Pivovar Broumov

   fotogalerie

   etikety

adresa: třída Osvobození 23, 550 01 Broumov – Velká Ves

www.pivovarbroumov.cz

e-mail: opat@pivovarbroumov.cz

• TEXT

Starší info:
Olivětínský pivovar byl založen řeholním řádem benediktinů někdy v letech 1345-1348 a nesl název Benediktinský pivovar a to až do roku 1948. Do součásné podoby byl přestavěn v letech 1890-1905. V té době se zde vařilo kolem 15 000 hl piva. Do roku 1943 fungovaly v Broumově dva pivovary – klášterní a měšťanský. V témže roce byla v městském výroba ukončena a převedena pouze do benediktinského.
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 18. října 1948 o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn Pivovar v Olivětíně, provozovaný pod označením „Pivovar a sladovna, výroba lihovin, Broumov-Olivětín“, Broumov-Olivětín (majitel Řád Benediktinů, Praha-Břevnov).

Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
1948-1952 Hradecké pivovary n.p.
1953-1957 Krkonošské pivovary n.p.
1958-1959 Hradecké pivovary n.p.
1960-1988 Východočeské pivovary n.p.
1989-1997 Pivovary Hradec Králové s.p.

Společnost Pivovar Broumov spol. s r.o. byla založena dne 14.7.1997 (zapsána 28.7.). Pivovaru v roce 1999 klesl výstav o desetinu na 26 700 hl. Přesto pivovar vytvořil při tržbách 35 mil.Kč hrubý zisk 4,3 mil.Kč. Oznámil to ředitel a spolumajitel podniku Petr Šimonek. Pokles výstavu podle jeho slov způsobila především silná konkurence, která pivovar vytlačila z řady restaurací. „Pivovar Broumov byl posledním pivovarem, který byl v roce 1997 z majetku státního podniku Pivovary Hradec Králové privatizován (z důvodů možné církevní restituce) a nemohl tak do té doby do servisu zákazníkům investovat,“ vysvětlil Šimonek.
„Nemůžeme nadále držet ceny našeho lahvového piva platné již od roku 1996. Od té doby většina pivovarů několikrát zdražovala.Ani my nemůže donekonečna nereagovat na stálý růst cen pohonných hmot, energií, surovin a dalších vstupů. Proto od 1. 7. 2000 budeme muset zdražit zhruba o 5 %, což bylo podle druhu piva u půl litru nárůst ceny o 20 až 50 haléřů,“ argumentoval v červnu 2000 Petr Šimonek, ředitel pivovaru, který ceny lahvového piva nezvyšoval čtyři roky, tedy nejdéle ze všech východočeských výrobců. U sudového piva došlo k mírnému zdražení v roce 1999. Petr Šimonek poznamenal, že o úpravě cen pivovar odběratele již písemně informoval. Ti vesměs opatření chápali. „Nepředpokládám větší pokles našeho odbytu od 1. července,“ dodal. Pivovar se v roce 2000 rozhodl během dvou let začít se stáčením piva v Podněsterské republice. V první fázi měl pivovar do republiky vyvézt 50 000 hl svého lahvového piva, ve druhé fázi měl ve městě Dubossary začít se stáčením Opata do lahví a sudů. Podněsterská republika je slovanskou enklávou v převážně rumunsky mluvícím Moldavsku. Enkláva vyhlásila v roce 1991 nezávislost, ale v roce 1992 tam vstoupila ruská vojska. Po podepsání memoranda o vztazích mezi Moldavskem a Podněstřím v roce 1997 získala tato oblast s asi milionem obyvatel širokou autonomii. Pivovar v Podněstří založil v září 2000 společnost Opat Dubossary, která broumovské pivo distribuovala. Zisk měla společnost postupně investovat do znovurozjetí lahvové stáčírny a do vybudování sudové stáčírny v dubossarském pivovaru. Ten skončil s výrobou v roce 1992 a byl ve velmi špatném stavu. Současně byl však jediným, i když nefunkčním pivovarem v zemi. Pivo ke stáčení se mělo do Dubossar vozit v cisternách. „S vlastní výrobou piva se zatím nepočítá,“ uvedl ředitel pivovaru Petr Šimonek. Dosavadní náklady na projekt odhadoval na zhruba 200 tisíc Kč. Padesát tisíc hl piva bylo na základě výnosu podněsterského prezidenta dovezeno do tamní republiky bez cla a spotřební daně. Od tohoto zatížení mělo být osvobozeno i pivo dovážené později v cisternách. „Bez této úlevy tam není dovážené pivo v republice cenově konkurenceschopné,“ uvedl Šimonek. Pivovaru v roce 2000 klesl výstav piva o 4 % na necelých 26 tisíc hl. „Přesto pivovar zvýšil tržby o dva miliony na 37 milionů Kč. Hrubý zisk však klesl z 4,3 roku 1999 na 3,8 milionu Kč,“ řekl ekonom podniku Karel Krejčí. Nižší výstav přičetl silné konkurenci, která pivovar vytlačila z řady restaurací, do jejichž servisu firma nemůže investovat tolik jako velké pivovary. Pokles výstavu tak šel na vrub sudového piva, jehož podíl na produkci mírně klesl na přibližně 40 %. Za úspěch roku 2000 Krejčí považoval zdvojnásobení exportu do Německa (tmavá desítka) na téměř 1 200 hl. Pivovar pod značkou Opat vyráběl v roce 2000 pět druhů piv. Zhruba 70 % se na výstavu podílely desítka a jedenáctka. Zbytek připadlo na dvanácti, třinácti a čtrnáctistupňové pivo. Zapsané základní jmění pivovaru zaměstnávajícího 35 lidí činilo 100 000 korun. Vlastníky podniku byly tři fyzické osoby.
