnosti se také podařilo zahájit další významné exportní dodávky do zemí Evropské unie.
Pivovar jednal v létě 2004 nejméně v šesti zemích Evropské unie, do kterých chtěl vyvážet své pivo. „Když nás nespolkne konkurence, budeme velice silně vyvážet. Největší zájem je o tmavou devatenáctku Porter, kterou nám chválí po celé Evropě,“ uvedl náměstek ředitele pivovaru Pavel Faltus.
Pivovar na konec roku 2004 připravil speciální etiketu s vánočním motivem.
Pivovar v průběhu měsíce března 2005 přistoupil k celkové výměně etiket lahvového piva. Poslední obměna etiket piv Pernštejn byla realizován v červnu 2003. Dle některých názoru dosavadní design etiket nebyl příliš vhodný.
Pivovar od 4.dubna 2005 vstoupil na maloobchodní i gastronomický trh s novou vizáží svých výrobků. Jednou z největších změn byla nová image loga a etiket. Pro podporu této nové vizáže byla od 4.4.2005 spuštěna reklamní kampaň, která zahrnovala billboardy, radia, denní tisk i zákaznické soutěže. Soutěž pro maloobchodní trh byla zaměřena na podporu prodeje lahvového piva, konkrétně světlého výčepního piva, světlých ležáku a nealkoholického piva. Zákazníci mohli sbírat soutěžní etikety, zasílat je na adresu pivovaru, a tak se zařadit do slosování o hodnotné ceny. Principem soutěže pro gastronomické provozovny bylo odměňování zákazníků dárky za určitý počet vypitých piv. Cenami byly otvíráky, sklenice a trička. Restaurace ve které se soutěže zúčastnilo nejvíce zákazníků, navíc vyhrála erotický večer.
Od 4.května 2005 prodával pivovar své výrobky dražší o pět až osm procent, což pro odběratele znamenalo navíc 40 až 50 haléřů za půllitr. „Potřebovali bychom zvýšit ceny více, jako to udělaly velké firmy, ale nedovolí nám to konkurence,“ tvrdila vedoucí obchodního oddělení Ivana Brendlová.
V pořadí již třináctý Velký den piva přichystal pivovar na 1.října 2005. Předzvěstí této akce byl už ve 12.30 hodin průvod mažoretek, halapartníků a kapel, který vyrazil od obchodního centra Grand a zamířil k pivovaru. V jeho areálu pak ve 13 hodin odstartoval program s celou řadou lákadel pro děti i dospělé. Zlatým hřebem jistě byl koncert zpěvačky Anny K. či kapely Ready Kirken.
Na podzim 2005 pivovar spustil internetovou prezentaci, zaměřenou na svou proslulou pivní specialitu – devatenáctistupňového Portera. Byla na adrese: www.porter.cz.
Pivovar vyvážel v roce 2005 světlý ležák do Itálie s označením Patriot Birra Chiara.
Pamětníci si možná ještě vzpomenou na billboardy s černou devatenáctkou. Dívka v koženém obleku na Harley Davidson před sedmi lety propagovala černé devatenáctistupňové pivo Porter Pivovaru Pardubice. V roce 1998 to však pro pivovar bylo trochu velké sousto. Černá devatenáctka nakonec zmizela z ulic. Na republikovou kampaň nebyly peníze. „Hrát si na celoplošný pivovar nemělo cenu. I když uznávám, že černá kočka na motorce byl dobrý nápad,“ řekl ředitel pivovaru Karel Spilko. Pivovar se vydal cestou vlastních restaurací a propagace, která nepřesahovala hranice kraje. Rok 2005 si v Pardubicích pochvalovali. Vyrobili o 15 % piva více než v roce 2004. Z pivovaru rozvezli zákazníkům 89,5 tisíc hektolitrů. „Němci si rádi dají černé pivo, Italové k tomu také světlou dvanáctku. V roce 2005 jsme vyvezli o 50 % víc piva, tedy zhruba 20 tisíc hektolitrů,“ uvedl ředitel pivovaru. . „Máme obrovskou kapacitu, můžeme vyrobit 350 tisíc hektolitrů ročně. Ve východních Čechách jsme bývali jediným regionálním pivovarem. Ale buďme skromní, v roce 2006 chceme překročit 90 tisíc hektolitrů,“ řekl Spilko.
Sládek Václav Dítě zkušenosti nabíral například v pivovaru v Hradci Králové a v roce 2006 šéfoval výrobě piva v Pardubicích. A pevnou rukou. Podřídit se mu musel někdy i ředitel Karel Spilko. Když totiž došlo na lámání chleba, zda vařit pivo z amerického, nebo českého chmelu, měl sládek jasno. „Český chmel je méně výnosný, pětkrát dražší, ale aromatičtější a lepší. Přesvědčil jsem všechny, kteří do vaření piva mají co mluvit. I pan ředitel uznal, že mám pravdu,“ smál se v lednu 2006 Dítě. Sladovna, varna a vůbec celé pivovarské království znal sládek do posledního detailu. Pivovar vypadal uvnitř téměř jako sterilní nemocnice. V každé části pivovaru spustil sládek odbornou přednášku. Byl zvyklý z exkurzí, když provádí návštěvníky. „Každá součást výroby piva je důležitá. Kvasný proces přirovnávám k zrání jablka, které v srpnu sice vypadá nádherně, ale je kyselé. Za dva tři měsíce uzraje a pak má vynikající chuť, stejně jako ležák,“ řekl Dítě. Každý den měl sládek ranní rituál. Prošel si pivovar a rozdělil úkoly. I posvátná povinnost ochutnávání jednotlivých fází výroby piva ležela na jeho bedrech. „Musím bohužel i ochutnávat pivo ve varně, kdy má ještě příšernou chuť, ale patří to k mým povinnostem. Je potřeba také testovat ležácké tanky,“ usmíval se. Denně se pak sešla degustační komise, která okusí stáčené pivo v lahvích. Sládek si jej nejprve prohlédnul a pak si dal doušek. „Je dobré,“ spokojeně zamručel. „Jiné pivo ani dělat neumíme,“ dodal.
Pivovar v únoru 2006 po 14 měsících zvýšil ceny u tří z devíti druhů lahvového piva o 60 haléřů. Z osmi druhů sudového piva zdražil sedm o 60 až 80 haléřů. Podle obchodního manažera firmy Miloše Flégra by se v restauracích měly prodávat zhruba o korunu dráž. „Hlavně zemní plyn výrazně podražil, což představuje zvýšení nákladů o miliony korun,“ tvrdil.
V restauracích, kde točilo místní pivo, se zdražení projevilo o týden později. „Přeceňovat budeme nejspíš příští týden, zatím točíme dvanáctku Pernštejn za 17 korun,“ řekla zaměstnankyně z restaurace Na Špici v pardubické části Svítkov. „Určitě budu muset zvednout ceny, ale počkám tak týden nebo čtrnáct dní,“ uvedl například majitel restaurace U Kapitána v Pardubicích Jiří Provazník.
Nejen dražší energie a voda přesvědčila pivovar, aby investoval do úpravy stáčecí linky. Třímilionová investice vylepšila mimo jiné předmyčku a myčku sudů, která se stará o čistotu vnějších i vnitřních částí sudů. „Investici jsme svěřili výhradně českým firmám. Chceme zvýšit kvalitu stáčeného piva a také uspořit energie a vodu,“ uvedl v únoru 2006 ředitel Karel Spilko.
