Pivovar Vyškov

   fotogalerie

   etikety

adresa: Vyškov; Čs.armády 4; 682 11

Tři sta dvacet let uplynulo dne 24.6.2000 od založení pivovaru. Návštěvníci oslav, které jejich pořadatelé naplánovali na vyškovský zimní stadion, se mohli těšit na bohatý program.K této příležitosti pivovar vyrobil speciální výroční pivo Jubilant (polotmavý speciální 13 % ležák; alk.: 5,7 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů). Z přesunu do vyšší hladiny spotřební daně díky vyšší produkci neměl v červnu 2000 ředitel pivovaru Josef Machala strach. Jeho podnik měl totiž výstav roku 1999 sedmdesát šest tisíc hektolitrů piva a do překročení vyšší hranice mu tak chyběla zhruba třetina jeho produkce roku 1999. Oproti velkým pivovarům tak i v roce 2000 zaplatil o 30 % nižší spotřební daň. „Přesto jsme k 1.6.2000 cenu našeho piva zvýšili o několik desítek haléřů. Hlavním důvodem byl každoroční nárůst nákladů, v roce 2000 kvůli cenám benzinu především na dopravu. Do konce měsíce května 2000 se však i nám podařilo prodat asi o 10 % více piva než ve stejném období roku 1999,“ dodal Josef Machala. Pivovar navařil v roce 2000 více piva než v předešlých letech. „Oproti předcházejícímu roku to dělalo nárůst o 3,5 %. Určitě tomu faktu nahrálo počasí, ale také další rozvoj našich obchodních aktivit. Téměř 60 % výstavu přitom tvořilo pivo Džbán, což byla podle staré klasifikace jedenáctka,“ upřesnil v prosinci 2000 ředitel pivovaru Josef Machala. Strategie pivovaru na další rok byla jasná. „Přáli bychom si, aby se nám podařilo přinejmenším udržet ten současný stav, ale chceme se také trošku podívat po našem okolí a dále se rozvíjet,“ odhalil plány pivovaru v následujícím roce ředitel Machala. O tři procenta méně piva než v roce 2000, necelých 76 000 hl vystavil pivovar v roce 2001. Naopak odbyt limonád v sudech a PET lahvích stoupl o 8 % na 73 000 hl. Při tržbách 150 miliónů Kč skončila firma se ziskem 800 tisíc Kč proti 250 tisícům v roce 2000. Propad výstavu piva zmírnilo zvýšení cen piva i limonád. Svou produkcí patřil pivovar ke klasickým regionálním výrobcům. Největší odbytiště se samozřejmě snažil najít v rámci okresu a navázat dobrou spolupráci se všemi obcemi, což považoval za prioritu. Samozřejmostí bylo, že zřizovatelům restauračních zařízení poskytoval odbornou i technickou pomoc a v rámci veřejného života pomáhal sportovním i společenským organizacím. “ Pivovar je akciovou společností ve stoprocentním držení státu, konkrétně ministerstva zemědělství. Skládal se z 5 provozů, z nichž největším byl právě vyškovský pivovar. Dalšími částmi byly sodovkárna ve Zlíně, sladovna v Záhlinicích a velkosklady nápojů v Kroměříži a Uherském Hradišti, “ představil podnik ředitel Ing. Jiří Piňos a přiblížil také problém, se kterým se pivovar již delší dobu potýkalá: “ Doposud se řeší majetkoprávní vztahy s církví, neboť pivovar je postaven od r. 1680 na církevním pozemku a jeho součástí jsou i někdejší církevní budovy. V roce 1991 byla vznesena restituce ze strany arcibiskupství olomouckého a věc se stále řeší. “ Předáním trofeje zlatá korunka za nejlepší desetistupňové pivo v rámci soutěže malých nezávislých pivovarů z celé ČR (23.5.2002) začaly v Radniční ulici v Brně Radniční dny piva, na kterých se představily jen malé pivovary. Cenu za nejlepší desítku získalo od poroty vyškovské pivo, které porazilo dalších 20 konkurentů, které se tu představily. Zlatou korunku převzal ředitel pivovaru Ing. Jiří Piňos a neskrýval radost, že jejich výrobek porazil velkou a mnohdy i více známou konkurenci. Cena pak z rukou ředitele putovala do stánku, kde si ji za zády výčepních mohli prohlédnout všichni návštěvníci dnů piva. Stát v roce 2002 vlastnil pouze dva pivovary.
Ryze státní firmou byl Budvar a Pivovar Vyškov, který patřil mezi největší z 5 provozů a.s. Jihomoravské pivovary. Mezi padesátkou tuzemských firem zaujímal tento producent 36. příčku v odbytu piva. Pivovar v roce 2001 vykázal výstav na úrovni 76 000 hl piva a vyrobil také 73 tisíc hl limonád. „Že jsme státní akciovou společností, je dáno tím, že pivovar stojí na pozemcích, které dříve patřily církvi, podobně jako dvě třetiny provozních budov,“ konstatoval v květnu 2002 ředitel podniku Jiří Piňos. Podle jeho slov vznesla na začátku devadesátých let katolická církev na svůj bývalý majetek restituční nárok a situaci se zatím nepodařilo vyřešit. „V podstatě existují tři scénáře dalšího vývoje. První varianta počítá s tím, že majetek bude církvi vrácen a ta zůstane majitelem. Podle druhé varianty si stát pivovar ponechá. Třetí možnost předpokládá následný prodej soukromému investorovi,“ vysvětlil Piňos. „V budoucnu lze očekávat další snížení spotřeby piva, v regionu se jej prostě více nevypije,“ upozornil ředitel. Pivovar v letech 1999 až 2001 investoval celkem 30 miliónů korun, zejména do modernizace výroby. Na malé nezávislé pivovary, kam se vyškovský producent řadil, doléhal tlak velkých konkurentů a zuřící cenová válka. „Masívní reklama velkých pivovarnických skupin i dotace a sponzorování prodejních míst vytvářejí tlaky, které nás nutí hledat vyšší profit například v limonádách. Pivovar prodával hektolitr piva za 1300 korun, ale ze stejného množství limonády po 700 korunách má vyšší zisk,“ uvedl Piňos. Vyškovsko mělo podle něj také nevýhodu v absenci blízkého rekreačního střediska, jako je Brněnská, Vranovská nebo Plumlovská přehrada, kde se vytočí podstatná část letní výroby tamních regionálních pivovarů. Podle informací obchodního oddělení pivovaru byl výstav téměř 35 500 hl piva za leden až červen 2002 jen 3, 5 % za rokem 2001. Červen 2002 byl přitom výstavem srovnatelný s červnem 2001. Bývalo zvykem, že ranní atrakce při vyškovské pouti se soustředily na vyškovské náměstí, zatímco odpoledne pozornost upoutal místní pivovar se svým Dnem otevřených dveří. Stovky lidí zaplnily vždy obě pivovarnická nádvoří, aby ochutnaly místní speciality, které jsou vyrobeny jedenkrát za rok právě k tomuto účelu, prošmejdily varnu, spilky, stáčírnu či sklepy. Dne 11. srpna 2002 převzal pivovar režii do svých rukou a zcela rozbil dramaturgický plán pořadatelů vyškovské poutě. Hlavní program se přesunul do prostor pivovaru již ráno. V 10 hodin zahájil maraton pořadů Dechový orchestr mladých z Němčic na Hané, po nich následovali se svým šermířským show olomoučtí mušketýři, ukázku z práva útrpného přiblížil divákům soubor Ordal z Ostravy, nechyběli kejklíři ani fakíři. O hudební produkci se postarala celá řada hudebních skupin s odlišnými žánry jako jsou místní Fernet Blues či country skupina Lament. Vyvrcholením pak byli Flereti s Jarmilou Šulákovou. Štamgasty neodradilo ani pošmourné počasí spojené s občasnými přeháňkami. Hitem na Dni otevřených dveří bylo kvasnicové pivo. O koncentrovaný vitamín B projevovaly v hojné míře zájem také ženy. Pivovar nabízel mj. svým odběratelům čištění potrubí, jímž pivo v hospodách proudí. „Snažíme se mít osobní kontakt s každým majitelem restaurace, který naše pivo odebírá. Vybavení restaurace nabízet nemůžeme. Sázíme tedy na akce, jakou je například den otevřených dveří, pivní slavnosti či ankety,“ popsal v říjnu 2002 strategii podniku ředitel pivovaru Jiří Piňos. Pivovar chtěl se zdražením piva počkat až na sezonu 2003, protože považoval za netaktickou úpravu cen v „chudších měsících“. Podle ředitele Jiřího Piňose poslední zdražování od roku 1999 činila ročně v průměru 5 %. Zhruba o 6 % na 71 000 hl klesl pivovaru v roce 2002 výstav piva. Podnik byl dosud ve vlastnictví státu kvůli nedořešené restituci. Produkce limonád šla dolů asi o desetinu na 60 000 hl v důsledku zářijového ukončení výroby kofoly. „Předběžné tržby 150 až 160 milionů korun budou kopírovat rok 2001 a budeme v zisku asi milion korun,“uvedl ředitel Jiří Piňos.
Na počátku roku 2003 pivovar přistoupil ke změně loga a etiket. Také začal vyrábět polotmavý ležák Řezák.