Přibližně stovka zájemců dne 27.února 2001 navštívila objekt pivovaru v rámci Dne otevřených dveří. Návštěvníci si mohli projít část rozsáhlého traktu od sklepa po nejvrchnější patro, prohlédnout si výstavu fotografii Proměny Broumovska atd. Pivovar do června 2001 vykázal pokles o 17 % na 11 000 hl. Export činil 3 % výroby.
Pivo ˝Paleta Pivní galerie˝ bylo 13% ní světlé speciální pivo, připravené ve spolupráci pivovaru a Pivní galerie v Praze 7 – Holešovicích. V projektu se mělo objevit celkem 7 druhů speciálů i z jiných pivovarů. Pivo bylo slavnostně pokřtěno dne 28.září 2001 v Pivní galerii. Kmotry projektu se stala herečka Uršula Kluková a moderátor pořadu Mňam Prima vařečka Ivan Vodochodský. Pivo bylo prodáváno pouze v Pivní galerii, U Průhonu 9, Praha 7 v blízkosti holešovického pivovaru.
„Za poslední dva roky se obchod našeho pivovaru s restauracemi snížil nejméně o 25 %. Velké pivovary se jim totiž podbízejí nízkými cenami, které si my nemůžeme dovolit. Platí to hlavně u sudového piva, jehož odbyt nejvíce ovlivňuje naši ekonomiku. Ale i láhvové pivo některých obřích výrobců vidíme zejména v supermarketech prodávat za 3,50 koruny až pět korun. Tyto ceny ani nepokryjí výrobní náklady,“ upozornil v listopadu 2001 ekonom pivovaru Karel Krejčí. Pivovaru v roce 2001 klesl výstav o 15 % na 21 600 hl. Příčinou byl zejména silný konkurenční tlak velkých pivovarů při prodeji v restauracích. Přes pokles se tržby podniku pohybovaly na úrovni 37 milionů korun v roce 2000.
Od 1. června 2002 zvýšil pivovar ceny svých výrobků. „Podle druhu piva došlo k nárůstu o 40 až 60 haléřů za půl litru. Naposledy jsme zdražovali vloni k 1. květnu,“ upřesnil ředitel Petr Šimonek. Jako důvod uvedl výstavbu plynové kotelny. Tuto investici musel pivovar promítnout do výrobních nákladů. „Nemůžeme si dovolit utrácet hodně peněz za reklamu, jako to dělají velké pivovary. Přesto se nám díky kvalitě piva daří udržet naše zákazníky,“ dodal Šimonek.
Pivovar za 1.pololetí 2002 uvařil necelých 8 000 hl piva, což bylo meziročně o 3 000 hl méně. Z Broumova v prvním pololetí odešlo za hranice 171 hl.
V roce 2002 pivovar vyrobil na zakázku Restaurace a penzionu Skalní mlýn v Adršpachu světlou třináctku se speciální etiketou.
Pivovar se chystal zachovat přinejmenším až do léta 2003 současné ceny piva, které platily zhruba půl roku. „Vylepšili jsme etikety, korunky i přepravky lahví, což se sice promítlo do výrobních nákladů, ale také do vyššího odbytu. Proto o nějakém zdražování zatím neuvažujeme,“ řekl v prosinci 2002 spolumajitel firmy Jaroslav Nosek.
Pivovar uvedl na předvánoční trh 2002 kompletní sortiment svých výrobků v nové obchodně – reklamní strategii. Ta byla ražena na pozadí nového dominantního loga v podobě zdvojeného „O“. Zatímco dříve měly jednotlivé výrobky názvy i úpravu značně nejednotnou, nyní bylo všech šest druhů vyráběných piv – od „desítky“ světlé a tmavé, až po „čtrnáctku“- v lahvové podobě sjednoceno do jedné ambiciózní designové řady, s novými etiketami, korunkami a v nových přepravkách. Ono tradiční označení stupňů se však na nových etiketách již nenašlo. Přestože byla nová řada „Opata“ doprovázena reklamním letákem, který návaznost na staré označení naznačoval, mnohému spotřebiteli zřejmě nějakou dobu trvalo, než se naučil svůj oblíbený druh rozlišovat na první pohled podle barevného odstínu etikety. Novou pomůckou mu mohlo být i výrazné označení množství obsaženého alkoholu v procentech. Například, že bývalá „dvanáctka“, neboli ležák, má těchto procent rovných pět, co je nad to, byl speciál, co pod, bylo výčepní pivo. V pátek 6. 12. 2002 byla otevřena i nová vzorková prodejna, která přesídlila z dosud užívaných, ne příliš vábných prostor pod Dolní bránou, do Lidické ulice, naproti firmě STEF. Zákazníkům z centra města se tak sice fyzicky trochu vzdálila, ale zároveň se těm, kteří rádi nakupují v kulturním prostředí, pocitově jistě výrazně přiblížila. Každý, kdo stylově zařízenou novou prodejnu (i s historickou pivní miniexpozicí) navštívil, zkonstatoval jistě rozdíl jako mezi nebem a dudami. Byl zde k doptání kompletní sortiment včetně propagačních předmětů a na objednávku – zpravidla do druhého dne – měl zákazník možnost ochutnat i kvasnicový ležák z pětilitrového soudku. Hlavní odbytové zázemí malých pivovarů leží v pověstném okruhu na dohled od jejich komínů. Broumovský pivovar však rozhodně neměl na růžích ustláno ani přímo v Broumově. Přitom „znalecké“důvody odmítačů místní značky byly v naprosté většině zcela iracionální. Ani místní hostinští se k odebírání „Olivětína“ neměli – donedávna, k podivu mnoha turistů, nebyl v užším centru města k vidění -, ale zde jsou asi z jejich hlediska důvody naopak racionální až přespříliš. O to více se je ale možno podivit, že místní pivovar nedostal prostor ani v „městské“ Střelnici, když nedávno měnila pronajímatele, přestože o to s plánem vybudovat zde svůj vlajkový lokál usiloval. V poslední době se však s Opatem přeci jen do několika výčepních stolů ve městě podařilo proniknout a i výše popsané aktivity napovídají, že v olivětínském pivovaře neusnuli, nerezignovali, chmelově nezahořkli a pokoušejí se nadále o naši přízeň.
