Klášterní pivovar Vranov u Brna

V září roku 1633 kníže Maxmilián z Liechtensteinu založil vranovský konvent Narození Panny Marie a dne 27. května 1635 jej přijal řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly. Již roku 1643 dostal klášter povolení od knížectví ke stavbě pivovaru.
Vranov u Brna je známým a hojně navštěvovaným Mariánským poutním místem, jehož historie sahá až do 13. století. Nachází se uprostřed krásné přírody asi 12 km severně od Brna, západně od Adamova v místech, kterým se dříve říkalo „Moravské Švýcarsko“.

Vranovský konvent Narození Panny Marie založil v září roku 1633 kníže Maxmilián z Liechtensteinu, spolu se svou manželkou Kateřinou Černohorskou z Boskovic a postoupil jej s vesnicemi Mořice, Srbce, Pavlovice, Vitčice a městečkem Tištínem Paulánskému provinciálovi P. Antonínu Pillotovi. Dne 27. května 1635 pak přijali tento šlechetný dar otcové sedmatřicáté Generální kapituly řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly, konané v Marseille a zapsali nový dům do česko-německé provincie řádu.

Již roku 1643 dostal klášter povolení od knížectví ke stavbě pivovaru, výčepu piva a vína.

Pivovar byl zbudován za pomocí vranovských robotníků v údolí pod klášterem roku 1654 společně se šenkovnou.

Ke stavbě bylo z panských vápenek dodáno 809 měřic vápna, z panského lesa potřebné dřevo a cihly měl klášter z vlastní cihelny. Aby měl pivovar dostatek vody, byl postaven v blízkosti pramene, který býval v kopci nad stavbou.

Stavba pivovaru se doposud relativně dobře zachovala. Jak nasvědčuje komín, v patře byla varna. Odtud se mok snášel dolů do spilky. Pivo se ukládalo do prostorných sklepů šenkovny.

Nejdůležitější osobou v pivovaru byl samozřejmě sládek. Dle zachovalých dokumentů můžeme sestavit jeho příjem. Plat činil ročně 30 zl., což nebylo mnoho.
Větší hodnoty dostával sládek v naturáliích (tzv.viktuáliích):

Masný peníz činil 30 kr. týdně…..30 zl. ročně
na denní stravu měl dva bochníky chleba, dva mázy piva a kaši…..80 zl. 45 kr. ročně
z každé várky dostával po 2 mázech vína (!), máz po 20 kr., při 30 várkách…..20 zl.ročně
12 mázů sádla po 30 kr……6 zl. ročně
3 misky soli…..2 zl. 37 kr. ročně
50 liber sýra po 3 kr……2 zl. 30 kr. ročně
2 měřice pšenice po 1 zl.30 kr……3 zl. ročně
8 měřic žita po 1 zl……8 zl. ročně
4/8 měřice krup…..1 zl.30kr. ročně
4/8 měřice hrachu…..1 zl.ročně
4/8 měřice čočky…..45 kr. ročně
4/8 měřice pohanky…..2 zl. ročně
12 funtů svíček 12 kr……2 zl. 24 kr. ročně
12 sáhů palivového dřeva po 1 zl……12 zl. ročně

Celkem činil roční příjem vranovského sládka 202 zl. 31 kr.

(moravská měřice byla 53,55 litru, moravský máz činil 1,07 litru, libra česká byla 0,513 kg, sáh vídeňský byl 1,8965 metru).

Pivovarský bednář bydlel v poschoďovém domě s dílnou v přízemí. Jeho roční mzda činila 15 zl.. Rovněž dostávala naturálie, ovšem v menším množství než sládek.

V roce 1670 kníže Karel Eusebius pivovar zrušil. Vrátil Vranov i s robotami pozořickému panství a zakázal vranovskému konventu šenkovat pivo a víno. Zařízení pivovaru odebral od kláštera pozořický panský úřad za 147 zl. 15 kr.. Největší hodnotu měla měděná káď, jež byla oceněna na 100 zl. Káď na slad měla cenu 16 zl. Sladu bylo ještě při uzavření provozu na dvě várky.

Poslední sládek František Zvěřina byl odškodněn po zrušení pivovaru deputátem, stejně jako pivovarský bednář Matěj Ondřej.

Podle vyúčtování z pozořického úřadu navařili pauláni v pivovaru celkem 1 716 beček piva, jedna stála 5 zl. Po odečtení nákladů na slad, chmel a práci zůstalo klášteru čistý příjem 5 628 zl..

Dne 12. října 1784 byl konvent císařem Josefem II. zrušen. Dne 30. srpna 1992 se pauláni na Vranov vrátili.

První snímek je z knihy: Dr. Vladimír Beránek, Vranov u Brna – historie a památky. Kniha je z roku 1940.
Druhý snímek: dům č.p. 61 – autor Filip Vrána, 2008

(zdroj: OÚ Vranov)