Ředitel pivovaru Jiří Piňos v červnu 2003 uvedl, že pivovar se snaží pořádat řadu prezentací v regionu a zcela změnila vizáž všech druhů lahvových piv. „Uvádíme na nich zcela jasně ‚sílu‘, tedy desítku i jedenáctku,“ vysvětlil. Červnová horka podle něj maximálně přály konzumaci piva a limonád. „Pokud by takto bylo od března do listopadu, byli bychom nejspokojenějšími výrobci v zemi,“ dodal. Firma ohlásila od 1. května 2003 zdražení v průměru o 50 haléřů na jedno pivo.
Zatímco zemědělci či rybáři na sucho léta 2003 naříkali, mnozí podnikatelé v jiných odvětvích právě na toto období každý rok netrpělivě čekali. Například výrobci piva byli horkými dny nadšeni. Nad nezvykle vysokými ciframi v záznamech oddělení expedice si mnul v červenci 2003 spokojeně ruce i ředitel pivovaru Jiří Piňos:
* Co znamená letní sezona pro váš podnik?
Jsou to pro nás žně. Po otevření koupališť a venkovních zahrádek před restauracemi vzrůstá obvykle spotřeba piva až o sto procent. Škoda jen, že v naší oblasti není žádná větší vodní plocha. Výstav piva se nám proto nezvyšuje tak příkře jako pivovarům, které zásobují stánky na Brněnské, Vranovské nebo Plumlovské přehradě. I tak však zřejmě bez problému dosáhneme loňského výstavu přes sedmdesát tisíc hektolitrů, což je zhruba i náš letošní plán.
* Vstup na moravský pivní trh nedávno ohlásil světový gigant Heineken. Mění se pod hrozbou dalšího konkurenčního tlaku strategie vašeho podniku?
Naše hlavní strategie je stále stejná. Zabetonované pozice. To se nám na Vyškovsku zatím daří, protože zde existuje jistý patriotismus místních pivařů. Tlak velkých, zejména nadnárodních společností, je však veliký. Pokud sem Heineken přijde, jistě zaútočí na naše odběratele s nabídkou změny značky. Čekáme, že se boj o moravský pivní trh dále vyhrotí. Technologické vybavení je v současné době u pivovarů zhruba na stejné úrovni. Suroviny dnes také všichni kupujeme kvalitní. Jediný rozdíl zůstává v lidském potenciálu. Velké kolosy vyrábějí i pět milionů hektolitrů ročně, což z nich činí chemické továrny. Člověk tam neovlivní chuť piva takovým způsobem, jako v malých závodech. My do piva můžeme na rozdíl od počítačů vnést svůj um. V tom máme navrch. Jediný způsob, jak konkurovat obrům, je tedy kvalita. Vyškovský pivovar se však zřejmě gigantem nikdy nestane. To je totiž dáno tradicí, rozdělením trhu, kapacitou i poptávkou po produktu.
* Co třeba rozšíření sortimentu?
Požadavky trhu se samozřejmě neustále mění. Nedávno jsme proto začali vyrábět například řezané pivo, se kterým jsme se dostali i do restaurací, které byly dosud tradičními baštami konkurence. Vůbec jsme přitom nepocítili snížení odbytu naší světlé jedenáctky Džbán nebo tmavého Havrana. Třikrát v roce také vaříme naši specialitu, kterou je čtrnáctistupňový Generál. Do žádných výstředností, jakou je třeba stáčení piva do plastových lahví, se však pouštět nebudeme. I o tom jsme před lety uvažovali, nakonec se však ukázalo, že se tento produkt stal u výrobců jen okrajovou záležitostí. Šlo o módní výstřelek, který naši konzervativní pivaři nepřijali. Zůstaneme tak u sudů a půllitrových lahví. V současné době se projevuje silná poptávka po nealkoholickém pivu. Jeho výroba je sice v podmínkách malých pivovarů dost složitá, blíží se však doba, kdy i tento druh piva budeme muset odběratelům dodávat.
* Daří se vašemu pivovaru pronikat i do oblastí, v nichž dříve lidé vyškovské pivo neznali?
V poslední době ano. Rozšiřujeme totiž prodej do sítí zrušených pivovarů zvláště směrem ke slovenské hranici. Například do oblasti Jarošova, Brumova- Bylnice, Uherského Ostrohu nebo na Břeclavsko. Připravujeme se dokonce i na vstup na zahraniční trhy. Jednáme se třemi společnostmi o možnostech vývozu do Polska, Maďarska a Rakouska. Zatím je však komplikovaná situace na našich celnicích. Jejich pracovníci jsou totiž značně nervózní, a zřejmě aby na poslední chvíli ukázali, jak je jejich práce důležitá, dělají vývozcům problémy. Čekáme tedy na vstup naší země do Evropské unie. Na to chceme být připraveni.
* Neuvažujete o přijetí kapitálu některého ze zahraničních mamutích pivovarů, abyste rozšířili výrobu a trhy?
Obávám se, že tím bychom dosáhli zcela opačného účinku. Zkušenosti malých pivovarů například v Lounech nebo Mostě hovoří jasně proti. Řada z nich šla do fůze s nadšením, aby pak zjistila, že si velké společnosti jen kupují trh a že během krátké doby místní výroba zanikne. Tradiční značka se pak začíná vařit někde úplně jinde. V našem pivovaru jsou však takovéto úvahy zatím zbytečné. Dříve patřil olomouckému arcibiskupství, které na něj vzneslo restituční nárok. Nejsou zde tedy vyřešeny majetkové vztahy, a náš podnik tak patří vedle Budvaru k posledním dvěma státním pivovarům. „Počasí přeje celé nápojářské branži,“ prohlásil ředitel pivovaru Jiří Piňos. Firma podle něj paradoxně vydělala právě na tom, že v regionu chyběla větší vodní plocha a zájemci o osvěžení tak oblehli řadu koupališť. Letní sezónu 2003 označil za nejlepší v posledním desetiletí s tím, že prodej piva posílil v červenci o 10 % na 7500 hl.
Pivovar v roce 2003 zaznamenal jen tříprocentní meziroční pokles prodejů na 69 000 hl piva. Celkové výnosy 170 milionů Kč zůstaly zhruba na stejné úrovni jako v roce 2002, projevil se ale negativně tlak velkých výrobců. „I když vykážeme účetně ztrátu, nehodláme jít ani nyní cestou takzvaných levných piv,“uvedl ředitel Jiří Piňos s tím, že výsledky hodlá podnik udržet. Pivovar byl i v roce 2003 jako jediný v regionu kvůli neukončeným restitučním řízením ve státních rukou a zaměstnával na 130 lidí. V hospodaření mu napomáhala i vlastní výroba kolem 1900 tun sladu. Ke zlepšení situace chtělo vedení získat významný vývoz do zahraničí.
Vyškovské pivo bylo možné v dubnu 2004 ochutnát nejen v jeho rodném městě, ale také v brněnské Vyškovské pivnici na Jánské ulici v centru města. Čepovaný Džbán tu měli za 14 Kč.
Snížení prodeje piva i limonád během jara 2004 zaznamenal i pivovar Vyškov. „V dubnu i v květnu dosáhl propad v limonádách i pivu 15 %, což je o 2 000 hl méně,“řekl v červnu 2004 ředitel Jiří Piňos. Firma přitom nepřišla o žádného zákazníka, ale prázdnotou zely nejen zahrádky u restauračních zařízení, ale i samy hospody. „Počasí se projevilo dost zásadně,“ dodal.
Firmě propadla v pololetí 2004 díky chladnému počasí výroba piva meziročně o 15 % na 33 000 hl. „Snížení produkce nevyrovná ani mírné zdražení, které téměř všechny pivovary provedly letos na začátku sezony,“ mínil ředitel Jiří Piňos. Výroba limonád dosáhla objemu 26 000 hl.
Den otevřených dveří v pivovaru začal 14.8.2004 ve 16 a pokračoval v neděli v 9.30 hodin. Vstup na akci byl zdarma.
Pivovar vyrobil pro sklad piva ve Studénce-Butovicích světlou jedenáctku Butovický pouťový kozel, Zámecký ležák.
Pokles odbytu piva a nárůst výstavu nealkoholických nápojů. Zhruba takový vývoj hlásil pivovar v roce 2004. Na konci srpna 2004 měl pivovar o pětinu nižší odbyt – 42 000 hl. Výroba limonád, zejména kvůli zařazení produktů bez cukru, však stoupla o 1000 hl na celkových 34 000 hl.
Pivovar na podzim roku 2004 zvýšil cenu piva. Sudové pivo podražilo v průměru o třicet haléřů na půllitr. Cenu lahvového piva podnik ponechal beze změn. Podle tamního ředitele Jiřího Piňose se i v tomto případě projevil růst nákladů na pohonné hmoty a některé suroviny. Nevyloučil přitom další zdražení, které mělo kopírovat růst cen benzinu a nafty.
Na vyškovském předvánočním trhu roku 2004 se objevil speciální druh silného piva, které připravil místní pivovar. Měl 16,8 stupně a tento údaj připomínal rok 1680, kdy byl pivovar založen. „Sto dvacet hektolitrů tohoto piva jsme uvařili již v září a nazvali je Jubilér (alk.: 7,5 %). Pak zrálo tři měsíce v tancích a nyní je připravujeme k distribuci,“řekl v prosinci 2004 vrchní sládek pivovaru Dušan Táborský. Jak dodal, pivo se stáčelo do zvláštních třetinkových lahví (0,355 l), v nichž hodlal pivovar exportovat své produkty na americký trh. Jubilér musel sládek uvařit o několik stupňů silnější a až před stáčením jej nařezat čtrnáctistupňovým ležákem, aby dosáhl požadového obsahu alkoholu. Na rozdíl od výčepních piv použil více chmele. „Chtěl jsem jej přiblížit jednomu typu německého piva, které se jmenuje Dopplebock a vaří se také na podzim. Abych dosáhl podobně tmavé jantarové barvy, musel jsem do něj přidat karamelový slad,“ vysvětlil Táborský. V prosinci se Jubilér na zkoušku točil z několika sudů v jednom z vyškovských mládežnických klubů. „Před několika dny jsem si tam dal šest půllitrů a sílu piva jsem pak cítil. Je však dostatečně prokvašené, takže po něm ráno nebolí hlava,“ vyhodnotil důkladnou degustaci piva jeho autor. Zvláštní várky piv pro doplnění sortimentu pivovaru připravoval několikrát do roka. Na nedávnou městskou pouť například uvařil pivo s výtažkem pepře a ženšenu. „Před několika lety jsme zkusili i příchuť tequilly. To však nebylo to pravé ořechové. Příště tedy počítám opět s extraktem nějakého přírodního produktu,“ řekl sládek a dodal, že zřejmě sáhne po osvědčeném zázvoru.
Pivovar, vlajková loď společnosti Jihomoravské pivovary a jeden z neodmyslitelných symbolů města Vyškova, v roce 2005 slavil 325. výročí svého založení. Při oslavách si na své si přišli nejen milovníci zlatavého moku, ale také zájemci o historii a kulturu. V květnu se o vaření piva ve Vyškově konala výstava v Muzeu Vyškovska. V červnu firma uspořádala koncert, na který pozvala publikum přímo do areálu pivovaru.
Evropská unie připravovala v roce 2005 návrh směrnice, která by určovala, kolik energie se může spotřebovat a kolik odpadu může vzniknout při výrobě jednoho hektolitru piva. Tím by podle pivovarníků mohly být ohroženy hlavně malé pivovary v ČR, jejichž výroba je energeticky náročnější. Navíc by se mohla vytratit specifika českého a moravského piva. Rozhovor o této problematice poskytl v únoru 2005 ředitel pivovaru Jiří Piňos.
* Skutečně by nová evropská směrnice mohla ohrozit tuzemské pivovary ?
Nebezpečí tu je, a to hlavně pro menší pivovary s produkcí pod dvě stě tisíc hektolitrů. Mezi ně se svými šedesáti tisíci patří i náš vyškovský pivovar. Pokud směrnice vejde v platnost, nutila by nás do velkých investic, které by nás hnaly do dluhů. Unie by nám navíc nařizovala, za jaké množství energie musíme uvařit jeden hektolitr. Ale proto jsme, proboha, přece do unie nevstupovali!
* Organizace pivovarů, které je vyškovský pivovar členem, se prý chce bránit zavedením ochranného označení „české pivo“?
Ano, tento oficiální pojem by naše postupy mohl ochránit. Způsob výroby českého piva by byl definovaný a nemohla by ho omezit žádná další norma. Ostatně, běžně se mluví o specifických produktech, jako je třeba francouzský koňak nebo skotská whisky, tak proč by nemohl existovat chráněný produkt české pivo? Já myslím, že si zaslouží určitou ochranu.
* Obvykle slýcháváme spíše o pojmu „pivo plzeňského typu“, není tedy snaha zavést pojem „české pivo“trochu umělá? Je tento pojem skutečně podložený?
Rozhodně ano. Pivem plzeňského typu se rozumí čiré, světlé, nezkalené pivo, které se od poloviny devatenáctého století vyrábí svrchním kvašením. Tehdy to byl velký krok kupředu. Pokud jde souhrnně o české pivo, vyznačuje se v porovnání s pivy například z Belgie, Holandska, ale i Německa, plností chuti. Takovou chlebovitostí, hutností, kterou každý pivař pozná. Domnívám se, že naše republika zůstala jakýmsi ostrovem se zachovalými původními pivy, uprostřed evropského moře piva, kterému říkáme „eurobier“. To je takové uni fikované. My jsme oproti jiným státům samozřejmě i jinak tradičně zvýhodněni, máme vlastní suroviny, hlavně sladovnický ječmen, jsme chmelařská mocnost.
* Drtivá většina druhů piva u nás ale prý patří ke světlému ležáku a je si tedy podobná. Jak je to skutečně s pestrostí piv, která vaříte?
Bez debaty se výběr zvětšuje. Můžeme to dokumentovat i na produkci vyškovského pivovaru. Ten po válce vařil jen dva druhy piva, desítku a dvanáctku. Dnes ale vyrábíme osm druhů piv, od osmičky až po sedmnáctku. A podobně to dělají všechny ostatní pivovary. Škála druhů se rozevírá. Náš ortodoxní pivní národ ale samozřejmě z osmdesáti procent pije desítku nebo dvanáctku. Na tom jsou lidé prostě odkojeni.
* Kromě toho, že vám Evropská unie komplikuje život, byl vstup do ní pro vyškovský pivovar i přínosem?
Pivovar, který se chce udržet na trhu, má dvě možnosti. Jedna je důraz na patriotismus a vlastní region, druhá je vývoz. K vývozu se nám nyní otevřely cesty odbouráním různých cel, ale pronikání na zahraniční trhy není tak snadné, jak by se zdálo. Zatím jsme sezonně vyváželi do Itálie a do Švédska, na toto léto už máme sjednané vývozy do Spojených států, jednáme i o Polsku a Maďarsku.
Z degustátorské soutěže Zlatý pohár Pivex pivo 2005 si zástupci pivovaru odvezli ocenění Certifikát kvality. Ten získali za jedenáctistupňové pivo Džbán v kategorii světlý ležák, do níž bylo přihlášeno dvaadvacet druhů piva z celé republiky. „V obou částech soutěže jsme měli mimořádně dobré výsledky v laboratorním rozboru,“vysvětlil sládek Dušan Táborský. Ten k výrobě tohoto piva léta používal aromatickou odrůdu chmele žatecký poloraný červeňák. Slad dodávala sladovna v Záhlinicích a vodu odebírá pivovar z vrtů v nedalekých Drnovicích. Jedenáctistupňové pivo přitom ve Vyškově zrálo až 90 dnů. Toto pivo na počátku roku 2005 připravoval pivovar na export pro americký trh. „Každým dnem by měl přijet z brémského přístavu kontejner s papírovými kartony. Již jsme jednali s rejdaři, takže počátkem dubna by mělo do státu Illinois putovat prvních 160 hl jedenáctky ve zvláštních třetinkových lahvích s novými anglickými etiketami,“řekl v březnu 2005 sládek. Linku na tyto lahve připravili v pivovaru již koncem roku 2004, aby ji otestovali při stáčení speciálního piva Jubiler. Protože Američané vyžadovali nejméně půlroční trvanlivost, muselo pivo projít ostřejší filtrací. „Pivo musí také vydržet cestu po moři a výkyvy teplot,“vysvětlil sládek, podle kterého připravil pivovar export i do Polska, Velké Británie, Chorvatska a na Ukrajinu. „Nedávno tu dokonce jednal jeden obchodník o možném vývozu do Číny,“dodal sládek. Ten již začal přemýšlet o další specialitě, kterou by měl představit na tradičním dni otevřených dveří. „Po vzoru některých belgických speciálů uvažuji o zvláštní várce tmavého piva s třešňovou příchutí. Světlé pivo by zase mohlo dostat zázvorové aroma,“prozradil sládek.
Nutnost výroby mixů piva s nealkoholickými nápoji necítil ani pivovar Vyškov. Ředitel Jiří Piňos sice nevyloučil, že za rok bude jiná situace, ale firmu živily klasické desítky a dvanáctky. Navíc by nová výroba byla složitá i technologicky. „Nový výrobek má nového ducha, ale jsem realista,“ uvedl v květnu 2005 ředitel.
„Slunce je nejlepším dealerem,“ řekl v červenci 2005 Jiří Piňos, ředitel pivovaru. Tvrdil, že kdyby na chvíli byl třeba v Americe a nechával si posílat každodenně informace z expedice, přesně by si stanovil, jaké bylo v ten či onen den počasí. Pivovar patřil svým výstavem 60 000 hl ročně k malým. “ U velkých pivovarů bývají rozdíly ještě vyšší,“ poznamenal Piňos. “ Z limonád je pak podle našich zkušeností největší zájem o středně sladké,“ doplnil Piňos.
Zvýšit vývoz do zahraničí pivovar plánoval v roce 2005. Ten začal dodávat své pivo na trhy ve Spojených státech, v Maďarsku, na Slovensku a v Německu. Zájem o ně projevili také obchodníci v Bulharsku a Itálii. „Pokud si chceme udržet výrobní kapacitu, musíme vycházet z toho, že více piva se na domácím trhu už asi jen těžko prodá. Navíc se mění životní styl, roste spotřeba vína a dalších druhů alkoholu právě na úkor piva. Musíme tedy hledat i odbytiště v zahraničí,“ vysvětlil v červenci 2005 rostoucí export ředitel Jiří Piňos. „Vše je zatím ve stadiu jednání. Nejslibněji se zatím jeví možnost dodávat pivo do Bulharska. Zájemcem byla dopravní společnost, která dovážela zboží do ČR a hledala vytížení pro svá vozidla na cestu zpátky. Do Itálie jsme dodali vzorky, které měly slušný ohlas,“ upřesnil ředitel. Podle vedoucího marketingu pivovaru Pavla Pily se pivovaru sázka na export vyplatila. „Odhaduji, že na konci roku bude činit podíl vyváženého piva na celkovém obratu šest až osm procent, a to není zanedbatelné číslo,“ řekl Pila. Drtivá část piva určeného pro tuzemský trh putovalo k odběratelům z vyškovského okresu. Největší zahraniční obrat dělal pivovar v Maďarsku, nejobtížněji se prosazoval ve tvrdém konkurenčním prostředí v Německu. O další várku piva projevil zájem i odběratel ve Spojených státech. „Novou zásilku dvanáctistupňového piva do USA jsme stáčeli tento týden, odejít by měla v pondělí nebo ve čtvrtek,“ řekl v červenci 2005 Piňos. Podle něj nyní plánoval pivovar i rozšíření sortimentu o další produkty. „Začali jsme stáčet do sudů limonády ze sodovkárny ve Zlíně. Zájem je poměrně velký, takže plánujeme, že v areálu pivovaru vybudujeme novou stáčírnu limonád, které bychom tu sami vyráběli,“ uzavřel Piňos.
Pivovar také v souvislosti s chladnějším počasím počátku srpna 2005 postihl pokles poptávky po zlatavém moku. „Většinu piva prodáváme tzv. kolem komína, tento prodej špatné počasí negativně ovlivní,“ potvrdil vedoucí obchodního oddělení pivovaru Aleš Hink. Jak ale dodal, vzhledem ke zvyšujícím se vývozům piva do zahraničí udrží pivovar výstav a tržby zhruba na úrovni roku předchozího. Vyškovské pivo se podle Hinka nejvíce vyváželo do USA, Maďarska, Německa a na Slovensko.
Jako jednu z nejhorších sezón za posledních deset let označil léto 2005 ředitel pivovaru Jiří Piňos. Firmu podle něj výrazně podržel export 1 500 hl do USA, Německa, Maďarska a na Slovensko. Vyškovští tím zahájili spolupráci s cizinou a na konci roku očekávali zhruba stejnou produkci jako v roce 2004, tedy 60 000 hl piva.
V roce 2005 pivovar vydal speciální sérii etiket, určených pro export do Maďarska. Na českém trhu se objevilo pouze pivo Kondor v maloobchodní síti Qanto. Pivovar stále vyráběl světlou šestnáctku Jubiler.
Velkoobchod Kavalír uvedl na trh od 1.11.2005 sudové pivo Kavalír v těchto značkách: 10° světlé výčepní, 11° světlý ležák, 12° světlý ležák, 14° světlý kvasnicový speciál. Pivo Kavalír bylo vyrobeno podle vlastní receptrury velkoobchodu a jeho požadavků pivovarem Vyškov. Pivo bylo nepasterizované.
Pivovar chtěl na jaře 2006 opustit areál limonádovny v Tečovicích na Zlínsku. Výrobu nealkoholických nápojů chtěl pivovar prodat. Pokud by se nenašel zájemce, přesunula by firma výrobu sodovek do svého vyškovského areálu. Tečovický závod, kde pracovalo 26 lidí, byl podle vedení pivovaru dlouhodobě ztrátový.
V září 2006 to bylo asi dva roky, co na stole ředitele pivovaru Jiřího Piňose zazvonil telefon, a když zvedl sluchátko, ozvalo se zhruba toto: „Jsem Čechoameričan a chtěl bych dovézt do Spojených států vaše pivo.“ Moravská značka si brzy získala obdiv a Indiánům pivo chutnalo. „V první chvíli jsem si myslel, že si ze mne nějaký kamarád dělá legraci nebo mne chtějí nachytat v nějakém pořadu. Když jsem ale zavolal na telefonní číslo zpátky, zjistil jsem, že je to pravda a obchodník z Chicaga má o naše pivo opravdu zájem,“ vzpomínal Jiří Piňos, jak začala obchodní jednání malého moravského pivovaru s Amerikou. Než tam však poslali první kontejner s lahvovým pivem, museli vyřídit spoustu formalit, protože Spojené státy si svůj trh velmi chránily a pivo muselo i na rozbor do tamních laboratoří. Nakonec se však obchod uskutečnil, pivo přeplulo na lodi přes oceán a v roce 2006 bylo k dostání mimo jiné i v New Yorku, Philadelhpii a dostalo se už také do indiánských rezervací. „Indiánům, a nejen jim, velmi chutná. Není moc hořké a to mají Američané raději,“ řekl Robert Mareš z Chicaga. I když se narodil a odmalička žil v Americe, popovídat by si s ním mohl i člověk, který anglicky neumí ani slovo. „Je legrační, že Češi mi nikdy nevěří, že jsem z Ameriky. Otec však pochází z Klatovska a doma jsme mluvili česky,“ vysvětlilil. A jeho otec přišel i na nápad vozit pivo z Moravy. „Zkoušeli jsme u vás i jiné pivovary, ale byly s tím problémy. Pak jsem si vzpomněl, jak jsem v mládí sloužil na vojně ve Vyškově a že i tam byl pivovar,“ vzpomínal George Mareš. V roce 2005 se sem dokonce přijel podíval a nestačil se divit, jak se od té doby zdejší pivovar změnil. „Pamatuji se, že to bývala taková ošklivá budova a i to pivo nebylo moc dobré. Teď je pěkně upravený a pivo vaří velmi kvalitní,“ řekl George Mareš a chválil jak jeho ředitele, tak i sládka. Aby se pivo z Vyškova do Ameriky vůbec dostalo, museli nechat vyrobit láhve o obsahu 0,355 litru, které požadoval tamní trh, balilo se i do jiných kartonů a pořídili si i vlastní etikety. „Vybrali jsme si na ni oranžovou barvu. Ve specializovaných obchodech bývají tisíce druhů piv z mnoha zemí světa, a v regálech tak etiketa s tak výraznou barvou lépe vynikne,“ řekl Robert Mareš. A protože bez reklamy by v Americe neobstáli, prozradil, že zákazníky navíc lákali i na husity a Napoleona. „Máme visačky i knížečky, kde se píše o husitských i napoleonských válkách. Hodně lidí od nás teď jezdí do Česka a zajímá je i jeho historie,“ dodal.
Pivovar obsadil se svým tmavým ležákem Havran první místo na Reprezentačních slavnostech piva v Táboře v únoru 2007. Na počátku roku 2007 pivovar přišel na trh s nealkoholickým pivem Alkostop Beer. Nové vedení pivovaru se konečně po třech měsících od nástupu do podniku představilo v srpnu 2007 představitelům vyškovských institucí a přiblížilo prognózy podniku, aby zabránilo fámám o krachu pivovaru. Jak zastavit pokles prodeje? To byla otázka, která už delší dobu nedávala spát managementu pivovaru. Ten nevylučoval ani prodej podniku, který ztrácel zákazníky. A to dokonce i na Vyškovsku. Z někdejších pěti tisíc odběratelů bylo dnes v adresáři pracovníků odbytu zhruba osm set. „V současné době je silný přetlak soukromých pivovarů. Mají agresivní prodejní politiku. Umějí v byznysu chodit lépe než státní podnik,“ připustil ředitel pivovaru Zdeněk Řehák. Podnik byl sice akciovou společností, ale sto procent akcií vlastnilo ministerstvo zemědělství. „Černého Petra má tedy v ruce ministerstvo, jen na něm je, zda podnik prodá,“ dodal ředitel. Ačkoli vedení pivovaru tvrdilo, že jeho úkolem nebylo zvažovat prodej, ale pouze dostat firmu do rentabilního stavu, zároveň jedním dechem naznačovalo, že bez prodeje celého podniku to nepůjde. „Je pravda, že třeba národní podnik Budvar funguje, ale to je jiná situace. Z pohledu malého pivovaru jsou způsoby prodeje, které používají privátní firmy, mimo naše možnosti,“ dodal ekonomický vedoucí pivovaru Vladimír Slavík. Kladné výsledky vykazoval podnik ještě do roku 2004. Pak přišly ztráty. V roce 2006 propad dokonce dosáhl pětadvaceti milionů korun, na čemž se podepsal odprodej sodovkárny. Podle Řeháka prý proběhl za velice nevýhodných podmínek. Bývalý ředitel Jiří Piňos, odvolaný v květnu, ale tvrdil opak. „Deficit vytvořily prodeje jednotlivých provozů mimo region Vyškov, jako například sodovkárna Tečovice nebo sladovna Záhlinice. U nich byla vysoká zůstatková hodnota ale reálná prodejní cena dosahovala minimálních hodnot. Nebyly to ztráty dané provozem pivovaru. Jestli chce někdo poukazovat na špatné hospodaření, tak jen můžu říct, že jsem odcházel z funkce, kdy měl pivovar na účtech jednotlivých finančních ústavů přes čtyřicet milionů korun,“ hájil se Piňos.

