Pivovar na Křivoklátě

Pivovar na hradě Křivoklát byl svým způsobem unikátní. Ne že by se na středověkých sídlech pěnivý mok nevařil, pro potřeby hradní posádky existovaly pivovárky na každém větším hradu.
Ovšem s postupem staletí, kdy se šlechta začala z opevněných kopců stěhovat dolů, do pohodlnějších sídel, přesunula se výroba piva do hospodářských dvorů nedaleko zámků.
Hrady se potom stávaly pouze sídlem správy panství, v horším případě zůstaly opuštěné a následně zchátraly.
Naštěstí zůstaly výjimky, kdy hrady v přestavěné podobě opět na počátku novověku rozkvetly, stejně jako jejich pivovary. Kromě Křivoklátu lze zmínit i Kost.

Kosmas se o Křivoklátu zmiňuje v souvislosti s lety 1110–1113. Za panování Přemysla Otakara II. vznikl rozsáhlý, velkolepý královský hrad, na kterém již v dětství a opakovaně také v dospělosti pobýval Karel IV. Později byl hrad velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským.

Vařit pivo na ostrožně nad Rakovnickým potokem povolil Ludvík Jagellonský na začátku 16. století. První dochovaná písemná zmínka o křivoklátském pivovaru pochází z roku 1547.

To už se pivovárek usídlil v areálu tzv. Dolního hradu.

Provoz se nacházel v jižním křídle dolního nádvoří, hned vedle vstupní brány. V současnosti sídlí v budově správa hradu.

V roce 1597 pivovar vyhořel, úpadek křivoklátského pivovarnictví přineslo i období třicetileté války.

V roce 1652 byl postaven zcela nový provoz v jihozápadním křídle Dolního nádvoří (dnešní Hejtmanství).

Do třicetileté války vlastnila hrad Královská Koruna, Křivoklát postupně ztrácel na významu a sloužil jako vězení.

Čtěte také:  Pivovar Olešnice v Orlických horách

Po stavovském povstání „křivoklátské zboží“ říkalo „Pane!“ rodům, jež se během vzpoury postavily na stranu budoucích vítězů.

Ve vlastnictví hradu se postupně vystřídaly rody Schwarzenberků, Valdštejnů a nakonec Fürstenberků. Poslední zmiňovaní se ukázali být pro chátrající hrad pravým požehnáním. Pod jejich správou se nejen významně rozšířil pivovar, ale Křivoklát byl na svou dobu až neobvykle citlivě rekonstruován v rámci trendu romantismus 19. století.

Pivovarský provoz byl vybaven novou varnou pánvi a sušárnou, pro zajištění dostatku vody byl zřízen nový vodovod.

Fürstenberkové vlastnili rovněž pivovary v Krušovicích a nedalekém Nižboru. Ten druhý v roce 1872 ukončil činnost a jeho hostince byly zaváženy pivem z Křivoklátu.

Zatímco v 70.letech 19.století se výstav pohyboval kolem 15 000 hl, po další modernizaci uvařili v hospodářském roce 1907/08 rekordních 18 748 hektolitrů.

Čtěte také:  Z historie pivovaru ve Studené

Křivoklátský pivovar narážel při svém rozvoji na stísněnost rozlohy hradního areálu. Proto byl v nejužším místě ostrožny, kde se připojuje k okolním terénu, vybudován objekt pivovarských sklepů. V suterénu se nacházely ležácké sklepy o rozloze více než 600 metrů čtverečních. Přízemí sloužilo jako bednárna, lahvárna, umývárna a prostor pro stáčení. V roce 2022 budova sloužila jako technické zázemí pro hrad.

Po poklesu výroby v období první světové války se opět začalo na Křivoklátě vařit pivo ve větším množství – včetně vyhlášeného tmavého dvacetistupňového moku Kastelán.

Poslední soukromý majitel Křivoklátu byl Max Egon II. Fürstenberg. Ten trochu překvapivě prodal roku 1929 hrad i s hospodářským zázemím Československé republice.

Pivovar se tak ocitnul pod státní správou téměř o dvě desetiletí dříve než většina pivovarských provozů v zemi.

Roční výstav se tehdy pohyboval okolo 10 000 hektolitrů piva.

Křivoklátský podnik patřil vedle krušovického a rakovnického mezi poslední pivovary v okrese Rakovník, které přežily druhou světovou válku.

V letech 1948-1951 provoz vařil pivo pod křídly skupiny Kladensko-rakovnické pivovary n.p..
Fungoval až do roku 1951, kdy byl uzavřen na pokyn Národního památkového ústavu z důvodu ochrany historické památky.

Část zařízení byla demontována, část skončila ve šrotu. Byl zbourán chladící štok a část hvozdu (komín), čímž se změnila silueta hradu od jihu.
 
 
 
 
Zdroje:
https://www.tyden.cz/rubriky/relax/apetit/pivo/na-hrad-krivoklat-se-vrati-zlatavy-mok_54454.html
Jákl, P. 2005: Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska. I. díl, Praha.
Z. Likovský. Pivovary československého území 1900-1948, Praha 2006