Klášterní pivovar Želiv

   fotogalerie

   etikety

   tácky

adresa: Želiv 122, 394 44 Želiv

www.zeliv.eu/klasterni-pivovar

e-mail: pivovar@zeliv.eu

Na čepu a v prodeji bylo:

• • V polovině října 2022 na čepu 10 polotmavá single hop Vital, 10 APA, Siard 11 světlý pšeničné, 12 světlý ležák, Dunkelweizen 14 tmavé, 16 NEIPA.
  • Na konec roku 2021 opět uvařili Vánoční bock 20.
  • Dne 8.9.2018 v prodeji Milo 10 polotmavá, Haštal 12 světlý ležák, Pouťová 15 žitná IPA, Siard 11 světlé pšeničné, 18 Doppelbock.
  • Koncem května 2018 v nabídce pivo Siard 11 – pšeničné pivo typu weizen bier. Pivo mělo nižší hořkost. Bylo dosti světlé a mělo vyšší kvasničný zákal.
    Slad pale ale ze sladovny Bernard Rajhrad a nadpoloviční sypání pšeničného sladu ze sladovny Weyermann zaručovaly požadované vlastnosti weizenu. Žatecký poloranný červeňák a německý chmel Hallertauer Mittelfruh dodaly lehkou hořkost a příjemné chmelové až květinové aroma. Vše korunovaly vlastnosti bavorských kvasnic.
  • V březnu 2018 nabízeli pivo Vitus 14 polotmavý Ale. Jedinečnost tohoto piva byla dána historickou recepturou z roku 1626. Za starých časů se často používal tehdy levnější pšeničný slad, jehož sušení probíhalo pomocí otevřeného ohně, a proto byl mírně “zauzený”. Do piva se tehdy přidávaly byliny, koření a podobně. Obsah alkoholu 6,2 %.

• Pivovar na konec roku 2017 připravil Vánoční 20 %. Šlo o pivo stylu Imperial stout chilli. Tradiční britské pivo ze skupiny piv ale. Šlo o tmavé pivo, spíše sušší. Charakteristické bylo čokoládové aroma, dodané speciálně praženým pšeničným sladem. Součástí sypání bylo i dalších 6 druhů ječných a pšeničných sladů, pro dosažení optimální skladby chuťové plnosti těla piva a aromat. Chmeleno bylo pomocí žateckých (Sládek, Premiant) a anglickým (Fuggles, Golding) odrůd chmele.
  Pro evokaci vánočních svátků byl Imperial stout aromatizován sušeným pomerančovým oplodím a zpestřen špetkou drceného chilli.
• V říjnu 2017 v prodeji Pouťová 10. Jednalo se o polotmavé výčepní pivo. Při výrobě bylo použito 5 druhů pražených sladů a jeden druh žateckeho chmele Vital. Obsah alkoholu: 3,9 %.
• Pivovar uvařil a nabízel v únoru 2017 speciál – Postní 16. Pivo vycházející ze speciálních vídeňských piv. Vnímavý ochutnávač v něm objevil mimo nasládlých tónů s jemným chmelem, i lehce pomerančový akcent ve vůni i chuti, daný výběrem surovin a postupem vaření. Nažloutlá jantarová barva, korunována hustou smetanovou pěnou, byla potom samozřejmou součástí celkového dojmu.
• Ve zdejších klášterních tancích zrál v červnu 2016 Godšalk – zcela nové pivo typu Abbey Ale. Inspirací pro tuto recepturu byla dortmundská tmavá piva, receptura piva Godšalk byla však zcela originální.
Čtěte také:  Minipivovar Valášek Vsetín
• Tmavý nefiltrovaný 14 stupňový speciál Falco, byl novým pivem pivovaru v květnu 2016. Byl vařen podle originální receptury sládka Jiřího Kratochvíla, který se při její tvorbě inspiroval pivem dortmundského typu.
• Pivovar v Želivě se citelně rozšířil, jako roční výstav byla nyní desetkrát větší. Varny byly umístěny v interiéru vznikající klášterní restaurace. Pivovarské tanky byly nově umístěny v prostorách bývalého pivovaru. V nabídce byl v květnu 2016 stále tradiční sortiment, piva Haštal, Salesius a Jeroným.


