Knihy o pivu: Ben McFarland – Nejlepší piva světa
Pulty našich knihkupectví v roce 2011 obohatila publikace, vydaná původně v londýnském nakladatelství Jacqui Small v září 2009. Její česká mutace vyšla v červnu 2011 ve vydavatelství Reader´s Digest pod názvem „Nejlepší piva světa“ s podtitulem „1000 vynikajících piv od Portlandu po Prahu“. Co nabízí, v čem potěší a/nebo překvapí či zklame?
Česká verze se neodchyluje od původního vydání – má graficky jednoduchou, nepřeplácanou, až spartánskou obálku. Na 288 stranách se i méně znalý a v pivním prostředí ne tolik zběhlý konzument může seznámit s možnostmi, styly a druhy piv z řady zemí světa.
Kniha začíná, ještě před předmluvou, výrokem herce Jacka Nicholsona: „Pivo je zatraceně nejlepší nápoj na světě.“ Poté se čtenář může věnovat devíti kapitolám, v nichž, v hodně zhuštěné podobě, se dozví i leccos zajímavého.
Úvod je věnován historii vaření piva, surovinám (především chmelu) a technologii výroby. Kapitola o základech popisuje skladování, nalévání, ochutnávání a užívání skla k danému stylu. Pak se něco dozvíme přímo o jednotlivých pivních stylech Velké Británie, Belgie, Německa, dále pak je zmíněno např. finské Sahti.
A pak už nás autor provádí jednotlivými státy nebo regiony, počínaje Velkou Británií a Irskem. Šířeji jsou představeny londýnské Fuller´s a Meantime, skotský Harviestoun, Sharp´s z Cornwallu či Thornbridge z hrabství Derby. V kratších profilech se střídají, i v Česku díky dovozcům poměrně známé a dostupné značky. Kapitola o Evropě začíná v Belgii (obšírněji je uveden Cantillon z Bruselu a Duvel Moortgat – 50% majitel Bernarda), pokračuje přes Německo (Erdinger, Kolín nad Rýnem a styl kölsch), Českou republiku (Plzeňský Prazdroj s bájemi a pověstmi obchodního sládka V. Berky), Itálii (Baladin), Dánsko (kodaňský Mikkeller), další skandinávské země, Francii, Rakousko, Švýcarsko (pivovar Locher), Nizozemsko a řadu dalších států Evropy, které jsou představeny 1 či 2 pivy.
Dále se s knížkou vydáváme za oceán, do USA (sanfranciský Anchor, Firestone Walker z Paso Robles, New Belgium, New Holland), Kanady (Unibroue z Chambly) i dalších zemí severu a jihu Ameriky. Poté následuje Asie s Oceánií, kterou zevrubně zastupuje pivovar Baird z města Numazu a telavivský Dancing Camel. Zbývá Afrika (více se hovoří o Shongweni v Durbanu v JAR).
Překvapivě rozsáhlá je kapitola o párování jídla s pivem, kde jsou doporučeny francouzský sýr k Prazdroji a arašídy k žateckému ležáku. V adresáři je zmíněn blog Evana Raila a Sdružení přátel piva, čímž končí české pivní stopy a posléze i celá knížka.
Jako klad hodnotím autorův respekt ke vzmachu homebrewingu (z jeho pohledu především v UK a USA) a šťouchy do velkých pivních kolosů. Naopak mi zde chybí zmínka o Slovensku (např. Kaltenecker), zatímco třeba Turecko s pivem Efes přítomno je. Jako zápor (a to připadne na vrub patrně české redakci) občas zkomolený název, kde tu vypadne písmeno, onde přehláska, obec Dražíč je uvedena jako město, pivovar v Náchodě je vlastněn státem či nadužívání slovního spojení vlajková loď. A mapy, především česká, kde jsou města bez výjimky posunutá jinam. I přes tyto moje „výtky“ lze knihu doporučit, třeba jako dárek k vánocům. Knih o pivu takto solidních je stále dle mého mínění na českém trhu nedostatek.
Ben McFarland – Nejlepší piva světa (1000 vynikajících piv od Portlandu po Prahu).
Z anglického originálu World´s Best Beers (2009) vydal Reader´s Digest v roce 2011.
288 stran, pevná vazba.
Formát 210×270 mm.
ISBN 9788074061295.
DPC 798 Kč (knihkupectví Luxor 897 Kč, e-shopy mezi 649 a 897 Kč).
Hodnocení: 70%
autor: Luděk Gasseldorfer, 2011