Na svátek svatého Václava roku 2007 připravil pivovar den otevřených dveří. Vyškovany mrzelo, že nové vedení pivovaru přerušilo dlouholetou tradici kulturního programu u příležitosti vyškovské poutě. „Že jsme se na srpnových oslavách nepodíleli, chápeme jako rest vůči lidem. Věnovali jsme hodně času průzkumu, na kolik peněz by nás program přišel. Ztráta půl milionu korun by pro nás byla příliš velká. Na revanš připravíme aspoň den otevřených dveří na svatého Václava,“ informoval v září 2007 ředitel pivovaru Zdeněk Řehák.

Nové vedení mělo na podzim 2007 ale promyšlenou strategii, jak podnik stabilizovat. „Naší prioritou je napravit obchod. Musíme pozastavit nevýhodné nákupy, porovnat ceny,“ prozradil ředitel Zdeněk Řehák, který byl v čele podniku tři měsíce. Ušetřit by chtěl také na managementu, a proto sloučil několik funkcí do jedné. Nově zřídil místo logistiky. „Našim zaměstnancům jsme odmítli sice zvýšit základní mzdu o požadovaných deset procent, ale přidali jsme jim alespoň procent pět. Nemůžeme ale vyplácet bonusy, pokud nemáme dobré hospodářské výsledky. Z toho asi vznikla nespokojenost, za níž mohou stát různé fámy typu, že zaměstnanci nedostali výplaty,“ přemýšlel o tom, proč se o pivovaru začaly mezi Vyškovany šířit zprávy, že pracovníci nedostali už několik výplat. Navýšit rozpočet by měl odprodej nadbytečných nemovitostí. „Plánujeme prodej našich areálů v Kroměříži a Uherském Hradišti. Bohužel jsou ale ve velmi zdevastovaném stavu,“ povzdychl si ředitel. Sládek Dušan Táborský zase sázel na návrat ke klasickému způsobu vaření. Pivovar ztratil stovky odběratelů, a to i na Vyškovsku. „Hledáme způsob, jak vyhovět požadavkům místních hospodských. Vidíme i možnosti v zahraničí. Máme dobré předpoklady pro odbyt v Itálii, Slovensku a Maďarsku,“ dodal Řehák. Jenže získat zpátky, co už jednou ztratili, není snadné. Alespoň ve Vyškově ne. Starobrno točilo třeba v restauraci U Piráta. Věrný této značce zůstával také František Blumenstein z Chalupy U městské brány. „Točil jsem ho kdysi v Brně a teď už dvanáct let ve Vyškově. Vyškováci u mě určitě neuspějí už proto, že teď mám se Starobrnem smlouvu do roku 2010,“ uvedl. Ředitel pivovaru ale situaci tak černě neviděl. „Pivovar rozhodně nekončí, bude vyrábět i nadále. Věříme, že se podaří zvednout i výstav, a to z momentálních sedmačtyřiceti až padesáti tisíc hektolitrů na sedmdesát,“ doufá Řehák.
Ani půl roku poté, co pivovar vyměnil vedení, nedošlo v podniku k výraznějším změnám, které by ho pozvedly. Podnik hledal východisko z potíží, protože už dlouhodobě hospodařil se ztrátou. Krize vyvrcholila, když v létě odvolalo představenstvo ředitele Jiřího Piňose. Tehdy muselo vyvracet fámy o svém zániku. Jaké plány mělo jeho vedení, aby podnik lépe prosperoval, o tom hovořil v listopadu 2007 ředitel Zdeněk Řehák.
Co se v pivovaru změnilo od doby, kdy jste se ujal funkce ředitele?
Zatím se podřizujeme trhu. Ten v současnosti není k vyškovskému pivovaru zrovna přívětivý.
Jak se to projevuje?
V poslední době jsme ztratili stovky odběratelů, a to i na Vyškovsku. Nedokážeme konkurovat agresivní prodejní politice soukromých pivovarů. Hledáme proto cesty k prodeji mimo Vyškov. Možnosti vidím také ve vývozu do zahraničí, například do Itálie, Maďarska nebo Slovenska.
To znamená, že budete muset zvýšit výrobu.
Do budoucna ano. Nejdřív však musíme ušetřit peníze. V současné době vytváříme obchodní plán pro rok 2008. Přestože jsme původně chtěli zvednout vystav piva na sedmdesát tisíc hektolitrů, teď bych rád udržel stav jako letos. Tedy sedmačtyřicet až padesát tisíc hektolitrů.
Máte už nějaké plány, jak ušetřit?
Pravděpodobně provedeme další organizační opatření, díky kterému bychom ušetřili na nákladech. Přehodnotíme investice. Už jsem podnikl první kroky.
Prozradíte jaké?
V managementu jsem sloučil několik funkcí do jedné. Nově zřídil místo logistiky. Posílil obchodní oddělení odborníky se znalostmi angličtiny. Většina pracovníků prochází školením, protože nemá dostatečné vědomosti. Navýšit rozpočet by měl odprodej nadbytečných nemovitostí. Například areálů v Kroměříži a Uherském Hradišti.
Myslíte si, že se vám je podaří prodat?
O objekty, které jsou ve zdevastovaném stavu, už projevili zájem první kupci. Ale představenstvo trvá na tom, že majetek prodá jako celek. Musím přiznat, že je pro nás přítěží starat se o ně. Ale respektujeme přání představenstva.
Naznačil jste, že jste provedl nějaké personální změny. Chystají se ještě nějaké?
Dočasně jsem zaplnil ředitelskou židli. Už začátkem prosince jmenuje představenstvo stálého ředitele.“

