Pivovar Regent Třeboň

 

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Trocnovské nám. 124, 379 01 Třeboň

www.www.pivovar-regent.cz

e-mail: info@pivovar-regent.cz


Základní sortiment:

 

 

Světlé výčepní
světlé výčepní
alk.: 3,9 %

Světlé výčepní
světlé výčepní
alk.: 4,6 %

Premium
světlý ležák
alk.: 5,0 %

Premium
tmavý ležák
alk.: 4,7 %

Pivo Petra Voka
polotmavý silný ležák
alk.: 5,3 %

Český granát
žitné pivo
alk.: 4,3 %

Prezident
světlý silná ležák
alk.: 6,0 %

Kníže
světlé silné
alk.: 7,2 %

  • TEXT

Starší info:
Pivovar uvádí založení roku 1379, i když v roce 1367 je zde znám augustiniánský pivovar. Panský pivovar míval svého předchůdce, ve kterém se pivo vařilo přímo v třeboňském zámku. Když v 16. století vrchnost odebrala třeboňským měšťanům právo vařit bílé pivo, tak mohli vystavovat pouze červené a smíšené pivo. Sama pak začala zásobovat poddanské vesnice, neboť nový panský pivovar vařil až tři várky týdně. Když se začal stavět v roce 1584 rybník Rožmberk, muselo město postoupit vrchnosti za náhradu svůj pivovar, neboť panský nestačil zásobovat tak velký počet dělníků. V obecním pivovaru pak vladař Vilém vařil jen červené a staré pivo, a to ročně 30 varů po 21 věrtelích piva. Původní lhůta tří let se protáhla až do roku 1592. Tehdy Petr Vok z Rožmberka obecní pivovar městu opět vrátil. Třeboňské panství, hlavní surovinová základna a odbytiště panského pivovaru, utrpělo v době třicetileté války značné škody. Je zřejmé, že za tohoto stavu nemohl dobře prosperovat ani vrchnostenský pivovar, který v letech 1613 – 1622 patrně vůbec nevařil. Po vyplenění, kdy v něm zůstalo pouze několik velkých kádí, zahájil provoz někdy v roce 1623 a vařil bílé, staré a smíšené pivo. Podle stavu panství se zdá, že musel zápasit s nedostatkem surovin a patrně i s odbytem. V 17. století začala nová éra pivovaru. Nedobrý stav pivovaru donutil majitele panství ke stavbě nového objektu pod hrází rybníka Svět poblíž Zlaté stoky. V 90. letech 17. století již byly postaveny základy a část hlavních zdí. Stavba se zde však nerealizovala. Příčina byla prozaická. Za vším stála obava z toho, že odlehlost budovy může později zavdávat personálu příčinu k nepoctivým manipulacím s pivem, a tím by docházelo k okrádání vrchnosti. Proto byla stavba zastavena. Novou éru vrchnostenského pivovarnictví předznamenává stavba moderního panského pivovaru na místě dřívější rožmberské zbrojnice mezi Svinenskou a Novohradskou bránou. Italskému staviteli Giacomo de Maggi byl zadán úkol, aby navrhl takový objekt, v němž by se mohl vyrobit a uskladnit slad na 9 měsíců pro 110 až 112 varů a kapacita sklepa měla dosáhnout 30 – 40 sudů. Když Ferdinand kníže z Schwarzenbergu vydal 9. dubna 1668 povolení k zahájení stavby, začali ji realizovat již zmíněný Jakub de Maggi se svým synem Janem.
Pečlivě udržované budovy pivovaru v sousedství historického centra potěší každého, kdo hledá krásu dávných časů. Klášterní pivovar zanikl roku 1785. Pěnivý mok z Třeboně šel do světa už v 19. století, a to dokonce většinovým podílem s důrazem na Vídeň. Jeden čas byla v Třeboni i společná exportní kancelář všech schwarzenberských pivovarů. Nestalo se tak nějakým dekretem, ale plynulým vývojem kvality piva na základě nejvyšších uznání a ocenění i z tehdejších královských a císařských institucí v Bruselu a ve Vídni. Již před první světovou válkou se výstav blížil 100 000 hl. Na trhu se objevilo třeboňské pivo pod názvy 10o Granát, 12o Třeboňský export, 14o Porter. Ve městě býval i obecní pivovar, který kníže Schwarzenberg z konkurenčních důvodů pronajal a poté v roce 1916 uzavřel. Značka Třeboňský Regent se poprvé objevila v roce 1959. Nápad chránit označení „třeboňské pivo“ patentováním u Londýnského Patentního úřadu vznikl však už před více než 100 lety. Patent číslo 5 potvrzený Great Seal of England přišel do Třeboně v roce 1905, v době, kdy existovala jen hrstka dnes celosvětově známých potravinářských známek jako „Champagne“ nebo „Roquefort“. Ochranná známka je jméno nebo symbol určující zboží pocházející od jednoho výrobce nebo dodavatele. Vlastník ochranné známky má právo k jejímu exkluzivnímu využití ve spojení se zbožím. Narušení práv může být soudně stíháno. Majitel pivovaru Ferdinand Stasek je vlastníkem slovní ochranné známky Bohemia Regent, která byla přihlášena a zapsána do rejstříku ochranných známek v roce 1976. Dne 12.11.1976 byla podána přihláška o mezinárodní zápis ochranné známky. V roce 2003 byla ochranná známka zapsána ve třech desítkách zemí Evropy, včetně exotického Tuniska, Egyptu či Makedonie a řady států bývalého Sovětského svazu. V deseti zemích navíc platí Bohemia Regent jako samostatná značka.
V roce 1994 měl pivovar výstav 380 000 hl a tudíž nebyl příliš nadšen novelou spotřební daně (daň. zvýhodnění malých pivovarů). Pivovar měl vlastní sladovnu. Pivovar byl vlastník ochranné známky Bohemia Regent. V květnu 1996 byl zahájen provoz nové varny (výkon 412 hl) a o rok později následovalo dokončení CK tanků (6 kusů o objemu 200 m3. Nová technologická zařízení dodala firma ZVU Hradec Králové za cenu 50 mil. Kč.
Pivovar byl součástí a.s. Jihočeské pivovary (do července 2000)