Pivovar pro své zákazníky v roce 2006 připravil několik novinek. Tou největší událostí roku byla oslava 135 let od založení pivovaru. Všichni byli zváni na oslavu s názvem „Pernštejn 2006“, která se konala 10.6.2006 od 15,00 do 22,00 hod. na Pernštýnském náměstí v Pardubicích. Součástí programu byly např. kapela Pernštejnka, Těžkej Pokondr, ohňostroj a další bohatý program. Další velkou událostí spojenou s výročím, byla výroba 13-ti stupňového světlého kvasnicového ležáku Arnošt z Pernštejna. Oproti běžným ležákům bylo u tohoto piva výrazná změna jak ve vzhledu – bude se jednat o nefiltrované „panenské“ pivo, tak i v ostatních senzorických vlastnostech tj. hořkosti, vůni a plnosti. Protože nebylo filtrované, bylo zdrojem většího vitamínu B. Toto pivo bylo stáčeno výhradně do 50l sudů a distribuce začala 1.6.2006. Vyrobeno bylo jen omezené množství – 250 hl. Pivovar rozšířil ale i stálou nabídku výrobků. Od jara 2006 dodává na trh nové balení multipacku, tentokrát obsahující 10 ks piva Pernštejn světlé výčepní a před letní sezónou byl prodej podpořen plakáty A2.
Od 1.června 2006 vstoupil pivovar na trh s novým druhem piva „Arnošt z Pernštejna“. Speciální várka 250 hl byla připravena k výročí 135 let od založení pivovaru. Jednalo se o 13-ti stupňový ležák, u něhož byla oproti běžným pivům výrazná změna jak ve vzhledu – jednalo se o nefiltrované „panenské“ pivo, tak i v ostatních senzorických vlastnostech tj. hořkosti, vůni a plnosti. Pivovar tímto krokem reagoval na stále stoupající poptávku po netradičních pivech a nabízel tak zpestření pro labužníky pivního moku. Pivo bylo stáčeno výhradně do sudů.
Červenec 2006 byl pro pivovar rekordním měsícem v 21. století. Celkem bylo vyrobeno 11 059,2 hl piva. Přesně 6684,6 hl spotřebovali tuzemští příznivci pardubického moku, 4 374,6 hl mířilo za hranice ČR, především pak do Německa. Oproti stejnému měsíci roku 2005 to byl nárůst o 78,5 %. „Za nárůstem v tuzemsku stojí především stoupající obliba výrobků značky Pernštejn v Pardubickém kraji a velmi vydařené červencové počasí. Díky této kombinaci jsme vystavili pro domácí trh o 14 % piva více než v červenci 2005. Největší poptávka byla po desetistupňovém a dvanáctistupňovém pivu,“ řekl vedoucí obchodu a marketingu pivovaru Miloš Flégr. Prodeje se však navýšily nejen u piv alkoholických, ale více se prodalo i nealkoholického piva Pito a sudových limonád bylo vyrobeno téměř dvakrát více. „U Pita se pravděpodobně podílel na vyšší spotřebě i nový silniční zákon, který vyšší množství alkoholu za volantem hodnotí jako trestný čin,“ dodal Flégr. Pivovar vyráběl piva značky Pernštejn, Porter, Granát, Arnošt a Pito. Dále pak čtyři druhy sudových limonád.
Dne 16.září 2006 se na nádvoří pivovaru uskutečnil 14. ročník slavností „Velký den piva“. Akce začala průvodem ve 14:00 hod od OC Grand přes Třídu míru do pivovaru. Návštěvníci shlédli hudební vystoupení skupin Pernštejnka, Pádlo a Teplá Buchta, diskotéku s Pájou Cejnarem, nebo mnoho soutěží. Novinkou v programu byl 1. ročník mistrovství v pojídání tlačenky na čas. Deset soutěžících mělo půl hodiny na to, aby snědli co nejvíce plátků tlačenky nakrájené po 2 centimetrech. Vítěz získal 100 piv Pernštejn a ani další „jedlíci“ neodešli s prázdnou. Program byl dále zpestřen prohlídkou historických vozů, šermířským vystoupením a ohňostrojem.
V prosinci 2006 se dočkali příznivci zlatavého moku speciální vánoční várky piva Arnošt. Jednalo se o druhou várku tohoto typu piva. První byla uvařena v červnu 2006. „V červnu měl Arnošt u milovníků piva velký úspěch a tak jsme se rozhodli pro uvaření další várky“, uvedl vedoucí obchodního oddělení Miloš Flégr. „Jedná se o 13 stupňový ležák, u něhož je oproti běžným pivům výrazná změna jak ve vzhledu – bude se jednat o nefiltrované „panenské“ pivo, tak i v ostatních senzorických vlastnostech tj. hořkosti, vůni a plnosti. Protože pivo není filtrované, je tak zdrojem většího obsahu vitamínu B“, dodal sládek Martin Gruntorád. sládek Martin Gruntorád.
V roce 2006 vyráběl pivovar řadu druhů piv. „Vaříme Dia pivo se sníženým obsahem cukru, nealkoholické pivo Pito, světlé výčepní pivo, polotmavé výčepní pivo, Granát, jedenáctku Světlý ležák, Zlatý ležák a speciální tmavé pivo 19% Porter,“ řekl ředitel Karel Spilko. V roce 2006 oslavil pivovar 135 let od doby, kdy s vařením piva začal. K tomuto výročí uvedl na pivní trh novinku v podobě nefiltrovaného třináctistupňového kvasnicového ležáku Arnošt z Pernštejna. „Kvasnicové pivo má menší trvanlivost a je náchylné na výkyvy teplot. Proto ho zatím rozvážíme jenom do restaurací, u kterých je jisté, že ho stačí vytočit během jednoho měsíce. Řekl bych, že jeho čas teprve přijde, protože lidem chutná,“ řekl Spilko. Pivo z Pardubic získalo za svou vynikající chuť mnoho ocenění nejen u nás, ale i ve světě. Na mezinárodní soutěži ve Švédsku se pivo Pernštejn umístilo na druhém místě. a stejnou pozici obsadilo i na soutěži Pivo České republiky. „Vývoz se v roce 2006 podařilo rozšířit na Francii, Itálii a Rusko,“ pochlubil se vedoucí obchodu a marketingu pivovaru Miloš Flégr, podle nějž ale hlavním zahraničním trhem zůstalo Německo.
Přestože pivovar v minulých letech rozšířil počet svých restaurací na Pardubicku, v roce 2006 pro tuzemský trh vyrobil přibližně o pět procent méně piva. Produkce v roce 2005 činila 60 717 hl. „Přikládáme to dlouhé zimě, která skončila v dubnu. Také jsme podražili lahvový světlý ležák Pernštejn. V obchodě stál původně 7,90 a nyní se prodává za 9,50 Kč,“ řekl v březnu 2007 manažer marketingu Miloš Flégr. Celkové výsledky pivovaru vylepšil export. Díky němu vyrobili v Pardubicích o 7,8 % více piva. Zatímco v roce 2005 mířilo za hranice, především do Německa, 22 708 hl piva, v roce 2006 vyvezli z Pardubic 32 438 hl piva. „Německo je náš největší zákazník a prodeje zde za poslední tři roky rostou. V letošním roce očekáváme, že vyvezeme do zahraničí až 40 000 hl piva,“ uvedl Flégr.
