Panský pivovar v Horažďovicích

Panský nebo knížecí či zámecký pivovar v Horažďovicích spolu se sladovnou byl zřízen za Václava Švihovského roku 1570 ze tří domků, které kdysi patřily k faře.
Švihovští koupili město Horažďovice roku 1566 a záhy mu začali upírat právo vaření piva. Rozepře mezi městem a vrchností pak pokračovaly i v následujících letech. Spor o právo várečné mezi městem a panstvím byl roku 1570 rozhodnut dobrovolně a bylo usouzeno, aby měšťané z každého sudu piva vrchnosti platili 24 krejcary.

Vrchnost na protest proti rozhodnutí císaře Maxmiliána ve stejném roce uvádí do provozu svůj vlastní pivovar. Piva panská mohla být však prodávána pouze na předměstích, tedy za městskými branami.

V archivních materiálech horažďovického městského muzea se nachází i několik sporadických zmínek vztahujících se k tomuto pivovaru. A tak se například dovídáme, že 2.srpna roku 1746 v 9 hodin ráno panský pivovar vyhořel nebo že v roce 1822 se stal sládkem a později i nájemcem panského pivovaru František Pflanzer (1799-1835), syn Jana Pflanzera staršího (1771-1839), sládka a nájemce panského pivovaru ve Volšovech. František Pflanzer zemřel v Horažďovicích v roce 1835 a na jeho místo nastoupil jeho bratr Jan Pflanzer (1819-1900). Text dochované nájemní smlouvy obsahuje informaci, že horažďovický panský pivovar byl pronajat Rudolfem, knížetem Kinským Johannu Pflanzerovi na šest po sobě jdoucích let od 1.7.1835 do 30.6.1841 za 1840 zlatých konvenční měny. Tato nájemní smlouva byla s největší pravděpodobností prodloužena, neboť z roku 1847 pochází informace, podle níž panský sládek Jan Pflanzer otevřel v domě č. 3 vedle zámku stojícím, který byl zároveň jeho obydlím, prodej panského piva. V Horažďovicích zastával řadu let funkci purkmistra a pivovar měl v nájmu ještě v 50.letech. V 60.letech přesídlil do Prahy, kde byl zprvu nájemcem a sládkem v pivovaru U Fleků. V roce 1871 zde získal domovské právo a posléze v letech 1876-1900 se stal i majitelem Černého pivovaru na Karlově náměstí. Zemřel v Praze 8.ledna 1900 ve věku 81 let jako nejstarší pražský sládek. Byl otcem dalších věhlasných pražských sládků Arthura (několik let řídil “Černý pivovar”) a Viléma (byl majitelem pivovaru “U Šenfloků”). Jeho nástupcem v Horažďovicích se stal jeho bratr Gustav vzpomínaný například v listině z roku 1859, v níž mu okresní úřad jako nájemci vrchnostenského pivovaru povoluje výčep piva a lihovin na Loretě. Ten Horažďovice opouští v roce 1865, kdy si pronajal měšťanský pivovar v Kolíně.

Ve vlastnictví pivovaru se během staletí jeho existence střídaly různé šlechtické rody: Šternberkové, Harrachové, Mansfeldové, Löwenstein-Wertheimové, Kinští. Provoz nejvíce vyráběl na počátku 20.století, kdy například v hospodářském roce 1907/08 vystavil 7 645 hl piva, povětšinou se však vyrábělo v průměru 4 000 heltolitrů.

Z dob původního pivovaru se zachovala do dnešních dnů pouze vstupní brána, která měla ještě v roce 1960 sgrafitovou renesanční výzdobu. Současná podoba pivovaru je z roku 1869. Ředitelství velkostatku Horažďovice podalo tehdy žádost o povolení stavby lednice a sklepů podél hlavní silnice na místě tzv.parkánu. Došlo tedy k rozšíření pivovarského dvora za městské hradby.

Budova byla postavena v módním historizujícím slohu. Do štítu byl vložen erb stavitele Ferdinanda Kinského a opatřen letopočtem 1869. V tomto slohu byla postavena řada podobných technických objektů charakteristických zejména pro rod Schwarzenberků na jejich sídlech v jižních Čechách. Veškeré technické vybavení pivovaru bylo bohužel v minulosti odstraněno, přesto se zachoval popis objektu a jeho zařízení z roku 1903:
„Varná síň nalezena dlážděná kamennými plotnami a stroj prkny zašalována. Nad pánví ku vaření piva nalézá se nádržka ku hřátí vody na železných nosičích, vedle umístěna jest místnost pro finanční stráže, která jest přístupná po můstku kolem pánve. Schodiště do sklepů a ku stokům jest dvouramenné, jednak kamenné i dřevěné. Vedle železného stoku pod střechou umístěného nalézá se malá místnost šrotovník zvaná. Sklepy ležácké, jakož i kvasné s vedle umístěnou předělanou lednicí, jakož i sklepy zásobní i příruční jsou opatřeny ventilacemi, rovněž dvoje humna s novými máčírnami a nad nimi umístěné sýpky a zásobárny většinou s novými podlahami, jsou náležitě spraveny a starý hvozd jest patentním topeništěm opatřen.“

I přes odstraněné zařízení je budova knížecího pivovaru nadále významnou technickou a stavební památkou na území města. Kdysi tvořil součást pivovaru rovněž objekt sladovny. Byl však zbořen v rámci přestavby domu č.p.13 v letech 1958-1961.

Po druhé světové válce byl na majetek rodu Kinských uvalena národní správa a na podzim roku 1946 byla provedena poslední várka v panském horažďovickém pivovaru.

V dalších padesáti letech byly objekty využívány ke skladovým účelům. Po roce 2000 areál osiřel, v roce 2007 se začaly budovy opravovat.

prameny:
Horažďovický obzor
MÚ Horažďovice
Jindřich Šlechta