Pivovaru v roce 2002 klesl výstav o čtvrtinu na zhruba 16 000 hl. Příčinou byl zejména silný konkurenční a cenový tlak velkých pivovarů. „Jako malý pivovar nejsme schopni dávat větší peníze do reklamy a podpory prodeje,“ řekl ekonom pivovaru Karel Krejčí. Na rozdíl od piva se podniku dařilo v prodeji sladového výtažku, který se používá v potravinářském průmyslu.
V roce 2002 pivovar přestal vyrábět pivo Lev (světlý ležák; alk.: 5,2 %; plněno do 0,5 l lahví) (Pivo vyrobeno pouze pro příhraniční obchody duty-free). V letech 2001 a 2002 nesla broumovská jedenáctka název Probošt.
Pivovarské slavnosti se 30. srpna 2003 odehrály v areálu pivovaru. Pivovarské slavnosti, které v 10 hodin zahájila místní rodačka herečka Uršula Kluková. Ta vypila první pivo – pak už teklo proudem všech šest zde vyráběných Opatů a také kvasnicový ležák. Jeden půllitr se prodával za 10 korun. V poledne začaly hudební vystoupení několika skupin, mimo jiné Posledního pokusu nebo Budete spokojeni. Od 13 hodin byl na pořadu soutěž Pivovarský chasník 2003, pivní trojboj o sud piva a další ceny. Soutěžilo se ve více i méně tradičních disciplínách: pití piva brčkem, překážková dráha se sudem a slalom s rudlem plným přepravek. Večerní program začal v 18 hodin korunováním letošního pivovarského chasníka Uršulou Klukovou, poté zahrála jihlavská kapela Alter Ego a den plný atrakcí pro dospělé i děti zakončila hudební tečka. Vstup na akci byl zdarma.
V roce 2002 ke konci srpna pivovar vyrobil 11 000 hl piva, v roce 2003 jen 10 000 hl.
Otevírací doba broumovské prodejny pivovaru Opat, byla na podzim 2003: Po 8 – 11:30, Ut – Pa 8 – 11:30 13 – 17, So 8 – 11.
Na podzim 2003 pivovar začal pro maloobchodní sítě vyrábět světlé výčepní pivo Podorlický Rampuš (alk.: 4,0 %).
Nejmenší pivovar v Královéhradeckém kraji udržel výstav i přes chladné počasí jara na úrovni roku 2004 jen díky květnovému zahájení dodávek do Polska. „Ve městě Nowa-Ruda hned za hranicemi jsme našli odběratele pro lahvové i sudové pivo,“ řekl ekonom pivovaru Karel Krejčí. Do května 2004 podnik vystavil asi 5 000 hl piva.
Pivovar kromě vaření piva žil ještě z prodeje sladiny do pekáren. „Po zrušení celních poplatků uvažujeme o vývozu našeho piva do Polska. Již dnes prodáváme lahvové pivo mezinárodním řetězcům, například Tescu. Navíc dodáváme pekárnám naši sladinu, ze které se vyrábí rychlý kvásek,“ sdělil ředitel pivovaru Petr Šimůnek.
S prodejem piva v létě 2004 byli v pivovaru spokojeni. V prvním pololetí 2004 stoupl prodej piva v porovnání s první polovinu předchozího roku o zhruba 20 %. „V červenci stoupl výstav meziročně o 45 %. Větší vliv než teplé počasí na to ale měla skutečnost, že se nám podařilo najít nové odběratele, jednak v Polsku, a také jsme prorazili do některých obchodních řetězců,“ uvedl v srpnu 2004 jednatel společnosti Jaroslav Nosek.
V roce 2004 pivovar vyvážel do Polska své pivo také pod značkami Full Dolnoslaski (světlý ležák; alk.: 5,0 %), Pils Dolnoslaski (světlý ležák; alk.: 4,5 %), Mocne Dolnoslaskie (světlý ležák; alk.: 6,0 %), Przeor (světlé lehké).
Na konec roku 2004 pivovar ozvláštnil etikety své dvanáctky vánočním motivem.