Pivovar zdražoval sudové a lahvové pivo v únoru 2007. V roce 2007 se další navyšování cen nepřipravovalo, uvedl v červnu 2007 vedoucí marketingu Miloš Flégr. „Cenu jsme zvyšovali okolo tří procent. Zakalkulovali jsme do navýšení cen předpoklad vývoje vstupních nákladů, teď není důvod zdražovat,“ dodal.
Vedoucí obchodního oddělení pivovaru Pernštejn Miloš Flégr potvrdil, že nárůst spotřeby piva byl v létě 2007 znatelný. „V lednu jsme prodali asi 7912 hl piva. V červenci už to bylo 10 113 hl. Sudového piva se prodává asi 58 %,“ sdělil v srpnu 2007 Miloš Flégr. Pivovar vyvážel mimo jiné do Německa, Ruska, Dánska nebo Finska a vyráběl deset druhů piva. „Nejvíce se prodává Pernštejn dvanáctka. Tvoří asi třicet procent prodeje. V létě je ale větší zájem o desítku,“ dodal Flégr s tím, že v Pardubickém kraji byla spotřeba piva vyšší než na Královéhradecku.
Správce pivovaru Francin byl na majitele hospod ve filmu Postřižiny tvrdý. Pokud měli v hospodě špinavé trubky nebo špatně vychlazené pivo, tak jim přestal dodávat. Lidé z pardubického pivovaru by si už něco takového vůči hospodským nedovolili. Starali se spíše jen o to, aby z pivovaru odcházelo prvotřídní pivo. „My chodíme kontrolovat pivo jen občas k větším odběratelům. Spíše kontrolujeme pivo v hospodách dobrovolně,“ žertoval podsládek pivovaru Karel Nevřala. Sládci mají na starosti kontrolu výroby piva. Pokud ve zrovna vyrobeném pivu objeví nějakou výraznou cizí chuť, pivo se na jejich příkaz může klidně i vylít. „Ideální čas na degustaci je devět hodin ráno. V takovou dobu to provádíme v našem pivovaru. Stane se, že člověk ráno vstane a má hned před sebou patnáct druhů piv na degustaci. Mezi každým vzorkem se musí sníst nějaká potravina s málo výraznou chutí, jako například sýr nebo dietní salám,“ řekl Nevřala. V pivovaru se při degustacích zaznamenávají výsledky na papír, kde se hodnotí například hořkost piva nebo cizí vůně. „Za tu dobu, kterou člověk degustuje, si zvykne na nějakou škálu chutí a ví, kam je zařadit,“ řekl Nevřala. Málokde má zaměstnanec v popisu práce pít alkohol. Ale nesmí to přehánět. „Já osobně vypiju za den dvě až tři piva. Čtyři piva jsou pro mě ideální maximum,“ dodal Nevřala.
Pivovar uvedl v září 2007 do provozu zmodernizované části výroby piva. Důvodem modernizačních změn byla na jedné straně zastaralost některých zařízení, na druhé nedostatek mladé pracovní síly přímo ve výrobě. Od roku 1998, kdy hrozil konkurz, prodělal pivovar řadu oživujících změn. Během posledních let pak vedení investovalo do pivovarského zařízení kolem čtyřiceti milionů korun, včetně dodací z Evropské unie. Přesto některé problémy zůstávaly. „Trápí nás především generační problém, protože velká část našich zaměstnanců dosahuje či brzy dosáhne důchodového věku. Mladých do výroby je nedostatek, a proto jsme se rozhodli jít cestou modernizace technologie, která nahradí chybějící ruční sílu,“ konstatoval ředitel společnosti Karel Spilko. Nákup nové paletizace, k jejímuž spuštění došlo na podzim roku 2007, byl tedy další úsporou personálních nákladů. Jednou z renovovaných částí je spilka, kde byly staré železobetonové nádrže nahrazeny nádržemi z nerezové oceli. „Ty mají speciální plášťové chlazení umožňující kvalitnější kvasný proces,“ prozradil sládek Martin Gruntorád a dodal, že nové zařízení přináší jak chuťové, tak i ekonomické výhody. Nová spilka poslouží hlavně k výrobě „speciálů“, neboť ty jsou náchylnější na kvalitu výroby. Pivovar patřl mezi ryze české regionální pivovary. Jako takový kladl velký důraz na patriotismus. „V minulosti neměla kvalita pardubického piva valnou pověst. Dnes je ale situace úplně jiná a my usilujeme o návrat na tradiční místa a chtěli bychom opět zaujmout odpovídající postavení v Pardubicích a celém regionu,“ vysvětlil strategii ředitel Karel Spilko. Pivovar proto navázal úzkou spolupráci s městem Pardubice a podporuje řadu kulturních či sportovních akcí, například Pardubické letní kino a po dlouhé době i dostihový sport, včetně Velké pardubické steeplechase.
Pivovar připravil dne 15.září 2007 pro milovníky zlatavého moku Velký den piva. Akce, na kterou se přišlo pobavit více jak tři tisíce návštěvníků, se uskutečnila již po patnácté. Pivovarské nádvoří bylo lemováno mnoha výčepními a uzenářskými stánky, nechyběly ani atrakce pro děti, takže na své si přišel opravdu každý. „Velkým dnem piva chceme ukázat náš pivovar z jiného pohledu – zevnitř. Po loňských zkušenostech jsme se rozhodli, že rozšíříme přístupné prostory a zpestříme tak program o nové atrakce,“ řekl ředitel Karel Spilko. Moderátoská dvojice Petra Polanská a Jiří Ševčík měla připravenou řadu soutěží. Zájemci tak měřili své síly v předpaženém držení plných tupláků či v rychlosti jejich vypití. Napjatě očekávanou soutěží však byl druhý ročník neoficiálního mistrovství světa v pojídání tlačenky na čas. K oslavám piva neodmyslitelně patří i hudba. O tu se v postarala Pernštejnka, dámská skupina Inflagranti, kapela Yo Yo Band či pardubičtí Ready Kirken. Zlatým hřebem večera pak bylo vystoupení skupiny Kryštof v čele s Richardem Krajčem, kterému předcházel slavnostní ohňostroj.
„Momentálně děláme kalkulace. Předpokládáme ale, že na nový rok podražíme,“ řekl v září 2007 sládek pivovaru Martin Gruntorád.
Za pivo zaplatili na počátku roku 2008 více ti, kteří měli v oblibě pardubickou značku Pernštejn. „Nebude to ale o koruny, nýbrž o desítky haléřů. A důvod? Vyšší ceny energií a několikanásobný nárůst ceny ječmene,“ potvrdil v lednu 2008 trend vedoucí obchodního oddělení pardubického pivovaru Pernštejn Miloš Flégr. Za zlepšené výsledky Pernštejnu mohl především export piva za hranice ČR. „Navíc naše strategie v minulém roce byla zaměřena na Pardubicko. Získali jsme pro naši značku šedesát nových místních hospod,“ řekl Flégr.
V lázeňském penzionu U Čtyřlístku v obci Hořelec na Chrudimsku v únoru 2008 otevřeli pivní lázně „Ve spolupráci s pardubickým pivovarem Pernštejn jsme pro hosty připravili příjemné překvapení. K pivní lázni bude podáván dvanáctistupňový kvasnicový ležák,“ podotkl místní provozní.