V roce 1999 byla situace v pivovaru neutěšená a vše směřovalo k zániku. Na každou informaci platilo embargo, vyhlášené mateřskou společností JčP, nesměly se pořizovat fotografie, lidé v pivovaru se báli cokoliv říci. Pokud v době svého největšího rozkvětu v roce 1995 dosáhl ročního výstavu piva přes 400 000 hl, v roce 1998 to již bylo jen 204 tisíce hl, v srpnu 1999 na hladině 68 tisíc hl – rušila se autodoprava, nebyla reklama, chyběly propagační předměty, zaměstnanci dostávali výpovědi, hospodští a hoteliéři museli místo regenta objednávat českobudějovický samson nebo plzeňský gambrinus. Z Regentu museli odejít technici, kteří se starali o to, aby v hospodách, kde se točilo třeboňské pivo, bylo všechno v pořádku, v červnu 1999 dostali ze dne na den výpověď všichni obchodní zástupci. Přitom nedlouho předtím prošel pivovar rozsáhlou rekonstrukcí, byla tu nová varna, nové kvasné CK tanky, nové byly střechy, fasády. Pivovar měl být zavřen nebo prodán, rozhodli v mateřské společnosti v Českých Budějovicích, nebyl prý rentabilní. Jenže Regent býval každý rok hospodářsky v plusu, své mateřské akciovce přinášel každoročně milióny korun čistého zisku. Rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan se musel v hrobě obracet nad tím, jak se zacházelo s tradicí, kterou zakládal. „Zájem o náš pivovar rozhodně byl,“ vzpomínal tehdejší podsládek Ing. Ivan Dufek, „ale i tak jsme mysleli na nejhorší. Také jsem uvažoval, že odejdu, dokud je čas. Pivovar se nezadržitelně řítil dolů.“ Na vedení závodu se sice po každém jednání s potenciálními kupci otevíralo šampaňské, ale většina byla, jak se lidově říká, „z Drážďan, ale ne z Berouna“, koukali, jak by na té koupi vydělali. Osudy sto pěti lidí zaměstnaných v pivovaru je příliš nezajímaly. Průtahy okolo další budoucnosti pivovaru Regent v roce 1999 už téměř rok znepokojovali místní zastupitele. Městská rada dokonce vyzvala vedení Jihočeských pivovarů, pod něž Regent patřil, ‚ke krokům vedoucím k zachování výroby s ohledem na tradici a udržení zaměstnanosti‘. „Jde pouze o deklaraci, je nám jasné, že nemáme přímý vliv na rozhodování soukromé firmy. Jenže naopak máme signály, viz například obchodní politika nebo propagace, že s Regentem se už příliš nepočítá. Nejde přitom jenom o ohrožení zaměstnanosti ve městě, ale i o tradici. S Třeboní si každý spojuje kapra, lázně a pivo,“ vysvětlil starosta města Jiří Houdek. Akcionáři JčP se v únoru 1999 rozhodli zaměřit na budování značky Samson a oba zbývající provozy prodat. „Už se to ale táhne moc dlouho, každý si klade otázky, zda to tady vůbec někdo chce koupit, nebo rovnou zavřít. Nevíme, jestli si máme hledat nové místo, či zůstat. Jako každý potřebujeme jistotu,“ řekla pracovnice pivovaru. Předseda představenstva a generální ředitel JčP Milan DeMillan tvrdil, že téměř sto padesát lidí z Regentu se o svou budoucnost bát nemusí. „Jednání se zájemci o Regent spějí do finále, takže v nejbližší době bude pivovar prodán. Čtyři uchazeči již složili bankovní garance, že na koupi mají peníze,“ uvedl DeMillan. Možnou budoucností Regentu byla podle expertů spojení s konkurencí. Takovou produkci totiž neělo prodat na lokálním trhu, ale je už potřeba drahá distribuce za hranice regionu. Druhou šancí bylo stát se takzvaným malým pivovarem s roční výrobou do dvou set tisíc hektolitrů, což znamenalo daňové zvýhodnění a vlastní specifický trh.
Do zcela oficiální podoby se dne 28.března 2000 večer posunul záměr města Třeboně koupit zdejší pivovar Regent. Záměr schválilo zastupitelstvo, které se k dosavadnímu úsilí radnice vyjádřilo vůbec poprvé. Zastupitelé projevili většinou hlasů vůli o koupi jednat. Pivovar měl podle usnesení přejít do vlastnictví města, nebo do majetku společnosti, kterou mělo vytvořit Třeboň s dalšími městy a obcemi. „Okruh takových partnerů vymezuje nejbližší okolí. Určitě se nebudeme spojovat třeba se Vsetínem,“ řekl zástupce starosty Jan Ouška. V diskusi nepadla žádná částka, za niž hodlal městský úřad pivovar koupit. Ouška pouze poznamenal, že vlastník, a.s. Jihočeské pivovary, by se jistě nevzpouzel kupříkladu ceně 250 milionů Kč, ale kupci chtějí vždy kupovat co nejlevněji, namátkou za 50 milionů Kč. „Jak vidíte, mantinely pro jednání jsou široké,“ řekl místostarosta. Zastupitelé rovněž souhlasili, aby vedení radnice zahájilo kroky, které povedou k přijetí bankovního úvěru na koupi pivovaru. Toto rozhodnutí Ouška chápal jako vytvoření prostoru do budoucnosti, kdy rokování s bankovními domy teoreticky nastanou. Uznal přitom, že zastupitelé ale budou muset ještě schválit výši úvěru, která není v tuto chvíli zřejmá.
(29.3.2000) „V závěru minulého týdne jsem nabídku osobně převzal od starosty Houdka. Dohodli jsme se však, že navrženou kupní cenu zatím nezveřejníme,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva JčP Miroslav Leština. Jeho slova potvrdil i starosta Třeboně Jiří Houdek (KDU-ČSL). „Mohu prozradit jen to, že naše nabídka vychází z podrobné ekonomické analýzy možností pivovaru i města,“ prohlásil Houdek. Na otázku, kolik nabídek budou statutární orgány společnosti dne 30.3.2000 vyhodnocovat, Leština odpověděl: „Určitě víc než jednu.“ JčP již dříve oznámily: „Regent si stejně jako Platan ceníme na 200 miliónů Kč.“ Podle některých názorů byla pro případné investory riziková už cena přes 60 miliónů Kč. „Bojovat o pivovar za každou cenu by zavánělo furiantstvím. Dokáži si ale představit, že město vytvoří podmínky pro vznik nového malého pivovaru, který by vařil pro místní spotřebu pod úplně novou značkou,“ upozornil Houdek.