Růst výstavu o 43 % na 19 360 hl v roce 2004 vykázal nejmenší pivovar v Hradeckém kraji. „Podařilo se nám dostat do řetězců Tesco a Konzum Ústí nad Orlicí, a to zejména s novým osmistupňovým pivem,“ řekl ekonom pivovaru Karel Krejčí. Nového nízkostupňového piva pod značkami Převor a Novic podnik v roce 2004 vyrobil téměř 6 000 hl.
Jaroslav Nosek z pivovaru Broumov-Olivětín dne 1.dubna 2005 řekl, že jeho podnik bude zdražovat buď začátkem května, nebo od 1. června. „Půjde řádově o desetníky, přestože bychom kvůli vysokým cenám vstupů potřebovali zdražit o koruny. Konkurence nám to ale nedovoluje,“ vysvětlil a připomněl, že pivovar naposledy změnil ceny v roce 2002.
Od června 2005 spotřebitelé nakupovali pivo z Broumova-Olivětína dráž. Stalo se tak po zhruba třech letech. „Vlivem zvýšení výrobních nákladů ceny našeho piva vzrostly podle druhu o 20 až 40 haléřů,“ uvedl jednatel pivovaru Jaroslav Nosek.
O návštěvníky v rámci pivní turistiky měl zájem i pivovar v Broumově. Nedávno rekonstruoval bývalou zasedací místnost v pivovarské budově. „Místnost je velmi pěkná, obložená dřevem a s klenutými stropy. Návštěvníci to jistě ocení. Cestovní kanceláře by o nás mohly vědět z brožury Pivní cesty, kde je většina malých pivovarů. Také chceme o nabídku exkurzí a posezení rozšířit naše webové stránky,“ uvedl v říjnu 2005 jednatel Jaroslav Nosek. Pivovar zatím mnoho návštěv neměl, tak čtyřikrát do měsíce. Nosek však předpokládal, že díky nabídce na internetu a s pomocí cestovních kanceláří se to zlepší.
Sdružení přátel piva, které usiluje o povznesení kultury pohostinství a pití zlatavého moku, dne 10.listopadu 2005 vyhlásilo dvanáctkou roku světlý ležák.
Pivovar připravil na konec roku 2005 unikátní polotmavou sedmnáctku. Sváteční speciál měl obsah alkoholu 6,6 %. Jednalo se o nejsilnější pivo, které pivovar v celé své dlouhé historii vyrobil. Byl plněn jak do 0,5 l lahví, tak do sudů. Na trhu zaznamenal kladný ohlas, pivovar ho hodlal však spotřebitelům nabízet pouze před vánočními svátky.
V roce 2005 vystavil pivovar 43 039 hl piva. Z tohoto množství bylo 1 437 hl určeno na export do Polska a Německa. Výroba tak oproti roku 2004 vzrostla o 23 362 hl, t.j. o 118 %. V nárůstu výroby se projevila především spolupráce s obchodními řetězci Tesco a COOP, pro které byly vyráběny privátní značky. Do celé sítě řetězce Tesco bylo dodáváno pivo Novic, a to výčepní a ležák. Čtyři druhy piva (dva druhy výčepního, ležák a tmavé), byly dodávány řetězci COOP v Ústí nad Orlicí pod názvem Rampuš. V roce 2005 byla v pivovaru dokončena rekonstrukce návštěvní místnosti pro zájemce o exkurze. Prohlídka pivovaru tak zde mohla být zakončena ochutnávkou piva a posezením. Kapacita místnosti byla 46 míst.
Od 1.února 2006 stouply ceny piva z Broumova. „Jde o desetihaléře. Navýšení je rozdílné podle přepravní vzdálenosti,“ uvedl spolumajitel pivovaru Jaroslav Nosek.
Zajímavou novinkou jara 2006 byl vývoz do Ruska. Pivovar dodával do velkoobchodu v Moskvě sudové i lahvové pivo. Zájem projevil i dovozce z Petrohradu. Ten poptával české pivo, výhradně klasicky vařené, a z 50 vzorků poskytnutých šesti pivovary z užšího výběru jej nejvíce zaujalo právě broumovské. Polotmavá sedmnáctka byla stále jen sezónní (vánoční) záležitostí. Celoročně se dodávala polotmavá dvanáctka, ale jen jako sudová. Pivovar stále používal hlávkový chmel.
„Rozhodující bude, jak se zachovají především regionální pivovary, které jsou největšími konkurenty na zdejším trhu. Menší výrobci vyčkávají, jak na rozhodnutí Prazdroje zareagují ostatní velké firmy,“ podotkl v říjnu 2006 jako reakci na zvýšení cen Prazdroje ekonom pivovaru Karel Krejčí.
Pivovar začal 8.listopadu 2006 vystavovat unikátní polotmavou „sedmnáctku“. Sváteční speciál měl obsah alkoholu 6,6 % a byl určen právě na vánoční trh. „Jelikož v závěru minulého roku byl vstup tohoto piva na trh úspěšný, tak pro letošní Vánoce připravujeme více než dvojnásobné množství,“ prozradil jednatel pivovaru Jaroslav Nosek, a pro upřesnění dodal, že se jednalo o nejsilnější pivo, které pivovar v celé své dlouhé historii vyrobil. „Zatímco vloni jsme prodali 100 hektolitrů polotmavé sedmnáctky, letos bude pro konzumenty připraveno 260 hektolitrů plněných jak do půllitrových lahví, tak i do sudů. V roce 2006 přidal navíc pivovar do své „chmelové nabídky“ i polotmavou sudovou dvanáctku, čímž rozšířil nabízený sortiment na devět druhů.