Starší info:
Po šestadevadesátileté přestávce želivští premonstráti opět obnovili výrobu piva. Zaměřit se chtěli převážně na speciální druhy zlatavého moku. Jednotlivé výrobky měly dostat pojmenování podle bývalých představených kláštera: jako první opustilo zdi kláštera patnáctistupňové pivo pojmenované Gotšalk po prvním opatovi z 12. století. Další pivo, o něco slabší, příchuťové, dostalo název Castulus. Veškeré pivo mělo být expedováno ve speciálních lahvích. První pivo se v klášteře pravděpodobně začalo vařit už ve 13. století. První zmínka o klášterním pivovaru je ze 16. století. Vaření piva skončilo v srpnu 1907, kdy klášter vyhořel včetně pivovaru. „Nad výrobou piva jsme začali přemýšlet už v roce 1991, po převzetí objektu. V minulém roce jsme obdrželi nabídku na nákup zařízení minipivovaru. Roční výstav by se měl pohybovat kolem deseti tisíc hektolitrů. Prostory kláštera jsou památkově chráněné, proto jsme veškeré projektové záležitosti museli konzultovat s památkáři,“ řekl převor kláštera Pavel Hroznata Adamec. Smělým plánem bylo vyrobit první várku piva do počátku září. „Rádi bychom částečně zpřístupnili prostory pivovaru. Potýkáme se s nedostatkem financí, rekonstrukce si vyžádá vysoké náklady,“dodal převor kláštera.
„Pokud se podaří první várku uvařit do pětadvacátého srpna, mohli bychom první klášterní pivo ochutnat na pouti,“ řekl převor kanonie premonstrátů Pavel Hroznata Adamec. Sám hned označil vyslovená data za termín z kategorie šibeničních. Na počátku srpna se správa kláštera totiž pustila do stavebních úprav, teprve poté přišla na řadu instalace technologie. Zmíněná pouť měla být v polovině září. Bylo jisté, že se s pivem vrátí do Želiva Gottschalk. Právě tak se jmenoval první želivský opat, který v klášteře působil ve dvanáctém století. „Rozhodli jsme se, že se naše piva budou jmenovat podle významných opatů. Gottschalk propůjčí své jméno svrchně kvašené patnáctce,“ uvedl převor Adamec a hned se pochlubil návrhem etikety zcela nové značky na domácím trhu s pivem. Etiketa v černobílém provedení ozdobila speciální láhev z čirého skla. „Všechna naše speciální piva chceme prodávat ve třetinkách, do sudů je budeme plnit jenom na zakázku,“ poodhalil převor Adamec záměry společnosti, která se chystala v klášteře vařit pivo. Nově vzniklou společnost tvořili vedle kanonie další dva společníci. „Sládek Libor Pavelec z Jihlavy (zaniklý minipivovar Patriot) umí vařit pivo a disponuje i potřebnou technologií, Jan Lochman z Prahy se bude zase starat o obchodní stránku chodu nové firmy. A my dodáme novému pivo jméno a tradici. Vždyť se tady pivo vařilo po celá staletí,“ připomenul převor Adamec. Sám se už těšil, až první novodobé želivské pivo on, noví partneři i další zájemci ochutnají. „Bude to zřejmě třináctka, pro tu zatím jméno nemáme. Na ochutnávku jsou zvědavi všichni, s nimiž jsem se v poslední době o připravovaném rozjezdu pivovaru bavil,“ poznamenal přední želivský premonstrát. Ačkoliv díky blížícímu se naplnění letitého záměru se o novém pivu bavil celý Želiv, nikdo nečekal, že nová značka zaplaví kraj svými výrobky. „Nebudeme okolním pivovarům konkurovat. Ze začátku chceme vyrábět kolem dvou tisíc hektolitrů ročně, jestliže se dostaneme na deset tisíc, tak to bude zřejmě maximum,“ ujistil převor Adamec.
Mniši v premonstrátském klášteře začali během první prosincové týdne roku 2003 stáčet klášterní pivo, které v tancích zrálo sedm neděl. Prvním produktem, o který byl zájem až v Praze, se stalo patnáctistupňové pivo Gottschalk s černou etiketou. Zkušební várka činila 500 třetinkových lahví, jejichž cena se pohybovala kolem dvaadvaceti korun za láhev. Vyrobena byla i zkušební várka třináctistupňového medového piva Castulus.

