Historie pivovarů v Hranicích

Zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku znamenala, že se toto území stalo přirozenou křižovatkou stezek vedoucích z Moravy do severní a severovýchodní Evropy, do Slezska, do Pováží.

Poprvé jsou Hranice (dříve též Alba Ecclesia nebo Mährisch Weisskirchen) zmiňovány v listinném falzu z roku 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol.. Kolonizace tehdy pohraničních hvozdů je spojována s rajhradskými benediktini. Od počátku 13. století byly Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a bývaly často zastavovány šlechtě.

Městská práva mělo sídlo od roku 1292. Hranice se staly dobře opevněným hospodářským a správním centrem rozhlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly.

Do třicetileté války se pivo vařilo v různých právovárečných domech. Švédská vojska však po obsazení města tyto domy zpustošila.
Hranické panství, jako zkonfiskovaný majetek po stavovském povstání, získal roku 1622 biskup František Josef z Ditrichštejna. Ten město téměř na tři sta let začlenil do ditrichštejnského dominia. Proběhla obnova škod z třicetileté války a dále byla věnována pozornost hospodářské funkci sídla.
Areál starého pernštejnského hradu byl roku 1672 přestavěn na hospodářské objekty zámku (sýpky, palírna, pivovar se sladovnou).

(budovy pivovaru vlevo vedle zámku)

Právováreční měšťané vystavěli společně za přispění městského úřadu v šedesátých letech 17. století pivovar se sladovnou v zadní části zbořeného Žampachovského domu, ležícího proti zámku (v čísle popisném 118, šlo o bývalý právovarečný dům).

Zde se vařilo pivo až do konce 18. století, kdy vznikl spor s obyvateli předměstí, že z jejich peněz placených městu je opravován obecní pivovar, ležící na obecní půdě, ale patřící právovarečným měšťanům. Spor byl urovnán prodejem pivovaru.

Roku 1797 právovárečníci začali vařit pivo v domě popisném č. 102, který zakoupili.

Čtěte také:  Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Manětína

Protože provozní prostory pivovaru v domě čp. 102 přestaly kapacitně vyhovovat, bylo rozhodnuto postavit novou budovu pivovaru na dvoře domu. V roce 1829 vznikla na dvoře přízemní klenutá budova nového pivovaru s 8 zamřížovanými okny a vysokým komínem. Pro usnadnění přístupu, dovozu materiálu a odvozu piva zakoupilo měšťanstvo roku 1832 k pivovaru zahradu sousedního domu čp. 103. Vaření a odbyt piva byly až do konce čtyřicátých let 19. století provozovány v režii společenstva ustanoveným sládkem a pomocným personálem. Pivo bylo dodáváno do hostinců právovárečného měšťanstva. Podle privilegia města bylo dodáváno i do ostatních hostinců ve městě a na předměstí.

Ve vesnicích a v lázních Teplicích bylo však čepováno jen vrchnostenské pivo z hranického zámeckého pivovaru.
V popisu města Hranic z roku 1844 je psáno: „Pivovary jsou dva, se 2 pánvemi a zaměstnávají 8 dělníků. Ročně vyrobí 7411 věder obyčejného piva.“
Pro snadnější přístup, dovoz a odvoz materiálu zřídili také schodiště (dnes ulice Pivovarské schody).

Zajímavostí je, že prvním nájemcem byl v letech 1850 až 1852 sládek Antonín Smetana – bratr Bedřicha Smetany. Po něm byl nájemcem Žid Seligman Bachrach, který měl v nájmu také panský pivovar u zámku.
Pivovar ukončil svou činnost v 80. letech 19.století z důvodu konkurenčního tlaku velkých moderních pivovarů (zejména Přerov). Pak zde měšťané provozovali palírnu s výčepem pálenky a likérů.
V domě fungovala prodejna oděvů, obuvi, později knihovna. V roce 2021 byl dům v majetku Města Hranic, v přízemí fungovala trafika, v mezipatře prodejna levného textilu.
Z pivovaru na dvoře byla již ruina.

Stopy po panském pivovaru nenajdete, protože v roce 1948 zde vypukl požár a pak v roce 1959 byl kompletně zbourán i s ostatními hospodářskými objekty. Nyní se zde nachází náměstíčko.

Zdroj: Bohumír Indra: Historie hranických domů