Sdružení přátel piva, které usiluje o povznesení kultury pohostinství a pití zlatavého moku, dne 15.listopadu 2006 vyhlašovalo tradiční výsledky vyhodnocování pivovarů. Po úspěchu z roku 2005, kdy byl dvanáctkou roku vyhlášen ležák Opat z pivovaru Broumov- Olivětín, se zástupce z Broumovského výběžku neztratil v konkurenci ani v roce 2006. V nejprestižnější kategorii “ Pivovar roku“ skončil Olivětín na druhém místě za pivovarem Svijany.
V roce 2007 přestal pivovar vyrábět pivo Podorlický Rampuš tmavý (tmavé výčepní; alk.: 3,5 %; láhev ; plněno jen do 0,5 l lahví; vyráběno od jara 2005 pro maloobchodní sítě ve východních Čechách.).
Pivovar připravil na Velikonoční svátky roku 2007 nové Medové pivo ( etiketa ). Speciálu dodávaly chuť med luční a med lesní z Moravy spolu a kaštanový med ze Slovinska. Cukry, které jsou v medu obsaženy, dodávají při dokvašování na alkohol světlému ležáku syté zlaté barvy příjemný říz a velmi jemnou hořkost.
Novinkový Medový ležák bylo světlé pivo, vyrobeno podle německého zákona o čistotě piva, tzn. že na jeho výrobu bylo použito vody z vlastní studny, dvou druhů sladu – z toho jeden vlastní produkce, žateckého chmelu a tří druhů medu. Pivo bylo v prodeji v regionu pivovaru, prodejnách ústeckoorlického Konzumu a bylo k dostání v hradeckém Ternu. Pivo bylo možno ochutnat v Praze v restauraci První piwní tramway, Pivovarský klub a v Pivní galerii.
Pivovar zaznamenal mírný nárůst zájmu o pivo především v Královéhradeckém kraji. „V řetězcích, se kterými spolupracujeme, nárůst zřejmý není. Více se prodává sudové pivo, zejména jedenáctka Opat. Značný zájem pozorujeme také u naší novinky – piva Bitter, kterého se prodává více než dvanáctek,“ řekl v srpnu 2007 majitel a ředitel pivovaru Jaroslav Nosek. Pivovar vyvážel mimo jiné do Německa, kde byl zájem o tmavou jedenáctku. V Polsku a Rusku dávali lidé přednost dvanáctce Opatovi.
Jako každoročně pro připravili i v roce 2007 v pivovaru na vánoční svátky Speciální polotmavé pivo 17%.
Vzhledem ke zvýšené poptávce po hořčím pivu v regionu došlo od začátku roku 2008 k úpravě dávkování surovin, použitých k výrobě, především chmele. Zároveň došlo k mírné úpravě sortimentu vyráběných piv. Medová „dvanáctka“ byla jedním z dvojice exkluzivních piv vyráběných pivovarem. Medová 12° byla pro spotřebitele připravena vždy před velikonočními svátky. Místní voda z vlastní artézské studny, spojení dvou druhů sladů, žatecký poloraný červeňák, který byl do piva dodáván v podobě sušených hlávek, tradiční technologie vaření piva a zkušenost zdejších lidí formovaly a vytvářely tento druh zlatavého moku, do něhož byly postupně přidávány tři druhy medu. Med luční a lesní z Moravy a med kaštanový, který byl dovážen ze Slovinska. Cukry, které byly ve sladu a medu obsaženy se v průběhu hlavního kvašení a dokvašování přemění na alkohol a zároveň se pivo přirozeným způsobem dostatečně nasytí kysličníkem uhličitým. Po medu zůstává v pivu příjemná chuť a vůně. „Věříme, že naše medové pivo bude mít úspěch. Ačkoliv obsahuje lesní, luční a kaštanový med, není sladké,“ řekl v březnu 2008 jednatel pivovaru Jaroslav Nosek. Medového piva podnik vyrobil asi 100 hl.
V polovině dubna 2008 bylo na trh uvedeno pepřové pivo ( láhev ) . Jednalo se o unikátní nefiltrovaný ležák s výtažkem pepře černého. Pivo bylo k dostání zpočátku pouze v sudech, posléze v PEL i skleněných lahvích.
Celkem 26 tisíci hektolitry uvařeného piva za půl roku 2008 se mohl pochlubit pivovar v Broumově. Zůstával tak na úrovni roku 2007, vedle tradičního vývozu do Polska se jim povedl také kontrakt s Rusy ze Sankt-Petěrburgu. „Co nejvíc ovlivňuje zájem o pití našeho piva? U malých pivovarů, jako je náš, rozhoduje o úspěchu na trhu boj s giganty,“ mínil ředitel pivovaru Jaroslav Nosek, který přiznal, že zdražit pivo si může dovolit až v případě, že ho zdraží velké pivovary.
Když na konci září 2008 Prazdroj oznámil zdražení piva, bylo jasné, že je jen otázkou času, kdy ho budou následovat pivovary menší. „Zatím jsme o tom nemluvili, termín zvýšení cen našeho piva není stanoven. Plzeň však pro nás není vůbec směrodatná, to spíše pivovary v nejbližším okolí, se kterými bojujeme na trhu,“ potvrdil v říjnu 2008 ekonom pivovaru Karel Krejčí.