Největší zájem ze strany konzumentů byl v roce 2008 podle předsedy představenstva pivovaru Karla Spilka o deseti a dvanácti stupňové pivo. „V této oblasti je naším největším konkurentem pivo Gambrinus,“ sdělil Spilko a dodal, že Pivovar Pernštejn patří mezi ryze české regionální pivovary. „Vazbu na region proto vnímáme velmi silně a důraz tedy klademe na patriotismus. Na rozdíl od minulosti, kdy nebyla kvalita pardubického piva valná, je dnes situace úplně jiná. Naším cílem je návrat na tradiční místa a chtěli bychom opět zaujmout odpovídající postavení v Pardubicích a celém regionu,“ vysvětlil strategii předseda představenstva Karel Spilko. Pivovar proto navázal úzkou spolupráci s městem Pardubice a podporoval řadu kulturních či sportovních akcí, například Pardubické letní kino a po dlouhé době i dostihový sport, včetně Velké pardubické steeplechase. „Nápoje dodáváme každoročně i na Aviatickou či Dukelskou pouť,“ dodal Karel Spilko. Více jak sto let byla specialitou pivovaru výroba tmavého devatenácti stupňového piva značky Porter. Zájem o něj stoupl zejména v zahraničí, ale i místní pivaři jím neopovrhovali. „Je sice sladký, ale když se řízne s desítečkou, příjemně osvěží,“ svěřil se se svými chutěmi pětatřicetiletý Martin z Pardubic, který nedal na místní mok dopustit. Ostatně narůstající výtoč Porteru potvrdil i předseda představenstva. „Dříve se Porter prodával jen v lahvích, ale začali jsme jej distribuovat i v točené podobě a jeho obliba mezi lidmi narůstá,“ řekl Karel Spilko.
Na českobudějovickém Výstavišti proběhly v červnu 2008 Slavnosti piva, jejichž součástí byl i 12. ročník degustační soutěže „Pivo České republiky 2008“. Ocenění za nejlepší pivo se sníženým obsahem cukru připadlo Pivovaru Pernštejn za Pernštejn D-pivo.
Pivovaru poklesla v prvním pololetí roku 2008 výroba piva na zhruba devadesát procent. Obchodní ředitel Václav Moravec uvedl, že je to v souladu s prodejem piva všech pivovarů v tomto období. „Především pivovar Pernštejn musí o sobě dávat více vědět, musí se více zviditelňovat a tím trošku stavět hráz megapivovarům, které dávají ukrutné prostředky do marketinku a do reklamy, což si tento pivovar nemůže dovolit v této oblasti konkurovat.“
O šest tisíc hektolitrů piva méně uvařil pivovar za první pololetí 2008. „Výsledky prvních šesti měsíců, které byly o 12,8 % nižší než v loňském srovnatelném období, ovlivnilo zejména počasí. Prodej piva vždycky závisí zejména na něm a taky vždycky trvá, než se prodej nastartuje. Současné výsledky již přesahují ty loňské,“ řekl vedoucí marketingu pivovaru Václav Moravec. Pivovar do konce června 2008 vyrobil bezmála 44 tisíc hektolitrů piva, v minulém období to bylo přes 50 tisíc hektolitrů. Vývoz se na produkci piva podílel zhruba 17 tisíci hektolitry. Výsadním exportním státem bylo tradičně Německo, kde pravidelně dominovalo lahvové pivo.
Konzumenti pardubického Pernštejnu se na podzim 2008 nemuseli obávat zdražení svého oblíbeného moku. „V současné době o něm neuvažujeme, po Novém roce se uvidí,“ poznamenal v říjnu 2008 vedoucí obchodního oddělení Václav Moravec. Pivovar se mohl pochlubit tím, že získal v pražské soutěži Pivo roku 2008 třetí místo v soutěži tmavých ležáků.
Pivovar v posledních letech vařil každoročně víc piva. V roce 2008 se ale produkce zpomalila zhruba o 5 000 hl a společnost dodala na tuzemský a zahraniční trh 91 000 hl piva. „Celkově klesla kupní síla a koncem roku byl nižší export z důvodu finanční krize,“ uvedl Spilko. Prostor ale vedení firmy vidělo v dalším rozšíření sítě provozoven, kde se točilo pardubické pivo. V roce 2008 už bylo k mání na 300 místech, dalších deset restaurací by mělo ještě přibýt. Do zahraničí dodával pivovar zejména lahvové pivo německým, slovenským, italským či polským zákazníkům.
Zatímco plzeňský pivovar zdražil v listopadu 2008 v průměru o čtyři procenta, pardubický o 6 %. A to jak sudové, tak lahvové pivo. V praxi to tak znamenalo, že návštěvníci hospod a restaurací obvykle připlatili na jednom půllitru jednu až dvě koruny. Důvodem zdražení byly výrazné nárůsty cen ječmene a chmelu i dalších nákladů. „Je to přirozené zdražení, protože jsme se drželi navýšení vstupů v minulém a předminulém roce. Dosud jsme ho do svých cen nepromítli. Naše pivo patří k levnějším, takže si myslíme, že se to jeho odběru nedotkne,“ řekl v lednu 2009 ředitel Karel Spilko. Jeho tvrzení podpořily i dosavadní zkušenosti, podle průzkumů většina českých pivařů upřednostňuje chuť piva před jeho cenou.
Podle ředitele měl pivovar už tak široké portfolio výrobků, že pivní novinky nechystal. V roce 2009 nabízel devět druhů lahvového a šest druhů sudového piva. Tamní specialitou bylo 19-ti stupňové tmavé pivo Porter, které se v Pardubicích vaří od roku 1890.
Celkem 24 pivovarských odborníků, sládků, vědeckých a pedagogických pracovníků vybralo z nabídky 64 značek nejlepší piva v degustační soutěži České pivo 2008. Mezi 7 přihlášenými tmavými ležáky obsadil třetí místo Pernštejn, tmavý ležák.
Nový ředitel pivovaru Jan Kvasnička to neměl mít lehké. Do své funkce nastoupil v červnu 2009, tedy ve chvíli, kdy šla produkce pivovaru prudce dolů. „V červnu byl propad velký, při meziročním srovnání jsme uvařili téměř o padesát procent méně piva,“ řekl manažer, který není úplně z obliga, předtím totiž vykonával šest let funkci předsedy dozorčí rady pivovaru.
* Co způsobilo tak velký pokles výroby?
Výpadek byl způsoben tuzemskem jen minimálně, především za to může chybějící export. Zahraničnímu odběrateli vypršela dovozní licence a na nějakou dobu musel přerušit dodávky. Až bude licence importéra obnovena, zlepší se to.
* Jak se propad projevil na jednotlivých druzích nápojů?
Tuzemské sudové pivo je v porovnání s loňským rokem na 90 procentech, nealkoholické nápoje na 80 procentech.
* Předloni jste uvařili 106 tisíc a loni 93 tisíc hektolitrů piva. Jaké výsledky odhadujete na konci roku?
Máme plán 60 tisíc pro tuzemsko a 5 tisíc pro export. Zvláště na Slovensku se však snad podaří dodávky zvýšit více. Hlavní export v loňském roce směřoval do Německa. Pro letošní rok počítáme rozšířit export také na Ukrajinu a do Polska. Výpadek půl roku exportu je vidět. V minulosti šlo do zahraničí kolem 30 tisíc hektolitrů piva, věřím, že se na toto číslo časem zase dostaneme.