Jednání o prodeji Regenta byly koncem května 2000 ve finiši. Město Třeboň zprávy zatím nemělo. Ještě alespoň týden času potřeboval ve věci odprodeje pivovaru management JčP. „Teprve pak své rozhodnutí zveřejníme,“ sdělil 22.5.2000 generální ředitel Miroslav Leština. Podle jeho slov byl proces výběru kupce Regentu v samotném finále – tvořily se dílčí dohody a analyzovalo finanční krytí. Zatímco vše nasvědčovalo tomu, že hlavní rozhodnutí již padlo, město Třeboň, které bylo jedním z uchazečů o koupi, podle starosty Jiřího Houdka informace nemělo. Poslední příslib ze strany majitele pivovaru hovořil o 12. květnu, poté byl o týden odsunut. „Opakované oddalování rozhodnutí není podle mého názoru dobré pro uchazeče o koupi ani pro pivovar. Letní sezóna se rychle blíží a nový vlastník nebude mít čas dostatečně se na ni připravit,“ mínil starosta.
Nad prodejem pivovaru zůstával na počátku června 2000 stále viset otazník. JčP v pozici vlastníka ho hodlali smazat do 15.června 2000. O dalším posunutí termínu, který si majitel nechával pro rozhodnutí, komu Regent odprodá, informoval Miroslav Leština. Starosta Třeboně Jiří Houdek zase vyslovil přesvědčení, že město, které se o koupi pivovaru také ucházelo, mělo šanci ve výběru uspět. „Podle našich informací prověřuje vlastník sice jinou zajímavější nabídku, město Třeboň je ale stále ve hře,“ řekl. V polovině června 2000 se dostala na veřejnost informace, že o koupi pivovaru měla určitý zájem akciová společnost Skloform Nová Ves nad Lužnicí. Složitá jednání měla být završena do konce června.
Podle sdělení generálního ředitele JčP, Miroslava Leštiny ze dne 3.července 2000 bylo zasedání vrcholného orgánu společnosti opět odročeno. „Jednání o prodeji stále nejsou ukončena. Jde o velmi složitý obchod,“ řekl.
Vlastník společnosti Skloform v Suchdole nad Lužnicí, dvaapadesátiletý podnikatel Ferdinand Stasek, koupil pivovar od JčP. Kupní smlouvu uzavřely obě strany dne 4.srpna 2000 v podvečer, dne 7.8.2000 si nový majitel pivovar fyzicky převzal. Cena zůstala obchodním tajemstvím. Podnikatel Stasek kromě Skloformu působil ještě v několika dalších firmách. Kvůli koupi Regentu si založil firmu Bohemia Regent a.s. se základním jměním jeden milion korun. Do obchodního rejstříku byla zapsána 26. 7. 2000 a Ferdinand Stasek byl předsedou představenstva. „Cena za Regent je součástí obchodního tajemství, nicméně je určitě vyšší než za Platan,“ sdělil Miroslav Leština. „Se společností Bohemia Regent jsme jednali asi měsíc, přičemž tato firma splnila veškeré naše požadavky a je schopna ihned pokračovat ve výrobě piva,“ dodal. Produkce pivovaru za první dva měsíce roku 2000 činila 15,9 tisíce hl. To znamenalo se srovnatelným obdobím v roce 1999 dramatický propad o více než polovinu.
Zastavit trend neustálého poklesu odbytu, obnovit vlastní distribuční síť, v roce 2000 vyrobit 150 tisíc hl a další rok už zvednout produkci na dvě stě tisíc. To byly hlavní cíle nových vlastníků pivovaru, bratrů Ferdinanda a Václava Staskových, kteří 7.8.2000 představili své záměry stovce zaměstnanců a převzali provoz od JčP. „Chceme využít dlouholeté tradice pivovaru. Zároveň zachováme zaměstnanost,“ uvedl nový generální ředitel Regentu Václav Stasek. Nejdůležitějším úkolem pověřili vlastníci bývalého sládka Josefa Pouzara, který přešel do čela obchodního oddělení – musel znovu rozhýbat odbyt. Ten těžce utrpěl, když JčP svěřily distribuci konkurenčnímu Prazdroji. „Návrat na trhy představuje pomalou, mravenčí práci,“ řekl Pouzar. Regent byl před čtyřmi lety za 170 milionů Kč modernizován a jeho roční kapacita činila až 550 tisíc hl. Ovšem výroba stále klesala: v pololetí 2000 jen na 65 tisíc hl.
Noví vlastníci pivovaru se vytýčili cíl zastavit pád pivovaru a postupně ho přeměnit na ryze rodinný podnik. Chtěli přitom navázat na tradici a silný známkoprávní potenciál Regentu. Pivovar měl ochranné známky zaregistrované ve více než 30 zemích. Už během léta 2000 se podařilo uzavřít kontrakt o prodeji 3 500 hl piva do Švédska. Majitelé netajili, že hlavním cílem jsou právě zahraniční trhy, protože v tuzemsku je už obchod s pivem prakticky rozdělen. Aktivity v zahraničí mělo podpořit i stáčení piva do nevratných skleněných obalů.
Po změně vlastnických vztahů v pivovaru směřovalo hlavní úsilí nového vlastníka ke znovuzískání pozic na trhu. “Před prodejem Regentu byly restaurace ponechány napospas konkurenci, která ani chvíli neváhala. Proto nyní naši zástupci objíždějí všechny původní odběratele a pokouší se znovu navázat přetrhané kontakty,“ řekl Josef Pouzar. “Současně uzavíráme smlouvy jak s tuzemskými, tak se zahraničními obchodními řetězci,“ dodal s tím, že snad tato snaha nového vlastníka dokonale vyvrací podezření, že jeho snahou je nechat pivovar zaniknout. Denní výstav piva se v tu dobu pohyboval kolem 500 hl piva. Od podzimu 2000 začal pivovar vyrábět světlý speciální ležák Prezident. Na etiketách se také objevil nápis: “ Bohemia Regent a.s., společnost patřící do skupiny STASEK „. Pivovar začal opět pronikat na zahraniční trhy. „V dnešní době je však export do jisté míry časově ovlivněn náročností schvalovacích řízení. Například do států, jako je Rusko, Maďarsko, ale i Slovensko, je vývoz bez rozsáhlých certifikací našich výrobků nemožný,“ řekl ředitel zahraničního obchodu Ivan Dufek. Podle jeho slov byla certifikace nezbytná pro každé nové vstupy na trh. „Kromě tradičních zákazníků například v Německu, Dánsku či Švédsku, se kterými jsme obnovili obchodní vztahy, se nám podařilo rozšířit klientelu i o Finsko. Zájem byl také v Kanadě, USA a první dodávky již putovaly do Velké Británie,“ uvedl I. Dufek. Po úspěšné degustaci se rovněž jednalo o zavedení licenční výroby tmavého piva Regent Bohemia v Egyptě. Na 113 tisíc hl, tedy téměř na polovinu, spadla během jediného roku výroba piva v Regentu.
