Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.1. – Moravská Ostrava prapočátky

Rukovětí k mému putování se stala především stať Milana Starce „Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska II. – Pivovary na Ostravsku“ (Práce a studie muzea Beskyd 2011,č. 23.). Mým cílem nebylo zmíněný obsáhlý text přepisovat do internetové podoby, chtěl jsem jen s jeho pomocí navštívit místa, kde dávní sládkové vařívali svá díla, chtěl jsem se pouze podívat do lokalit Ostravska, kde pivovarnictví otisklo svá historická razítka.

Někdy na počátku 13.století vyrostla na staré obchodní cestě, po niž koně táhli těžké kupecké vozy z Opavy do Těšína, na břehu říčky, která by v překladu současné češtiny nesla název Ostrá, malá osada. První doložená písemná zmínka pochází z roku 1267.

To bylo již v době, kdy nevelkou vesničku vlastnilo olomoucké biskupství. Církev měla velký zájem na rozvoji celé pohraniční oblasti jako výraz upevnění územní celistvosti Moravy. Místo se hodilo k vybudování centra biskupských vesnic blízkého okolí. Ostrava tak brzy obdržela všechna práva a výsady, kterými se mohlo honosit středověké město. O tom, že jedno z privilegií bylo vařit a šenkovat pivo, není třeba pochybovat.

Původní osada pravděpodobně stála někde v blízkosti dnešního kostela sv.Václava, rychle rostoucí město se později profilovalo v místech kolem současného Masarykova náměstí. Městské jádro tvořilo pravidelné čtyřúhelníkové náměstí, obklopené přízemními dřevěnými měšťanskými domy postavenými na protáhlých úzkých parcelách. Dá se předpokládat, že měšťanské domy v obvodu rynku a přilehlých uličkách byly právovárečné.

Dřevěné stavby byly později nahrazeny jednopatrovými kamennými domy s podloubím. Ale to v nich již právovárečná činnost neprobíhala, měšťané vařili pivo ve speciálně upraveném domě – pivovaru. Kdy přesně ostravští právovárečníci upustili od domácké výroby piva ve svých příbytcích a činnost soustředili ve společném pivovaru, se historikům zatím zjistit nepodařilo.

Důležitý je rok 1547, kdy olomoucký biskup daroval ostravským právovárečným měšťanům svůj pivovar. Zda-li již tehdy měšťané uskutečňovali své várky ve společném pivovaru někde jinde nebo jestli tento původně biskupský podnik byl jejich prvním pivovarem, asi zůstane otázkou nezodpovězenou.

Milan Starec ve své stati lokalizoval tento prastarý pivovarský provoz do zadní části tzv.starého fojtství. To dle historiků stávalo v místech dnešního bloku domů na rohu Masarykova náměstí a Solné ulice (naproti OD Laso). Biskupský pivovárek bychom mohli najít někde tam, kde zmíněný blok domů nahlíží do Jiráskova náměstí.

Člověk musí být obdařen velkou dávkou fantazie, aby si představil, jak tato místa vypadala v polovině 16.století. Úzká obdélniková stavení s patry vysunutými do ulice. Domy přilepeny k sobě, využívána byla každá plocha, neboť volného prostoru v dosud ohrazených městech nebylo nazbyt. Krámky s předměty denní potřeby v podloubí, měšťané popíjející v prostorných mázhauzech svých domů husté pivo.

Fakt, že se v této lokalitě v pradávnu vařilo pivo, potvrzuje i zmínka z roku 1735, kdy se o místě píše jako o „starém pivovařisku“. Ze spojení lze odvodit, že právovárečníci už tehdy pivovar provozovali jinde.

Ale o tom až v dalším díle…..

Prameny:
Milan Starec Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska II. – Pivovary na Ostravsku (Práce a studie muzea Beskyd 2011,č. 23.).
Bohuslav Navrátil: Ostravské pivovarnictví (Repronis 2007).