Kapitulní pivovar Haňovice

Jedním z privilegií, které uděloval panovník svým městům, bylo i tzv. mílové právo, které jim zaručovalo, že v okruhu jedné míle (cca 7,6 km) od nich nesmí být provozováno žádné konkurenční řemeslo nebo živnost, tedy např. ani pivovar, hospoda nebo kovárna. Toto privilegium dostala i Litovel, ovšem podobně jako jinde, i zde bývalo čas od času porušováno. Stalo se tak i v případě haňovického pivovaru.
První pivovar dal zřejmě kolem roku 1555 postavit Jáchym Zoubek ze Zdětína, a to k nelibosti Litovle, neboť zcela zřetelně ochranné pásmo kolem města narušil. Litovelští měšťané se ovšem v tomto případě nápravy nedočkali a haňovický pivovar přinášel své vrchnosti nepřehlédnutelný zisk. Např. v roce 1667 představoval příjem z pivovaru nejvyšší položku z haňovického statku (64% z celkové sumy 4857 zl.). Součástí pivovaru byla nejen místnost, kde se vařilo pivo, ale také sušírna sladu, sladovna, dvě spilky, byt sládka a byt vrchnostenského bednáře.

Čtěte také:  Z dějin pivovarnictví v Novém Městě na Moravě

Mezník v historii haňovického pivovaru představoval rok 1686. Tehdy byl totiž postaven pivovar nový. Ten původní stával ve vsi, ale v době třicetileté války byl zničen. Informaci o něm však přináší až listina z roku 1691, kdy kapitula prodala Hansi Kloberovi panský dům, stojící na místě starého pivovaru. Nový pivovar byl větší a mohlo se v něm v průběhu dvou dnů uvařit 25-30 sudů piva.

Pivo z haňovického pivovaru odebírali kromě hospodských na haňovickém statku také hospodští z Rozvadovic, Příkaz, Břuchotína, Ratají, Lutína, Lutotína, Bílovic, Studence, Slatinic, Senice, Seničky a Odrlic. Ne vždy však bývali oni i hosté s kvalitou piva spokojeni. Např. v roce 1801 si stěžovali hospodští, zejména hospodský z Lutína, na špatnou kvalitu haňovického piva. Věc prošetřoval tehdejší velkobystřický vrchní úředník Johann Petersburg. Jak uvedl, sám pivo nepil, proto nemohl jeho kvalitu prošetřit a pozval k ochutnávce správce haňovického statku. Ukázalo se, že pivo bylo slabé a nedalo se pít, protože bylo vyrobeno ze starého sladu. Podle vyjádření sládka byl příčinou tohoto stavu čerstvý ječmen. Přesto představoval pivovar i tehdy zdroj vydatného příjmu pro olomouckou kapitulu a jeho čistý zisk býval na začátku 19. století vyčíslován částkou kolem 800 zl.

Podle popisu z roku 1820 byl pivovar postaven z dobrého materiálu a měl jednu měděnou pánev. Patřil k němu byt sládka tvořený předsíní, dvěma pokoji, klenutou kuchyní a komorou, sladovna, líska k sušení chmele, dílna a dvě spilky. Nad sladovnou a lískou byla sladová půda, zv. valečka.

Po celá staletí provozovala olomoucká kapitula pivovar ve vlastní režii, od konce první poloviny 19. století jej však začala – podobně jako jiné podniky – pronajímat. Nejznámějšími nájemci pivovaru, ale i ostatních haňovických provozoven, se stala rodina Winterů. Prvním z nich byl v roce 1846 Jakob Winter, který měl v nájmu nejen pivovar, ale i palírnu a jatky a posléze celou tzv. ekonomii včetně polností, které patřily k haňovickému dvoru. Kolem roku 1857 již jeho syn Jindřich Winter pivovar od kapituly odkoupil. V roce 1894 prodala kapitula Karlu Winterovi pivovar a hospodářskou budovu za 65 800 zl., pozemky měl i nadále v pronájmu. Ovšem již v roce 1897 si na něj stěžovali zástupci 14 obcí na Litovelsku – Seničky, Loučky, Bílska, Cakova, Olbramic, Vilémova, Kluzova, Slavětína, Savína, Nové Vsi, Chudobína, Haňovic, Myslechovic a Červenky – a žádali, aby statek v Haňovicích dosavadnímu nájemci Winterovi nebyl nadále pronajímán. Svou stížnost zdůvodňovali tím, že ač Winter platí za měřici nájmu 14 zl., po nich požaduje za nájem 18-20 zl., že existují zájemci (křesťané), kteří by si statek rádi pronajali za stejných podmínek jako Winter, dále že je nechvalně známý svým „mravným“ chováním a že „škodí nám nájemce hospodářského statku haňovického p. Winter jako israelita, nejen hmotně, ale i mravně“. Ovšem v následujícím roce kapitula pronajala pivovar a sladovnu s dalšími objekty i polnostmi opět rodině Winterů – Adolfu a Ottovi. V posledním desetiletí 19. stol. však již nemohl haňovický pivovar konkurovat Rolnickému pivovaru se sladovnou v Litovli, založenému v roce 1893, který tento pivovar odkoupil a v roce 1899 v něm výrobu piva zrušil.

zdroj: OÚ Haňovice