Zdražit půllitr piva o 50 haléřů se pivovar chystal od 1.února 2001. Důvodem bylo podle obchodního ředitele Josefa Pouzara rostoucí náklady na suroviny, energie a dopravu a dále odvod vyšší spotřební daně. „Oproti loňskému roku se například ječmen zdražil o 30 % a chmel o 15 %, plyn o jednu čtvrtinu, etikety, které jsou rovněž nezanedbatelnou položkou o 10 % a za sanitární čisticí prostředky, bez kterých se v provozu neobejdeme, zaplatíme více o 15 %. K tomu nám ještě dopravci oznámili zvýšení tarifů o 10 %,“ komentoval situaci, která vedla k nepopulárnímu kroku, J. Pouzar. Dalším aspektem bylo, že v souvislosti s vyšším plánovaným výstavem piva přecházel pivovar do jiné kategorie a tím se dostal do pozice, kdy bude odvádět spotřební daň téměř o 50 korun na hektolitr vyšší.
Půllitr nejprodávanější sudové desítky o zdražil padesát haléřů na 7,10 Kč. Pivovar se potýkal s propadem už čtvrtým rokem: třeba v roce 1999 vyprodukoval 205 tisíc hl, a rok předtím ještě 271 tisíc. Třeboňští věřili, že s 113 tisíci hl roku 2000 se dotkli dna a opět chtěli zamířit vzhůru. „Je to opravdu velmi ponižující číslo, ostudné minimum,“ řekl o výsledcích roku 2000 obchodní ředitel Regentu Josef Pouzar a hned ukázal příčiny: „Tou je jednoznačně chybná politika předchozích majitelů, ať už úmyslná, či neúmyslná.“ Mylným krokem se ukázalo rozhodnutí dřívějšího managementu firmy, která svěřila distribuci všech tří značek do rukou konkurenčního Prazdroje. Ten místo hledání nových odbytišť přebíral Jihočeských pivovarům odběratele a prodej všech značek následkem toho prudce klesal. Majitelé na rok 2001 naplánovali opět zvednout výrobu. „Obnovujeme vlastní obchod, což je samozřejmě mravenčí práce. Máme devět obchodních zástupců pro jednotlivé regiony v celé republice a opět investujeme do podpory prodeje,“ uvedl Pouzar. Za půl roku se firmě podařilo proniknout do čtyřiceti nových hospod – nejnovějším a téměř kapitálním úlovkem byla pražská restaurace v rodném domě Franze Kafky poblíž Staroměstského náměstí. Město, které je s Regentem neodmyslitelně spojeno, si nové vlastníky pochvalovalo. „Pro nás je pivovar srdeční záležitost, takže jsme rádi, že o něm teď moc neslyšíme. To pro nás totiž znamená, že nemá žádné potíže,“ soudil třeboňský starosta Jiří Houdek. V květnu 2001 se výstav piva oproti předchozímu měsíci zvýšil o 30 % (10 828 hl), v červnu 2001 v důsledku počasí nastal menší útlum. Rozhodující podle obchodního ředitele Josefa Pouzara bylo, že se po několika měsících mravenčí práce a jednání s obchodními partnery podařilo zastavit pokles prodeje piva.
Hlavním akcionářem a majitelem společnosti byl Ing. Ferdinand Stasek, který v roce 2001 měl, pokud šlo o pivovar, jasno. „Chceme pivovar vykřesat k jeho bývalé slávě a při jeho odkoupení nám šlo také o to, aby zůstal v českých rukách. Naším cílem je udržet kvalitu, udržet zákazníky, kteří zůstali regentu věrní, a získat další. Za první pololetí 2001 jsme dosáhli celkových výnosů přes 95 mil. Kč při nákladech něco málo přes 53 mil. Kč.“ Pivovar byl opět v kladných číslech. „Všechno budeme zpátky investovat,“ řekl k tomu Ferdinand Stasek. „Především posílíme obchod, k tomu musíme získat zdatné obchodní zástupce. Investovat budeme i do samotné výroby, abychom modernizací snížili náklady. Musíme zajistit průchodnost ochranných známek, které Regent vlastní. V neposlední řadě chceme posílit sociální jistoty pracujících dělníků, podtrhuji pracujících, protože ne každý dnes umí a chce pracovat. Chceme, aby lidé, kteří v pivovaru jsou, byli opět na značku Regent hrdí.“ Společnost Bohemia Regent za pivovar včetně ochranných známek a značek na rozdíl od jiných dnešních kupců zaplatila hned a všechno, neměla tedy žádný dluh. Bývalý podsládek, v roce 2001 ředitel úseku zahraničního obchodu společnosti Ing. Ivan Dufek, stejně tak jako generální ředitel Václav Stasek se netajili svými představami ani problémy, s nimiž se museli potýkat. „Důsledky předchozího stavu se napravují obtížně, ale daří se to,“ řekl Václav Stasek. „Obnovujeme dopravu, do rozvoje autoparku jsme investovali deset miliónů korun. Koupili jsme především pro obchodní zástupce devět felicií. Dvě nové renaultky a tři ávie máme na rozvoz. Přímo v areálu pivovaru jsme otevřeli vlastní prodejnu celého sortimentu a restauraci. Daří se nám obnovovat trh, navázali jsme především na odbyt na Moravě, například na Hodonínsku, kam jde třetina našeho výstavu. K dispozici jsou pro restaurace opět propagační předměty, tácky, sklenice, ubrusy, výčepní technika, začíná znovu fungovat servis výčepních stolic.“ Regent se nechtěl spokojit jen s domácím trhem, šlo mu o víc. „Export byl prakticky nulový ještě minulý rok,“ dodal k tomu Ivan Dufek. „V roce 2001 již máme kontrakty v Německu, Dánsku, Finsku a Švédsku, snažíme se prosadit i v dalších zemích.“ „Je zvláštní,“ řekl Ferdinand Stasek, „jak si tu najednou podávají dveře zahraniční pivovarnické společnosti. Byli tu Japonci, Rakušané a další, a všichni by chtěli spolupracovat a investovat, všichni mají zájem o naši značku. My ale chceme, aby, a to není fráze, Regent zůstal českým pivovarem.