Pivovarnictví v Nových Hradech

Pivovarnická živnost byla ,,nejlepší“ podnikatelská činnost měšťanů a její rentabilita byla zajišťována ,,mílovým právem,“které bránilo, aby v blízkosti města vznikaly sladovny, pivovary a šenky, nepatřící měšťanům, které by byly privilegiem krále Vladislava II. Jagellonského ,,na prosbu bratrů Petra a Voka z Rožmberka“ v roce 1488. Toto privilegium zaručovalo, že ,,v obvodu jedné míle se nesmí vařit ani čepovat pivo, dělat slad a zřizovat krčmy.“ V tu dobu byla vzdálenost jedné míle něco přes sedm kilometrů. Prvá písemná zpráva o výrobě piva v Nových Hradech je však již v urbáři z roku 1379. Zpráva z roku 1390 říká, že na hradě v Nových Hradech byl ,,panský pivovar“ a v podhradí si vařili podomácku pivo měšťané. Kolem roku 1553 začalo se na radnici v Nových Hradech vařit bílé pivo, když dosud měšťané právovárečníci vařili jen ,,ječné“ pivo. Ječnému pivu se také někdy říkalo tmavé nebo také červené. ,,Bílé pivo bývalo husté, ani příliš sladké, ani hořké.“ Pivu z ječmene se také říkalo ,,staré pivo.“ Bývalo lehčí, nahořklé chuti. Tvrdilo se o něm že ,,čistí krev.“ Pro jeho přípravu se používalo technického pivovarského výrazu vařit na staro či na hořko. Když převzal řízení rožmberských statků Vilém z Rožmberka, začal postupně, ale důsledně, prosazovat pivo pouze z panských pivovarů a zrušil právo vařit pivo měšťanům i v Nových Hradech, kde mělo město královské privilegium na vaření piva. Tento zákaz byl zrušen až v roce 1577, kdy měšťané z Nových Hradů směli znova vařit své pivo, ale za roční poplatek 60 kop míšenských grošů ročně. V závěru 16. století, v roce 1592, vybudoval Jakub Krčín z Jelčan nový panský pivovar v Nových Hradech. Nový pivovar byl vybudován ,,pod zámkem u mlejna nedertálského, jménem Bruzlovského.“

Teprve Petr Vok z Rožmberka zrušil ustanovení, že měšťanské pivo z Nových Hradů smí být dodáváno jen do krčem v městě a za branami platí jeho zákaz prodeje.“ Nový panský pivovar v Nových Hradech však nestačil uspokojit potřebu novohradského panství a tak měšťané směli vyvážet pivo i do vesnic novohradského panství. Museli však platit zvýšený poplatek 3 bílé groše z věrtele. Věrtel byl zhruba 62 litrů. V roce 1610 tvořil výnos nového panského pivovaru v Nových Hradech již 11 000 kop míšených grošů, což bylo 60 % veškerých příjmů panství. Třicetiletá válka však tvrdě zasáhla i oba pivovary v Nových Hradech. Vznikly škody na budovách a zařízení pivovarů, drahota a nedostatek surovin a odbyt piva upadal. Svízele lépe překonával v Nových Hradech panský pivovar. Přesto byl prodej piva jediným spolehlivým zdrojem příjmů v městské pokladně. V roce 1628 zvýšila nová buquoyská vrchnost na novohradském panství posudné z dřívějších 6 míšenských grošů na 8 ze sudu. Smírem skončil konflikt, který vybuchl v roce 1666, kdy měšťané v Nových Hradech odmítli platit nadále posudné kopu míšenských grošů z každého sudu piva. Od roku 1669 odváděla městská rada za vaření piva ročně do buquoyské pokladky 100 rýnských zlatých. Stav obou pivovarů v Nových Hradech na počátku 18. století ukazuje listinný materiál ,,pražského úřadu pro solné, pivní a vinné důchody,“ který spravoval řádnou a mimořádnou daň z piva v Čechách. Při výpočtu daně z piva vyrobeného a přihlášeného ke zdanění byly odčítány od každých 12 sudů jedenáctý a dvanáctý, které byly určeny na dolívku a domácí truňk a z toho důvodu osvobozeny od zdanění. Úřad rozděloval pivovary do tří skupin: Na pivovary velké, kde várky přesahovaly 12 čtyřvědrových sudů, střední, které měly kapacitu 6 až 12 sudů a malé s kapacitou menší než 6 sudů. Vědro mělo na počátku 18. století 62 litrů a tak čtřvědrový sud měl 248 litrů.

Panský pivovar v Nových Hradech v roce 1712 patřil mezi velké pivovary a na jedinou várku se zde uvařilo 18 čtyřvědrových sudů. V tomto roce se zde vyrobilo 1242 čtyřvědrových sudů piva. Městský pivovar v Nových Hradech v roce 1712 na jedinou várku vyrobil šest čtyřvědrových sudů piva a za celý rok 1712 to bylo 168 sudů. V tu dobu měly Nové Hrady 581 obyvatel a aglomerace Nové Hrady a Údolí dohromady 800 obyvatel…jestli jsem dobře počítal, tak každý obyvatel včetně nemluvňat vypil za rok 874 půllitrů piva. Tehda se ale pivo čepovalo na pinty. Jedna pinta byly necelé dva litry piva. Přesně 1,94 litru, protože ve vědru bylo 32 pint…

Obecní pivovar (Pivovar městského společenstva ; Pivovar města Nové Hrady) byl od konce 19.stol pronajímán (M. Huber 1890, L.Schimek před 1900) a ke zrušení došlo v roce 1924. Jeho výstav tehdy dosahoval výše 3 000 hl.
Panský pivovar v městské části Údolí (Niederthal) (Hraběte Karla Buquoye pivovar Nové Hrady ; Hraběte Buquoye pivovar Údolí u Nových Hradů ; Buquoyský pivovar v Údolí u Nových Hradů ; Schwarzenberský pivovar Údolí) zanikl v roce 1927. Tehdy jeho výstav činil kolem 2 500 hl piva ročně. Pivovar byl na konci 20.století v dezolátním stavu. Naposledy sloužil státnímu statku jako sklady a voda stála až ve sklepích. Pivovar byl převeden na město a město ho prodalo soukromé firmě, která památku zachránila, byť rekonstrukce nebyla zcela dokončená.
Panský pivovar
Výstav piva v hl:
1913 12 200
1936 4 800

Obecní pivovar
Výstav piva v hl:
1924 4 800