Klášterní pivovar premonstrátů Klášter Teplá

Je krásný letní den a já se vydávám do západočeského regionu, abych navštívil pivovar, ze kterého se sice dochovalo pramálo, přesto má co nabídnout ze svého zákulisí. Jedná se o Premonstrátský klášterní pivovar v Teplé.
To, že klášter v Teplé je významnou českou památkou, není nic nového pod sluncem, avšak že zde stál i pivovar, není mnoha lidem známo. Důvod je prostý…. z pivovaru skoro nic nezůstalo díky komunistické době a československé armádě. A tak jako první fotografuji trávníkový park, kde pivovar stával. Dochovaly se pouze obvodové zdi kláštera, na které navazovalo zdivo pivovaru. A tak co alespoň venku stojí za pořízení fotografií, je dochovaný vjezd do areálu pivovaru. Přesto tu nejsem jen proto, abych tu byl jen kvůli vjezdu. Díky dlouholeté kamarádce Blance, která má kontakty na bratra Norberta z řádu premonstrátského, pronikám do podzemních útrob kláštera.

Provádí nás bratr Norbert s pomocníkem a má sám problém najít správnou cestu k chodbě, která propojuje klášter s pivovarem. Pomalu se proplétáme, až se propleteme k dochovanému sklepu pivovaru. Dle mých odhadů je sklep 4 až 6 metrů široký a na délku může mít 30 až 40 metrů. Pod námi je bahno a zdi prosvěcujeme baterkou až na konec sklepu. Proto si netroufnu délku určit přesněji. Náš průvodce mě dále vede k oné chodbě, která v době slávy vaření zlatavého moku v Teplé propojovala pivovar s klášterem. Procházíme jen pár metrů, jelikož na straně pivovaru je zával. Přesto zde v dosti velké tmě fotografuji polorozpadlá železná vrata, kde se nachází původní zámek i klika.

Díky značné vlhkosti odpadávají zubem času kusy plechů z vrat a koroze železa je tak značná, že by jí nezachránil ani hammerite. Náš průvodce šajnuje baterkou, co může, abych zdokumentoval stav průchodu mezi klášterem a pivovarem. Pomalu se vracíme zpět a odcházím s blaženým pocitem, že se mi vše podařilo zvěčnit svým fotoaparátem. Nemůžu opět nezmínit, že cesta zpět není tak jednoduchá, jak by se zdálo. Trochu bloudíme, ale ve zdraví se dostáváme na povrch zemský.

Projít si všechny prostory pod klášterem musí být velmi dobrodružné. Než opustíme vnitřní prostory, ještě se zadívám na obraz z roku 1898, který ukazuje, jak v té době klášter i s pivovarem vypadal. Nostalgicky se zamyslím, jak kvůli jednomu veliteli Československé armády přišel klášter Teplá o kus historické památky – pivovaru. Člověk nechce ani věřit, co v naší zemi bylo možné zničit. Bohužel to platí i v novodobé historii. Pro vysvětlení nepochopitelného počínání onoho velitele přikládám kus historie pivovaru, kterou popisuje tabule vyvěšená na místě, kde pivovar stával. Za zdmi kláštera se ještě ve velmi žalostném stavu dochovala stáčírna pivovaru, která má na některých místech propadlou střechu a je ponechána osudu.

Na závěr chci poděkovat kamarádce Blance za zprostředkování návštěvy do míst, kam se jentak někdo nedostane a za prohlídku bratrovi Norbertovi a jeho pomocníkovi.

Nejstarší prameny uvádějí, že klášterní pivovar byl založen roku 1200. V této době ale nebyl ani vysvěcený klášterní kostel, a proto je pravděpodobnější, že pivovar byl založen až počátkem 14.století. Mezi léty 1621 a 1945 byl pivovar šestkrát přestavěn a čtyřikrát vyhořel. Ve 20.letech 20.století dosahoval pivovar největších úspěchů. V této době dosáhl nejvyššího historického ročního výstavu okolo 25 000 hl piva ( průměrný roční výstav v této době byl přibližně 10 000 hl).

Pivovar vařil vedle obyčejného piva také jedenácti a dvanáctistupňová sladová piva. Po roce 1945 fungoval pivovar pod národní správou. Poslední výstav pivovaru byl v roce 1949. Po zrušení kláštera komunistickým režimem byly klášterní budovy zabrány Československou armádou, která nechala pivovar odstřelit. K odstřelení pivovaru v padesátých letech 20. století se vztahuje vyprávění, že pivovarský komín údajně vadil veliteli posádky, ubytovanému v opatských pokojích, ve výhledu, a proto ho nechal odstřelit. Vojáci však špatně odhadli množství výbušniny a místo komínu odstřelili celý pivovar.