“ Pivovar vyráběl své pivo jedině z lisovaného pravého žateckého červeného. „Pokud bychom chtěli pivo šidit, museli bychom předělat celou výrobu i s počítačovým systémem. Jsme tedy zavedeni jedině na originální surovinu. Ale sehnat dnes chmel není tak jednoduché.“ V létě 2001 již byl celý pivovar v majetku a. s. Bohemia Regent, která měla dva vlastníky -Ferdinand a Václav Staskovi. Již k 30.dubnu 2001 v souladu s kupní smlouvou vyrovnala firma veškeré závazky vůči Jihočeským pivovarům a stala se výlučnými vlastníky pivovaru, včetně technologie a ochranné známky. Banky nedaly na koupi pivovaru ani korunu úvěru a všechno táhly ostatní z již devatenácti společností skupiny Stasek. Ochranná známka byla nedílnou součástí kupní smlouvy. Byla zaregistrovaná v jedenácti zemích světa, hlavně v Evropě. Pochopitelně na názvu Bohemia Regent podnik stavěl, vždyť od roku 1379, kdy byl pivovar založen, uběhlo kus historie. I když v posledních letech byla známka v důsledku vlekoucího se prodeje dost znevažovaná.
Pivovar připravil na konec roku 2001 vánoční etiketu s PF 2002 pro světlý ležák Bohemia Regent.
Regent v roce 2002 budoval vlastní distribuci a měl ambici prodávat po celé republice. „Samozřejmě nejdůležitější je být pevně usazen za komínem, teď ale chceme expandovat dál,“ popsala záměry obchodní ředitelka Hana Hadačová. Regent kromě Jindřichohradecka tradičně prodával ještě na jižní Moravě, nově se prosazoval v okolí Prahy a ve východních Čechách. Slib daný spotřebitelům v lednu, že cena piva Regent v roce 2002 zůstane zachována a k žádnému zdražování nedojde, majitelé pivovaru bratři Ferdinand a Václav Staskovi hodlali dodržet. I když z některých pivovarů se ozývaly náznaky zdražování, obchodní ředitelka společnosti Hana Hadačová v květnu 2002 sdělila, že si ani nedovede představit, aby v rozjednaných obchodech najednou od této politiky ustoupili. „Oproti loňsku se nám podařilo výstav piva zvýšit a očekáváme růst výroby zejména v blížící se letní sezóně. Vývoz do zahraničí zůstává zatím na stejné úrovni, ale stoupá poptávka na tuzemském trhu,“ uvedla. Vedení Regentu připravovalo půdu pro export do Itálie a Ruska.
I když se letní sezóna podle očekávání promítla do výstavu pivovaru a byla vyšší, než v prvním prázdninovém měsíci roku 2001, nebylo to ještě to „pravé“. „Červen, kdy bylo teplo, se docela povedl a vystavili jsme asi o 30 % piva víc, než v roce 2001. Nyní si však téměř všichni provozovatelé kempů a kiosků stěžují kvůli výhodnému kurzu koruny na odliv turistů především na Slovensko. Tvrdí, že mají tak o jednu třetinu méně lidí, a to je znát i na konzumaci piva. Zase, když je chladno, tak se plní hospody,“ komentovala v srpnu 2002 situaci obchodní ředitelka pivovaru Hana Hadačová. Pivovar investoval miliónové částky do výčepních zařízení, reklam a vybavení hospod. V poslední době se pěnivý mok značky Regent opět prosadil na trhu, zejména na Jindřichohradecku a na jižní Moravě. Podařilo se i dobře „obsadit“ sezónu zejména kolem rekreačních oblastí Chlumu u Třeboně.
Budějovický měšťanský pivovar v Českých Budějovicích byl 8.a 12.8.2002 postižen ničivou povodní. Výroba byla zastavena. Dál zásoboval své odběratele ze zásob, které si navařil dopředu na letní sezónu. Pivo měl sice kde vařit, ale už ne kde stáčet. Pomoc proto nabídl Regent Třeboň, konkurenční boj jako by šel v krizi stranou. „Vozí k nám nefiltrované pivo a my jim ho upravíme a stáčíme do lahví i sudů,“ uvedl sládek Regentu Jaromír Klouda. „Proč jsme pomohli? Částečně k sobě stále cítíme profesní sounáležitost, jsme ze stejného regionu,“ vysvětlil Jaromír Klouda.
Nezávislost na dodávkách kvasnic z jiných firem získal pivovar v září 2002. V provozu byla již nová propagační stanice na výrobu tohoto důležitého komponentu sloužícího k přípravě pěnivého moku. „Kvasnice vytvářejí charakter i kvalitu piva, podepisují se i na chuti. Proto je to pro nás priorita. Nové zařízení vyrábí čisté kultury zvoleného kvasničného kmene a nejsme závislí na dodavatelích,“ sdělil pracovník pivovaru Ivan Dufek s tím, že v Regentu stále používali osvědčený staročeský kmen, který dává pivu chuť.
Technologie pivovaru v roce 2003:
Varna je srdcem pivovaru. To se říká také někdy o kotelně, která připravuje páru – topné médium pro všechny části pivovaru. Každopádně varna pivovaru je možná nejzajímavější a na pohled nejhezčí díl pivovaru. Varna pivovaru v Třeboni je vybavena tradičním českým zařízením, vyrobeným firmou ZVU – dříve známými Škodovými závody. Oproti zahraničním firmám jako jediná dokázala zařízení technologii instalovat v historické zástavbě pivovaru. Toto zařízení dovoluje „vařit“, to znamená připravovat mladinu klasickým způsobem tak, jak tomu bylo po řadu generací před námi. Návštěvníci pivovaru se dozvědí, že to je dekokční dvourmutový způsob, což zjednodušeně znamená, že se při ohřevu rozpouští charakteristické látky sladu do vody. Neznamená to, že varna není komfortní. Naopak, doplnění šestinádobové varny senzory a regulací umožnilo vařičům nejen ruční ovládání, ale i moderní provozování varního cyklu včetně šrotování pomocí automatických programů na obrazovce v klimatizovaném velínu varny. Pánve, kádě a kotel jsou z nerezového materiálu, jak si vyžadují zákony a nároky dnešní hygieny. Varna může uvařit až 22 várek týdně po 430 hektolitrů mladiny a přijdete-li do pivovaru v době chmelovaru, tak si vaše čichové buňky naplno užijí pohádkové vůně. Kapacita zařízení varny je dostatečně velká, aby se nikdy