Pardubický Porter
V roce 1871 rozhodli pardubičtí podnikatelé o stavbě nového moderního pivovaru na západním okraji města. Stavba byla dokončena 1. dubna 1872 a 8. dubna se začalo vařit pivo.
Druhá polovina 19. století byla obdobím tzv. průmyslové revoluce, věk objevů, nových továren s novou technologií, čas experimentů, reforem.
Alois Šimonek (10. 9. 1847 – 26. 12. 1916), který se narodil na pomezí středních a jižních Čech, byl plný chutě poznávat svět. Vydal se na cesty po severní Evropě, navštívil Anglii, Irsko a sever Ruska.
V Londýně ho zaujalo tmavé pivo pojmenované po tamních nosičích v docích – porter. S podobným mokem se potom setkal také v ruském Petrohradě. Chuť tzv. baltského porteru mu utkvěla v hlavě.
Dne 1. října 1889 nastoupil Alois Šimonek do pardubického Akciového pivovaru jako nový, v pořadí třetí, sládek.
Své pivní poznatky z cest hodlal ve východočeském městě převést v život.
Ačkoliv ledacos v Irsku, Londýně i v Rusku pochopil, samotná přesná receptura tmavého speciálního piva zůstala hádankou. Bylo mu jasné, že z tuzemských surovin, odlišného chmele, jiného sladu to nebude totéž.
Už samotné přesvědčování majitelů pivovaru, pustit se do v Čechách neznámého druhu piva, jistě nebylo jednoduché. Alois Šimonek si stál za svým a nakonec dostal příležitost. Majitelé mu vyšli vstříc, protože také oni potřebovali výrobek, který by se výrazně odlišoval od běžných značek. Konkurence v pivovarnictví byla i tehdy tvrdá.
Šimonkův pardubický pokus stvořit v českých poměrech příbuzného porteru baltského typu se nakonec povedl.
Sládek musel prokázat značnou odvahu, když se rozhodl bez detailnější znalosti receptur, podle nichž se tato specifická piva vařila, stvořit na základě vlastní intuice a domněnek neobvyklé spodně kvašené silné tmavé pivo. Podařilo se mu přesně vyvážit poměr jednotlivých ingrediencí.
Výroba Pardubický Porter začala v březnu 1890.
Zbrusu nový speciál si okamžitě získal oblibu a jeho kvalitu oceňovali lidé nejen v tuzemsku, ale i v okolních zemích.
Ihned po svém uvedení na trh získalo tmavé pivo první cenu – Zlatou medaili – na Všeobecné zemské výstavě v Praze v roce 1891.
Porter byl vnímán jako něco výjimečného, zvláštního, určeného spíše pro mimořádné příležitosti. Lékaři jej dokonce předepisovali coby vhodnou medicínu pro posílení organizmu.
Šimonek působil jako sládek a poté do roku 1904 na pozici ředitele pardubického pivovaru. V té době už zde sládkoval jeho syn Leo Šimonek.
Úspěch nového speciálu samozřejmě neunikl ostatním pivovarům. Napodobeniny porteru se začaly objevovat v nabídkách jiných pivovarů. Například téměř „pod komínem“ v Medlešicích.
Porter byl v porovnání s ostatní produkcí pardubického pivovaru značkou velmi svébytnou a specifickou. Nikdy se nestál masovým produktem, vždy byl specialitou. Přesto přetrval i dobu „národních podniků“, kdy šlo především o množství uvařeného konzumního piva.
V roce 2016 se v pardubickém pivovaru rozhodli najít místo posledního odpočinku legendárního sládka Aloise Šimonka. Pátrání to nebylo jednoduché.
Na základě výzvy uveřejněné v novinách se přihlásil žijící potomek. Postupně se zjistilo, že ostatky tvůrce Portera byly roku 1916 uloženy na hřbitově v Malých Svatoňovicích v Podkrkonoší. Mramorovou desku se jménem legendárního sládka opravdu nalezli na jednom z hrobů.
Desku převezli do Pardubic a zrekonstruovali. A stalo se tak shodou okolností takřka po sto letech od úmrtí. Odhalení reinstalovaného náhrobního kamene na nádvoří pivovaru dne 25. listopadu 2016 bylo více než symbolické.
Pardubický pivovar v roce 2016 oslavil 145 let.
Porter je charakteristické tmavou, téměř černou barvou, hustou krémovou pěnou a lahodnou, sladově nasládlou chutí. Korunu dodávají celému pivnímu požitku čokoládové a karamelové tóny s jemným třešňovým dotykem.
Jedinečná chuť je dosahována neměnnou tradiční skladbou 4 druhů sladů – českého, bavorsko – mnichovského, karamelového a barevného. Chmelí se výhradně českým chmelem ze žatecké pěstební oblasti. Rodí se dlouhou dobou zrání – 120 dní. Obsah alkoholu je 8 %.
Pivovar v roce 2018 připravili k výročí 100 let od založení Československa pivní specialitu. Výroční Porter – nefiltrovaný a nepasterovaný, přesně takový jako před 100 lety. Prodávali ho v limitované edici – 1918 kusů unikátních lahví s číslovanou etiketou.
Oproti Porteru, který známe dnes, byl ten před 100 lety trochu jiný. Tradiční receptura je stále stejná, ale přibyl proces filtrace a pasterace, který mění chuťové vjemy a prodlužuje trvanlivost. Tehdejší Porter může tedy působit trochu „surovým“ dojmem.
V červnu 2019 se v médiích objevila zpráva, že společnost Pivovary Staropramen koupila východočeského konkurenta, pivovar v Pardubicích.
V listopadu 2022 bylo oznámeno, že k 31.3.2023 pivovar končí.
Na 6. 12. 2022 byla v pardubickém pivovaru naplánována poslední várka. Symbolicky šlo o Porter.