Category: Historie – pivovary

   fotogalerie

   lokace v Hist.mapě

Historie pivovaru:

Pivovar stával vedle dolního panského dvora. (dnes zde stojí Radnice, obchod s potravinami a parkoviště). Nad pivovarem byl malý rybníček napájený mlýnskou strouhou z panského rybníka. Rybníček, ze kterého se brala voda na pivo, byl r. 1908 vypuštěn a zarostl kyselou trávou.
První zmínka o pivovaru je z r. 1493. Roku 1590 koupila maďarská šlechtična Kateřina z Vincentu od Olomouckého biskupa léno Slavičín s tvrzí, pivovarem, mýtem, mlýnem, dvorem, kostelem a vesnicí Lipovů do svého držení.

Na každém panství stávaly pivovary. Mladotice ( ve 13. st. obec, o 100 let později již jako část Slavičína a dnes již pouze Slavičín) patřily k panství hrádeckému a v Hrádku ( dnes místní část Slavičína) stával pivovar v místě dnešní školy. Zmínka o něm pochází z roku 1653, kdy se zde vařilo cca 200 věder piva ročně ( vědro 53,5 litru). V roce 1843 měl tři tovaryše a ti vařili 280 věder piva. Tento hrádecký pivovar koupila obec Hrádek v roce 1874 pro výstavbu obecní školy.

Ve Slavičínské pivovaru se v létech 1745-1747 uvařilo ročně 324 věder piva. Chmelnice bývaly v Malém poli, Drahanci a pod Obruby. Na Blyštících pro hrádecký pivovar. Podle dochovaného vyprávění pamětníků z předchozích generací ( 1845) byl nejlepší chmel z Drahanca a Malého pole. Pivo z pivovaru rozváželi povozem kočí Josef Nešpold a František Parýzek. Pivo vozili po hospodách, ale i do Uher, Půchova a jinde.

Dne 13. října roku 1886 pivovar vyhořel a oprava jeho byla velmi nákladná. Majitelé manželé Műlerovi ( židovská rodina) se velmi zadlužili a později r. 1897 pivovar prodali Františku Strnadovi. Ten však roku 1908 pivovar prodal Františku Janáčkovi z Uherského Brodu, který zde zřídil sklad a stáčírnu piva.

V pivovaře zůstal jen jeden kůň a kočí Josef Vrána. Správce skladu byl František Staněk Strnadův vyučenec. Po jeho smrti vedla sklad jeho manželka a později jejich dcera Adéla provdaná za Františka Frajta a to až do roku 1953, kdy zcela skončil pivovar ve Slavičíně a pár koní i s povozem a kočím Karlem Davidem přešly do pivovaru v Uherském Brodě.

Ve slavičínském pivovaru se za tři roky vyučil sládkem František Goldbach nar. 1876, ale nakonec po prodeji pivovaru se věnoval zednické práci. Ve Slavičíně bylo až 8 hospod. V pivovaře byly i velké sklepy, kde se skladoval led sekaný pantoky po velkých kusech v trati Výpusta odkud je formani vozili do pivovaru.

Pozn. Jedná se o zápisky p. Josefa Studénky dnes již nežijícího. Dnes se stále uvádí název Chmelnice v Divnicích , stejně jako Drahanec u Nevšové a Malé pole či Blyštice u Slavičína.
Jen málokdo však ví, že se zde před mnoha lety pěstoval chmel pro místní pivovary.

Po ukončení výroby sklad piva Uherského Brodu.

autor: Josef Ščuglík – správce muzea ve Slavičíně

   fotogalerie

   lokace v Hist.mapě

   lokace v Mapě

Historie pivovaru:

Stehelčeves byla malá obec se zemanskou tvrzí, kterou v roce 1316 vlastnil Jan ze Stehelčevsi. Část obce také byla majetkem štěpánského faráře Jindřicha, který svůj podíl předal v roce 1345 kostelu Všech svatých na Pražském hradě. Ve Stehelčevsi se potom vystřídalo několik majitelů, až v 15.století zakoupili polovinu obce páni Kolowratové na Buštěhradě. Druhá polovina se v 16.století dostala do majetku Žďárských ze Žďáru. Nejsou dostupné žádné doklady o tom, že by v této době byl ve Stehelčevsi nějaký pivovar. Na základě nejstarších záznamů je možné předpokládat, že se zde pivo pouze šenkovalo a bylo dováženo z pivovarů v Buštěhradě a v Kladně.

