Historie pivovarnictví a sladovnictví v Brušperku

Doba 13.století znamenala období kolonizace nových území a vzniku nových středisek. Král, šlechta i církev zakládali nová sídla. Olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu tehdy zakoupil území mezi řekami Odrou a Ostravicí a začal na něm zakládat osady. Dne 6. prosince roku 1269 vydal lokační listinu, kterou na malém pahorku na pravém břehu široce otevřeného údolí říčky Ondřejnice založil osadu Brušperk.

Obec se začala rozvíjet jako středisko řemeslné výroby a obchodu. V prvních desetiletích 19. století stál Brušperk na vrcholu svého rozvoje. Později, v souvislosti s rozvojem průmyslu v okolních městech, začal ztrácet svůj význam. K nedobrému vývoji přispělo i to, že město minuly hlavní silniční a železniční trasy.

První oficiální zmínka o brušperském pivovarnictví je z roku 1567. Tehdy udělil olomoucký biskup Vilém Prusinovský z Víckova právo vařit pivo brušperským měšťanským domům. Jednalo se celkem o 44 šenkovních domů. Každý z majitelů těchto domů měl právo vařit a následně šenkovat pivo. Toto neprobíhalo náhodně, nýbrž všichni „právováreční“ měšťané si dojednali pravidla, jež byla sepsána v tzv. pořádcích. Dohodnuto bylo pořadí, ve kterém jednotliví měšťané vařili a šenkovali. Na postup výroby a kvalitu dohlíželi zvolení zástupci měšťanů. Když pivo uzrálo, mohl dotyčný měšťan pivo prodávat ve svém domě.

S rozvojem města a růstem počtu obyvatel se zvyšovala i poptávka po pivu. Bylo nutno uvařit více moku, avšak měšťanské domy (většinou na náměstí) byly prostorově omezené. Majitelé šenkovních domů se proto začali sdružovat v tzv.šenkýřské obce, už si pivo nevařili doma, ale ve společném pivovaru. Aby celý proces nemuseli vykonávat sami, najímali si sládka.

Je pravděpodobné, že zcela první místo, kde měšťané již společně vařili pivo, se nacházelo v jednom z měšťanských domů. Je možné, že si jej šenkýřská obec vybrala pro rozlehlost prostor. Z roku 1570 totiž pochází zpráva, že obec koupila za 60 zlatých pivovar od Vavřince Glovy. Dům pak sloužil jako oficiální první měšťanský pivovar v Brušperku. Najatý sládek v něm vařil pivo pro hostince v obci, a jelikož Brušperští měli právo výčepu i ve Fryčovicích a Staříči, vozilo se pivo i tam.

Pro výrobu piva je nezbytný slad. V historických dokumentech je v roce 1636 zmínka o dvou majitelích sladoven v Brušperku. Není zcela srozumitelné, zda šlo opravdu o dvě sladovny či jen o dva majitele sladovny jedné. Faktem ale je, že provoz či provozy se nacházely na Předměstí, nikoliv v centru městečka.

Dalším důkazem o existenci sladoven v Brušperku je zápis z roku 1721. Město tehdy koupilo pozemek po zchátralé sladovně od Judity Machové za 20 zlatých. První zmínka o společné měšťanské sladovně pochází z roku 1729. V tom roce šenkýřská obec odkoupila od Karla Hosta sladovnu za 104 zlatých. Měšťané provoz opravili a pokračovali ve výrobě sladu. Se zvyšující se poptávkou po pivu rostla i potřeba sladu jako suroviny. Stará měšťanská sladovna přestala brzy kapacitně stačit. Šenkýřská obec se rozhodla v roce 1805 zastaralý provoz zbourat a na témže místě postavit sladovnu novou. Šlo o jednopatrovou budovu s rozměry 9 x 7 metru.