nemusely vařit kmenové várky, které by se v závěru výroby při filtraci musely ředit vodou za studena. Ležácké sklepy v pivovaru jsou určeny pro dokvašování, dozrávání, přirozené sycení oxidem uhličitým a chuťovou harmonizaci piv značky Bohemia Regent – ležáku světlého a tmavého, dvou výčepních světlých piv a speciálního světlého piva. Rozloha sklepů je téměř pod celým pivovarem od vstupní brány pivovaru po Zlatou stoku a od severní části (Parkán) po jižní část pivovaru, kde se napojují na cylindrokonické tanky. Sklepy jsou rozděleny na oddělení se společnou chodbou, kdy byly dříve vysklepovány a po požáru nasklepovány dřevěné ležácké sudy. Dnes jsou sklepní oddělení vyplněna menšími horizontálními ležáckými nádobami, které jsou optimální při sedimentaci kvasnic a pro přirozenou vazbu oxidu uhličitého. Tyto ležácké tanky stejně jako vedení se umývají a dezinfikují ve shodě s nejvyšším zákonem pivovaru o čistotě. Ležácký sklep má kapacitu přes 35 000 hL piva, takže pivo jenom zde, nepočítáme-li cylindrokonické tanky, může zrát 3 měsíce. Takové ležení piva je pak ovšem z hlediska ekonomiky náročné, neboť chvíli trvá, než se vynaložené náklady vrátí. Filtrace piva se provádí křemelinovým filtrem se štěrbinovými svíčkami. Důležitou součástí pivovaru je stáčírna piva do sudů a lahví. Je samozřejmé, že stroje v obou linkách pivovaru Regent pracují šetrně, stabilně a s minimální údržbou, neboť jsou většinou zhotoveny z nerez materiálu a masivně. Poměr objemu piva v sudech a lahvích je 6:4. Dochází k nárůstu požadavků na menší obaly s pivem. To řeší pivovar nákupem třicetilitrových sudů a dále nákupem pětilitrových soudků. Pivovar začal experimentálně na zvláštní požadavek plnit ležákem 0,33 l lahve. „Nevidíme však budoucnost piva v PET obalech. Nevýhodou je jejich neplynotěsnost, nemožnost evakuace, omezená tlaková pevnost ústí, proměnlivý objem pod tlakem i při záhřevu. Plastové lahve také nesnesou záhřev a vedle materiálu mají s dobou skladování větší vliv na produkt i teplota, světlo a transport,“ uvedl majitel pivovaru Ferdinand Stasek. Rok 2003 firma, hospodařící bez úvěrů, ukončila s tržbami přes 266 miliónů korun a zhruba stotisícovým výstavem. Ten se proti předchozímu roku snížil asi o deset tisíc hl. Majitel firmy to vysvětlil především snahou optimalizovat platbu spotřební daně ve vazbě na vyrobené množství. „Našim cílem není vytvářet velká čísla, ale produkovat zisk,“ uvedl. Pivovar proto nevařil žádné levné výčepní pivo, ale téměř výlučně jen ležák. Většinu ho prodal v Česku, menší část i v Dánsku, Švédsku, Nizozemsku a Rakousku. Pivovar dál zůstal rodinnou firmou podnikatele Ferdinanda Staska. Ten 22. ledna 2004 odmítl zprávy o prodeji podniku, kolující v pivovarských kruzích. Podle něho k tomu není žádný důvod. „Jeden velký pivovar se zde byl skutečně ptát. Jiný to šíří, ale rozhodně Regent nebudu prodávat,“ uvedl Stasek. Podle něho možné investory lákaly hlavně ochranné známky, registrované téměř ve třiceti zemích, a tradiční způsob vaření piva. Předseda představenstva pivovaru Starobrno František Krakeš ale popřel, že by to byl právě tento podnik, ovládaný nizozemským kolosem Heineken, kdo by se o Regent zajímal. „Akvizice záleží na strategii Heinekenu. Kudy se ale bude ubírat, v této chvíli nevím,“ řekl. Připustil však, že tuzemský pivní trh ještě není zcela stabilizovaný a že lze čekat připojování menších pivovarů k těm silnějším. „Po vstupu Česka do unie se tržní tlak na pivovary zvýší. To je zřejmé,“ vysvětlil Krakeš.
Zatímco někteří větší výrobci pěnivého moku vyhlásili zvýšení ceny piva, z Regentu přišla v březnu 2004 pozitivní zpráva. „Minimálně do konce letní sezony ceny piva udržíme,“ sdělila obchodní ředitelka společnosti Hana Hadačová. Pivaři se dočkali jedenáctistupňového piva a další novinkou byly obnovené prohlídky pivovaru. Majitel pivovaru Ferdinand Stasek zároveň vyvracel fámy o tom, že by měl nejstarší český pivovar prodat. „O tom rozhodně neuvažuji. S pivem Regent se dostáváme na východní trhy. Naopak jsme koupili i chátrající pivovar ve Studené, kde po rekonstrukci vznikne provoz podobný malým rodinným pivovarům,“ reagoval. Je ale pravdou, že o Regent usilovali zahraniční zájemci, kteří v Čechách některé regionální pivovary vlastní.
„I když poslední dva týdny byly lepší, zaznamenali jsme pokles výtočnosti o zhruba 15 %, takže záleží na počasí v srpnu. Jestli bude teplé a lidé začnou opět pít,“ poznamenala na počátku srpna 2004 ředitelka obchodního oddělení pivovaru Hana Hadačová.
Pivovar na konec roku 2004 uvařil speciální vánoční pivo.
S využitím tradice pivovarnictví pro rozšíření turistických zajímavostí v jižních Čechách počítal nový projekt Jihočeské centrály cestovního ruchu Jihočeské pivní stezky. Do projektu se v rámci Jindřichohradecka zapojil i třeboňský pivovar, který si i pomocí prohlídek vytvářel nový okruh vyznavačů své značky piva. „Prohlídky s odborným výkladem probíhají v pivovaru denně od 10 do 18 hodin na základě předběžné objednávky minimálně týden před požadovaným termínem. Prohlídka trvá zhruba 45 minut a může být vedena i v německém nebo anglickém jazyce,“ uvedla v dubnu 2005 ředitelka Informačního střediska v Třeboni Mirka Žáková. Zájemci mohli prohlídku pivovaru zakončit návštěvou zrekonstruované restaurace ve staré sladovně a ochutnávkou tekutého chleba.
Pivovar v jižních Čechách prodal jen čtvrtinu svého piva (25 000 hl). Hodně svého piva odvážel na Moravu a do východních Čech.