* Proč se letos pije méně piva?
Krize je ve spotřebě vidět. Promítá se do rodin konzumentů – ti, co chodili do restaurací, kupují lahvové pivo domů, protože je to pro ně lacinější. Vidíte to i na prázdných předzahrádkách restaurací a na grilovacích akcích, jejichž součástí je pití piva. Výpadky způsobuje i proměnlivé počasí, tyto výkyvy expedice piva kopíruje se zpožděním jednoho či dvou dnů. V teplých dnech máme velkou spotřebu i nealkoholického piva a limonád.
* Jakou roli hraje konkurence?
I ta má svůj význam, zvláště když si na rozdíl od konkurentů nemůžeme dovolit vydat peníze na tak masivní reklamní kampaně v televizi. Ale v tom to máme s ostatními regionálními pivovary podobné. Proto spoléháme hlavně na svoje pravidelné odběratele, restaurace a některé obchodní řetězce.
* Zdražení vaší značky nyní asi nepřichází v úvahu?
Ano, momentálně o něm už kvůli konkurenci neuvažujeme. Je závislé na vstupních surovinách a na energiích. Jestliže však jednou zdraží i další pivovary, začneme o zdražení uvažovat, protože náklady jsou pro všechny stejné.
* Teď není čas ani na úvahy o investicích…
S těmi musíme přibrzdit. Ale v poslední době jich bylo dost, plynová kotelna, paletizace a myčka lahví.
* Nový šéf rovná se nová chuť piva?
Toho se pivaři nemusí obávat, vaříme podle tradičních receptur. Pernštejnu jsem na chuť přišel a preferuji hlavně světlou jedenáctku, pro slavnostní chvíle tmavou devatenáctku Portera.
* Mluvili jsme o negativním trendu výroby, co můžete říci také pro změnu pozitivního?
O kvalitě našeho piva svědčí nedávné úspěchy, když jsme získali za světlé výčepní první místo v soutěži Česká pivní pečeť. V soutěži Pivo České republiky pak druhé místo za jedenáctku světlý ležák a třetí místo za devatenáctku Porter. Také mohu pozvat naše příznivce na den otevřených dveří v pivovaru první zářijovou sobotu, kdy budou moci degustovat různé druhy ovocných piv formou soutěží. „
Pivovar používal i technologii HGB. Asi 80 % piva se distribuovalo v Pardubickém kraji, zbylých 20% připadlo na ostatní kraje ČR. Export tvořil jen asi 7% celkového prodeje.
„Výstav za rok 2009 očekáváme v souladu s plánem na tento rok, to je okolo 60 tisíc hektolitrů,“ řekl ředitel Jan Kvasnička. Přitom v roce 2008 v Pardubicích uvařili 93 tisíc hektolitrů piva. Za menší produkci mohl především export. Zahraničnímu odběrateli vypršela dovozní licence a na nějakou dobu musel přerušit dodávky.
Pivovar zdražil pivo přesně před rokem kvůli zvýšení vstupních cen surovin a energií. V lednu 2010 kvůli daním zvýšil ceny půllitru sudového i lahvového piva v průměru o padesát haléřů, u dvanáctky o šedesát haléřů. Ceny piva Porter zůstaly zachovány. Další zdražení již nepředpokládali.
Kdo chtěl ochutnat nové pivo, které neslo jméno po hrdinovi slavného seriálu Comeback, měl by vyrazit do Orlických hor. Herec Martin Dejdar pokřtil v Deštném novou jednáctku pivovaru Pernštejn – Ozzobír ( láhev ). „Představíme ho v sobotu 13. března 2010 na tradiční akci Rampušák v Deštném v Orlických horách. Tam ho také Ozzák alias Martin Dejdar pokřtí,“ řekl ředitel pivovaru Pernštejn Jan Kvasnička. Ozzobír byla jedenáctistupňové světlé pivo, ale obsahovalo více alkoholu. „Je mírně silnější a hořčejší. To pivař pozná,“ řekl Kvasnička, který se s Dejdarem seznámil v létě během jeho návštěvy v pivovaru. Řeč přišla na Ozzáka, jeho pivo a myšlenka vyrobit nový druh piva byla na světě. „Pak jsme se v srpnu spojili s televizí Nova, které se nápad zalíbil a Ozzobír podpořila. Televize je zároveň majitelem ochranné známky,“ řekl Kvasnička.
„Zatímco lahvové pivo jsme před několika dny pokřtili, sudové pivo tato slavnost teprve čeká. Křest chystáme na 18.června 2010, kdy se přímo v pivovaru uskuteční koncert skupiny Tři sestry. Na tuto akci by měl dorazit i Ozzák,“ slíbil ředitel Jan Kvasnička. Ozzobír však pivovar hodlal propagovat i na dalších akcích, na nichž se podílel. „Ozzák by se měl objevit také 22. května na koncertě v Opatovicích nad Labem,“ pravil šéf pivovaru. „Dokud se bude Comeback vysílat, chtěli bychom Ozzobír maximálně vytěžit. Když mám čas, tak se sám na tento seriál dívám, byť je zaměřen na trochu jinou cílovou skupinu, tedy na mladou generaci do pětatřiceti let. Ale i moje žena, která Comeback původně odmítala, se mi nedávno svěřila, že se při něm docela dobře pobavila,“ uzavřel ředitel pivovaru.
Pivovar doufal, že Ozzákova speciální jedenáctka pomůže po propadu výroby v roce 2009 k lepšímu prodeji piva. V roce 2009 Pernštejn nesplnil své plány, uvařil jen 60 tisíc hektolitrů piva a skončil za produkcí pivovarů v Hlinsku i v Poličce. „Letošním cílem je 80 až 100 tisíc hektolitrů. Věříme, že Ozzákovo pivo budou pít návštěvníci rockových festivalů, ale nejen ti. O prodej Ozzobíru mají velký zájem i obchodní řetězce,“ řekl ředitel pivovaru Jan Kvasnička. Pijáky lahvového piva měla přilákat etiketa s obrázkem Martina Dejdara coby Ozzáka i s jeho typickým prstovým pozdravem, na etiketě na krku lahve byl pak slogan „To se vsákne“. Pernštejn na jaře 2010 vyráběl deset druhů piva, Ozzobír neměl být nadlouho posledním. Pivovar hodlal přijít v létě 2010 na trh i s novým nefiltrovaným kvasnicovým pivem, jeho název se zatím hledal. Po určitém propadu tržeb v době krize Pernštejn pod novým vedením zase ožíval. Po nulovém zisku v roce 2008 měla firma o rok později zisk vyšší, než se čekalo, kolem sedmi milionů korun. Podnik exportoval přibližně pětinu produkce, a to na Slovensko, do Švédska, Itálie, Slovinska, Chorvatska i Ruska, možná i do Kanady a po přestávce hodlal obnovit prodej v Německu.