Pivovar byl i na počátku roku 2008 součástí akciové společnosti Jihomoravské pivovary, kterou v roce 1994 založilo ministerstvo zemědělství. Jako „zbytkovou“ společnost, do níž byl převeden bývalý církevní majetek ohrožený restitucí. Kromě vyškovského pivovaru firma, jejímž jediným akcionářem je stát, vlastnila i sodovkárnu ve Zlíně a sladovnu v Záhlinicích, ale ta již byla prodaná.
Proč nedostal nového majitele i vyškovský pivovar?
„Ministerstvo financí nedoporučilo jeho privatizaci, dokud se nedořeší vztah mezi státem a církvemi,“ vysvětlil mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček a dodal, že jakmile se to odstraní, ministerstvo bude privatizovat.
„Mohlo ho alespoň pronajmout, určitě by nebyl v takovém stavu, v jakém je nyní,“ oponoval však Jiří Fusek. „Ministerstvu jsme nabízeli, že si vyškovský pivovar koupíme nebo pronajmeme. Ministra a jeho náměstky jsem kvůli tomu oslovil v posledním roce nejméně pětkrát, naposledy to bylo před měsícem. Nikdo neodpověděl,“ poznamenal Fusek.
Město o pivovar přijít nechtělo Na vyškovské radnici však o žádné developerské společnosti, která by kroužila kolem pivovaru, nic nevěděli. „Nevím o tom, že by se o tyto pozemky někdo zajímal,“ uvedl vyškovský starosta Petr Hájek a naznačil, že ani jemu by se nelíbilo, kdyby o něj město přišlo. „Podle mě by tady pivovar měl zůstat, pro Vyškov je zajímavý a navíc tady má tradici již od roku 1680,“ řekl starosta.
Město sice tyto pozemky nevlastnilo, ale mohlo ovlivnit jejich další využití. „V územním plánu jsou vedeny jako výrobní lokalita, a pokud by to chtěl někdo změnit, musel by požádat o změnu plánu, kterou schvaluje zastupitelstvo,“ upozornil starosta.
Už třetí ředitel během jediného roku se pokoušel v pivovaru o zázrak. David Kaprál chtěl na podzim 2008 podnik vyhrabat z hluboké krize. Od roku 2000 měl prodej piva v akciové společnosti Jihomoravské pivovary provozující pivovar ve Vyškově, trvale sestupnou tendenci. Zlomovým se stal rok 2007. Podnik změnil vedení a to dělalo vše možné i nemožné pro to, aby zastavil dalšímu propadu výstavu piva. Zatím marně. Před rokem hospodařil podnik se ztrátou téměř sedm a půl milionu korun. Obrázek si mohl udělat každý podle údajů o výrobě piva. „Věříme, že se podaří zdvihnout výstav piva, a to z momentálních sedmačtyřiceti až padesáti tisíc hektolitrů na sedmdesát,“ doufal před rokem Zdeněk Řehák, který nahradil Jiřího Piňose. Ani dalšímu řediteli Vladimíru Slavíkovi se to ale nepovedlo. David Kaprál nastoupil v říjnu 2008 do podniku s předpokládaným výstavem piva pětatřiceti tisíc hektolitrů. Tímto výsledkem se pivovar vracel o šedesát let zpátky. S tím se Kaprál rozhodně nechtěl smířit. „Mým cílem je urychlit restrukturalizaci společnosti Jihomoravské pivovary a zastavit pokles výstavu piva. Chci se zaměřit především na zlepšení postavení značky Vyškovské pivo u koncových zákazníků, na zvýšení počtu distribučních míst prodávajících naše pivo i nealkoholické nápoje a na lepší práci s obchodními partnery,“ naznačil strategii Kaprál. Kaprála jmenovalo novým ředitelem představenstvo společnosti z rozhodnutí jediného akcionáře, kterým je Ministerstvo zemědělství. Nahradil Vladimíra Slavíka, který podle Kaprálových slov odešel ze společnosti po vzájemné dohodě. Současně došlo i ke změnám ve složení představenstva společnosti. Zdeněk Řehák, který dočasně pivovar v začátcích nové éry vedl, dál zůstával předsedou představenstva. Podle všeho si pivovar nedokázal poradit s agresivní prodejní politikou soukromých pivovarů. Ztrácel zákazníky, a to dokonce i v domácím prostředí na Vyškovsku. „Zavázal jsem se vytočit jistý podíl piva Starobrno a za to mi pivovar přispěje na nábytek, opraví markýzu a podobně. Mám s ním dlouhodobou smlouvu,“ naznačil strategii velkých pivovarů jeden z vyškovských restauratérů, který si nepřál zveřejnit své jméno. Ačkoli vedení podniku od začátku tvrdilo, že jeho úkolem není zvažovat prodej, ale pouze dostat firmu do rentabilního stavu, naznačoval Řehák, že bez prodeje podniku to asi nepůjde. Současný ředitel Kaprál ale tyto úvahy odmítnul komentovat a ministerstvo zemědělství zatím na dotaz redakce neodpovědělo.
Pivovar vařil devět základních druhů piva plus limonády, odbyt mu dlouhodobě klesal od roku 2000. V roce 2008 uvařil 33 400 hl piva, což bylo o 15 % méně než o rok dříve. Zhruba třetinu produkce vyvážel, a to do Ruska, Maďarka či Německa.
Vedení pivovaru zveřejnilo v lednu 2009 plány, jimiž chtělo zabránit propadu prodeje. Mělo podporu města, horší už to bylo se zájmem restaurací. Vylepšit recepturu, zvýšit prodej, získat nové odběratele a hlavně dokázat, že vyškovské pivo je kvalitní. To byly plány nového vedení pivovaru, jak čelit krizi a propadu odbytu svých produktů. Nový ředitel David Kaprál chtěl touto strategií pivovar dostat z prohlubující se krize. Tím, že ještě v roce 2007 podnik hospodařil s více než sedmimilionovým propadem, si hlavu nelámal. „Předpokládám, že i loňský rok bude ztrátový, i když ještě nemáme účetní uzávěrku. Důležité je ale hledět do budoucna,“ uvedl Kaprál. Dodal, že management připravoval komunikační plán. „Chceme objasnit světu, že tady vyškovský pivovar je a že umí vyrobit dobré a kvalitní pivo. Za první úspěch budu považovat, když se podaří alespoň trochu zvednout výstav piva. První výsledky bych rád viděl po létě tohoto roku. V současné chvíli také zvažuji, jestli trochu nezměním nynější recepturu,“ nastínil Kaprál. Problémy pivovaru znepokojovaly také město. Pro starostu Vyškova Petra Hájka by znamenal jeho krach velkou ztrátu. „Jde o tradici a také o problematiku prostoru, kde dnes pivovar sídlí. Je to v centru a v městské památkové zóně. Pokud by došlo ke změně majitele, je otázkou, jak by s tímto majetkem naložil. Nedovedu si to představit,“ řekl Hájek. Pro město bylo podle něj zásadní, aby výroba v pivovaru zůstala zachovaná. „Samozřejmě sledujeme, jak si vyškovský pivovar vede. Na toto téma jsem se bavil s novým vedením pivovaru. Domluvili jsme se, že nás bude informovat. Osobně doufám, že současnému vedení se podaří zvednout výstav piva už jenom kvůli tomu, že vyškovský pivovar patří k historickému jádru města,“ doplnil Hájek. Pivovar nicméně ztratil mnohé pozice přímo v regionu. A někteří hospodští nechtěli o tom, že by točili vyškovské pivo, ani slyšet. „To bych rovnou mohl zavřít, protože by sem nikdo nechodil. Kdo ví, jak chutná vyškovské pivo, musí vědět, o čem mluvím,“ řekl třeba majitel pivnice Na Brněnské ve Vyškově Radek Prokeš. Zákazníci prý o vyškovské pivo prostě nejevili zájem. „Točíme jen takové pivo, které jde na odbyt. Z vlastní zkušenosti vím, že lidé o vyškovském pivu moc dobré mínění nemají,“ tvrdil například vedoucí pracovník restaurace Besední dům ve Vyškově Jaroslav Ivan.
Pivo z vyškovského pivovaru se v posledních letech potýkalo s nevalnou pověstí, podle jeho ředitele za to může i výrok Bolka Polívky z filmu Dědictví, rád by proto od herce revanš. S větou z filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag, kdy Bolek Polívka označí pivo v hospodě za „patoky vyškovské“, se pivovar potýkal stále. „Je to v hlavách lidí, vždy když někam přijdu, tak se mne ptají, zda stále vaříme ty patoky vyškovské,“ posteskl si ředitel pivovaru David Kaprál. „Přitom naše pivo je kvalitní a v tuzemsku i v zahraničí posbíralo řadu cen,“ doplnil. Ředitel by byl proto rád, kdyby se pivovaru herec Polívka nějakým způsobem revanšoval. „Film je asi 15 let starý, po těch letech s tím už moc neuděláme, nicméně zvažujeme, že Bolka s žádostí o revanš oslovíme,“ vysvětlil ředitel.
Receptury u některých druhů piv postupně měnil pivovar v roce 2009, i díky těmto opatřením chtěl zastavit trvalý pokles prodeje svého piva. Zatímco v roce 2000 pivovar navařil 78 000 hl piva, o sedm let později to bylo už jen 39 000. „V roce 2008 jsme proti roku 2000 pak byli na méně než polovině,“ uvedl v dubnu 2009 Kaprál s tím, že v roce 2008 v pivovaru navařili něco přes 33 000 hektolitrů. Pivovar podle něj bojoval především s nevalnou pověstí. Snažil se proto posílit marketingové aktivity, na které v roce 2009 vydal několik milionů korun, a také ty obchodní, přičemž nový obchodní ředitel nastoupil do pivovaru v březnu 2009. „Součástí ozdravných procesů pivovaru je i změna receptur některých piv,“ uvedl Kaprál. Zatím se to týká především jedenáctky Džbánu a nealkoholického piva. „U Džbánu, ale úpravu receptury teprve vyhodnocujeme, projeví se totiž až za 40 dní, tak dlouho toto pivo zraje,“ vysvětlil Kaprál. Změnu podle něj doznala i stáčírna sudu právě u Džbánu, stáčecí linka se modernizovala, protože s ní na začátku roku byly problémy. „Ale už by vše mělo být v pořádku,“ dodal ředitel. Pivovar v jarních měsících roku 2009 měnil cenovou politiku, vyšel více vstříc velkoodběratelům. „Zákazníky jsme rozdělili na velkoobchod a maloobchod. Velkoobchodní odběratelé mají výhodnější ceny i lepší servis,“ vysvětlil Kaprál.
Pivovar zahájil od 1.května 2009 rozsáhlou reklamní kampaň, která probíhala v měsících květnu a červnu. Kampaň měla za cíl budovat pozitivní image značky Vyškovského piva na trhu. Hlavními prostředky mediální komunikace byly billboardy, tisková a rozhlasová média. Reklamní kampaň se nesla v duchu hesla „Nejpoctivější pivo na Moravě…“ doprovázeného dvojicí sloganů „Každý má rád originál“ a „Na nic si nehrajeme“. Ty měly podpořit vnímání Vyškovského piva jako tradiční a originální značky. Pivovar používá jako prostředky své reklamní kampaně billboardy, které byly v květnu a červnu vylepeny nejen na Vyškovsku, ale i celém Jihomoravském kraji. Dále byly připraveny inzeráty do tištěných regionálních médií, které byly uveřejňovány během května. V měsíci červnu 2009 se posluchači dvou jihomoravských rádií setkali nejen s rozhlasovými spoty Vyškovského pivovaru, ale i se soutěžemi, které celou reklamní kampaň doprovázely. „Cílem celé kampaně je posílit postavení značky Vyškovské pivo na trhu, podpořit naše distributory a prodej produktů a také informovat veřejnost o pivovaru, který vaří stále poctivé a tradiční pivo. Záměrem je i oslovení nové cílové skupiny zákazníků, zejména mladších ročníků.“ Uvedl David Kaprál, MBA, ředitel pivovaru.
Ve dnech 9.6. a 12.6. 2009 uspořádal pivovar setkání vedení společnosti se starosty a místostarosty měst a obcí na Vyškovsku. Pivovar sesnažil o další posílení postavení značky Vyškovské pivo na trhu a o rozšiřování distribuční sítě.
V měsíci srpnu 2009 opouštěly brány pivovaru první pivo s novými etiketami. Po osmi letech se vedení pivovaru rozhodlo nejen pro změnu designu etiket svých piv, ale některé značky pivního moku byly plněny i do nových lahví, které nesly označení „České pivo“. Od klasických tzv. NRW lahví se odlišily zejména svým moderním designem. „Při návrhu nových etiket pro nás bylo důležité především vizuálně zdůraznit názvy jednotlivých značek piva. Na stávajících etiketách je totiž nejvýraznějším prvkem samotný název Vyškovské pivo a nápis informující o konkrétní značce našeho piva zaniká. Nové etikety jsou také dostatečně reprezentativní, aby obstály i při exportu. Moderní, svěží, ale i mírně luxusní design nových etiket má zákazníkovi naznačit, že se setkává s kvalitním pivem s poctivými základy,“ uvedl ředitel pivovaru David Kaprál. Pivovar tak představil dvě hlavní řady s novým designem – zlatou prémiovou a stříbrnou tradiční. Zlatá řada byla tvořena světlým prémiovým ležákem Březňák, světlým speciálním ležákem Generál a tmavým ležákem Havran. Stříbrná řada byla pak tvořena klasickou světlou Desítkou, světlým ležákem Džbán a výčepním světlým pivem Atlet. Do této řady spadal i, zejména u ženské části spotřebitelů oblíbený, Řezák. Nové etikety byly zpracovány tak, aby měly jednotnou vizuální podobu a ulehčily tak spotřebitelům orientaci v jednotlivých druzích piva. Z řady návrhů byl nakonec vybrán minimalistický design, využívající k znázornění objektu pouze několika stylizovaných křivek. Spodní pole obsahoval logotyp pivovaru Vyškov. Na pravém spodním okraji je u odpovídajících značek umístěno označení Chráněného evropského označení „České pivo“, kterou byl pivovar oprávněn používat od roku 2009. Identifikace jednotlivých piv byla dále usnadněna odpovídajícím ilustračním obrázkem. Vedení pivovaru bylo přesvědčeno, že díky novým etiketám dostalo jejich pivo jednotný, vizuálně atraktivní vzhled, který sehraje důležitou úlohu při dalším postupném posilování image značky. Změna designu etiket s sebou přinášela i jemné úpravy v receptuře nejprodávanějšího piva Džbán, které měly zvýraznit charakter jeho chuti. Při těchto úpravách reagoval pivovar na připomínky svých zákazníků.
Dne 1.září 2009 bylo oficiálně uveřejněno výběrové řízení na nájem části podniku společnosti Jihomoravské pivovary, a.s. Společnost Jihomoravské pivovary, a.s., vyzvala všechny zájemce k účasti ve výběrovém řízení „Nájem části podniku společnosti Jihomoravské pivovary, a.s.“ (dále jen „Výběrové řízení“). Předmětem Výběrového řízení je předložení věcných nabídek na uzavření smlouvy o nájmu části podniku JMP „Pivovar Vyškov“. Část podniku „Pivovar Vyškov“ zahrnovala celý výrobní areál JMP ve Vyškově jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. K části podniku náležejí věci, práva a jiné majetkové hodnoty sloužící k provozování této části podniku JMP tj. k výrobě v tomto areálu a následné distribuci včetně souvisejících činností. Fakticky se jedná o nemovitosti tvořící výrobní areál JMP ve Vyškově, jeho veškeré vybavení, veškerá práva a povinnosti související s jeho provozem, včetně distribučních vztahů, odbytu a pracovněprávních vztahů.
První ročník soutěže speciálních a neobvyklých piv uskutečněný v rámci gastronomického festivalu Znojemský hrozen 2009 znal své vítěze. Soutěže se podle 26 druhů piv z deseti pivovarů ve třech soutěžních kategoriích. V kategorii světlá speciální piva zvítězilo pivo General 14 %. V kategorii polotmavé a tmavé pivní speciály druhou cenu získalo pivo Jubiler 1680.
Dne 8. 10. 2009 byla nedaleko centra Brna na ulici Cejl 32 otevřena nová podniková prodejna pivovaru. Svoji prodejní síť posiloval pivovar také prostřednictvím non stop prodeje piva ve Vyškově, přímo v areálu pivovaru. Vedle nabídky základního sortimentu pivovaru byla výhodou i možnost nákupu zboží 24 hodin denně.
Vyškovské pivo se stalo rovněž součástí virtuálního světa. Od poloviny října 2009 bylo Vyškovské pivo členem jedné z největších webových sociálních sítí – facebook. Na těchto stránkách našli fanoušci nejen všechny důležité informace a novinky z pivovaru, ale i fotogalerii, zajímavé odkazy a diskusi. Současně vedení pivovaru tento kanál využívá k přímé komunikaci s koncovými zákazníky a příznivci značky Vyškovské pivo.
Sládek pivovaru Dušan Táborský se v listopadu 2009 rozjel do bavorského Norimberku pro ocenění, které získal tmavý ležák Havran na festivalu European Beer Star 2009. „Vyškovský pivovar tak opět uspěl v největší degustační soutěži pořádané na evropském kontinentu. Havran obhájil své prvenství mezi černými pivy a již podruhé za sebou získal zlatou pivní hvězdu na mezinárodním festivalu European Beer Star Awards 2009 v kategorii Bohemian style schwarzbier,“ uvedla Alexandra Maloňová, která mediálně zastupovala pivovar. Experti na festivalu European Beer Star hodnotí pivo podle čtyř kritérií, posuzují jeho barvu, chuť, pěnivost a vůni. V roce 2009 bylo přihlášeno rekordních 836 vzorků piv z 35 zemí z celého světa a posuzovala je komise složená ze sedmdesáti osmi členů.
Tradice vyškovského piva sahá až do středověku. Ve městě se nápoj vařil ještě před husitskými válkami, které zachvátily zemi v patnáctém století. A žádný pivovar se neobejde bez sládka. Ve vyškovském pivovaru tuto funkci v březnu 2010 zastával Dušan Táborský.
* Jak jste se dostal k práci sládka?
„Vystudoval jsem pivovarskou průmyslovou střední školu v Praze. V roce 1991 jsem nastoupil jako dělník do vyškovského pivovaru. Po pár letech jsem přijal místo mistra výroby. V roce 2004 odešel můj kolega a učitel sládek do důchodu. Převzal jsem po něm žezlo.
* Co je vaším úkolem?
Kontroluji použité suroviny, slad, chmel i vodu. Dohlížím také na celý výrobní postup. Pomáhá mi laboratoř, která odebírá a hodnotí vzorky. Dále degustuji pivo, a to po celou dobu. Hodnotím třeba, jak rychle pivo stárne, jestli je chuťově stabilní. Potom mám na starosti úředničinu. Sleduji také spotřebu energií. Sháním náhradní díly. Mám na starost také vývoj nových výrobků.
* Jak vytváříte nové pivo?
O nápoji debatujeme v týmu, ale finální tah na branku je na mně. Musím vymyslet recepturu. Sháním informace z různých zdrojů, třeba z literatury nebo od kolegů sládků, se kterými se scházíme na různých akcích. Potom udělám pokusné várky. Sleduji, jak se pivo jeví v chutích. Stočím ho do lahve. Zkoumám, jestli se nekazí, jak chutná. Postupně postup piluji.
* A jak se vaří pivo, od příjmu surovin až po stočení do lahve?
Prvním krokem je pomletí sladu. Uvnitř něj je mouka, která je zdrojem cukru. Následuje vaření, které se skládá z několika podkroků. Prvním je vystříhání, při kterém se rozemletý slad smíchá s teplou vodou. Potom následuje takzvané mutování. To znamená, že část stírky se odebere do kotle, kde se vaří. Tím se mouka přemění na jednoduchý cukr, takzvanou sladinku. To se dělá nadvakrát. Potom se to celé zcedí. Pevné složce se říká mláto. Kapalině se říká sladinka. A právě ta je prazákladem piva. Na závěr se provede chmelovar. Sladina se uvede do varu a devadesát minut se vaří s přídavkem chmele. Chmel se dává natřikrát. Jeden velký pivovat se chlubí tím, že pivo chmelí natřikrát, ale to je normální postup. Směs se nyní jmenuje omladina. Ta už je pivu blíž, ale musí ještě zkvasit. Cukroměrem změříme její stupňovitost, to znamená sušinu. Mladinu odčerpáme na vířivou káď. Odstraní se kaly, které vzniknou vařením.
* Co se děje dále?
Další krok je, že mladinu zchladíme ze sto stupňů na sedm stupňů Celsia. Za pomoci ledové vody. Kvašení totiž probíhá při nízkých teplotách. Kdybychom dali do horké vody kvasinky, uvaříme je. Kvasinky požírají zejména cukr, který přeměňují na alkohol, oxid uhličitý a teplo. Jedná se o spodní typ kvašení, což znamená, že to musíme uměle chladit, když teplota příliš stoupne. Kvašení trvá přibližně deset dní. Na závěr káď zchladíme. Kvasnice se usadí na dně. Nečistoty se naopak vynáší do pěny. Spodem se pět až deset procent kvasnic odčerpá a zasuduje do ležáckého tanku. Tam následuje druhá fáze kvašení, takzvané zrání nebo dokvašování. Děje se ve sklepech kolem dvou až tří stupňů Celsia. Nádoba je hermeticky uzavřená. Při dokvašování se nápoj sytí kysličníkem uhličitým. Optimalizujeme říz piva, aby nebylo bez bublinek jako voda, a zároveň ať to člověka nezačne dusit. Po ležení se pivo narazí a přežene se přes filtraci. Používá se při tom specifický mořský křemičitý písek, který je z mořských ulit. Těží se na dvou místech na zeměkouli. My ho bereme z Kalifornie. Písek rozpustíme a dávkujeme do piva. Křemelina na sebe naváže nečistoty, to znamená jemné kaly a kvasnice. Písek zachytíme ve filtrační jednotce, a čiré pivo odchází do tanku, ve kterém čeká na stáčení.
* Do čeho pivo stáčíte?
Do nerezových sudů a do lahví. Máme dva typy půllitrových lahví a jeden typ třetinkové lahve. Do nevratných obalů stáčíme zejména piva na export.
* Neuvažujete o pivu v PET lahvi?
Ne, tento obal pivo deklasuje. Je to záležitost spíše netradičních pivařských zemí. * Co znamená značka Chráněné zeměpisné označení České pivo, kterou vaše výrobky mají?
To je uznaná značka Evropské unie. Svaz pivovarů a sladoven si v Bruselu podal žádost, a Evropská unie uznala unikátnost receptury českého piva. Je to ochranná značka jako třeba štramberské uši, nebo pohořelický kapr. My jako pivovar jsme si o značku loni zažádali u Státní zemědělské inspekce v Brně, která známku jednotlivým společnostem udílí. Získali jsme ji, takže jsme se zavázali vyrábět pivo tradičně.
* Jaký je rozdíl mezi tradičním a moderním postupem výroby piva?
Tradiční české pivo se vaří ze schválených odrůd sladu a chmele. My stavíme na hanáckých ječmenech. Chmely tradiční české odrůdy bereme z Žatecka a z Hané. A vodu máme místní z Drnovic. Pivo vaříme v otevřených nádobách. Nejsou to tlakové nádoby, jako třeba v moderních pivovarech. Dalším znakem je dvojfázové kvašení spodního typu, bez použití náhražek sladu. Doba ležení je minimálně třicet dní u slabých piv, šedesát dní u silných piv, ležáků. V moderních pivovarech to proběhne během několika týdnů, možná do měsíce, a pivo je hotovo. Pivo vaříme na původní stupňovitost. To znamená, že pivo je od varny až do lahve pořád stejné. V některých moderních pivovarech naopak vaří takzvané kmenové várky. Uvaří koncentrát, který má řekněme šestnáct procent, během pár neděl ho zkvasí, pořežou sodovou vodou, naředí na potřebnou stupňovitost a stočí do lahve.
* Které pivo z vyškovského pivovaru považujete za nejlepší?
Všechny mi musí chutnat. Odpověděl jsem šalamounsky, že? Osobně dávám přednost silnějším pivům, upřednostňuji ležáky a speciální piva. Nepohrdnu ani lehkým, výčepním pivem, hlavně v létě v práci. Nealkoholické pivo za volant je pro mě lepší, než limonáda. Ale když nemusím řídit ani pracovat, jen se oddávat pivu, tak sáhnu po silnějších pivech. To znamená vybírám si ležáky, jedenáctku, která je nejrozšířenější na okrese. Někdy piji i dvanáctku a čtrnáctku v kvasnicové podobě. Přes zimu mi chutná více také černé pivo. „
Osud pivovaru, posledního z malých pivovarských podniků v majetku státu, byl na jaře 2010 nadále nejistý. Jediný zájemce ve výběrovém řízení na nájemce, třeboňský pivovar Bohemia Regent, z tendru odstoupil. Pivovar stát nemohl prodat kvůli nevyřešeným církevním restitucím. „Podnik bude pokračovat ve výrobě na základě krizového scénáře s co nejnižšími náklady,“ řekl v dubnu 2010 mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.
Pivovar oslavil dne 29.5.2010 už 330. výročí založení a k malým kulatinám dostal nemilý dárek. Valná hromada společnosti Jihomoravské pivovary rozhodla 27.5.2010 o utlumení jeho výroby. Z celkem 33 zaměstnanců bylo být 24 propuštěno. Termín, stanovený ministerstvem zemědělství, byl 30.června 2010. Od poloviny roku zůstala v pivovaru, jen „likvidační tým“. Pivovar se v roce 2009 při tržbách necelých 34 milionů propadl do ztráty téměř 30 milionů korun. Podle Dity Vrbové, mluvčí ministerstva zemědělství, které bylo stoprocentním akcionářem podniku, se nejednalo o insolvenční řízení, pivovar nebyl zadlužený. Roky ale kumuluje ztrátu do obrovských rozměrů, během posledních tří let se vystřídalo několik ředitelů a žádný z nich nedokázal zabránit každoročnímu propadu výroby o tisíce hektolitrů. Předseda představenstva Jihomoravských pivovarů Zdeněk Řehák tvrdil, že nebylo jiné řešení. Zodpovědnost za situaci měl ale kromě ředitele, který v dubnu po několika měsících ve funkci skončil, i on sám. „Čekalo se, že nové vedení vykročí lepším směrem. Ale co se mělo zachránit, se spíš ještě zhoršilo,“ přiznal. Tvrdil, že podstatnou vinu na propadu produkce v roce 2009 z víc jak 33 tisíc hektolitrů na 24,5 tisíce měl výpadek exportu. Výstav pivovaru ale o tisíce hektolitrů klesal i v předchozích letech. Pivovar zažívával i velký propad tržeb, ve ztrátě byl už několik let, v roce 2008 činila „jen“ 9,7 miliónu korun. Valná hromada sice schválila záměr pronajmout jednotlivé nemovitosti, technologii i další movité věci, ale bylo zřejmé, že o udržení výroby nejde.
Situace pivovaru nebyla lhostejná ani vyškovské radnici. Starosta Vyškova proto poslal dopis ministrovi zemědělství Jakubu Šebestovi, v němž vyjadřil svoje znepokojení nad tím, že ho stát chce zavřít. Kromě dopisu mířila na ministerstvo i petice s několika tisíci podpisů. Pivovar je jeden z nejvýznamnějších objektů ve Vyškově a je také součástí městské památkové zóny. „Jeho osud nás eminentně zajímá. Fakt, že ke konci měsíce června má odejít osmdesát procent zaměstnanců tohoto podniku, naznačuje, že poté dojde k jeho úplné likvidaci. Po tři sta třiceti letech činnosti,“ psal v dopise starosta Vyškova Petr Hájek. Ze slov a činů posledního ředitele podniku Davida Kaprála přitom na radnici nabyli dojmu, že se situace v pivovaru stabilizovala. „Podnik rozšířil své aktivity, inovoval technologie, aby dokázal udržet kvalitu piva od výroby až do jeho konzumace spotřebitelem, zlepšil spolupráci se stravovacími zařízeními, věnoval se propagaci. Produkty dokonce získaly právo užívat značku České pivo. Zpráva o konci pivovaru pro nás byla velmi nepříjemným překvapením. Nehledě k tomu, že se o současném vývoji situace dozvídáme takřka pouze z médií,“ upozornil Hájek. Lidé se ptali vedení radnice, co bude dál. „Na našem úřadě se hromadí dotazy, co město Vyškov pro zachování pivovaru udělá,“ potvrdila tisková mluvčí Vyškova Dana Bednářová. Vedení města mělo podle ní obavy, co se bude s pivovarem dít dál. „Tato lokalita má sloužit pro výrobní činnost, máme tedy obavy, že pozemky budou nakonec využívány nevhodným způsobem,“ vysvětlil starosta. Ten žádal ministerstvo, aby ještě svoje stanovisko zvážilo. „Chtěl bych vás požádat o přehodnocení postoje k likvidaci pivovaru ve Vyškově a rovněž o sdělení, co valnou hromadu k tomuto rozhodnutí vedlo.
Petiční výbor, zaměstnanci a všichni, kterým na pivovaru záleželo, se dne 29.6.2010 dočkali potěšující zprávy. Státní společnost Jihomoravské pivovary, která rozhodovala o novém nájemci pivovaru, vydala nečekané prohlášení. Jednání představenstva společnosti trvalo od osmi hodin ráno do půl dvanácté. Před branou pivovaru stál po celou dobu hlouček lidí, který řešil, jak asi jednání dopadne. Optimističtí ale příliš nebyli. Stát už dal jasně najevo, že plánuje výrobu ve Vyškově kvůli ztrátovosti ukončit. Největší obavy měli zaměstnanci. „Jsem už šedesátiletý dědek, když mě vyhodí, těžko říct co se mnou bude dál,“ zaznělo například v hloučku. Verdikt si přišli poslechnout také lidé z petičního výboru, strany Věcí veřejné, nebo třeba bývalí zaměstnanci. „Doufáme, že všechno dobře dopadne,“ řekla za petiční výbor Hana Dostálová. A její slova jako by lidé z představenstva vyslyšeli. Po dvanácté hodině vyšel z pivovaru David Šigut, který je pověřený jeho řízením. „Dostal jsem za úkol předat vám tiskovou zprávu,“ řekl stroze Šigut a odešel. Představenstvo podle ní oslovilo dvě firmy, které dříve projevily zájem o pronájem pivovaru, a to AGRA Group a společnost AGC. Nabídku podala pouze společnost AGRA. Ta ale nevyhověla stanoveným podmínkám, a proto vedení pivovaru nájemce nevybralo. „Představenstvo odmítá předloženou nabídku a neuzavře smlouvu s žádným z účastníků nabídkového řízení,“ shodlo se představenstvo. Učinilo ale ještě jedno důležité prohlášení. Vzhledem k tomu, že v nejbližší době neuzavře žádnou smlouvu s nájemcem, pozastavilo představenstvo některé kroky spojené s útlumem výroby. Patřilo mezi ně třeba propouštění. „Společnost nebude propouštět zaměstnance v plánovaném rozsahu, protože je nutné zabezpečit zpracování všech zásob v pivovaru a tak předejít ztrátám na majetku,“ rozhodlo představenstvo. Zástupci Jihomoravských pivovarů dále doporučili nechat konečné rozhodnutí o osudu pivovaru novému vedení ministerstva zemědělství. Proč se najednou stala taková změna? „Museli udělat určitý ústupek. Prvním krokem byla petice, druhým zájem veřejnosti a politiků, kteří reagovali na naše dopisy. Každopádně máme radost, že jsme zatím dokázali alespoň toto,“ řekla Dostálová. Potěšení byli i zaměstnanci. „Je to pro nás dobrá zpráva. Chceme dokázat, že svoji práci umíme, že pivovar je životaschopný a že jsme schopní pracovat i pro dalšího nájemce,“ tvrdil zaměstnanec pivovaru Martin Obruča. Na ministerstvo přišlo několik dopisů, které proti zavření pivovaru protestovaly. Například od vyškovského starosty Petra Hájka a senátora Ivo Bárka. Mezi poslední pisatele patřil třeba hejtman jihomoravského kraje Michal Hašek, který vyjádřil podporu pivovaru a požádal ministra o přehodnocení rozhodnutí o ukončení jeho činnosti. O pivovar projevila zájem také církev, kterou petiční výbor oslovil, protože na podniku vázne restituční řízení. Ta by po letech situaci ráda vyřešila. „Obrátíme se na ministerstvo a připomeneme naše restituční nároky. Ozval se nám také americký odběratel Vyškovského piva, který by měl o dodávku zájem,“ vzkázal olomoucký arcibiskup Jan Graubner. V celé záležitosti se začala angažovat strana Věci veřejné, jejíž členové přišli k pivovaru, aby si vyslechli rozhodnutí představenstva. „Strana Věci veřejné podala trestní oznámení na neznámého pachatele z důvodu nesprávného hospodaření se státním majetkem,“ vypověděl člen strany Jiří Krutílek. Na tuto politickou stranu se obrátil i Jan Skala z pivovaru Kout na Šumavě. Upozornil na zvláštní bod v podmínkách nabídkového řízení. „Předmětem převodu užívacích práv nebudou žádná práva k ochranným známkám, tradičním výrobním postupům Vyškovského piva, jakož ani jakémukoliv dalšímu know-how Pivovaru Vyškov. V druhém kole už tedy nebyla podmínka, že by se v pivovaru muselo vařit pivo,“ upozornil Krutílek. Představenstvo ale svoje rozhodnutí přehodnotilo a pivovar tak dostal novou šanci. Nyní záleželo na tom, jak se k problému pivovar postaví nový ministr zemědělství.
