Pivovar v Buštěhradu
Obec leží 6 km východně od Kladna.
Podle archivních záznamů náležel buštěhradský pivovar k nejstarším podnikům pivovarským v kraji. Již v době, kdy byl Buštěhrad povýšen na město (1497), dostal mimo jiná práva též tzv. právo várečné. Avšak první a tedy nejstarší zápis o pivovaru pochází až z roku 1548, kdy se o dědictví zdejšího panství, k němuž vždy pivovar náležel, dědili potomci pana Jetřicha II. Bezdružického z Kolovrat, a to bratři Jan a Vladislav Bezdružičtí z Kolovrat. Do větších desek zemských byla o tom zapsána podrobná
smlouva, podle níž byl pivovar společným majetkem obou bratří, kteří se dělili stejným dílem o všechny důchody, které z něho plynuly, i o náklady k provozu potřebné. K pivovaru patřila i sladovna a chmelnice nad městečkem.
Za třicetileté války byl velmi zpustošen a vyrabován. Dokonce i varný kotel byl zavlečen až do Drážďan. Roku 1633 se však dočkal obnovy a různých stavebních úprav. Až jej konečně v roce 1755 přestavěl vlašský stavitel Anselmo Lurago (budovy pozdněgotického panského pivovaru byly přestavěny v barokním stylu), podílející se i na stavbě zdejšího zámku. Po dalších sto letech byl pivovar rozšířen o prostor dřívějšího panského mlýna a roku
1873 byly postaveny nové ležácké sklepy. V roce 1905 byla „zastaralá“ technologie vaření piva přebudována „na parní“. Pivovar často střídal majitele, byli mezi nimi například Anna Marie Františka, vévodkyně Toskánská a Leopold, vévoda Toskánský. Po Ferdinandovi, velkovévodovi Toskánském a jeho synu Leopoldovi II. Toskánském, přešel majetek roku
1847 na císaře Ferdinanda Dobrotivého a až do roku 1918 zůstal rukách Habsburků. Po vzniku Československé republiky areál pivovaru připadl státu, v jehož vlastnictví zůstal až do privatizace v roce 1993. Kvalita piva byla zřejmě po všechny časy dobrá. Už od roku 1685 bylo buštěhradské pivo dováženo do vrchnostenského a knížecího dvora a paláce v Praze. Prodávalo se do hospod, zejména panských, které byly provozovány na Buštěhradě, v
Brandýsku, Bůhzdaři, Lidicích, Stehelčevsi a Dřetovicích. Dále bylo určeno pro vrchnost a zaměstnance jako deputát, ba i pro různé dotace. Vrchnost jej dávala poddaným také při různých slavnostech a později též havířům. Při průchodu obcí dostávaly pivo také vojenské jednotky. Ale i v 20.století byla potvrzena dobrá kvalita buštěhradského piva. V roce 1964 se konala v Pardubicích přehlídka jakosti piva, na níž byly zastoupeny pivovary ze tří krajů. Buštěhradské pivo tehdy dostalo plný počet bodů a spolu s několika dalšími pivovary získal první místo.Vařilo se pivo 7-mi, 10-ti a 12-ti stupňové. Dlouholetou tradici vaření piva u nás ukončila až
ministerská vyhláška z roku 1966 o zrušení rajonizace, která dávala zákazníkům větší volnost ve výběru dodavatelů. Pivovar nevydržel konkurenci větších pivovarů s lepšími ekonomickými podmínkami a v roce 1967 poklesl odběr piva natolik, že byl dán návrh na jeho zrušení. Poslední pivo bylo vyexpedováno 9.9. 1967. Likvidace pivovaru byla dokončena 31.12. 1967. Vařil m.j. 7°, 10°, 12° Kladenka, 10° Kladenka. V roce 2000 se zde nacházelo sídlo firmy Level, která areál získala v privatizaci v roce 1993.
Odbor výstavby kladenského magistrátu povolil v lednu 2010 demolici barokního pivovaru v Buštěhradu.