Pivovar si za mimořádně teplý počátek července roku 2010 také polepšil. U piva vzrostl prodej o 12 %, u limonád o 20 % a u nealkoholického piva o 5 %. „Je mi líto zemědělců, ale jen ať je horko,“ prohlásil ředitel pivovaru Jan Kvasnička. Spotřeba nápojů úměrně stoupala při teplém počasí. Květen 2010 tedy pro Pernštejn příliš příznivý nebyl. Teplý červen a červenec meziroční propady vyrovnal. Pivovaru polepšila i dodávka na nové zahraniční trhy.
Pivovar změnil kvůli expanzi na domácí i zahraniční trhy název na Pardubický pivovar. Plánoval do konce roku 2010 přejmenovat některá piva. Značka Pernštejn jako taková ale zcela nezmizí. Novinářům to řekl ředitel Jan Kvasnička. „Chceme expandovat do celé republiky a zahraničí. Pro cizince je slovo Pernštejn těžko vyslovitelné, Češi o Pernštejnu vědí, že je to hrad na Vysočině. Každý dobrý pivovar nese v sobě název města, odkud pochází,“ řekl Kvasnička. Značku Pernštejn si pivovar chtěl ponechat a ze sortimentu nezmizí, ovšem některá piva přejmenovala na Pardubická desítka, Pardubická dvanáctka a podobně. Stejně se mělo i nadále jmenovat devatenáctistupňové pivo Porter, protože šlo o zavedený výrobek. „Porter bychom rádi dostali do více restaurací a zaměříme se hlavně na Prahu. Proti tomu připravujeme nízkostupňové pivo pro sportovce a turisty,“ uvedl Kvasnička. Pivovar nyní připravoval změnu loga či nové etikety. V názvu bude stále charakteristické písmeno P a doplní jej skákající polovina koně (znak Pardubic). Proměna byla podle Kvasničky drahá, ale určitě se vyplattla, řekl. Pivovar se postupně prosazoval v Kanadě, na Slovensku zřídil dceřinou společnost a připravoval kontrakt s Ruskem.
Na podzim 2010 pivovar nabízel i světlou čtrnáctku Pernštejn Taxis.
Produkce pivovaru roku 2010 by měla být opět kolem 55 tisíc hektolitrů jako v předchozím roce, což ředitel Jan Kvasnička považoval vzhledem k obecnému trendu ještě za úspěch. „Zatím si netroufnu říci, zdali o nějakých 20 až 30 haléřů podražíme, musíme si to ještě přepočítat. Neradi bychom vybočovali z řady jiných pivovarů, které nezdraží, ale ještě nejsme zcela rozhodnuti. Pokud zdražíme, tak určitě ne od 1. ledna,“ řekl v prosinci 2010 ředitel pivovaru Jan Kvasnička. Pivo balené v plastu se kupovalo stále víc. V názoru na něj se lišili laici i odborníci. „V únoru poprvé představíme naše plastové výrobky, zákazník si to žádá, protože nemusí vracet lahve,“ řekl Kvasnička.
Obrovský úspěch zaznamenal pivovar v únoru 2011 na 21. ročníku Slavností piva v Táboře. Na stupně vítězů vystoupil hned dvakrát, z toho jednou získal cenu nejvyšší. Zlatou pivní pečeť vybojovalo 12° pivo Kvasňák v kategorii kvasnicových a nefiltrovaných piv. Stříbrnou pivní pečeť si pak odnesla také Pardubická jedenáctka, v minulosti známá pod názvem Vilém. V současné době nabízí Pardubický pivovar devět druhů piv pod značkou Pernštejn, speciální 19° pivo Porter, 14° pivo Taxis a Ozzákovo pivo Ozzobír.
Pivovar plánoval v roce 2011 zvýšit výstav na 80 000 hl. Na tiskové konferenci Českého svazu pivovarů a sladoven to v dubnu 2011 uvedl ředitel společnosti Jan Kvasnička. Dodal nicméně, že důležitější než růst objemu výroby byly ekonomické výsledky firmy. Pivovar chtěl také více expandovat do jiných regionů republiky, což se již dařilo. Kromě šesti míst v Praze se pardubické pivo už prodávalo v hospodách a restauracích zejména na jižní Moravě. Pivu z východu Čech se podle zástupců pivovaru dařilo zejména na Znojemsku, kde části zákazníků nahradilo ztracenou produkci tamního pivovaru. Pardubickým se také nedávno podařilo se svým pivem dostat do restaurace v turisticky oblíbeném Národním Hřebčíně Kladruby nad Labem. „Patříme do tohoto kraje,“ řekl k tomu Kvasnička. Pivovar hodlal také dále zvyšovat vývoz. Zaměřil se především na prodej na Slovensku, kde nedávno založil dceřinou společnost. Uplatnit se chtěl rovněž na dalších zahraničních trzích, například na Ukrajině. „Do Kyjeva už jezdí kamiony,“ uvedl ředitel. Ještě nedávno nesl pivovar název Pernštejn, kvůli expanzi na domácí i zahraniční trhy se přejmenoval na Pardubický pivovar, aby případní zákazníci lépe poznali, odkud pivo je. Značka Pernštejn si ovšem v jeho nabídce udržela přední pozici. Pivovar připravoval na jaře 2011 pro svá piva nové, vizuálně výraznější etikety, jimiž chtěl zákazníky více zaujmout. Pivovar vyráběl jedenáct druhů piva včetně nealkoholického typu Backer a devatenáctistupňového tmavého piva Porter či jedenáctky Ozzobír.
Pivovar začal v průběhu června 2011 nabízet pod Orlickými horami novou značku piva. Pivo Sněžník mělo být konkurencí oblíbené značce Holba. „Hrdě se hlásíme k oblasti pod Králickým Sněžníkem. Novým druhem piva chceme obohatit nabídku a podpořit lokální patrioty,“ uvedl ředitel pivovaru Jan Kvasnička. Zda zdejší region nové pivo importované z krajského města přijme, zatím nebylo jisté. Nový ležák Sněžník by měl podle ředitele pivovaru Kvasničky zaútočit na city konzumentů a nabídnout jim alternativu či doplněk k hanušovickému pivu Holba, které je v Králíkách i celém okolí nejrozšířenější. Podle něj sládkové přizpůsobili nové pivo chuti pijáků. „Několikrát jsme chuť zkoušeli a upravovali. Nakonec jsme museli přidat na hořkosti, aby byli konzumenti co nejvíce spokojeni a přijali pivo za své,“ dodal ředitel.
Pivovar při příležitosti 140. výročí přichystal hned několik významných změn. Ty by měly podpořit zájem o pardubické pivo a následně přispět také k navýšení prodeje piva Pernštejn. Jednou z nejzásadnějších změn byl redesign značky Pernštejn. Pardubické pivo na jaře 2011 vyráželo do trhu ve zcela novém kabátě. S novým balením se měnil také slogan i logo, kterému stejně jako v minulosti dominoval kůň v červeném erbu. V novém bylo uvedeno na trh i Nealkoholické pivo pod názvem Pernštejn. Od 1. června 2011 bylo tedy možné koupit celé portfolio značky Pernštejn ve zcela novém balení. „Změna značky byla dlouhodobě a pečlivě připravována. Jak jsme tento úkol zvládli, nám ukáže čas. My jsme s proměnou velice spokojeni a považujeme ji za více než zdařilou.“ řekl ředitel Jan Kvasnička. Nové etikety byly laděny do stříbrné barvy s dominantním koněm v červeném erbu. Ten by měl zákazníkům připomínat, že se jedná o pivo z Pardubic. Na všech obalech byl umístěn slogan „Pivovar s tradicí“. Jak dodal Jan Kvasnička: „Pardubický pivovar je regionální pivovar, který tu působí již od roku 1871. Od té doby uběhlo 140 let a my stále navazujeme na tradici vaření piva tak, abychom uspokojili naše stávající i nové zákazníky.“ Redesign značky se promítl také do všech reklamních materiálů. Především pak i v označení jednotlivých provozoven. V současné době měl pivovar osm vlastních provozoven, které sloužily jako vlajkové lodě zn. Pernštejn.
