Pivovarnictví ve Vysokém Mýtě

Královským městům dávali králové výsady, že měšťané měli výhradní právo svá piva prodávat a šenkovat v okruhu 1 míle. Tak římský král Albrecht I. a jeho syn Fridrich, vévoda rakouský, jež přijali do své ochrany města Hradec, Jaroměř, Chrudim, Mýto a Poličku, potvrdili listem ze dne 5.10.1307 všechna privilegia a práva, které obdrželi od českých králů, mimo jiné i že „míli kolem věnných měst nesmí nikdo krčmu míti“.

Měšťané, jež měli právo várečné (tzv.nákladníci piv) se sdružovali již v 15.století v bratrstva, ze kterých se časem vyvinuly cechy. V jejich řádech bylo mezi jinými i určeno, kolik varů smí každý udělat, kolik je nutno obilí na var apod.. Krajský sjezd v Chrudimi v roce 1579 se dohodl, že „sladovníci z korce pšenice výše pěti věrtel sladu nevyroštovali, pivovarníci pak ze 16 korců pšenice aby více dvaceti korců sladu nedělali. Z té míry měli konečně 25 sudů piva nadělati“. Usnesení tohoto krajského sněmu bylo závazné i pro Mýto. Je samozřejmé, že se časem snažili nákladníci uvařit z určené míry více piva a tím pivo „lehčili“.
Nákladník se musel včas zaopatřit obilím. Neměl-li zásoby když na něj přišla řada vařit pivo, prodal svou várku sousedovi nebo vařil pivo společně s jiným měšťanem. Pokud měl měšťan dostatečné zásoby, buď si sám došel týden před varem na radnici pro cedulku nebo konšelé poslali k něm služebníka se vzkazem. Od doby císaře Ferdinanda byl nákladník také povinen zajít před varem k výběrčímu posudného a vzít „cejch“ na zeměpanskou daň. V roce 1577 bylo Mýto na 14.místě v seznamu 27 měst, která toho roku odvedla posudné.
V roce 1572 bylo v Mýtě 5 nebo 6 sladovníků. Právovárečníci na ně podali u císaře Maxmiliána II. stížnost, že jim chtějí vzít živnost a sami užívat práva várečného.

Původní měšťanský pivovar stál na severovýchodním rohu náměstí směrem k Choceňské ulici. Měl varnu na 27 sudů. Celkem 141 právovárečných domů zde vařilo dva a dva po sobě. Nákladníci měli v pivovaru zvláštní pokladnu, sládka a „početvedoucího“, vše zastřešoval volený výbor.

Starý právovárečný pivovar ve Vysokém Mýtě převzalo roku 1898 do vlastní správy nově utvořené společenstvo, které ho roku 1901 prodalo samosprávnému vysokomýtskému okresu. Úřad starý pivovar zboural a na jeho místě byl postaven nynější Okresní úřad.

Společnost zatím postavila nový měšťanský pivovar, nejprve v roce 1898 sklepy a varnu, poté roku 1899 administativní a hospodářské budovy a konečně v roce 1900 sladovnu. Před začátkem stavby bylo provedeno oddělení várečného práva od domů a začalo upisování podílů na novém pivovaru.

Kapacita pivovaru byla 30 000 hl, kapacita sladovny 60 vagonů ječmene. Ječmen byl nakupován od místních producentů.
V dobách svého rozkvětu pivovar vyráběl:
– 10 % pivo světlé výčepní
– 12 % světlý ležák Malvaz
– 15 % černé pivo bavorského typu Kujebák
V podniku bylo v období „první republiky“ celoročně zaměstnáno 24 lidí. Kmenový kapitál obnášel 569 000 Kč a jeden podíl na pivovaru měl nominální hodnotu 500 Kč. Podíly byly v ponejvíce majetku místních občanů.
Po druhé světové válce provoz vyráběl piva Kujebák 12o , 10o Vysokomýtské pivo. Pivovar by zrušen v roce 1951.
Dražba areálu bývalého pivovaru přilákala dne 22.7.2004 do Hradce Králové tři dražitele. Bývalý pivovar koupila před několika lety jistá severočeská firma, která v místě nic nezřídila a skončila v likvidaci. Odhadní cena byla stanovena na tři miliony korun, vyvolávací na polovinu. Za částku 2,52 milionu korun získala areál vysokomýtská firma Nopek.
Starý pivovar nebude kulturní památkou. Ministerstvo kultury žádost o jeho zařazení na seznam v březnu 2010 odmítlo.

Majitelé:
1893-1948 právovárečné měšťanstvo
1948-1950 národní správa
1950-1951 Hospodářské družstvo skladištní a výrobní ve Vysokém Mýtě, spol.s r.o.

Výstav piva v hl:
1901/02 19 200
1902/03 17 875
1903/04 18 796
1904/05 17 402
1905/06 17 847
1906/07 19 413
1907/08 19 574
1908/09 18 735
1909/10 19 525
1910/11 20 430
1911/12 18 637
1912/13 13 258
1913/14 16 500
1914/15 17 293
1915/16 8 425
1916/17 225
1917/18 1 500
1920/21 5 500
1921/22 6 000
1922/23 7 500
1924/25 11 030
1925/26 10 470
1926/27 10 120
1927/28 10 820
1928/29 12 800
1929/30 9 432
1930/31 9 372
1931/32 9 055
1932/33 10 140
1933 8 159
1934 7 983
1935 7 276
1937 8 637
1938 9 757
1939 9 272
1940 7 960
1941 8 250
1942 8 620
1943 7 488
1944 7 640
1945 6 273
1946 6 815
1947 8 252
1948 7 498
1949 9 364
1950 11 012

Nájemci:
1900-1903 společenstvo várečníků

Sládci:
1898-1904 Antonín Veselý st.
1904-1913 Jaroslav Purkrábek
1913-1916 Jan Trnka
1916-1936 Antonín Veselý ml.
1936-1950 Jan Tůma