Okolí Sedlce – Prčice 2. díl – Pivovar Uhřice (před 1617 – 1901)

V malé vísce Uhřice nejde snad ani neobjevit zdejší pivovar, protože hlavní dominantou je cihlový komín, na který je z každé světové strany zvláštní pohled. Tuto zvláštnost uvádím proto, že do dvou třetin výšky vypadá obvykle a v poslední třetině je dosti vychýlený do strany, odhaduji dobrých 50 cm. Nejlépe se jeho vychýlení pozoruje z místa nad Sedlcí ze silnice směrem na Jetřichovice, poněvadž v tomto místě jsou Uhřice položeny v údolí.

Když dorazíme do těsné blízkosti pivovaru, zjišťujeme, že v současnosti pivovar slouží jako lihovar firmy Merán s.r.o.. Firma se zabývá výrobou a zpracováním surového zemědělského lihu, výrobou a prodejem ovocných šťáv, moštů a ovocných destilátů a funguje zde od roku 1992. Před tímto datem objekt patrně sloužil zemědělskému družstvu, jehož součástí je poplužní dvůr.

Pivovar jako takový díky lihovaru je v dobrém stavu až na jednu budovu, která navazuje na lihovar a sousedí se silnicí. V nedávné době se musela zřítit skoro celá střecha. Tato budova zřejmě již k lihovaru nepatří, je patrné, že již dlouhá léta nebyla udržována. Zajímavostí ovšem je, že ze dvou stran má několik malých podlouhlých okének, která jsou tvořena dřevěnými trámy zazděnými do budovy. A tak je mi jasné, že jsou jistě původní. Prostředkem prochází železný plocháč s ostrými hroty, aby zabránil vniknutí dovnitř. Zde nacházím asi nejcennější pozůstatek, a to původní dřevěné dveře rovněž s dřevěnými trámovými futry. A na nich jsou ještě originální nýty. Ovšem jak zde dlouho ještě budou, těžko odhaduji, budova je totiž v havarijním stavu, a proto bude patrně brzy stržena. Na dalších hlavních budovách pivovaru nespatřuji vcelku nic, co by stálo za zmínku, jelikož je na nich dosti velký zásah a původního se pramálo dochovalo.

Snad jen z východní strany byly dochovány půlkruhové klenby bývalých vrat, která zde za chodu pivovaru fungovala a v současnosti je všech sedm zazděno. Okolí budovy tehdejšího poplužního dvora nejsou obývány a podle toho, jak teď vypadají, jsou ponechány zubu času. A to je škoda, protože z historických pramenů jsem vyčetl, že skrývají dosti bohatou historii.

Na závěr tohoto průzkumu mi nedá, abych se ze západní strany naproti kapličce nevydrápal na vysokou kamennou zeď a odtud nevyfotografoval detailněji dvůr a ostatní objekty pivovaru. A samozřejmě co nejdetailněji zmiňovaný komín, který mě svou křivostí dosti zaujal. Mezi posledními majiteli pivovaru a poplužního dvora jsou uváděni 1832 hospodářský rada Antonín Jan Oppelt, 1835 Judr. Václav Hynek, říšský rytíř z rodu Eisensteinů, 1880 Bedřich z Eisensteinů až do jeho smrti v roce 1901, kdy pivovar zanikl.

Pomalu nasedáme s kamarádem na kola a směřujeme k poslednímu pivovaru, který máme v dnešním krásném odpoledním dni v plánu. Ani se moc nezahřejeme, snad jen trochu než vystoupáme krátký táhlý kopec nad ves Uhřice, protože náš třetí pivovar je opravdu malý kousek, ale o tom si povíme až příště.

autor: Jiří Pertlík, 2012