Panský pivovar Bystřice pod Hostýnem

Malebná krajina Hostýnských vrchů včetně známého poutního místa či nábytek z ohýbaného dřeva v tradici díla bratří Thonetů? To jsou dvě první asociace, které se vybaví ve spojitosti s městem Bystřice pod Hostýnem. Toto sídlo zasazené do krásné krajiny však skrývá i neméně zajímavou pivovarskou historii, která se ale demolicí uskutečněnou před několika týdny definitivně uzavřela.

První písemná zpráva o městečku Bystřice je z roku 1368, vlastnili ji tehdy pánové z Kunštátu. Po nich zde vládli např. pánové z Cimburka, Hustopeč či Limberka. Patrně již v této době se v Bystřici vařilo pivo, které mohlo šenkovat celkem 27 právovárečníků. Písemného potvrzení těchto práv se místní dočkali od Jiřího Žabky z Limberka v roce 1545. ¹ Zda místním již tehdy konkurovala produkce panská je otázkou, nicméně tentýž šlechtic zmírnil povinnost měšťanů z dělání 16 měřic sladu pro pána v peněžitý plat. Z každého právovárečného domu se mělo dávat ročně 10 bílých grošů. Měšťané platili nadále i obci. Jiří Žabka také dovolil, aby pivovar byl na místě, na kterém stál.² Tentýž šlechtic o deset let později městečko prodal Přemkovi Prusinovskému z Víckova. K panství tehdy patřily i vsi Lhotka, Chvaličov, Slavkov, Brusné, Chomýž, Jeníkovice, Dobrotice, Hlinsko, Bílavsko, Rychlov, Blažice, Libosváry, Újezd, Loukov, pusté vsi Jelínek, Nová Ves, Hroznov, Jančí, Jestřebí a Lhota a hrady Obřany, Křídlo, Chlum a Chvaličov. Sňatkem z Bohunkou Prusinovskou přechází panství na Václava Bítovského z Bítova. Je pravděpodobné, že již za něj byl v Bystřici pivovar panský. Jednou z povinností jeho poddaných ať již robotních či nerobotních bylo „po jednom sáhu k pivovaru bystřickému, kde se jim koliv ukáže (dřeva), nadělati.³ Bítovskému bylo panství za účast ve stavovském povstání zkonfiskováno a darováno Zdeňku Vojtěchu z Lobkovic. Jeho syn Václav Eusebius toto zboží prodal rodu Rottalů, kteří v té době drželi i blízký Holešov.

Výstav panského pivovaru v polovině 17. století činil 25 varů po 26 bečkách ročně.⁴ Podle informací z druhé poloviny 17. století vrchnost šenkovala pivo, kořalku i 10 věder vína a měšťané svého starého práva již využívat nemohli. Podle daně komínové z roku 1671 měl panský pivovar jeden komín, sladovna dva a jeden i bednárna.⁵ Zajímavé je svědectví bystřického písaře Jana Špalka, podle nějž: „z pivovaru málo užitku se nachází, neboť poddaní na dědinách málo piva vyšenkují a ještě takové peníze zdržují a nechtějí, aby jeden podle druhého na dědině šenkoval, to je ke škodě, poněvadž někteří za to pivo k své potřebě utrácejí.“ ⁶

Další údaj o výstavu panského pivovaru máme z roku 1750, kdy se zde navařilo 1666 sudů piva. Nedlouho poté v roce 1762 zemřel František Antonín z Rottalu a dědily po něm jeho dvě dcery. Bystřici získala Marie Amalie a s ní zde vládl její manžel Jan Jakub della Rovere di Monte l´Abbate. Právě v této době byl v roce 1770 postaven nový panský pivovar. O stavu měšťanských várečných práv z té doby nemáme zpráv. Jisté je, že původní pivovar stál na náměstí a musel být právě roku 1770 „co nedostatečný a sešlý zrušen“. ⁷ Nový pivovar byl vystavěn poblíž zámku na křižovatce dnešních ulic Sušilova a Pod platany.

O pivovaru se dále zmiňuje popis městečka z roku 1844, který uvádí, že pivovar zaměstnává 5 dělníků a produkuje 3040 věder piva. Chmel se tehdy dovážel až z Čech. V roce 1850, již za vlády pánů z Loudonu, byl pivovar přestavěn. V druhé polovině 19. století byl také pronajímán. Získal jej například obchodník Josef Zifferer, který měl kromě pivovaru i palírnu⁸ a provozoval i nálevnu.

Po Ziffererovi pivovar vypachtoval jeho zeť Leopoldu Redlich, který jej spravoval do roku 1891. Po něm byl nájemcem Josef Čepek (do roku 1895) a dále Konrád Kovář, Alois Trnka a Ladislav Vodička (všichni 1905-11). O několik jmen bohatší je přehled sládků: 1886-88 Bohdan Hájek, 1888-9 Josef Sahánek, 1889-91 Karel Dubský, 1891-94 Robert Reich, 1894-5 Ludvík Ursini, 1895-1901 Josef Šajc, 1901-? František Šmakal. Jako vrchní sládek je uváděn v letech 1895-1905 Ladislav Vodička.⁹ Výstavy pivovaru se pohybovaly kolem 5 tisíc hektolitrů ročně a mezi jeho konzumenty jistě patřili kromě místních i lázeňští hosté. Bystřice byla v druhé polovině 19. století a začátkem 20. století lázeňským městem, kde se léčilo zdravým klimatem a „na úkor piva“ žinčicí.

Výroba piva byla v Bystřici ukončena v roce 1905. „Stroje byly dojité, moc oprav potřeba, pivovar prodán velkostatku holešovskému, pivovarnictví zaniklo a pivovar zůstal co odkladiště pro holešovské pivo.“¹⁰ Pivovar byl zrušen v roce 1911. O deset let později budovu koupil Robert Slezák a přestěhoval do ní svou továrnu na výrobu kovového nábytku. Objekt při vstupu do areálu továrny Kovonax stál ještě před několika týdny. V průběhu července 2009 byla zahájena jeho demolice. Bývalý pivovar a pozdější výrobnu kovového nábytku nahradí prodejna značky Lidl.

Snímky z demolice pivovaru pořídil autor článku.

Poznámky:
¹ Hosák, L. Historický místopis země moravskoslezské, Praha 1938, s. 661.
² Doláková M., Hosák L. Dějiny města Bystřice pod Hostýnem, Brno, 1980, s. 23.
³ Zpravodaj k oslavám 600 let Bystřice p.H., březnové číslo r. 1968, s. 12.
⁴ Doláková M., Hosák L. Dějiny města Bystřice pod Hostýnem, Brno, 1980, s. 33.
⁵ Tamtéž, s. 34.
⁶ Tamtéž s. 35.
⁷ Galuška, J. Dějiny města Bystřice pod Hostýnem, rukopis.
⁸ V palírně se narodil židovsko-německý žurnalista a spisovatel Pavel Zifferer.
⁹ Likovský, Z. Pivovary Moravy a rakouského Slezska 1869-1900, Praha 2000, s. 10. resp. Likovský, Z. Pivovary československého území 1900-1948, Praha 2006, s. 305.
¹⁰ Galuška, J. Dějiny města Bystřice pod Hostýnem, rukopis.

autor: Filip Vrána, rok 2009