V polovině září 2008 bylo na trh uvedeno Koriandrové pivo 11°. Jednalo se o unikátní nefiltrovaný ležák s výtažkem koriandru. Pivo bylo k dostání pouze v sudech KEG nebo v 1l lahvi.
Společnost Přátel piva v listopadu 2008 již po osmnácté vyhlásila nejlepší piva a pivovary roku. V nejprestižnější kategorii dvanáctistupňových piv obsadil třetí místo Pivovar Broumov a jeho Opat.
Pivovar na počátku roku 2009 zdražovat nehodlal. Ne kvůli krizi, ale kvůli konkurenci. „My si nemůžeme dovolit nabízet zákazníkům takové výhody jako velké pivovary, proto se snažíme být spíše zajímaví,“ řekl v lednu 2009 sládek pivovaru Jaroslav Nosek. A dodal, že právě tato strategie přiměla pivovar upravit dávkování surovin, především chmele, aby tamní pivo bylo hořčí. V pivovaru každé dva měsíce vařili medovou dvanáctku ze tří druhů medu: lučního a lesního z Moravy a kaštanového medu, dováženého ze Slovinska. V polovině roku 2008 začal pivovar vařit takzvané pepřové pivo, v září 2008 koriandrové pivo 11° a v prosinci vyrobil i první vavřínové pivo. „Zatím jsme o zdražení nemluvili. Plzeň pro nás není vůbec směrodatná. Až zdraží okolní pivovary, s nimiž bojujeme na místním trhu, budeme o tom uvažovat i my,“ vysvětlil Nosek.
V pivovarské prodejně broumovského pivovaru byly v září 2009 dostání nově litrové PETky nefiltrovaného rozmarýnového, třešňového, meruňkového a zázvorového piva, za cenu 32-38 Kč. Dále k dostání kvasničák bez příchutě, pepř, koriandr, vavřín, med.
Pivovar zaznamenal lepší sezonu než v předchozím roce. Jeho majitel a ředitel Jaroslav Nosek rovněž pozoroval větší poptávku po jedenáctistupňovém pivu. Tamní pivo Bitter, které pivovar v posledních dvou letech více chmelí, měl výrazně hořčí chuť. „Zdá se, že na trhu je větší poptávka spíš po jedenáctkách, my zaznamenáváme zájem hlavně v jiných regionech, například v Praze, Brně nebo na polském trhu. Tam se naše speciální piva prodávají podstatně lépe,“ tvrdil v říjnu 2009 Nosek. Dodal, že to jsou především piva nefiltrovaná a také ovocná. Pivovar například nedávno uvedl na trh tmavé třešňové či světlé meruňkové pivo, s nimiž uspěl. „Některé hospody taková piva vyhledávají, protože chtějí svým hostům nabídnout něco jiného než piva velkých pivovarů, která jsou téměř v každé restauraci. Mnohé hospody velmi často sortiment piv obměňují,“ řekl Nosek. Olivětínský pivovar hodně spoléhal na polské pivaře. „Tady v příhraničí máme odbyt především díky Polákům, kteří sem jezdí právě pro nefiltrované pivo. Dokonce si myslím, že co do požadavků na kvalitu piva jsou daleko osvícenější než Češi,“ mínil ředitel. „Jezdí sem hodně lidí z Polska. Paradoxně u nás v regionu takový zájem nepociťujeme. Možná je to určitou averzí k našemu pivu z předchozích let. Mnozí z místních lidí dnes ani nevědí, jaké pivo se v pivovaru vaří. Naopak skupiny Poláků, které k nám přijíždějí na prohlídku z Dolního Slezska, považují pivovar za svůj.“
Polotmavou sedmnáctku tradičně uvařili v Broumově na konec roku 2009.
Zdražení piva od ledna 2010 potvrdil ředitel pivovaru Jaroslav Nosek. „Pivo Opat zdražujeme o 40 až 60 haléřů na půllitr. Asi se to nikomu nebude moc líbit, ale při tak velké spotřebě piva to státu možná pomůže,“ řekl Nosek.
V roce 2010 pivovar uvedl na trh novinku – Opat Třešňové pivo (tmavé výčepní; alk.: 3,5 %).