Doslova mraveniště připomínalo dne 30.července 2005 nádvoří pivovaru, kde se konaly již 3. pivní slavnosti. Navzdory vedru stovky lidí obsadily stoly pod slunečníky a vychutnávaly si pěnivý mok. Symbolicky úderem 13. hodiny sládek pivovaru Ivan Dufek pokřtil nové třináctistupňové pivo Petra Voka. Právě více než 625 let dlouhou tradici a bohaté zkušenosti pak Dufek vyzdvihl jako přednosti zdejšího pěnivého moku. „Úkolem pivovarníků je vyrábět dobré pivo, i když to není tak úplně přesné, protože dobré pivo dělá i hostinský tím, jak se o něj stará. Není to jen práce ale i potěšení,“ zmínil Dufek a pokračoval nástinem celého procesu od varny až po zrání ve sklepech. K šesti druhům třeboňského piva tak přišla řezaná „třináctka“. „Vyslyšeli jsme připomínky znalců a gurmetů a vyšli jim tímto pivem vstříc,“ dodal Dufek. Poté první sud narazil a v momentě byl v oklopení nedočkavých ochutnavačů, kteří pod pípu strkali půllitry.
Pivovar v roce 2005 byl již pět let součástí skupiny podnikatele Ferdinanda Staska. Právě on nejstarší český pivovar vyrval hrobníkovi z lopaty poté, co ho tehdejší Jihočeské pivovary takřka hodily přes palubu. „Za uplynulých pět let jsme téměř zdvojnásobili vývoz piva. Přesto se jako malý pivovar musíme stále vypořádávat s tvrdou konkurencí pivovarských gigantů,“ zdůraznila v září 2005 obchodní ředitelka společnosti Bohemia Regent Hana Hadačová.
* Můžete uplynulých pět let zhodnotit?
„Myslím si, že změny jsou vidět všude kolem. Podařilo se nám mimo jiné oživit vývoz našeho piva do zahraničí, který se zdvojnásobil. Regent znají třeba v Řecku a přilehlých ostrovech Korfu, Santorina, Samas, ale také v okolí Atén. Dalšího odběratele máme v Itálii v okolí Turína. Pivo vozíme i na Slovensko a nyní se nám podařilo exportovat poprvé také do Anglie.“
* Hovoříte o pivu, vsázíte stále na osvědčenou „desítku“ a „dvanáctku“?
„Samozřejmě, ale za uplynulých pět let jsme na trh uvedli i několik novinek. Jako první bylo čtrnáctistupňové pivo Prezident, pak přišla ‚osmička‘ Schwarzenberské lehké pivo, pak ‚jedenáctka‘ a nyní jsme na 3. pivních slavnostech představili novinku třináctistupňové pivo Petra Voka.“
* Pivovar byl vždy neodmyslitelně spjatý s Třeboní, řada nových prostor se otevřela veřejnosti. Znamená to, že vlastník pivovaru se snaží více angažovat ve společenském dění města?
„Určitě. Byl postavený základ například tradice pivovarského plesu či pivních slavností. Spolupracujeme s městem a podílíme se na nejrůznějších kulturních akcích, jako jsou různé festivaly a podobně. Z nevyužívané části sladovny jsme vybudovali sál, kde je možné pořádat i koncerty, různé oslavy a tak dále. Je zde kapacita asi pro 400 lidí, takže není problém sem přemístit v případě nepříznivého počasí třeba pivní slavnosti. Vedle Schwarzenberské pivnice a terasy bylo otevřeno i posezení v pivovarském sklepě.“
* Celý komplex budov pivovaru v poslední době prochází proměnou, která je vidět na každém kroku a stává se dominantou centra . . .
„Zmizely různé nevzhledné přístavky, které byly pozůstatkem z minulosti a narušovaly celkový vzhled. Při obnově se čerpá z historických a archivních materiálů, přičemž záměr majitele je, aby celý pivovarský komplex dostal původní vzhled.“
* Navzdory všemu snažení však třeboňský Regent patří mezi menší pivovary. Jak se daří čelit konkurenci gigantů?
„Musíme se s tím vypořádávat neustále a nikdy jim nebudeme stačit. Proto jsme rádi, že nám řada zákazníků zůstala dodneška věrná. Už se ani nemůže podařit získat zpět všechny trhy, respektive hospody, o jaké pivovar za předešlé éry vlivem obchodní politiky bývalého vlastníka přišel.“
* Nový majitel se nikdy netajil tím, že jako zaměstnavatel vyžaduje od lidí maximální pracovní úsilí. Kolik v současné době v pivovaru pracuje lidí?
„Z původních 130 zaměstnanců zde zůstalo sedm desítek pracovníků. Pracovní síla se takto zredukovala v souladu s výstavem piva a objemem tržeb, které pivovar má. Byla to nezbytná nutnost, aby se zvýšila produktivita práce. Pokud chceme v konkurenci obstát, musíme jít cestou snižování nákladů.“
Čtrnáctistupňové pivo Prezident nejvíce zachutnalo porotě na 16. slavnostech piva v Táboře a vyhrálo nejenom ve své kategorii světlých speciálů, ale stalo se i absolutním vítězem, když získalo Českou pivní pečeť pro nejlepší pěnivý mok bez ohledu na kategorii. Třeboňští pivovarníci si odnesli vítězství za Prezidenta i například v roce 2002. „Je to pivo připravované z perfektních surovin a podle toho má i největší sílu. Tomu odpovídá náročná výroba, a to i finančně. Jedná se o typicky české pivo, k jehož výrobě se používá čistá chmelovina z žateckého chmele, český slad a další suroviny z tuzemské provenience,“ uvedl v únoru 2006 sládek pivovaru Ivan Dufek s tím. Poznamenal, že vítězství je pro nejstarší český pivovar i jakýmsi morálním zadostiučiněním, ale i zároveň závazkem do budoucnosti.
Třeboňský Regent na počátku roku 2006 zdražil všechny druhy sudového piva o 55 haléřů za půllitr. Lahvové pivo jeho zákazníci kupovali stále za stejnou cenu.
Na počátku roku 2006 pivovar nabízel šestnáctku jantarové barvy s pojmenováním Kvasnicový speciál. Šlo pouze o sezónní pivo, k dostání jen v pivovaru v sudové podobě.
„Vůbec nejdál, kam exportujeme naše pivo, jsou pak země jako Řecko nebo Itálie. Jsme rádi, že je zájem o naši loňskou novinku – řezané třináctistupňové pivo. I letos se bude náš výstav piva pohybovat kolem ročního průměru, to je do 100 000 hl,“ uvedla v červnu 2006 obchodní ředitelka pivovaru Hana Hadačová.
