Pivovarnictví v Chocni – minulost a současnost

Původní osada byla založena v místech, kde končí romantické údolí řeky, lemované kopci se skalami, a kde Tichá Orlice prudce mění směr toku k severozápadu.

První písemná zmínka o Chocni je spojena s rokem 1227, kdy Kojata z rodu Hrabišiců ve své závěti odevzdává “Hocen“ novým držitelům, bratrům Sezimovi a Milotovi. Z tohoto zápisu odvozujeme pojmenování města.

Čtěte také:  Putování po historických pivovarech Dolního Posázaví I.

Historie vaření piva v Chocni má dlouhou tradici. Kdysi tu stávaly dva pivovary – obecní (měšťanský) a panský.

Obecní pivovar je poprvé zmiňován v roce 1581. Tehdejší majitel panství Zikmund ze Šelmberka povolil měšťanům v obecním pivovaře vařit pivo a prodávat jej v Chocni kromě „lázní“ a „rychty“, kde se mohlo prodávat pouze pivo panské.
To tedy svědčí o tom, že i vrchnostenský pivovar na počátku osmdesátých let 16. století už musel existovat.

Obecní pivovar pravděpodobně stával v dnešní Dolní ulici někde poblíž pošty a přestal fungovat v průběhu třicetileté války. Nebyl již obnoven, přestože o to měšťané svou vrchnost opakovaně žádali.

Choceňské panství se nacházelo po třicetileté válce v neutěšeném hospodářském stavu. Situace se zlepšila na počátku 18. století, kdy panství koupili Kinští ze Vchynic a Tetova (roku 1709).

Původní panský pivovar stával naproti zámku při řece Orlici hned za mostem. Tedy blíže k zámku, než je tomu dnes.


(Reprodukce veduty Chocně z roku 1816 od J. Venuta, v popředí budovy původního pivovaru.)

Jednalo se tehdy o přízemní kamenné stavení s hvozdem, sladovnou, sýpkami, bytem pro sládka a bečvárnou. Spilka tehdy bývala v zámku. V zámecké zahradě se pěstoval chmel.
Svrchně kvašené pivo zásobovalo panské dvory v okolí Chocně.

Později byl pivovar přeložen opodál řeky a během 19. století úplně přestavěn.

Pivovar zažil zlaté období v době, kdy patřil rodu Kinských.

Pivo z choceňského knížecího pivovaru bylo vyhlášené i za hranicemi regionu. V 70. letech 19. století přešel z tradiční výroby na parostrojní vaření piva. Pivovar měl na přelomu 19. a 20. století padesát zaměstnanců, jeho výstav se pohyboval pod hranicí 30 tisíc hektolitrů (v hospodářském roce 1901/02 to bylo kupříkladu 27 630 hl).

Pivovar měl svou 100 metrů hlubokou artéskou studnu s kvalitní vodou. Během první republiky tehdejší majitel Oldřich Ferdinand Kinský ji využíval pro sodovkárnu, kde vyráběl sodové vody a citronové limonády.

V období „první republiky“ se stálým zdokonalováním technologie a tím zlepšením kvality piva dosáhlo zvýšení výstavu až nad 30 000 hl (v hospodářském roce 1929/30 to bylo 31 250 hl). Tehdy byl vyráběný sortiment: 10° světlé výčepní, 12° světlý ležák, 12° tmavý granát a 13° světlý speciální březňák.

Rod Kinských o svůj zámek a pivovar přišel v roce 1945. Výroba choceňského piva přešla pod uskupení Východočeské pivovary n.p.

V době národních podniků se výstav dostával až k 150 000 hektolitrů světlého výčepního piva. Pivovar se proslavil tím, že v roce 1968 přišli jeho sládci jako první v tehdejším Československu na trh se světlou jedenáctkou.

Ředitelství n.p. neinvestovalo do menších pivovarů a začalo v nich postupně omezovat výrobu. V choceňské varně se naposledy vařilo dne 19. prosince 1983. Poslední pivo ze sklepa bylo odvezeno 20. prosince 1984.


Jako předzvěst toho, že se pivovarnictví ve městě u Tiché Orlice začalo blýskat na lepší časy, byla v srpnu 2015 ve zdejší pobočce Orlického muzea zahájena putovní výstava Pivovarnictví v Pardubickém kraji. Muzeum ji rozšířilo o historii pivovarnictví v Chocni a ředitel Michal Hofman sestavil šedesátistránkovou publikaci Pivovarnictví v Chocni 1539 – 1984.

Den 18. června 2021 se do choceňské kroniky zapsal jako den, kdy se znovuobnovila tradice místního pivovarnictví. Nově otevřený minipivovar slavnostně požehnal kněz Bogdan Ganczarski.

Po téměř čtyřiceti letech se v Chocni zase vařilo pivo a to v místech, kde se ještě v roce 1983 chmelový mok rodil. Dne 16. července 2021 mohli lidé prvně ochutnat zlatavý nápoj a podívat se také do areálu staronového pivovaru.

Nová piva dostala označení Choceňské pivo Splávek. Takový název měl podle zakladatelů evokovat blízkost pivovarských budov u splavu na řece Tiché Orlici jako choceňské dominantě.

Otcem myšlenky vrátit Chocni zlatý mok je bývalý starosta města Ladislav Valtr. Časem pro realizaci svého snu našel dva společníky Jiřího Karlíka a Jiřího Kutlvašra. Všichni tři nadšenci tak v květnu 2020 založili společnost Pivovar Choceň a společně vrátili výrobu piva přímo do areálu bývalého knížecího pivovaru.

Ladislav Valtr měl v devadesátých letech zásluhu na záchraně pivovarů v Hlinsku v Čechách či sladovny a pivovaru v Dobrušce, když se svými společníky pomohl těmto pivovarům vdechnout nový život.

Dodávku pivovaru zajistila společnost Czech Brewmasters, která již stojí například za Pivovarem Na kopečku ve Svitavách.

Tři choceňská piva Splávek již od července 2021 šlo ochutnat na terase připravované Restaurace Splav – světlá 10, světlá 12 a APA 11.
V červenci 2023 měli v restauraci na čepu Pšeničné pivo typu Weizen 12, 10 výčepní, 11 APA, 12 Ležák, 14 NEIPA.

Choceňský pivovar se rozbíhal v dost nešťastné době covidové pandemie. Přesto se restaurace Splav stala oblíbeným cílem zájemců o dobré pití a jídlo.

Čtěte také:  Historie plnění piva do lahví II.

Zdroje:
Mgr. Michal Hofman (Orlické muzeum): publikace Pivovarnictví v Chocni 1539 – 1984
www.orlicky.denik.cz/zpravy_region/slavne-chocenske-podniky-nejstarsi-zminka-o-mistnim-pivu-je-z-roku-1581-20220614.html
www.idnes.cz/pardubice/zpravy/o-historii-piva-v-chocni.A150731_2181035_pardubice-zpravy_jah
www.idnes.cz/pardubice/zpravy/chocen-chce-znovu-varit-pivo.A151201_2209285_pardubice-zpravy_jah