Návraty pivovarnictví – Příbor

V místě, kde se řeka Lubina vymanila z údolí beskydského podhůří, aby se zklidnila v rovině oderské nivy, naleznete město Příbor.

Je známo zejména jako rodiště psychiatra Sigmunda Freuda, ale má obecně velice zajímavou historii. Tomu odpovídá i zachovalé historické jádro.

Jde o nejstarší město v regionu, první zmínka pochází z roku 1251 v listině markraběte moravského Přemysla, budoucího českého krále. Příbor byl od prvopočátku významným správním, hospodářským a kulturním centrem celého okolí. V roce 1294 již vystupuje jako poddanské město. Po roce 1307 se stal majetkem Olomouckého biskupství.

Dne 1. června 1555 povolil olomoucký biskup Marek Khuen právo vařit a šenkovat pivo 44 příborským právovárečným domům.

 

Roku 1563 byla vydána olomouckým biskupem Markem Khuenem pro Příbor listina, ve které přikazuje poddaným vsím zejména v okolí města odebírat zdejší pivo.
Dne 3. září 1567 Vilém Prusinovský povolil užívat městu vlastní poddanský pivovar a zároveň částečně pozměnil seznam vsí, které spadaly pro odběr příborského piva. Ostatní obce braly pivo z pivovaru vrchnostenského, který se od roku 1567 nacházel na Hukvaldech.

Poddanský pivovar se nacházel u městské brány, dnes na rohu ulic Zámečnická a Karla Čapka.
Výstav podniku byl na počátku 17.století srovnatelný s produkcí pivovarů v podobných městech v regionu.
Dne 12. prosince 1665 olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna mění rozhodnutí a vesnice, které dosud odebíraly pivo z Příboru, musely mok napříště brát z pivovaru pod hukvaldským hradem.

V polovině 18. století vznikl nový městský pivovar. Předešlý provoz byl dřevěný, zchátralý a po stránce technologické zaostalý. Byla vybudována nová zděná stavba pivovaru s čp. 214, nacházející se naproti předešlého pivovaru.

Na konci 19.století byl pivovar pronajímán, následně přejímá pivovar šenkýřská obec do vlastní režie.

 

Dne 30. dubna 1915 koupila pivovar obchodní společnost Klimíček a Horil. Majitelé pivovaru v letech 1940–1948 byli Josef Vlastimil Klimíček a Bedřich Klimíček mladší. Výstav v poválečném roce 1946 byl pouze 1 800 hl. Chátrající výrobní zařízení potřebovalo modernizaci, které se už bohužel nedočkalo.

V říjnu 1948 byla výroba v pivovaru rozhodnutím státních orgánů zastavena. Nemovitost byla 24. července 1959 předána do správy Městskému národnímu výboru v Příboru a roku 1960 bylo rozhodnuto o její demolici. V rámci sanace objektu byla také zbourána celá Pivovarní ulička. Na místě vyrostly panelové domy (ulice Čs.armády).

Pivovarnictví se tak na desítky let z městečka nad Lubinou vytratilo.

Příborský podnikatel Richard Lichtenberg v lednu roku 2005 začal vařit na vlastními silami zkonstruované technologii pivo. Minipivovárek byl umístěn v zadní části budovy známé restaurace Oáza (ulice U Brány).

Zpočátku sládek vařil pouze světlou kvasnicovou dvanáctku pojmenovanou po místním rodáku Freudův ležák. Kapacita pivovaru byla 4 000 l piva měsíčně.

Pivovar neměl vlastní hospodu, od května 2005 byla zahájena distribuce sudového piva do restaurací ve městě.
Sládek a majitel v jedné osobě na tradiční příborskou pouť v září 2005 uvařil šestnáctistupňový speciální ležák.
Příborským pivem se v srpnu 2005 mohli osvěžit i návštěvníci turistické chaty na vrcholu beskydského Javorníka.

Zájem o pivo stále rostl.

Pivovar na podzim 2005 vařil dva a půl tisíce litrů měsíčně. Freudovo pivo si mohli vypít štamgasti například ve čtyřech restauracích v Příboře, dvou v Ostravě, v Novém Jičíně, Kateřinicích, Mošnově.

Richard Lichtenberg na příborskou Valentýnskou pouť v únoru 2006 uvařil speciální várku třináctistupňového višňového piva.
Na pivních slavnostech ve Štramberku v srpnu 2006 minipivovar kromě tradiční třináctky nabízel i Sváteční šestnáctku.

Na jaře 2007 Richard Lichtenberg dokončil již třetí z řady minipivovarů, tentokrát Biovar v Ostravě.
Na oslavách 625 let založení města Frenštát pod Radhoštěm v červnu 2007 se minipivovar představil s tmavým Trnkovým pivem, Výstavní devatenáctkou a světlou Třináctkou, zvanou též Benjamínek.

Posléze začal majitel pivovaru podnikat v jiném oboru a na výrobu chmelového moku si najal sládka.

V květnu 2008 se potvrdila informace o uzavření pivovaru.

Už to vypadalo, že výroba chmelového moku z Příbora nadobro zmizí.

V roce 2023 si domovarník Jan Jemelka splnil svůj sen a založil minipivovar.

Technologie je umístěna ve sklepě jednoho ze starších domů v centru Příbora (ulice Josefa Rašky). Varna minipivovaru má 500 litrů a šest CK tanků o dvojnásobném objemu. První várky desítky a jedenáctky minipivovar Pivojem uvařil v létě roku 2023 a prodal druhý zářijový víkend o příborské pouti.

V říjnu 2023 probíhal prodej sudů a PET na dvoře pivovaru. V nabídce bylo: 10 světlý ležák, 11 světlý ležák, 11 světlý ležák extra hořký.

V prosinci téhož roku rozšířil nabídku Vánoční speciál, polotmavý třináctistupňový ležák.

Pivovarnictví se snad tak do města Příbor nadobro vrátilo.

Zdroje:
Žížková, A.: Historie a současnost pivovarů hukvaldského panství. Diplomová práce. Slezská univerzita v Opavě, 2021.
Robert Hruban: Historické pivovary v Příboru
www.moravske-karpaty.cz/spolecnost/chlast/pivovary/historicke-pivovary-v-priboru/