V roce 2011 pivovar pro maloobchodní sítě vařil světlou desítku Delegát. ( láhev )
Jedno staré přísloví říká: Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Jestli je to pravda, mohou být Pardubáci spokojení. Zdejší pivovar funguje ve městě už několik století. Než se ale Pernštejn, Porter, Vilém, Kovář nebo Taxis, jak se místní piva jmenují, dostanou do půllitrů, čeká je dlouhá cesta. Srdcem každého pivovaru je varna. Tajemná kuchyně, kde se podle osvědčených receptur připravuje jeden z nejoblíbenějších českých nápojů. Voda, slad a chmel, to jsou základní přísady. Zdá se to být jednoduché, ale stačí, aby jedna ze surovin nebyla v pořádku, a o lahodné chuti si štamgasti mohou nechat jen zdát. „Nejdůležitější ze všeho je voda. Záleží na její tvrdosti, obsahu minerálů a solí. My používáme běžnou pardubickou, stejnou, jaká lidem teče z kohoutků. Je ideální. Slad nakupujeme na jižní Moravě,“ poodhaloval v listopadu 2011 tajemství pardubického piva Martin Gruntorád, který z pozice sládka hlídal v pivovaru jeho kvalitu už čtvrtý rok. Stejně jako většina velkých pivovarů i v Pardubicích nahrazovali chmel extraktem. Všechny suroviny pak putovaly do obřích naleštěných kotlů. Za tři hodiny byla várka piva na světě. „V naší varně jsme schopni udělat až čtyři sta hektolitrů piva,“ řekl Gruntorád. O této fázi mluvil jako o mladině. Horkou mladinu čekaly pořádné změny. Budoucí pivo, ochlazené na zákvasnou teplotu šesti až sedmi stupňů Celsia, zakvašené pivovarskými kvasnicemi a provzdušněné, skončilo na spilce v otevřených nerezových kádích. Tady probíhal nefalšovaný tradiční způsob spodního kvašení, který je snad nejpozoruhodnější a nejkrásnější fází vaření piva. Kvasinky tu změnily cukr na alkohol. Právě v této chvíli se rozhodovalo, jakou chuť bude pivo mít. „Kvašení trvá obvykle tři až deset dní,“ doplnil Gruntorád. Hustou pěnu, která je signálem, že vše probíhá, jak má, bylo potom třeba stáhnout. Spodní kvašení lze přirovnat k burčáku. „Kvasinky se bouřlivě namnoží, a když už nemají co dělat, klesnou ke dnu. My je sebereme a použijeme pro další várku. Dá se říct, že pernštejn, stejně jako každé tradiční české pivo je připravován dvourmutovým způsobem na varně a spodním kvašením,“ popisoval sládek. To ale zdaleka nebylo vše. Po hlavním kvašení musí mladé pivo dozrát. Určitý čas si poležet v klidu, a hlavně v chladu. V ležáckých sklepích klasické dřevěné sudy už dávno vystřídaly ocelové tanky. Do jednoho se vejde až sto třicet hektolitrů piva. Ležáky si tu pobudou zhruba šedesát dní, „desítky“ a nižší výčepní piva dvacet jedna. Chuť a kvalita se stabilizuje, dokvašením vzniká v pivu kysličník uhličitý. V této fázi se dá pivo čepovat jako nefiltrované, „kvasnicové“. To ale neznamená, že by si sem mohl kdokoliv přijít s půllitrem. „Veškeré pivo je tu pod kontrolou celní správy. Přístup k tankům mám já a pár dalších lidí,“ řekl sládek. Jedním z „vyvolených“byl i filtrák Jaroslav Kolář. Ten kontroloval, zda se náhodou pivo nekazí. Pokud je všechno v pořádku, čekala nápoj filtrace a pak hurá do stáčírny. „Cílem filtrace je upravit pivo tak, aby v sudech a láhvích zůstalo i po několika měsících čiré jako po stáčení a nedocházelo k jeho zakalení,“ vysvětlil Gruntorád. Ovšem nic netrvá věčně. „Zhruba tři a půl měsíce po stáčení se chuť každého piva začne měnit, tomu se nevyhne nikdo,“ upozornil sládek. Stáčírna připomíná skutečnou továrnu. Nekonečné fronty láhví putují sem a tam. Důležitá je dokonalá čistota. Plně automatizované linky je důkladně vymyjí, pod ochrannou atmosférou naplní, uzavřou a nalepí na sklo etiketu. Pivo se tak během stáčení prakticky nedostane do kontaktu se vzduchem, čímž se zabraňuje možnosti sebemenší infekce nebo oxidace. Pardubické pivo se navíc pasteruje. „Stáčí se při čtyřech stupních, pak ho zahřejeme na šedesát dva,“ řekl Gruntorád. Podobně jako skleněné láhve popojíždějí po lince i sudy. V nich kromě piva končí také limonády. Za hodinu se tu vystřídá čtyřicet nablýskaných nerezových obalů. Legendární hliníkové už jsou dávno ty tam. Ten poslední projel pardubickou linkou 16. listopadu 1995. Z nakládací rampy pak už vše míří do náklaďáků a konečně na stoly pivařů. A jak je to s onou věčnou rivalitou mezi točeným a lahvovým? „Záleží na každém. Je ale pravda, že sládek pivo vaří a hospodský ho dělá. Špatné čepování nebo špinavé trubky můžou chuť piva úplně zničit,“ podotkl sládek „Každé pivo má specifickou chuť. Byla by škoda o ni přijít. Osobně bych pernštejn charakterizoval jako sladší se slabou kvasničnou příchutí. Myslím, že můžeme směle říct, že na rozdíl od některých jiných pivovarů děláme už roky pivo s chutí,“ uzavírá Gruntorád.