Vedení pivovaru postihlo v červnu 2010 zemětřesení. Ministerstvo zemědělství předchozí úřednické vlády ještě stihlo odvolat předsedu představenstva vlastníka pivovaru, společnosti Jihomoravské pivovary, Zdeňka Řeháka a předsedu dozorčí rady Vladimíra Hynšta. „Představenstvo nepřijalo taková organizační opatření, která by zamezila možnému zahájení insolvenčního řízení s podnikem. A předseda dozorčí rady se k takovémuto jednání představenstva nepostavil odpovídajícím způsobem,“ citoval zdůvodnění z úst mluvčí ministerstva zemědělství Terezy Dvořáčkové. Pivovar, který chtělo ministerstvo po hospodářských propadech úplně zavřít, měl vést šéf jihomoravské pobočky Agrární komory Václav Hlaváček. Ten chtěl podle svých slov zachovat v podniku výrobu. Pivovar byl podle něj perspektivní. Ideální by prý byl pronájem fabriky některé firmě, jež se výrobou piva už zabývala. O to se už ale stát marně pokoušel. Každopádně rozhodnutí ministerstva přivítali zbývající zaměstnanci, již měli být podle původních plánů už dávno bez práce. „Máme radost, že je teď už bývalý předseda představenstva Zdeněk Řehák odvolaný. Vnímáme to jako pozitivní věc,“ svěřil se například zaměstnanec pivovaru a člen jeho dozorčí rady Martin Obruča. Změnu kurzu ocenilo i vedení vyškovské radnice, které vyzývalo bývalého ministra zemědělství, aby výrobu piva ve Vyškově udržel. „Rozhodně je to pozitivní krok, musíme ale být opatrní. V celé záležitosti ještě přetrvává celá řada úskalí a problémů,“ prohlásil vyškovský starosta Petr Hájek. Narážel především na skutečnost, že pivovar stojí na církevních pozemcích a stát ještě nevypořádal restituce. „Kdyby se vyškovský pivovar dostal do církevních rukou, byl by zachráněný. Určitě by to znamenalo zachování výroby,“ domníval se starosta.
Bez ředitele a pouze s jedním členem představenstva pokračovala na počátku listopadu 2010 výroba piva v pivovaru. Téměř 30 zaměstnanců čekalo na nového nájemce podniku, který měl být vybrán z nabídkového řízení. Podle mluvčí ministerstva zemědělství Terezy Dvořáčkové mělo být vyhlášeno v polovině listopadu. „Situace nám moc psychicky nepřidá. Nevíme, kdo výběrové řízení vyhraje a zda si nás nový nájemce vezme do pracovního poměru nebo si máme sami něco shánět,“ řekl jeden ze zaměstnanců pivovaru, který si nepřál být jmenován.
Policie se začala zabývat hospodařením minulého vedení pivovaru, které bylo vyměněno Ministerstvem zemědělství v polovině roku 2010. Policisté obdrželi více oznámení na špatné hospodaření pivovaru. „Zatím jsme ve fázi jejich prověřování, nebylo zahájeno trestní stíhání konkrétních osob,“ uvedla mluvčí jihomoravské policie Andrea Straková. Na špatné hospodaření vyškovského pivovaru upozornil policii i hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD).
Vyškovský pivovar v roce 2010 nového nájemce nezískal. Další z výběrových řízení zkrachovalo. Hodnotící komise, která posuzovala dvě nabídky, oba uchazeče vyřadila. O pronájem byl projeven ze strany komerčních subjektů zájem, avšak pro formální nedostatky v rámci podaných nabídek musela hodnotící komise došlé nabídky z dalšího posuzování vyřadit. Které dva subjekty se do tendru přihlásily, nebylo uvedeno. Dalším krokem bylo vyhlášení nového výběrového řízení „v dohledné době“. Stát hledal nájemce pivovaru už poněkolikáté.
Stát začal na konci roku 2010 znovu hledat nájemce pro ztrátový vyškovský pivovar. Státní podnik Jihomoravské pivovary vyhlásil další obchodní veřejnou soutěž, řekla mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. Podmínky soutěže byly méně přísné. Snížila se především výše kauce, kterou stát po firmách požadoval.
Měsíce marných pokusů o výběr nájemce státem ovládaného ztrátového pivovaru skončilo. Z několikrát opakovaného výběrového řízení vzešel konečně vítěz – mezi pivovarníky neznámá pražská společnost Czech beverage industry company. Pivovar byl jediným provozem státem řízené společnosti Jihomoravské pivovary. A Czech beverage industry company, vzniklá v srpnu 2010, byla zas jediným zájemcem v tomto tendru. „Hodnotitelská komise doporučuje vyhlašovateli Jihomoravské pivovary uzavřít smluvní vztah s uchazečem,“ vyjádřila se Tereza Dvořáčková, mluvčí ministerstva zemědělství, které v Jihomoravských pivovarech zastávalo akcionářská práva. Předseda představenstva firmy Jiří Kopenec působil zároveň jako předseda představenstva zkrachovalé společnosti Agra CZ. „Tuhle firmu nikdo z oboru nezná,“ komentoval výběr provozovatele Vyškova manažer jedné z předních pivovarnických skupin v Česku.
Po půl roce hledání konečně splnil první zájemce podmínky výběrového řízení na nájem vyškovského pivovaru. Stále ale nebylo v lednu 2011 jasné, jestli mu ho státní podnik Jihomoravské pivovary pronajme. „Komise projednávala došlou nabídku od společnosti Czech Beverage Industry Company. Hodnotitelská komise dospěla k závěru, že doporučuje Jihomoravským pivovarům uzavřít smluvní vztah s uchazečem. Jestli bude smlouva uzavřená, rozhodne společnost v tomto týdnu,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. Státní podnik Jihomoravské pivovary pronajme nemovitosti, technologické vybavení pivovaru i ochranné známky. Vítězná firma ale dosud žádnou zprávu nedostala. „Nic oficiálního ještě nevíme. Žádná zpráva nám zatím nedošla,“ řekl spoluvlastník pražské společnosti Czech Beverage Industry Company Jiří Kopenec. Firma už nicméně plánovala několik personálních změn. „Výkonným ředitelem bude Miloš Hrabák. Ke konci tohoto týdne už by měl ale nastoupit do pivovaru,“ doplnil Kopenec.
Stát konečně podepsal v únoru 2011 smlouvu o pronájmu vyškovského pivovaru. Firma Czech Beverage Industry Company podnik převzala v březnu 2011. Počítala se zachováním výroby. Potvrdila to tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. „Nový nájemce, společnost Czech Beverage Industry Company, počítá s převzetím majetku k 1. březnu. Podstatný je jeho úmysl zachovat dosavadní výrobu a k tomu zaměstnat odpovídající počet nynějších zaměstnanců. Bude disponovat dostatečným know-how, které napomůže k využití potencionálu pivovaru k výrobě tradičního českého piva,“ informovala Dvořáčková. Zaměstnancům se poněkud ulevilo. „Zástupci vítězné firmy nás už kontaktovali, máme příslib spolupráce. Cítíme, že by to s námi mohlo dobře dopadnout. Na papíře ale zatím nic nemáme,“ komentoval situaci zaměstnanec vyškovského pivovaru a odborář Martin Obruča. Podobně hovořil i sládek Dušan Táborský. „Budeme rádi, když nový nájemce vezme situaci za správný konec a ve vaření piva bude pokračovat,“ doufal Táborský. Kopenec se už dřív vyjádřil v tom smyslu, že vedením pivovaru firma pověří člena svého představenstva Miloše Hrabáka, který se v pivovarnictví vyzná. „Nejprve budeme muset udělat důkladnou analýzu. Pivo samotné i výrobu znám. Předběžně můžu říct, že technologie pivovaru je v podstatě v pořádku. Musíme spíš posílit obchod, marketing a vše, co souvisí s touto oblastí,“ nastínil svou strategii Hrabák.
Poté co výrobu vyškovského piva převzala společnost CBIC (CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY a.s.) se již více a to kladně začínalo mluvit o kvalitě vyškovských piv. Jedním z cílů bylo skutečně úzkostlivě dbát na kvalitu. Pravidelní vyznavači vyškovského piva to věděl, ale BYLA ještě stále velká skupina lidí, kteří dlouho místní pivo nepili. Aby i oni měli možnost zkusit, jak si na kvalitu hledí nový provozovatel, uskutečnily se oslavy 100 let od postavení pivovarských sklepů přímo na náměstí. Oslava se konala 13.7.2011 ve spolupráci s Městským kulturním střediskem za doprovodu místní kapely Lament. Pod heslem „Slavte s námi“ byly ceny piv více jak symbolické. Vyškovská desítka za 10,- Kč, oblíbený Džbán za 11,- Kč a Vyškovský Březňák logicky za 12,- Kč. Nabídku doplnilo povedené a chuťově vyvážené nealkoholické pivo Alkostop a točená limonáda, taktéž z produkce pivovaru. (tisková zpráva pivovaru)
Podle vedoucího obchodu a marketingu pivovaru Romana Holoubka měly pivovary špatný červen a červenec. „Letošní červenec byl oproti loňskému podprůměrný,“ uvedl Holoubek. Zvýšení odběrů přinesl až srpen, především jeho tropický závěr. „Pivovary plánují prodeje přibližně měsíc nebo měsíc a půl dopředu. Byli jsme nachystaní na lepší léto. Teď proto nemusíme honit směny. Pivo, které prodáváme je vyzrálejší, což je ke prospěchu věci,“ uvedl Holoubek. (zdroj: www.denik.cz)
Pivovar pod novým majitelem překonal v létě 2011 nejhorší. Vedení navíc obnovilo některé zašlé zakázky. A získalo nové. „Jestli bylo angažmá ve vyškovském pivovaru správným krokem, ukáže až delší období, ale situaci vidím optimisticky, přestože za sebou kvůli špatnému počasí nemáme zrovna dobrý červenec,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Miloš Hrabák. Jedním z důvodů jeho optimismu je skutečnost, že si pivovar nejen udržel stávající odběratele, ale dokázal získat i nové. „Rozšířili jsme síť odběratelů v Rusku a obnovili přerušené kontakty v Maďarsku. I u nás se dostáváme do nových hospod, které se buď k vyškovskému pivu vrací, nebo ho začínají nabízet jako doplňkové pivo,“ vyjmenoval nová působiště ředitel. Změna vedení s sebou přinesla i mírný nárůst počtu pracovních míst. „Přijali jsem tři lidi do obchodního oddělení. Výrobní sekce zůstala co do počtu pracovníků zatím beze změny. Očekáváme ale, že jakmile výrobu rozšíříme, přijmeme další lidi,“ dodal k zaměstnanecké politice Hrabák. Ani z pohledu zaměstnanců nedošlo s příchodem nového vedení k závratným změnám. „Pracovní podmínky zůstaly v podstatě stejné. Mohlo by být víc práce, ale to snad přijde. Snad bude firma prosperovat a my budeme mít jako zaměstnanci i vyšší odměny,“ vyjádřil svá očekávání zaměstnanec pivovaru Martin Obruča. Právě zahraniční zakázky by i podle jeho slov mohly nastartovat dobré časy pivovaru. Modernizaci výrobního zařízení vedení pivovaru neplánovalo. „Jsme spokojení se stávajícím zařízením, takže žádné velké investiční akce v oblasti výroby neplánujeme. (zdroj: bruntalsky.denik.cz)
Pivovar na konci roku 2011 nabídnul pivo JUBILER – INDIA PALE ALE ( láhev ). Šlo o svrchně kvašený světlý speciál vyšší plnosti s 15,3 % EPM (extraktu původní mladiny) a o síle 7 % objemového alkoholu. Použité suroviny: pitná voda, ječné slady (český, mnichovský, karamelový a barvící), chmely (Kazbek, Premiant, Cascade). (tisková zpráva pivovaru)
Dne 21. 1. 2012 na dvoře v pivovaru proběhla premiéra nového programu – Zabíjačka v pivováru. Dostavilo se téměř 1500 návštěvníků nejen z Vyškova a okolí, ale i z Brna, Olomouce a dalších míst. Představil se zde řezník se svými specialitami, pekař s čerstvým a voňavým pečivem a pivovar k dobré náladě přispěl výborným nefiltrovaným pivem, včetně znovuobnovené várky nejsilnějšího piva z Vyškova – Jubiler 16,80. Překvapením pro návštěvníky byly horké Pivovarské zhřívanice. Základem byla sladina. K mání byly nealkoholické varianty, ale i s alkoholem pod názvy Rumový vánek, Valašský pozdrav, Panská jízda, Ivánek a Zelený sládek.
Pivovar, ve kterém od dubna 2011 vařila společnost Czech beverage industry company, měl od 2.2.2012 nové etikety a chystal řadu speciálů. Etiketám vládla jednotící zelená barva, která měla pivovar prezentovat. V jednotném provedení byla všechna lahvovaná piva, kterých bylo v základní řadě celkem osm a nechyběl ani nejoblíbenější Džbán. Novinkou byla jeho tmavá kolegyně Tmavý džbán, která nahradila známého Havrana, na kterého nová firma. V roce 2011 pivovar vyrobil 15 000 hl piva, jeho kapacita byla kolem 100.000. Jádro produkce prodával pivovar ve Vyškově, takzvaně „u komína“. Bojoval s giganty a snažil se kvalitou získat zpět ztracené restaurace. Kromě sady osmi piv chystal řadu dalších speciálů. Ten poslední silně chmelený svrchně kvašený India Pale Ale měl před Vánoci úspěch nevídaný. Podle vedoucího marketingu a obchodu Romana Holoubka se várka prodala za dva dny. Novinkou byl Amber IPA ( láhev )se stupňovitostí 14,2, který zaujal na Valentýna. Pivo mělo díky použitým sladům tmavě zlatou až bronzově načervenalou barvu a proto ten přídomek Amber. Pivo bylo pětkrát chmelené, přičemž poslední chmelení proběhlo za studena přímo v ležáckém tanku.Pivo mělo ovocné tóny v chuti dané použitými chmely, speciálním kmenem pivovarských kvasinek a odlišnou technologií výroby. K výrobě bylo užito svrchně kvasících pivovarských kvasinek, 4 druhy chmele a dokonce 7 druhů sladů. Použité suroviny: pitná voda, ječné slady (český, mnichovský, vídeňský, karamelový, Caramünch, Carared a barvící), chmely (Kazbek, Cascade, Chinook, Premiant), nebarveno a neředěno vodou. V prodeji bylo k dispozici v lahvích i sudech ve vybraných provozovnách a v pivovarské pivnici i prodejně ve Vyškově a to od 8. 2. 2012.
Po vánočním speciálu ve staroanglickém stylu India Pale Ale a po valentýnské úpravě téhož stylu s přídomkem Amber India Pale Ale bylo na světě pivo odlišné barvy i chuti. Tak ve Vyškově po bok klasických piv na velikonoční svátky připravili speciál, u něhož se inspirovali v Irsku. Jubiler – Mild Stout – svrchně kvašený tmavý speciál irského typu Díky jemnější chuti si dovolili přidat přídomek Mild. Originalitu chuti podpořily i jedinečné zahraniční chmely a kvasnice. Stupňovitost nového piva byla 12,2 % EPM (extrakt původní mladiny) a 4,7 % objemového alkoholu. Tím bylo docíleno krásné pitelnosti při zachování příjemné plnosti. Použité suroviny: pitná voda, ječné slady (český, bavorský, karamelový a barvící), pražený ječmen, chmely (Premiant, Golding a Fuggle), neředěno vodou. (tisková zpráva pivovaru)
Vyškovský pivovar představil na jaře 2012 k prvnímu výročí převzetí výroby společností Czech Beverage Industry Company, a.s. novou vlastní značku – Cross Mix. V pivovaru představili pod názvem Beermix Citron s kapkou maliny osvěžující nápoj, kde základem bylo světlé výčepní pivo a limonáda s příchutí citrónu, jejíž chuť je ozvláštněna dotekem malinové chuti. S obsahem alkoholu 2,2 % obj. šlo o standardní, ale chuťově výjimečný, nápoj svého druhu. Pro ty, kteří vyžadují osvěžující pití bez alkoholu, připravili Beermix Free Dark s kapkou višně. Šlo o směs nealkoholického piva s limonádou kolového typu s přídavkem višňové chuti. Obsah alkoholu byl nižší, než je tomu u nealkoholických piv a to 0,2 % obj. Křest nové značky a jejího loga se uskutečnil před více jak šestisty přítomných dne 27. 4. 2012 v areálu pivovaru Vyškov. Oba nápoje byly v prodeji již od 1. 5. 2012. (tisková zpráva pivovaru)
Další, tentokrát letní speciál Vyškovského pivovaru se představil v červnu 2012 pod novou značkou Cross The World. V pivovaru navázali na již populární a očekávanou tradici výroby piv ze světové studnice pivních stylů, kterou zavedli v roce 2011 a v občasných várkách představili na české poměry méně obvyklá piva. Úspěch těchto piv byl velký a zasloužil si vlastní novou řadu. Bylo rozhodnuto, že značka Jubiler i do budoucna bude věnována dlouholetému oblíbenému speciálu JUBILER 16,80. Nové speciální piva měly nést nově vybudovanou značku Cross The World, která navázala na nedávno pokřtěnou značku CROSS MIX.
Hefe Weissbier
První pivo v této nové řadě je známo především v Bavorsku, ale co je již méně známo, jde o pivo, které před průmyslovou revolucí převládalo v českých zemích. Dá se tedy říci, že jde o návrat staročeského „bílého piva“, jak se také kdysi u nás nazývalo.A jelikož je léto, není nad osvěžující variantu tohoto pšeničného piva s obsahem živých kvasnic, tedy o variantu mající 11,2 % epm. a 4,7 % obj. alkoholu. Použité suroviny: pitná voda, pšeničný slad, ječné slady (český, barvící), upravené chmely (Perle, Saphir, Hallertau Mittelfrüh), kvasnice svrchního kvašení pro pšeničná piva, neředěno vodou. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar Vyškov byl doposud státní, patřil pod ministerstvo zemědělství, které tento podnik řídilo do roku 2010, kdy pivovar chtělo nechat zavřít. Místní s tím ale v petici nesouhlasili, stát proto hledal další možnost. Vyhlásil proto výběrové řízení na provozovatele pivovaru, nájemce. Získala ho do desetiletého nájmu společnost Czech beverage industry company, která byla navzdory anglickému názvu ryze česká. „Jsme tedy v nájmu, pivovar nelze prodat, protože se k němu vážou církevní restituce,“ řekl v září 2012 obchodní ředitel pivovaru Roman Holoubek.
• Neobáváte se, když se teď budou řešit církevní restituce, že o podnikání přijdete?
Pokud by se vyřešily ve prospěch státu, máme právo prvního kupce. Pokud by se vyřešily ve prospěch církve, jednáme s církví, abychom si to mohli koupit, případně pronajmout na delší dobu. Jsme pivovarská společnost, která tady pivo opravdu chce vyrábět.
• Kolik piva se ve Vyškově za rok vyrobí?
Kapacita pivovaru je 100 tisíc hektolitrů ročně, což můžeme považovat za střední pivovar. Kdybychom vyráběli opravdu 100 tisíc hektolitrů, tak by to vystačilo na zásobování celého kraje, tolik ale nevyrábíme. Před sedmi lety pivovar vyráběl 70 tisíc hektolitrů, to už dávno nevyrábí. Když nám to stát v dubnu roku 2011 předával, tak vyráběl pouze 13 tisíc hektolitrů. Teď rosteme a po roce a půl činnosti vyrobíme asi 20 tisíc hektolitrů.
• Kam až své pivo dovážíte?
Je to hlavně pro místní, kde 80 % produkce spotřebují skutečně lidé v okolí. Dostali jsme se zpátky na trh, jak si lidé přáli. Část, 20 %, jde na export do několika evropských zemí jako Německo, pobaltské země, Polsko, Maďarsko. Zkušební vzorky jsme teď posílali do Číny a Indie, ale i do Norska a část i do Asie.
• Pomáhá vám v exportu stát nebo to, že jste státní podnik?
Musíme se starat sami o sebe. Kraj příliš nepomáhá, dnes je to parketa každého podniku, sám za sebe. Nicméně Agrární komora Jihomoravského kraje vyhlásila soutěž o regionální potravinu, kde jsme uspěli hned se dvěma našimi výrobky. Například tento týden jedeme do Vídně na české velvyslanectví, kde budeme prezentovat naše výrobky. Nebudeme tam jenom my, ale většina vítězů.
• Jaké to má výhody, že jste státní podnik?
Má to spíše nevýhody. Stát vlastní tyto stroje a budovy kolem nás, jsme privátní společnost – jako nájemce a to má i úskalí. Musíme se například dotazovat státu, když potřebujeme něco opravit na technologii. Ministerstvo zemědělství nám to buď povolí nebo ne. Nestaráme se o své vybavení, ale o to, co máme v nájmu, což je vždy určitá komplikace. Na druhou stranu úředníci, kteří nás mají na starosti nám vcelku vycházejí vstříc a jsou rozumní.
• Čím vším je tedy pivovar ve Vyškově specifický?
Jsme specifičtí v několika ohledech, nejen z hlediska vlastnictví. Jsme jeden z mála průmyslových pivovarů, který si drží naprostou klasiku ve výrobě, což jsou otevřené atmosferické varny, které jsou měděné dokonce i s přímým ohřevem. Máme otevřené spilky, dlouhé zrání v ležáckých sklepích, které trvá zhruba 70 dnů. To dnes uvidíte jen u mála průmyslových pivovarů. Máme velmi široké portfolio produkce. Vyrábíme nápoje od nealkoholických piva až po 16,8stupňové pivo, která je nejsilnější v základní řadě. Podle legislativy je to šestnáctka, ale je hodně silná. Spustili jsme také populární radlery.
• Chcete tedy ve své podstatě zůstat regionální pivovar?
Chceme zůstat malý regionální pivovar s určitým charakterem piva, který k tomuto regionu patří, což je právě specifikace jižní Moravy, která má trošku odlišný charakter piv třeba od jiných regionů. (zdroj: byznys.ihned.cz)
Pivovar zvedl v roce 2012 výtoč piva a limonád oproti roku 2011 o sedmač¬tyřicet procent. „Je to obrovský nárůst a máme z něj pochopitelně velkou radost. V roce 2011 jsme vytočili necelých patnáct tisíc hektolitrů, loni necelých dvaadvacet tisíc hektolitrů,“ přiblížil vedoucí obchodu a marketingu Roman Holoubek. Přes polovinu nárůstu výtoče podle něj připadlo na Vyškovsko a okolí do několika desítek kilometrů. „To je výborné zjištění, protože se nám povedlo prosadit se nejen jako regionální výrobce tradičního piva, ale také pivních speciálů a limonád. Loni jsme uvedli na trh i radler,“ připomněl Holoubek. Pivovar se však nezaměřoval jen na domácí trh. „Největší odběratelské země jsou Slovensko, země bývalého Sovětského svazu, Německo, Maďarsko a Švédsko. Momentálně máme před podpisem se Španělskem a uvidíme, jestli se nám podaří rozšířit export do dalších zemí,“ dodal Holoubek.
Dne 8. 11. 2012 v 9.00 hodin se v pivnici Vyškovského pivovaru uskutečnil slavnostní křest nového piva – Sv.Martinský Porter (tmavé silné pivo 20°). Připravili ho k nadcházejícím Svatomartinským hodům, jde československé pivo, pivo, které společně uvařil vyškovský sládek se svým slovenským kolegou, který tento typ piva dříve vařil. Má vysoký podíl karamelového a bavorského sladu a je jemně chmelené žateckým chmelem. Jedná se opět o jednorázovou jedinečnou várku speciálu pod značkou Cross The World.
Na konci roku 2012 pivovar opět vařil pivo Kavalír pro svitavský velkoobchod.
Nejen k Valentýnovi pivovar připravil první variaci piva stylu AltBier vyrobeného v ČR. Variace na jeden z mnoha světových pivních stylů. Altbier, zkráceně Alt je svrchně kvašené pivo vyráběné převážně v Německu v oblasti okolo Düsseldorfu. Alt znamená starý. Toto pivo je svrchně kvašené, ale na rozdíl od většiny svrchně kvašených piv zrálo 3 měsíce při nízkých teplotách okolo 2o C. Barva je tmavší zlatá, pivo je plné chuti s krásným nahořklým charakterem s náznakem oříšků. Při výrobě je použitý především typický chmel Hallertauer Tradition a originální německé kvasnice svrchního kvašení. Jednalo se o silnější poctivou dvanáctku s 12,5 % EPM a o síle 5,5 % alk. První naražení sudu se uskutečnilo dne 14. 2. 2013 v pivnici Vyškovského pivovaru na svátek svatého Valentýna.
V polovině května 2013 nové pivo řady Cross The World – NZ ALE (variace na svrchně kvašené pivo stylu ale s užitím novozélandských chmelů Cascade – 4 x chmelené a to především za studena, čtvrté chmelení v ležáckém tanku metodou Dry Hopping, 13°, alk.: 5,9%
V rámci oslav 333 let Vyškovského pivovaru zdejší sládek připravil omezené množství piva Jubilant 13,33°. Speciální pivo má příjemnou bronzovou barvu a chuť, která je dána skloubením 4 druhů sladů a 2 druhů českých chmelů. Pivo Jubilant nese symbolickou stupňovitost 13,33°, s obsahem alkoholu 5,5 % . Poprvé bylo naraženo dne 18.8. v rámci Dne otevřených vrat.
Oslavu sklizně chmele roku 2013 tentokrát ve Vyškově pojali netradičně a to užitím jen jednoho druhu chmele v novém pivu. A když netradičně, tak rovnou exotickým chmelem přímo z amerických chmelnic. American Pale Ale (APA) ve verzi Single Hop s chmelem Citra. Variace na jeden z mnoha světových pivních stylů. APA za svůj vznik vděčí americkým sládkům. Američtí sládkové si za vzor vzali anglické pivo ALE a díky užití amerických chmelů a jejich zvýšenému dávkování vznikl tento nový styl. Verze Single hop se odkazuje na současný módní trend užití jen jedné odrůdy chmele, která svým charakterem zcela ovlivní celkovou vůni a chuť piva. Vyškovská verze APA single hop se tak vyznačovala zejména nádhernou vůní a chutí po tropickém ovoci a citrusech, kterou jí dodal americký chmel Citra, použitý jak na chmelení na varně, tak i za studena (čtvrté chmelení metodou Dry Hopping) v ležáckém tanku. Jednalo se o třináctku o síle 5,5 % obj. alk.
Vyškovskému pivovaru rostl díky speciálům export. V roce 2013 měl tvořit asi čtvrtinu celkového výstavu. Výstav pivovaru se v posledních dvou letech pravidelně zvyšoval. Přesto výroba roku 2013 dosáhla pouze čtvrtinové kapacity pivovaru. „To má vliv na ekonomiku provozu. Věřím, že se letos dostaneme s hospodařením na kladnou nulu, mírný zisk plánujeme na příští rok,“ uvedl v září 2013 Roman Holoubek. Odbyt vyškovského pivovaru podle Holoubka roste na Vyškovsku i v dalších regionech. „Prosazujeme se nyní více i na Olomoucku nebo Prostějovsku. Ve všech oblastech je růst permanentní a rovnoměrný,“ uvedl Holoubek. V zahraničí se vyškovské pivo prodávalo díky speciálům. Czech Beverage Industry Company od svého příchodu do pivovaru uvařila osm speciálů, řada z nich byla v českých poměrech ojedinělá. „Máme na tuto řadu pozitivní ohlasy. Týká se to často svrchně kvašených piv,“ uvedl Holoubek. Firma je vyvážela do Itálie, Číny nebo Španělska. Odběratelé jsou velkoobchodníci. „Nyní jednáme s partnerem v Anglii,“ uvedl Holoubek. Kromě speciálů měl pivovar v nabídce 11 standardních druhů piv.
Růst výstavu pivovaru se poprvé od roku 2011, kdy si jej od státu pronajala společnost Czech Beverage Industry Company, zastavil. Podnik v roce 2013 vyrobil 22.000 hl piva, stejně jako v roce 2012. Důvodem byl mimo jiné pokles odbytu v Rusku. Czech Beverage Industry Company za rok 2013 podle prvních odhadů vykáže mírnou ztrátu v řádu stovek tisíc korun. „Děláme i vývoj nových nápojů, což se v hospodářském výsledku musí projevit,“ uvedl Hrabák. Firma zhruba čtvrtinu své výroby vyvážela. V roce 2013 zaznamenala oproti plánům pokles v Rusku. „V Rusku se situace trochu změnila. Pivo se začala řadit mezi alkoholické nápoje. K tomu byly nutné nové registrace,“ uvedl Hrabák. Podle něj byl ale stabilní výstav vyškovského pivovaru pozitivní zprávou. Celý český trh oproti roku 2012 podle odborníků mírně poklesl. Podle Hrabáka může také vyškovský pivovar dál růst. „Spousta restaurací je dlouhodobě vázána smlouvami s velkými nadnárodními společnostmi, ale chtějí čepovat jiná piva,“ uvedl Hrabák. Vyškovský pivovar podle něj měl i zakázky z Itálie a vyvážel na Slovensko.
Novinka – ABA, variace na American Black Ale, šlo ochutnat v pivovarské pivnici v termínu od 28.3.2014, zakoupit i v láhvích od 4.4.2014 v pivovarské prodejně.
Další speciál – Altbier 2014 .Altbier, zkráceně Alt je svrchně kvašené pivo vyráběné převážně v Německu v oblasti okolo Düsseldorfu. Alt znamená starý. Na rozdíl od většiny svrchně kvašených piv zrálo 3 měsíce při nízkých teplotách okolo 2 °C. Barva je tmavší zlatá, pivo je plné chuti s krásným nahořklým charakterem s náznakem oříšků. Při výrobě byl použit nově vyšlechtěný německý chmel Hallertau Blanc, který pivo navíc ozvláštňuje bylinně-ovocnou vůní s nádechem grepu, angreštu a ananasu a originální německé kvasnice svrchního kvašení. 12,5 % EPM, alk.: 5,5 %.