Přímo v Želivi šlo v únoru 2004 zdejší pivo koupit v obchodě u brány kláštera za 28,- Kč vč. nevratné láhve. Od března 2004 minipivovar začal distribuovat novinkové pivo s višňovou příchutí.
Dne 11.5.2004 ochutnal nové klášterní pivo prezident republiky Václav Klaus.
Pivovar se dostal do sporu s belgickým premonstrátským řádem o označení piva, které pivovar produkoval. „Naše pivo ale není trapistické,“ řekl v červenci 2005 představený kláštera páter Richard na adresu belgických mnichů, kteří se proti tomu veřejně ohradili. „Jde o mylnou interpretaci našich webových stránek ve francouzštině,“ vysvětlil páter. Právě ty belgické mnichy popudily. Podle nich tato verze uváděla, že se želivský klášter stává sedmým místem na světě, kde se trapistické pivo vaří. „Název trapistické neznamená druh piva, ale označení původu. Mohou ho tedy používat pouze piva pocházející z klášterů trapistických mnichů. Váš klášter přitom obývají premonstráti,“ napsal do Želiva mluvčí belgických klášterních pivovarů Francois de Harenne. Páter Richard však tvrdil, že není co měnit, protože Klášterní pivovar taková piva nevaří. „Jsme premonstráti. Při vysvětlování historie jsme pouze mluvili o historii trapistických klášterů a piv. Víc za tím není třeba hledat,“ podotkl a pokládal tím „mezinárodní spor“ za uzavřený. Také česká verze webových stránek Klášterního pivovaru připomněla vývoj trapistických piv, včetně toho, že všechna vaří mniši v Belgii. „V ostatních zemích mohou vařit takovéto pivo i jiné církevní řády, ale toto pivo se pak nazývá Klášterní pivo – Kloster Bier,“ uvádělo se na webu. I v Želivě se však vařilo pivo podle starých osvědčených postupů. „Třináctku i patnáctku vrchním kvašením,“ podotkl páter Richard. Roční výstav minipivovaru se pohyboval kolem deseti tisíc hektolitrů.
„Nikdy jsme netvrdili, že vaříme trapistické pivo,“ řekl v červenci 2005 sládek Libor Pavelec. Podle něj je želivské pivo označováno pouze jako klášterní, proti čemuž nemohou Belgičané nic namítat. Jejich stížnost považuje za nedorozumění. Pivovar jako jediný v zemi zavedl způsob kvašení, který se používal u staročeských piv. Pivo obsahuje víc alkoholu a má výraznější chuť, podobně jako výrobky z Belgie nebo Irska. „Klášterní piva se vyznačují hutností, plností, jsou svrchně kvašená a jsou sladší,“ podotkl Pavelec. Pivovar ročně uvařil 1 200 hl piva. Převážně na domácí trh dodal asi 300 tisíc třetinkových lahví. Podle sládka je ve světě jen málo klášterů, které by vlastnily pivovar. „Hodně pivovárků prodalo licence,“ konstatoval.