Díky iniciativě občanského sdružení Buštěhrad sobě, vedení obce a především studentů architektury, firma Level přijala nabídku ústavu Památkové péče Fakulty architektury ČVUT, že zadá studii rekonstrukce pivovaru zpracovat studentům. Mělo se tak stát v září 2010. Kladenský magistrát o rok prodloužil platnost povolení k demolici barokního pivovaru v nedalekém Buštěhradu, které vypršelo 31.ledna 2013. Vlastníkem areálu byla společnost Level, která tam podle původních plánů chtěla postavit bytovky. Během šesti let od vzniku plánu se proti demolici objektu postavila část místních obyvatel. Majitelé požádali o prodloužení kvůli náročnosti rozhodnutí o využití objektu, uvedl Frček. Podle zástupce společnosti Pavla Rumla zatím není definitivně jasné, co a kdo bude v areálu stavět. Nedokázal ani sdělit, jestli bude muset bývalý pivovar stavbě ustoupit, nebo bude její součástí. S případným bouráním objektu nesouhlasilo občanské sdružení Buštěhrad sobě, podle kterého má budova ohromný kulturně historický i estetický význam. Nejstarší zápis o buštěhradském pivovaru pochází z roku 1548. Za třicetileté války byl pivovar zpustošen, obnovy se dočkal v roce 1633. V polovině 18. století ho přestavěl Anselmo Lurago, který se také podílel na stavbě buštěhradského zámku. Pivovar byl postupně rozšiřován a modernizován. Od roku 1847 byl ve vlastnictví Habsburků, v roce 1918 připadl státu. Poslední pivo odsud bylo vyexpedováno v září 1967. Současní majitelé ho získali v aukci v roce 1993.
Majitelé: |
Výstav piva v hl: |
|||||
1875-1916 | císař František Josef I |
1901/02 | 24 100 | 1902/03 | 18 980 | |
1916-1918 | Karel I. | 1903/04 | 20 715 | 1904/05 | 21 284 | |
1919-1921 | vnucená správa habsbursko-lotrinských statků | 1905/06 | 18 086 | 1906/07 | 23 800 | |
1922-1948 | čs.stát | 1908/09 | 20 380 | 1909/10 | 18 200 | |
1948-1950 | Rakovnicko-kladenské pivovary n.p. | 1910/11 | 18 000 | 1912/13 | 17 000 | |
1951-1952 | Berounsko-rakovnické pivovary n.p. | 1913/14 | 17 296 | 1914/15 | 12 492 | |
1953-1957 | Krušovické pivovary n.p. | 1916/17 | 1 216 | 1917/18 | 1 213 | |
1958-1959 | Berounsko-rakovnické pivovary n.p. | 1918/19 | 3 494 | 1919/20 | 6 907 | |
1960-1967 | Středočeské pivovary n.p. | 1920/21 | 9 750 | 1921/22 | 9 811 | |
Sládci: |
1922/23 | 10 008 | 1923/24 | 11 050 | ||
1873-1903 | Josef Tichý | 1924/25 | 11 500 | 1925/26 | 12 300 | |
1903-1930 | Čeněk Buk | 1926/27 | 13 000 | 1927/28 | 16 744 | |
1931-1937 | Antonín Tesař | 1928/29 | 17 550 | 1929/30 | 18 776 | |
1937-1940 | František Filip | 1930/31 | 17 699 | 1931/32 | 18 564 | |
1940-1941 | František Sokol ml. | 1932/33 | 17 472 | 1933 | 15 861 | |
1941-1948 | Josef Emunger | 1934 | 15 514 | 1935 | 15 814 | |
1948-1950 | Eduard Svoboda | 1937 | 19 593 | 1938 | 21 666 | |
1939 | 22 156 | 1940 | 21 255 | |||
1941 | 25 729 | 1942 | 36 097 | |||
1943 | 38 924 | 1944 | 37 312 | |||
1945 | 35 281 | 1946 | 29 025 | |||
1947 | 28 294 | 1948 | 27 752 | |||
1949 | 32 765 | 1950 | 33 566 | |||
1967 | 15 299 |