Dne 4. června 2010 pod klenbami bývalého klášterního pivovaru otevřeli dnešní majitelé soukromého pivovaru v Broumově-Olivětíně muzeum výroby piva. Vybudoval ho sám majitel a sládek pivovaru Jaroslav Nosek, který byl zároveň velkým sběratelem pivovarského náčiní a vybavení. Svou sbírku sestavoval už léta a rozhodl se její část ukázat. Exponáty získával různě. Hodně jich koupil, něco zůstalo v pivovaru, který vznikl v Olivětíně začátkem 18. století díky břevnovskobroumovskému opatství. „Nejdřív se pivo vařilo přímo v broumovském klášteře. Protože však oheň z pivovaru několikrát způsobil požáry nejen kláštera, ale i města, rozhodli se nejvyšší hodnostáři opatství přemístit pivovar z bezpečnostních důvodů na jiné místo, zhruba tři kilometry od kláštera,“ vysvětlil majitel, který umístil muzeum pod klenby nejstarší budovy pivovaru. Mezi exponáty jsou veškeré sklenice, které se k pití broumovského piva používaly v hospodách. Doplňují je staré sklenice na lahvové pivo, které dříve vyráběli jen hostinští. Návštěvníci muzea mohou spatřit také staré pípy a dřevěné sudy na transport piva či víka sudů, v nichž nápoj ve sklepích ležel a zrál. Mezi přístroji zaujme ten, který přesně určoval obsah sudu sloupcem vody – takzvaný cejchovací přístroj na dřevěné sudy. Nebo soustava želez, jimiž pivovarští bednáři vypalovali na dřevěné sudy přesný obsah piva. Jsou zde i přístroje na zátkování lahví a také pípa s dvěma kohouty, z nichž jeden sloužil pro čepování piva v hospodě a druhý pro hadici, která plnila lahve. Majitel sbírky se také rád pochlubí historickou ledničkou, do níž se sypal led, který chladil lahve s nápoji. Když roztál, vypustila se voda kohoutem a do ledničky se nasypal nový. Ledovací nástroje zase mohou někomu připomenout husitské nebo selské zbraně. Jsou to různé háky na zachytávání ledu, ale i důmyslná pila se závažím a jedinou rukojetí, kterou dělníci používali k řezání ledu na pivovarských rybnících. Vyznavači piva mohou také na dochovaných fotografiích spatřit tváře lidí, kteří v pivovaru pracovali před více než sto lety. Raritou je také plastický obraz pivovarské hospody, který vznikl v roce 1881. „Je to vlastně obraz 3D, který je vytvořen několika vrstvami, takže je plastický. Našel se u jednoho restaurátora,“ vyprávěl ředitel. Překvapením pro návštěvníky může být také informace, že pivovar vyráběl do roku 1948 také likéry, a to mnoha druhů. Kromě lahví lze v jedné z vitrín vidět i originální neotevřený likér, který našel obyvatel Broumova a poskytl ho muzeu.
Vedra července 2010 zvedla odbyt i pivovaru v Olivětíně. Tamní pivovarníci věřili, že se tím vyrovná menší prodej v chladném jaru. „Zvýšený zájem je o speciální piva, zejména o nefiltrovaný ležák,“ řekl Jaroslav Nosek. Prodej pivovaru pomáhali zvyšovat i návštěvníci v červnu otevřeného pivovarnického muzea.
Na podzim 2010 pivovar uvařil pivo ochucené brusinkou.
Na konci roku 2010 pivova nabízel i speciální jahodové pivo.
Pivovar na konec roku 2010 navařil tradiční sváteční dvanáctku a polotmavou sedmnáctku Opat. Firmě se v roce 2010 dařilo vyrábět podobně jako v předchozím roce a na leden 2011 chystal novinku: polotmavou třináctku a čokoládové pivo.
Pivovar pro své příznivce koncem ledna 2011 připravil dvě novinky – ochucené čokoládové pivo ( láhev ) a tmavou třináctku. V březnu 2011 se zde pokusili navázat na zaniklou tradici – uvařili čtrnáctistupňový Tmavý březňák ( láhev ), za který byl pivovar na konci 19. století na potravinářských výstavách v Paříži a ve Vídni odměněn zlatými medailemi. Pivo se začalo prodávat v květnu 2011.
Pivovar na svátky připravil černé desetistupňové švestkové pivo ( láhev ). „Další novinkou je, že poprvé do lahví stáčíme naše pepřové pivo,“ uvedl v dubnu 2011 majitel Jaroslav Nosek.“ To bude mít o svátcích výsadu, že se jako první z řady tamních kořeněných piv – s koriandrem, vavřínem či zázvorem – dočká pasterizace a prodeje ve skle. Pivovar se ohlížel za slavnou minulostí. „Od března máme navařeného Březňáka. Toho lidé ochutnají v květnu a pak až příští rok. Pivo, které týden kvasí a minimálně dva měsíce ve sklepě dokváší, získalo v roce 1890 a 1898 na výstavách v Paříži a Vídni zlaté medaile,“ řekl Nosek. S výrobou se přestalo ve 20. letech minulého století.
Léto 2011 si pochvaloval broumovský pivovar. „Prodáváme více i díky otevřenému muzeu piva. O co je menší prodej v hospodách, o to více stoupá přímo v pivovaru díky muzeu,“ pochvaloval si ředitel Jaroslav Nosek.
Za poslední půl rok 2011 vyrobil pivovar několik nových ochucených druhů piv. Zákazníci mohli ochutnat nefiltrované pivo s rakytníkem, javorovým sirupem a malinami. Před koncem roku 2011 pivovar uvedl na trh grapefruitové pivo a vánoční ležák s pomerančem a skořicí. Jako tradičně před 17. listopadem byla vystavena polotmavá sedmnáctka.