Krachu se pivovar, jehož privatizaci bránily nevyjasněné podmínky církevních restitucí, před čtyřmi lety vyhnul díky pronájmu. Majitelé firmy CBIC, která jej měl pronajatý, se ale rozešli v názorech na řízení. Výsledkem sporů bylo, že nájemce pivovaru měl jednoho majitele. „Podíl ve sdružení, které provozuje pivovar Vyškov a zároveň vlastní i část CBIC, jsem prodal počátkem letošního roku,“ řekl v květnu 2015 spoluzakladatel a pivovarský expert Miloš Hrabák. „Po více než dvouletém provozování pivovaru, kdy jsem byl členem představenstva i ředitelem pivovaru, došlo k názorovému rozkolu s majoritním akcionářem Jiřím Kopencem ohledně dalšího směřování pivovaru. Důsledkem bylo, že jsem ztratil jakýkoli vliv na rozhodování a chod firmy,“ dodal Hrabák. Logickým krokem pak bylo, že jako minoritní spoluvlastník odešel z pozice ředitele a zároveň požádal o uvolnění z funkce člena představenstva. Pivovar vlastnila státní firma Jihomoravské pivovary jako poslední aktivum po privatizacích v 90. letech. CBIC vyhrála pronájem ve výběrovém řízení vypsaném před čtyřmi lety. (zdroj: zpravy.e15.cz)