Sortiment piva v roce 2011:
Kovář 9° (Lehké pivo světlé barvy, nižší chmelové hořkosti, výborné chuti. )
Vilém 11° (Světlé pivo s lahodnou hořkostí a vyváženou chutí, která je docílena použitím výhradně žateckého chmele. Pivo s prodlouženou dobou zrání. )
Taxis 14° * (Hluboce prokvašené pivo plné chuti, s výrazným řízem, chmelovou vůní, slabou kvasničnou chutí a krásnou hustou pěnou. )
Granát (Tmavé pivo s charakteristickou plnou chutí a vůní po speciálních sladech. Zaujme hnědočervenou barvou a kompaktní pěnou. )
Porter 19° Výrobu tradičního piva začal v roce 1891 sládek Alois Šimonek, tvůrce originální receptury, podle které se vaří dodnes. Skládá se z pečlivě vybraných čtyř druhů sladů, má třikrát delší dobou zrání a další speciální postupy výroby. (zdroj: sedmicka.cz)
„Zatím o zdražování neuvažujeme, lépe řečeno uvažujeme, ale nemáme termín. Nejsme vůbec rozhodnutí, přemýšlíme, jestli nám to vůbec něco přinese. Ale jestli budeme zdražovat, tak v prvním kvartále,“ řekl v lednu 2012 předseda představenstva Jan Kvasnička. (zdroj: pardubice.idnes.cz)
Kvalita pardubického piva byla opět potvrzena. A to hned dvakrát. Dne 11. února 2012 převzal ředitel pivovaru Jan Kvasnička ocenění Stříbrná pivní pečeť, kterou získalo pivo Pernštejn Vilém 11°. „Jsem rád, že se naše jedenáctka těší oblibě nejen u našich zákazníků, ale má také pozitivní ohlas u odborné veřejnosti. Těší mě to o to víc, že Stříbrnou pivní pečeť si Vilém přivezl již po druhé.“ řekl Jan Kvasnička. V soutěži si také vedlo výborně pivo Pernštejn Kvasňák, které bylo oceněno Stříbrnou pivní pečetí a obhájilo tak medailové umístění z předchozího roku mezi dalšími 30 hodnocenými pivy.
V restauraci Pivovarka se na konci dubna 2012 točilo: Pernštejn 10° polotmavá (20 Kč), světlá 11° (22 Kč), 12° Kvasňák (26 Kč), Porter 19° (0,4 l za 29 Kč).
Pardubický pivovar v roce 2012 zvýšil produkci o více než deset procent a uvařil 70 tisíc hektolitrů piva, opravil například chladicí zařízení za 15,5 milionu korun nebo investoval do modernizace řízení varny a ovládání plniče lahví.
Prodej v roce 2012 navýšila především větší poptávka po sudovém pivu. „Zvýšení produkce sudového piva je reakcí na poptávku restaurací, jež hledají v ekonomicky složitém období pro své zákazníky kvalitní sudové pivo za přijatelnou cenu,“ uvedl Roman Marčák z marketingového oddělení pivovaru. Pivovar točil pivo ve stovkách restaurací především ve východních Čechách. Pardubické pivo měly i některé restaurace v Brně a Praze. Přes deset procent produkce pivovar vyvezl za hranice. Nejvíc piva prodal na Slovensku, Ukrajině a Německu. Tmavý pardubický speciál Porter 19° exportoval i do exotičtějších zemí, jako je třeba Dominikánská republika. „Jako součást naší současné produkce budeme zákazníkům nabízet další druhy balení, například multipacky s více druhy našeho piva najednou. Chceme také čtrnáctistupňový světlý ležák Pardubický Taxis představit a nabízet jako sváteční pivo pro vhodné příležitosti v období kolem konání Velké pardubické,“ konstatoval Roman Marčák. (zdroj: pardubicky.denik.cz)
V roce 2013 probíhala rekonstrukce automatické plnicí linky sudů, stáčírny sudů a skladovací prostory.
Na sváteční pivaře myslel pivovar i o Velikonocích 2012. „Naším pivem pro sváteční chvíle je Taxis, který vaříme pro období Velikonoc, dostihů a Vánoc. Má vynikající lahodnou chuť, skvělý říz a hodí se právě pro období kolem svátků,“ řekl mluvčí pivovaru Roman Marčák. Ten sliboval na pozdější období všedních dnů i novinku, společné balení více značek lahvových piv z tohoto pivovaru.
I přes propad výroby piva na celém českém trhu o několik procent, pivovar naproti tomu rostl. „Uvařili jsme o 12 % piva víc. Zatímco předloni jsme měli 64 tisíc hektolitrů piva, loni jsme vzrostli na 72 tisíc,“ řekl ředitel pivovaru Luděk Štěpán. Pomohla i modernizace a zvýšení kapacity expedičního skladu, export už do patnácti zemí a také nové sudové pivo Radler s citronovou příchutí. V roce 2013 ho pivovar testoval ve vybraných restauracích.
Další významný úspěch zaznamenal pivovar v únoru 2014. V degustační soutěži o Zlatou pivní pečeť, která byla součástí XXIV. ročníku Reprezentačních slavností piva v Táboře, obsadil v silné konkurenci světlý ležák Pernštejn skvělé 3. místo v kategorii Světlý ležák Premium s oceněním bronzovou pivní pečetí. Táborské slavnosti jsou pokládány za největší akci svého druhu v České republice.
Na Slavnostech piva 2014, které patří k nejvýznamnějším oborovým akcím pořádaným v České republice, zaznamenal se svými výrobky další pozoruhodné úspěchy Pardubický pivovar. Z budějovického výstaviště, kde se uskutečnila degustační soutěž Pivo České republiky 2014, si odvezl hned dvě ocenění. Zlatou medailí v kategorii tmavých speciálních piv se může pyšnit Pernštejn Granát 13%, bronzovou příčku mezi ochucenými pivy vybojoval Pernštejn s příchutí citronu. Do soutěže bylo letos přihlášeno rekordních 322 vzorků od třiapadesáti pivovarů z České republiky, ale i ze Slovenska a Ruské federace. „Jsem velmi rád, že zabodoval právě náš Granát,“ prozradil Deníku tiskový mluvčí pivovaru Roman Marčák. „Považuji jej za velmi kvalitní pivo a vždycky mě poněkud mrzelo, že pro naše zákazníky na domácím trhu zůstává tak trochu v pozadí. Snad se to nyní začne zlepšovat,“ dodal mluvčí pivovaru. O Pernštejn Granát mají zájem pravidelní odběratelé Pardubického pivovaru v zahraničí. V sudech i lahvích se vyváží na Slovensko, do Maďarska a na Ukrajinu, velmi oblíbený je také v Estonsku. „Pernštejn s příchutí citronu je v Pardubicích stáčen pouze do sudů. Především pro letní dny, které nás čekají, je jako stvořený. I tento výrobek se úspěšně exportuje, především na Slovensko,“ nechal se slyšet Roman Marčák. „Byli bychom rádi, kdyby se budějovický úspěch Granátu projevil. Tam, kde se o něj dobře starají, sklízejí úspěchy již dnes. Nedávno jsem byl například na hradě Svojanov na Poličsku, kde se od letošního jara točí pardubické pivo, a s potěšením jsem zaznamenal, že Granát si zde oblíbily především návštěvnice,“ uzavřel tiskový mluvčí Pardubického pivovaru. (zdroj: pardubicky.denik.cz)
V roce 2019 koupila 89 % pivovaru skupiva Pivovary Staropramen.
Rok Výstav piva Tržby (tis.Kč) Hrubý HV (tis.Kč)
1994 152 000
1995 190 000 hl 158 800 – 9 800
1996 148 000 -12 500
1997 183 677 hl
1998 136 382 hl 114 000 – 33 000
1999 107 154 hl
2000 99 231 hl
2001
2002 68 500 hl
2003 68 674 hl
2004 72 332 hl
2005 83 426 hl (export: 22 709 hl)
2006 88 536 hl (export hl)
2007 96 149 hl (export hl)
2008 93 000 hl (export hl) HV = 0
2009 60 000 hl (export hl) zisk 2 mil.Kč
2010 55 000 hl (export hl) zisk 2 mil.Kč
2011 61 000 hl (export hl) zisk 2 mil.Kč
2012 64 000 hl (export hl)
2013 72 000 hl (export hl) |
fotogalerie
etikety
