Kniha o slavné dvojici stavitelů pivovarů

Historie pivovarnictví má zmapované další bílé místo. Jsou jimi příběhy hlavních architektů českých pivovarů druhé poloviny 19. století.
Historie pivovarnictví má zmapované další bílé místo. Jsou jimi příběhy hlavních architektů českých pivovarů druhé poloviny 19. století. Nelehkého úkolu se ujali historik pivovarských technologií Milan Starec a památkář a archeolog Petr Holub. Jejich opus Noback vs. Novák vydalo ČVUT v Praze, konkrétně Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury.

Mapovat vliv jednotlivých architektů na podobu českých a moravských pivovarů je nelehký úkol. Znamená to nejen strávit dny a týdny v terénu prolézáním ruin toho, co zbylo ze slávy těchto průmyslových podniků, ale především dohledávání souvislostí v archivech a dostupné pivovarské literatuře, mezi kterou patří například dobové inzeráty v pivovarských časopisech. Jen tak je možné s notnou dávkou štěstí datovat jednotlivé technologické části a projekty architektů. V tomto směru je práce obou autorů neocenitelnou, podobně jako práce Petra Jozy mapující vývoj pivních lahví, která shodou okolností vznikla také v loňském roce.

(foto z varny Měšťanského pivovaru v Českých Budějovicích, autor: Filip Vrána)

Aktuální kniha mapuje nejen příběh a realizace Gustava Nobacka a Josefa Vincence Nováka, ale také řady dalších průmyslníků a architektů. Ze známých jmen můžeme uvést bratry Ječmeny, brněnskou továrnu Brand and Lhuillier, rodinu Ringhofferů, strojírnu Martinka a řadu dalších. Bez připomínky těchto odborníků by kniha nebyla úplná.

Co nového tedy kniha Noback vs. Novák stavitelé pivovarů nabízí? Jde mj. o osvětlení pivovarské průmyslové revoluce v Rakousku-Uhersku. Změny v oboru v druhé polovině 19. století nesouvisí jen se zrušením propinace a přechodu většiny pivovarů na spodní kvašení. Svou roli sehrály i další okolnosti jako například přeorientování řady strojírenských firem z cukerného na pivovarský průmysl, vliv zahraniční odborné literatury, vliv židovské podnikatelské třídy apod. Kniha autorů dává všechny tyto a řadu dalších okolností zejména do technologického kontextu.

Nově nabízí například popis projektu a výstavby velkopopovického pivovaru a určení autorství na pravou míru, popis projektu prvního akciového pivovaru v Plzni, pozdějšího Gambrinusu, osvětlení technologického a stavebního vývoje plzeňského Prazdroje v jeho počátcích s důrazem na sladovnické hvozdy. Dále pak popis prvních projektů tradičních průmyslových pivovarů v Českých zemích na příkladech pivovarů v Děčíně Podmoklech a Chodové Plané a samozřejmě už zmíněné osudy nejvýznamnějších pivovarských strojírenských firem a inženýrů.

(foto renovovaného náhrobku Gustava Nobacka na Olšanských hřbitovech, autor: Filip Vrána)

A pro zrovna Noback a Novák? Právě oni totiž na rozdíl od svých předchůdců dokázali své nabyté znalosti uplatnit na trhu a využít dobu extrémně přející investicím do starších, ale i zcela nových, na zelené louce budovaných pivovarů. Tím zcela zásadně ovlivnili podobu české krajiny, panoramat a intravilánů našich sídel. Přílohou knihy je i soupis všech zjištěných tuzemských i zahraničních realizací námi pojednávaných inženýrů Gustava Nobacka a Josefa Vincence Nováka, který dokonale doplňuje obraz technologického boomu dané doby.

autor: Filip Vrána