Pokles popularity produktů u běžných zákazníků i větších odběratelů. S tím donedávna bojoval vyškovský pivovar. Jeho příznivci začali přecházet na jinou značku. Důvodem, jak tvrdí, byla nevyrovnaná kvalita. „Vždy jsem si kupoval raději Vyškovské pivo, přece jen je domácí. Ale pak jsme se i s přáteli shodli, že je kvalitativně jinde než dřív. Proto kupuji jiná, u kterých vím, že budou chutnat pokaždé stejně,“ zhodnotil třeba Vyškovan Marek Šťastný. Nejen kvalita byla to, co veřejnost dlouhodobě řešila. Mezi lidmi se dokonce v posledním roce objevily zvěsti, že pivovar končí. „Situace nebyla dobrá. V rekordních dobách produkoval přes 100 tisíc hektolitrů piva ročně. Když ho v roce 2011 přebíral nový nájemce, firma Czech Beverage Industry Company, byla jeho produkce několikanásobně menší. Byl to obrovský propad. Pivovar je ale stavěný na mnohem větší produkci, takže to začalo působit i ekonomické problémy,“ přiznal v červnu 2015 současný ředitel pivovaru, který nastoupil na pozici v listopadu 2014, Roman Zapletal. Následně se postupně obnovila i zaměstnanecká základna včetně obchodního ředitele a sládka. A nyní chtělo vedení zvýšit výrobu. „Aktuálně pivo nemá na Vyškovsku dobrý zvuk, jeho kvalita byla dlouhodobě nevyrovnaná. Dřív ho točila pomalu každá hospoda v okrese, teď je to podstatně méně,“ připustil Zapletal. Jedním z těch, kdo na vyškovský zlatavý mok nezanevřel, byl Penzion a pohostinství U Kolejků. Ten ho točil nepřetržitě už od první republiky. „Na čepu máme jedenáctku. Je pravda, že problémy s pivem byly, ale poslední dobou se situace srovnala. Své zákazníky má, takže jsem nikdy neuvažoval, že bych ho přestal odebírat,“ řekl majitel pohostinství Pavel Kolejka. Naopak v restauraci Kojál by lidé Vyškovské pivo hledali marně. „Obecně tam ale moc piva nevytočíme. Jiné je to v mých dalších podnicích na tribuně atletického stadionu ve Vyškově a v Ivanovicích na Hané. Byly doby, kdy bylo pivo opravdu nestabilní, ale to už je mnohem lepší. Například v hospodě u stadionu byla loňská sezona výborná,“ potvrdil majitel hospod Marek Gottwald.
V létě 2015 pivovar přišel s novinkou, kterou chtěl oslovit zákazníky, kteří přešli na jiné značky. Od minulého podzimu se zaměřil na vývoj nového piva vařeného takzvaným třírmutem. Jinými slovy to znamenalo, že se pivovar vrátil k ještě víc tradičnímu způsobu výroby. Novinka dostala jméno Cechmistrovský Grunt. „Na trhu je teprve od začátku června. Reakce našich zákazníků nás ale velmi mile překvapily,“ byl spokojený sládek Jakub Hájek. Za pravdu mu dával Gottwald, který už novinku nabízel ve vyškovské hospodě U Březího hrocha. „Lidé rádi zkouší. Chutnalo jim, budu objednávat další,“ vzkázal. Zájemci budou mít brzy možnost ochutnat i další novinku. Půjde o prémiový ležák, na jehož vývoji se podíleli i Vyškované. „O jeho podobě rozhodli naši zákazníci při dvoudenním testování v březnu v Pivovarské pivnici. Porovnávali dva vzorky, které byly označené pouze číslem, abychom zaručili objektivní volbu,“ doplnil obchodní ředitel pivovaru Roman Kotolan. Ani o původní značky však lidé nepřijdou, jak ujistil Zapletal. Všechny změny se promítly i do nového loga, které bylo dokončené před několika dny. „Pivovar měl znak a zvlášť značku Vyškovské pivo. Proto jsme si nechali vytvořit logo, které navazuje na obojí, využívá část znaku a typ písma. Dominantní částí je slovo Vyškov, kam pivovar od roku 1680 patří,“ dodal Zapletal. (zdroj: http://www.denik.cz/ekonomika/problemy-konci-zni-z-pivovaru-na-novem-pivu-se-podileli-i-vyskovane-20150619-vaqq.html)