V urbáři z roku 1657 jsou tyto zápisy:
“Krčma Pibrličská dolejší pustá – roku 1617 se přiženil k Anně, vdově po Janu Pibrličkovi, Jan Plzák – doplatil 18 kop vrchnosti a podílů Důra, Meriana, Káče a Lídě po 12 kopách, vdova Anna 14 kop. Zavdal 10 kop. Krčma hořejší pustá – roku 1612 se ujal Jan Špička z Pavlíkova po nebožtíku Valentovi krčmáři za cenu 55 kop. Zavdal 20 kop, na dluhy 12 kop 16 grošů, vyplatil 12 kop. Z toho doplatil 32 kop vrchnosti. Krčma, v níž se obecní pivo z městyse Kladno šenkuje. Roku 1657 ji ujal za 110 kop Jan Bašta po předchůdci Janu Markovi. Roku 1658 se ujal Martin Brejník. Roku 1668 se přiženil k vdově Brejníkové Matouš Vítek.“

Po vymření rodu Žďárských po meči, připadla část obce Stehelčeves paní Anně Marii Kateřině z Magnis, která byla jednou z pěti dcer Floriana Jetřicha Žďárského ze Žďáru. V roce 1702 zakoupil Žďárský díl Stehelčevsi hrabě Karel Jáchym Breda a připojil ho k tachlovickému panství. Tento majetek zakoupila v roce 1741 Anna Marie Františka Toskánská na Buštěhradě, která v té době již vlastnila první část, a tak po mnoha letech byla Stehelčeves znovu spojena pod jedno panství.

Po zrušení poddanství v roce 1848 nastal rozmach podnikatelské činnosti. Na Kladensku byly vybudovány železárny , ocelárny a jiné podniky. Ve Stehelčevsi byla nejdříve postavena sladovna. Teprve v roce 1901 byl Akciovou společností pro středočeské pivovary a sladovny vybudován vlastní pivovar. Byl přestavěn ze zrušené stehelčevské šachty, která byla nedaleko Cvrčovic. Obilí na slad a chmel nakupoval pivovar z okolních statků buštěhradského a kladenského panství. Voda na výrobu piva byla čerpána ze zatopeného bývalého dolu. Pivovar byl v provozu do roku 1930, kdy byla výroba zastavena, ale až do roku 1940 zde byla stáčírna pivovaru Krušovice. V době plného provozu byl výstav asi 25 000 hl piva ročně.

Názvy pivovaru:
do roku 1925 Středočeský pivovar a sladovna, a.s., dříve První kladenská sladovna
do roku 1930 V.Havlík, pivovar a sladovna, spol. s r.o.

(zdroj: Pivovarnictví na Kladensku a Slánsku, Vladimír Chaloupka)

   fotogalerie

   lokace v Hist.mapě

Historie pivovaru:

První zmínka je z roku 1546, kdy město Brno získalo kuřimskou tvrz s dvorem a pivovarem. Podnik pak patřil Brnu až do svého zániku. Pivovar se sladovnou byl často pronajímán, posledním sládkem a nájemcem byl Josef Vlk. Místně významný podnik vyrobil až 12 000 hl piva ročně. Pivovar zanikl roku 1930. Objekt se nacházel při silnici z Brna do Tišnova. Pod pivovarem protékal potok Kuřimka, jenž napájel i rybník, odkud poté provoz bral led do svých sklepů. Areál tvořila jednolitá patrová budova s dominantním sladovnickým hvozdem. Podnik byl typ tzv. statkového pivovaru, což poukazuje na jeho starobylost. Objekt sloužil řadu let jako skladiště ječmene pro pivovar Starobrno.