V želivském klášteře mezi Humpolcem a Pelhřimovem se nikdy na milodary nespoléhali. Po staletí klášter představoval samostatnou hospodářskou jednotku a v dobách největší slávy se jeho pozemky táhly do nedohledna. Na tuto tradici se pokusil navázat premonstrátský řád i dnes. Nejdříve bílí bratři, jak se premonstrátům kvůli jejich bílému hábitu říká, zkusili pěstovat v rozsáhlých sklepeních kláštera žampiony, pak na zahradách vysadili jahody. Obojí s nevelkým obchodním úspěchem. Zdá se však, že ten správný nápad přišel před dvěma lety, když tu obnovili tradici vaření piva. „Pivo se tu vařilo od nepaměti. Pokusit se o to znovu bylo dobré rozhodnutí,“ řekl převor kláštera, bratr Richard. „Spousta lidí slyšela o našem pivu a přijíždí jej ochutnat. A když už tu jsou, prohlédnou si i klášter a třeba zůstanou i na mši. A i z komerčního hlediska je to zajímavé,“ dodal. On sám měl na starosti distribuci. A nespokojil se jenom s domácím rybníčkem. „Teď třeba chystáme týden želivského piva v Bruselu. Bude to v jednom klubu, který má jednu z největších sbírek piva na světě.“ Když je velká poptávka, hlavně v létě, tak se do výroby zapojují přímo řádoví bratři. „Není pro nás problém věnovat se manuální práci,“ řekl bratr Richard. I tak se stává, že nestačí požadavkům všech zájemců. „Naše technologie je co do objemu omezená, jsme opravdu malý pivovar,“ řekl v srpnu 2005 želivský sládek Libor Pavelec. Pivo tu vzniká zvláštním způsobem kvašení, který se používal u staročeských piv. Proto má výraznější chuť, než je obvyklé. Je také více do sládka. „To víte, mniši vždycky měli jemnější jazýček,“ řekl sládek Libor Pavelec. Zájemci mohli nahlédnout přímo do pivovaru. O prohlídky varny byl zvláště o prázdninách velký zájem. Bylo tedy nutné si návštěvu domluvit předem telefonicky. Kromě jiného mohli lidé pivo přímo ochutnat anebo si je zakoupit v obchodě, který byl přímo v areálu kláštera. Želivský pivovar byl v Česku jediný, který patří přímo církevnímu řádu. „A troufám si tvrdit, že je také jediný v postsocialistických zemích,“ dodal Pavelec.
Zdejší sládek Pavelec v září 2005 chystal zkušebně pivo s příchutí jablek a také s chilli papričkou.
„Za třetinkovou láhev zákazníci zaplatí průměrně jedenadvacet korun, což je hodně vysoká cena. Nevyrábíme však ležák, ale pivo klášterního typu, které vzniká specifickým způsobem. Používáme speciální druhy kvasinek. Pivovar lze nazvat manufakturou, protože pěnivý nápoj vyrábíme ručně,“vysvětlil v únoru 2006 jednatel pivovaru Libor Pavelec. Želivský sládek distribuoval do obchodů a pohostinství exkluzivní piva s různými příchutěmi. Ty nikdo jiný v celé republice nevyráběl, proto zájemci zaplatili při jejich koupi o něco více.
Spolumajitel Jan Lochmann v červnu 2006 řekl, že se roční výstav pohybuje v několika tisících hektolitrů a postupně stoupal. Hodně piva se prodalo přímo v Želivě. „Je to turistická atrakce, v pivovaru děláme prohlídky. Poměrně dost zákazníků máme i v Praze,“ uvedl. Asi desetina produkce se vozila za hranice.