Velkou sbírku starých půllitrů, lahví na stáčené pivo a spoustu dalších zajímavostí si mohou prohlédnout návštěvníci unikátního muzea pivovarnictví v Broumově. Majitelé pivovaru navíc chtějí v zimě expozici rozšířit o další velkou místnost. Exponáty do sbírek muzea putují postupně. V roce 2011 přibylo například i několik přístrojů, které hostinští využívali k plnění lahví piva v hospodách. „Mnozí pivaři možná ani netuší, že stáčení piva do lahví bylo ještě na začátku minulého století především věcí hostinských. Pivovary začaly stáčet pivo až poté, co zjistily, že to dobře nese,“ řekla ředitelka broumovského pivovaru Andrea Nosková. V muzeu jsou i sudy, v nichž pivo ve sklepích zrálo či trakaře, na nichž se sudy vozily. Mezi přístroji zaujme ten, který přesně určoval obsah sudu sloupcem vody – takzvaný cejchovací přístroj na dřevěné sudy. Nebo soustava želez, jimiž pivovarští bednáři vypalovali na dřevěné sudy přesný obsah piva. K vidění je i historická lednička, do níž se sypal led. Ledovací nástroje zase připomínají doby, kdy pivovarníci těžili led ze zamrzlých rybníků a pak ho po celý rok skladovali v chladných sklepeních. Řada historických fotografií dokumentuje práci v pivovaru před více než sto lety. Návštěvníci mohou také nahlédnout do kanceláře sládka, který místo počítače používal brk s inkoustem a takzvaný výstavní deník, kam zapisoval vyrobené pivo. Základem další expozice bude sbírka plechových reklamních tabulí, především na sto třicet tabulí z období do roku 1930. Doplní ji řada novějších, dokumentujících vývoj pivovarnictví do konce minulého století. Novou expozici by mělo doplnit také náčiní, které bednáři a truhláři používali k výrobě a údržbě pivovarských sudů. Majitelé pivovaru manželé Noskovi zvažují také, že by část nové expozice tvořila i historická hospoda. Pro tu ale zatím chybí to hlavní – historický výčepní pult, který by ale pocházel z Broumovska. „Řadu exponátů měl můj muž už dávno, některé ale získává až v poslední době na různých aukcích, burzách či prostřednictvím inzerátů. Snažíme se ale, aby exponáty měly vazbu na broumovské pivovarnictví,“ řekla Nosková. Olivětínský pivovar má totiž dlouhou historii a do roku 1945 patřil broumovským benediktinům. Možná i proto už čtyřikrát přivezl návštěvníky do muzea osobně i převor Prokop Siostrzonek. „Přivezl sem své známé a přátele a jednou dokonce celý autobus návštěvníků,“ sdělila ředitelka a dodala, že právě převor jejich muzeum otevíral. Velkou část návštěvníků olivětínského pivovaru tvoří Poláci, ale i Holanďané, Němci či Rakušané. V provázení návštěvníků se střídali ředitelka s manželem a dalšími dvěma zaměstnanci. „V létě už jsme ale museli v některých dnech zavést začátky prohlídek, abychom měli vůbec nějaký čas na řízení pivovaru a výrobu piva,“ říekla Nosková. Muzeum mimo jiné může zvýšit i tržby pivovaru, neboť přímo v jeho areálu mnozí návštěvníci posedí a v pivovarské prodejně si koupí jeden ze speciálů, které broumovský pivovar vaří. Od medového, třešňového po pivo s javorovým sirupem a různé „kvasničáky“. Se svým čokoládovým pivem se pivovar dokonce prosadil do největších hypermarketů v republice. (zdroj: hradec.idnes.cz)
K výročí 300 let pivovaru připravili na jaře 2012 nové pivo Benediktin 12° ( láhev )a speciální světlé pivo Benediktin 15° ( láhev ). Mezi ochucenými ležáky se objevila příchuť grapefruitu a mezi kvasnicová piva přibyl rovněž Benediktin a nově i kvasnicové pivo s příchutí černého rybízu.
Pro letní dny roku 2012 pivovar připravil lehké osvěžující pivo Opat Lemon a speciál tmavý Březňák.
Sládci pivovarů proto vymýšlejí jeden speciál za druhým. Na vánoční chutě sází pivovar Opat v Broumově, který vaří ochucená piva pro každou sezonu. Pivaři si pochutnají na světlém a tmavém ležáku s pomerančem a skořicí. „Prodáváme ho v lahvích, ale i v sudech. Jenom v sudech pro restaurace jsme uvařili ještě mandarinku se skořicí. A jako každoročně bude ve svátečním období k dostání polotmavá sedmnáctka,“ řekl majitel Opata Jaroslav Nosek. Zákazníci mohli také nově ochutnat nefiltrované pivo s příchutí Absinthu.
Novinkou jara 2013 v broumovském pivovaru byla dvanáctka s přídavkem sedmdesátiprocentního absintu. Kdo by ale čekal silně hořký a alkoholický lomcovák, byl asi zklamaný. „Pivo je spíš aromatické, a to díky přídavku macerátu z anýzu a pelyňku. Alkoholu má standardních pět procent,“ podotkl majitel pivovaru Jaroslav Nosek. Absintový ležák Opat nabízeli ve filtrované i nefiltrované verzi. Prodával i po Velikonocích. Po svátcích pivovar přijde i s další novinkou. „Zhruba v půli dubna chystáme novinku – polotmavou čtrnáctku Benediktín,“ potvrdil Nosek. (zdroj: hradec.idnes.cz)

Od 5.11. v prodeji Opat Bitter 19° (extra chmelený speciál ).
Pivovar jako tradičně před koncem roku uvedl na trh nefiltrované pivo s pomerančem a skořicí pro zpříjemnění vánoční pohody.
Výstav piva:
rok 1997: 36 655 hl
rok 1998: 29 615 hl
rok 1999: 26 627 hl
rok 2000: 25 620 hl
rok 2001: 21 600 hl
rok 2002: 16 022 hl
rok 2003: 12 558 hl
rok 2004: 19 362 hl
rok 2005: 42 593 hl (export 1 438 hl)
rok 2006: 37 496 hl (export: 1 100 hl)
rok 2007: 26 000 hl