Pivovar přestal vyrábět piva:
Džbán (světlý ležák, alk.: 4,9 %; láhev ; láhev Kavalír
Ležák s minimální dobou zrání 40 dnů v ležáckých sklepích, plnější pivo, slabě hořké s vůní mírně sladovou, žlutě medové barvy.)

Řezák (polotmavý ležák, alk.: 4,5 %) Vyráběno od roku 2003. Jeho výroba spočívá ve vhodném smísení dvou druhů piv ve správném poměru a čase technologického poměru.

Desítka
(světlé výčepní, alk.: 4,2 %)
Má lehkou, mírně nahořklou chuť se slabší vůní po kvasinkách, průměrný obsah alkoholu, barva je zlatě slámová.

Tmavý džbán (tmavý ležák, alk.: 4,5 %; láhev)
K výrobě se používá 4 druhů speciálních sladů, plná sladová karamelová chuť a vůně, tmavě barevný tón.

Březňák (světlý ležák, alk.: 5,2 %; láhev; láhev r.2012)
Zrání v ležáckých sklepích trvá 60 dnů při nízkých teplotách, chuťově středně plné pivo, střední až silný říz, hořkost je jemná, barva světle jantarová, toto pivo je nejvíce chmeleno.

Generál (světlý speciální ležák, alk.: 6,0 %; láhev)

Atlet (světlé lehké, alk.: 3,3 %; láhev ; láhev)

Česká verze exportní etikety lehkého světlého piva pro obchodní síť Qanto. láhev

Bira (světlé výčepní, alk.: 3,3 %; láhev)
Původně exportní výrobek, daný i na náš vnitřní trh se řadí do skupiny lehkých piv s nižším obsahem alkoholu, světlejší barva, plnost v chuti je lehčí s mírně nahořklou chutí, bohaté obsahem přírodního CO2. V roce 2003 se již na tuzemském trhu neobjevilo.
Na jaře 2004 opět v sortimentu jako pivo pro maloobchodní sítě ve formě světlého výčepního piva a světlého ležáku.

Jubiler (světlý speciální ležák, alk.: 7,5 %; láhev) plněno jen do 0,355 l speciálních lahví Pivo se poprvé objevilo na předvánočním trhu roku 2004. Speciál má 16,8 stupně a tento údaj připomíná rok 1680, kdy byl pivovar založen.
Alkostop Beer (nealkoholické pivo, alk.: 0,5 %; láhev) Vyráběno od počátku roku 2007.

Cross Czech Jedenáctka (světlý ležák, plněno do 0,5 l lahví) Pro maloobchodní řetězce.

Cross Czech Dvanáctka (světlý ležák,
plněno do 0,5 l lahví) Pro maloobchodní řetězce.
Výstav piva:
1997: 71 442 hl
1998: 74 227 hl
1999: 76 093 hl
2000: 78 234 hl
2001: 76 000 hl (73 000 hl limonád)
2002: 71 119 hl (60 000 hl limonád)
2003: 68 849 hl
2004: 59 056 hl
2005: 54 599 hl (export: 3 220 hl)
2006: 47 197 hl (export: hl)
2008: 33 400 hl (export: hl)
2009: 24 500 hl (export: hl)
2011: 15 000 hl
2012: 22 000 hl
2013: 22 000 hl
Hospodářský výsledek:
2000: zisk 250 000 Kč
2001: zisk 800 000 Kč
2002: zisk asi 1 mil.Kč
2006: ztráta 25 mil.Kč

Tržby:
2001: 150 mil.Kč
2002: 150 až 160 milionů Kč
2003: 170 mil.Kč
2008: ztráta 9,7 mil.Kč
2009: ztráta 30 mil.Kč