V roce 2009 již pivovar nevařil piva Gottschalk (patnáctistupňové svrchně kvašené světlé klášterní pivo; alk.: 6,5 %; láhev), Castulus (třináctistupňové světlé svrchně kvašené medovinové klášterní pivo; alk.: 6,5 %; láhev) a pivo Siard Falco (třináctistupňové klášterní pivo svrchně kvašené s višňovou příchutí; alk.: 5,2 %; láhev).

Želivský pivovar nabídl po rekonstrukci na jaře 2010 nová speciální piva. Bylinné pivo premonstráti připravovali podle historických receptů, vařit se mělo například také pivo s příchutí borůvek. Roční produkce minipivovaru se zatím pohybovala do 300 hl. Nová varna, která měla začít fungovat koncem roku 2010, měla kapacitu 500 hl. Produkce se měla zaměřit hlavně na světlé čtrnáctistupňové pivo a na bylinnou specialitu. V klášterní knihovně našli ručně psaný recept z osmnáctého století na staré bylinné klášterní pivo. Staletá pivovarská tradice v želivském klášteře byla obnovena v roce 2003, po šestadevadesáti letech. Zatím se zde vařily tři druhy piva – kromě klasického klášterního i medové a višňové.
Želivské pivo se vařilo od dubna 2010 v Humpolci, nabízeno bylo pod značkami Haštal a Marsil.
Technologie byla odvezena. Do klášterních prostor se zatím vrátit neměla.
V roce 2010 měl být provoz rekonstruován, ale podle správce Františka Marka se přípravy zpozdily. „Měli jsme problémy se statikou objektu a řešili jsme povolení s památkáři,“ uvedl. Podle jeho odhadu bude přestavba provedena do poloviny roku 2011.
V klášteře na vánoce 2010 nabízeli premonstráti také speciální borůvkové pivo.
Společnost Klášterní pivovar Želiv, s.r.o., byla založena v roce 2003 kanonií premonstrátů a dalšími dvěma společníky. Neprosperovala a finanční potíže přivedly firmu v roce 2010 k likvidaci. Hned 1. března 2010 založili premonstráti novou společnost s názvem Želivský klášterní pivovar, s.r.o, kde už měli stoprocentní podíl. Původní firma měla však své závazky. Dle zákona musí společnost s ručením omezeným uhradit své pohledávky do výše základního jmění, které je stanoveno na 200 tisíc korun. Ty je podnik povinen zaplatit, pokud se dostane do likvidace, a to i v případě, že jsou jeho pohledávky vyšší. Společnosti Creative trade, která se snažila želivské pivo prosadit v Kanadě, pivovar dlužil 130 tisíc korun. „Pivovar dodal pivo, které se v záruční době začalo kazit, bylo nepoživatelné a muselo být kompletně staženo z obchodů. Pivovar reklamaci uznal a vystavil dobropis. V době, kdy vypršela platnost dobropisu, byla naše společnost ujištěna, že částku obdrží,“ uvedl majitel Creative trade Daniel Hill. Dlouho se nic nedělo a po naléhání na klášter se Hillovi dostalo vyjádření právního zástupce kanonie Václava Dvořáka, kde mimo jiné stálo: „V zastoupení Kanonie premonstrátů v Želivě jsem vám zmocněn sdělit, že můj klient vám v žádném případě nehodlá vaši uplatňovanou pohledávku na mém klientovi uhradit, neboť jako společník Klášterního pivovaru, s.r.o., v likvidaci nemá žádnou uhrazovací povinnost s odkazem na ust. § 56 odst. 6 a § 106 odst. 2 obchodního zákoníku.“ „Ano, světský zákon toto církevním organizacím umožňuje. Ale kde je vlastně v tu chvíli desatero? Stojí někde v koutě a krčí se mezi paragrafy a právnickými gesty,“ ohradil se Hill. Správce klášterního majetku a likvidátor firmy František Marek určitou morální povinnost přiznal, ale: „Peníze prostě nemáme. Proč se pan Hill neobrátí i na ostatní vlastníky a pana Pavelce, jehož vinou bylo špatné pivo dodáno? Kanonie je jen třetinovým vlastníkem a argumentovat morálními aspekty mi přijde účelové,“ opáčil Marek. Podle provisora firmy Creative trade Davida Hyšplera se společnost snažila jednat jak s panem Pavelcem, tak i s bratislavským spoluvlastníkem, firmou Fend. „Pavelec nám říkal každou chvíli něco jiného, a když se blížila likvidace, přestala úplně komunikovat i slovenská firma,“ zmínil Hyšpler. Podle něho by fakt, že pivovar nemá peníze, chápal v případě, že by ihned po vyhlášení likvidace nevznikla společnost nová pouze s mírně upraveným názvem. „Pokud ihned založí firmu novou, musí do ní dát základní vklad, který vysoce převyšuje hodnotu jejich závazku k nám,“ dodal Hyšpler.
Netradiční pivní osvěžení si mohou zájemci dopřát i v Želivě. Tamní klášterní minipivovar si sice dopřává pomyslné prázdniny, během kterých se pivovar renovuje, zlatavý mok je ale v klášterním obchůdku k dostání i během oprav. „Klášterní pivovar začne znovu fungovat na podzim letošního roku. Zásob piva ale máme dost, takže se návštěvníci kláštera nemusejí bát, že by přišli o možnost pivo ochutnat,“ usmála se v červnu 2011 manažerka premonstrátského kláštera v Želivě Lenka Vacková. Jak dodala, v zásobě jsou všechny tři druhy klášterního piva, tedy světlé pivo Haštal, bylinný zlatavý mok Marsil a borůvkové pivo Magni.