Majitelé:
1546-1928 město Brno

Výstav piva v hl:
1880 1 710
1898/99 10 800

Nájemci:
1870- ? Josef Zeissel
1882-1910 Mojžíš Zeissel

Sládci:
1886-1889 Hynek Mallat
1892- ? Aurel Bernkopf
? – 1896 Václav Frank
1896-1897 Zdeněk Schubert
1898 Menzel Schubert
1898-1901 Mojžíš Zeissel

   fotogalerie

   lokace v Hist.mapě

   lokace v Mapě

Historie pivovaru:

Obec se nachází asi 9 km jihozápadně od Bechyně.
První zmínka o pivovaru nad městem je ze 16. století. Náležel původně městu a v roce 1684 přešel pod správu týnské vrchnosti, pražského arcibiskupství. V roce 1721 si vrchnost zajistila trvalé zrušení konkurenčního městského pivovaru v radnici a stala se výhradním výrobcem piva v Týně. Po této události se začala kvalita piva zřejmě zhoršovat, protože radní manuál z 11.5.1727 zaznamenává, že si týnští měšťané svážejí domů pivo z Neznašova a Koloděj nad Lužnicí. Pivovar vlastnilo arcibiskupství do konce 2. sv. války, od meziválečného období (asi 1942) se v něm však již pivo nevařilo. Poté přešla budova do soukromých rukou a po roce 1960 byla adaptována pro dnešního uživatele, firmu Microna Holding s.r.o. Nad vjezdem z Pivovarské ulice ( naproti parku ) je vytesán arcibiskupský znak. Stejný znak můžete vidět na hlavní pivovarské budově s charakteristickým „ozubeným“ komínem.

V roce 2019 v areálu zprovozněn minipivovar. Vltavotýnský minipivovar Týn nad Vltavou >>>

Majitelé:
1620-1948 Knížecí arcibiskupství pražské

Výstav piva v hl:
1903/04 3 950
1905/06 3 250
1906/07 3 200
1908/09 3 188
1909/10 2 439
1910/11 2 520
1911/12 3 272
1912/13 2 500
1918/19 1 050
1919/20 1 238
1920/21 1 280
1921/22 1 200
1922/23 1 000
1928/29 3 125
1929/30 1 840
1931/32 1 206
1932/33 1 130
1933 878
1934 754
1935 739
1937 582
1938 724
1939 761
1940 632
1941 650
1942 190

Nájemci:
? – 1896 Johann Hrdlička
1897-1902 Antonín Zvěřina
1903-1906 Josef Kadeřábek
1907-1910 Petr Hrb
1910-1919 Maxmilian Prokop
1919-1928 Antonín Prokop
1928-1946 Antonín Štýbler

Sládci:
1879-1910 Antonín Zvěřina
1910-1928 Antonín Prokop
1928-1946 Antonín Štýbler

   fotogalerie

   etikety

   lokace v Hist.mapě

Historie pivovaru:

Do roku 1967, kdy bylo rozhodnuto přistoupit k demolici objektu, nebylo známo, kdy a kým byl osovský pivovar zřízen (snad 1743). Až při rozebírání vazby, kterou si občané zúčastnění při bourání rozebírali k vlastní potřebě, našla se v trámoví u bývalé sladovny borová fošnička rozměrů 89 x 34 x 4 cm, do níž byl vydlabán letopočet: „Anno Domini 1742″, ze kterého se dovídáme přesné datum jeho výstavby. Je zřejmé, že po budově zámku byl postaven kostel a jako třetí pivovar. Tudíž byla to éra Kauniců, která do Osova zavedla výrobu piva a od nich ji pak převzali Schwarzenbergové. Ze zápisu v kronice se dovídáme, že ti jej do roku 1898 pronajímali panu Adolfu Řihákovi. Poté jej vzal do své správy Velkostatek Osov, který ho opatřil modernějším zařízením. Pivovar byl zrušen v roce 1943. Výstav činil průměrně asi 3 000 hl piva za rok. Zajímavé bylo zastřešení největší budovy, ve které nahoře byly byty a v přízemí sklepy pro“zrání“ piva. Vazba byla řešena tak, že střecha z ptačí perspektivy měla podobu násypného koše.