Světlé speciální pivo Prezident v roce 2006 již podruhé bodovalo. Po 1. místě na Pivní pečeti v Táboře obsadilo druhou příčku na slavnostech piva a chmele – Dočesné v Žatci. „Součástí jsou i odborné degustace pořádané pod patronací Chmelařského institutu Žatec. Tato akce se řadí mezi pět nejvýznamnějších v republice. Degustační komise jsou složené jak z laiků, tak i odborníků,“ uvedl v září 2006 sládek pivovaru Jaromír Čeleda. Regent se Dočesné v městě chmele zúčastnil poprvé a hned slavil dvojnásobný úspěch. Vedle 2. místa Prezidenta, který usiloval o přízeň poroty mezi 35 vzorky piva od nejrůznějších výrobců z republiky, pivovar obstál i v kategorii světlých výčepních piv, a to rovněž 2. místem v konkurenci dvaceti různých vzorků.
„Samozřejmě se sezona promítá do výstavu piva. Je to znát i v naší pivnici, která je neustále plná, a také na terase. Tu jsme prodloužili, takže má kapacitu už 400 míst,“ řekla v červenci 2007 obchodní ředitelka pivovaru Hana Hadačová. Poznamenala, že výstav piva roste již od začátku roku, a to především díky exportu. Ten se rozjel jak do Ruska a Běloruska, tak i Itálie či Francie. „Také nám již první cisterna odjela do anglického Manchesteru, kde spolupracujeme s tamním pivovarem,“ dodala Hadačová. Pivovar žije také turistickým ruchem. Zájemci si mohli historický objekt prohlédnout a seznámit se s výrobou pěnivého moku. Podle Hadačové denně prošlo pět až šest skupin turistů. Ti se museli předem objednat. V 15 hodin vždy začínala prohlídka pro neorganizované zájemce. Každý návštěvník za prohlídku spojenou s ochutnávkou piva zaplatil 50 korun. Pokud nechtěl ochutnávat, stálo ho to o dvacet korun méně. Naopak výklad v cizím jazyce byl o 30 korun dražší.
Pivovar zvýšil ceny už 1. září. Zákazníci za třeboňské pivo platili o několik desetihaléřů více. „Loni jsme nezdražovali vůbec, snažili jsme se držet ceny, ale už to nešlo. Další nárůst očekáváme příští rok na jaře,“ řekla v říjnu 2007 obchodní ředitelka pivovaru Hana Hadačová.
Tradice pivovaru dosáhla v roce 2009 již neuvěřitelných 630 let. Nádvoří historického areálu procházelo v zimě 2009 zaslouženou rekonstrukcí. Ta by měla být hotova do sezony, na kterou byla v rámci oslav výročí připravena široká paleta kulturních akcí. Od podzimu 2008 pokračovaly práce na rekonstrukci pivovarského nádvoří a opravě koruny věže. „Podařilo se nám na tento projekt získat dotace z EU z programu obnovy památek téměř 4,72 milionu korun. Celkové náklady však předpokládáme kolem 8,43 milionu korun,“ vysvětlila vedoucí majetkoprávního oddělení pivovaru Jana Chmelová. Rekonstrukce podle jejích slov zahrnovala také obnovu veškerých sítí, kanalizace a vody. To přinášelo i nečekané problémy, které museli řešit pracovníci operativně. Žádné historické plány totiž neexistovaly.
Zástupci pivovaru si přivezli z nedávných Pivních slavností, které v únoru 2009 se konaly v Táboře, stříbrnou pivní pečeť za třináctistupňové polotmavé Pivo Petra Voka. Soutěže se přitom zúčastnilo přes padesát pivovarů. „Na slavnostech jsme také představili nové dvanáctistupňové pivo Český granát, které jsme vyrobili na počest letošního 630. výročí založení pivovaru,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru František Wollner.
V pivovarské restauraci v Třeboni byl na konci března 2009 k mání žitné pivo s názvem Český Granát polotmavá 12°.
Pivovar zůstával věrný klasice a obalům z umělé hmoty se rezolutně bránil. „Jsme tradiční český pivovar a držíme se tedy tradic jak při výrobě, tak při expedici piva. Jsme přesvědčeni, že pivo do plastového obalu nepatří,“ uvedla ředitelka pivovaru Andrea Stasková. Dodala, že pivo zejména kvůli zachování charakteristické chuti patří do skla. Navíc zde hleděli také na ekologickou stránku, kdy PET lahve rozhodně přírodě neprospívají. Připomněla také původní práce bednářů. „Když tu byly dračí lodě, nechali jsme jako hlavní cenu pro vítěze udělat desetilitrový dřevěný sud, který byl i vysmolený a skutečně se potvrdilo, že pivo mělo lepší chuť,“ dodala Stasková. Větší oblibu točeného o prázdninách roku 2009 zaznamenali podle odbytu produkce v pivovaru. „Letos jsme zaregistrovali nárůst sudového piva proti loňsku, zatímco lahvového zůstává stejný,“ uzavřela Stasková. Stále více příznivců si podle ní získávalo i nealkoholické pivo.
Na jaře 2010 pivovar uvedl na trh světlé speciální pivo Kníže.
Zajímavý suvenýr si turisté a lázeňští hosté začali v roce 2011 vozit z Třeboně. Pivovar tu stáčel pivo do speciálních dárkových lahví, které byly ozdobené chmelovými listy a logem podniku. „Lidé si mohou vybrat mezi různými druhy. Třetinkové lahve dáváme po třech do držáku,“ popsala obchodní referentka Petra Moldrzyková.
Na Pivovarská terasa v červnu 2012 na čepu: Petr Vok 13° polotmavé (28 Kč ), Regent 12° kvasnicové (28 Kč), Regent 11° (23 Kč).
Od 12.8.2013 v prodeji Regent Bio 13° žitný speciál.
Třeboňský pivovar uvařil na Vánoce roku 2015 celkem 150 hektolitrů biožitného piva. Jednalo se o svrchně kvašený polotmavý ležák vařený ze čtyřech druhů sladu, jeden byl ze žita.
Výstav piva:
rok 1994: 380 000 hl
rok 1997: 360 039 hl
rok 1998: 271 608 hl
rok 1999: 205 603 hl
rok 2000: 112 949 hl
rok 2001: 105 000 hl
rok 2002: 109 593 hl
rok 2003: 99 828 hl
rok 2004: 83 809 hl
rok 2005: 81 439 hl (export: 3 912 hl)
rok 2006: 76 871 hl

You may also like...