V neděli 11. prosince 2011 v 14.00 se otevřely brány nově rekonstruovaného želivského klášterního pivovaru. Slavnostní požehnání pivovaru provedl želivský opat Bronislav Ignác Kramár. Součástí nedělního zahájení byla exkurze s výkladem vedená sládkem Jiřím Novákem a také posezení s ochutnávkou piv. „Pivovar je postaven na výrobní kapacitu dvě stě až čtyři sta hektolitrů piva ročně. Nejedná se tedy žádný velký pivovar. Naším cílem bylo vybudovat malý zážitkový pivovar, který by navázal na tradici vaření klášterního piva v Želivě. Návštěvníkům budeme nabízet exkurze s výkladem o dějinách vaření piva a našich výrobních postupech. Specifickou nabídku budeme mít pro pivní fandy, kterým nabídneme možnost si uvařit „vlastní pivo“ pod vedením našeho sládka, během víkendového pobytu v pivovaru, “ přibližil záměry pivovaru jednatel společnosti a správce želivského kláštera František Marek. „Pivovar bude vařit světlá, tmavá i polotmavá piva, jako jsou ležáky Haštal a speciál Salesius. Tyto piva jsou vařená podle upravených původních historických receptur. Pro pivní fajnšmekry máme připraveny i u nás neobvyklá piva typu American Ale a Abby Ale. Jedná se o svrchně kvašená piva za použití speciálních svrchních kvasnic,“ doplnil sládek Jiří Novák. Varna pivovárku je dvounádobová, pouze dvouhektolitrová.
Cílem pro pivovar bylo dokončit rekonstrukci a rozjet znovu výrobu. To se podařilo v prosinci. „Chceme se etablovat na trhu, zatím máme šest druhů piv,“ sdělil jednatel František Marek. V Želivě se chtěli zaměřit na vytvoření filozofie zážitkového pivovaru (exkurze, možnost uvařit si vlastní pivo) a na rozšíření odbytišť. „Třeba v Praze, a jednáme i v Brně,“ uvedl Marek. Speciály by zase mohly vznikat třeba před Vánocemi. (zdroj: jihlava.idnes.cz)
Na konec roku 2012 minipivovar připravil pivo Želivský Vánoční Speciál 15° (polotmavý speciál českého typu, alk.: 7 % ).
Želivský klášterní pivovar připravil na Velikonoce 2013 šestnáctistupňové polotmavé postní pivo, které má svou tradici už v 17. století. „Toto pivo pili mniši i v době postu, protože jim dodávalo sílu a energii,“ řekl sládek Jiří Novák. K tomu se váže i krátký příběh. „Mniši měli pochybnosti, zda neporušují půst a požádali otce Inocence X. o schválení pití piva i při postu. Poslali mu pivo na ochutnání, ale po cestě se zkazilo. Papež ho označil nechutným a považoval jeho pití za velký sebezápor přínosný pro duši mnichů, proto pití povolil,“ přiblížil Novák.
Nový speciál s názvem Jeroným v létě 2014 uvedl na trh želivský pivovar. Začal se čepovat u příležitosti slavnostního zahájení pátého ročníku festivalu duchovní hudby Musica figurata. Klášter držel tradici pojmenování piv po význačných opatech. Tento produkt připomněl opata Jeronýma Hlínu, který po požáru konventu i kostela v roce 1712 pozval do Želiva slavného architekta Santiniho. „Jde o nefiltrované pivo, vyrobené z pšeničného sladu s použitím spodního kvašení. Více než třicetidenní ležení této dvanáctce dodává lehkost a chuť skoro až do ovoce,“ podotkl správce kláštera František Marek. V roce 2014 získal klášter na všechna svá piva certifikát „Vysočina regionální produkt“. Výstav roku 2013 činil asi tři sta hektolitrů, o padesát víc než před rokem. Těžištěm výroby minipivovaru byla světlá dvanáctka Haštal a patnáctistupňový speciál Salesius. K nim se příležitostně přidružovaly další speciály jako Vánoční patnáctka nebo letošní Postní pivo. (zdroj: pelhrimovsky.denik.cz)
Dne 18.5.2015 přivezli a následně nainstalovali novou lahvovnu, která zvládne jakoukoli velikost lahve. Uzrál nový tank 15° světlého pivo Salesius.
Na konci července bylo v prodeji nové letní pivo – tmavý nefiltrovaný pšeničný ležák Augustin.
Světoznámý tenor Štefan Margita vystoupil dne 9.10. v Želivském klášteře ve „zpovědnici Karola Lovaše“. V 60 minutové talk show zazněly písně Mikuláše Schneidra Trnavského, Franze Schuberta, maďarské čardáše …. K příležitosti vystoupení Štefana Margity uvařil pivovar speciální pivo. Světlý ležák Štefan byl zároveň dárkem pro pana Margitu k jeho svátku, který 9. 10. oslavil.
Želivská Mikulášská 13 bylo tmavé 13 % pivo, které překvapilo svou hořkostí, jež mu dodal nejen chmel, ale i výběr tmavých sladů. Chuť doplnila příjemná kávová suchost.
Vánoční nabídku roku 2015 pivovaru obohatil Archivní vánoční speciál 18. Bylo to tak zvané “ roční pivo“, nefiltrovaný polotmavý speciál ve velice omezené sérii.