V souvislosti s tím, že výroba v brušperském pivovaru v druhé polovině 19.století měla sestupný trend, jež předcházel úplnému uzavření, produkce sladu v měšťanském podniku taktéž klesala. Potřeba sladu se snížila do té míry, že se měšťané rozhodli sladovnu zrušit. V prvních nerealizovaných plánech se objevil projekt přebudovat budovu na měšťanský hostinec. Když se městská rada zajímala o možnost zřízení okresního soudu v obci, požádala šenkýřkou obec, aby pro tento účel darovalo sladovnu. Jelikož ale nakonec okresní soud nebyl do Brušperku umístěn, sladovna zůstala dál nevyužita a chátrala.

Budova měšťanské sladovny poté mnoho let zůstala bez využití. Šenkýřská obec se ji marně pokoušela prodat. Zájemců o koupi bylo několik, ale obchod se nakonec vždy nezdařil. Měšťané museli být asi ze situace značně zoufalí, protože se dokonce objevil nápad prodat starou sladovnu prostřednictvím loterie. Každý měšťan si měl povinně koupit dva losy a hlavní výhrou byla právě sladovna. Nakonec byla budova staré sladovny prodána až v roce 1885. Tehdy budovu koupil měšťan Antonín Schneider z čp. 30 za 400 zlatých a upravil ji k bydlení pro svého syna.

V brušperských hostincích se popíjelo zejména pivo místní, ale jelikož šlo o město poddanské, podléhající arcibiskupskému panství, mohl se sem vozit i mok z nedalekého vrchnostenského pivovaru na Hukvaldech.

Měšťanský pivovar v Brušperku byl zařízen na várku 30 věder (zhruba 1800 litrů). Na počátku 19.století se v Brušperku vyšenkovalo okolo 350 věder piva za rok. Společný pivovar provozovali ve vlastní režii měšťané do roku 1816. Obecným trendem tehdejší doby v pivovarnictví byla snaha vlastníků drobné provozy pronajmout, nejčastěji zde působícím sládkům. V 70.letech 19.století měl brušperský pivovar v pronájmu sládek Arcibiskupského pivovaru na Hukvaldech. Bylo pochopitelné, že nebude mít příliš velký zájem o rozšiřovaní produkce podniku, že se bude spíše snažit prosadit ve městě pivo hukvaldské. Sládek postupně s výrobou piva ve městě ustal a prostory pivovaru byly využity jako skladiště pro panské pivo z Hukvald. Technologie brušperského pivovaru nebyla udržována a chátrala. Osud měšťanského pivovaru v Brušperku byl příkladem konkurenčního boje v pivovarnictví v druhé polovině 19.století, kdy moderní velké podniky cestou koupě nebo pronájmu a následním uzavřením likvidovaly drobné zastaralé pivovárky.

Historie brušperského pivovaru se definitivně uzavřela v roce 1877, kdy areál opustil poslední nájemce. Budovy potom zůstaly nějakou dobu nevyužity, posléze je obec přestavěla na skladiště hasičského materiálu. Hasičská zbrojnice za nějakou dobu přestala vyhovovat, prostory byly zbourány a hasičárna vybudována blízko nábřeží Ondřejnice zbrusu nová.

Dle katastrální mapy z roku 1833 stával pivovar v zadním traktu objektu č.284 v bezprostřední blízkosti severozápadního konce náměstí. V březnu 2011 se na místě nacházela nevyužitá travnatá plocha.

V historických záznamech se dá najít ještě jedna zajímavá informace k brušperskému pivovarnictví. Majitelé živořícího měšťanského pivovaru se v roce 1871 zabývali myšlenkou výstavby zcela nového podniku. Provoz měl být postaven u dosavadní palírny, nacházející se u obecního hostince. Byly dokonce již nakresleny plány, chystalo se vytvoření akciové společnosti. Projekt se nakonec neuskutečnil. Můžeme se pouze domnívat, zda to souviselo s celkovým přibrzděním rozvoje městečka ke konci 19.století.

Prameny: publikace „Brušperk. Nahlédnutí do historie města.“ (vydalo Muzeum Beskyd – autor: Petr Juřák)

[Not a valid template]